Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

emědělství

3

Obchod

4

Průmysl

5

Pinančniotví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 81. ze dne 22. března 1907.

7 article

Emise nových akcil Živnostenské banky. Jak jsme již oznámili podniká právě Živnostenská banka emisi 25.000 kusů nových akcií v úhrnném obnosu 5 mil. K. Emisí touto bude akciový kapitál banky zvý- šen na 30 mil. korun. Upisování pokračuje velmi úspěšně a zájem pro nové akcie jest značný. Zjev tento jest pochopitelným. Banka disponuje nyní téměř sedmi miliony korun reserv, její obchody rozvíjejí se na pevné basi, jal patrno ze stabilisované dividendy i rostoucích vý- nosů. Nového kapitálu chce banka použíti k roz- šífení obchodů těchto a ke zvýšení svého působení pro průmysl. Toto úsilí vzbuzuje sympatický dojem. přotože při rostoucím našém snažení průmyslovém mohou s vyšších úkolů býti banky disponující znač- nějším akciovým kapitálem. Odtud úsilí o zvýšení kapitálů akciových. Akcie Živnostenské banky jsou dnes papírem, sloužícím rozsáhlou měrou i pevnému uložení peněz a mají tedy široký okruh zájemníků. Nově akcie budou vydány v kursu 235 k. Z trhů peněžních. (21. března.) Zdrželivost ud- žuje se nyní na bursách stále, přes to, že nastalo colkem upokojení myslí. Dnes ovšem na okamžik na- stalo zpevnění, když obávané zvýšení diskontu v Lon- dýně nenastalo. Ovšem nebezpečí úplně odvráceno není, poněvadž kabelový kurs šterlinků v Novém Yorku klesá dále a poněvadž nikde nejeví se pro- nikavější ulehčení. V Berlmně he konci kolovaly sice zprávy o tom, že banka francouzská zvýšíla diskontní sazbu, této zprávě však nedáváno přílišné víry. (viz telegraf. zprávy v t. č) Praha. Na dnešní burse nedošlo opět k žádným obratům a vyskytlo se pouze zboží akcií Podolské ce- mentárny za K 205.50, peněžité podání akcií těchto ale znělo na K 203.— a minul trh tudíž zcela bez obchodu. Jinak podáváno za akcie: Strojírny Daň- kovy 467.—, První česko-moravské strojírny K 880.— peníze.

Lon Nový York Praha

8 article

Vídeň. Zlepšení amerického peněžního trhu a definitivní zvýšení diskonta v Londýně, jakož iv Berlině způsobily, že na začáteční burse se celkem uplatnila přívělivější nálada. K větším obratům však nedošlo, toliko kredítky, akcie státní dráhy a alpinky. jakož i ruská renta těšíly se dočasně zvýšenému zájmu. Na polední burse z počátku pevné smýšlení potrvalo, později však selabilo se vzhledem na se- slabení berlínské bursy. Pověsti o rozpuštění oce- lářského svazu, jakož i o zákazu vývozu uhlí způ- sobily rozladění na berlínském trhu a následkem toho také zde nastala nechuť. K větším prodejům došlo jen v alpinkách, které znovu utrpěly ztrátu Také ostatní papíry v kulise se seslabily, ale akcie státní dráhy se dosti upevnily. Ve šraňku prodávané papíry znamenaly z počátku níže, jako akcie pražko- železářské, huti Poldiny, hirtenberské patronky, mezi- národních elektráren a mostecko-uhelné. Hlodnoty petrolejářské a rakouské zbrojovky se dobře upevnily

Poldin Vídeň Londýn Berlín

9 article

Stísněná nálada potrvala až do konce, zvláště když přes Berlín bylo oznámeno, že francouzská bank zvýšila lombardní úrokovu míru. Trh k ukládání by slabý. Devisy nakloněny byly k seslabení. Na es- komptním trhu stav peněz nezměněn, 43/%—47 /1s Berlín. Kontrmně podařilo se dnes kolporto- váním více méně nepravdivých zpráv přivésti bursu z rovnováhy a prodeje menšího rázu dovržily úspěch Kursová úroveň průmyslových hodnot volného ob chodu . trhu kasovního vykazuje opětně citelné po- škození. V některých skupinách činily ziráty ku sově až 6. Účinky realisací přenesly se i na trh bankovní a dopravní a zisky posledních dvou dnů značně zmenšeny. Jediným světlým bodem byl vze stup kursů na trhu ruských titrů. Renty vyšší z bank mezinárodní i ruská hledána. Soukromý dis- kent nezměněn, 53/2 % Elektrotechnická akciová společnost dříve Kolbe a spol. v Praze konala včera v zasedaci sini Živno- stonské banky IX. valnou hromadu, jíž předsedal p K. Dimmer ml. Zúčastnilo se jí 49 akcionářů se 2907 akciemi a 492 hlasy. Po vyřízení formalit pře- četl disponent p. Reich výroční zprávu, z níž vy- jímámo: „Naděje, vyslovená v předešlé výročn zprávě, že odbyt našich výrobků dozná dalšího stoup- nutí, byla splněna a můžeme s uspokojením konsta- tovati zvýšení asi o 10% oproti roku minulémnu. Fak- turovaná hodnota dodávek našich obnášela: v r. 1905 v r. 1906 pro Rakousko . . . . K 2,710.000.— 3,245.000— pro Uhry . . . . . K 85.000— 53.000.— pro cizozemsko (jmeno- vitě pro Španělsko Anglii a Rumunsko) K 375.000. —

