1
masthead
22. března 1907.
3
masthead
NARODNÍ LISTY.
5
article
Syla vládě k uvážení důvodů a příznivému vyřízení.
Na to referoval posl. Houra o peticích evangeli-
ekých obcí, aby na vysokých školách pražských byla
zřízena pro kandidáty theologie evangelická
fakulta. Proti vyslovili se posl. prof. Bach-
maanna Jaksch, kteří ukazovali k tomu, že by
to bylo na škodu obou universit a že by to vadilo
jejich rozvoji a že theologové evangeličtí mohou stu-
dovati na vídeňské faku!tě theologické. Poslanee
Šťastný zásadně vyslovil se proti tomuto návrhu.
dokládaje, že při universitě nemá býti vůbec theolo-
gická fakulta. Vyučování theologické spočívá na
zjevení a vyučování jiným předmětům na vědlě a
tento dvojí základ nemá býti upevňován, naopak má
býti žádáno zrušení theologických fakult vůbee.
Posl. Anýž pravil, že kdyby dnes šlo o otázku,
má li se zříditi theologická fakulta při universitě
kde theologická fakulta není, že by o věci s docela
jiného stanoviska musilo se jednatí, ale dokud trrá
theologická fakulta katolická, není důvodu, proč by
nemělo býti vyhověno požadavku evar gelickýchi obel
a evangelických theologů.
Houra
profesor
Bach
Jaksch
Posl
Anýž
teologie evangelický fakulta
6
article
Jiné církve státem uznané mají právo, aby jim
stát vyhověl. U nás mimo to jest i duležitý moment
národní, k němuž dlužno přihlédnouti. Dosud vzdě-
lávají se theologové evangeličtí mimo svou vlast, v ci-
zině: v Německu, Anglii a Švýcarech; i bylo by jen
spravedlivo a v zájmu evangelických obcí, aby se jim
dostalo vzdělání theologického na universitě domácí.
Návrh posl. Šťastného na přechod k jedna-
címu pořadu byl potom 9 hlasy proti 7 hlasům za-
mítnut.
Posl. Müller referoval o peticích učitelstva za
zřízení čtvrtých tříd na měštanských
školách, které budou postoupeny zem. výboru.
aby ve shodě s vládou o zřízení škol těchto se při-
Posl. Anýž referoval psk, v zastoupení komitétu
pro věci osobní, o celé řadě žádostí započítání
let služebních, za počítání let do výslužného a o žá-
dostech vdov a sirotků za zvýšení pensí a udělení
darů z milosti a na konec o návrhu, v subkomitétu
schváleném, o změně disciplinárního řádu pro učitel-
stvo obecných a měšťanských škol.
činil.
Posl
Müller
Anýž
Německo
Anglie
disciplinární řád pro učitel
7
article
Komise pro záležitosti zemědělství.
(Povznesení chovu koni. — Změna statutu škol rol-
nických. — Rozdělení kontribučenských fondů. —
Změna zákona o hospodářských záložnách. — Sub-
vence na meliorace. — Změna zákona o myslivosti.)
Posl. Pilz referoval o zprávě zem. výboru ve
příčině povznesení chovu koní a o pří-
siušném návrhu zákona. Po rozkladech posl. Bar-
táka a Hyrše usneseno, odložiti věc do příští
schůze.
Posl. Grössel podával zprávu o návrzích na
podporu za příčinou krupobití v Ašsku a Duchcovsku.
Usneseno vše postoupiti zem. výboru k šetření.
Posl. hr. Chotek referoval o petici ředitelky
pí. Trachtové ve příčině vpočítání let do pense. Usne-
seno odkázati petici zem. výboru k šetření o návrhu.
navrženo pak dále zem. výboru, aby zem. výbor uvě-
domil prostřednictvím kuratoria síly učitelské, ab
žádosti podobné podávaly cestou služební. Týž zpra-
vodaj referoval o peticích za změnu statu ti
škol rolnických v ten smysl, by mohli žáci
již ve 12. roce do těchto i do zimních škol vstu-
povati.
Posl. Mohl praví, že ve věci té rada zeměděl-
ská zaujala stanovisko příznivé, pro jednotlivé případy
to připouštějíc, dále, že podobný způsob zavádí se
jiných zemích a že je to zájmem škol samých, ježto
by se tím návštěva jich povznesla.
Posl
Pilz
Hyrš
Chotek
Trachta
Ašsko
Duchcovsko
8
article
Posl. Kudrnka doporučuje návrh zpravodajův.
kterým se navrhuje odstoupení petic zem. výboru, kte-
rýžto návrh pak posl. Mohl doplňuje v ten smysl
aby zem. výbor byl vyzván o tom podati zprávu
návrh, načež takto doplněný návrh byl přijat.
Posl. Hyrš podává zprávu o návrhu posl. Hein-
zla ve příčině rozdělení kontribučen-
skýchfondů a navrhuje přechod k dennímu po-
řádku.
Posl. dr. Viškovský poukazuje, že hlavně
německých krajinách jsou malé fondy a ty že jsou
příčinou rozporu; je proto, aby malé fondy mohly býti
uvolněny a činí v tom smyslu návrh, aby věc byla po-
stoupena zemskému výboru k šetření a podání návrhů
při změně zákona o hospodářský ch
záložnách, k čemuž se připojují poslanci Ku-
drnka a Rataj. Přijat návrh dra. Viškov-
ského.
Posl. Hyrš referoval opět o peticích za sub-
vencování meliorací navážením těžší nebo
lehčí země a činí v té věci sirší návrhy.
