Načítám náhled…
Chunky — 39 celkem
· entity: person 94, place 16, work 1
1
masthead
Strana2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
22. března 1907.
4
masthead
Číslo 81
5
article
Bez prvního čtení přikazují se komisím návrhy
jichž podavatelé o to požádali.
Nejvyšší maršálek zemský oznamuje, že posl. d
Herold byl již od poslední schůze omluven jako
churav. Pro dnešní schůzi omluvil svou nepřítomnost
churavostí posl. Kutscher. Knížeti Rohanovi
povolena byla třídenní dovolená.
Nejvyšší maršálek zemský konstatuje způso
bilost sněmu nsnášeti se.
Posl. Maštálka podává návrh ve příčině zřízení
vodovodu města Jičína.
Místodržitel hr. Coudenhove odpovídá na některé
dotazy. Na dotaz posl. Ira a soudr., proč nebyla obec
Kladruby v okresu tepelském pojata do státní nou-
zové akce r. 1905 praví, že bylo úřadně zjištěno, že
v ní katastrální výnos poškozen byl krupobitím pouze
o 7 proc. a suchem o 20 proc. a že tudíž nemohl na
ni při rozdílení podpor vzíti zřetel
Na dotaz posl. Březnovského a soudr. ve
příčině pustošení lesůna velkostatku
Křič místodržitel praví, že velkostatek Křič v okresu
kralovickém přešel v minulém roce na jiného držitele.
Na oznámení, jež dne 26. května předešlého roku do-
šla okresní hejtmanství v Kralovicích od lesní inspekce
okresní na Smíchově i od četnické stanice v Kolešo-
vicích a v nichž bylo udáno, že nynější držitel lesy
jmenovaného velkostatku přílišným kácením pustoši
dalo okresní hejtmanství královičké věc státním les-
ním technikem dne 6. a 7. června 1906 vyšetřiti.
Rohan
Posl
Coudenhove
Ir
Jičín
Kladruby
Kralovice
Smíchov
6
article
Na základě tohoto šetření dovolil pak jmenovaný
úřad výměrem ze dne 15. června 1906 držiteli statku
Křič, aby v době pěti let vykácel plochu 301 hektaru
přestárlých a mezerovitých částí lesů. Při revisi, kterou
potom vykonal státní lesní technik, bylo zjišténo, že
plocha, jež podle toho měla býti poražena v r. 1906.
nikterak nebyla překročena
Na dotaz p. poslanci Kubrem a spol. ve pří-
čině nedostatečného stavu dřevěných mo stů
v Lahovicíeh a Zbraslaví v trati řišské
silnice ležících místodržitel odpevidá, že místodržitel-
ství snaží se již od delší doby, aby zjednalo náprav
tím, že by se nynější dřevéné mosty k vůli úplné ne-
rušenosti vozby a chůze nahradily železnými nebo be-
tonovými. Na počátku roku 1905 dalo místodržitelství
pro tyto mosty vypracovati generální projekt, dle kte-
rého činí stavební náklad na betonové mosty okrouhle
550.000 K; náklad na mosty železné byl by o něco
nižší. Tento projekt byl s přímluvnou zprávou před-
ložen ministerstvu vnitra, které nařidilo, aby dříve roz-
hodnuta byla otázka, zdali snad není velkostatek Zbra-
slav, jakožto vlastník obou mostů, na základě privi-
legia k vybírání mýta jemu r. 1830 uděleného povinen.
aby sám přiměřenými opravami těchto mostů vyhověl
požadavkům moderní dopravy.
Podrobným technickým vyšetřením mostů bylo
zjištěno, že jich stavební stav jest sice dobrý, ale
únosnost obmezená.
Kubr
Zbraslav
7
article
Proto místodržitelství z ohledů bezpečnostních za-
kázalo na nich dopravu břemen přes 18 q téžkých.
Současně, a to v květnu minulého roku, vyzvalo mí
stodržitelství jmenovaný velkostatek, aby dal mosty
podle vzoru pro mosty druhé třídy rekonstruovati tak.
jak toho komunikace k nim se připojující, to je říšská
silnice, žádá.
Z tohoto příkazu se velkostatek odvolal a odvo-
lání nalézá se nyní u ministerstva vnitra k roz-
hodnutí.
Na dotaz posl. dra. Frosta a soudr. v příčiné
zlořádů v praxi revisorů zemské úrazovny pro krá-
lovství české při revisích mzdy místodržitel podotý-
ká, že nebyly uvedeny konkretní případy a že mn
tedy nebyla poskytnuta možnost, stížnosti vyšetřiti
Mistodržítel vyličuje obšírné způsob provádění této
revise a sděluje, že se rozmnožením personálu a re-
organisací ústavní kontroly zjedná náprava.
Na dotaz posl. Karla Štolce a soudr. v příči-
ně několika průvodních listů dobytčích,
četnictvem zabavených na dobytčím trhu nedávno na
Mělníku konaném, odpovídá, že je pravda, že četni-
ctvo zabavlo na řečeném místě několik průvodních
listů dobytčích, ale toto zabavení se stalo dílem
proto, že dotčené listy průvodní buď neměly žádné
datum, nebo nebylo v nich uvedeno místo vyhotovení.
dílem proto, že popis dobytka, na který se průvodní
list vztahoval, byl zcela neurčitý. Jednání četnictva
musí býti tedy ve všech těchto případech označenc
jako správné.
Sněmovna přechází k
Frost
Štolc
Mělník
8
article
jednacímu pořadu,
9
article
jehož prvním předmětem je
pokračování
v podrobné debatě o zprávě komise pro úpravu po-
merů úřadníků okresních o návrhu zákona,
kterým se upravují služební jejich
poměry
Po žádosti zpravodaje posl. Maštálky přerušíl
nejvyšší maršálek zemský schůzi v 11 hodin 40
minut na 20 minut a zahájil ji opět ve 12 hodin
30 minut.
Při hlasování o § 41. přijímá se tento paragraí
ve znění návrženém posl. drem. Horákem.
