ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 4cd0a5b0-7110-11dc-99a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 40 celkem · entity: person 55, place 66, work 7, org 6
1 masthead
31. března 1904. Číslo 91.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
Strana 5.
4 article
Vilém II. Z Gaety, 30. března. (C.-B.) Jachta »Ho- henzollern« s Vilémem II. odplula dnes o 8. hodině ranní. Porážka socialistů v Dánsku. Z Kodaně, 30. března. (C.-B.) Za včerejší volby 8 městských zástupeů zvítězila kandidátní listina protisocialistická 17.370 hl. Kandidátní listina opačná, skládající se ze 4 socialistův 4 radikálův obdržela 16.650 hlasů. Anglický král v Dánsku. Z Kodaně, 30. března. (C.-B.) Anglický král s choti přijel sem dnes odpoledne a by uvítán na nádraží členy královské rodiny, mi- nistry, přednosty úřadů a sborem diplomati ckým.
Vilém II Gaeta Dánsko Kodaň radikálův
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Telegrafické zprávy hospodářské. Vyjednávání o smlouvy obchodní. Z Vidně, 30. března. (»N. Fr. Presse«.) Při dnešní poradě senatora Miraglia se zástupei rakouské i uherské vlády bylo opět jednánoo docilení dohody ve příčině cla na víno. (Vizo tom i zprávu v rubrice hospodářské. Pozn. redakce.) Z Vídně, 30. března. »Fremdenblatt« ozna- muje: Rakousko-uherská celně obchodní konfe- rence, která zasedala skoro denně od 2. března, byla dnes skončena. Dnes byla zredigována zpráva. Bude tedy úkolem obou vlád návrhy konference prozkoumati a po případě schváliti Pokud jde o návrhy ve příčině Německa, možno předpokládati, že obě vlády učiní své rozhod- nutí ještě v první třetině měsíce dubna. V tom případě bylo by možno v polovině dubnové po- stupem diplomatickým návrhy obou vlád dodati vládě německé. Horší jsou poměry, pokud jde o smlouvu rakousko-italskou. Ujišťuje se, že dosavadní provisorium, které vyprší posledním dnem mě- síce září, bude obnoveno, že tedy dojde nikoliv ke smlouvé definitivní, nýbrž opětně k proza- tímní. Hlavní potíže způsobuje elo na víno. Z Vídně, 30. března. (Zvl. tel.) Zde ne- věří, že by se v otázce vinné klausule dosáhlo dohody na základě kvalitativního značení vína; jistě ale bude senátor Miraglia zastupovati zde houževnatě i nadále stanovisko, že obchodní smlouva s Rakouskem má pro Italii cenu, jen když italským vinům dostane se výhod celních. Zde ale budou poukazovati na obtíže, jež by z toho vznikly u zemi ostatních i u vinařův do- mácích, takže obnovu vinné klausule musí vláda italská pokládati za vyloučenou.
Fremdenblatt Italia Vídeň Německo Rakousko
6 article
Dividendy. Z Vídně, 30. března. (C.-B.) Valná hro- mada anglorakouské banky schválila návrhy správní rady na výplatu 14 K divi- dendy na akcii z čistého zisku 3,336.878 k po dotaci reservního fondu a srážce tantiemy správní rady; 268.027 K přenáší se na no vý ú čet. Z Vídně, 30. března. Dividenda elek- tráren v Salepurku za rok 1903 byla stano- vena na 7 K. Doprava nákladů v Bosně. Z Terstu, 30. března. (Zvl. telef. »N. L.« Zastavení dopravy na drahách bosensko-herce- ovských týká se — dle vyhlášky zdejších drah — toliko krytých vozů nákladních. Petrolej- Z Vídně, 30. března. (N. Fr. Pr.) Dnes rozšiřovány byly četné pověsti o tom, že utvo- ření akciové vývozní společnosti petrolejové se- tkalo se se značnými obtížemi. Bylo praveno. že velké raffinerie vývozní vyslovily požadavek, aby jim přikázán byl větší kontingent vývozu, nežli jaký by jim vzhledem k jich výrobě pří- slušel. Ujišťuje se však, že bylo dosaženo shody a že všeliké difference v té příčině byly od- straněny. Z bursovní komory vídeňské. Z Vídně, 30. března. Bursovní komora po dlouhých poradách stanovila nové závazky zvy- klosti pro obchod s bavlněnou přízí a tkani- nami. Usance ty nabudou platnosti neprodleně. Monopolisované pojišťováni. Z Paříže, 30. března. (C.-B.) »Siecle« ozna- muje, že ministr financí Rouvier zabývá se nyní olázkou státního zmonopoliso- vání pojišťování. Studium plánu toho prý již hodně pokročilo a dotyčná osnova zákona bude prý sněmovně předložena hned již po Veliko- nocích. Rouvier doufá, že monopol pojišťovae vynese potřebné prostředky peněžní na zřízení pensijních pokladen dělnický ch.