Posl. Barták poukazuje k tomu, že dosud se
meliorovala hlavně česká nížina a krajiny vlhčí vůbec
a že je třeba, by také horské krajiny měly z akce
meliorační užitek, což je hlavně možno tím, když
chudé jejich pozemky budou naváženy dobrým mate-
riálem. Klade na akci tuto veliký důraz a navrhuje
změnu návrhu referentova, což se po přímluvé posl.
Kudrnky přijímá.
Dále schválen referát a návrh posl. Kudrnky
ve příčině změny zákona o my sliv o st
ohledně zvěře vysoké na Novohradsku. Schúze pak
skončena.
Posl
Hyrš
Hein
doktor
Viškovský
Rataj
Barták
Kudrnka
9
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 21. března. (Po konferen
cích peštských.) Bar. Beck měl dnes
dopoledne ještě poradu s drem. Wekerlem
při níž sepsány výsledky peštských minister-
ských konferencí o novém vyrovnání. l.eměli as
mnoho psaní, neboť jakési sbližení nastalo prý
pouze v otázce t. zv. uherského bloku společ-
ného státního dluhu a v otázce spotřebních daní.
Ve všech ostatních otázkách, a sice v nejhlavněj
ších, nenastalo nijakého sblížení. Zejména uher
ská vláda, jak veřejně prohlásil její důvěrník.
hr. Theod. Bathyany, nedopustí delšího vyrov-
nání, než do r. 1917, stojí na zřízení celních
hradeb mezi Rakouskem a Uhrami nejdéle do
r. 1917, na zřízení samostatné uherské cedu-
lové banky po r. 1910, a na právu, aby si Uhry
spotřební daně stanovily nezávisle od Rakouska
a zřídily si po případě monopol lihový a petro-
lejov,.
Vládní „Frmdbl.“ omlouvá dnes chudý vý-
sledek peštských konferencí upozorněním, že
látka vyrovnacích otázek jest tak obsáhlá, žese
nedá zmoci v jedné poradě a že tedy se definí-
tivné rozřešení všech sporných věcí nemělo ani
čekati od peštských porad. Ale sám tento vládní
list nečeká mnoho dobrého ani od porad dalších,
které se mají konati ve Vídni někdy po Velko-
nocích. Pravíť, že pro rakouskou vládu zůstává
i nyní rozhodnou otázka vyrovnání dlouho-
dobého, třebas o něeo kratšího, než na 20 let.
Beck
Uher
Frmdbl
Praha
Rakousko
Vídeň
10
article
„Oběma státům — plše — musí záležeti přede-
vším na obsahu vyrovnání; obsah může však
uspokojiti jen tehdy, budou-li ústupky obou
stran rovnocenné. A tu stojíme dosud před alter-
nativou: buď delším trváním umož-
něné příznivé vyrovnání, neb
žádné vyrovnání.“
Uherský vládní list „Mag. Hlirl.“ shrnuje
pak výsledek vyjednávání v tato slova: „Ra-
koušt ministři odjíždějí dnes do Vídně, ale vý-
sledek, jejž s sebou odvážojí, jest nepatrný.
Hledí-li se pak k tomu, že rakouská vláda defi-
nitivnou úpravu některých podrobností, jež už
projednány, spojuje s rozřešením celého vyrov-
náni, nelze dosavadním výsledkům konferenc
přikládati nijaký praktický význam. Skutečný
výsledek porad je tedy vlastně jen ten, že obě
vlády opět spolu vyjednávaly,“ aneb jiným
slovy, že vyjednávání není dosud rozbito na-
dobro.
Z Pešti, 20. přezna. (Doplňovaeí vol-
ba v Pezinku.) Včerejší doplňovací volba
v Pozinku zůstala bezvýsledná. Slovenský ná-
rodní kandidát, dr. Milan Ivánka, obdržel 834
hlasy, maďarský lidovec Demeter 744 a de-
mokrat Ságodi 188 hlasů. Jest tedy třeba
užší volby mezi Ivánkou a Demetrem. Volba
trvala až do 11 hodin v noci a průběh její byl
úplně klidný. Při lonských volbách slovenský
kandidát dr. Jehlička byl zvolen většinou asi
500 hlasů.
Mag
Hlirl
doktor
Milan Ivánek
Demeter
Demetr
Jehlička
Vídeň
Pešť
Pezinok
11
article
Ze Lvova, 19. března. (Projev ru-
ských universitních profesorů.)
Polští profesoři lvovské university vydali dne
2. t. m. prohlášení, že universita jest čistě pol-
ská a protestovali proti její utrakvisaci. Dne 13.
t. m. sešli se na poradu ruští profesoři téže uni-
versity a usnesli se na podrobné odpovědi na
projev svých polských kolegů. V odpovědi té se
líčí, jak lvovská universita byla za císaře Jo-
sefa II. zřízena jako ústav latinský, ale již
tehda byly při něm zřízeny stolice ruské při fa-
kultě bohoslovecké a filosofické, kdežto pol-
ských stolic nebylo. V 19. stol. universita se
stala německou, ale r. 1848 zřízena opětně
stolice ruského jazyka a literatury. Počátkem
let padesátých přibyly ruské přednášky na fa-
kultě bohoslovecké; r. 1862 zřízeny ruské sto-
lice i při fakultě právnické, kdežto vše ostatní
se přednášelo německy a polských stolic vůbee
nebylo. Pro nynější poměry rozhodujícími jsou
císařská nařízení z r. 1871 a 1879. Prvým po-
volují se na universitě stolice polské i ru-
ské, takže universita obdržela ráz utrakvisti-
cký; druhé týká se úřadního jazyka univer-
sitního a polština vyhlášena za vnitřní úřadní
jazyk v universitě tak, jako je vnitřním jazyk
i v úřadech správních, což však nevylučuje
právo obyvatelstva ruského, aby se s ním ze-
vně jednalo rusky na universitě, jako v jiných
úřadech. Teprve ministerské nařízení z r. 1902.
