1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 31. března 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předlp liáccí se
v Praze v administraei
něe
na čtvrt leta . :
s dvojí donáško
na čtrit lata
ve nliskch: a K 90h
na nněsíe .
Poštou:
ml
eh
na čtvrt leta
s dvojí zísllko
n vrr ieta' . .
kei
Praha
5
title
Onsšní číslo pra Prahu je o 10 stranách.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 30. března. (C. - B)
(Úřadní.) Generál Kuropatkin
zaslal dnes carovi tuto depeši:
Generál Miščenko oznamuje ze
dne 29. března, že dle vypravování
čeněuského obyvatelstva Japonei
ztratili ve srážce u Čenču 28. března
více než 40 mrtvých. 100 raněných
dopraveno do Aňěžu. K přepravě
použito 500 korejských nosičů. Ja-
ponci ztratili také mnoho koní. Dne
29. března ráno zemřel (ruský)
štábní kapitán Stepanov, raněný
u Čenču.
Z Washingtonu, 30. března. (Stefani.)
Ruská vláda prohlásila zde, že po
chování se Japonců v Koreji, ne-
může již považovati tamní přístavy
za neutrální.
(Ostatní telefonícké a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Kuropatkin
Miščenko
Stepanov
Čenč
Stefan
Japonec
Petrohrad
Washington
Korea
7
article
Nezdar osadnické politiky pru-
ské vůči Polákům.
Nezdar osadnické politiky pru-
ské vůči Polákům.
Když se byl vypořádal r. 1864 s Dánskem
r. 1866 s Rakouskem a r. 1870 s Francil
když na základě těchto jistě velikých a nikým
ani netušených úspěchův v politice zahraničné
a na bojištích cizích byl dal do pense několik
korunovaných hlav v Německu severním a při
koval celé Německo jižní k ústavní diplomatické
a vojenské diktatuře pruské: strůjce nového el-
sařství německého náhle postřehl, že na koře-
nech jeho díla hlodá červ. Oetnuv se na
závratném vreholu moci a slávy, první kancléř
sjednoceného Německa kníže Bismark z nena
dání zachvěl se nepříjemným pocitem, že v nové
říši dobrých mravův a bázně boží není všev
pořádku. Krvavý stín státu polského, zavraždě-
ného před sto lety zákeřnou dýkou pruskou,
objevil se vedle něho a důkladně mu zkali
všechnu vílěznou náladu jeho. Otázka polská
o které on se byl domníval, že dávno jest zpro-
voděna se světa, omrazila jej a vzbudila v něm
tušení, že čím dál tím nebezpečnější bude pro
další domácí i zahraniční politiku pruskou.
V takové mrzutě náladě kníže Bismatk
konečně r 1886 odhodlal se důrazně vystoupiti
prý proli rozpínavosti a výbojnosti živlu pol-
ského v Poznaňsku a mocným rozmachem svěží
sily nejnovější velmoci evropské učiniti mu
navždy konec. Tenkráte to bylo, kdy zazněla
svělem zpráva, že nové Německo musí postaviti
silnou hrázi proti národnosti polské ve východ-
ních krajích svých.
Polák
Bismark
Dánsko
Rakousko
Francil
Německo
Poznaňsko
8
article
Vzbudilo ovšem nemalé podivení, čím to
že tak vybujnělé a sesilnělé Prusko citi se
ohroženo národnosti, kteráž ve třech velikých
válečných výpravách jeho osvědčila mu obdivu-
hodnou věrnost? Vždyť pluky polské na všech
bojištích, kde zavlály vítězné prapory prusko-
německé od roku 1864 —71, hnány jsouce
v čele bitevních šiků, všude vynikly hrdinstvím
ne menším, než všechny pluky německé Ale
to byl ten vděk, jehož národ polský, sevřený
kleštěmí pruskými, za všechny své velkolep
oběti byl se dočkal od státu a národa něme-
ekého! Když sokové zahraniční byli odražení
9
article
skoleni, došlo i na něj, jenž byl vydatně po-
máhal, aby politika pruská nad nimi zvítězila.