Vídeň Boseň Terst Francie Paříž Veliko
7 article
»Hibernine. Z Berlína, 30. března. Na zdejší valné hromadě báňské společnosti »Hibernia« učiněna příznivá sdělení ve příčině nejbližšího vývoje obchodu její. Smlouva Anglie s Marconím. x. Z Londýna, 30. března. Anglický erár te legrafní uzavřel smlouvu se společností Marconiho- na základě které všechny telegrafní úřady an glické přijímati budou bezdrátové depeše k do pravě do míst, která mají stanici Marconiovu Také parníky budou takto spojeny s pevninou. st. Z Pešti, 30. března. (Zvl. tlgr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 50.000 metr. eentů o 5 h dráže. Platila: pšenice tisská 80 k K 8.60, 79 kg K 8.45, 77.5 kg K 8.35. mezöheděšská 77.3 kg K 8.35, stolnobělehradská 78 kg K 8.32k, 75 kg K 8.—, peštská 79.5 kg K 8.40, 78.5 kg K 8.321g, tolenská 76.5 kg K 8.05, banátská 77.5 kg K 8.221%, bačská 76.5 kg K 8.20, červenecká 7.68 kg K 8.75, tur.-bečská 77.8 kg K 8.10 na 15. dub., velko- bečkerecká 77.3 kg K 8.10; žito K 6.25 az 6.37: oves K 5.45—5.70; kukuřice K 5.30. Termínový obchod byl pevný n úhrady. K večeru znamenala: pšenice na duben K 8.10, na květen 8.14, na říjen K 8.10, ž ito na duben K 6.40, na říjen K 6.60, oves na duben 5.32, na říjen K 5.59, kukuřice n květen K 5.21, na červenec K 5.31, řepka na srpen K 11.05. Plodinový trh byl bez odbytu směny. Počas1: Prš
Marconi Platil Berlín Anglie Londýn Pešť K 8.60 Hibernia kg
8 article
n. Z Berlína, 30. března. Koupě, které dějí se po nějaký čas v akciích Nobel-Dynami- Trust Compagnie, vysvětlují se vyjednáváním ve příčině koupě důležilého patentu. Z Nového Yorku, 30. března. (Zvláštn telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa, Smýšlení na dnešní plodinové burse sotva ustálené. Znamenalaa pšenice na květen 985/s, červenec 93t. kukuřice na květen 60—, eukr (Fair Muscovados) 3/3s, bavlna 15.15. Zá- věrečné smýšlení na peněžním trhu mdlé. Z Liverpoolu, 30. března. (Závěrek.) (4. hod. 10 min.) Obrat 4000 žoků. Z tobo na spekulace a vý- voz —.— žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky na břežen 7.96, 0.—, na březen duben 7.93, 0.—, na duben-květen 7.90, 0.—, na květen červen 7.88, 0.— na červen-červenec 7 86, 0.—, na červenec srpen 7.82 0.—, na srpen září 7.60, U.—, na září-říjen 6.84, 0.— na říjen-listopad 6.51, 0.—, na listopad prosinec 6.41 0.—. Smýšlení stálé. O mlékařském průmyslu ve Švý- carsku.
Berlín Nový York Liverpool Nobel Dyny Compagnie
9 article
Ve Spolku českých chemiků v Braz přednášel, jak již oznámeno, p. dr. Ol. Laxa o uve- deném předmětu. Neváháme jeho zajímavou přednášku otisknouti ježto důležilost předmětu nás k tomu nutká Od té doby, co moderní nauky chemie a bakte- riologie zásáhly v mlékařství, zaujalo jedno z nej- přednějších míst mezi národohospodářskými průmysly i v těch zemích, kde druhdy mlékařství hrálo úlohu podřizenou. Tím spíše pokrok jest palrným v zemích. ode dávna mlékařstvím proslulých. Vzhledem k tomu že u nás tento průmysl od jisté doby poklesl, nebude nezajímavo povšimnouti si, kterak jest vyvinut v ze- mích emineině mlékařských. Mezi tyto nutno předem počítati Švýcarsko, jehož průmysl jsem měl příležitost na poslední studijní cestě též seznati a dovolím si jei zde v králkosti nastíniti.
doktor Ola Švýcarsko
10 article
Švýcary zaujímají od dávných časů jedno z před ních mist ve světovém průmyslu mlékařském. Již po loha země tomu ve značné míře přispěla. Z využit- kované plochy jen málo spadá na pole a vinice, hlavní podíl tvoří luka a travnaté svahy. Tu ovšem jest při- rozeno, že lukaření a s ním spojený chov dobytka by již od nepaměti přírodou vnucen obyvatelům oněch zemí, ano lokální poměry učinily chov dobytka a spo- jené s ním mlékařství na vždy jedním z hlavních pramenů obživy obyvatelstva. Bujné pastviny švý- carské poskytují dostatečné množství píce, která ob- sahuje veškeré latky ke tvorbě těla a k produkci mléka potřebné, a musili míti ovšem v prvé řadě rozhodný vliv na vývin dobrého, zdatného dobytka. Tak vyvi- nula se znamenitá plemena skotu, z nichž zejmena skvrnitý dosáhl známosti světové, jak svou dojivostí, tak tučností mléka. Vždyť odhaduje se střední roční výnos dojnice skvrnitého plemene na 3500 kg mléka při středním obsahu tuku 3.75%. Proto také těší se dobytek švýcarský vzrůstající poptávce a vývoz jen dojnic činil roku 1902 přes 9 mill. franků. Dnes čítá se ve Švýcarech téměř 34 mill. dojnic, počet, kterýu perovnání s hustotou obyvatel, české poměry skorem dvakráte převyšuje. Neméně četná jsou stáda koz, jichž napočteno bylo přes 350.000 kusů a ovcí v počtu té- měř 1/4 millionu kusů. Jest tedy uložen ve švýcar- ském dobytku značný kapitál a průměrný hrubý výnos z chovu dobytka plynoucí zjištěn ročně na 424.000.000 franků.
