2
masthead
NÁRODNI LISTY.
3
masthead
31. března 1904. Číslo 91
4
article
hostinách, než na poli válečném. Jsou se strany
japonské častováni způsobem opravdu kavalír-
ským a čelné osobnosti tokijské zvou cizí žurna-
listy do svých rodin. Po banketech ukazování
jsou jim nejslavnější a nejtučnější japonští zt-
pasníci a nejkrásnější gejše tokijské. ..
Za tím účelem, praví se ve zprávě citované
— nebyli však asi zpravodajové posláni „na bo-
jiště“, aby poznali Japonce jako hostitele. Sedí
v Tokiu, ačkoliv mají povolení ministerstvav
kapse, ale nechce se jim z příjemného tohoto
místa na nehostinnou Koreu. Proto svádějí ve
svých zprávách na Japonce, že odjezd jejich od-
dalují, ač ve skutečnosti tomu tak není. Také
není pravdou, že nemohou dostati žádných zpráv.
Naopak dostává se jim zpráv, již přímo pro tisk
stylisovaných, ovšem zbarvených silně pro Ja-
ponsko. Redaktor vládního listu jest pověřen
„zpracováním válečných depeší“. Na konci po-
znamenává interessantní zpráva, že váleční
zpravodajové v Tokiu vědí o válečné situnei
mnohem méně, než čtenáři v Evropě. Doznání
k němuž není zapotřebí gloss.
Japonec
Tokio
Korea
Evropa
5
article
Co se událo v Čemulpu.
Zprávy o čemulpském boji, uveřejněné nyn
v „Pravit. Věstníku“, a dopis jednoho z účast-
níků tohoto boje, otištěný v „Petrohradských
Novinách“, obsahují zajímavé podrobnostio
celé události, jež tuto podáváme. Dne 8. února
chystal se „Korejec“ (menší loď dělová) z Če-
mulpa do Port Arturu, aby tam odvezl dopisy
ze Seulu (telegrafní spojení bylo již několik dní
přerušeno). Kromě „Korejce“ kotvily ještěv
přístavu čemulpském ruský křižák „Varjag“
francouzská loď „Pascal“, vlašská „Elba“,
anglická „Talbot“ a americké „Pittsbourg“. Ne-
nadál se „Korejec“, když z přístavu vyplul, že
se setká s japonským transportním a bitevním
loďstvem. O tom, že Japonci zahájili již válku,
nevěděl v přístavu nikdo. Když již „Korejec““
zmizel s obzoru čemulpského, vrhla se naň ja-
ponská torpédovka, za kterou stálo osm jiných
torpédovek, čtyři lodi transportní s vojskem, je-
den pancéřový křižák a 5 jiných křižáků. Tor-
pédovka, jež na „Korejce“ se vrhla, vyhodila
3 torpéda. Ani jedno z vyhozených torpéd „Ko-
rejce“ nezasáhlo, to ovšem ale neznamenalo,
že by „Korejec“ mohl ve své cestě pokračovati.
Korejec
Varjag
Pascal
Talbot
Japonec
Port Artur
Seul
Elba
6
article
Vrátil se tedy do přístavu. Brzy potom připluly
čtyři japonské transportní lodi s vojskem do Če-
mulpa. Ponevadž Čemulpo byl přístav neutrální,
nemohlo vojsko japonské na nás útočiti, zvláště
když tu byly lodi cizozemské. Na druhý den
o 7. hodině ráno obdrželi velitelé všech čtyř cizo-
zemských lodí od admirála Uria oznámení, že
o 4. hod. odpol. podniknut bude útok na „Ko-
rejce“ a „Varjaga“, neodplují-li tyto lodi z pří-
stavu v čas. Zároveň psal Uriu cizozemským
velitelům, aby učinili nutná opatření ke vzdálení
jejich lodi od sféry bitvy. Překvapen tímto ozná-
mením, poněvadž o nějakém formálním vypově-
zení války nebylo ani slechu, odebral se fran-
couzský velitel na anglickou loď „Talboť“, kamž
se dostavil též velitel lodi vlašské. Poradili se
všichni tři mezi sebou a sestavili a podepsali
protest proti záměru admirála Uria. Na to zpra-
vili o záměru nepřitelově kapitána Rudněva, ja-
kožto velitele „Varjaga“. Rudněva to překvapilo
en nevěděl o ničem. Teprve později vyšlo na
jevo, že oznámení o chystaném ruským lodím
útoku bylo posláno i veliteli „Varjaga“, jenom
že posel dostal pojednou strach a doručil ozná-
mení japonskému vyslanci v Čemulpu samém,
který odeslal je Rudněvu teprve o 1/411. hod.