Maštálek
10
article
Posl. Ervín Špindler: Při projednávání nynějšího
zákona jsme ovládáni pocity smíšenymi. Do radosti
nad tím že konečně jednou zákonem budou upraveny
poměry výborného našeho okresního úřadnictva, že
budou zajištěny výslužební požitky jejich vdovám,
vniká pocit roztrpčenosti tím, že jsme schválili sice
nejvyšší kvalifikaci úřadnickou, nebyli jsme však s to
stanoviti také zákonem jejich platy. Poněvadž dle
jednacího řádu nemůže býti již zamítnutý návrh reasu-
mován, navrhuji nový článek, kterým by mohl býti nahra-
žen padlý paragraf 19. Doporučuji příjetí tohoto nového
článku jakožto § 42. projednávaného zákona, ježto
by zemský výbor dříve neb později byl nucen přijíti
s novellou o stanovení platů. Na návrh, abychom celý
zákon vrátili komisi, nemůžeme přistoupiti, poněvadž
se nemůžeme zhostiti domněnky, že nejde o nové pro-
pracování a projednání zákona, nýbrž o pohřbení celé
této záležitosti. Proto navrhuji, aby do zákona bylo
pojato ustanovení:
1. Nenstanovilo-li okresní zastupitelstvo služné
vyšší, činí služné skutečně ustanoveného úřadníka
koncentního ročně 2400 K, v okresích označených
v 5 3. odst. II. tohoto zákona však toliko 2000 K
Ustanovení o úřadnících konceptních platí též o
úřadnících technických, jestliže to stanoví podmínky
konkursn, aby při svém ustanovení podali průkaz, že
vykonali studia na vysoké škole těchnické a podro-
bili se se prospěchem předepsané zkoušce státní.
Posl
Špindler
11
article
Neustanovilo-li okresní zastupitelstvo služné vyšší,
činí služné skutečně ustanoveného úřadníka účetního
nebo pokladničního ročně 1800 K a služné skutečně
ustanoveného úřadníka pro obor služby manipulační.
pro obor sl žby silniční (okres. cestmistra), jakož
služné jiného skutečně ustanoveného úřadníka odbor
ného (§ 3. odst. VI.) ročně 1400 K.
II. Úřadníci, kteří službu úřadní nepřetržitě ko
nali, mají nárok, aby po prvém pětiletí služby služ-
né jejich činilo o 10%, po druhém pětiletí služby
o 25%, po třetím pětiletí služby o 45%, po čtvrtém
pětileti služby o 60% a po pátém pětiletí služby
o 70% více, než činilo služné, se kterým byli sku-
tečně ustanoveni.
Návrh jest dostatečně podporován
Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že slovo vy-
žádal si poslanec dr. Eppinger.
Posl. Iro navrhuje, ježto mnozí členové sněmu
se strany německé neovládají českéko jazyka, aby
schůze byla přerušena na 20 minut, aby zatím mohii
se informovati o návrhu Špindlerové.
Posl. Spindler: Vždyť jsem k němu přiložil ně-
mecký překlad.
doktor
Eppinger
Posl
12
article
Posl. Zázvorka: To jest nedorozumnění; vždyt
jest návrh přelozen!
Návrh posl. Ira na přerušení schůze se za-
mítá (Hluk na strané německé. Hlasy: Oho, oho
Posl. Zázvorka: Jen dejte slovo posl. dru. Eppin-
grovi! (Opětovný hluk.)
Posl. dr. Eppinger prohlašuje, že návrh posl
Špindlera nemá nic jiného za účel, nežli přivésti
znovu k hlasování včera zamitnutá ustanovení § 19.
(Hlasy: Slyšte, slyšte!) a pokud lze vsunouti je do
zákona.
Posl. dr. Sohreiner: Podloudně je tam dostati.
Posl. dr. Eppinger: Je to postup nepřípustný
z důvodů formálních (Souhias u Němců), a jedinou
možnou nápravou dosavadního jednání je, by pře-
dloha vrátila se komisi, aby se pak dostala znovu do
plena ve formě, která by měla vyhlidku na sankci.
V komisi může se snadno docíliti dohoda právě
o věcech, v nichž jeví se nyní sporné náhledy. Nyní
nejedná se o národněpolitické pochybnosti, nýbrž
o čistě věcné námitky našich okresů v ohledu f-
nančním.
Nejvyšší maršálek zemský pravil k návrhu posl.
Posl
Zázvorka
Ir
doktor
Eppinger
Špindler
Sohreiner
Němec
hlas : slyšet , slyšet
13
article
Ira, že o jeho navrou musi dáti hlasovat, poně
vadž snémovna nenachází před hlasovánim, kdy by
k němu postačila podpora 20 poslanců. V příčině
návrhu Špindlerova nemůže souhlasiti s náhledem
posl. dra. Eppingra, protože jedná se o návrh s
změněnou poněkud formulací (Hlasy. Němců: Aba
ale ve skutečnosti o totéž.). Návrh Špindlerův nen
tudíž nepřípustným.
Posl. dr. Škarda: Dovolte abych zde pronesl ně-
kolik slov kldných a věcných, která by, myslím
mohla odstraniti vzniklé nedorozumění a vysvětliti
věc. My jsme na to poukazovali hned v prvém zase-
dání, že tímto zákonem nejedná se nám zde o to
aby národnost jedna stavěna byla proti druhé, nýbrž
jedná se nám o spravedlivou sociální úpravu poměrův
úřadníků samosprávných a to nejen českých, nýbri
i německých. (Výborně; tak jest!) Já, který mám po
ruce statistická data, pravím, že týká se to ješte
více úřadnictva německého než českého. (Tak jest!
Ir
Špindlerův
Němec
Posl
doktor
Škarda
14
article
Měli jsme při tomto návrhu na zřeteli důležitou re-
formu a kdo jen poněkud zajímá se o činnost okres-
ních zastupitelstev, musí uznati za oprávněný důvod,
že okresní zastupitelstva nejsou nějakým orgánkem.
který by vědl a staral se jen o míalé záležitosti. Opa-
kuji, že běží nám o otázku čistě socialnt. Oproti pá-
nům Němcům pravím, že vejde-li v život osnova tato,
že okresní zastupitelstva česká budou si jmenovati
své úřadnictvo rovněž jako německá své.
Mám zde po ruce seznam, z kterého mohu do-
kázati, že jsou, vedle okresů německých, které platí
úřadnictvo své snad i lépe než jak by se stalo podle
předložené osnovy, však také okresy a to většin ou
německé, kde dávají úřadnictvu přím
plat žebrácký. (Výbovně!) Tam ti úradníci ne-
mobou ani žíti ani umříti. (Výborně! Velký
hluk se strany německé.)
Posl. Ansorge: Je to skandál říci něco podob
ného; je to urážka, nedáme si ji líbiti, něco podob-
ného není dovoleno.