kg
11 article
Počítáme-li výnosnost dojnice ročně pouze n 3000 kg mléka, poskytuje 740.000 dojnic švýcarských ročně 2.220 millionů kz mléka. Z tohoto množství spotřebuje se asi 40% v čerstvém stavu. Hlavními konsumními místy čerstvého mléka jsou města. Mo- derně zorganisovaného zásobování měst mlékem Švý- cary nemají. Ze všech měst švýcarských nejlépe zor- ganisovaným trhem mléčným se honosí Basilej. Kon- sum její odhaduje se denně na 100.000 litrů a polo- vina je obstarávána dvěma mlékárnami. Mléčný tb v městech ostatních ovládán je z největší míry pře- kupníky. I mlékárny, zabývající se prodejem čerstvého mléka jsou konservatismem obyvatelstva nuceny své zboží v malých vozíkách po příkladě překupníků roz- vážeti. Moderně zařízené mlékárny musily značný boj prodělati, než mohly započiti konkurenci s pře- kupníky a dodnes hradí jen malou část konsumu Úprava mléka v mlékárnách je zeela jednoduchá; spo- čívá v cezení a ochlazování. Mléko cedí se obyčejným sítem a schlazuje se ve vysokých a úzkých nádobách. které vkládají se do nádrže ledem plněné, nebo nechá se mléko protékati hadem do nádrže chladící zasa- Největší zřetel věnují Švýcarové sýraření které pohlcuje dalších 402% celkové mléčné produkce.
Švý Basilej Kon kg
12 article
Opět byly to přírodní poměry, jež přinutily obyva- telstvo, aby přidrželo se výroby sýrů. V těch dobách. kdy krajiny švýcarské postrádaly spojení a jednalo se o zužitkování spousty mléka, které četná stáda v ho- rách poskytovala, bylo nutno pomýšleti na výrobu produktu trvalého. Uchýlení se k sýraření vyplynulo samo s sebou. Však vyrobené sýry nejen že měly vy- nikati trvanlivostí, nýbrž i pevností; neboť bylo třeba výrobek daleko s hor odvážeti, při čemž byly sýry vydávány nárazům. Tak vyvinula se a největšího roz- šíření došla výroba sýrů tvrdých. Zužitkování mléka v horách dálo se po dlouhá léta na máslo a sýry hu- bené, kteréžto zboží se pak v údolích vyměňovalo za obilí a sůl. Ve tvrdém sýraření stali se Švýcarové mistry, jež na celém světě nikdo dosud nepřekonal a zruční Švýcarové vydělávají si v tomto odvětví značnou mzdu v cizině. Stále pracujících sýráren vykazují Švýcary přes 17 set. Téměř polovina jich jest v kantonu bernském, značná část v lucernském, Iriburském, svato-havelském, thurgavském a curyš- ském, skrovně v Neufšatelu a ostatních kantonech.
Švýcar
13 article
Mluvíme-li o švýcarském sýrařství tu máme na paměti hlavně sýr emmentálský. Ovšem jest to pro- dukt, který Švýcary proslavil, jehož výrobě se nej- větší zřetel věnuje, však mýlil by se každý, kdo by se domníval, že jest jediným druhem sýru ve Švý- carech vyráběným. Kolik je kantonů, téměř tolik růz- ných druhů sýrů produkují Švýcary. Ve velké míře vyrábějí se sýry tvrdé, jichž hlavní representant je sýr emmentálský. Docilují se zaň ceny vy- soké, neboť dosud nepodařilo se jinde vyráběti zboží úplně rovnocenné, což způsobeno jest pícními po- měry. Domov jeho jest údolí řeky Emmen v kantonu bernském, v jehož hornatých částech byl již v 15. věku vyráběn. Velká poptávka po sýru emmentálském způsobila, že i v ostatním kantonu bernském pracuj sýrárny sýr tento, ano výroba jeho rozšířila se i do jiných kantonů, lucernského, svato-havelského, thur- gavského, aargavského, méně do friburského a curyš- ského. Tím ovšem vznikla značná soutěž, následkem této i značné klesnutí cen. Dnes nabízejí švýcarské sý- rárny 1 kg sýra emmentálského ve velkém za 1.60 fr. Produkce závodů bude se zdáti nepatrnou, uvedu-li. že denně vyrábí se 1—2 bochníky sýra. Však ku přípravě jednoho bochníku, který čerstvý váží 70—100 kg jest zapotřebí 800—1200 litrů mléka a namáhavé polodenní práce zručného sýrafe. zeným.
