1
masthead
31. března 1904. Číslo 91.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
4
article
Vilém II.
Z Gaety, 30. března. (C.-B.) Jachta »Ho-
henzollern« s Vilémem II. odplula dnes o 8.
hodině ranní.
Porážka socialistů v Dánsku.
Z Kodaně, 30. března. (C.-B.) Za včerejší
volby 8 městských zástupeů zvítězila kandidátní
listina protisocialistická 17.370 hl. Kandidátní
listina opačná, skládající se ze 4 socialistův
4 radikálův obdržela 16.650 hlasů.
Anglický král v Dánsku.
Z Kodaně, 30. března. (C.-B.) Anglický
král s choti přijel sem dnes odpoledne a by
uvítán na nádraží členy královské rodiny, mi-
nistry, přednosty úřadů a sborem diplomati
ckým.
Vilém II
Gaeta
Dánsko
Kodaň
radikálův
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Vyjednávání o smlouvy obchodní.
Z Vidně, 30. března. (»N. Fr. Presse«.)
Při dnešní poradě senatora Miraglia se zástupei
rakouské i uherské vlády bylo opět jednánoo
docilení dohody ve příčině cla na víno. (Vizo
tom i zprávu v rubrice hospodářské. Pozn.
redakce.)
Z Vídně, 30. března. »Fremdenblatt« ozna-
muje: Rakousko-uherská celně obchodní konfe-
rence, která zasedala skoro denně od 2. března,
byla dnes skončena. Dnes byla zredigována
zpráva. Bude tedy úkolem obou vlád návrhy
konference prozkoumati a po případě schváliti
Pokud jde o návrhy ve příčině Německa, možno
předpokládati, že obě vlády učiní své rozhod-
nutí ještě v první třetině měsíce dubna. V tom
případě bylo by možno v polovině dubnové po-
stupem diplomatickým návrhy obou vlád dodati
vládě německé.
Horší jsou poměry, pokud jde o smlouvu
rakousko-italskou. Ujišťuje se, že dosavadní
provisorium, které vyprší posledním dnem mě-
síce září, bude obnoveno, že tedy dojde nikoliv
ke smlouvé definitivní, nýbrž opětně k proza-
tímní. Hlavní potíže způsobuje elo na víno.
Z Vídně, 30. března. (Zvl. tel.) Zde ne-
věří, že by se v otázce vinné klausule dosáhlo
dohody na základě kvalitativního značení vína;
jistě ale bude senátor Miraglia zastupovati zde
houževnatě i nadále stanovisko, že obchodní
smlouva s Rakouskem má pro Italii cenu, jen
když italským vinům dostane se výhod celních.
Zde ale budou poukazovati na obtíže, jež by z
toho vznikly u zemi ostatních i u vinařův do-
mácích, takže obnovu vinné klausule musí vláda
italská pokládati za vyloučenou.
Fremdenblatt
Italia
Vídeň
Německo
Rakousko
6
article
Dividendy.
Z Vídně, 30. března. (C.-B.) Valná hro-
mada anglorakouské banky schválila
návrhy správní rady na výplatu 14 K divi-
dendy na akcii z čistého zisku 3,336.878 k
po dotaci reservního fondu a srážce tantiemy
správní rady; 268.027 K přenáší se na no vý
ú čet.
Z Vídně, 30. března. Dividenda elek-
tráren v Salepurku za rok 1903 byla stano-
vena na 7 K.
Doprava nákladů v Bosně.
Z Terstu, 30. března. (Zvl. telef. »N. L.«
Zastavení dopravy na drahách bosensko-herce-
ovských týká se — dle vyhlášky zdejších
drah — toliko krytých vozů nákladních.
Petrolej-
Z Vídně, 30. března. (N. Fr. Pr.) Dnes
rozšiřovány byly četné pověsti o tom, že utvo-
ření akciové vývozní společnosti petrolejové se-
tkalo se se značnými obtížemi. Bylo praveno.
že velké raffinerie vývozní vyslovily požadavek,
aby jim přikázán byl větší kontingent vývozu,
nežli jaký by jim vzhledem k jich výrobě pří-
slušel. Ujišťuje se však, že bylo dosaženo shody
a že všeliké difference v té příčině byly od-
straněny.
Z bursovní komory vídeňské.
Z Vídně, 30. března. Bursovní komora po
dlouhých poradách stanovila nové závazky zvy-
klosti pro obchod s bavlněnou přízí a tkani-
nami. Usance ty nabudou platnosti neprodleně.
Monopolisované pojišťováni.
Z Paříže, 30. března. (C.-B.) »Siecle« ozna-
muje, že ministr financí Rouvier zabývá se
nyní olázkou státního zmonopoliso-
vání pojišťování. Studium plánu toho
prý již hodně pokročilo a dotyčná osnova zákona
bude prý sněmovně předložena hned již po Veliko-
nocích. Rouvier doufá, že monopol pojišťovae
vynese potřebné prostředky peněžní na zřízení
pensijních pokladen dělnický ch.
Vídeň
Boseň
Terst
Francie
Paříž
Veliko
7
article
»Hibernine.
Z Berlína, 30. března. Na zdejší valné
hromadě báňské společnosti »Hibernia« učiněna
příznivá sdělení ve příčině nejbližšího vývoje
obchodu její.