Němec
Posl
15
article
Pošl. Kasper: Zaplatte si jen své lidi sami. H
spodářské rozděleni
Posl. Trosl: Zaplaťte si své lidi sami
Posl. Franzl: Platíme své úřadníky slušněji, nežl
vy. Proč pak jdou vaši lidi k nám? Protože je lépe
platíme.
Posl. Trost: Protože se chtějí z našich peněz
nažrati,
Posl. Kasper: Starejte se o své lidi. Hospodářsk
rozlaka je jedmným prostředkem.
Posl Trautzí: Naše rudohorské okresy nejsou tal
do syta krmeny subvencemi jako vaše.
Posl. dr. Skarda: Já jsem prostě konstatoval
fakta a ta jsou správna a když pání kolegové z ně
mecké strany se tolik rozřilují, jájim tedy tvrzení
své dokáži. Mluvil jsem klidné, což mně každý, při
zná, kdo mne slyšel. (Veliký hluk se strany ně
mecké.)
Nejvyšší maršálek zvoní a napomíná ke klidn.
Post. Strache: Chcete, aby se o vás zdálo, že
dáváte úřadníkům velké platy; je to nesty datost či-
niti nám takové výčitky
Posl. Kindermann. Velkostatkáři platí svým ná-
denníkům mizernou denní mzdu; co my platíme ve
zlatkách, platíte vy v krejcarech.
Posl Iro: Ano, máme budoucně zaplatiti pro
právníky druhé české university vysoké platy
Posl. dr. Škarda (pokračuje): Poněvadž páni
tvrdí, že jsem neměl pravdu, posloužím jim doklady.
Ku příkladu okres jirkovský má úřadníka s platem
jen 1200 K. Nové Hrady platí pouze 80u
K a Králiky 720 K. (Slyšte! Žebrácká mzda
atd. Mohl bych Vám celý seznem přečisti.
Posl. Trautzl: To jsou zcela směšné čislice, kter
tu uvádítel
Kasper
Posl
Trost
doktor
Skard
Kindermann
Škarda
16
article
Posl. Vollgruber: To jsou jen vedlejší příjmy.
Posl. dr Škarda: Já jsem se nikterak nedotkl
německých okresů a řekl jsem, že řada německých
okresů opatřuje sice úřadnictvo lépe, než podle před
ložené osnovy je opatřeno. Řekl jsem, že jsou také
okresy, jak české tak německé, které svému úřadni
ctvu plati méně. Jsem dalek toho, bych se chtěl do
tknouti otázky národnostní, a také nikdo mi nemůže
vytknouti, že bych byl někdy národnostně nesprave-
dlivým, což mi dosvědčí německé deputace, které ko
mné přicházejí a potom mi děkují, že jsem se jich
ujal. Kolega dr. Spindler poukázal k tomu, že se t
vlastné jedná o nějaký méně způsobný konsck. Tv
dím určitě, že návrh, který podal nyní kolega Špin
dler, není totožný s návrhem, který byl. vcera za-
mitnut, a že každý člen sněmu má právo při jednání
o zákonu navrhovati nová ustánovení, což jest dle
jednacího řádu zcela přípustno. Dle předlohy ko-
mise měla rozhodovati kvalifikace úřadnictva, nyní
podle tohoto návrhu má rozhodovati povaha okresu.
Zde jest také podstatný rozdíl, a proto nikdo nemůže
tvrditi, že návrh ten jest pouze opakováním zamítnu
tého návrhu. Přicházím nyní k minimu platovému
Jsem skutečně překvapen, že páni Němci v této otáz
ce opustili své dřívější stanovisko a že činí docel
jiné požadavky. Měl jsem čest, dříve než jsem přiše
do zem. výboru, zasedati v komisi pro okresní a obec-
ni záležitosti a v komisi pro úpravení poměrů úřad
níků okresních výborů a konstatuji, že právě s ně-
mecké strany pan dr. Funke za předsednictví Schwar-
zova činil námitky proti právnické kval fikaci, při tom
však tehda zcela určitě prohlásil: My němečti poslane
nejsme nikterak proti zabezpečení platů úřadnických.
Posl
Škarda
doktor
Spindler
Špin
Němec
Funke
17
article
Myslím, že by bylo radno, aby z německé strany
zachovali v rnost ke svým zásadám a důslednost.
Prosím, aby bylo uznáno, že se zde jedná o návrh
nový, ne snad o nějaké podstrčení návrhu zamítnu-
tého. Jest třeha, aby bylo již ustanoveno minimum
platu, neboť poměry úřadníků okresních jsou již ne-
udržiteluv. Odvolávám se na všechny strany tohoto
sněmu, aby paměthivy byly naší samosprávy a neuza-
víraly se naším bopodářským, kulturním a sociálním
potřebám. Má-li naše samospráva konat svou povin-
nost, musí býti upravena tak, aby mohla také svým
povinnostem dostát. Že samospráva úřadníků zdat-
ných potřebuje, je dokázáno. Jou-li tam, jest třeba.
aby byli kvalfikováni, aby měli takové požitky, by
mohli pracovati věrně a jedině v zájmu svého okre-
sn. Měl jsem příleritost zkoumati práce úřadníků jak
z okresů českých, tak německých a s hrdostí mohu
říci, že ve většině případech plnili tito úřadníci svou
povinnost správně a řádně. To tedy plati o českých
i německých úřadnících a proto vás žádám všechiny.
kteří máte na zřeteli prospéch naší samosprávy, aby-
ste pomohli ku vypravení jejímu tak, aby povinnostem
svým mohla dostáti, a tvrdím, že není autonomistou
dobrým ten, kdo nestará se, aby bolavé stránky naši
samosprávy byly zbojeny. Podívejme se, co činí říš-
ská rada pro úřadnictvo, a my máme zůstati pozadu
Sněm nemá plniti svou povinnost oproti širokým vrst
vám lidovým?
18
article
Tím bychom podkopávali důležitost sněmu. Mu-
síme se snažiti, aby sněm svým jednáním přiblížil se
k lidu, lid pak se přiblížil ke sněmu a k našemu
programu. Kdo upřímné to smýšlí s naší autonomií.
musí se starati o to, aby vyhověno bylo potřebám je-
jim a potom náš spravedlivý, rovnoprávný a pokro-
ý program, půjde ke svému vítězství. (Výborně
Kdo poctivě soudí o věci, zajisté pro maličkost, která
sama sebou se rozumí, nedá padnouti věci samé
Prosím ještě jednou, byste hlasovali pro návrh kol
Špindlera. (Výborně! Výborně! Hlučný potlesk.)