Švýcar Emmen kg
14 article
Svou rozšířeností k sýru emmentálskému se řadt jeden z nejstarších sýrů Švýcarska, vyráběný zvláště v kantonu friburském a sice původně v okoli města Greyerzu, odkudž zove se sýr greyerský. Jakožto výrobek západní části Švýcar zaujal záhy cizí trh západní a nalezl oblibu ve Francii, kamž se ho značná čásť odváží. V cizině málo známý je produkt kantonu waliského, zvláštně v okolí města Saanu vyráběný. kde za časů bídy a hladu v dobách válečných, kdy od potraviny vyžadovala se hlavně trvanlivost, při- padlo obyvatelstvo na výrobu sýrů pomalu zrajících. Sýry saaneské vyznačují se značnou trvanii- vostí, neboť obsahují málo vody a následkem toho uzrávají teprve za 3 léta a nejhledanějšími jsou po 6. roce. Bývalo zvykem ve Walisu, že sýr vyrobený při narození syna hospodářova, požíval se při jeho pohřbu, nebo pohřbu jeho syna. Sýry saaneské přes 100 i 200 let staré bývaly ozdobou domácnosti. Ne- přišly nikdy k vývozu a ježto jest na nich značný prodělek, výroba jich zaniká. Sýry emmentálskéa greyerské vyrábějí se v bochnicích 50—70 kg těžkých.
Švýcar hospodářův Švýcarsko Greyerza Francie Saana kg
15 article
Tyto hodily se sice pro dopravu v rovině, byly však nepohodlné, dokud nebylo dráhy svato-gothardské, pro přepravu přes Alpy do Italie. Proto v oněch kan- tonech, které od dávna pěstovaly obchod s Italií, vyvinula se výroba malých bochníků, nanejvýše 20 kg vážících. Tak v kantonu nidwaldenském dodnes udržela se připrava malých bochníků emmentálských, které skládaly se do sudů zvaných „Spalen“, odkudž jich jméno spalenské sýry a na mezcích do- pravovaly se průsmykem svato-gothardským do Italie Spotřeba jich pod jménem „Sbrinza“ je v horní Italii zračná. Rovněž v kantonu Ticino kvete výroba malých sýrů zvaných battelmatt, které však z velké části se konsumují na místě. Sýry vyráběné na způsob em- mentálských v jiných krajích Švýcarska, uvádějí se na trh pod jménem sýtů švýcarských.
Alpy Italia Ticino Švýcarsko kg
16 article
Zvláštní pozornosti zasluhují ze švýcarského sý- raření sýry poloměkké. Z nich nejznámější je v kantonu Glarus vyráběný „Schabziger“ neb sýr bylinný. Z tvarohu zvlášť upraveného, za přísady sušených a mlelých listů byliny pískavic modré (Melilotus ceruleus), vyráběly se zelené komolé homolky již v 15. věku. Dnes produkce jich značně stoupla a rozesílají se do celého světa. Také kanton Appenzel poskytuje výrobek mezi poloměkké sýry náležející. Bochníky a ppenzelské, dle staré me- thody ze sladkého mléka vyráběně, těší se u milov- níků ostrých sýrů dobrému jménu. Appenzelské mají značnou podobu se sýry prättigauskými, jichž původ jest v údolí Prättigau pod jižními svahy Rhäti- konu v kantonu graubůndenském. Jsou to slabě li- sované sýry, které tvoří přechod od sýrů emmentál- ských k limburským. Konečně v kantonu neufšatelském na statcícl kláštera Bellelay ještě před nedlouhými léty kvetla výroba delikátních sýrů zvaných „těte de moines“ neb prostě „Bellelay zvaných, které v podobě komo- lých homolí přicházely do obchodu. Po zrušení klá- štera, zmenšila se výroba tou měrou, že dnes je na vymření.
Bellelay Glarus
17 article
Tím však není produkce sýrařská ve Švýcarech vyčerpána. Románská západní a jižní čásť Švýcar ne- spokojuje se dobrými sýry tvrdými, nýbrž žádá kromě těchto sýry měkké, při kterých vegetace plísní do- dává výrobku pikantnosti. Lausanny a Ženeva spo- třebují ročně značná kvanta těchto výrobků, takže nestačí ani domácí druhy a béře se útočiště k napo- dobeninám francouzského kamemberu a de Brie. Ta jediná laiterie centrale v Ženevě odbude denně přes 23.000 kusů malého kamemberu. Ze švýcarských druhů jsou to vacherin a chevrotin, které se těší značné oblibě Podobně v italském kantonu Ticino v údolí Mog- zio vyrábí se měkký bochníkový sýr po způsobu Gor- gonzoly plísní prorostlý, zvaný Vallemaggia neb foraggio delle Paglia. Výroba jeho je dosud n nízkém stupni a produkt nedosahuje kvality horno- italské Gorgonzoly. Na mnohých místech románského Švýcarska, tak ve Waadtu, Walisu a Ticinu provo- zuje se na salaších výroba ovčích a kozích sýrů, než produkce jich jest nepatrná. Myslím, že postačí tento slabý nástín švýcarského průmyslu sýrařského, abychom nabyli přesvědčení o velké jeho převaze a značné síle, takže suma 43 millionů franků, která se vývozem sýrů ročně získává, nebude potřebovati dalšího vysvětlení.
