ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4cc708c0-7110-11dc-b1fd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 83, person 41, org 3, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 31. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 9l.
4 article
Na ranní a odpol. listy předlp liáccí se v Praze v administraei něe na čtvrt leta . : s dvojí donáško na čtrit lata ve nliskch: a K 90h na nněsíe . Poštou: ml eh na čtvrt leta s dvojí zísllko n vrr ieta' . . kei
Praha
5 title
Onsšní číslo pra Prahu je o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 30. března. (C. - B) (Úřadní.) Generál Kuropatkin zaslal dnes carovi tuto depeši: Generál Miščenko oznamuje ze dne 29. března, že dle vypravování čeněuského obyvatelstva Japonei ztratili ve srážce u Čenču 28. března více než 40 mrtvých. 100 raněných dopraveno do Aňěžu. K přepravě použito 500 korejských nosičů. Ja- ponci ztratili také mnoho koní. Dne 29. března ráno zemřel (ruský) štábní kapitán Stepanov, raněný u Čenču. Z Washingtonu, 30. března. (Stefani.) Ruská vláda prohlásila zde, že po chování se Japonců v Koreji, ne- může již považovati tamní přístavy za neutrální. (Ostatní telefonícké a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Kuropatkin Miščenko Stepanov Čenč Stefan Japonec Petrohrad Washington Korea
7 article Nezdar osadnické politiky pru- ské vůči Polákům.
Nezdar osadnické politiky pru- ské vůči Polákům. Když se byl vypořádal r. 1864 s Dánskem r. 1866 s Rakouskem a r. 1870 s Francil když na základě těchto jistě velikých a nikým ani netušených úspěchův v politice zahraničné a na bojištích cizích byl dal do pense několik korunovaných hlav v Německu severním a při koval celé Německo jižní k ústavní diplomatické a vojenské diktatuře pruské: strůjce nového el- sařství německého náhle postřehl, že na koře- nech jeho díla hlodá červ. Oetnuv se na závratném vreholu moci a slávy, první kancléř sjednoceného Německa kníže Bismark z nena dání zachvěl se nepříjemným pocitem, že v nové říši dobrých mravův a bázně boží není všev pořádku. Krvavý stín státu polského, zavraždě- ného před sto lety zákeřnou dýkou pruskou, objevil se vedle něho a důkladně mu zkali všechnu vílěznou náladu jeho. Otázka polská o které on se byl domníval, že dávno jest zpro- voděna se světa, omrazila jej a vzbudila v něm tušení, že čím dál tím nebezpečnější bude pro další domácí i zahraniční politiku pruskou. V takové mrzutě náladě kníže Bismatk konečně r 1886 odhodlal se důrazně vystoupiti prý proli rozpínavosti a výbojnosti živlu pol- ského v Poznaňsku a mocným rozmachem svěží sily nejnovější velmoci evropské učiniti mu navždy konec. Tenkráte to bylo, kdy zazněla svělem zpráva, že nové Německo musí postaviti silnou hrázi proti národnosti polské ve východ- ních krajích svých.