Po návrhu samého knížete Bismarka by
zřízen ze státní pokladny pruské zvláštní veliký
fond, z něhož měli býti lacinými půjčkami
bezplatnými podporami nabádáni statkáři a rol-
níci pruští, aby se zakupovali zvláště v Po
znaňsku a takto převáděli půdu slovanskou do
rukou německých. Vše bylo velmi dobře vypo-
čteno, tak že v nel lika letech očekáváno bylo
v Berlíně značné vyhubení živlu polského
v rodné jeho vlasti. Pracovalo se pod státním
dozorem pruským plnou parou ve vyvlastňování
malých živnosti i velkých statků polských, zří-
zeno množství nových osad německých obvodů
národnosti polské a když po sedmnácti letech
byla sestavena úřadní bilance nové této osad
nické politiky pruské, se zděšením shledáno, že
za ten čas téměř osm čtverečních mil půdy
více přešlo do rukou polských, než do majetku
německého!
To bylo poznání zajisté velice nepříjemné
nezbývalo, než odčiniti nezdar podníkem novým
Jest v dobré paměti všech čtenářův, k čemu př
jubilejní slavnosti řádu německých rytířůvv
Malborgu sám císař Vílém II. vybídl celý ně-
mecký národ, jemuž byl zjevil velikou pravdu
že ve své existenci a budoucnosti jest nebez
pečně ohrožen — národem polským. Tenkráte
kde který Němec v novém cisařství, měl se po-
cítiti povinen, aby všemi silami svými, hlavně
pak penězi pomáhal vládě pruské potlačovati ná
rodnost polskou v Poznaňsku až do konečného
jejího vyhubení
Státní správa pruská speciálně vzala si n
starost úplné potlačení jazyka polského nejen
v národních školách, ale i ve chrámích pol
ských.
Němec
Berlín
Poznaňsko
10
article
Od té doby neminulo ještě mnoho času a
již počátkem tohoto roku zástupce vlády pruské
na německém sněmě říšském s důrazem pro-
hlásil, že otázka polská z Německ
nevymizi, pokud vůbec budou Po-
láci na světě.
Toto úřadní přiznání bylo důkazem, že
všechno nejkrutější násili, jehož státní moc pru
ská po dvačeť let se byla dopouštěla na životě
národa polského v Poznaňsku, zeela minulo se
se svým cílem a že poněmčovací politika osadni
cká v rodných krajích polských naprosto selhala
V těchto dnech právě otázka polská ocila se
znova na říšském sněmě německém. Žijeť, poně
vadž se nepodařilo Poláky vyhubit. Nepomoh
v té příčině ani špatně pověstný vtip německého
kancléře Bülowa, že polští králici se rozmnožuj
hojněji nez němečtí zajíci. Snad postačt připome
nouti nyní po přiznaných neúspěších osadnické
politiky německé na půdě polské, že polsk
králíkářství řídilo a řídí se jen skvělým vzorem,
jejž mu poskytuje králíkářství berlínské.
Však Němcům patrně už dávno zkysal smíe
a vyschl všechen vtip vůči otázce polské. Dnes
už veřejně přiznávají, že pravdu pověděl jejich
výtečný professor národního hospodářství na uni
versitě berlínské, Sehmoller, když už před ně
kolika léty byl pravil, že rozdělení star
říše polské bylo jednou z největ
ších politických chyb, jaká v dě-
jinách kdy se byla stala.
K tomuto výroku Schmollerovu, jímž zcela
odsouzena byla stoletá politika německá vzhle-
dem k národu polskému, veřejně přisvědčili v
době nejnovější i někteří jiní přední dějepise
němečtí, uvažujíce, do jakých rozpakův Prusk
a jeho vinou nejnověji celé Německo bylo se do-
stalo k vůli otázce polské.
Stará říše polská měla prý býti zachována
jako stát nárazníkový mezi Německem
Polák
Němec
Schmollerův
Poznaňsko
Německo
Sehmoller
11
article
Ruskem a Rakouskem, a kdyby se tak bylo stalo
nebylo prý nyní žádné otázky polské ani v jed
nem z řečených státův, a zejmena Německo po
eiťovalo by prý se nyní na svých hranicích vý
chodních mnohem volnější a ve své domácnost
mnohem sjednocenější a spokojenější.
Na odvrácení zla, jež prý Prusku a s ním
i celému Německu nehynoucí otázkou polskou
nejnověji hrozí, zvláštní komise, sestavená
panské sněmovně sněmu německého, vypraco-
vala návrh zákona, jímž aspoň pro nejbližší dobu
příští osadnická politika německá vzhledem k ná
rodnosti polské má býti uvedena na nový základ
Zajímavo jest, že tento návrh zákona má nabyt
platnosti nejen v Poznaňsku a ve východním
Prusku, ale i v provincii saské i v Pomořanech
ba i ve vzdáleném Vestfalsku, kde prý všude
živel polský tak se vzmáhá a národnost něme-
ckou ohrožuje, že třeba vystoupiti proti němu
s novou zbraní.