když již Rudněv byl vykonal návštěvu na lodi
„Pascalu“, k níž byl vyzván těmi, kdo pode-
psali protest. Dojemná scéna odehrála se na
„Pasealu“. Dověděv se o záměru Uria, Rudněv
nabízel, aby lodi cizozemské odpluly zároveř
s „Varjagem“ a „Korejcem“ do širého moře.
Varjag
Uria
Pascal
Korejec
ko
Uria
7
article
To ovšem státi ss nemohlo a bylo Rudněvu vy-
mluveno. „Dobře tedy“ — odpověděl Rudněv
— „posílají nás na jatky, nuže, půjdeme.“ Fran-
couz a Vlach objali svého soudruha ve zbran
a Angličan, rozechvěný, jako ostatní dva velitelé,
slovy Rudněva, stiskl mu pevně pravici. Navrátiv
se na svoji loď, shromáždil kapitán Rudněv ve-
škeré mužstvo a sdělil mu, že mu naslává boj.
Hřímavé „urá“ zaznělo na „Varjagu“ a ihned
do toho vpadlo „urá“ z „Korejce“. Pak se lodi
připravily k vyplutí do moře, Hudba zahrála
na palubě ruskou hymnu a lodi odjižděly. Vše-
chno námořnictvo cizozemské, stanuvši na lo-
dích svých, kde se jen dalo, hlasným voláním
pozdravovalo chrabré bojovníky, kteří šli na
jistou smrt. „Varjag“ měl rychlost 21 uzlů,
kdežto rychlost „Korejce“ obnášela jenom dva-
nácte. „Varjag“ nemohl opustiti „Korejee“a
přizpůsobil svou rychlost k rychlosti jeho. Lod-
stvo japonské na sebe dlouho nedalo čekati;
hned za zevní rejdou utkaly se dvě ruské lodi
s velkou námořní silou japonskou. Dalo se oče-
kávati, že ruské lodi budou brzo potopeny. Ne-
stalo se však tak. Bitva trvala asi hodinu. „Var-
jag“ byl v pravém slova smyslu zasypáván ne-
přátelskými granáty a pumami. Jedno dělo z
druhým na „Varjagu“ vypovídalo službu.
Rudněv
Fran
Vlach
Angličan
Varjag
Korejec
Lod
VaraJaga
8
article
Poškozeno bylo posléze i kormidlo, Když
již »Varjag« úplně byl připraven o možnost
pokračovati ve střelbě, rozhodl se kapitán
Rudněv vrátiti se do přístavu. Vykonati tuto
cestu bez kormidla bylo dosti obtížné; musilo
se pracovati pouze pomocí dvou šroubů. Při
tom ještě zasáhly jej tři náboje nepřátelské
tak, že se silně nahnul na bok a na vnitřní
rejdě čemulpské myslili, že se již ani do rejdy
nedostane. Dostal se však tam. Bylo asi kolem
jedně hodiny odpoledne. Velitel »Paseala« při-
pravil čluny, jež by přijaly zraněné a všechno
ostatní mužstvo, jež zůstalo na živu. Těžee
zranění, v počtu 45, přepraveni byli na »Pas-
cala«. Tři z nich skonali hned, tři k večeru
dva na druhý den. Lehce zranění (sám velitel
byl raněn do hlavy) a zachránění byli přepra-
vováni na tutéž loď později. Poslední, kteřt
odcházeli z »Varjaga«, otevřeli všeohny otvory
na dně lodi, aby se potopila a nepříteli do
rukou se nedostala. Loď zmízela pod hladinou
mořskou o 5. hod. odpol. Nesnadno jest vylíčiti
příšerný obraz, jaký jevil se očím pozorovatel
na palubě »Varjaga«. Paluba byla pokryta krví,
kusy masa, hlav a rukou.