Polák Bismark Dánsko Rakousko Francil Německo Poznaňsko
8 article
Vzbudilo ovšem nemalé podivení, čím to že tak vybujnělé a sesilnělé Prusko citi se ohroženo národnosti, kteráž ve třech velikých válečných výpravách jeho osvědčila mu obdivu- hodnou věrnost? Vždyť pluky polské na všech bojištích, kde zavlály vítězné prapory prusko- německé od roku 1864 —71, hnány jsouce v čele bitevních šiků, všude vynikly hrdinstvím ne menším, než všechny pluky německé Ale to byl ten vděk, jehož národ polský, sevřený kleštěmí pruskými, za všechny své velkolep oběti byl se dočkal od státu a národa něme- ekého! Když sokové zahraniční byli odražení
9 article
skoleni, došlo i na něj, jenž byl vydatně po- máhal, aby politika pruská nad nimi zvítězila. Po návrhu samého knížete Bismarka by zřízen ze státní pokladny pruské zvláštní veliký fond, z něhož měli býti lacinými půjčkami bezplatnými podporami nabádáni statkáři a rol- níci pruští, aby se zakupovali zvláště v Po znaňsku a takto převáděli půdu slovanskou do rukou německých. Vše bylo velmi dobře vypo- čteno, tak že v nel lika letech očekáváno bylo v Berlíně značné vyhubení živlu polského v rodné jeho vlasti. Pracovalo se pod státním dozorem pruským plnou parou ve vyvlastňování malých živnosti i velkých statků polských, zří- zeno množství nových osad německých obvodů národnosti polské a když po sedmnácti letech byla sestavena úřadní bilance nové této osad nické politiky pruské, se zděšením shledáno, že za ten čas téměř osm čtverečních mil půdy více přešlo do rukou polských, než do majetku německého! To bylo poznání zajisté velice nepříjemné nezbývalo, než odčiniti nezdar podníkem novým Jest v dobré paměti všech čtenářův, k čemu př jubilejní slavnosti řádu německých rytířůvv Malborgu sám císař Vílém II. vybídl celý ně- mecký národ, jemuž byl zjevil velikou pravdu že ve své existenci a budoucnosti jest nebez pečně ohrožen — národem polským. Tenkráte kde který Němec v novém cisařství, měl se po- cítiti povinen, aby všemi silami svými, hlavně pak penězi pomáhal vládě pruské potlačovati ná rodnost polskou v Poznaňsku až do konečného jejího vyhubení Státní správa pruská speciálně vzala si n starost úplné potlačení jazyka polského nejen v národních školách, ale i ve chrámích pol ských.
Němec Berlín Poznaňsko
10 article
Od té doby neminulo ještě mnoho času a již počátkem tohoto roku zástupce vlády pruské na německém sněmě říšském s důrazem pro- hlásil, že otázka polská z Německ nevymizi, pokud vůbec budou Po- láci na světě. Toto úřadní přiznání bylo důkazem, že všechno nejkrutější násili, jehož státní moc pru ská po dvačeť let se byla dopouštěla na životě národa polského v Poznaňsku, zeela minulo se se svým cílem a že poněmčovací politika osadni cká v rodných krajích polských naprosto selhala V těchto dnech právě otázka polská ocila se znova na říšském sněmě německém. Žijeť, poně vadž se nepodařilo Poláky vyhubit. Nepomoh v té příčině ani špatně pověstný vtip německého kancléře Bülowa, že polští králici se rozmnožuj hojněji nez němečtí zajíci. Snad postačt připome nouti nyní po přiznaných neúspěších osadnické politiky německé na půdě polské, že polsk králíkářství řídilo a řídí se jen skvělým vzorem, jejž mu poskytuje králíkářství berlínské. Však Němcům patrně už dávno zkysal smíe a vyschl všechen vtip vůči otázce polské. Dnes už veřejně přiznávají, že pravdu pověděl jejich výtečný professor národního hospodářství na uni versitě berlínské, Sehmoller, když už před ně kolika léty byl pravil, že rozdělení star říše polské bylo jednou z největ ších politických chyb, jaká v dě- jinách kdy se byla stala. K tomuto výroku Schmollerovu, jímž zcela odsouzena byla stoletá politika německá vzhle- dem k národu polskému, veřejně přisvědčili v době nejnovější i někteří jiní přední dějepise němečtí, uvažujíce, do jakých rozpakův Prusk a jeho vinou nejnověji celé Německo bylo se do- stalo k vůli otázce polské. Stará říše polská měla prý býti zachována jako stát nárazníkový mezi Německem
Polák Němec Schmollerův Poznaňsko Německo Sehmoller
11 article
Ruskem a Rakouskem, a kdyby se tak bylo stalo nebylo prý nyní žádné otázky polské ani v jed nem z řečených státův, a zejmena Německo po eiťovalo by prý se nyní na svých hranicích vý chodních mnohem volnější a ve své domácnost mnohem sjednocenější a spokojenější. Na odvrácení zla, jež prý Prusku a s ním i celému Německu nehynoucí otázkou polskou nejnověji hrozí, zvláštní komise, sestavená panské sněmovně sněmu německého, vypraco- vala návrh zákona, jímž aspoň pro nejbližší dobu příští osadnická politika německá vzhledem k ná rodnosti polské má býti uvedena na nový základ Zajímavo jest, že tento návrh zákona má nabyt platnosti nejen v Poznaňsku a ve východním Prusku, ale i v provincii saské i v Pomořanech ba i ve vzdáleném Vestfalsku, kde prý všude živel polský tak se vzmáhá a národnost něme- ckou ohrožuje, že třeba vystoupiti proti němu s novou zbraní. Staloť se totiž, že statkáři a rolníci polští když už nemohli buď zachovati svůj pozemkov majetek v kraji rodněm aneb nabyti tam ně- jakého kousku nového, obrátili se do jiných část státu pruského, aby se tam usadili buď jako nov vlastníci půdy posud německé, nebo jako ná jemci její. Podobá se, že tato odvelná poli- tika polská ve vší tichosti se dodělala velikýeh úspěchův, když se uznává zapotřebí žalovati na ni veřejně, jako na nejnovější nebezpečí, jímž národ německý ohrožen jest.