Smlouva Anglie s Marconím.
x. Z Londýna, 30. března. Anglický erár te
legrafní uzavřel smlouvu se společností Marconiho-
na základě které všechny telegrafní úřady an
glické přijímati budou bezdrátové depeše k do
pravě do míst, která mají stanici Marconiovu
Také parníky budou takto spojeny s pevninou.
st. Z Pešti, 30. března. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 50.000 metr. eentů
o 5 h dráže. Platila: pšenice tisská 80 k
K 8.60, 79 kg K 8.45, 77.5 kg K 8.35.
mezöheděšská 77.3 kg K 8.35, stolnobělehradská
78 kg K 8.32k, 75 kg K 8.—, peštská 79.5
kg K 8.40, 78.5 kg K 8.321g, tolenská 76.5 kg
K 8.05, banátská 77.5 kg K 8.221%, bačská
76.5 kg K 8.20, červenecká 7.68 kg K 8.75,
tur.-bečská 77.8 kg K 8.10 na 15. dub., velko-
bečkerecká 77.3 kg K 8.10; žito K 6.25 az
6.37: oves K 5.45—5.70; kukuřice
K 5.30.
Termínový obchod byl pevný n
úhrady.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 8.10, na květen 8.14, na říjen K 8.10, ž ito
na duben K 6.40, na říjen K 6.60, oves na
duben 5.32, na říjen K 5.59, kukuřice n
květen K 5.21, na červenec K 5.31, řepka
na srpen K 11.05.
Plodinový trh byl bez odbytu
směny.
Počas1: Prš
Marconi
Platil
Berlín
Anglie
Londýn
Pešť
K 8.60
Hibernia
kg
8
article
n. Z Berlína, 30. března. Koupě, které
dějí se po nějaký čas v akciích Nobel-Dynami-
Trust Compagnie, vysvětlují se vyjednáváním ve
příčině koupě důležilého patentu.
Z Nového Yorku, 30. března. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa, Smýšlení na dnešní plodinové
burse sotva ustálené. Znamenalaa
pšenice na květen 985/s, červenec 93t.
kukuřice na květen 60—, eukr (Fair
Muscovados) 3/3s, bavlna 15.15. Zá-
věrečné smýšlení na peněžním trhu
mdlé.
Z Liverpoolu, 30. března. (Závěrek.) (4. hod.
10 min.) Obrat 4000 žoků. Z tobo na spekulace a vý-
voz —.— žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky
na břežen 7.96, 0.—, na březen duben 7.93, 0.—, na
duben-květen 7.90, 0.—, na květen červen 7.88, 0.—
na červen-červenec 7 86, 0.—, na červenec srpen 7.82
0.—, na srpen září 7.60, U.—, na září-říjen 6.84, 0.—
na říjen-listopad 6.51, 0.—, na listopad prosinec 6.41
0.—. Smýšlení stálé.
O mlékařském průmyslu ve Švý-
carsku.
Berlín
Nový York
Liverpool
Nobel
Dyny
Compagnie
9
article
Ve Spolku českých chemiků v Braz
přednášel, jak již oznámeno, p. dr. Ol. Laxa o uve-
deném předmětu. Neváháme jeho zajímavou přednášku
otisknouti ježto důležilost předmětu nás k tomu nutká
Od té doby, co moderní nauky chemie a bakte-
riologie zásáhly v mlékařství, zaujalo jedno z nej-
přednějších míst mezi národohospodářskými průmysly
i v těch zemích, kde druhdy mlékařství hrálo úlohu
podřizenou. Tím spíše pokrok jest palrným v zemích.
ode dávna mlékařstvím proslulých. Vzhledem k tomu
že u nás tento průmysl od jisté doby poklesl, nebude
nezajímavo povšimnouti si, kterak jest vyvinut v ze-
mích emineině mlékařských. Mezi tyto nutno předem
počítati Švýcarsko, jehož průmysl jsem měl příležitost
na poslední studijní cestě též seznati a dovolím si jei
zde v králkosti nastíniti.
doktor
Ola
Švýcarsko
10
article
Švýcary zaujímají od dávných časů jedno z před
ních mist ve světovém průmyslu mlékařském. Již po
loha země tomu ve značné míře přispěla. Z využit-
kované plochy jen málo spadá na pole a vinice, hlavní
podíl tvoří luka a travnaté svahy. Tu ovšem jest při-
rozeno, že lukaření a s ním spojený chov dobytka by
již od nepaměti přírodou vnucen obyvatelům oněch
zemí, ano lokální poměry učinily chov dobytka a spo-
jené s ním mlékařství na vždy jedním z hlavních
pramenů obživy obyvatelstva. Bujné pastviny švý-
carské poskytují dostatečné množství píce, která ob-
sahuje veškeré latky ke tvorbě těla a k produkci mléka
potřebné, a musili míti ovšem v prvé řadě rozhodný
vliv na vývin dobrého, zdatného dobytka. Tak vyvi-
nula se znamenitá plemena skotu, z nichž zejmena
skvrnitý dosáhl známosti světové, jak svou dojivostí,
tak tučností mléka. Vždyť odhaduje se střední roční
výnos dojnice skvrnitého plemene na 3500 kg mléka
při středním obsahu tuku 3.75%. Proto také těší se
dobytek švýcarský vzrůstající poptávce a vývoz jen
dojnic činil roku 1902 přes 9 mill. franků. Dnes čítá
se ve Švýcarech téměř 34 mill. dojnic, počet, kterýu
perovnání s hustotou obyvatel, české poměry skorem
dvakráte převyšuje. Neméně četná jsou stáda koz, jichž
napočteno bylo přes 350.000 kusů a ovcí v počtu té-
měř 1/4 millionu kusů. Jest tedy uložen ve švýcar-
ském dobytku značný kapitál a průměrný hrubý výnos
z chovu dobytka plynoucí zjištěn ročně na 424.000.000
franků.