Kolb K Dimmer Reich Berlín Praha Rakousko Uhry Španělsko Anglie Rumunsko stonský banka

10 article

Úhrnem . . K 3,170.000.— 3,440.000.— Dále bylo nám umožněno, přeněsti na rok 190 část zákazek v obnosu asi 2 mil. korun, tudíž při bltžně v sumě trojnásobné, nežli v roce minulém čímž s ohledem na stále ještě trvající příznivé ob chodní poměry v průmyslu nastávají příznivé vy hlídky také pro rok běžný. Pokud se pak týče docí lených cen, nebyly tyto ovšem nepodstatně vyšší než ceny v předešlém roce, a sice následkem nového od 1. března 1906 platného celního tarifu, jímž umož- něno, aby drahotní přírážka se strany velkých továr- ních podniků elektrolechnických zavedená byla po- čátkem roku 1906 na 15%, ke sklonku pak téhož roku na 20% zvýšena. Leč též i ceny suroviny ma- terialií současně stouply. Zvláště platí to o ceně elektrolytické mědi. Veškerá tovární oddělení byla pe celý rok s dostalek, mnohá z nich plně zaměst- nána. Obzvláště slévárna oceli měla hojný počet zá- kázek, který se v běžném roce stále ještě zvětšuje takže s ohledem ke značným obchodům tohoto od- úělení s cizinou bylo započato s rozšiřováním slé- várenských oddělení. Ústřední slanice elektrické po- stavili jsme pro města: Náchod, Soběslav, Hunčovice rozšířena byla námi centrála v Pulji. Ve stavbě na- kzají se elektrárny pro města: Beroun, Kojetin

Náchod Soběslav Beroun

11 article

Tum-Severin (Rumunsko) a Burgos (Španěly). V mi- nulém roce jsme vyrobili a prodali: 1000 kusů dynamoelektrických strojů a motorů o úhrnném vý- konu asi 17.000 k. s. Zvláštního výsledku docílily naše obloukové lampy s dlouhou dobou svícení, jichz výrobu jsme v letošním roce značně rozšířili. Turbi- nově oddělení provedlo v roce 1906 21 zařízení, mezi nimiž sluší jmenovati i skupinu turbinovou na vy- soký dlak o výkonu 2000 k. s. pro elektrický podnik v Landecku (Tyroly) postavenou. Oddělení pro stavbu zdvihadel provedlo značný počet elektrických doprav

Španěl Rumunsko Burgos Turbi Landeck Tyroly TumaSeverin

12 article

ních zařízení a jeřábů pro ocelárny, jakož i výtahů. Účet rozvážný k 31. prosinci 1906 stanoví: Aktiva: Pozemky 431.031 K, budovy 674.187 K, stroje hnací a obráběcí, nástroje a náčiní, vlečná dráha 1,081.285 K, hotovost pokladny 6106 K, cenné papíry a směnky 13.886 K, dlužníci: pohledávky u zákazníků, bank a pošt. spořitelny 3,271.968 K, eloktrická centrála na Kladně 518.715 K, zásoby materiálu hotových strojů a přístrojů 1,137346 K, inslalace mimo továrnu rozdělané ještě neúčtovaně 137.477 K, rozdělané stroje, přístroje a výrobky továrny, slévárny a oce- lárny 276.144 K. celkem 7,548.149 K. Pasiva: Ak- ciový kapitá! 4,000. 000 K, akcepty 480.000 K, věřitelé 2.730.632 K. fond reservní 67..328 K, podpůrný fon dělnický 6957 K, převod zisku z roku 1905 14.266 k- čistý zisk za rok 1906 248.964 K, celkem 7,548.149 K — Jčet ztráty a zisku: Má dáti: Režie továrny, kan- celářské výdaje, inserty atd. 143.114 K, daně a po- platky 50..584 K, poštovné a depeše 9795 K, pojistné požární, nemocenské a úrazové 32.423 K, zastupitel- ství a odměny 69.659 K, služně 232.959 K, úroky srážky 43.304 K, dubiosa 50.167 K, amortisace budov strojů a nářadí (dle § 32. stanov) 71.458 K, převod zisku z roku 1905 14.266 K, čistý zisk v roce 190e 248.964 K, celkem 966.699 K. Dal: Převod zisku zr.