Staloť se totiž, že statkáři a rolníci polští
když už nemohli buď zachovati svůj pozemkov
majetek v kraji rodněm aneb nabyti tam ně-
jakého kousku nového, obrátili se do jiných část
státu pruského, aby se tam usadili buď jako nov
vlastníci půdy posud německé, nebo jako ná
jemci její. Podobá se, že tato odvelná poli-
tika polská ve vší tichosti se dodělala velikýeh
úspěchův, když se uznává zapotřebí žalovati na
ni veřejně, jako na nejnovější nebezpečí, jímž
národ německý ohrožen jest.
Prusek
Rusko
Rakousko
Německo
Poznaňsko
Prusko
12
article
Komise v německé sněmovně panské na-
vrhuje určitě, aby, kdokoliv by se chtěl usadi
jako vzdělavatel orné půdy v provineii saské.
v Pomořansku, ve východních. Prusích, ba i ve
Vestfalsku, musil dřive si opatřiti k tomu svo-
lení zvláštního výboru krajského, jenž bude
bditi nad usazováním se cizineův. Nikdo odjinuo
přišlý nebude prý směti v řečených krajích státu
pruského postaviti si ani obytný domek, aneh
upraviti jiné už zřízené stavení, jakožto obydli,
nedá-li výbor krajský k tomu svého svolení.
Z tohoto nějnovějšího pokusu, namířenéh
proti národnosti polské, patrno, že germanisační
politika osadnická už má co dělat, aby se zba-
vila osadnictví polského na půdě německé, kamž
sama ji byla vyvábila a odkázala.
Návrh, vypracovaný k tomu účelu komis
sněmovny panské, chce učiniti zcela nemožným
aby nenávidění Poláci také bydlili na stateích
jež by buď koupili aneb jen najali v obvodu n
rodnosti německé.
Dlužno podotknouti, že slavná komise sama
i od provedení takového opatření nenaděje se
velkého úspěchu pro osadnickou politiku pruskou
aspoň jeden člen její, velmi učený národní hospo
dář už vystoupil s návrhem jiným, mnohem ráz
nějším. Dokazujeť, že nezbudě na echranu státu
a národa německého proti národností polské nie
jiného, než aby říšská i pruská ústava pro Po
znaňsko a východní Prusko na deset le
byla zastavena. Vyžadujeť prý toho už co
nejnutněji péče o trvání císařství německého.
Z toho všeho vychází na jevo, jaká závrat
zmocnila se státníkův a politikův berlínských,
opojených nenávistí k národnosti polské. Tu věru
nezbývá než opakovati výrok Schmollerův,že
rozdělení státu polského bylo největší politickou
chybou. Následky této chyby dohánějí státn
správu pruskou a celou vnitřní politiku něme
ckou k hříchům, vždy větším a větším.
Schmollerův
Pomořansko
komise sněmovna
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 30. března. (Říšská rada
sejde se po velikonočních prázdninách opět v pon
děli dne 18. dubna. Tak sděluje se z Vídn
krakovskému »Czasu« z dobrého prý pramene.