kg
11
article
Počítáme-li výnosnost dojnice ročně pouze n
3000 kg mléka, poskytuje 740.000 dojnic švýcarských
ročně 2.220 millionů kz mléka. Z tohoto množství
spotřebuje se asi 40% v čerstvém stavu. Hlavními
konsumními místy čerstvého mléka jsou města. Mo-
derně zorganisovaného zásobování měst mlékem Švý-
cary nemají. Ze všech měst švýcarských nejlépe zor-
ganisovaným trhem mléčným se honosí Basilej. Kon-
sum její odhaduje se denně na 100.000 litrů a polo-
vina je obstarávána dvěma mlékárnami. Mléčný tb
v městech ostatních ovládán je z největší míry pře-
kupníky. I mlékárny, zabývající se prodejem čerstvého
mléka jsou konservatismem obyvatelstva nuceny své
zboží v malých vozíkách po příkladě překupníků roz-
vážeti. Moderně zařízené mlékárny musily značný
boj prodělati, než mohly započiti konkurenci s pře-
kupníky a dodnes hradí jen malou část konsumu
Úprava mléka v mlékárnách je zeela jednoduchá; spo-
čívá v cezení a ochlazování. Mléko cedí se obyčejným
sítem a schlazuje se ve vysokých a úzkých nádobách.
které vkládají se do nádrže ledem plněné, nebo nechá
se mléko protékati hadem do nádrže chladící zasa-
Největší zřetel věnují Švýcarové sýraření
které pohlcuje dalších 402% celkové mléčné produkce.
Švý
Basilej
Kon
kg
12
article
Opět byly to přírodní poměry, jež přinutily obyva-
telstvo, aby přidrželo se výroby sýrů. V těch dobách.
kdy krajiny švýcarské postrádaly spojení a jednalo se
o zužitkování spousty mléka, které četná stáda v ho-
rách poskytovala, bylo nutno pomýšleti na výrobu
produktu trvalého. Uchýlení se k sýraření vyplynulo
samo s sebou. Však vyrobené sýry nejen že měly vy-
nikati trvanlivostí, nýbrž i pevností; neboť bylo třeba
výrobek daleko s hor odvážeti, při čemž byly sýry
vydávány nárazům. Tak vyvinula se a největšího roz-
šíření došla výroba sýrů tvrdých. Zužitkování mléka
v horách dálo se po dlouhá léta na máslo a sýry hu-
bené, kteréžto zboží se pak v údolích vyměňovalo
za obilí a sůl. Ve tvrdém sýraření stali se Švýcarové
mistry, jež na celém světě nikdo dosud nepřekonal
a zruční Švýcarové vydělávají si v tomto odvětví
značnou mzdu v cizině. Stále pracujících sýráren
vykazují Švýcary přes 17 set. Téměř polovina jich
jest v kantonu bernském, značná část v lucernském,
Iriburském, svato-havelském, thurgavském a curyš-
ském, skrovně v Neufšatelu a ostatních kantonech.
Švýcar
13
article
Mluvíme-li o švýcarském sýrařství tu máme na
paměti hlavně sýr emmentálský. Ovšem jest to pro-
dukt, který Švýcary proslavil, jehož výrobě se nej-
větší zřetel věnuje, však mýlil by se každý, kdo by
se domníval, že jest jediným druhem sýru ve Švý-
carech vyráběným. Kolik je kantonů, téměř tolik růz-
ných druhů sýrů produkují Švýcary. Ve velké míře
vyrábějí se sýry tvrdé, jichž hlavní representant je
sýr emmentálský. Docilují se zaň ceny vy-
soké, neboť dosud nepodařilo se jinde vyráběti zboží
úplně rovnocenné, což způsobeno jest pícními po-
měry. Domov jeho jest údolí řeky Emmen v kantonu
bernském, v jehož hornatých částech byl již v 15.
věku vyráběn. Velká poptávka po sýru emmentálském
způsobila, že i v ostatním kantonu bernském pracuj
sýrárny sýr tento, ano výroba jeho rozšířila se i do
jiných kantonů, lucernského, svato-havelského, thur-
gavského, aargavského, méně do friburského a curyš-
ského. Tím ovšem vznikla značná soutěž, následkem
této i značné klesnutí cen. Dnes nabízejí švýcarské sý-
rárny 1 kg sýra emmentálského ve velkém za 1.60 fr.
Produkce závodů bude se zdáti nepatrnou, uvedu-li.
že denně vyrábí se 1—2 bochníky sýra. Však ku
přípravě jednoho bochníku, který čerstvý váží 70—100
kg jest zapotřebí 800—1200 litrů mléka a namáhavé
polodenní práce zručného sýrafe.
zeným.
Švýcar
Emmen
kg
14
article
Svou rozšířeností k sýru emmentálskému se řadt
jeden z nejstarších sýrů Švýcarska, vyráběný zvláště
v kantonu friburském a sice původně v okoli města
Greyerzu, odkudž zove se sýr greyerský. Jakožto
výrobek západní části Švýcar zaujal záhy cizí trh
západní a nalezl oblibu ve Francii, kamž se ho značná
čásť odváží. V cizině málo známý je produkt kantonu
waliského, zvláštně v okolí města Saanu vyráběný.
kde za časů bídy a hladu v dobách válečných, kdy
od potraviny vyžadovala se hlavně trvanlivost, při-
padlo obyvatelstvo na výrobu sýrů pomalu zrajících.