Kladno Ak

13 article

1905 14.266 K, účet výrobní 952.432 K, celkem 966.699 K. Výroční zpráva jakož i účetní výkazy po zprávě revisorů, již přednesl p. řed. Pok, byly schváleny . Po zprávě p. vrch. řed. Maříka byl čistý výnos takto rozdělen: Čistý zisk obnáší 248.96 K 81 h, přenos zisku z r. 1905 14.266 K 46 h, cel- kem 263.231 K 27 h; z toho přidělí se fondu reserv- nímu 12.448 K 24 h, 5% dividenda z akciového k- pitálu 4 mil. K = 200.000 K, tantiema správní rad 5477 K 48 h, dozorčímu výboru 1200 K, na nový účet se převede 44.105 K 55 h. Veškeré návrhy bez debaty a jednomyslně byly schváleny. Polom p. dis- ponent Reich odůvodnil návrh na doplnění slanov „Dle dosavadního znění § 3. byla činnost společnost obmezena pouze k tomu, aby elektrárny a elektrické dráhy zařizovala a provozovala a aby všeliké po- třeby k tomu, jako elektrické stroje, motory, aparáty atd. vyráběla. Při stále rostoucím podniku našem vývinu výroby ukázala se potřeba, bychom neob- mezovali se pouze na vyrábění elektrických strojů, nýbrž rozšířili výrobní činnost naší továrny jednak zřízením velké slévárny šedě litiny, oceli a jiných kovů, jinak výrobou tur- bin, jeřábů, výtahů, výbušných motorů atd. a strojů všech druhů a tím racionální práce ve všech odvětvích docílili. Bychom nebyli dosavadním zněním § 3. stanov obmezováni, podáváme návrh. aby paragraf tenlo doplněn byl odslavcem 3. a sice 3. aby dopravní prostředky, kovy, stroje a strojní části druhu jakéhokoliv kupovati, vyráběti a prodá- vati mohla.“ K tomu učinil p. dr. Ant. Schauen doplnění návrhu v tom směru, aby společnost mohl dolů jakéhokeliv druhu nabývati a je provozovati.

Pok Mařík Reich doktor Antonín

14 article

Oba návrhy, správní rady i dra Schaura, byly schvá- leny a správní radě dáno splnomocnění, aby bez svolání valně hromady provedla změny stanov, kdyby toho správa státní vyžadovala. Ke konci schůze vy- konány volby a zvoleni do správní rady na 3 roky; p Jan Otto, p. Josef Janatka, p. Fr. Kohou a p. Aug. Prene; do dozorčího výt oru na 1 rol pp.: Alois Blažek, K. C. Neumann a Frant. Pok; za náhradníka p. Karel Salmon. Po doslovu předsedy K. Dimmra schůze skončena. Doprava na Labi. (Zpráva firmy Josef Kosla.) Doprava na Labi, dne ,6. t. m. zahájená, jest nyn následkem velké vody velice ohrožena, neboť není možno za nynějšího proudění lodi dále vypraviti Čluny na cestě se nalézající musily se do labských přístavů uchýliti a nelze ještě s určitostí říci, kdy tato úhona zažehnána bude. Následkem mírného tání sněhu v Krkonoších, jakož i na Šumavě, kde letos leží velké spousty sněhu, potrvá velká voda patrně déle než obyčejně, čimž doprava utrpí a celý vývozní jakož i dovozní obchod velice poškozen býti může a to tím více, poněvadž velké množství zásilek, ná- sledkem této události se značně opozdí. Dle došlých zpráv z Ústi n. L. a z Děčína stojí veškerá labská překladiště pod vodou, čímž celá doprava na neurči- tou dobu úplně přerušena.

Schaura Jan Otta Janatka Aug Blažek K C Neumann František Salmon K Dimmra Josef Koslo Krkonoše Šumava Děčín

15 article

Anketa o chovu vepřového bravu. Ankelao chovu vepřového bravu konána byla v českém odboru rady zemědělské dne 16. března t. r. Účel ankely byl seznati názory nejlepších odborníků - praktiků, jakým směrem měl by vývoj chovu vepřového bravu pro další období soustavně býti podporován. Po delše několikahodinně živé debatě, které zúčastnili se všichni přítomní praktikové, přijaty byly jedno- myslně v krátkosti asi tyto nejhlavnější zásadyo