Co se týče »Korejee«, jest nanejvýš
podivuhodné, že tuto loď, ačkoliv se nacházela
pouze ve vzdálenosli 200 metrů od »Varjaga«,
nezasáhl ani jediný náboj nepřátelský, takže do
přístavu vrátila se bez jediného poškození a bez
jediného raněného. Poněvadž ale velitel její byl
přesvěděen, 2e by Japoncům stejně neušia, roz-
hodl se vyhoditi ji povětří, a rozkázav mužstvu
spustiti se na čluny a zachrániti se na lodieh
Varjag
Japonec
Paseal
Korejee
9
article
cizozemských, sám zapálil doutnáky, namířiv je
do pracháren a zničil tedy i loď, i sebe. Zápas
»Varjaga« a »Korejce« zůstane nezapomenutel-
nou událostí. Udatnost ruských námořníků ne-
jenom že nepřipustila, aby obě lodi dostaly se
do rukou Japonců, nýbrž pohnula je také
k tomu, aby upustili od boje teprv potom, až
budou způsobeny nepřiteli citelné škody. Jedna
z japonských torpédovek se potopila. Japonci to
chtěli skrýti a poslali své mužstvo, aby zničilo
stožáry a komín, jež trčely nad vodou ještě
druhého dne po bitvě, avšak cizozemští důstoj.
níci byli svědky toho a proto Japonci to po-
příti nemohou. Mimo to viděli titéž důstojníci
že japonská pancéřova loď »Assama« utrpěla
velmi vážná poškození; mezi komíny ukázalse
oheň, a loď silně byla nahnuta na bok.
Bílí proti žluřým.
Válka rusko-japonská vyvolala celou litera
turu pojednání, úvah a essayí o věcech dálného
Východu a plemene žlutého. Proslulý učenee
francouzský prof. Charles Richet uveřejní
v posledním čísle »La Revue« článek »Bi
proti žlutým«, v němž ve velkém konfliktu rae
odehrávajícím se na Východě, prohlašuje s dů-
razem inferioritu žlutého plemene. Je to prvn
velký zápas rag. Když vypukne válka mez
dvěma národy evropskými, je to spíše občanská
válka, poněvadž národové ti jsou pomíseni při-
buznými elementy. Občané Spojených států jsou
směsicí všech Evropanů, Italové a Jihofrancouz
jsou k nerozeznání. Existuje-li národ francouzský.
národ anglický a národ italský, nelze říci, že
by též ve skutečnosti byla raca anglická, raeu
italská, raca francouzská. Rozdily ve vládě, vy-
chování a mravech jsou povrchní. Vychovejte
mladého Francouze v Římě a druhého v Edin-
burgu a když dorostou, bude těžko prvního
rozeznati od Itala a druhý bude připominati
pravého Skota. Tomu je zcela jinak u racy žluté
Varjag
Korejec
Japonec
profesor
Richet
Evropan
Italos
Francouz
Skot
spojený stát
Řím
Edina
Asso
Jihofrancouz
10
article
Vychovejte Japonce v Madridě, Petrohradě nebo
Londýně, zůstane vždy úplně odlišným od svých
spoluobčanů bílé pleti. Japonská lebka se roze-
znává na první pohled, kdežto nejzkušenějš
anthropologista neřekne vám, zdali ta neb ona
lebka pocházi z Athén, Nového Yorku nebo
Kodaně.