Jo
Lvov
lvovský univerzita
12
article
vydané na přání Poláků, omezuje práva ruského
jazyka na universitě, ačkoli se příči starším naří-
zením císařským. Ale i po tomto nařízení při
universitě zůstaly ruské stolice a tyto ruské před-
nášky a 956 ruských posluchačů dokazují, že
lvovská universita není čistě polská, nýbrž de
fakto dvoujazyčná. Vzhledem ke všemu
tomu ruští profesoři prohlašují, že neupouštějí
od svých práv a neupustí od nich dotud, dokud
nebude ve Lvově zřízena samostatná universíta
ruská. Za tím účelem jest nutno odloučiti už
nyní ruské stolice od university staré, zříditi je
jako nové, samosprávné těleso n znenáhla je do-
plniti nov systemisovanými katedrami. Tím s
vyhoví přání celého ruského národa v Haliči,
který ro rojem svého kulturného života má
právo na zvláštní vysokou školu a proto se ji
v posl.th letech nepřestává dovolávati. Zři-
dí-li se ve Lvově samostatná universita ruská,
přestanou stále se opakující výlržnosti a oba vy
soké ústavy mohou se pak klidně věnovati pě
stování vědy.
Projev tento podepsali professoři Barto
ševský, Hruševský, Dobrjanský, Dněstrjanský
Kolessa, Komarnický, Myškovský, Stebelský
Studinský.
Z Černovců, 18. března. (Volební pro-
volání strany ukrajinské.) Ukrajinská
národní rada v Černovcích vydala provolání,
v němž vypisuje svůj politický a národohospo
dářský program a zabývá se též otázkami škol-
skými a církevními. Na konci provolání dopo
ručují se ruským voličům v pěti bukovinských
ruských volebních okresích za kandidáty ryt.
Mik. Vasilko za okres vyžnický, prof. Pi-
huljak za okres vaškovecký, Ilja Semaka
za okres kocmanský, Ant. Lukasevič za
okres zastavensk) a školní inspektor Mik. Spe
nul za venkovský okres černovecký.
Polák
Barta
Hruševský
Dobrjanský
Myškovský
Stebelská
Studinský
Vasilko
profesor
Semak
Antonín
Lvov
Halič
Černovec
Komarnický
Mik
Dněstrjanský Kolessa
13
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 21. března.
Studenti v Rusku.
Tyto dni byla v Petrohradě zavřena a hne
zas otevřena polytechnika proto, že se v ní ko-
naly revoluční meetingy, k nimž si studenti po-
zvali nestudenty revolucionáře a socialné demo-
kraty. Rektor kníže Gagarin a několik profesor
bylo suspendováno. Profesorský sbor ihned kn
Gagarina znova zvolil, on ale volby nepřijal
Mezitím se technik Feierabend obrátil na mini
stra obchodu dopisem, aby mu vysvětlil, proč
vlastně vláda tak jednala. Ministr v odpověd
pozval studenta Feierabenda k sobě do bytu na
soukromý rozhovor. Student naproti ministru
hájil právo studentstva pořádati politické mee-
tingy v ústavě, odvolávaje se na autonomii vyso-
kých škol. Ministr na to odpověděl, že policejní
zakročení proti revolucionářům, v budově poly-
techniky shromážděným, není žádným omeze-
ním autonomie vysokých škol; avšak student
i profesoři musejí zůstati v mezích zákona.
(Uveřejňujeme proto, že tato episodka dobře
charakterisuje poměr ruské vlády k inteligenci.
i mladé.)
Rektor
Gagarin
Feierabend
Praha
Rusko
Petrohrad
14
article
Zatčení vůdců chystané finské revoluce proti
Rusku.
Minulý týden jsme psali o finském spolku
„Voima“, proti němuž sebrány důkazy, že orga-
nisuje finské povstání proti Rusku za tím úče-
lem, aby se Finsko odtrhlo. „Voima“ je spolek
na venek sportovní; pod tou maskou byl te tajný
spolek revoluční, jenž z ciziny mnoho zbraní do
Finska dopravil a zřídil jejich skladiska.
Podle finských zákonů není možno žádný
spolek rozpustiti policejně, nýbrž teprve po
soudním vyšetření a po nabytí důkazů, že čin-
nost spolku byla protizákonná a nebezpečná. Na
základě materialu, soudem dodaného, vrchní
státní zastupitelstvo vypracovalo rozpouštěcí ná-
lez s udáním důvodů, a nález byl schválen fin-
ským generálgubernátorem Gerardem, ovšem te
prve potom, když nebylo zbyti.
Při vyšetřování spolupracovník starofin-
ského listu „Uusi Suometar“ udal, že „Voima“
zřidila v desíti finských městech skladiska zbra-
ní, která měla býti otevřena v den vypuknutí
revoluce.
Gerard
Rusko
Finsko
Rus Suometar
15
article
Volební nátlak vládní za voleb v Německu.