český odbor rada zemědělský den

16 article

Buďtež kromě nynějších plemenných ústavů zřízeny českým odborem dva nově družstevní ple- menné ústavy českého prasete, pokud takové v odlehlých krajích hornatějších možno na- lézti. Základní toto plemenivo nechť český odbor sám vyhledá, zakoupí a se subvenci do přidělených druž- stevních ústavů dodá. Zmíněné ústavy, které musí býli pod nejpřísnější kontrolou českého odboru a zvěrolěkaře, budou dodávati českému odboru po- třebný počet prasniček, k chovu schopných, ke zl- zování plemenných stanic. Plemenné stanice zřizo- vati bude český odbor o 1 kanci velkoyorkshirského plemene a 2 i více prasničkách českých. Bude s tudíž v těchto stanicích prováděti křížení plemene domácího s velkoyorkshirským. Uznána nutnost soustavné akce pro podporu a zvelebení chovu vepřového bravu na základě organisace družstev pro chov dobytka, k jichž vedení by ustanoveni byli pro větví obvody zvláštní odborníci, stojící pod dozorem rady zemědělské. Dále pojednáno mimo jiné téžo nejhlavnějších příčinách, které náš chov ohrožují t. j. o moru, plícní nákaze a července, jakož i o tom, jakým způsobem bylo by možno proti nim čeliti. Podrobná zpráva o usnesení ankely a návrhy, jak český odbor celou akci vepřového bravu na dále bude prováděti, vypracována a předložena bude příští schůzi komitétu pro záležitosti dobyt- kářské a ve schůzi výboru českého odboru ke Nová válka plavebních společností. Jak z dosa- vadních zpráv vysvítá, lze vypuknutí tarifní války mezi Cunardovou linií a ostatními transatlantickými plavebními společnostmi očekávati co nejdříve. Jak jsme již sdělili, oznámila hambursko americká linie 142.600.—

Cunardův český odbor

18 article

ve své výroční zprávě, že zřídila velké reservy, aby

19 article

byla připravena na všechny případy. Nyní prohlásil prý generální ředitel této společnosti, Ballin, že boj jest velmi pravděpodobným a že rozhodnutí nastane během čtrnácti dní. Zdá se tudíž, že Cunardova linie nechce ustoupiti od vyslovených požadavků. Cunardova linie nenáleží k oceanskému trustu, začež dostává od anglické vlády značnou roční subvenci. Mezi ní a ostatními společnostmi uzavřena pouze úmluva o rozdělení plaveb, při čemž stanoveno, že má nastupovati plavby z Liverpoolu. Nyní však pro hlásila Cunardova linie, že bude vypravovati par níky ze Southamptonu, což ovšem poškozovalo by německé společnosti. Kromě toho žádá Cunardova linie větší kontingent dopravy vystěhovalců. Na boji proti Cunardově linii zúčastnily by se kromě obou severoněmeckých společnosti také: holandsko ame- rická linie Red-Star Line, White-Star Line a Com- pagnie générale transatlantique. Není pochyby, že ztráty společností byly by opět značné, kdežto vy- stěhovalci by při této podivné válce velice získali. Česká průmyslová banka. V předvčerejší schůzi správní rady zvoleni pánové: Jindřich hrabě Clam- Martinic presidentem, JUDr. Ferdinand Tonder prvým a p. Josef Houdek druhým náměstkem předsedy. Pan dr. Frant. Fiedler, c. k. universitní profesor, byl do správní rady jednohlasným usnesením kooplován. Ruská státní banka. Dle posledního výkazu (ze 14. t. m.) činí zlatý poklaji ruské státní banky 1187.4 mil. rb. proti 1195 mil. rp. týdne předchozího. Oběh bankovek v tomže období klesnul s 1188.6 na 1185-1 mil. rb.

Cunardův Jindřich Martinic JUDr Tonder Houdek doktor František Fiedler Liverpool Southampton Como Český průmyslový banka Redstar Lin whitestar Lin

20 article

Sklizeň americké bavlny. Dle vládní zprávy čini množství bavlny v kampaní 1906—7 semen zbavená včilaje v to i sklizeň dodatečnou, 13,290.677 bal. proti 10,697.000 bal. loni a 13,697.000 bal. přede dvěma lety. Dle dat těchto možno souditi na sklizeň 155 až 15.6 mil. bal. Zvýšení cen octa. Továrníci ocla v Čechách usnesli se na valné schůzi dne 17. t. m. v Praze konané, že zvýší ceny octa o 10 7%. Strojírna Breitfeld, Daněk a spol. Správní rada společnosti této rozhodla se ve své včerejší schůzi po předložení čisté rozvahy za rok 1906 navrhnouti XXXV. řádnému valnému shromaždění akcionářů. které konati se má v neděli dne 5. května 1907, aby vyplácena byla dividenda z čistého zisku za rok 1906 v obnosu 26 K na jednu akcii, naproti 24 K loň- ského roku. Jmenování. Pan inž. Květoslav Hanuš, ředitel cukrovaru v Dolním Cetně, byl jmenován technickým inspektorem c. a k. cukrovarů ve Zvoleněvsi a Smi- řicích a přesídlí do Prahy. Pokles kursů draslových hodnot. Na berlínské burse přes to, že nastalo jinak zotavení, trvá pokles na trhu draslových hodnot velmi ostře dále. Před- včerejší značný pokles kursů na trhu draslových hod- not postihl jich majitele tím cilelněji, že znehodno- cování těchto papírů trvá již delší dobu. Od konce r. 1906 činí pokles průměrem 25—30 procent a to u podníků, které již mají svou výnosnost zajištěnu. U těch, které teprve počínají, resp. které činí teprve pokusy vrtaci, nastalo tu a tam znehodnocení úplné.