Richet mluví o pohrdání, s jakým lidé bíle
pleti pohlížejí na Japonce. Ani etitelé jejich kul-
tury a rozvoje nedovedou zapříti, že Japonce
nepokládají za sobě rovnocenného. Je oprávněno
toto opovržení? Historie přisvědčuje, neboťv
civilisací bylo vykonáno nejvíce bělochy. Homer,
Aristoteles, Kant, Shakespeare, Voltaíre, Newton,
Victor Hugo, Beethoven nejsou ani Malajci, ani
Číňany ani Japonci. Svět je veden bílými. Když
se říká, ale nedokazuje, že Čiňané vynašli ti-
skařství a prach před námi, nejsem tím nijak
přesvědčen o jejich vyspělosti, neboť nedovedl
kořistiti z těch vynálezů. Mají idiotskou alfa-
betu a komickou literaturu. Jejich umění má
své ctitely, ale nikdy příslušník žlutého plemene
nedovedl by vytvořit »Venuši miloskou« neb
»Umírajícího gladiátora«, »Don Juana« nebo
»Lohengrina«, »Hamleta« nebo »Bídniky«.
Japonec
Homer
Aristoteles
Kant
Shakespeare
Voltaíre
Newton
Hugo
Beethoven
Číňan
Čiňaný
Venuš
Juan
Lohengrin
Hamlet
Madrid
Petrohrad
Londýn
Atény
Nový York
Kodaň
11
article
Japonci jsou pouze obrovskými napodobiteli
Odkoukali mnoho evropské civilisace. Po Evro-
panech staví obrněné lodi a zakládají parla-
ment. Richet praví dále: »Nejen dějiny, ale
i věda dokazují inferioritu racy žluté. Musím
míti na mysli budoucnost lidstva. Kdyby se ob-
jevila v historii absurdní, neuvěřitelná, zničující
možnost, že by raca žlutá vládla nad bílou,
byl by to nejstrašnější převrat živelní, jaký ne-
mohou vzbuditi ani nejděsnější meteorologické
fenomeny na naší planetě. Pagody, karikatury
jednoslabičné řeči by nahradily naši skvělou arij
skou civilisaci. Byl by to návrat ke z ví-
řeckosti«
Dedikováno těm několika studentům a děl
níkům internácionálním, kteří o rusofilské mani
festaci české křičelí: »Ať žijí Japonci !«
Evra
Japonec
12
article
Telesram y-
Korejští zvědové.
Z Petrohradu, 30. března. (C.-B.) Dopiso-
vatel ruské telegrafní agentury sděluje z Vladivo-
stoku ze včerejška: »Vostočnij Věstnik« sděluje
že dle zpráv z Čifu korejský prine Pak, jenž
sympatisuje s Japonci, vyslal do pobřežního
území a do Mandžurska několik Korejců jakožto
zvědy. Dozor na Korejce byl tedy zostřen.
Ve Vladivostoku.
Z Vladivostoku, 30. března. (C.-B.) V zá
toce Posjetově udál se nedávno námořn
prudký výbuch a nikdo nemohl si vysvětliti, jak
Dva dny na to vlny zahnaly mrtvou velrybu
velkých rozměrů do zátoky, jež patrně narazil
na podmořský podkop a jeho výbuch tak způ
sobila.
Petrohrad
prine Paka
Vladivostok
Vostočnij Věstnik
13
article
Japonci na pochodu.
Z Petrohradu, 30. března. (C.-B.) Dopiso
vatel »Ruské telegrafní agentury« sděluje z hlav
ního stanu v Mukdenu ze včerejška: Dle po
věsti postoupilo asi 5000 Japonců z Čenču na
sever. Kasan jest obsazen japonskou pěchotou.
Japonská jízda vyhýbá se, jako dosud, srážce
s kozáky. Dva Japonci přemluvili korejskou set-
ninu v Pokatunu, aby tam Rusů nepustila.
Přeprava přes jezero Bajkalské.