Prusek Rusko Rakousko Německo Poznaňsko Prusko
12 article
Komise v německé sněmovně panské na- vrhuje určitě, aby, kdokoliv by se chtěl usadi jako vzdělavatel orné půdy v provineii saské. v Pomořansku, ve východních. Prusích, ba i ve Vestfalsku, musil dřive si opatřiti k tomu svo- lení zvláštního výboru krajského, jenž bude bditi nad usazováním se cizineův. Nikdo odjinuo přišlý nebude prý směti v řečených krajích státu pruského postaviti si ani obytný domek, aneh upraviti jiné už zřízené stavení, jakožto obydli, nedá-li výbor krajský k tomu svého svolení. Z tohoto nějnovějšího pokusu, namířenéh proti národnosti polské, patrno, že germanisační politika osadnická už má co dělat, aby se zba- vila osadnictví polského na půdě německé, kamž sama ji byla vyvábila a odkázala. Návrh, vypracovaný k tomu účelu komis sněmovny panské, chce učiniti zcela nemožným aby nenávidění Poláci také bydlili na stateích jež by buď koupili aneb jen najali v obvodu n rodnosti německé. Dlužno podotknouti, že slavná komise sama i od provedení takového opatření nenaděje se velkého úspěchu pro osadnickou politiku pruskou aspoň jeden člen její, velmi učený národní hospo dář už vystoupil s návrhem jiným, mnohem ráz nějším. Dokazujeť, že nezbudě na echranu státu a národa německého proti národností polské nie jiného, než aby říšská i pruská ústava pro Po znaňsko a východní Prusko na deset le byla zastavena. Vyžadujeť prý toho už co nejnutněji péče o trvání císařství německého. Z toho všeho vychází na jevo, jaká závrat zmocnila se státníkův a politikův berlínských, opojených nenávistí k národnosti polské. Tu věru nezbývá než opakovati výrok Schmollerův,že rozdělení státu polského bylo největší politickou chybou. Následky této chyby dohánějí státn správu pruskou a celou vnitřní politiku něme ckou k hříchům, vždy větším a větším.