Breitfeld Daněk Ing Květoslav Hanuš Čechy Praha Dolní Cetno Zvoleněves

21 article

Předevčírem nabízeny kuxy podniku, na které bylo nutno složiti další příspěvek, úplně zdarma. Pří- činy tohoto zjevu jsou zvláště dvě. Především jest to nejistota v příčině draslového syndikátu. Ten nechce přijímati nové podniky za členy a vystupuje vůbec ostře vůči svým členům. Nejvážnějším konfliktem jest jeho spor s draslovými podniky v Aschersleben. Předseda těchto. Schmidtmann, je majitelem draslo- vého podniku v Sollstedtu, který zakoupen byl spo- lečností Aschorsteben, který však syndikát zamítl přijati do společenství. Když mimo to syndikát ne- schválil různé reformní návrhy Schmidtmannovy, byla roztržka úplná. Doba rozpadnutí se syndikátu je snad již blízka a je jisto, že znamenale by to skorem úplné zničení podníků mladých a ohrožení podniků již zaji- štěných. Druhou příčinou poklesu jest nadprodukce draslových hodnot, která vznikla v dobách pro toto odvětví příznivých a která přirozeně vedla k znehod- nocení na trhu draslových papírů. Ovšem tento se- stup kursů bude snad jen přechodným, neboť Nč- mecko má světový monopol v průmyslu drasla ao nějaké konkurenci mezinárodní není řeči.

Aschorsteben

22 article

K otázce zásobování Prahy mlékem se nám píše V poslední době přelřásá se ve kruzích maloobchod- níků s mlékem olázka zřízení samostatné parní mlé- kárny. Jednání toto pokročilo opěl ve schůzi malo- obchodníků, konané dne 18. t. m. v zasedací sini ob- chodní a živnostenské komory. Nelze nikterak popříti, že snaha maloobchodníků s mlékem, čelící k eman- cipaci jich od velkoproducentů pomocí sdružení se s malorolníky za účelem nákupu a prodeje mléka, jest zdrava a životu schopna, avšak jest záhodno uva- žovati nepředpojatě o tom, je-li k dosažení účelu toho nutno zařizovati nový podnik, aneb, bylo-li by vý- hodnější přistoupiti k podniku již půsebícímu. V první řadě nutno uvážili, jakého kapitálu jest třeba, aby velkomlékárna zdárně v život uvedena byla. Stavba budovy, stroje ald. a zařízení sběren na mléko na vonkově pohitilo by velký kapitál a režie by sotva zůstala daleko za režií jiné již působící mlékárny, neboť nelze nikterak mysliti, že by ředitel, správce, účetní atd jen za nepatrnou náhradu, neřku-li zdarma práce své konali. Mlékárna tato musila by prodávati mléko maloobchodníkům za ceny konkurenční, a tu jest dosti pochybno, zdali by se podnik tak vyplácel, aby kryl úrok z investovaného kapitálu, režii a ještě podíly, vložené do podniku, přiměřeně zúročil. V dru- hé řadě jest pochybno, zdali by všem maloobchodní- kům, i těm, kteří by členy z důvodů jakýchkoliv státi se nemohli, založením podniku pomoženo bylo.

Praha

23 article

Cež by nebylo možno uvažovati nepředpojalě o tom, zdali by nebylo s výhodou přistoupiti k působící již mlékárně akciové a hojným upisováním akcií sláti se podílníky a členy správy závodu, a jako takoví pak uplatniti své požadavky a zájmy. Akciová parní mlé- kárna jest racionálně zařízena a vedena, takže výtěž- kem svým hradí režií zplna. Každý litr mléka, který mlékárna tato nad dosavadní výrobu prodá, jde již k zisku závodu, kdežto jakého množství mléka bylo by třeba prodati, aby aspoň režie nové parní mlékárny se hradila? Byly-li by snad podíly akciové mlékárny vyšší, svou cenou než zamýšlené družstevní, pak myslim, že by se správa závodu oncho nikterak ne- zdráhala přizpůsobiti je poměrům daným, aby i male- obchodníci je kupovati mohli. Omezenost místa ne- dovoluje mi, rozepsati se o předmětu tomto šíře, my- slím však, že krátký tento nástin dostačí, aby oni pánové, kteří na věci zájem mají, nestranný a ne- předpojatý úsudek o uvedeném si ulvořili a dle toho své další jednání zařídili. V jiných průmyslových odvětvích, najmě v cizině pracuje se k semknutí ně- kolika stejnorodých závodů za účelem levnějšího spo. lečného nákupu, kdežto u nás hledime si více stranni- ckých prospěchů, než prospěchu celkového.