Švýcar jít Bria Ženeva Ticino údolí Mog Švýcarsko
18 article
Však mocný soupeř vzrůstá švýcarskému sýrař- ství výrobou kondensovaného mléka. Kdežto roku 1875 začátek vývozu tohoto produktu zazna- menán číslem 42.618 q, stoupla výroba během 27 let na 362.500 q, tedy se téměř zdevateroná sobila a dnes kondensace mléka absorbuje téměř 20% veškeré produkce mléčné. Když roku 1866 zřízena byla první anglo-švýcarská kondensovna v Chamu u jezera cuž- ského, pohlíželo se s dosti velkou nedůvěrou na podnik. Než výrobek nalezl rozšíření na trzích ci- zích, neboť pro nedostatek mléka sterilního bylo tehdy mléko kondensované jedinou přípravkou pro umělou výživu kojenců a dále zahuštěné mléko stalo se ne- ocenitelným artiklem pro zásobování lodí zámořských a kolonií v krajinách tropických. Dnes chamská to- várna vyrábí denně 40—50 tisíc krabic za současného rozkvětu jiných 16 kondensoven. Výroba zahušťo- vaného mléka provádí se s malými odchylkami dle staré methody Gail-Bordenovy v kulovitých, wakuo- vých aparátech. Nejdůležitějším výkonem celé fabri- kace jest fádná sterilisace mléka před zahuštěním, aby se mu dodalo náležité trvanlivosti. Důkladné ste- rilisaci věnují švýcarské kondensovny značnou péč- a při tom tak opatrně ji provádějí, že výrobky vyni- kají nejen trvanlivostí, ale i světlou barvou a vý- hornou chutí, tedy vlastnostmi, které se u tohoto artiklu nejvýše cení. Následkem toho výrobky švý- carské ovládají téměř úplně světový trh mléka kon- densovaného a přiváději zemi ročně přes 34 millionů franků.
Bordenův Cham Gail
19 article
S výrobou mléka zahuštěného povstala též ve Švýcarsku fabrikace moučky pro děti. Z mouky pšeničné neb ovesné a mléka připravené suchary se vypékají melou, z práškovité hmoty a mléka konden- sovaného upravují se suchary nové a tyto vypečené melou se opět na moučku. Toto nepatrné na pohled edvětví švýcarského mlékařství nese přece jen vý- vozem téměř 212 mill. franků. V posledních létech na- lezli čilí Švýcarové ještě jiný odbyt pro mléko kon- densované a to čokoládu mléčnou. Jest tak učiněn krok k zužitkování mléka sbíraného způso- bem nad jiné výhodným, to jest v podobě cenné po- traviny. Původně užívalo se k výrobě mléčné čoko- lády prášku z mléka tím způsobem upraveného, že mléko za přísady cukru řepového tak silně se za- hustilo, že během tří dnů ztuhlo na pevnou hmotu. mletí schopnou. Tototo způsobu použivá se dnes jen k výrobě mléčné čokolády k vaření. Pro čokoládu po- choutkovou, tedy k jídlu za syrova, zahušťují si čo- koládovny samy mléko a to pak míseno s kakaem. cukrem a tukem po delším působení tepla poskytne čokoládu za chladu správně tuhnoucí. Spotřeba mléka kondensovaného k výrobě čokolády mléčné nen malá, povážíme-li, že tato obsahuje, jak jsem se roz- borem přesvědčil, až 20% sušiny mléčné a dále má- me-li na zřeteli tu okolnost, že každá větší čokolá- dovna švýcarská vyrábí dnes svou mléčnou čokoládu Zajisté, že z oněch 18 millionů franků, které Švý- carsko těží ročně za vyvezenou čokoládu, slušná čás připadá i na mléko.
20 article
Jest pochopitelno, že v zemi, kde kvete nad jiné způsoby výnosné tučné sýraření a výroba mléka kon- densovaného, nebude nutno přihlížeti ku pěstění má- slařství. Výroba sýrů tučných již v dobách minu- lých bývala příčinou nouze o máslo v krajinách švý- carských, což vedlo ve středověku i k zápovědi výrop sýrů tučných, takže salaše bývaly nařízeními donuco- vány produkovati máslo a sýry hubené. Podnes Švý- cary jsou v produkci másla passivními a přivážejí h ročně téměř za 9 millionů Iranků. Ani jakostí másio švýcarské nevyniká nad jiný cizozemský obyčejný produkt a to z té příčiny, že máslo získává se jako vedlejší výrobek při fabrikaci sýrů tučných. K jich přípravě používá se teplého mléka a tu po sýření, pi oné dlouhotrvající proceduře, jež se nese k jemnému rozdrobení sedliny, vystupuje čásť tuku máselného do
Iranek
21 title
Wenn, kteří mně za příčinou úmrtí mého vroucně milovaného bratra a švakra, pana
Wenn
22 article Jana Simůnka
Jana Simůnka své upřímné účastenství ústně nebo písemně projevili, jakož i všem, kteří věnci a květinovými dary jeho památku uctili, aneb jej na poslední cestě v Praze a v Golčově Jeníkově dopro- vodili, vyslovuji
Simůnka Praha Golčův Jeníkov
23 article
syrovátky, takže tato obsahuje ho až 1%. Proto švý- carský sýrař zužitkuje syrovátky v prvé řadě k vý- robě másla. Hned po vyjmutí sýru do lisu zahřeje syrovátku na 60° C a přidá čásť syrovátky zkyslé. Tehdy vystoupí tuk na povrch tekutiny v podobě smetany a tato tučná vrstva se sbírá a střádá. Je-l jí dosti, lluče se na máslo. Máslo syrovátkové je ovšem skrovné kvality a zkonsumuje se hlavně doma. Ve velkých sýrárnách, kde je denně syrovátky mnoho, získává se tuk racionelněji. Odstřeďuje se totiž v od- středivce a získaná čásť tučná se ztluče. Ze sladké smetany vyrábí se máslo skrovně a to jen v mlékár- nách pro spotřebu měst a k vývozu, který ovšemje nepatrný. Rozsáhlá výroba sýrů poskytuje denně veliké množství syrovátky, v jejímž zpracování švý- carský sýrař záhy se dovedl vyznati. Úkaz, že syro- vátka zavařením vylučuje klky bílkoviny, vedla sý- raře k získání této látky z odpadající syrovátky, tuku již zbavené. Sražený albumin mléčný ze syrovátky zužitkovali švýcarští sýraři již ve 13. století pode jmé- nem cigr a prastará jeho výroba provádí se stále ve všech sýrárnách. Sraženému bílku vaječnému po- dobný cigr je potravinou chudiny při nízké ceně 15 cts. za 1 kr.