Schmollerův Pomořansko komise sněmovna
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 30. března. (Říšská rada sejde se po velikonočních prázdninách opět v pon děli dne 18. dubna. Tak sděluje se z Vídn krakovskému »Czasu« z dobrého prý pramene. V Praze, 30. března. (Baron Pari sk o situaci.) Jeden z vůdců konservativního velkostatku, bar. Parish, tvrdí v »Kons. Corr.«
Baron Parish Praha
14 article
že ve smýšlení celé řady parlamentních stran nastala v poslední době značná změna, způso bená nabytým přesvědčením, že vláda, se ne- ujme iniciativy za účelem upokojení české ob strukce. Z toho bar. Parish vyvozuje celou řadu důsledků pro českou obstrukci. Především od padá prý eil, jejž si vytknula češká obsírukc že totiž proti německému násilí musí se po staviti terrorismus český; místo cíle negativníh musí si české poselstvo vytknouti nyní cíl posi- tivný. Změna smýslení politických stran nemá sice vésti k obnově bývalé většiny pravice, ale snahou těchto politických stran bude předně od straniti překážky, jež vadí, aby se Čechům vrátila odůvodněná práva, za druhé pak aby se otupily nejostřejší hrany sporu česko německéh a tím se parlamentu dopomohlo k dělnosti. T , co dřive české poselstvo hnalo do obstrukce totiž úplná lhostejnost parlamentních stran k jeho požadavkům, odpadlo a proto prý stala se i o- strukce nyní bezdůvodnou a bezůčelnou. Ke změně češké taktiky nutí prý dále potřeba vy- rovnání s Uhrami a zvláště projednání celního tarifu, jehož je třeba na uspořádání hospodář ského poměru říše k cizím státům. Bar. Parish doufá, že česká delegace uváží všechny tylo důvody a vezme před novým zasedáním říšské rady v úvahu změnu taktiky. Rozumí se — dodáváme my — že česká delegace vezme v úvahu také záruky, jaké podávají výše zmi- něné politické strany, že nezůstane jak obyčejně jen při pouhých »snahách«, nýbrž že se tytc snahy vtělí v makavější skutky V Praze, 30. března. (Goluchowski
Parish Čecho Goluchowský Uhry Praha
15 article
Tisza a Körber.) Vídeňský tisk našel nový výklad pro odročení delegačních vole v rakouském parlamentě. Hrabě Goluchowski prohlásiv Polákům, že provedení voleb pře svátky velikonočními nepokládá za říšskou ne zbytnost, vyhověl prý jen přání hraběte Tiszy. který si nepřál, aby se volby provedly již pře svátky. »Vaterland« přináší v té věci zprávu z Pešti, v níž se výše zmíněný výklad vyvraci a tvrdí se, že hrabě Goluchowski neměl vůbe nijaké příčiny, aby stran delegačních voleb vyžadoval mínění Tiszova, poněvadž v Uhrách parlament voli své delegáty vždy teprve tehdy když byl vydán patent, jímž se delegace svolá vají. Také letos uherský říšský sněm přistoup k volbě delegátů až po svolání delegaci. Jinak mají se věci v Rakousku, kde se delegačn volby konávají z pravidla ještě před svoláním delegací. Byloli o době voleb jednáno, mohlo běžeti pouze o vyjednávání mezi hrabětem Go luchowským a drem. Kösbrem a jest přirozeno že hrabě Goluchowski, jemuž jde o hladké pro vedení voleb, radil dru. Körbrovi, aby nenuti parlament do voleb v době, ve které by staly se příčinou nezbytných bouří. To na konec po chopil i dr. Körber a volky nevolky volby od ročil na dobu pozdější.
Tisza Körber Goluchowský Polák Pešť Uhry Rakousko
16 article
Ze Záhřeba, 29. března. (Finančn vyrovnání uhersko-chorvatské. Dne 12. dubna mají se v Pešti sejíti obě kra levinské deputace, uherská i chorvatská, aby definitivně vyřídily finanční vyrovnání uhersko chorvatské. Odbornému přednostovi vnitra, Šu manoviči, podařilo prý se za posledního pobytu v Pešti dosíci u vlády uherské některých ústupků, které mohou vésti k obapolné dohodě. Proto se soudí, že schůze kralevinských deputací nebude tentokrát už marna. V květnu má se pak sejít chorvatský sněm, aby schválil ujednání obou depulací. Hned na to bude zvolena nová krale- vinská deputace, jíž bude uloženo zasaditi seo takové změny vyrovnání, jež by vyhověly poli tickému programu nynějšího bána hr. Pejače
Záhřeb Pešť
17 article
V drobném prodeji ranni čítle o sobě . . . za S odpolodní . . . . . . . za 2 b Ve Hlialkách na vonkově ranní číslo. . . . odpolodní . . . . . . . 5b Inserá t platí se hotově zapře Přečplacení a inserty přijiná sdnnini- strace v Masianské ulkcl č. 3. Tam nacházají se též redakee tiskárna a eapedice „Márodnich Llstá- Rukopisy so novraonji
Márodnich Llstat
18 article
viče. Vládní strana chorvatská připravila prý té věci již podrobné memorandum. S jiné strany nehledí se však tak optimi- sticky na příští schůzi kralevinských deputací Uherská vláda projevila sice ochotu, ponechati Chorvatsku z potravní daně 3 milliony korun. ale chorvatští finančníci vypočítali, že Chorvat- sku náleží 6 až 7 millionů, tedy dvakrát tolik. co nabízí uherská vláda. Také se tvrdí, že jednání mezi chorvatskou a uherskou vládou není ještě skončeno, ba že hr Pejačevič i odb přednosta Šumanovič hrozí demissí, nebudou- v Pešti ochotnější k spravedlivým požadavkům Chorvatska. Ze Záhřeba, 28. března. (Chorv at ština v kadetní škole.) »Obzor« se do- vídá z Karlovce, že velitelství tamější kadetn školy obrátilo se k ředitelství karloveckého reál- ného gymnasia s dotazem, mohlo-li by kadetce poskytnouti dostafečné množství učitelských sil a učebných pomůcek pro vyučování chorvat skému jazyku v kadetní škole.