Sýry saaneské vyznačují se značnou trvanii-
vostí, neboť obsahují málo vody a následkem toho
uzrávají teprve za 3 léta a nejhledanějšími jsou po
6. roce. Bývalo zvykem ve Walisu, že sýr vyrobený
při narození syna hospodářova, požíval se při jeho
pohřbu, nebo pohřbu jeho syna. Sýry saaneské přes
100 i 200 let staré bývaly ozdobou domácnosti. Ne-
přišly nikdy k vývozu a ježto jest na nich značný
prodělek, výroba jich zaniká. Sýry emmentálskéa
greyerské vyrábějí se v bochnicích 50—70 kg těžkých.
Švýcar
hospodářův
Švýcarsko
Greyerza
Francie
Saana
kg
15
article
Tyto hodily se sice pro dopravu v rovině, byly však
nepohodlné, dokud nebylo dráhy svato-gothardské,
pro přepravu přes Alpy do Italie. Proto v oněch kan-
tonech, které od dávna pěstovaly obchod s Italií,
vyvinula se výroba malých bochníků, nanejvýše 20
kg vážících. Tak v kantonu nidwaldenském dodnes
udržela se připrava malých bochníků emmentálských,
které skládaly se do sudů zvaných „Spalen“, odkudž
jich jméno spalenské sýry a na mezcích do-
pravovaly se průsmykem svato-gothardským do Italie
Spotřeba jich pod jménem „Sbrinza“ je v horní Italii
zračná. Rovněž v kantonu Ticino kvete výroba malých
sýrů zvaných battelmatt, které však z velké části
se konsumují na místě. Sýry vyráběné na způsob em-
mentálských v jiných krajích Švýcarska, uvádějí se
na trh pod jménem sýtů švýcarských.
Alpy
Italia
Ticino
Švýcarsko
kg
16
article
Zvláštní pozornosti zasluhují ze švýcarského sý-
raření sýry poloměkké. Z nich nejznámější je
v kantonu Glarus vyráběný „Schabziger“ neb
sýr bylinný. Z tvarohu zvlášť upraveného, za
přísady sušených a mlelých listů byliny pískavic
modré (Melilotus ceruleus), vyráběly se zelené komolé
homolky již v 15. věku. Dnes produkce jich značně
stoupla a rozesílají se do celého světa. Také kanton
Appenzel poskytuje výrobek mezi poloměkké sýry
náležející. Bochníky a ppenzelské, dle staré me-
thody ze sladkého mléka vyráběně, těší se u milov-
níků ostrých sýrů dobrému jménu. Appenzelské mají
značnou podobu se sýry prättigauskými, jichž
původ jest v údolí Prättigau pod jižními svahy Rhäti-
konu v kantonu graubůndenském. Jsou to slabě li-
sované sýry, které tvoří přechod od sýrů emmentál-
ských k limburským.
Konečně v kantonu neufšatelském na statcícl
kláštera Bellelay ještě před nedlouhými léty kvetla
výroba delikátních sýrů zvaných „těte de moines“ neb
prostě „Bellelay zvaných, které v podobě komo-
lých homolí přicházely do obchodu. Po zrušení klá-
štera, zmenšila se výroba tou měrou, že dnes je na
vymření.
Bellelay
Glarus
17
article
Tím však není produkce sýrařská ve Švýcarech
vyčerpána. Románská západní a jižní čásť Švýcar ne-
spokojuje se dobrými sýry tvrdými, nýbrž žádá kromě
těchto sýry měkké, při kterých vegetace plísní do-
dává výrobku pikantnosti. Lausanny a Ženeva spo-
třebují ročně značná kvanta těchto výrobků, takže
nestačí ani domácí druhy a béře se útočiště k napo-
dobeninám francouzského kamemberu a de Brie. Ta
jediná laiterie centrale v Ženevě odbude denně přes
23.000 kusů malého kamemberu. Ze švýcarských
druhů jsou to vacherin a chevrotin, které se
těší značné oblibě
Podobně v italském kantonu Ticino v údolí Mog-
zio vyrábí se měkký bochníkový sýr po způsobu Gor-
gonzoly plísní prorostlý, zvaný Vallemaggia
neb foraggio delle Paglia. Výroba jeho je dosud n
nízkém stupni a produkt nedosahuje kvality horno-
italské Gorgonzoly. Na mnohých místech románského
Švýcarska, tak ve Waadtu, Walisu a Ticinu provo-
zuje se na salaších výroba ovčích a kozích sýrů,
než produkce jich jest nepatrná.
Myslím, že postačí tento slabý nástín švýcarského
průmyslu sýrařského, abychom nabyli přesvědčení
o velké jeho převaze a značné síle, takže suma 43
millionů franků, která se vývozem sýrů ročně získává,
nebude potřebovati dalšího vysvětlení.