24 article
Výroba cigru vedla sýraře ku přípravě cukru mléčného. Před 140 léty ve vesnici Marbachu po- zoroval jistý salašník, že syrovátka, s cigru odteklá zanechává po vysušení krystaly přisládlé chuti. Kry- staly zpeněžil v lékárně a tak započala ve Švýcarech fabrikace cukru mléčného, která přes 50 let se obmezo- vala na obec Marbach. V horách na salaších odkuřoval syrovátku po vyloučení cigru na syrub a vykrystali- sovaný cukr, tak zvaný písek, dodávali salašníci do Marbachu k rafinaci, která děla se čeřením pomocí kamence a opělnou krystalisací. Tak vyráběl se kry- stalický cukr mléčný na hůlkách, čili cukr v hroz- nech do let devadesátých. Tehdy intensivním snahám Američanů se podařilo zlepšenou výrobou na základ strojů moderních levnějším cukrem silně švýcarský výrobek ohrožovati. Ještě roku 1890 vyvezlo se ze Švýcar přes 11/2 tisíce q cukru mléčného. Toho roku nastala konkurence Ameriky a hned roku následují- cího sklesl švýcarský vývoz s 11/2 lisíce na 370 q, roku 1899 činil pak jen 270 q a tak rok za rokem klesá vý- voz stále. Americká konkurence, toto odvětví švýcar ského průmyslu udolala. V zapomenutí leží v Marba- chu kádě, kol nichž panoval kdysi rušný život. Svoj naději skládá obyvatelstvo alespoň v ochranné clo kterým vláda cizí cukr hodlá stížiti. A tak dnešní jedin zužitkování syrovátky ve Švýcarech se provádí k rme- ním vepřovéhodobytka, čímž se též prospěšně zužitkuje.
Američan Marbach Amerika Marba
25 article
Tím naznačil jsem ve zběžných rysech dnešní stav mlékařského průmyslu ve Švýcařích. Ze stavu toho patrno, že Švýcary jsou aktivními ve výrobě sýrů tučných a mléka kondensovaného tedy ve zboží, které se stanoviska národohospodář- ského by se co nejméně k vývozu doporučovalo. Ssr obsahuje asi 1.2% kyseliny fosforečné, což činí pii dosavadním exportu 276 tun kyseliny fosforečné ročně. Podobně i kondensovaným mlékem přichází země značně o živiny. Každá jiná země by pocílila toho již dávno neblahé následky, však Švýcary nikoli. Příčina leží na snadě. Mohutné horstvo alpské, podléhajíeí ve všech svých skalních částech pronikavému větrání. zásobuje švýcarské pastviny dostatečně potřebnými živinami. Z toho též vidíme, jakou předností pře ostatními zeměmi honosí se Švýcary v příčině mlé- kařství. Že však neblahý vliv ustavičného ochuzování půdy na mnohých místech přece přichází v platnost je patrno z následujícího zjevu. V době novější zmno žuje se značně procento přeběrku sýrů švýcarských.
Švýcar
26 article
Jako jedna z příčin uvádí se, že jakost mléka trpí ne- příznivým vlivem umělých hnojiv, jež v poslední době švýcarský rolník musí používati. Věc není dosud na jisto postavena, však již nyní Spolek sýrařů švýcar- ských vydal přesné předpisy rolníkům, jakými hnojivy a jakým způsobem hnojiti mají, aby jakost píce a bnm i mléka neutrpěla. Nemvsleme si, že dnešní vynikajíci postavení ve světovém průmyslu mlékařském zaujalo Švýcarsko pouze následkem příznivých poměrů přírodních. Ni- koli! Švýcarové nezůstali na stupní primitivity, kde mnozí národové, druhdy mlékařstvím slynoucí, uvízli. Švýcarové vidouce, že hlavním zdrojem jich obživy jest mlékařství, věnují mu zvětšenou pozernost. Ovšem v tom směru jde vláda příkladem a sice zvelebením školství. Dilo, započaté Schatz- mannem utěšeně zkvétá. Dnes mají Švýcary mlé- kařské oddělení při technice v Curychu a pokusný a výzkumný ústav mlékařský na Liebenfeldu u Bernu. Poslední ústav veden jest drem. Freudenreichem a Jensenem, kteří v krátkém čase dovedli i za hranicemi zjednati ústavu zvučné jméno, takže učiliště naplňováno jest zvláště cizinci. Ústav je opatřen stád- cem dobytka a pokusnou mlékárnou a sýrárnou. Ústav rolníku je rádcem v nepravidelnostech výroby, tam řeší se problémy nejen vědecké, ale i praktické ceny. Kromě těchto zemských ústavů, jež vychovávají zvlá- ště dorost učitelský, postaraly se kantony o školy pro dorost zdatných mlékařských a sýrařských pracovníků pro praxi. Tak škola v Rütti-Zollikofenu pro kanto Bern a střední Švýcary, mlékařská stanice v Kusterhol- Reinecku pro kanton svato-havelský a východní část země a konečně mlékařská stanice v Pérolles u Fri- burgu se sýrařskou školou v Moudonu u Lausanne pro západní francouzskou čásť obstarávají tento úkol.