Chorvat Pejačevič Šumanovič Chorvatsko Pešť Záhřeb Karlovec
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 30. března. Sněmovní zápas proti Pelletanovi. Úvodem k zvláštní a věru — skromně roli, kterouž zaujala vláda Combesova v sně- movní kampani proti zanedbávání námořnictva vojenského, byla ministerská rada, jež schůz sněmovní předcházela. V Paříži vypravuje se. že ministr Pelletan vyslovil v ní přání, aby se vláda po prvním rokování o rozpočtu sněmov- ním neprohlásila solidární s většinou sněmovní. jež byla odhalením oposice o hrozném úpadku francouzské moci námořní sama donucena, aby projevila přání po vyšetření poměrů těch. Žádos Pelletanova byla prý ale ministerským předsedou i ostatními ministry zamítnuta. Pelletan sám pak po nejistém zdráhání uvolil se, smířit se s reso- lucí, navrženou proti skupinám většiny. V při- čině zavedení mimoparlamentního vyšetřovánío správě námořní a osadní od r. 1894, k němuž resoluce ta má dáti podnět, bylo poukázánov ministerské radě k tomu, že Pelletan, ač ko- liv se v rozpočtové komisi roz hodně proti všeliké anketě takové vyslovil, nemůže (1) prý viděti v resoluci oné projev nedůvěry, protože navržené vyše- třování bude prý postrádati všelikého hrotu proti němu. Neodvislé listy opposiční ovšem ale právem píší o hanebné kapitulac i Pelletanov a označují resoluci jako směšný a nedůstojný prostředek k záchraně Pelletana. Ovšem ale také ony nepochybují, že resoluce bude přijata v dnešní schůzi sněmovní. K samým debatám sněmovním o téže věci, ač o nich přináším depeše zevrubné, vrátíme se ještě při místé uvolněnějším.
Combesův Pelletan Praha Paříž Pelletan
20 article
Anglická výprava proti Tibetu. Generál Macdonald, jenž v neděli nastoupil s 1000 muži výpravy této další pochod, doufá. že i pro případ branného odporu Tibeťanů bude za týden v Gyangu, druhém to městě. Tibetu. Podobné krátké lhůty kladli si Angličané i při nastoupení svých pochodů proti Pretorii a Bloem- fonteinu. Uvidíme, zdaž i tentokráte neselže jim — termin. Sliby Vilémovy v Neapoli. Z pramenů italských sděluje se dnes za- jímavý dozvuk k neapolské schůzce. Vilém I slíbil prý na yachtě »Hohenzollernu« italskému ministru Tillonovi osobně, jak dříve dal už vy
Macdonald Angličan Pretorius Bloem Hohenzollern Tillon Gyang Vilémov Neapol
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. O rybách a hlemýždích Postní úvaha národohospodářská. Velebíme Karla IV., že přenesl k nám révu burgundskou; vděčné zmínky hoden u nás i Na- poleon I., na jehož podnět vyráběn cukr z řepy cukerné. Kdo zemi získá nový pramen výživy poslouží lidu lépe, nežli vítězstvím zbraněmi Nejlepší výboj jest ten, který dobudeme na vlast ní zemi. Clio ovšem zaznamenává spíše jména bojovníků, žoldnéřů a násilníků, nežli šířitelů pilné práce kulturní. Šíření vzdělanosti děje se nejen výměnou myšlenek, ale i plodin a živo- čišstva užitečného. Zavedení vepřů na Nový Zéland vykonalo více nežli missionáři: vypu dilo hanebný zvyk lidožroutství; ovce španělské povznesly Australii na osadu kvetoucí. Všechny naše plodiny polní, všechny druhy ovoce, koně