Švýcar
jít Bria
Ženeva
Ticino
údolí Mog
Švýcarsko
18
article
Však mocný soupeř vzrůstá švýcarskému sýrař-
ství výrobou kondensovaného mléka. Kdežto
roku 1875 začátek vývozu tohoto produktu zazna-
menán číslem 42.618 q, stoupla výroba během 27
let na 362.500 q, tedy se téměř zdevateroná sobila a
dnes kondensace mléka absorbuje téměř 20% veškeré
produkce mléčné. Když roku 1866 zřízena byla první
anglo-švýcarská kondensovna v Chamu u jezera cuž-
ského, pohlíželo se s dosti velkou nedůvěrou na
podnik. Než výrobek nalezl rozšíření na trzích ci-
zích, neboť pro nedostatek mléka sterilního bylo tehdy
mléko kondensované jedinou přípravkou pro umělou
výživu kojenců a dále zahuštěné mléko stalo se ne-
ocenitelným artiklem pro zásobování lodí zámořských
a kolonií v krajinách tropických. Dnes chamská to-
várna vyrábí denně 40—50 tisíc krabic za současného
rozkvětu jiných 16 kondensoven. Výroba zahušťo-
vaného mléka provádí se s malými odchylkami dle
staré methody Gail-Bordenovy v kulovitých, wakuo-
vých aparátech. Nejdůležitějším výkonem celé fabri-
kace jest fádná sterilisace mléka před zahuštěním,
aby se mu dodalo náležité trvanlivosti. Důkladné ste-
rilisaci věnují švýcarské kondensovny značnou péč-
a při tom tak opatrně ji provádějí, že výrobky vyni-
kají nejen trvanlivostí, ale i světlou barvou a vý-
hornou chutí, tedy vlastnostmi, které se u tohoto
artiklu nejvýše cení. Následkem toho výrobky švý-
carské ovládají téměř úplně světový trh mléka kon-
densovaného a přiváději zemi ročně přes 34 millionů
franků.
Bordenův
Cham
Gail
19
article
S výrobou mléka zahuštěného povstala též ve
Švýcarsku fabrikace moučky pro děti. Z mouky
pšeničné neb ovesné a mléka připravené suchary se
vypékají melou, z práškovité hmoty a mléka konden-
sovaného upravují se suchary nové a tyto vypečené
melou se opět na moučku. Toto nepatrné na pohled
edvětví švýcarského mlékařství nese přece jen vý-
vozem téměř 212 mill. franků. V posledních létech na-
lezli čilí Švýcarové ještě jiný odbyt pro mléko kon-
densované a to čokoládu mléčnou. Jest tak
učiněn krok k zužitkování mléka sbíraného způso-
bem nad jiné výhodným, to jest v podobě cenné po-
traviny. Původně užívalo se k výrobě mléčné čoko-
lády prášku z mléka tím způsobem upraveného, že
mléko za přísady cukru řepového tak silně se za-
hustilo, že během tří dnů ztuhlo na pevnou hmotu.
mletí schopnou. Tototo způsobu použivá se dnes jen
k výrobě mléčné čokolády k vaření. Pro čokoládu po-
choutkovou, tedy k jídlu za syrova, zahušťují si čo-
koládovny samy mléko a to pak míseno s kakaem.
cukrem a tukem po delším působení tepla poskytne
čokoládu za chladu správně tuhnoucí. Spotřeba mléka
kondensovaného k výrobě čokolády mléčné nen
malá, povážíme-li, že tato obsahuje, jak jsem se roz-
borem přesvědčil, až 20% sušiny mléčné a dále má-
me-li na zřeteli tu okolnost, že každá větší čokolá-
dovna švýcarská vyrábí dnes svou mléčnou čokoládu
Zajisté, že z oněch 18 millionů franků, které Švý-
carsko těží ročně za vyvezenou čokoládu, slušná čás
připadá i na mléko.
20
article
Jest pochopitelno, že v zemi, kde kvete nad jiné
způsoby výnosné tučné sýraření a výroba mléka kon-
densovaného, nebude nutno přihlížeti ku pěstění má-
slařství. Výroba sýrů tučných již v dobách minu-
lých bývala příčinou nouze o máslo v krajinách švý-
carských, což vedlo ve středověku i k zápovědi výrop
sýrů tučných, takže salaše bývaly nařízeními donuco-
vány produkovati máslo a sýry hubené. Podnes Švý-
cary jsou v produkci másla passivními a přivážejí h
ročně téměř za 9 millionů Iranků. Ani jakostí másio
švýcarské nevyniká nad jiný cizozemský obyčejný
produkt a to z té příčiny, že máslo získává se jako
vedlejší výrobek při fabrikaci sýrů tučných. K jich
přípravě používá se teplého mléka a tu po sýření, pi
oné dlouhotrvající proceduře, jež se nese k jemnému
rozdrobení sedliny, vystupuje čásť tuku máselného do
Iranek
21
title
Wenn, kteří mně za příčinou úmrtí mého vroucně milovaného bratra
a švakra, pana
Wenn
22
article
Jana Simůnka
Jana Simůnka
své upřímné účastenství ústně nebo písemně projevili, jakož i všem, kteří věnci a květinovými
dary jeho památku uctili, aneb jej na poslední cestě v Praze a v Golčově Jeníkově dopro-
vodili, vyslovuji
Simůnka
Praha
Golčův Jeníkov
23
article
syrovátky, takže tato obsahuje ho až 1%. Proto švý-
carský sýrař zužitkuje syrovátky v prvé řadě k vý-
robě másla. Hned po vyjmutí sýru do lisu zahřeje
syrovátku na 60° C a přidá čásť syrovátky zkyslé.
Tehdy vystoupí tuk na povrch tekutiny v podobě
smetany a tato tučná vrstva se sbírá a střádá. Je-l
jí dosti, lluče se na máslo. Máslo syrovátkové je
ovšem skrovné kvality a zkonsumuje se hlavně doma.