Nátlak tento, kterýž vyšel na jevo zvláště
z listin, uveřejněných v »Bayr. Cour.« a zde své
doby též citovaných, byl ještě i včera předmě-
tem stížnosti v říšském sněmu německém, kdež,
jak sděleno již, podán ve věci té dotaz. Za
socialisty přednesl řadu oněch, z veřejných
rozprav již známých stížnosti, Bebel, kterýz
vylýkal i Vilému II., že řečmi svými neblaze
do volebního zápasu zasahuje. Potom mluvili
k polské otázce známý Leyda a Stychel.
Vytýkali zvláště jako brutálnost, že vyhánějí se
žáci z měšťanských škol a z vyšších škol
za to jen, že sourozenci jejich zúčastní s
stávky na školách obecních. Jest charakteristi-
cké, že státní tajemník Posadowsky odpověď na
stížnosti polské odepřel. Řečníci středu a svo-
bodomyslné strany postavili se však krátkými
projevy po bok Polákův a uznali, že říšský
sněm německý musí se ohraditi proti tomu.
aby dětem státních občanů byla příležitos
k vyučování obmezována. Jinak skončila debata
— bezvýsledně.
Proces proti socialistickým poslancům
v Německu.
Ke včerejší zprávě dodává se dnes, že
mylným bylo sdělení berlínského listu, jakoby
i státní zastupitelstvo bylo již zakročilo prot
schůzi socialistických neposlaneckých důvěrníků
v klubovní místnosti v říšském sněmu něme-
ckém. Za to ale předsednictvo sněmu učinilo u
říšského kaneléře rozklady proti vměšování se
policie.
Bebel
Vilém II
Posadowsky
Polákův
Německo
16
article
Africké povstání proti Němcům „ukončeno“
Pod přehnaným titulem »Mír v jižní Africe-
a »Povstání ukončeno«, uveřejňují německé listy
zprávu — také v našich telegramech již zazna-
menanou — že i Simon Copper, vůdce jednoho
z povstalých kmenů hotentotských v jihoafrické
osadě německé, se vzdal. V pravdě ale byl Coppen
překvapen majorem Piererem z nenadání a z
to, že byl život jeho ušetřen a že byl pro-
puštěn na svobodu, slibil, že shromáždí
kmen svůj buď v těžce dostupných pustinách
kalahorských rozptýlený a že polom zbraně od-
vede. Ovšem jest otázkou, zdaž Copper a druhou
otázkou, zdaž i kmen jeho tak skutečně
také učiní. Dle značného počtu vojska, kterýž
správa německá dosud v osadě oné ponechala
nezdá se, že by sama byla přesvědčena o brzkém
»konci« povstání.
Také v Kamerunu není ještě Němcům zdrávo
Úřadník firmy Wörmannovy, Vosz, byl 11. března
když sháněl dělníky pro plantáže, u Janudy domo-
rodci usmrcen. Guvernér tvrdí ovšem, že příčina
skutku toho byla nepolitická, ale sám ji blíže
neuvádí. Ovšem brutální zacházení Němců s do-
morodci nebývá vždy též »politického« rázu.
Anglické demonstrantky.
Včera opakovaly v Londýně opět ženy boju
jící za svá politická práva, pokus vnikno ut
do parlamentu. Policie opřela se tomu,
došlo k bitce a několik žen bylo opět zatčeno.
Němec
Simon Copper
loupen
Pierer
Vosz
jižní Afrika
Copper
Kamerun
Londýn
Wörmannův
Januda domo
17
article
Prvý rakouský kongres pro výchovu
Prvý rakouský kongres pro výchovu
ditek.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Ve Vídni by! 18. března prvý kongres pro výchovu
dítek za valnéno účastenství, zvláště soudního úřad
nictva a lékařů, slavně zahájen. Do presidia kongresu
byl po návrhu přípravného výboru povolán jako repre-
sentant král. českého — president Zabusch.
Při zahájení kongeesu promluvili programové řeč
dr Baeroreither a jměnem vlády ministr spravedlnost
dr. Klein Z těchto projevů zřejmě vyniklo, že má býti
kongres hlavně průpravou k jednostejně, t. j. k cen-
tralistické organisaci péče o chudou, opuštěnou mládež
a že především jde o zřízení ústředního orgánu ve
Vídni, kterýž by tuto akci vedl.
Tendence tato nejostřeji vynikla při rokování
o prostředcích k ochraně chudých a opuštěných dítek
v domácké péči, jež bylo konáno v I. sekci kongresu.
O přípravných referátech v této otázce, jež podali
dr. Jan Dvořák aj., referoval dr. Casper, kterýž mimo
jiné vytýkal, že země zákonodárství chudinské z-
nedbávají a že proto musí býti přistoupeno k jednot-
nému řešení těchto úkolů zákonodárství. Prostředky
k opatřování chudé opuštěné mládeže mají však na
dále opatřovati obce a země.
Zabusch
Baeroreither
Klein
doktor
Dvořák
Casper
Vídeň
18
article
Přísedící zemského výboru dolnorakouského Bělo-
hlávek dovozoval, že při provádění těchto reforem mus
býti brán zřetel také na poplatnictvo a že musí býti
opatřeny záruky, že opatřování spustlým rodičům ode-
jmutých dětí nebude premií za špatné vychování dítek
v rodinách.