skot, brav jsou původu cizího. Klidná ona vý- měna děje se stále; v řadách našich zkouší štěsti kalifornský losůsek, černý okoun a sume- ček, v rybnících severoněmecká jezerní maréna. Naopak zas náš kapr zdomácněl v Americe, náš pstruh v Novém Zélandě, úhoř v poříčí dunaj- ském, náš hlemýžď zahradní v okoli San Fran- Blaze zemi, která dovede chov povznésti a stálým pramenem výživným učiniti. Ještě má svou evropskou pověst český kapr, český bažant Všude prauje se však úsilovně na prohlouben a povznesení domácí výroby a emancipaci o ciziny. Platíme tak dost za zboží koloniální, jež stalo se nám denní potřebou, kávu, čaj, koření; zbytečně však hledáme v cizině, co doma by se dalo vypěstovati. Vědecký výzkum ostatně podporuje dnes všechny snahy o zvelebení ho- spodářství ve státech pokročilých. Jest již ne- vyhinutelno, aby všechny vrstvy zemědělné pro- níklo vědomí, že zemědělství je dnes odvětvím věd přírodních. Čím větším kdo vládne lánem země, tím větší jeho zodpovědnost, by příkla dem šel napřed človeku malému. — ciska.
Karel Iva Nová Zéland Austrálie Amerika Nový Zéland San Fran
22 article
Mnohdy odvětví nepatrné poskytuje pramen vydatný a rozsáhlý celým obcím. Pohleďme jen čím jest chov kanárů, po 300 let milého sou- druha zvlášť krásného pohlaví, pro obyvatelstv Harcu. Sotva bychom uvěřili, že ústavy pro chov nepatrných zlatých kapříků v Německu (někter jako Wagnerův v Oldenburku, mají světovou po- věst) honosí se výnosem, který se rovná polo vici hornicky vytěženého zlata v říši německé Německo vytěží ročně as 640 liber zlata, v ceně ne celého millionu marek, chov kapříků vynáší však celého půl millionu. Kapříky ty přivezli po čátkem XVII. století mořeplavci obchodující z činských vod. Od těch dob přibyla celá řada zdobných rybiček, jak se nám i v Praze na vý- stavách nabízejí: závojky, ryby teleskopické Makropody, siamské rybky bojovné. Všechny tyto rybky nalezají hojného odbytu a plemení sev ústavech rybářských bez velikých obtíží, v ce- mentových korytech, v nichž voda v přiměřené teplotě (14°) se udržuje. Než obraťme se ku pramenům výživy, dost u nás zanedbaným.
Wagnerův Německo Praha
23 article
Kdo as příšel první na myšlenku, pojídati oslizlého hlemýždě? Když Robinsou vlnou moř. skou vržen byl na břeh pustého ostrova, čím ukájel svůj první hlad? Počínal si zajisté jako dnešní obyvatelé Ohnivé Země a jižního cípu Ameriky, kteří nedospěli dosud k umělosti, vy- ráběti sítě: sbíral škeble a ústřice, jichž tam v bahnitých zátokách hojnost, a hlavní jsou po travou přírodních národů. Počínali si tak před hístoričtí kmenové bezejmenní, zanechavše po- věstné hromady kuchyňských odpadků v Dánsku a Brasilii, počínají si tak podnes mnozí kmenové na pobřeží Australie, když vyčerpají jedno lo viště, táhnou jinam. Na jihu a na pobřeží všude hlemýžď jest obvyklou potravou. V Italii i v lidových kuchy ních vařený i pečený se nabízí,*) ve Francii zevou jej „jardinier“, náš druh „vigne- ron“; ve Španělich oblíbený jest hlemýžd mléčný. Románští národové zdědili zvyk pojídati plže *) Jest to hlemýžď drsný Helix adspersus jenž u nás chybí.