Švýcar Freudenreich Jensen Švýcarsko Dila Curych Bern Pérolles u Fri Lausanne
27 article
Stát postaral se o ochranu obchodu mléčného vydáním předpisů o jakosti mléka tržního a velk města přesnými požadavky regulují své trhy. Dále přihlíží stát ke blahodárnému vlivu výstav na rozvoi mlékařství a každým rokem pořádá zemskou výstavu hospodářskou, nikoli rok jako rok na témž místě nýbrž pokaždé v městě jiného kantonu, aby zájem byl vždy co největší. Jako další okolnost, která při- spívá k síle mlékařského průmyslu ve Švýcarech lze uvésti solidnost výrobku. Cokoli Švýcary vrhnou na trh, ať vzniklo způsoby od patriarchálních časů jen málo odchylnými, má svoji hodnotu! Tučný tvrdý sýr a mléko kondensované nejlépe karakteri- sují tuto stránku. Jednoduchost výroby a úzkostlivé chránění od způsobů výrobek poškozujících jsou hlav- ními znaky švýcarského mlékařství. Druhů okolnost pro mlékařství příznivá spočívá ve švýcarské sjednocenosti. Jeť ve Švýcarech silně vyvinut cit pro spolčování. Všichni tři národové Němci, Francouzi a Italové proniknuti jsou stejnou ideou, která se nese ke zvelebení blahobytu země. Důležitost zušlechtění chovu dobytka vedla k zalo- žení Svazu pro zušlechtění skotu švýcarského. Svaz má 131 společností a 3700 členů a přes 9000 plemen- ných zvířat. Téměř každá dědina má svou organisaci pěstitelů, takže risiko chovu drahocenných exemplářů rozděluje se na více ramen a snadněji se nese. A což
Švýcar Němec Francouz Italos
28 title
Poděkování.
29 article
c. k. stavebního rady,
30 article
svénejvroucnejsí díky.
31 article Praha-Golčův Jeníkov, 30. března 1904.
Praha-Golčův Jeníkov, 30. března 1904. švýcarské výrobny: mlékárny, sýrárny a kondensov- ny? Ty jsou z největší části podniky společenskými. A tak vidíme zde ve společné souladně práci národ s vládou, vědu s praxí. Společná snaha nese ovšem hojné ovoce a tak švýcarský národ uchopil pevnou rukou přírodou mu svěřené přední místo v mlékařství světovém, věren si ve svém snažení státního švýcar- ského hesla: „Jeden za všechny a všichni za jed- nohol Bezplatná porada na českých klinikách. (Denně mimo neděle a svátky, na průkaz nemajetnosti) Ve všeobecné nemocnici u Karlova nám. ordinuje se: na klinice prof. Maiznera pro nemoci vnitřní od 9—11. — na klinice prof. Tho- mayera pro nemoci vnitřní od 9—10. hod. — na klinice prof. Maydla pro choroby ranlékařské od 9—11 hod. — na klinice prof. Janovského pro ne- moci kožní a příjičné od 9—10 a odpol. od 3—4 hod. — na klinice prof. Deyla pro nemoci oční od 8—10 hod. — na klinice prof. Pavlíka pro nemoci ženské od 9—10 hod. — na klinice prof. Kaut- manna pro nemoci ušní, nosní a hrtanové od 8—10 hod. — V jiných ústavech: na klinice prof. Schwinga pro nemoci novorozenců a ko- jenců od 2—3 hod. v českém oddělení zemského na- lezince u Karlova č. 8; — na klinice prof. Kuiinera pro choroby duševní a nervové od 9—11 hod. v zemském ústavu pro choromyslné. Na české universitní poliklinice ve Vodičkově ulici v domě „u Hopfenštoků“ v č. 6 nos vém ordinují: prof. dr. J. Hnátek: pro nemoci všeho druhu ve všední dny od 1—3 hod. odpol. — prof. dr O. Kukula pro nemoci chirurgické ve všední dny od 8—10 hodin dopol. — doc. dr. K. Švehla pro nemoci dětské ve všední dny od 1—2 hod. odpol. — doc. dr.