R. Z Petrohradu, 27. března. (Zvl. zpr.)
O dopravě po jezeře bajkalském dochází řada
interessantních zpráv. Led není sice tak silným,
aby snesl tíži lokomotiv sibiřské dráhy a prot
nutno veškeren transport sprostředkovati pomoei
tahounů. Rozložené části děl a zásoby munice
přepravují se v jednotlivých vagonech, jež sle-
dují na sto kroků za sebou, taženy vždy párem
koní. Podobně přepraveny i rozložené lokomo-
tivy, takže mandžurská dráha má dnes s do-
statek vozového materiálu. Nastává nyní otázk
týkající se další dopravy. Do jednoho měsíce
led jezera bajkalského povolí. Nebude tím do-
prava poškozena a opozděna. Železniční kruhy
ujišťují, že naopak bude značně po-
sílena a to tim, že dne 15. dubna bude
již odevzdána dopravě okružní dráha kolem
Bajkalu, a za druhé, jakmile led počne povo-
lovat, ihned bude možno zavésti přepravu celých
vlaků na známých ledoborcích »Bajkal«a
»Angura«. Tímto způsobem bude dopravaa
spojení Tanchoje s Bajkalem sprostředkováno
dvojí cestou, čímž transport znamenitě bude
posilen.
Baltické loďstvo ruské do Tichého Oceanu.
L. Z Petrohradu, 30. března. Je definitivno
rozhodnuto, že baltické loďstvo odpluje do Tichého
Japonec
Petrohrad
Mukden
Kasan
Bajkal
Tichý Ocean
14
article
Oceanu. Eskadra baltická skládá se z osmi obr
Oceanu. Eskadra baltická skládá se z osmi obr
něnců a jedenácti křižáků.
Operace Japonců v okoli Nučvanu.
Z Londýna, 30. března. Z Nučvanu sděluje
se »Daily Expressu«, že se má všeobecně za to
že Japonci tam přistanou. Má se za pravdě
podobné, že útok se strany Japonců učiněn bude
teprve až bude úplněk, tedy po Velkém pátku.
Řeka Liao je rozvodněna a operace vojska značně
tím stíženy. Železniční trať jest jedinou cestou
útoku se strany mořské, ale i ten nezdá se pravdě.
podobným. Číňané mají 20.000 mužů velmi
dobře cvičených mezi Lančovem a Čunguzhem.
Chování Číny vzbuzuje na straně ruské značné
znepokojení.
Smrt japonského kapitána Hiroela.
Z Berlina, 30. března. (Zvl. zpráva.
Z Tokia došla berlínským listům tato zpráva
Jak již z úřadní zprávy admirála Toga známo,
ani druhý pokus zatarasiti vjezd do Port Arturu
se nezdařil. Vyslány byly čtyří parníky a sice
»Fujl«, »Yakiho«, »Joajama« a »Chiyo«, jež
byly ruskými torpédy zničeny a potopeny. D va
japonští důstojníci a dva muž
při tom zabiti, devět těžce zraně-
no, ostatní zachráněni. Důstojník Sugin
byl smeten ruskou střelou s paluby. Kapitán
Hiroel jej pohřešil a v domnění, že nalézá
se na ruské lodici v zajetí, třikráte se vrátil
ale vždy byl zahnán prudkou dělostřelbou.
Když pak po čtvrté na ponořující se »Joajamu«
přestoupil, byl zasažen ruským granátem do
hlavy, takže rozstříkla se mu úplně a trup sme-
ten daleko do moře.
Angličané ve vyzvědačských službách
Japonska.
Z Petrohradu, 30. března. (Zvl. telegram.)
»Novoje Vremja« sděluje, že mezi Moskvou
Samarou nachází se mnoho Angličanů, kteří ne-
jsou zpravodají žádného listu, ale střeží ruské
stanice a pilně zaznamenávají si počet dopra-
vovaného vojska a oznamují to japonskému
štábu.
Japonec
Číňan
Hiroel
Angličan
Londýn
Liao
Lančov
Berlín
Tokio
Togo
Japonsko
Petrohrad
Moskva
Port Artur
Daily Express
Novoj Vremja
15
article
Potopený japonský parník.
Z Čifu, 30. března. (»Reuter. kanc.«) Ka
pítán, lodník z posádky a pasažer pobřežníh
parníku japonského »Hanjeje«, již
přibyli do Čenču, oznamují, že ruské loďstvo
potopilo onen parník ráno 28. t. m. Osta tel
posádky a pasažeři, dílem Číňané, dílem Ja-
ponci, celkem 17 mužů, byli zajati.
Japonský parlament.