Poslanec Dr. Sohreiner mluvil proti přísedícímu
dru. Škardovi, háje německé okresy. Němci ve svých
okresích neztrpí, aby zemský výbor se svou českou
většinou byl jejich kurátorem. Kdo upřímně smýšli
se samosprávou, musí býti proti této osnově, která
autonomii okresů podkopává.
Špindler
doktor
Sohreiner
Škarda
Němec
19
article
Řečník dokazoval pak potřebu národnostního
rozdělení zemského výboru; přijede-li císař do Praby.
musejí se mu všecky poměry vylíčiti dle pravdy. Če-
ští poslanci jednají tvrdošijně, když se vzpírají tomu.
aby předloha byla vrácena komisi. Němci protestuj
proti tomu, aby se do osnovy vpašovalo nové ustano
vení o věci, ve které Němci zvítězili. (Souhlas u přátel
řečníkových.)
Posl. Kalina praví, že je rozhodně nedůstojno
okresního úřadnictva, že se zde dues již přes hodinu
mluvi o tom, má-li se mu poskytnouti slimšsného exi-
stenčního minima. A přece i ten nejmenší okres,
má li úřadntka, který s lidmi lidsky jedná, ochotné
mu dá dostatečný plat, protože ví, že svou praci
mu svůj plat vrací 10násobně. Řečník chápe, pro
nemůže dojiti ke kompromisu. Včera Němci nahodi-
lou většinou jednoho hlasu neočekávaně vyhráli
dnes nechti se vzdát tohoto svého vítězství. Je to
naší vinou, prázdnotou nuších lavic se stalo, že zem-
ský výbor včera doznal neslýchanou porážku. [Dnes,
kdy se platy všeobecně upravují, je leckde sluh
lépe placen než úředník okresního výboru. (Hlasy
To je hanbou naší samosprávy!) Mluví-li se zde na
německých lavicích takovým způsobem o úřadnictvu,
které se přece rekrutuje z intelligence, není to jen
urážkon stavu, nýbrž políčkem všl intelligence. (V-
boruě! Tak jest.)
Němec
Posl
Kalina
20
article
Němečtí poslanci ujišťují sice, že nejde jim
důvody politické, ale pak jest to čiré pokrytectví.
poněvadž oni sami ve svém srdci cítí oprávněnos
požadavku úřadnictva samosprávného. Sluší jen lito-
vati, že na lavicích velkostatkářů nenašel se jediný
člověk, který by pozvedl ruku pro ubohé úřadnictvo
Tvrdí-li páni, že jen z důvodů autonomistických ne-
hlasovali pro předlohu, pak může jim řečník dát
radu: Ať jdou do svých okresů, ať tam svým vlivem
zasadí se o to, by okresy samy ze své moci postaraly
se o zlepšení služebních a platebních poměrů svéh
úřadnictva! Tím nejlépe dokáží, že jsou autonomisty
(Pochvala.)
Posl. dr. Reiniger pravil, že průběh sezení činí
naň dojem, jakoby sněm se nepohyboval v pravi-
delné debatě, nýbrž jakoby stál na začátku obstrukce.
Posl
doktor
Reiniger
21
article
Řeči právě pronesené činí takový dojem.. Vytknuv
že poslance Kalinu nepokládá za nepředpojatého
řečník potom pravil, že varuje před tím, aby se v
věci, která vlastně není ani význačně politická, an
národní, nepostupovalo tak, aby tím Němei byli pře
míru rozčilování. Řečník hájil pak proti dru. Škardov
německé okresní výbory, jimž přísedící dr. Škard
vytkl, že svoje úřadníky nepatrně platí. Dále vyslovi
se řečník proti domnělému poručníkování zemského
výboru. Kdyby zemský výbor byl národnostně roz-
dělen, pak by Němci svolili, aby měl větší právomo
nad okresními zastupitelstvy, také pokud jde o jejich
otázky úřadnické. Potom podal řečník řadu oprav-
ných návrhů, dokládaje, že návrhy tyto stěží mohou
býti projednány sněmem, že však ještě mohou být
vyřízeny komisí. Nebudou-li sněmem vyřízeny, pak
nový zákon bude zkomoleninou. Čechové neměli by
zemského sněmu, na který tak velkou váhu kladou
zneužívati k takovým věcem, jako je nynější jed-
nání o zákonné osnově o úpravě poměrů okresních
úřadníků
Proto bý měla celá záležitost býti vrácena zem
skému výboru a tam znovu projednána. To se jest
může státi.
Kalina
Němec
Čecho
22
article
Posl. Kubr. prav4, ža se zdá, že jednání. o para
grafu posledním je těžištěm a že při něm má býti roz
hodnuto, bude-li sněm pracovati dále čili nic. Navr-
huje proto, aby se předloha s návrhem zákona, kte-
rým se upravují služební poměry okresního úřadni-
ctva, vrálila téže komisi zpět, aby o zbývajících para-
grafech ještě jednou jednala a do soboty dne 23. břez-
na ústní zprávu o ní podala. (Výborně!)
Náveh je dostatečně podporován.
Posl
Kubr
23
article
Posl. Adámek: Jsem dnes snad nejslarším okres-
ním starostou v království českém a pruto mi přísluší
právo a povinnost zasáhnoutia několika slovy do de-
baty. Lituji toho velice, co bylo řečeno na snížení
činnosti okresních úřadníků se strany německé. C
řekl posl. Kalina, beru za svě. (Souhlas.) Při tom
však bylo zapomenuto na důležitou ckolnost, a to je.
že řízení v okresech se děje způsobem parlamentním
že se musí pracovati pro plná sezení, a to je něce
jiného, než když se pracuje pouze pro archiv. Dne
se činí na úladnictve okresní nároky mnohem větší
než na úřadnictvo politické, které má agendu roz-
dělenou. Rozhodně nesouhlasím s rozdělením n
okresy menší a větší. Vždyť víme ze zkušenosti, ž
mnohdy v okresech malých, průmyslových, je agenda
mnohem složitější, než ve velských, které jsou jen
zemědělské. Je smutným zjevem, že právě na straně
německé padla zmínka o vedlejším zaměstnání okres-
ního úřadnictva. Úřadník musí býti živen svým
úřadem, nesmí si hledati vedlejší výživy, jinak trpí
tím jeho výkonnost a úřadní nestrannost. Základem
pevné organisace okresních zástupitelstev musí býti
samostatná existence jeho úřadniciva. My, kleří vi-
díme v okresních zastupitelstvech důležitou složku
samosprávy, musíme rozhodně se stavěti proti všemu,
ce by této jich činnosti bylo závadou. To, co je zá-
konem navrženo, je plat zajisté jen minimální. O to
právě jde, aby okresy, kturé dosud své úřadnictvo
noplatí patřičným způsobem, učinily s ním narov-
nání, aby se samospráva vyvíjela věude, nejen ve
velkých okresech. (Pochivala.)