V Praze, 30. března. (Baron Pari sk
o situaci.) Jeden z vůdců konservativního
velkostatku, bar. Parish, tvrdí v »Kons. Corr.«
Baron
Parish
Praha
14
article
že ve smýšlení celé řady parlamentních stran
nastala v poslední době značná změna, způso
bená nabytým přesvědčením, že vláda, se ne-
ujme iniciativy za účelem upokojení české ob
strukce. Z toho bar. Parish vyvozuje celou řadu
důsledků pro českou obstrukci. Především od
padá prý eil, jejž si vytknula češká obsírukc
že totiž proti německému násilí musí se po
staviti terrorismus český; místo cíle negativníh
musí si české poselstvo vytknouti nyní cíl posi-
tivný. Změna smýslení politických stran nemá
sice vésti k obnově bývalé většiny pravice, ale
snahou těchto politických stran bude předně od
straniti překážky, jež vadí, aby se Čechům
vrátila odůvodněná práva, za druhé pak aby se
otupily nejostřejší hrany sporu česko německéh
a tím se parlamentu dopomohlo k dělnosti. T ,
co dřive české poselstvo hnalo do obstrukce
totiž úplná lhostejnost parlamentních stran k jeho
požadavkům, odpadlo a proto prý stala se i o-
strukce nyní bezdůvodnou a bezůčelnou. Ke
změně češké taktiky nutí prý dále potřeba vy-
rovnání s Uhrami a zvláště projednání celního
tarifu, jehož je třeba na uspořádání hospodář
ského poměru říše k cizím státům. Bar. Parish
doufá, že česká delegace uváží všechny tylo
důvody a vezme před novým zasedáním říšské
rady v úvahu změnu taktiky. Rozumí se —
dodáváme my — že česká delegace vezme
v úvahu také záruky, jaké podávají výše zmi-
něné politické strany, že nezůstane jak obyčejně
jen při pouhých »snahách«, nýbrž že se tytc
snahy vtělí v makavější skutky
V Praze, 30. března. (Goluchowski
Parish
Čecho
Goluchowský
Uhry
Praha
15
article
Tisza a Körber.) Vídeňský tisk našel
nový výklad pro odročení delegačních vole
v rakouském parlamentě. Hrabě Goluchowski
prohlásiv Polákům, že provedení voleb pře
svátky velikonočními nepokládá za říšskou ne
zbytnost, vyhověl prý jen přání hraběte Tiszy.
který si nepřál, aby se volby provedly již pře
svátky. »Vaterland« přináší v té věci zprávu
z Pešti, v níž se výše zmíněný výklad vyvraci
a tvrdí se, že hrabě Goluchowski neměl vůbe
nijaké příčiny, aby stran delegačních voleb
vyžadoval mínění Tiszova, poněvadž v Uhrách
parlament voli své delegáty vždy teprve tehdy
když byl vydán patent, jímž se delegace svolá
vají. Také letos uherský říšský sněm přistoup
k volbě delegátů až po svolání delegaci. Jinak
mají se věci v Rakousku, kde se delegačn
volby konávají z pravidla ještě před svoláním
delegací. Byloli o době voleb jednáno, mohlo
běžeti pouze o vyjednávání mezi hrabětem Go
luchowským a drem. Kösbrem a jest přirozeno
že hrabě Goluchowski, jemuž jde o hladké pro
vedení voleb, radil dru. Körbrovi, aby nenuti
parlament do voleb v době, ve které by staly
se příčinou nezbytných bouří. To na konec po
chopil i dr. Körber a volky nevolky volby od
ročil na dobu pozdější.
Tisza
Körber
Goluchowský
Polák
Pešť
Uhry
Rakousko
16
article
Ze Záhřeba, 29. března. (Finančn
vyrovnání uhersko-chorvatské.
Dne 12. dubna mají se v Pešti sejíti obě kra
levinské deputace, uherská i chorvatská, aby
definitivně vyřídily finanční vyrovnání uhersko
chorvatské. Odbornému přednostovi vnitra, Šu
manoviči, podařilo prý se za posledního pobytu
v Pešti dosíci u vlády uherské některých ústupků,
které mohou vésti k obapolné dohodě. Proto se
soudí, že schůze kralevinských deputací nebude
tentokrát už marna. V květnu má se pak sejít
chorvatský sněm, aby schválil ujednání obou
depulací. Hned na to bude zvolena nová krale-
vinská deputace, jíž bude uloženo zasaditi seo
takové změny vyrovnání, jež by vyhověly poli
tickému programu nynějšího bána hr. Pejače
Záhřeb
Pešť
17
article
V drobném prodeji
ranni čítle o sobě . . . za S
odpolodní . . . . . . . za 2 b
Ve Hlialkách na vonkově
ranní číslo. . . .
odpolodní
. . . . . . . 5b
Inserá t
platí se hotově zapře
Přečplacení a inserty přijiná sdnnini-
strace v Masianské ulkcl č. 3.
Tam nacházají se též redakee
tiskárna a eapedice „Márodnich Llstá-
Rukopisy so novraonji
Márodnich Llstat
18
article
viče. Vládní strana chorvatská připravila prý
té věci již podrobné memorandum.