Dr. Escherich přimlouval se za zřízení ústředny
pro opatrování nemluvňat. De. Eppstein (z Prahy
uznával, že při velké růzností hospodářských a kul
turních poměrů v celé polovině říše organisace péče
o chudé a opuštěné dilky jednotně provedena býti
nemůže. Dr. Šperk uznával nutnost zavedení zvlášt-
ních daní chudinských. Dr. Friedjung polemisuje
s Bělohlávkem na tom trvati, že hmotné pro
středky k těmto úkolům potřebné musí býti od po
vinných činitelů opatřeny.
doktor
Escherich
Šperk
Friedjung
Bělohlávek
Praha
dolnorakouský Běla
SF
19
article
Přís. zem. výboru Adámek vytkl, že se ná
ležitá péče o řadné vychování chudé a opuštěné
mládeže všeobecně uznává za nejdůležitější úko
pravé humanity a prozíravé politiky sociální, a že s
to přece bez ustání na kongresu nově dokazu e.
čímž se maři čas, jenž se má věnovati úvahámo
praktickém řešení tohoto velkého úkolu. Především
jde o akci zákonodárnou a zreformování a doplnění
našeho zákonodárství chudinského a j. v duchu mo-
derním. Referent vytýkal, že zemské sněmy tyto úkoly
neplní a projevil přání, aby bylo přistoupeno k jed-
notnému řešení těchto úkolů zákony říšskými. Ne-
plodností zemského zákonodárství také v těchto
oborech nejsou vinnými sněmy, vina toho padá na
vládu, která jim nepopřeje potřebného času ku
včasnému provádění i nejdůležitějších prací.
Tak na př. zasedal sněm král. českého v r. 190
plné tři dny! Pli velké různosti hospodářských,
kulturních a národnostních poměrů království a zemí
naší polovice říše jest vydatné řešení úkolů spada-
jících v obor péče o výchovu chudě opuštěné mlá-
deže naprosto nemožným. Vláda sama se v tomto
oboru vůbec iniciativy neujímá. Velké důležitosti jest
otázka uhražení s organisováním pěče
o výchovu této mládeže spojených ná-
kladů. Této otázce se ministr spravedlnosti dr.
Klein ve své mistrné akademické řeči opatrně vyhnul.
Pan ministr financí se skvěl svou nepřítomností při
zahájení kongresu, snad tím chtěl ukázati, že úkoly
kongresu v jeho resort vůbec nespadají. Sebe skvě-
lejší věci ministrů a sebe slibnější programy málo
prospějí, dokud nebudou laké zajištěny prostředky
k jich provádění.
Adámek
Klein
20
article
Rozkazování, že náklady tyto musí uhraditi do
movské obce a země, jest sice velmi pobodlné, avšak
za nynějších poměrů, kdy naše autonomní orgány
musí uhražovati své potřeby pouze zvyšováním při-
rážek ku přímým daním a děláním nových dluhů,
naprosto neproveditelné. Dokladem toho jest fakt, že
jest v král. česk. asi 25.000 chudých sirotků a opuště-
ných dítek ve stáří školou povinných. Že zem. fondu
sirotčího podporuje se asi 4000 dílek. Náklad n
stejnodílnou podporu oněch 25.000 dítek by činil asi
5 mil. K a nemůže býti opatřen zemí, která musí
na př. letos na uhražení svého schodku učiniti nový
dluh 21 mil. K.
Poměry hospodářství našich autonomních orgáno
jsou přímo kritické a proto i při nejlepší vůli ne-
mohou také na poli humanity plnou měrou konati
své povinnosti a proto sebe skvělejšími řečmi mi-
nistrů se nevyvrálí fakt, že žádoucí upravení vše-
obecné výchovy opuštěné chudé mládeže bez vy-
datné hmotné podpory státu provedeno nebuda. A při
velké obecné důležitosti zachování této ubohé mlá-
deže před hmotnou a mravní záhubou pro stát
celou společnost musí státní správa tuto pomoc po
skytnouti. Ministr spravedlnosti mluvil o skuteích
nuže vláda musí dáli dobrý příkladl
Vláda musí podporovati toto dílo netoliko silnou
reformovou iniciativou ve sborech zákonodárných.
ale také opatřením hmotných prostředků, bez nicht
zůstanou její programové projevy mrtvými slovy.
Kongres vídeňský zasluhuje v našich kruzíeh
tím větši pozornosti, čím směleji se v naší době
pouta centralisace utužují. Sotva vznikl projekt
ústřední říšské záložny, již se objevil projekt ústř.
říšské rady živnostenské, vedle ní mohutné ústředny
zemědělské a nyní objevuje se nad obzorem v mlho-
vých rysech ústředna pro výchovu opuštěné mládeže
Tak vzkvětá naše autonomie
21
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Členové volebních komisí na Smichově
Ve včerejší schůzi městského zastupitelstva smi-
chovského byla provedena volba členů do vo
lebních komisí pro volby do rady říšské v VIII
volebním okresu:
1. Volební místnosť ve škole v ulici Hu-
sově (jména voličů od písmeny A—E) členové
pp. Adler Eustach, Eberl Frant. a Dědeček
Josef, náhradníci pp. Břehovský Eman. a Bii
ner Ed.
2. Volební míslnosť ve škole v ulici Sme-
tanově (jména voličů od F—J) členové pp. JUJD
Karel Hádek, Václav Hušpauer a Př. Chva-
lovský, náhradníci pp. Hraba Alois a Jiřik
Josef.
3. Volební místnosť v radnici (písmen
K—L) členové pp. Lichtner Rud., Kadlec Jan
a Krupička Bedř., náhradníci pp. Kavina Jose
a Kasal Jar.