Ve velkých sýrárnách, kde je denně syrovátky mnoho,
získává se tuk racionelněji. Odstřeďuje se totiž v od-
středivce a získaná čásť tučná se ztluče. Ze sladké
smetany vyrábí se máslo skrovně a to jen v mlékár-
nách pro spotřebu měst a k vývozu, který ovšemje
nepatrný.
Rozsáhlá výroba sýrů poskytuje denně veliké
množství syrovátky, v jejímž zpracování švý-
carský sýrař záhy se dovedl vyznati. Úkaz, že syro-
vátka zavařením vylučuje klky bílkoviny, vedla sý-
raře k získání této látky z odpadající syrovátky, tuku
již zbavené. Sražený albumin mléčný ze syrovátky
zužitkovali švýcarští sýraři již ve 13. století pode jmé-
nem cigr a prastará jeho výroba provádí se stále
ve všech sýrárnách. Sraženému bílku vaječnému po-
dobný cigr je potravinou chudiny při nízké ceně 15
cts. za 1 kr.
24
article
Výroba cigru vedla sýraře ku přípravě cukru
mléčného. Před 140 léty ve vesnici Marbachu po-
zoroval jistý salašník, že syrovátka, s cigru odteklá
zanechává po vysušení krystaly přisládlé chuti. Kry-
staly zpeněžil v lékárně a tak započala ve Švýcarech
fabrikace cukru mléčného, která přes 50 let se obmezo-
vala na obec Marbach. V horách na salaších odkuřoval
syrovátku po vyloučení cigru na syrub a vykrystali-
sovaný cukr, tak zvaný písek, dodávali salašníci do
Marbachu k rafinaci, která děla se čeřením pomocí
kamence a opělnou krystalisací. Tak vyráběl se kry-
stalický cukr mléčný na hůlkách, čili cukr v hroz-
nech do let devadesátých. Tehdy intensivním snahám
Američanů se podařilo zlepšenou výrobou na základ
strojů moderních levnějším cukrem silně švýcarský
výrobek ohrožovati. Ještě roku 1890 vyvezlo se ze
Švýcar přes 11/2 tisíce q cukru mléčného. Toho roku
nastala konkurence Ameriky a hned roku následují-
cího sklesl švýcarský vývoz s 11/2 lisíce na 370 q, roku
1899 činil pak jen 270 q a tak rok za rokem klesá vý-
voz stále. Americká konkurence, toto odvětví švýcar
ského průmyslu udolala. V zapomenutí leží v Marba-
chu kádě, kol nichž panoval kdysi rušný život. Svoj
naději skládá obyvatelstvo alespoň v ochranné clo
kterým vláda cizí cukr hodlá stížiti. A tak dnešní jedin
zužitkování syrovátky ve Švýcarech se provádí k rme-
ním vepřovéhodobytka, čímž se též prospěšně
zužitkuje.
Američan
Marbach
Amerika
Marba
25
article
Tím naznačil jsem ve zběžných rysech dnešní
stav mlékařského průmyslu ve Švýcařích. Ze stavu
toho patrno, že Švýcary jsou aktivními ve výrobě
sýrů tučných a mléka kondensovaného
tedy ve zboží, které se stanoviska národohospodář-
ského by se co nejméně k vývozu doporučovalo. Ssr
obsahuje asi 1.2% kyseliny fosforečné, což činí pii
dosavadním exportu 276 tun kyseliny fosforečné ročně.
Podobně i kondensovaným mlékem přichází země
značně o živiny. Každá jiná země by pocílila toho již
dávno neblahé následky, však Švýcary nikoli. Příčina
leží na snadě. Mohutné horstvo alpské, podléhajíeí
ve všech svých skalních částech pronikavému větrání.
zásobuje švýcarské pastviny dostatečně potřebnými
živinami. Z toho též vidíme, jakou předností pře
ostatními zeměmi honosí se Švýcary v příčině mlé-
kařství. Že však neblahý vliv ustavičného ochuzování
půdy na mnohých místech přece přichází v platnost
je patrno z následujícího zjevu. V době novější zmno
žuje se značně procento přeběrku sýrů švýcarských.
Švýcar
26
article
Jako jedna z příčin uvádí se, že jakost mléka trpí ne-
příznivým vlivem umělých hnojiv, jež v poslední době
švýcarský rolník musí používati. Věc není dosud na
jisto postavena, však již nyní Spolek sýrařů švýcar-
ských vydal přesné předpisy rolníkům, jakými hnojivy
a jakým způsobem hnojiti mají, aby jakost píce a bnm
i mléka neutrpěla.
Nemvsleme si, že dnešní vynikajíci postavení
ve světovém průmyslu mlékařském zaujalo Švýcarsko
pouze následkem příznivých poměrů přírodních. Ni-
koli! Švýcarové nezůstali na stupní primitivity, kde
mnozí národové, druhdy mlékařstvím slynoucí, uvízli.
Švýcarové vidouce, že hlavním zdrojem jich obživy
jest mlékařství, věnují mu zvětšenou pozernost.
Ovšem v tom směru jde vláda příkladem a sice
zvelebením školství. Dilo, započaté Schatz-
mannem utěšeně zkvétá. Dnes mají Švýcary mlé-
kařské oddělení při technice v Curychu a pokusný
a výzkumný ústav mlékařský na Liebenfeldu u Bernu.