Posl
Adámek
jítbat
Kalina
24
article
Dlužno dále litovati, že z téte olázky čístě so-
ciální byla učiněna otázka politická, a že pán
z německé strany uěinili z ní olázku čistě če-
skou. Otázka ta týká se velkých zájmů samosprávy
v království českém vůbec, a proto není na ní na-
prosto nic politického. Návrb, aby zákon vrácen byl
komisi, může působiti jen na parlameniní nováčky
My, kteří již po léta se bijeme za svoji samosprávu,
víme dobře, že v době, kdy jsou sněmu vyměřeny
ne dny, ale hodiny, nemůžeme bráti vážně takový
návrh a nemůžeme míti naději, že by zákon ješt
v tomto zasedání přišel do sněmu. A právě proto.
že chceme, aby byl aspoň učiněn počátek veledůložité
télo akce, aby úřadnictvu bylo dáno alespoň to zá-
konné minimum, nemůžeme sednouti na tuto vějičku
a přispěti tak k neslavnému pohřbu tohoto zákona.
Proto za svou osobu nemohu hlasovati pro odročovací
návrh. (Výborně! Hlučná pochvala.)
Tím jest rokování skončeno.
25
article
Zpravodaj posl. Maštálka podolýká, že páni z ně-
mecké strany vnesli do debaty opět velmi prudkýa
vášnivý tón a prohlašuje, že úplně souhlasí s návr-
hem Špindlerovým, protože návrh ten jest skutečně
východiskem z neudržitelné nynější situace. Jedním
z hlavních podnětů, který vedl k vypracování této
předlohy, byla snaha po nutném zajištění úřadniclva
a proto § 19. jest „conditio sine gna non“ celé před-
lohy. Jestliže se se strany německé tlačí na to, aby
předloha byla vrácena komisi, pak znamená to po-
hřeb celého zákona, a to se děje z důvodů, s nimiž
niktomk nemůžeme souhlasiti. Odpor, jenž vznikl prot
dru. Škardovi, vznikl proto, že hájil zájmy německýcl
okresů.
ſtečník kenformuje se s návrhem posl. Kubr
aby pomohl odstraniti nesnesitelnou atmosféru, která
se zde vylvořila, v předpokladu, že bezprostředně
po projednání rozpočtu tato otázka dostane se ihned
na jednací pořad. Nevěří, že by debata o rozpočtu
způsobila uzavření sněmu a že tudíž bude příští týden
možno tuto předlohu dokončiti.
Maštálek
Špindlerův
Škarda
Kubr
26
article
Při hlasování byl potom nůvrh posl. Kubr
o vrácení zprávy komisi přijet
Dalším předmětem jednání byla ústní zpráv
komise pro záležitosti rak.uherského vyrov
nání o návrzích jí přikázaných.
Zpravodaj dr. Urban přečetl resoluční návrh, ko.
misí přijatý, jejž pak odůvodnil. Odvolav se na dů
vody svědčící pro vhodnost projevu sněmu zemského
v záležitosti rak.-uherského vyrovnání, pravil řečník.
že v komisi vysloveno bylo přání, aby resoluci dáno
bylo znění, které by všem stranám sněmovním umož-
nilo, aby pro ni hlasovaly. Toho nebylo možno
posud dosáhnouti, poněvadž byl komisí předložen
též návrh minoritní, ve kterém žádá, aby sněm zaujal
stanovisko nikoli pouze k těm otázkám, kterés
vztahují na hospodářské poměry obou států, nýbr
taká ke státoprávní stránce vyrovnání. Většina, ko
mise nesdilí tento názor, soudíc, že není vhodn
podrobiti novému rozboru státoprávní stránku vy-
rovnání.
Kubr
doktor
Urban
27
article
Rečník poukazuje k tomu, že základní státní
zákony o společných záležitostech vyžadují oprava
že by asi opravy ty mohly býti provedeny podobně
jako se upravily státní základní zákony z r. 1867.
t. j. depulací obou parlamentů. Jest možno, že tyto
otázky brzy budou se musit řešití. Dosud však vy-
rovnání mezi vládami omezuje se na vyrovnání ho-
spodářské.
Nejnověji stala se událost, která pro další prů
běh vyrovnacího jednání má pronikavý význam
Řečník poukazuje potom na szegledskou řeč uher-
ského ministra obchodu Košuta, promluvenou dne
15. t m., která má ráz projevu ce ého ministerstva.
Když byl uvedl její obsah, vyložil jej řečník v ten
smysl, že uherská vláda nechce vyrovnání dlouho
dobé a že takový plán již na určito se ztroskotá.
Projev ministra Košuta vyhovuje snahám o úpl
nou hospodářskou rozluku obou státu.
Projevem tím byla situace rázem objasněna; co mi-
nistr Košut řekl, vypadá jako ultimatum v záležitost
trvání celní jednoty. Z projevu dále jest zjevno, že
vláda vídeňská vzdala se již myšlenk
na vyrovnání dlouhodobé z že neprodleně
učiní opatření, jichž vyžaduje čest a síla dalšího
trvání Předlitavska.
Řečník soudí, že vývojem těchto událostí jest
také odbyt plán na zřízení ideální mezicelní čary
s příslušným řízením příkazovacím; projekt ten měh
ten smysl, že přes hospodářskou rozluku vnitřní by
se byla udržela formální jednota celního území, kte-
rým by při uzavírání přištích smluv obchodních bylo
zajištěno jednotné vedení obchodní politiky. Promluviv
o obtížích, jež se vyskytly při obnově nynějších
smluv obchodních, poukázal řečník na hospodářské
Košut
Předlitavsko
28
article
nevýhody, které oběma polovinám říše vzniknou
jestliže se v obou státech ještě více zrůzní hospo-
dářské zájmy. Tim bude znemožněna společná poli
tika celní. Pro budoucnost potřebujeme obchodn
politiku volné ruky, která bude oddělena o
uherského vlivu a bude třeba hospodářskou budovu
Předlitavska upraviti tak, jak to tomuto státu bude
vhodné.
Likvidační proces, před kterým stojíme, nálež
zajisté mezi nejvýznamnější zjevy středoevropské
politiky hospodářské, jeho rozřešení vyžaduje značné
doby a té musíme použiti ke své přípravě.