Z Tokia, 29. března. (»Reuter. kanc.«) Ja
ponský sněm ukončil o 9. hod. več. své mimo-
řádné zasedání, přijav většinou žádané válečné
daně a schváliv i jiná finanční opatření. For-
mální odročení sněmu bude prohlášeno zejtra.
Admirál Togo o úfoku na Port Artur.
Z Tokia, 30. března. (C.-B.) Úřadn
text zprávy admirála Toga o opětném pokusu
uzavření portarturského přístavu lodmi zní:
Dne 27. t. m. o 194. hod. ranní čtyři lodě
jimiž se přístav měl zavříti, provázené rychlými
minonoskami, dorazily k přístavnímu vjezdu.
Vzdor světlu nepřátelských reflektorů lodě pluly
zrovna do vjezdu, avšak ve vzdálenosti asi 2
mořských mil byly nepřítelem zpozorovány
stříleno po nich strážními loděmi a pobřežními
batteriemi s obou stran. Proto přec dopraveny
lodě až k vnitřní rejdě. »Chijomaru« zakotvil
asi na půl kabelu od pobřeží na západní straně
Zlaté hory, kde byl roztržen a potopen. »Fukuj-
maru« chtěl zakotviti v levo od »Chijomaru«,
víc však v předu, byl zasažen nepřátelským
torpědem a potopil se. »Jošikomaru« zakotvi
v levo od »Fukujmaru« a byl roztržen. »Jošiko-
maru« projel mezi »Jukujmaru« a »Chijomaru«,
vraziv ze zadu do nepřátelské minonosky a za-
kotvil uprostřed vnitřní rejdy. Tam byl zasažen
nepřátelským torpedem, položil se na stranu
a potopil se u levého břehu šířkou dolů.
Pokus o uzavření vjezdu dál se, jak shora
vylíčeno. Avšak mezi »Jošikomaru« a »Joneja-
maru« zbyl prázdný prostor, tak že, bohužel,
nepodařilo se přístav zcela uzavříti.
Číňan
Čif
Tokio
Togo
Port Artur
Reuter
Osta
zlatý hora
16
article
Padli: fregatní kapitán Hivox, poddůsto
nický aspírant, 2 poddůstojníci a lodníci. Těžee
raněn byl 1 nadporučík, lehce 1 kapitán, 1 lodní
inženýr a 6 poddůstojníků a lodníků. Ostatní
účastníci výpravy byli přijati bez pohromy na
minonosky.
Dvě minonosky, postupujíce s loděmi, jichž
se mělo použiti k uzavření přístavu, setkaly se
asi mořskou mili před přístavním vjezdem s ne-
přátelskými hončími minonoskami a pustily se
s nimi do boje. Podařilo se jim porouchati ne-
přátelské lodky velmi značně. Zdá se, jakoby
jedné honči minonosce býval rozbit parní kotel.
neboť když vracela se, pozorovalo se, že se
z ní vali pára. Po provedeném útoku a sebrán
mužstva z lodí, jež měly přístav uzavříti, pozo-
rována na úpatí Zlaté hory nepřátelská loď, jež
patrně nemohla se hnout. Ač naše hončí a oby-
čejné minonosky zůstaly až přes svítání v do-
střelu nepřátelských batterií, jež po nich prudce
pálily, nedoznaly žádné škody.
Japonci o srážce u Čenču.
Z Tokia, 30. března. (C. B.) Dle úřadn
zprávy 28. t. m. o 11. hodině dopolední pluk
gardové jízdy a oddělení pěchoty obořily se na
nepřátelskou jízdu, jež — počtem asi 600 m.
— obsadila Čenču. Konečně podařilo se nám
vypuditi nepřítele z jeho postavení a obsaditi
je. Naše ztráty jsou: 1 důstojník a 7 mužů
zabiti, 2 důstojníci a 10 m. raněno. Myslíme,
že nepřítel ztratil aspoň tolik lidí jako my.
Japonský předvoj v Hajdžu.
Ze Seulu, 30. března. (Reuter.) Japonský
předvoj obsadil 27. t. m. Hajdžu, mořský pří
stav jihozápadně od Aňčžu.