Poslední ústav veden jest drem. Freudenreichem
a Jensenem, kteří v krátkém čase dovedli i za
hranicemi zjednati ústavu zvučné jméno, takže učiliště
naplňováno jest zvláště cizinci. Ústav je opatřen stád-
cem dobytka a pokusnou mlékárnou a sýrárnou. Ústav
rolníku je rádcem v nepravidelnostech výroby, tam
řeší se problémy nejen vědecké, ale i praktické ceny.
Kromě těchto zemských ústavů, jež vychovávají zvlá-
ště dorost učitelský, postaraly se kantony o školy pro
dorost zdatných mlékařských a sýrařských pracovníků
pro praxi. Tak škola v Rütti-Zollikofenu pro kanto
Bern a střední Švýcary, mlékařská stanice v Kusterhol-
Reinecku pro kanton svato-havelský a východní část
země a konečně mlékařská stanice v Pérolles u Fri-
burgu se sýrařskou školou v Moudonu u Lausanne
pro západní francouzskou čásť obstarávají tento úkol.
Švýcar
Freudenreich
Jensen
Švýcarsko
Dila
Curych
Bern
Pérolles u Fri
Lausanne
27
article
Stát postaral se o ochranu obchodu mléčného
vydáním předpisů o jakosti mléka tržního a velk
města přesnými požadavky regulují své trhy. Dále
přihlíží stát ke blahodárnému vlivu výstav na rozvoi
mlékařství a každým rokem pořádá zemskou výstavu
hospodářskou, nikoli rok jako rok na témž místě
nýbrž pokaždé v městě jiného kantonu, aby zájem
byl vždy co největší. Jako další okolnost, která při-
spívá k síle mlékařského průmyslu ve Švýcarech lze
uvésti solidnost výrobku. Cokoli Švýcary
vrhnou na trh, ať vzniklo způsoby od patriarchálních
časů jen málo odchylnými, má svoji hodnotu! Tučný
tvrdý sýr a mléko kondensované nejlépe karakteri-
sují tuto stránku. Jednoduchost výroby a úzkostlivé
chránění od způsobů výrobek poškozujících jsou hlav-
ními znaky švýcarského mlékařství.
Druhů okolnost pro mlékařství příznivá spočívá
ve švýcarské sjednocenosti. Jeť ve Švýcarech
silně vyvinut cit pro spolčování. Všichni tři národové
Němci, Francouzi a Italové proniknuti jsou stejnou
ideou, která se nese ke zvelebení blahobytu země.
Důležitost zušlechtění chovu dobytka vedla k zalo-
žení Svazu pro zušlechtění skotu švýcarského. Svaz
má 131 společností a 3700 členů a přes 9000 plemen-
ných zvířat. Téměř každá dědina má svou organisaci
pěstitelů, takže risiko chovu drahocenných exemplářů
rozděluje se na více ramen a snadněji se nese. A což
Švýcar
Němec
Francouz
Italos
29
article
c. k. stavebního rady,
30
article
svénejvroucnejsí díky.
31
article
Praha-Golčův Jeníkov, 30. března 1904.
Praha-Golčův Jeníkov, 30. března 1904.
švýcarské výrobny: mlékárny, sýrárny a kondensov-
ny? Ty jsou z největší části podniky společenskými.
A tak vidíme zde ve společné souladně práci národ
s vládou, vědu s praxí. Společná snaha nese ovšem
hojné ovoce a tak švýcarský národ uchopil pevnou
rukou přírodou mu svěřené přední místo v mlékařství
světovém, věren si ve svém snažení státního švýcar-
ského hesla: „Jeden za všechny a všichni za jed-
nohol
Bezplatná porada na českých klinikách.
(Denně mimo neděle a svátky, na průkaz nemajetnosti)
Ve všeobecné nemocnici u Karlova
nám. ordinuje se: na klinice prof. Maiznera pro
nemoci vnitřní od 9—11. — na klinice prof. Tho-
mayera pro nemoci vnitřní od 9—10. hod. — na
klinice prof. Maydla pro choroby ranlékařské
od 9—11 hod. — na klinice prof. Janovského pro ne-
moci kožní a příjičné od 9—10 a odpol. od
3—4 hod. — na klinice prof. Deyla pro nemoci oční
od 8—10 hod. — na klinice prof. Pavlíka pro nemoci
ženské od 9—10 hod. — na klinice prof. Kaut-
manna pro nemoci ušní, nosní a hrtanové od
8—10 hod. — V jiných ústavech: na klinice
prof. Schwinga pro nemoci novorozenců a ko-
jenců od 2—3 hod. v českém oddělení zemského na-
lezince u Karlova č. 8; — na klinice prof. Kuiinera pro
choroby duševní a nervové od 9—11 hod. v
zemském ústavu pro choromyslné.
Na české universitní poliklinice ve
Vodičkově ulici v domě „u Hopfenštoků“ v č. 6 nos
vém ordinují: prof. dr. J. Hnátek: pro nemoci všeho
druhu ve všední dny od 1—3 hod. odpol. — prof. dr
O. Kukula pro nemoci chirurgické ve všední dny od
8—10 hodin dopol. — doc. dr. K. Švehla pro nemoci
dětské ve všední dny od 1—2 hod. odpol. — doc. dr.