Amerika Dánsko Brasilia Austrálie Francie
24 article
od svých předků starého Říma. Dle Plinia krátce před pompejanskými válkami započal jistý Ful vius Lippinus chov plžů ve zvláštních kochle- ariích, kamž sváželi, chovali a zvlášť krmil šneky pro své labužnické tabule; největší pochá- zeli z Illyrie, nejplodnější z Afriky, nejchutnější ze Solitanie. Své ústřice chladili zde ledem z Alp. „Náš přepych spojuje vrchole nejvyššíc hor s nejhlubšími místy moře,“ zabásnil si př tom Plinius. Některé druhy (jako Nerita) po- držely dlouho pověst jako afrodisiacum, tak málo as odůvodněnou jako má dnes kaviár a ústřice. Náš lid neznal požívání hlemýžďů a podne o Vánocích milejší mu jest „černý Kuba“. Avšak stará materia medica (čehož by se nebyla zmocnila?) uživala měkkýšů mnohonásobně v lékařství: dlouhých slimáků lesních za prostře- dek krášlící, k udržení pleti, zahánění pih, po- pelem hojen svrab, živé slimáky uvazovali pa cientům na holé tělo proti vodnatelnosti, plže zahradního i s ulitou na kaši roztlučeného se žloutkem přikládali na oči a pod.
Plinius Řím Illyrie Afrika Alpy Kuba
25 article
Požívání plžů jako postního jídla rozšířily ve středověku teprve kláštery. Zbožní mniši zdržujíce se v čas postní zvířat teplokrevných starali se o náhradu zakládáním rybníků, choval hlemýždě, pojídali raky, žabí stehýnka, a našl hojných napodobitelů i u laíků. V zahradách klá- šterních, na ostrůvkách, v rybníce a podobných vhodných místech zakládány zvláštní šne- kárny, kde plži krmeni byli salátem, zelím, jetelem, kapustou. Nastane-li chladno, zalepují. jak známo, ulity své vápenitou záklopkou; při bývá-li zimy, zatáhnou se hloub do skořápky přepažují otvor opětně. Aby nezalezli do země jest třeba ložisko vystlati vrstvou na 10 cm. mechem, V tomto stavu činí šneci dojem hmoty ne- životné, jsou však nejtučnější a ku požívání je- dině schopni. Pěstitelé dávají je takto zalepene do sklepů, kde nemrzne, a dle potřeby rozesílaj je v sudech po 10.000 kusech do obchodu. Jest zjištěno, že hlemýžď zahradní, jenž li- buje si hlavně v půdě vápenité, původně chybě v severním a severovýchodním Německu i vý- chodních provineiích Ruska. Sem bezpečně roz- šířen byl mnichy. Po reformaci většinou země
Německo Rusko centimetr
26 article
tyto staly se protestantskými, kláštery zašly, s nimi i šnekárny klášterních zahrad. Násady udržely se však v podobě kolonií ve vinicích, za hradách, křoviskách, a lesklá jejich stopa, jakou plži, lezouce zanechávají, jest posledním svěd kem někdejšího klášterního života. Callsen zjisti podobné kolonie u Flensburku, Gottorfu, Glück berku, v Braniborsku označují místa bývalýci klášterů chorinského a lehninského. Podivn svědkové zašlých dob! Podobné šnekárny u nás byly v klášterní zahradě v Německém Brodě v Kutné Hoře a jinde. S katolietvím ochabla též záliba v požíván šneků. Jest to týž zjev, jako s pojídáním žabíeh stehýnek, jež obmezuje se též hlavně na zeme katolické. Tím více však šiřil se chov v jižněj šíeh krajinách, zvlášť na Dunaji, ve Švábsku Hlavním dodavatelem podnes jest Nový Ulm, od kud ročně vyveze se, hlavně po lodíeh do Vídně na čtyři milliony hlemýžďů. Podobně ze staro dávných středisk chovu v kantonech Glarus, St Gallen a Granbünden šíří se po celém Švýcar sku chov plžů pro vývoz, hlavně do Italie. Paříž která ročně sní svůj million kilogramů šneků, zá sobuje Burgund.