I když nebude vyrovnání, vyžadují přece ho-
spodářské vztahy obou území jisté přípravy a tu
jsou dvě cesty volné, buď uzavření reciproční
smlouvy, neho dohoda o obnovené smlouvě, která
v roce 1917 vyprší.
Připomenuv nevýhody, které by vznikly z pro-
dloužení dosavadního stavu reciprocity, pravil, že
v hospodařské smlouvě bude ustanovena celní jed
nota na určitý čas obmezená a že se stane také
dohoda k uzavření nehotových dosud obchodních
smluy s cizinou.
Řečník potom pojednal o dohodě, jež týkati s
bude měny; s touto otázkou souvisí otázka privilegi-
rak.-uher. banky, které vyprší automaticky dne 31.
prosince t. r., jestliže do té doby se nestane dohoda
o ceiní jednotě, jinak v roce 1910.
Předlitavsko
29
article
Poukázav na veliké výhody, které Uhři mají
nynější společné banky pravil ře ník, že zřídí-hi se
banky dvé, že bude se musiti při další platnosti smlou-
vy o mincích díti vyrovnání o další emisi bankovek
o kapitalisuvání uherských podilů podilů na společ-
ném státním dluhu, jakož i o způsobu jeho splacení
Řečník potom pojednal o řízení, jež bude nutno
vzhledem k rozdělení dosavadního společného záko-
nodárství o nepřímých daních a o zrizení čáry po-
travní daně mezi oběmi polovinami říše.
Dále bude nutno učiniti opatření v oboru do-
pravnictví. Pojednav zevrubněji o této otázce vůbec
a o některých jejich částech zvláště, pravil řečník
poukazuje na chybící dosud spojení dalmatské a ra-
kouské síte železniční, že Předhtavsko dopustilo by
se největšího bláznovství, kdyby Uhrám vydalo klíc
ke vratům východiska, kterýžto klíč má v rukou.
Ministerstvo, které by tak učimlo, spáchalo by vele-
zrádu na životních zájmech Rakouska. Řečník potom
promluvil o vzájomnem obchodu s dobytkem, označív
dosavadní předpisy za zcela nedostatečné. Bude tedy
třeba nových, pro Předlitavsko lepších předpisů. Řeč
ník skončil přaním, aby vláda při vyrovnání zůstala
zcela pevna v zájmu Předlitavska. Doporučiv resoluci
komisní přijatou, přál si řečník, aby sněmem při-
jata byla jednohlasné. (Hlučný souhlas.)
Zpravodaj menšiny posl. Iro se vzdává slova.
Při hlasování zamitá se minoritní vo
tum posl. Ira, načež se hlasuje o návrbu komise.
Uher
Předhtavsko
Ir
Uhry
Rakousko
Předlitavsko
30
article
Sdělení nejvyššího maršálka zemského, že
návrh komise byl schválen jedno-
hlasně, přijíma sněmovna s hlučným, dlouhotrva
jicím potleskem a voláním výborně a bravo.
Dalším předmětem jednacího pořadu je druh
čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zem
ského vý boru
s rozpočtem zemským na rok 1907.
Zpravodaj dr. Fíedler praví, že poslední rozpoč l
který v této sněmovně byl úplně vyřízen, byl roz-
počet na r. 1902. Výmluvnými slovy byla již tenkrát
vylíčena nepřízniva situace zem. financí tehdejším
zpravodajem. Deficit v zem. rozpočtu tenkráte čin
5,115.828 K a zadlužení země dosahlo sumy 48 m
lionů korun.
Zpráva, kterou komise rozpočtová dnes podává
zní mnohem nepříznivějí. Schodek zem, hospodář
ství stoupl na 21 milion korun, t. j. do výše
čtyrnásobné a stav zem. dluhu, který byl roku
1902 48 mil, korun, rozmnožil se, budou-li přijaty
návrhy rozpočtové komise, na 127 milionů korun
t. j. od r. 1902 stoupl zem. dluh cel kem o 79 mil.
korun. R zpočtová komise pracovala pod tlakem
tohoto trudného stavu zem. financí a namáhala se
aby omezila co nejvíce zem. vydaní, ale přes to vš
nemohla přece nepřihližeti k některým návrhům
zprávám zem. výboru, kterýmiž rozpočtové položky
byly zvýšeny. Oproti návrhům zemsk. výboru zvý
šilg rozpočtoe
992.462 korun. Mimo to byla nucena rozpočtová ko-
mise pro posílení obou zem. fondů, rolnického a živ-
nostenského, povoliti zálohu po 150 tisících kor
V těchto číslech lze pozorovati nepříznivé poměry
zemských financí a též lze z nich tvrditi, že finance
zemské a jich stav spočívají a závisejí na stejno
měrnosti stoupání potřeh zemských a stoupání pří
slušných úhrad.
doktor
Fíedler
31
article
Bereme li za základ 8letí, které počíná r. 1900
stouply potřeby zemské ze sumy 44.803.000 K n
833.200.000 korun, naproti tomu úhrada stoupla z
40,500000 K na 62,000.000 K, tedy toliko
21,500.000 korun. Srovnáme-li talo čísla, tedy
jednak vzrůst zemských potřeb o 39,500.900 K
naproti tomu vziůst úhrad toliko o 21,500.000 kor.
poznáváme, že průměrně ročně stoupla
zemská vydání o 5 milionů, úhrada však
téže době stoupla toliko o 2.500.000 korun.
Nesmí se při tom zapomínati, že posílena byla úhrad
zemská v roce 1903 zavedenou pivní dávkou. Kdy-
bychom tuto odpočítali, tak bychom oproti vzrůstu
zemských vydání měli vzrůst úhrad o 10.000.000 K
Zadlužení země samo o sobě vzhledem k majetku
zemskému nebylo by zjevem tak povážlivým, al
považlivým je vzhledem k tomu, že se vzrůst vy
dání musí uhražovati. Co se týče rozpočiu v ohledu
investičním, tu se podívejme, jak zemské finance vy
padají, a tu si nejlépe učiníme obraz při kapitol
»železnict 1«. Na tyto investice musí země každo-
ročně dopláceti. Ovšem se ozývají dobré a laci
rady. Rady tyto však těžko lze prováděti, neboť vadí
tomu nebybnost a vázanost zemských vydání.