S jiné strany nehledí se však tak optimi-
sticky na příští schůzi kralevinských deputací
Uherská vláda projevila sice ochotu, ponechati
Chorvatsku z potravní daně 3 milliony korun.
ale chorvatští finančníci vypočítali, že Chorvat-
sku náleží 6 až 7 millionů, tedy dvakrát tolik.
co nabízí uherská vláda. Také se tvrdí, že
jednání mezi chorvatskou a uherskou vládou
není ještě skončeno, ba že hr Pejačevič i odb
přednosta Šumanovič hrozí demissí, nebudou-
v Pešti ochotnější k spravedlivým požadavkům
Chorvatska.
Ze Záhřeba, 28. března. (Chorv at
ština v kadetní škole.) »Obzor« se do-
vídá z Karlovce, že velitelství tamější kadetn
školy obrátilo se k ředitelství karloveckého reál-
ného gymnasia s dotazem, mohlo-li by kadetce
poskytnouti dostafečné množství učitelských sil
a učebných pomůcek pro vyučování chorvat
skému jazyku v kadetní škole.
Chorvat
Pejačevič
Šumanovič
Chorvatsko
Pešť
Záhřeb
Karlovec
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 30. března.
Sněmovní zápas proti Pelletanovi.
Úvodem k zvláštní a věru — skromně
roli, kterouž zaujala vláda Combesova v sně-
movní kampani proti zanedbávání námořnictva
vojenského, byla ministerská rada, jež schůz
sněmovní předcházela. V Paříži vypravuje se.
že ministr Pelletan vyslovil v ní přání, aby se
vláda po prvním rokování o rozpočtu sněmov-
ním neprohlásila solidární s většinou sněmovní.
jež byla odhalením oposice o hrozném úpadku
francouzské moci námořní sama donucena, aby
projevila přání po vyšetření poměrů těch. Žádos
Pelletanova byla prý ale ministerským předsedou
i ostatními ministry zamítnuta. Pelletan sám pak
po nejistém zdráhání uvolil se, smířit se s reso-
lucí, navrženou proti skupinám většiny. V při-
čině zavedení mimoparlamentního vyšetřovánío
správě námořní a osadní od r. 1894, k němuž
resoluce ta má dáti podnět, bylo poukázánov
ministerské radě k tomu, že Pelletan, ač ko-
liv se v rozpočtové komisi roz
hodně proti všeliké anketě takové
vyslovil, nemůže (1) prý viděti v resoluci
oné projev nedůvěry, protože navržené vyše-
třování bude prý postrádati všelikého hrotu
proti němu.
Neodvislé listy opposiční ovšem ale právem
píší o hanebné kapitulac i Pelletanov
a označují resoluci jako směšný a nedůstojný
prostředek k záchraně Pelletana. Ovšem ale
také ony nepochybují, že resoluce bude přijata
v dnešní schůzi sněmovní. K samým debatám
sněmovním o téže věci, ač o nich přináším
depeše zevrubné, vrátíme se ještě při místé
uvolněnějším.
Combesův
Pelletan
Praha
Paříž
Pelletan
20
article
Anglická výprava proti Tibetu.
Generál Macdonald, jenž v neděli nastoupil
s 1000 muži výpravy této další pochod, doufá.
že i pro případ branného odporu Tibeťanů bude
za týden v Gyangu, druhém to městě. Tibetu.
Podobné krátké lhůty kladli si Angličané i při
nastoupení svých pochodů proti Pretorii a Bloem-
fonteinu. Uvidíme, zdaž i tentokráte neselže jim
— termin.
Sliby Vilémovy v Neapoli.
Z pramenů italských sděluje se dnes za-
jímavý dozvuk k neapolské schůzce. Vilém I
slíbil prý na yachtě »Hohenzollernu« italskému
ministru Tillonovi osobně, jak dříve dal už vy
Macdonald
Angličan
Pretorius
Bloem
Hohenzollern
Tillon
Gyang
Vilémov
Neapol
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
O rybách a hlemýždích
Postní úvaha národohospodářská.