Karlův
profesor
Maizner
Maydl
Janovský
Deyl
Pavlík
Kaut
Schwing
Kuiiner
doktor
J Hnátek
O Kukula
docent
K Švehla
Praha
Golčův Jeníkov
Karlov č
Vodičkův ulice
32
article
J. Chalupecký pro nemoci oční ve všední dny od 11
do 12 hod. dopol. — doc. dr. V. Pilha pro nemoci
ženské ve všední dny od 8—91/2 hodin dopoledne —
docent dr. Heveroch pro choroby duševní v pondělí,
ve středu a v pátek od 3/42. do 1/23. hod. odpol. — doc.
dr. J. Bukovský: Ordinace pro nemoci kožní, vene-
rické v úterý, čtvrtek, v sobotu od 11/2 do 21/2 hod.
odpoledne.
V ambulatoriu dětské kliniky prof. dra. Pe-
šiny (v budově nové české dětské nemocnice v Sokol-
ské ulici Praha II. 1962) udílí se porada každodenně
od 9—10 hod. dopol. Chudí na lístek od otce chudých
dostanou i léky zdarma.
Případné operace vykonávají se zdarma. Praž-
ští chudí obdrží na stvrzenku od otce chudých
z příslušné čtvrti a studující na lístek z Krombhol-
zova nadání léky zdarma.
V c. k. universitním ústavu pro nauku o nákazách
zvířecích na Smichově v Sokolské ulici čís. 6 bez-
platná porada zvěrolékařská od 111/2—121
hod. v úterý a ve čtvrtek.
J Chalupecký
docent
doktor
V Pilh
Heveroch
J Bukovský
profesor
ský ulice
Praha II
Krombhol
sokolský ulice
Sokol
33
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
Jarní mody. Jasné slunko proskočilo z mračen
a rozhodilo zlaté své vlasy po kraji. Světlo napájí
vzduch i půdu a v duších ozývá se první předtucha
jara. Našim damám nastává doba starostí. Zimní úbory
se odkládají a jarní, světlé, jásavé toiletty objevnjí se
na promenádách. Nejedné dámě působí potíže péče
o jarní úbor. Modní směry jsou nyní tak rozmanité,
že je opravdu těžko v nich se vyznati. V takových
chvílích nejlepší pomoc skýtá — názor. Žurnálový
obraz sebe lépe kreslený a vyložený nic nepoví a toi-
letta dle něho provedená dopadne leckdy nepěkně.
Proto obracejí se dámy v cizině na velké modní zá-
vody a ve výstavách jich novotin volí si to, co nejlépe
jim sluší a co se bezprostředně zamlonvá. Do nedávna
honosila se takovými výstavami jen cizina; dnes má
i Praha svůj modní závod nejskvělejšího rozsahu. Je
to firma J. Novák v Praze, ve Vodičkově ulici, která
ve svém obchodním domě soustředuje s obdobím vše,
co spadá v její obor. Která z dam chce míti jarní
úbor nejmodernější úpravy i ozdoby, nechť navštíví
obchodní dům Novákův a prohlédne si jeho jarní vý-
stavu. Jistě, že s povděkem vzpomene si na dnešní
náš pokyn a jinak už ani ve věcech mody jednat
7018
nebude.
J Novák
Novákův
Praha
Vodičkův ulice
34
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na čtvrtek, dne 31. března. Den od začátku roku 91,
do konce roku 276. — Východ slunce o 5. hodině
42 min. ráno, západ slunce o 6. hodině 26 minut
večer. — Východ měsíce o 6. hod. 37 minut večer,
západ měsíce o 5. hod. 40 min. ráno.
Katolíků svátky: Zelený čtvrtek.
Evangeliků památné dni: Eduarda.
Pravoslavných: Cyrilla.
přírodní
železa prostý
Eduard
35
article
Salvator ireronu
Salvator ireronu
věal cen
proti chorobám ledvinovým, měchýřovým, těžkostem
při močení, revmě, dně a eskrover, jakož i katas ůi m
dřchacích a zašivacích ústreji
Ředitelství Salvatorských pramenů v Eperies (v Uhrách)
Salvator
Uhry
36
article
Poslední měsíc.
Poslední měsíc.
-osy ohříváren po ! koruně
lavni výhra v eeně 40.000 korur
Dopor. Fisohí a Boněy. bankovni závod Ni s přlk epě
38
article
„Naše Zájmy“,
„Naše Zájmy“,
časopis směru antisemitské-
ho i slovanského, vychází na
Kr. Vinohradech. Předplatné
1 zl. na 4 měsíce (3 zl.
ročně). Z obsahu posled.
čísla 180. vyjímáme: Dotaz
o vraždě u Hrdlořez. —
Čeští dobrovolníci pro Ru-
sko. — Hnutí protialkohol-
ní. Pokrm ruského vojáka.
Cesta do Alp atd. Za 10 kr.
pošleme vyplacené, jiná čí-
sla na ukázku zdarma.
Hrdlořezy
Alpy
39
article
Zelezářský
Zelezářský
obchod
spojený s koloniálním, v ži-
vém městě, kde c. k. hejt-
manství, školy, gymnasium,
továrny, c. k. vojsko, prů-
myslové závody atd, pře-
nechá se bez odstupu pouze
za odkup regálů a zásob
v ceně mírné dle denních
cen. Činže levná. Zapotřebí
4 až 5 tisíc zlatých.
Nabídky do adm. „Nár.
Listů“ pod značkou „C.
K. J. 21°. Řídká příleži-
tost s tak malým kapitálem
želez. závod, mající četné
odběratelstvo, bez odstupu
převziti.
40
title
Václav Šimůnek,
brat.
Šimůnek