32
article
Právě v těchte oborech, kde by snad úspory něco
mohly znamenati, které viastně dávají zemskému
rozpočtu rázovitost, zakládá se povinnost země n
zákonitých ustanoveních a smlouvách, které nemůže
země sama o své újmě rozvázati. Patří sem především
vydání na účely vzdělávací. Tato vydání sloupla
z 22 mil. kor. na 442/4 mii. Obecné školství, kteé
tvoří hlavní položku, obnášelo dříve 22 mil., dne
pak 431/4 mil. kor. V oboru humanitním a zdravot-
nickém stoupla vydání ze 7,800.000 na 10,000.000.
Kromě těchto oborů jsou jiné, na něž země musí při-
spívati na základě podmínek, stálem činěných. Sem
patří položka na meliorace, ježto zákon z r. 188
ukládá za podmínku příspěvku ze státního meliora-
čního fondu, aby také země stejnými sumami přispěla
Tak stouplo zemědělské vydání ze 2,700.000 n
5,900.000 K. Také v oboru živnostenském stoupl
vydání od r. 1900 ze sumy 1/2 mil. kor. na 1,700.000
korun. K tomu připadá ještě přispěvek 150.000 K
který zařaděn jest do jiné položky, takže zvýšení
vlastně činí 1,850.000 K. V tomto směru bychom
mohli uvésti celou řadu jednotlivých kapilol zem-
rozpočtu, z kterých by bylo jasno, že zemská vydání
stoupala velice rychle. K stinným stránkám rozpočtu
které jsem uvedl, patří také nedostatečná rozpínavost
příjmových zdrojů zemského hospodářství. Příme
zdroje jsou celkem dosti stabilní.
Státní úděly se nemění; školní příspěvek, hudeb-
né mění se jen číslicemi velice nepatrnými a vlastně
měnivou položkou byl by jen výnos zemské pivní
dávky a výnos přirážek ku přímým daním. Výnos
pivní dávky nestoupl v té míře, jak by se dalo oče-
kávati. Roku 1904 byl výnos zemské pivní dávky
11.800.000 K a letos preliminován sumou toliko
100,000 K větší.
33
article
Pokud se týká přirážek ku přímým daním, tu
výnos těchto byl v r. 1900 36,000.000 K. K tomu při-
stupuje okolnost, která by mohla býti pro zemsk
hospodářství povážlivou, totiž že vůbec výnos pří-
mých daní, které tvoří přirážkovou brasis, má tendenci
klesající. Jest to přirážková daň, která následkem ode-
pisů majetkových v případě živelních pohrom nevy.
kazuje takového výnosu, jak by bylo lze očekávati
Tato okolnost může míti vliv neblahý též na letošní
rozpočet. Zemský výbor a komise rozpočtová v sou-
hlase položily za základ k letošnímu rozpočtu přiráž-
kovou basis takovou, jakou vykazovalo fmanční zem-
ské ředitelství, totiž sumu 21.900.00 K. Odpisy z po-
zemkové daně činí průměrně ročně as 4,000.000 K
jestliže nastala však nějaká větší živelní katastrofa.
jsnu i větší. Tak klesne každoročně přirážková basis
o tuto sumu 4,000.000 K a následkem toho mohl by
výnos zemské přírážky klesnouti v tom případě o su-
mu 2,200.000 K-
O tuto samu není v rozpočtu nikterak postaráne
a zem. výbor mohl by přijíti do velikých rozpaků
kdyby byl nucen futo sumu uhražovati. Komise roz
počtová nechtěla měniti tyto základy, poněvadž by
pak musila zvýšiti přirážky, čemuž se chtěla vy
hnouti. Stav ten nutí k akci za uzdravěním zem
financí a dne vytříbily ze názory v tom směru aspof
potud, že obecně zakořenilo se přesvědčení, ze jenom
v náležitém roztřídění berních zdrojů mezi zemí
státem bude lze najíti nějakou pomoe. Pro zem. inan
ce zdá se, že doba k akci takové je dnes vhodnější,
než byla kdy jindy. Především vykazuje státní hospo?
dalství přebytky a finanční ministr byl s to, na říšské
radě růžovými barvami vylíčiti, jak loňského roku
skončil rozpočet přebytkem, jenž dosáhl 52 mil. kor.,
tu je na snadě naděje, že země má míti nárok, aby
jí z tohoto přebytku byla poskytnuta pomoc.
34
article
Bude-li zahájena ankela o sanaci zemských fí-
nanci, půjde o veliké sumy. Království bude potřebo-
vati berních zdrojů, které by vynášely ročně nejméně
20,000.000 K, zdrojů, které by zabezpečovaly vzrůst
financí o 21/2—3 miliony K ročně. Ježla nle bude
třeba i jiným zemím poskytnouti pomoci, půjde tu
o sumu, již by bylo lze určiti přibližně, počitá-li se.
že Čechy participují na výnos stálních daní 25—30
procenty, sumou, která by se rovnala 70—80 mil. K.
Mimo to dužno se spřáteliti s myšlenkou,
ozdravění zemských financí bude ve-
likou finanční politickou akcí, zrovna
tak velikou, jako bylo ozdravění státních financí éry
minstra Dunajevckého.
Činí se také návrh, který stal se v posledních
dobách v Čechách populárním, aby výnos reálných
daní odevzdán byl zemi, já však nepokládám tento
způsob ozdravění financí zemských za příznivý. Př-
devším mluví proti tomu důvody, častěji již uvedené.
totiž, žo reální daně nejsou dostatečně pružny, jme-
novilě nyní, kdy musíme počítati na veliké odpi-
sy pozemkové daně. Dále počftati nulno s tim.
že reální daně, které by se octly v rukou země, byly
by ve své výnosnosti sníženy.
Vzpomeňme též, jakého hluku nadělalo zavedení
pivní dávky a nezapomínejme, že, jakmile zem. výbor
zavadí o nějaký návrh, ktorý se zanáší zavedením
nové daně, že hned jest zde protitlak se strany po-
platnictva.
Když výnos daně domovní bude odevzdán zemi.
první, co se stane, budou petice o snížení domovn
a činžovní daně, a já pochybuji, že sněm by měl dosti
síly, aby těmto peticím odolal
Země by při tom učinila obchod vel-
mi špatný, neboť přirážky, které zem
vybere, vynášejí zemimnohem více, ne
výnor reální daně.