Velebíme Karla IV., že přenesl k nám révu
burgundskou; vděčné zmínky hoden u nás i Na-
poleon I., na jehož podnět vyráběn cukr z řepy
cukerné. Kdo zemi získá nový pramen výživy
poslouží lidu lépe, nežli vítězstvím zbraněmi
Nejlepší výboj jest ten, který dobudeme na vlast
ní zemi. Clio ovšem zaznamenává spíše jména
bojovníků, žoldnéřů a násilníků, nežli šířitelů
pilné práce kulturní. Šíření vzdělanosti děje se
nejen výměnou myšlenek, ale i plodin a živo-
čišstva užitečného. Zavedení vepřů na Nový
Zéland vykonalo více nežli missionáři: vypu
dilo hanebný zvyk lidožroutství; ovce španělské
povznesly Australii na osadu kvetoucí. Všechny
naše plodiny polní, všechny druhy ovoce, koně
skot, brav jsou původu cizího. Klidná ona vý-
měna děje se stále; v řadách našich zkouší
štěsti kalifornský losůsek, černý okoun a sume-
ček, v rybnících severoněmecká jezerní maréna.
Naopak zas náš kapr zdomácněl v Americe, náš
pstruh v Novém Zélandě, úhoř v poříčí dunaj-
ském, náš hlemýžď zahradní v okoli San Fran-
Blaze zemi, která dovede chov povznésti
a stálým pramenem výživným učiniti. Ještě má
svou evropskou pověst český kapr, český bažant
Všude prauje se však úsilovně na prohlouben
a povznesení domácí výroby a emancipaci o
ciziny.
Platíme tak dost za zboží koloniální, jež
stalo se nám denní potřebou, kávu, čaj, koření;
zbytečně však hledáme v cizině, co doma by se
dalo vypěstovati. Vědecký výzkum ostatně
podporuje dnes všechny snahy o zvelebení ho-
spodářství ve státech pokročilých. Jest již ne-
vyhinutelno, aby všechny vrstvy zemědělné pro-
níklo vědomí, že zemědělství je dnes odvětvím
věd přírodních. Čím větším kdo vládne lánem
země, tím větší jeho zodpovědnost, by příkla
dem šel napřed človeku malému. —
ciska.
Karel Iva
Nová Zéland
Austrálie
Amerika
Nový Zéland
San Fran
22
article
Mnohdy odvětví nepatrné poskytuje pramen
vydatný a rozsáhlý celým obcím. Pohleďme jen
čím jest chov kanárů, po 300 let milého sou-
druha zvlášť krásného pohlaví, pro obyvatelstv
Harcu. Sotva bychom uvěřili, že ústavy pro chov
nepatrných zlatých kapříků v Německu (někter
jako Wagnerův v Oldenburku, mají světovou po-
věst) honosí se výnosem, který se rovná polo
vici hornicky vytěženého zlata v říši německé
Německo vytěží ročně as 640 liber zlata, v ceně
ne celého millionu marek, chov kapříků vynáší
však celého půl millionu. Kapříky ty přivezli po
čátkem XVII. století mořeplavci obchodující
z činských vod. Od těch dob přibyla celá řada
zdobných rybiček, jak se nám i v Praze na vý-
stavách nabízejí: závojky, ryby teleskopické
Makropody, siamské rybky bojovné. Všechny tyto
rybky nalezají hojného odbytu a plemení sev
ústavech rybářských bez velikých obtíží, v ce-
mentových korytech, v nichž voda v přiměřené
teplotě (14°) se udržuje.
Než obraťme se ku pramenům výživy, dost
u nás zanedbaným.
Wagnerův
Německo
Praha
23
article
Kdo as příšel první na myšlenku, pojídati
oslizlého hlemýždě? Když Robinsou vlnou moř.
skou vržen byl na břeh pustého ostrova, čím
ukájel svůj první hlad? Počínal si zajisté jako
dnešní obyvatelé Ohnivé Země a jižního cípu
Ameriky, kteří nedospěli dosud k umělosti, vy-
ráběti sítě: sbíral škeble a ústřice, jichž tam
v bahnitých zátokách hojnost, a hlavní jsou po
travou přírodních národů. Počínali si tak před
hístoričtí kmenové bezejmenní, zanechavše po-
věstné hromady kuchyňských odpadků v Dánsku
a Brasilii, počínají si tak podnes mnozí kmenové
na pobřeží Australie, když vyčerpají jedno lo
viště, táhnou jinam.
Na jihu a na pobřeží všude hlemýžď jest
obvyklou potravou. V Italii i v lidových kuchy
ních vařený i pečený se nabízí,*) ve Francii
zevou jej „jardinier“, náš druh „vigne-
ron“; ve Španělich oblíbený jest hlemýžd
mléčný.