Glück Burgund Braniborsko německý Brod Kutná hoře Dunaj Švábsko Ulm Vídeň Glarus St Gallen Paříž
27 article
Počítejme, že letos v Praze kopa stojí 2 K není-liž možno aspoň domácí potřebu hraditi cho vem domácím? Jen nepatrná čásť nabizeného zboží pochází od Kutné Hory, Mělníka, Koko řína; valná čásť jest původu švábského. Ovšem nestačí hlemýždě pouze sbírati; t krajina záhy prosta jest pomalých patronů, po malu i rostoucích. V letě flegmatičtí obojetníc kladou 30—40 vajíček, jako hrášek velikých jež se v 26 dnech vyvíjejí, ale teprve za rok do rostou. Pěstěním zvelebuje se pak ovšem veli kost i jakost jejich. — Než obratme již zřetel k jinému, vydatněj šímu prameni výživy lidové, který schopen jes mnohem většího zvelebení, nežli se mu dosu u nás dostává. Snad nastává právě našemu r bářství vhodná doba projektovanými vodním stavbami a hlavně zřizováním vodních nádrž po Čechách, jež na Vltavě, Lužnici, Sázavě, Be rounce, Ohárce a jiných přítočích zaujmouti maj na 99.4 km2 a pojmouti na šest millionů m3 vody Nádrže mají ovšem předem sloužiti k zamezen
Koko Praha Kutná Hora Mělník Čechy Vltava Lužnice Sázava km 2
28 article
zhoubných povodní, k dodávání vody užitkové v zimě ledu a usnadniti účely plavební; bylo by však s hříchem, nevyužitkovali jich racionálně k osazení rybami. Neběží zde o druhy vzácné, jimž v době no- vější tolik péče bylo věnováno, jako o umělé pě- stování lososa a pstruhů. Tekoucí vody budou vždy více chudnouti na ryby, čím více průmysl se zmahá a vodní cesty upravují. Každé vody však lze upotřebiti k násadám jistých druhů zvláště hospodářsky nejdůležitější ryby, našeho kapra. „Našeho“ také jen v jistém smyslu; jméno kapra z lat. Cyprinus poukazuje na původní jeho vlast — ostrov Cypr. Snadná uspokojivost snadný chov učinil však kapra světoobčanem. V Čechách bývalo rybníkářství i soustav vodní za Pernštýnů a Rožmberků po celé zem slavné a důmyslné. Také zde měly kláštery zá- sluhu o šíření tohoto důležitého odvětví hospo- dářského. Mnoho spustlo za války třicetileté. V novější době pak půda zužitkována na pole, hlavně řepaření, a mnoho rybníků tím vzálo z své. Můžeme viděti dosud ve všech údolích rozkopané neb odnesené hráze bývalých rybníků a nádrží. Nuže, mnohá lada bezcenná a pole chudá slibují dnes racionálnímu pěstitelí ryb mnohem větší výnos. Ovšem že povzneslo se dnes rybníkářství, zásluhou i českých odbor- níků na stupeň průmyslového odvětví hospodář- ského, které vyžaduje práci i bdělost ustavičnou.
Čechy Pernštýn Rožmberk
29 article
Kdo neseje, ani zde nesklízi. Heslo, využitkovati každé vody, i louží na návsi, slepých ramen řek a průplavů, zavládlo dnes ve všech sousedních státech. ) Jakožto starobylý vzor může nám sloužiti v tomto směru Čina. Tšeng-ki Tong popisuje svou vlast („Mon pays“, Paris, 1892), dotýká s také tohoto odvětví: „Dík snaze čtyřtisícileté, vy- užitkovati cc nejlépe vodstva, stala se Čína schopnou, vyživiti po všechny časy, ač obyvatel- stva stále přibývá, všechny své děti. Všude podéi *) O vzkvétajícím rybářství v Německu vydali právě zprávy jakožto výsledek studijních cest. podporou zemědělské rady v Praze podniknutých, Jos. Kafkaa prol. Howorka. V Praze 1903
Paris Tšeng Tonga Čína Německo Praha Jos