24 article

Dopravní přijmy státních drah a dráhy severní. V minulém měsíci činily příjmy c. k. státních drah 20,868.247 K (+ 66.753 K) a od počátku roku 44,151.400 K (+ 159.297 K). Severní dráha při- jala v únoru na hlavních tratích 7.989.000 kor. (-- 171.350 K), na místních drahách 152.700 K (— 21.664 kor.), celkem tudíž 8,141.700 K (++ 149.686 K); od počátku roku obnášely příjmy na celé síti 16,418.600 kor. (— 563.321 K). Provisorní příjmy v únoru činily na západních státních drahách z dopravy osob 2,763.900 K (2,458.100 cestujících), z dopravy nákladů 11,722.100 K (2.393.500 tun), na východních státních drahách z dopravy osob 1,450.800 K (776.700 cestu- jících), z dopravy nákladů 4,998..200 K (665.800 tun). Oproli delinitivním přiimům v únoru r. 1906 jevíse

66.753 K

25 article

v Hopravě osob vzrůst o 62.162 K (+ 125.600 cestují- cích), v dopravě nákladů vzrůst o 4591 K (— 8400 t.). Vyšší výsledek vykazují v únoru pouze západní státní dráhy, a sice obnáší vzestup v dopravě osob 150.588 kor. (+ 165.000 cestujících), v dopravě nákladů 523.897 K (+ 63.600 tun). Na východních státních drahách nastal pokles v dopravě osob o 88.426 K (— 39.400 cestujících), v dopravě nákladů o 519.306 kor. (— 72.000 tun) oproti výsledku loňskému. Vze- stup v dopravě osob na západních státních drahách vysvětluje se, nehledě k přírostku nových alpských drah z části příznivým vlivem pěstování zimních sportů. V dopravě nákladů vysvětluje se vzrůst na západních státních drahách rovněž dopravou na no- vých alpských drahách, dále výnosem staničního po- platku a silnější dopravou rudy, surového železa, dříví a uhlí. Úbytek v obou směrech na východních stát- ních drahách lze vysvětliti častým přerušením do- pravy následkem závějí sněhových. Oprava doprav- ních příjmů státních drah za listopad činila plus 1,857.030 K, čímž zvyšuje se vzestup výnosu r. 1906 na 26,061.165 K. — Oproti definitivnímu výsledku měsíce února 1906 jeví provisorní příjmy linií se- verní dráhy v minulém měsíci v příčině dopravy osob pokles 78.704 K (— 72.500 cestujících), v příčině dopravy nákladů pak vzestup 228.390 K (+44.200 t.). Slabší výnos dopravy osob vysvětluje se z největší části nepříznivým počasím. Vzestup příjmů z dopravy nákladů vyplynul z části z dopravování zbylých ná- kladů následkem předcházejícího váznutí v dopravě, z části ze všeobecného rozmnožení zásilek, jež bylo pozorováno zvláště v posledních dnech února. Oprava za listopad obnášela plus 341.256 K, čímž zvyšuje se příjem v r 1906 na 105,114.456 K a vzestup příjmů na 8.313.005 K.

26 article

Ústřední prodejna trubek pro přízi. Za vedení České banky Union zřízena byla ústř. prodejní kance- lář pro prodej trubek pro přízi. Dohodou vázány firmy M. Pam a spol., Lanškroun v Čechách: M. Pama sy- nové, Devitikostelí; J. Lüthi, Dolní Polnov; Josef Ant Wondrak, Zvíkov v Čechách; M. Blocha synové, Te- plice-Sobědruhy: Vilém Honegger, Víd. Nové Město, Theodor Fries, Sulz. Americký železářský trli. „Iron Age“ oznamuje- Záplavy v Pitisburgu v Pennsylvanii měly v zápěti značný pokles produkce vysokých pecí a oceláren, čímž nedostatek železa ještě zvýšen. Ocelářský trusl koupil 9000 t. besemského surového železa na duben za 22 dol. za 1 t. a zajistil si další předkupní právo na 15.000 t. na květen. Cambria Stell Company kou- pila 36.000 t. surového železa na druhé čtvrtletí. Oce- lárny nekupují značněji na druhé čtvrtlelí, protože nelze ocel za uspokojivé ceny prodati. Zprávy o po- měrech odbytových, zvláště co do lehčích tovarů, znějí uspokojivě. Pro drát jest značná kupnost; obchod s kolejnicemi jest nepatrný. Výstava v Jamostownu. Ve vývozní kanceláři ob- chodní a živnostenské komory pražské lze se dotázati na adresu řádného zástupce pro mezinárodní výstavu v Jamestownu.