Románští národové zdědili zvyk pojídati plže
*) Jest to hlemýžď drsný Helix adspersus
jenž u nás chybí.
Amerika
Dánsko
Brasilia
Austrálie
Francie
24
article
od svých předků starého Říma. Dle Plinia krátce
před pompejanskými válkami započal jistý Ful
vius Lippinus chov plžů ve zvláštních kochle-
ariích, kamž sváželi, chovali a zvlášť krmil
šneky pro své labužnické tabule; největší pochá-
zeli z Illyrie, nejplodnější z Afriky, nejchutnější
ze Solitanie. Své ústřice chladili zde ledem
z Alp. „Náš přepych spojuje vrchole nejvyššíc
hor s nejhlubšími místy moře,“ zabásnil si př
tom Plinius. Některé druhy (jako Nerita) po-
držely dlouho pověst jako afrodisiacum, tak málo
as odůvodněnou jako má dnes kaviár a ústřice.
Náš lid neznal požívání hlemýžďů a podne
o Vánocích milejší mu jest „černý Kuba“. Avšak
stará materia medica (čehož by se nebyla
zmocnila?) uživala měkkýšů mnohonásobně v
lékařství: dlouhých slimáků lesních za prostře-
dek krášlící, k udržení pleti, zahánění pih, po-
pelem hojen svrab, živé slimáky uvazovali pa
cientům na holé tělo proti vodnatelnosti, plže
zahradního i s ulitou na kaši roztlučeného se
žloutkem přikládali na oči a pod.
Plinius
Řím
Illyrie
Afrika
Alpy
Kuba
25
article
Požívání plžů jako postního jídla rozšířily
ve středověku teprve kláštery. Zbožní mniši
zdržujíce se v čas postní zvířat teplokrevných
starali se o náhradu zakládáním rybníků, choval
hlemýždě, pojídali raky, žabí stehýnka, a našl
hojných napodobitelů i u laíků. V zahradách klá-
šterních, na ostrůvkách, v rybníce a podobných
vhodných místech zakládány zvláštní šne-
kárny, kde plži krmeni byli salátem, zelím,
jetelem, kapustou. Nastane-li chladno, zalepují.
jak známo, ulity své vápenitou záklopkou; při
bývá-li zimy, zatáhnou se hloub do skořápky
přepažují otvor opětně. Aby nezalezli do země
jest třeba ložisko vystlati vrstvou na 10 cm.
mechem,
V tomto stavu činí šneci dojem hmoty ne-
životné, jsou však nejtučnější a ku požívání je-
dině schopni. Pěstitelé dávají je takto zalepene
do sklepů, kde nemrzne, a dle potřeby rozesílaj
je v sudech po 10.000 kusech do obchodu.
Jest zjištěno, že hlemýžď zahradní, jenž li-
buje si hlavně v půdě vápenité, původně chybě
v severním a severovýchodním Německu i vý-
chodních provineiích Ruska. Sem bezpečně roz-
šířen byl mnichy. Po reformaci většinou země
Německo
Rusko
centimetr
26
article
tyto staly se protestantskými, kláštery zašly,
s nimi i šnekárny klášterních zahrad. Násady
udržely se však v podobě kolonií ve vinicích, za
hradách, křoviskách, a lesklá jejich stopa, jakou
plži, lezouce zanechávají, jest posledním svěd
kem někdejšího klášterního života. Callsen zjisti
podobné kolonie u Flensburku, Gottorfu, Glück
berku, v Braniborsku označují místa bývalýci
klášterů chorinského a lehninského. Podivn
svědkové zašlých dob! Podobné šnekárny u nás
byly v klášterní zahradě v Německém Brodě
v Kutné Hoře a jinde.
S katolietvím ochabla též záliba v požíván
šneků. Jest to týž zjev, jako s pojídáním žabíeh
stehýnek, jež obmezuje se též hlavně na zeme
katolické. Tím více však šiřil se chov v jižněj
šíeh krajinách, zvlášť na Dunaji, ve Švábsku
Hlavním dodavatelem podnes jest Nový Ulm, od
kud ročně vyveze se, hlavně po lodíeh do Vídně
na čtyři milliony hlemýžďů. Podobně ze staro
dávných středisk chovu v kantonech Glarus, St
Gallen a Granbünden šíří se po celém Švýcar
sku chov plžů pro vývoz, hlavně do Italie. Paříž
která ročně sní svůj million kilogramů šneků, zá
sobuje Burgund.