Vyhláška admirála Makarova.
Z Čifu, 30. března. (Reuter.) Admirál Ma
karov, velitel ruského loďstva v Port Arturu,
vyhlásil, že všecky vojenské neb obchodní lodi
jež vplují do operačního pásma v noci bez
světel a ve dne bez vlajky, budou se považo-
vati za nepřátelské, nezastaví-li se na slepý
výstřel.
Hivox
Japonec
Čenč
Hajdža
Makarův
ma karov
Tokio
Seul
Čif
Port Artur
Reuter
17
article
Telefonické a telegraf. zprávý
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávý
„Národních Listů“.
Chiari o smiřovačkách.
Z Vídně, 30. března. Poslanec dr. Chiar
vyslovil se k redaktoru » Německonacionální
korrespondence« o akci smiřovací takto: »Každý
národ zápasí za uplatnění své národnosti a snaž
se zvětšiti svou moc a svůj vliv a to vždy na
úkor národa jiného a na úkor centralisujíeí
moci státu. Že za těchto snah jsou Němci ra-
kouští v první řadě napadání ze všech stran,
plyne z jich postavení jako nejčilejšího a nej-
pokročilejšího národa kulturního, jakož i z jich
historicky odůvodněného významu pro každou
vládu rakouskou. Žádná vláda rakouská, necht
je jakkoli složena, nebude moci postrádati
Němců, poněvadž Němci rakoušti jsou jediným
živlem, stát zachovávajícím v národnostním
chaosu rakouském. Němci až do poslední doby
myslili, že jsou ve svém postavení zabezpečeni,
jako kulturní, vedoucí národ a jako kmen, s
státem nejtěsněji spojený. Proto chovali se po
stránce národní méně energieky, než ostatní
národové. Tím bylo umožněno, že vlády rakou-
ské mohly plniti požadavky národů ostatních.
pronášené pod heslem rovnoprávnosti. Když
však Němcům se uložila příliš silná zkouška
obtěžkaci, tu vzplanul též u nich cit národní
a chystají se také k energickému hájení svých
práv národních a podmínek svého rozvoje.
Němci chtějí chrániti svou državu a nemohou
připustiti, by potřeby národů ostatních se hradily
na jich úkor. Každý útok na statek národní
setká se s nejsilnějším odporem. Dospěli jsme
však nyní k mrtvému bodu, poněvadž pohybem
národnostním je zadržen veškerý pohyb ve
směru pokroku a hospodářského rozvoje. Udá-
losti politické ukazují, že odnárodnění není
možným ani na té, ani na oné straně. My
Němci neponěmčíme Slovany ani Vlachy, ale
ani my se nedáme poslovaniti nebo povlaštit.
Chiari
doktor
Chiara
Němec
Slovan
Vlach
Vídeň
18
article
Jako uznáváme germanisaci za nemožnou,
budou též Čechové musiti se vzdáti snah po
českém státu. Žádný z národů není s to, z Ra-
kouska učiniti stát národně jednotný, avšak
všecky národnosti žijí přece ve státě tom po-
spolu a mají mnoho zájmů společných. Musí se
nalézti cesta, aby se umožnilo snesitelné sou-
žití různých národů, aby byly uschopněny k
společné osvětové práci a aby hospodářská síla,
spočívající v celku, byla uplatněna. Sotva je
možno, mysliti si jinou cestu než tu, na kterou
se již ukazovalo často, totiž cestu, vedoucí o
rozluky národní k federalisaci. Každý náro
nechť jest v otázkách národních a kulturních
samostatný a nechť svých prostředků duševních
a hospodářských použivá ke svým vlastním
účelům. Jako má každý národ právo na rozvoj
národní, má též každý národ povinnost se o to
starati. Nechť se žřídí katastr národní, ve kte-
rém se musí každý přihlásiti ke svému národu,
nechť se zruší některá všeobecná daň, jejíž
výnos nyní mohl by hraditi vydání na účely
národní a kulturní a nechť si pak každý národ
sám uloží daň na své národní a osvětové po-
třeby. Čím více sporných otázek národních se
bude moci vyjati z kompetence sněmů zem
ských a říšské rady a přikáže se národním
sborům zákonodárným, jež by se pak zřídily,
tím spíše bude umožněna dohoda a společná
práce a tím spíše se bude moci Rakousk
opětně postaviti po bok moderních států kul
turních«.