Čechy
35
article
Výnes tento jest celkem malý. Čistý výnos
kter, obdržel stát v r. 1902 při pozemkové dani,
byl 16,300.000 K, při domovní dani 15,200.000 K
při pětiprocentní dani 1,400.000 K: tedy okrouhle
asi 33,000.000 K. Soudím, že doba dnešní je vhodná
poněvadž se zdá, že blížíme se k jisté reformě v oboru
nepřimých daní. Předmětem dlouhého jednání mezi
oběma polovinami říše jest otázka osamostatnění
Uher v oboru nepřímých daní. Tu zdá se, že
otázka tato bude vyřízena a že přikročí se u nás také
k reformě této daně, která může znamenati zvýšeni
její. Jestli k tomu dojde, tak nesmi země, jak tomu
bylo za éry Dunajewského, klidně přihlížeti k tomu,
jak stát zvyšuje daň aneb zavádí novou, aniž by se
pamatovalo na zemské finance.
Zemský výbor vyslechl jednotlivé členy sněmu,
jak si představují ozdravění zem. financí a tu čteme,
že změna, která přivoděna byla na říšské radě vo-
lební reformou, přivede též nezbytně rozšíření auto-
nomie království českého.
Uher
36
article
Potom obírá se řečník dobrozdáními, která po
dána byla, a praví: Nelze nám očekávati, že poli-
tické názory stran brzy se změní. Politický život vy-
víjí se v tradicích a utkvělýcn předsudcích a je k vomu
třeba jisté veliké míry odhodlanosti, která jest dána
jen nejlepším synům národa, vysloviti veřejně po-
chybnosti o správnosti takových utkvělých představ.
Mezi Němci v Čechách zakořeněn byl na pohle
nevyvratitelný předsudek, že jen nejtužší centralismus
v tomto státě je spásou němectva. Tento předsudek
panuje zde dosud mezi Němci a to přes to, že v po-
litických dějinách, počínajících od r. 1861, mohli Něm-
ci viděti, jak ten svírající centralisna nedasedí za-
krántti jejichi panství v tomto soustátí. V tom, že
ozvaly se hlasy, aby přikréčeno bylo k revisi ústav-
ních poměrů, vidíme předzvěst toho, že i v kruzích
německých počali politické svoje předsudky kriticky
rozebírat. Jako jsem začal svoji úvahu vzpomínkami
trudnými, tu mohu ke konci říci, že vidím jasnější
perspektivu v hlasech s německé strany, třeba dosud
ojedinělých ve prospěch ozdravění zemských financí
(Výborně! Potlesk.
Neivyšší maršálek zemský zahajuje po tom po-
všechné rokování a sdělaje, že se dosud přihlásili k
slovu poslanci: proti: Ždárský, Kasper, Z-
zvorka; pro: Krejčík, Pippich, Rataj
Krejčí
Němec
Ždárský
Kasper
Krejčík
Pippich
Rataj
Čechy
Německo
37
article
Přisedící zemského výboru posl. Žďárský polemí-
suje s interpellací posl. Březnovského o dietách, které
řečníkovi byly vyplaceny, jak prý zemské zdravotní
a humanitní ústavy byly za jeho předchůdce dra.
Eduarda Grégra zanedbány a jak on, řečník, musil
zde zjednávati nápravu.
Odůvodňuje náhrady, jež si dal vyplatit za své
úřadní a informační cesty, polemisuje s časopiseckými
kritikami v té příčině uverejněnými, obviňuje svého
předchůdce, dra. Ed. Grégra, že se o svěřený sobě
referát nestaral a tvrdí, že si mladočeský tábor pa-
trně nepřeje, aby nepořádky, jež za něho zavládly,
byly odstraněny. Dile tvrdí řečník, že se v rozpočto-
vém hospudářství mrhalo zbytečně penězi, a že on,
řečník, byl by snad za první dvě leta s to navrhnouti
zemskému výboru škrtnutí desltitisícových položek
pro jediný ústav.
Grégr
38
article
Potom vypravuje, že mu zaslaly různé firmy.
jimž svěřeny jsou dodávky, všelijaké cenné dary a on
že ty dary zamitl. Při tom bylo prý mu jakýmsi pří-
pisem sděleno, že to bylo dřive zvykem. Také prý se
mu nabízely velké sumy peněz, aby podporoval tuči
onu nabídku.
Na konec praví řečník, že všechny útoky na
agrární předáky se dějou jenom proto, že agrární
strana nesedla mladočeské strané na lep, když šlo
koncentraci stran českých před volbami
Na to bylo jednaní přerušeno
Posl. Sajfertovi povoleno vystoupiti z komise pro
úpravu pomerů úřadníků okresních výborů, následkem
čehož kurie velkých statků musí voliti jednoho člen
do této komise.
Příští schůze zítra v pátek dne 22. března o 11.
hod. dopoledne.
Na jednecím pořadu jest pokračování v jednacím
pořadu dnešním.
Konec schůze v 5 hod. 5 min. odpoledne.
Deputace učilelů-pensistů (pp. Nejedlý a Pavelka)
byli uvedení p. drem. Podlipným ve středu k mar-
šálkovi, jemuž přednesli prosbu, aby resoluci, pro-
jednanou ve školské komisi ohledně zvýšení výsluž-
ného, dal na jednací pořad, by mohla býti přiděl ena
zemskému výboru ku podání návrhu. Pan maršalek
slíbil dle možnosti tak učiniti, poukázal však na
velké množství připravených žádostí ku projednání
na krátkou dobu zasedání sněmu.
Posl
Nejedlá
Pavelek
Podlipná
39
article
Deputace města České Třebové, se slarostoup
Glücksmannem v čele, intervenovala včera ve sně-
movně, domáhajíc se zřízení české reálky pro město
Českou Třebovou. Deputace, kterou vedl přísedící
zemského výboru poslanec Adámek, jednala o této
záležitosti s místodržitelem, jakož i s předsedou
klubu poslanců národní strany svobodomystné drem.
Škardou.
Předevčírem intervenovala ve sněmu deputace
města Zůsmuk, pp. starosta Šál a dr. Vej-
lupek, v příčině zřízení měšťanské školy v Zásmu-
kách. Deputace jednala se školním zpravodajem zem-
ského výboru drem. Burianem, drem. Škardou,
hr. Sehönbornem a jinými poslanci
Z komisi zemského sněmu.
Komise školská
(Školní lékaří. — Evangelická fa-
kulta nauniversitě. — Čtvrtá tří da
na měšťanských školách. — Záleži-
tosti osobní.)
Nejprve bylo po návrhu posl. prof. Jaksche
usneseno, aby pelice praktických lékařů v příčině
ustanovování lékařů školních postoupen
Adámek
doktor
Vej
Burian
profesor
Jaksch
Český Třebová
Zůsmuk