Glück
Burgund
Braniborsko
německý Brod
Kutná hoře
Dunaj
Švábsko
Ulm
Vídeň
Glarus
St Gallen
Paříž
27
article
Počítejme, že letos v Praze kopa stojí 2 K
není-liž možno aspoň domácí potřebu hraditi cho
vem domácím? Jen nepatrná čásť nabizeného
zboží pochází od Kutné Hory, Mělníka, Koko
řína; valná čásť jest původu švábského.
Ovšem nestačí hlemýždě pouze sbírati; t
krajina záhy prosta jest pomalých patronů, po
malu i rostoucích. V letě flegmatičtí obojetníc
kladou 30—40 vajíček, jako hrášek velikých
jež se v 26 dnech vyvíjejí, ale teprve za rok do
rostou. Pěstěním zvelebuje se pak ovšem veli
kost i jakost jejich. —
Než obratme již zřetel k jinému, vydatněj
šímu prameni výživy lidové, který schopen jes
mnohem většího zvelebení, nežli se mu dosu
u nás dostává. Snad nastává právě našemu r
bářství vhodná doba projektovanými vodním
stavbami a hlavně zřizováním vodních nádrž
po Čechách, jež na Vltavě, Lužnici, Sázavě, Be
rounce, Ohárce a jiných přítočích zaujmouti maj
na 99.4 km2 a pojmouti na šest millionů m3 vody
Nádrže mají ovšem předem sloužiti k zamezen
Koko
Praha
Kutná Hora
Mělník
Čechy
Vltava
Lužnice
Sázava
km 2
28
article
zhoubných povodní, k dodávání vody užitkové
v zimě ledu a usnadniti účely plavební; bylo by
však s hříchem, nevyužitkovali jich racionálně
k osazení rybami.
Neběží zde o druhy vzácné, jimž v době no-
vější tolik péče bylo věnováno, jako o umělé pě-
stování lososa a pstruhů. Tekoucí vody budou
vždy více chudnouti na ryby, čím více průmysl
se zmahá a vodní cesty upravují. Každé vody
však lze upotřebiti k násadám jistých druhů
zvláště hospodářsky nejdůležitější ryby, našeho
kapra.
„Našeho“ také jen v jistém smyslu; jméno
kapra z lat. Cyprinus poukazuje na původní jeho
vlast — ostrov Cypr. Snadná uspokojivost
snadný chov učinil však kapra světoobčanem.
V Čechách bývalo rybníkářství i soustav
vodní za Pernštýnů a Rožmberků po celé zem
slavné a důmyslné. Také zde měly kláštery zá-
sluhu o šíření tohoto důležitého odvětví hospo-
dářského. Mnoho spustlo za války třicetileté.
V novější době pak půda zužitkována na pole,
hlavně řepaření, a mnoho rybníků tím vzálo z
své. Můžeme viděti dosud ve všech údolích
rozkopané neb odnesené hráze bývalých rybníků
a nádrží. Nuže, mnohá lada bezcenná a pole
chudá slibují dnes racionálnímu pěstitelí ryb
mnohem větší výnos. Ovšem že povzneslo se
dnes rybníkářství, zásluhou i českých odbor-
níků na stupeň průmyslového odvětví hospodář-
ského, které vyžaduje práci i bdělost ustavičnou.
Čechy
Pernštýn
Rožmberk
29
article
Kdo neseje, ani zde nesklízi.
Heslo, využitkovati každé vody, i louží na
návsi, slepých ramen řek a průplavů, zavládlo
dnes ve všech sousedních státech. )
Jakožto starobylý vzor může nám sloužiti
v tomto směru Čina. Tšeng-ki Tong popisuje
svou vlast („Mon pays“, Paris, 1892), dotýká s
také tohoto odvětví: „Dík snaze čtyřtisícileté, vy-
užitkovati cc nejlépe vodstva, stala se Čína
schopnou, vyživiti po všechny časy, ač obyvatel-
stva stále přibývá, všechny své děti. Všude podéi
*) O vzkvétajícím rybářství v Německu vydali právě
zprávy jakožto výsledek studijních cest. podporou
zemědělské rady v Praze podniknutých, Jos. Kafkaa
prol. Howorka. V Praze 1903
Paris
Tšeng
Tonga
Čína
Německo
Praha
Jos