J Lüthi Wondrak M Bloch Honegger Víd Fries Sulz Stella Company Lanškroun Čechy Zvíkov Sobědruhy Nová město Pennsylvanie Oka Jamostown Jamestown Český banka Union Dolní Polnov Iron Age

27 article

Pražská bursa. V Praze, 21. března. Oficiální záznamy znějía Zástavní listy české hyp. banky 5% Základní úpisy české zem. hanky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) .,, , (v K) Mel. úpisy „ . » (ve zl.) „ . . (v K) Žel. . . „ . Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . .. Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy 41/2 Zástavní listy I. mor. spořitelny ** hal. zem. banky Kom. dl. úpisy » . . 4 1 0 Železnič. » » » Zást. listy Hal. akc, hyp. banky . . Rak.-uherské banky . . Dolnorak. byp, ústavu 34/r

Praha Český průmyslový Železnič Hal . akciový uherský banka

28 article Kom. dl. úp. . .

Kom. dl. úp. . . 3 4/n) Zástavní listy Rak, hyp. banky Prior. obl. spol. rak. míst. dráh Ruská stát. půjčka z r. 1906 4.210 Únorová spol. renta (v pap.) 4.20 (ve stř.) Dubnová » „ Květnová . . (v pap.) Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renla . . . . investiční a Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . Česká průmyslová banka . . Česká zajišťovací banka . . . . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . a Pražská úvěrní banka Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Haličská akc. bypoteční banka . Rakousko-uherská banka . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . .. Česká báňská společnost . .. Česká společnost cukerní- Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech „ tov. orient, cukrov. Renty: 4procentní papírová květnová . . 4 Zprocentní » únorová . . kprocentní stříbrná lednová . . . 4.2procentní » dubnová . . 4procentní zlatá rakouská . . . 4procentní korunová rakouská . . 31/zprocentní korunová (invest.). iprocentní zlatá uherská . . . . 4procentní korunová uherská . 31/2procentní kor. (invest.) uher. ruská půjčka . . . . . . . . Zástavní listy 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/zproc. Hypot. banky kr. českého 41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 4°% Losy Celé státní z r. 1860 pětiny

Prior Daňkův Rustonův Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka Zál živnostenský banka bypoteční banka uherský banka Český báňský společnost Poldin huť železářský společnost ústřední banka

29 article

slátní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . tisské. . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . . . Banky: Česká průmyslova . . . . . . »Union« . . . . . . . Hospodářská úvěrní pro Čechy Živnostenská . . . . . . . . moravská eskontní . . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglorakouská . . . . . . . banka pro země rakouské . . . dolno rakouská eskontní . . .. »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . .. uherská všeobecná úvěrní . .. všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . . . vídeňská banka »Union« . . .. všeobecná depositní banka . . . Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . . . Česká severní dráha Duchcovsko-podmokelská dráha . Rak. severo-západní dráha . . . Polabská dráha Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.). Pražsko duchcovská dráha kmen. Pražsko duchc. dráha prioritní . Ústecko teplická dráha Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . . . Státní dráha . . . . . . .. Jižní drába Štyrsko-hradecko-köflašská dráha Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . .. Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . . . Plzeňský akciový pivovar . . . Daňkova strojírna . . . . . . Brněnská strojírna . . . . . . Králodvorská cementárna . . Mostecká uhlářská společnost . . Severočeská uhlářská společnost Západočeská Poldina hut Pražská železářská společnosť . . Alpská báňská Rýmavsko- muráňská želez. spol. . Hirtenbergské továrny na náboje, Rakouská z brojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. . . Schodnica, petrol. spol. . . . . Pešťská vagonka

Ferdinandův Lloyd Daňkův Čechy Štyrsko vídeňský banka všeobecný depozitní banka Český cukerní společnost západočeský Poldin hut

30 article

Trhy peněžnj. Devisy a valuty: 95.45 95.42 Curych . . . . . . . . . . 95.50 95.48 Paříž . . . . . . . . . . . 241 70 241.67 Londýn . . . . . . . . . . 117.90 117.83 Německá místa . . . . . . . 117.90 117.83 Řišské marky v papírech . . . 19.14 19.14