4. Volební místnosť ve škole v ulici Vl-
tavské (pismena M—Q) členové pp. Militk
Eduard, Mrázek Vend. a Nevrlý Václav, ná-
hradníei pp. Jos. Vl. Malý a Adoif Plíva.
5. Volební místnosť ve škole v ulici Vl
tavské (písmena R—Š) členové pp. JUDr. Steine
Fr., Ant. Šimek a Jan Roll, náhradníci pp. S-
dílek Josef a Srp Karel.
6. Volební místnosť ve škole v ulici Ko-
menského (T—Ž) členové pp. Fr. Thüringer
Fr. Zvolský a Vojáček Cyril, náhradníci pp
Josef Vlnas a Michal Trnka.
Pro IX. volební okres: 1. Volební míst-
nosť ve škole v ulici Plzeňské (A—J) členové
pp. Jan Haase, Bedř. Bohata a Karel Eichnen
náhradníci pp. Jos. Fárka a JUC. Jan Dvořák.
2. Volební místnosť v ulici Duškově (pí-
smena J—O) členové pp. Karel Jerábek, Filip
Křižek a Em. Kidles, náhradnici pp. Aloi
Korda a Josef Landa.
3. Volební místnosť ve škole v ulici Ress
lově (plsmena R—Z) členové pp. Jan Šulista
Boh. Šplíchal a Arnošt Vilím, náhradníci pp
Pavel Wild a Karel Vrchlovský.
Adler Eustach
Eberl
Dědeček
Josef
Eman
Hádek
Hušpauer
Alois
Kadlec
Jan
Bedř
Kavina Jose
Kasal
M Q
Eduard
Mrázek
Václav
Plíva
JUDr
Stein
Antonín
Šimek
Roll
Karel
František
Thüringer
Vojáček
Vlnas
Trnka
Haas
Bohata
Eichnen
Fárek
Dvořák
Duškův
Jerábek
Křižek
em
Korda
Landa
Šulista Boh
Šplíchal
Arnošt Vilím
Pavel Wild
Vrchlovský
Husova
Francie
komenský
Ress lovit
22
article
Volební kancelář Národního klubu „Král
Vyšehrad“ nachází se: 1. v hostinci „No vý
Koutek“, Botičská ulice (vedle Děkanky)
kdež úřaduje se od 9 hod. ráno do 6 hod. več.
a 2. v hostinci „n a Bojišti“ (roh ulice u Kar-
lova a Bojiště), kdež se úřaduje od 7. hod. ve-
černí. V obou kancelářích nacházejí se volební
seznamy, aby přívrženci národní strany svobodo-
myslné mohli nahlédnutím se přesvědčiti, zda
jména jich v seznamu se nacházejí neb ne.
Klub obstará ku přání reklamace. Reklamační
lhůta končí dne 28. t. m. Kdo chce býti rekla-
mován, musí předložiti doklady o stáří a jedno-
ročním pobytu v Praze.
Klub volíčů nuselských žádá důtklivě stou
pence národní skany svobodomyslné, aby vylo
žené volební seznamy v nejbližších dnech v ho
dinách od 8—12 a od 5—7 prohlédli, zda jsou
v nich zaneseni.
Občanský klub ve Vršovicích svolává na
pátek dne 22. března 1907 na 71/4 hod. večern
do místnosti „Na kovárně“ ve Vršovicích veřej-
nou schůzi voličů. Představí se a vyloží svůj
program kandidát národní strany svobodomyslne
pan JUDr. Eduard Koerner, vicepresident
advokátní komory v Praze a spisovatel. Dále
promluví o politické situaci p. G. Moudrý,
redaktor „Národních Listů“. Jest povinností kaž-
dého svobodomyslného voliče, aby do této sehů-
ze se dostavil a tím osvědčil svobodomyslné pře
svědčení voličstva obce vršovické.
JUDr
Koerner
G Moudrá
botičský ulice
Kara
Praha
Vršovice
národní klub
přívrženec národní strana svoboda
Král Vyšehrad
23
article
Důvěrníci národní strany svobodomyslné
zástupcové městských rad, jakož i živnostnictva
z řišské volební skupiny XX. (lounské) sešl
se včera na pozvání výkonného výboru národní
strany svobodomyslné v Praze, aby se usnesl
o kandidátu poslanectví za tuto volební skupinu.
Po důkladných úvahách a po zevrubné rozpravě
usnesli se, navrhnouti za kandidáta poslanectví
na říšskou radu p. Bohumila Fišera, majitele
závodu knihařského a člena obchodní a živno-
stenské komory v Praze.
III. výkaz příspěvků k volebnímu fondu národní
strany svobodomyslné. Prof. Frant. Novotný 200 K,
prof. Weiflik Albert 100 K, prof. Hráský Jan 100 K,
Spaček 20 K, Jauris Tomáš v Karlíně 20 K, Rašin
Viktor 200 K. Krejčík J. 26 K, Mag. Ph. Havelka Th.
100 K, dr. Mandl 50 K, cís. rada Lederer J. 200 K.
Topič F. 50 K, cís. rada Otto J. 500 K, dr. Haškovee
20 K, inž. Bondy L. 1000 K, Tílle Jan 20 K, Tille O.
10 K, Balšánek A. 50 K, celkem 2666 K ; s přičtením
obnosů vykázaných pr. 7941 K úhrnem 10.607 K
Dr. Černohorsk ý, předseda fin. odboru.