Karlův profesor Maizner Maydl Janovský Deyl Pavlík Kaut Schwing Kuiiner doktor J Hnátek O Kukula docent K Švehla Praha Golčův Jeníkov Karlov č Vodičkův ulice
32 article
J. Chalupecký pro nemoci oční ve všední dny od 11 do 12 hod. dopol. — doc. dr. V. Pilha pro nemoci ženské ve všední dny od 8—91/2 hodin dopoledne — docent dr. Heveroch pro choroby duševní v pondělí, ve středu a v pátek od 3/42. do 1/23. hod. odpol. — doc. dr. J. Bukovský: Ordinace pro nemoci kožní, vene- rické v úterý, čtvrtek, v sobotu od 11/2 do 21/2 hod. odpoledne. V ambulatoriu dětské kliniky prof. dra. Pe- šiny (v budově nové české dětské nemocnice v Sokol- ské ulici Praha II. 1962) udílí se porada každodenně od 9—10 hod. dopol. Chudí na lístek od otce chudých dostanou i léky zdarma. Případné operace vykonávají se zdarma. Praž- ští chudí obdrží na stvrzenku od otce chudých z příslušné čtvrti a studující na lístek z Krombhol- zova nadání léky zdarma. V c. k. universitním ústavu pro nauku o nákazách zvířecích na Smichově v Sokolské ulici čís. 6 bez- platná porada zvěrolékařská od 111/2—121 hod. v úterý a ve čtvrtek.
J Chalupecký docent doktor V Pilh Heveroch J Bukovský profesor ský ulice Praha II Krombhol sokolský ulice Sokol
33 article Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva. Jarní mody. Jasné slunko proskočilo z mračen a rozhodilo zlaté své vlasy po kraji. Světlo napájí vzduch i půdu a v duších ozývá se první předtucha jara. Našim damám nastává doba starostí. Zimní úbory se odkládají a jarní, světlé, jásavé toiletty objevnjí se na promenádách. Nejedné dámě působí potíže péče o jarní úbor. Modní směry jsou nyní tak rozmanité, že je opravdu těžko v nich se vyznati. V takových chvílích nejlepší pomoc skýtá — názor. Žurnálový obraz sebe lépe kreslený a vyložený nic nepoví a toi- letta dle něho provedená dopadne leckdy nepěkně. Proto obracejí se dámy v cizině na velké modní zá- vody a ve výstavách jich novotin volí si to, co nejlépe jim sluší a co se bezprostředně zamlonvá. Do nedávna honosila se takovými výstavami jen cizina; dnes má i Praha svůj modní závod nejskvělejšího rozsahu. Je to firma J. Novák v Praze, ve Vodičkově ulici, která ve svém obchodním domě soustředuje s obdobím vše, co spadá v její obor. Která z dam chce míti jarní úbor nejmodernější úpravy i ozdoby, nechť navštíví obchodní dům Novákův a prohlédne si jeho jarní vý- stavu. Jistě, že s povděkem vzpomene si na dnešní náš pokyn a jinak už ani ve věcech mody jednat 7018 nebude.
J Novák Novákův Praha Vodičkův ulice
34 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na čtvrtek, dne 31. března. Den od začátku roku 91, do konce roku 276. — Východ slunce o 5. hodině 42 min. ráno, západ slunce o 6. hodině 26 minut večer. — Východ měsíce o 6. hod. 37 minut večer, západ měsíce o 5. hod. 40 min. ráno. Katolíků svátky: Zelený čtvrtek. Evangeliků památné dni: Eduarda. Pravoslavných: Cyrilla. přírodní železa prostý
Eduard
35 article Salvator ireronu
Salvator ireronu věal cen proti chorobám ledvinovým, měchýřovým, těžkostem při močení, revmě, dně a eskrover, jakož i katas ůi m dřchacích a zašivacích ústreji Ředitelství Salvatorských pramenů v Eperies (v Uhrách)
Salvator Uhry
36 article Poslední měsíc.
Poslední měsíc. -osy ohříváren po ! koruně lavni výhra v eeně 40.000 korur Dopor. Fisohí a Boněy. bankovni závod Ni s přlk epě
38 article „Naše Zájmy“,
„Naše Zájmy“, časopis směru antisemitské- ho i slovanského, vychází na Kr. Vinohradech. Předplatné 1 zl. na 4 měsíce (3 zl. ročně). Z obsahu posled. čísla 180. vyjímáme: Dotaz o vraždě u Hrdlořez. — Čeští dobrovolníci pro Ru- sko. — Hnutí protialkohol- ní. Pokrm ruského vojáka. Cesta do Alp atd. Za 10 kr. pošleme vyplacené, jiná čí- sla na ukázku zdarma.
Hrdlořezy Alpy
39 article Zelezářský
Zelezářský obchod spojený s koloniálním, v ži- vém městě, kde c. k. hejt- manství, školy, gymnasium, továrny, c. k. vojsko, prů- myslové závody atd, pře- nechá se bez odstupu pouze za odkup regálů a zásob v ceně mírné dle denních cen. Činže levná. Zapotřebí 4 až 5 tisíc zlatých. Nabídky do adm. „Nár. Listů“ pod značkou „C. K. J. 21°. Řídká příleži- tost s tak malým kapitálem želez. závod, mající četné odběratelstvo, bez odstupu převziti.
40 title
Václav Šimůnek, brat.
Šimůnek