Paříž Londýn

33 article

Dvacelifrank . . . . . . . . Rubl papír . . . . . . . . 203.2 2p5.2a. Lira. Soukromé (sazby eskontní) . . . 4/% 4v4— 41/% 4 va. Po klidném průběhu závěrek chabější na Berlin. x. Z Vídně, 21. března. (Tellgr. »Nár. Listů. «) Večerní bursa. Kreditky 678.—, po —.—, oherské kreditky 801.50, anglobanka 312.—, bankovní jednota 557.25. unionka 684.50, ländernanka 458.75. státní dr. 670.50, —.—, jižní dráha 146.—, polab. dr. 442.-, severozapadní dráha 450.75, turecké tabákové 422.--, rýmavsko muráňské 557.50, alpinky 603.50, květnová renta 98.55, uherska korunová 94 45, turecké losy 182.50, marky za hotové 117.90, uitino 117 82. Smýšlení slabší. x. Z Vídně, 21. března. (Telfgr. »Nár. Listav.) Devisy. (První čislo značí penize, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké ih. 100 hol. zl. K 199.371/, 199.55, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.—, Brussel šek a kr. lhůty sa 100 tr., —.—, —.—, Brussel na deláí lh. —.—, —.—, Německo šek na krátké lh. za 100 mk. 117.621/s, 118.021/2, Německo na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. st. 241.571/2, 241.821/2, Londýn na delší lh. K —.— —.—, Nový York za 100 doll. —. — —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95. 40, 95 55, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. ih. za 100 rublů —.—, —.—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95.471/2. 95.621/2, Paříž delší Ih. —.—, —.—, Curych a Basilej šek a kratké lhůty 95.40, 95.50, na delší lhůty —.—, —.—, Svýcary šek a kr. In. 95.40, 95.50, na delší lhůty —.—.

Berlín Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej 117.621 / s Italia šek Ina

44 article

Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 21. března. (Zpráva Živnost. banky.) 21. března 20. března Diskontní . . . . . . . . . 451.— 443.— Baku . . . . . . . . . . . 552.— 546.— Caspienne . . . . . . . . . 4350.— 4350.— Sormnovo . . . . . . . 159.— 158.— rusko-činská banka. . . . . . 290.— 288.— Ruská průmyslová banka . . . 286.— 282.— Petrohradské metallurgické . . . 174.— 172.— . . . . . . . . 477.— 474.— Kolomna Putilovské železo . . . . . . 103 50 103.— Fénix. . . . . . . . . . . 197.— 198.—

Caspienne Sormnův Fénix Petrohrad Bak Kolomna činský banka průmyslový banka

50 article

Ruské papíry v Berlíně. Z Berlína, 21. března. (Zpráva Živnost, banky.) 21. března 20. března. 90.50 41/2procentní ruská renta 1905. . 90.70 77.90 77.50 4procentní ruská renta 1902 4proc. ruská konsolidační renta 1889 75 30. 66.60 31/2procentní ruská zlatá renta . . 67.75 petrohradská diskontní banka. 158.— petrohradská mezinárodní banka . 159.50 14250 141.6 ruská banka pro vnější obchod . Berlinská bursa. Z Berlina, 21. března. Pův. zpráva »N. Listů«.) 21. března 20. března 212.90 212 50 Rakouské kreditky 176.50 Diskouto . . . . . . . . . 176.— 236.— 236 40 Německá banka. . . . . . . 163.30 162.25 Obchodní společnost . . . . . 148.60 148 30 Drážďanská banka. . . . . . Španělské exterieury . . . . . 219.50 Bochumské ocelárny . . . . . 221.25 Lauřina hut 74.75 Dortmund. Union lit. C.. . .. 205.75 Harpenská uhl. spol. . . . . . Hibernia . . . . . . . .. 414.— Consolidace . 123.25 Severoněmecký Lloyd . . . . 138.60 Packet . . . . . . . . . . 143.— Turecké losy . . . . . . . . Z kasovních papirů: 21. března 20. března 325.14 345.— Concordia 222.10. Eschweilské . . . . . . . . 222.— 210.80 Geisweidské . . . . . . . . 206 25 Hochdah! . . . . . . . . . 205.— Katovické . . . . . . . . . 205.— 274.— Wilhelm . . . . . . . . . 270.50. 193.— 189.25 Phönix 180.— 184 25 Rh. Sta! . . . . . . . . . Schalker 226.— Westphalia

Consolidace Lloyd Wilhelm Berlín Dortmund Geisweidský mezinárodní banka ruský banka německý banka drážďanský banka Hibernia Phönix 180 Diskoout Lauřin hut Harpenská uhl . společenský Concordia 222.10

62 article 182.10 182 25

182.10 182 25 417.— 417.— 384 25 334.— 1766.— 1765.— 311.50 312.25 458.25 459.— 581.— 582.— 637.— 637.— 678.— 678 . 75 801.— 803.— 1066.— 1069.— 557.50 557.50 584.— 585 50 461.— 465.— 1115.—— 349.— 555.— 450.— 441.— 403.— 1115.— 355.— 451.50 442 — 403.— 289.50 5550.— 578.— 669.— 1.46.— 482.— 1032.— 823.—

334