Fišer
profesor
František
Novotná
Weiflik
Albert
Hráská
Jan 100
Jauris
Tomáš
Viktor
K Krejčík
Mag
Havelka
doktor
Mandl
Lederer
F K
J K
Haškovee
Ing
Bond
Till O K
Balšánek
Černohorsk
Praha
Karlín
městský rada
XX
národní strana svobodomyslný v Praga
Tílle Jan 20 K
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Národní učitel — sociálně demokra-
tickým kandidátem !« Dopis z kruhů národního
učitelstva na Náchodsku, pod hořejším záhlavím
u nás uveřejněný a o sociálně-demokratické
kandidatuře učitele Kudrnáče v Rokytníce po-
jednávající, přinesl nám včera dva insulty, so-
ciálně-demokratický a realistický. Ústřední orgán
českoslovanské sociální demokracie tvrdí, že
my prohlašujeme »kandidaturu učitele na pro-
gram sociálně demokratický za hanbu národ-
ního učitelstva neslučitelnou s národní ctí«
realistický denník pro »svobodu svědomí a
slova« prohlašuje, že jest »hanbou a nesmy-
slem, trvat tvrdohlavě na neudržitelném názoru
že se má sociální demokracie vylučovat z ná-
roda« a že jest hanbou pro nás nazývat se
»svobodomyslným listem«. Naproti neslušné in-
vektivě listu realisticko-lidovo-pokrokové strany
nacházíme se v té neocenitelné výhodě, že nás
orgán tento — jak známo úctou národa a vlastn
jeho strany tak zahrnulý, že mu z té hromady
cti sotva kouká špička nosu — žádným způso
bem uraziti nemůze. Sociálně-demokratickému
Kudrnáč
Náchodsko
Rokytník
25
article
orgánu s veškerým klidem odpovídáme pak, že
nemluví pravdu. Stotožňujeme se sice naprosto
s názory dopisu, jemuž jsme dali místaa
jehož některá přikrá ostří jsme redakčně zmír-
nili, ale co se v něm tvrdí, netvrdíme my, nýbrž
národní učitel český. Ovšem že nám
mluví z duše! Jaká by to byla asi svobodomysl-
nost, kdybychom proti mínění, plakatovanému
náchodským „Komenským“ a hronovským uči-
telským okrskem, recte jich výborem, potlačili
mínění národního učiteie českého! Snad proto.
že původce našeho dopisu jest příslušníkem ná-
rodní strany svobodomyslné!? Pánové z náchod-
ského „Komenského“ prohlašují za čest stavu
českého učitelstva podporovati socialně-demo-
kratickou kandidaturu národního učitele nyní
soudruha Kudrnáče, autor našeho dopisu, pří-
slušník stavu národního učitelstva českého pro-
hlašuje tuto kandidaturu za nečest stavu a do-
vozuje přesnými důvody, proč. Je to jeho názor
o cti stavu národního učitelstva českého a jest
jisto, že mu dá za pravdu zdreující většina če-
ských příslušníků stavu, kterýž po přednosti
dokonce podle své přirozenosti jest stavem z nej-
národnějších v národě. Leč ani my ani auto
našeho dopisu nevylučuje socialní demokracit
z národa, anž ji kdo „pranýřuje“ či zrádcuje.
Komenský
Kudrnáč
26
article
Naopak: neváháme prohlásiti, že přímo číháme
na každý projev národního smýšlení v socialní
demokracii českoslovanské, a sdělujeme jej ještě
takřka teplý české veřejnosti, netajíce se tím, že
každý pokrok národního uvědomění ve straně té
považujeme za celonárodní prospěch. Byl to
vůdce českoslovanské soc. demokracie, soudr.
Steiner, který nejnovějším svým dojmům nad po-
stavením českoslovanské socialní demokracie v
svazku rakouské soc. demokracie ulevil lapidár-
ními slovy: „Mám ten dojem, že jsme se
my Češi neměli ani naroditi.“ Takhle
vypadá výsledek boje*) za „svobodu, chléba
vzdělání českého lidu“, jímž bije se česká stra-
na sociálně-demokratická proti vídeňskému ve-
dení svému; to podává ji místo svobody poní-
žení, místo chleba příspěvkový a fondový terror,
místo vzdělání germanisaci. Leč o to se nejedná,
nýbrž o to, že český národní učitel s říšským
mandátem českého lidu má vstoupiti do družiny
soe.-demokratických poslanců, jichž neobmeze-
ným velitelem a vládcem bude Adler, týž Adler,
na jehož rozkaz českoslovanská soc. demokracie
hladce ustoupila od svých, sliby Adlerovými
zaručených nároků, na český říšský mandát ví-
deňský. A tu se nám zdá, že má do puntíku
pravdu národní učitel z Náchodska v tom, co
napsal o kandidatuře národního učitele českého
pod Adlerovým praporem ..
Steiner
Čech
Adler
Adlerův
puntík pravda národní učitel z Náchodsko
27
article
— Z Národní rady české. Dnes v pátek
22. března v 5 hod. odpoledne koná se v za-
sedací síni Národní rady české I. schůze zpravo-
dajské komise zahraničního odboru.
— Kluby občanské. Klub volič-t
novoměstských koná dnes v pátek
v restaurantu Choděrově přesně v 8 hod. večer
výroční valnou hromadu, na jejíž programu na-
lezají se zprávy funkcionářů a volba správního
výboru. Po vyčerpání pořadu valné hromady
následovati bude přednáška městského okresního
lékaře p. dra. Lad. Procházky »0 některých
stránkách zdravolnických v Praze«. Účastenství
největšího počtu členů jest žádoucl. — Ná-
rodní klub »Král. Vyšehrad« koná
dnes o 8. hod. večerní schůzi v sále hostince
»Na Bojišti« (nároží ulice U Karlova a Bojiště).
Jednati se bude o nastávajících volbách do
rady říšské.
— Promoce. Pan JUČ. Karol Hradecký v Li-
tomy šle, právní praklikant krajského soudu v Chru-
dimi, byl veřejně prohlášen dne 16. března na české
universitě Karlo-Ferdinandově v Praze za doktora
veškerých práv.
— Úmrtí. Včera zemřela v Praze pl. Lija Be
nešová, roz. Kravákova, choť c k. soudulho ad-
junkta v Řičanech, ve 20. roce nadějného věku svého.
Télesná schránka zesnulé bude dnes v pátek 22.
března o 1. hod. v kapli českého anatom. patholigi
ckého ústavu vykropena a převezena do Prostějova.
kde bude v neděli 24. t. m. o 4. hod. odpol.z
chrámu sv. Cyrilla a Methoděje pohřhena na místní
hřbitov. — Ve středu zemřel zde p. Bedřicn Pollak,
ve 34. roce věku. Pohřeb bude zejíra o 41/4. hod.
odpol. na bubenečský hřbitov
— Pohřeb p. Vaclava Nováka, c. k. berního ad-
junkta, koná se dnes v pátek z kaple sv. Václava
na hřbitově vinohradském o 4. hod. odpol.
Choděrův
Procházka
Král
Juč
Karol
Kravákův
Cyrill
Bedřicn Pollak
Vaclava Novák
svatý . Václav
Praha
Vyšehrad
U Karlov
Prostějov
národní rada český I
krajský soud v Chr
český univerzita KarlaFerdinandov
Lija Be
Národný klub
28
article
— Katalanský spisovatel MUDr. Bena! RR. Barrio
z Barcelony, který přijel v minulých dnech du
Prshy, aby zde byl přílomen provedení dramalu
svého krajana Guimery »V nížině« a za účelem
informace o národních našich poměrech, o kterých
už na základě dřívějších styků a studtí svých v ka-
talánských časopisech často sympaticky byl psal.
Kromě Národního divadla navštívil vzácný tento
přitel českého národa památnosti pražské v průvodu
svého přítele a známého spisovatele pana rady A.
Pikharta. Také do Sokola pražského zavitaí.
kd ž uvítán byl francouzsky starostou panem dřem.
Scheinerem jako vzácný host náš a nad to tnké
příznivec české věci sokolské, jak to byl dokázal
zejména svými články v katalánských časopisech.
MUDr
Ben
Barrio
Guimera
A Pikhart
Scheiner
Barcelona
Katalanský spisovatel
národní divadlo
Sokol pražský zavitaí
29
article
Nadšení pana dra. Barriosa pro Sokolstvo české jest
upřímné a odnáší si upomínky nejlepší. Včerejštho
dne zavítal pan dr. Barrios v průvody pana rady
Pikharta také do Národní rady české, kdež pozdra-
ven byl francouzsky tajemníkem panem Seifertem.
jako osvědčený přitel českého národa a zároveň byi
mu vzdán dík zejména také za sympatický úvodní
článek o Národní radě české v barcelonském časopise
»La Nació Catalana«. V zasedací slní Národní rady
české dal pan dr. Barrios průchod svým sympatiím
k národu českému významnými slovy, kterými za-
psal se v upomínku své návštěvy ve všenárodní
instituci české. »Jsem hluboce dojat, píše, chápaje se
půra, kterým podpisuje předseda Národní tady české.
abych upřímně pozdravil tuto českou všenárodní
instituci. Jsem obdivovatelem českého národa pro
houževnatost, se kterou synové jeho brání svá práva
a svoji sladkou i významnou řeč a v sini, ve kterě
se scházejí representanti Národní rady české. Citím
se pohnut a nenalézám jiných slov, než srdečně
přání, aby Čechy dosáhly všeho, po čem touží jej ch
synové i Národní rada česká.« Veškeré zprávy o če-
ském národě a jeho historii zajímaji pana dra.
doktor
Barrios
rada
Pikhart
Seifert
Čechy
český národ
Le Nació
30
article
Barriosa opravdové. Dostavivší se zatím zpravodnj
předsednictva pan Jindřich Nechanský přivital vzac-
ného hosta rovněž srdečně a odevzdal mu zároveň
v upomínku jeho návštěvy některé informační cizo-
jazyčné publikace o národě českém, které pan dr.
Barrios s patrným zájmem přijal. Pro zajímavost
uvádíme, že koupil si také dva losy ostravské ná-
rodní loterie, byv poučen o jich významu. —— Dnes
*) „Právo Lidu“ táže se nás mezi jiným také,
kde prý jsme byli, když minulého roku podnikali
klerikálové útok na školu, usilujíce o její naprosle
spoutání klerikály a poslavení učitelstva pod dozor
katechetů. Na to můžeme s nejklidnějším vědomí
povinnosti splněné i úspěchem odměněné odpověděti:
„V nejpřednější řadě zápasníků prot
klerikálnímu úkladu.“ I musíme vyslovili
soc.-dem. orgánu politování, nezná-li jak a kým ve-
den byl zápas proti němu na místech povolaných.
Našimi a naší strany snahami o „hmolné zajištění
národního učitelstva“ nemáme zapotřebí se chlubili,
učitelstvo nejlépe ví, jak se věci měly.
Jindřich
doktor
Barrios