Čecho
19
article
Posl. Hofman
Posl
Hofman
20
article
Z Vídně, 30. března. »Všeněmecká kor-
respondence« oznamuje: »Všeněmecký poslanec
na sněmu království českého za politický okres
Karlovy Vary a Jáchymov v sobotní karlovarské
schůzi voličské prohlásil, že oznámil nejvyššímu
maršálkovi zemskému svou resignaci a že se
bude ucházeti o mandát, jako přívrženec Scho
nererův.« Z Karlových Varů telegrafují jmeno-
vané korrespondenci, že na schůzi všeněmeckých
důvěrníků vyslovena byla poslanci Hofm
novi opětně naprostá důvěra a poslanec ten
vyzván, aby zůstal. Hofman vyhověl této žá-
dosti a zpravil telegraficky o svém rozhodnut
kníž. Lobkovice.
Hof
Hofman
Lobkovic
Vídeň
Karlov Vara
Jáchymov
Karlová Vary
21
article
Slovinci a Vlaši.
Slovinec
Vlach
22
article
Z Terstu, 30. března. (Zvl. telef. »N. L.«
Slovanský svaz na radě říšské v odpovědi na
pamětní spis, podaný politickým klubem »Edi
nost« v otázce terstské university a vlašsko
slovinského sblížení, sděluje, že dosud konány
s Vlachy jen předběžné a nezávazné porady
že posl. Špinčič byl vyzván, aby pokračoval
v těchto poradách po čas velikonoční prázdně
a o výsledku jednání po zahájení říšské rady
podal svému klubu zprávu. Týž poslanec by
dále vyzván, aby porady ty konal ve srozumění
se Slovinci a Chorvaty terstskými a istrijskými.
Ed nost
Slovinec
Chorvat
Terst
23
article
Ze Srbska.
Srbsko
24
article
n. Z Berlína, 30. března. Zdejší »Lokal
anzeiger« sděluje z Bělehradu, že stalo se již
rozhodnuti v záležitosti spiklencův. Nejen první
pobočník králův Popovič, nýbrž také všichni
ostatní ordonanční důstojníci královi, kteří se
zúčastnili zavraždění krále Alexandra a královny
Dragy, budou odstranění od dvora a pensiono
vání. V Bělehradě doufají prý tak dosíci ná
vratu vyslancův.
(»Lokalanzeiger« náleží ovšem k nejkalněj
ším pramenům, pokud se týče zpráv ze zem
slovanských. Pozn. red.)
Z Bělehradu, 30. března. (C.-B.) Skupštin
přijala autonomní celní tarif v 1. a v 2. čten
s nepatrnými změnami a předlohu o státní
půjčce u fondové úpravy (státní hypoteční banky
na stavbu železnic.
Schůzka neapolská a Balkán.
a. Z Říma, 30. března. Jak se na mini
sterstvu zahraničním proslýchá, došla ráno,
den schůzky císaře německého s králem ital-
ským, z Vídně definitivní závazná odpověd,
v příčině některých bodů týkajících se otázky
balkánské. Tato officiální odpověď nepřišla
ovšem náhodou nedělního rána a po dlouhé
a srdečné rozmluvě císaře s králem odeslána
byla zpráva císaři rakouskému do Vídně,
jehož ruce po vzájemné úmluvě mezi Německem
a Italil bylo s důvěrou svěřeno rozřešení někte-
rých sporných bodů. Schůzka ta poskytla oběma
panovníkům přiležitost, pojednati nejen o stycíeh
Rakouska s Italií v otázce balkánské, nýbrž též
vyměnit názory o vzájemné příští akci obou
států v politice mezinárodní.
Popovič
Drag
Berlín
Bělehrad
Balkán
Řím
Vídeň
Německo
Italit
Rakousko
25
article
Rusko a Anglie.
n. Z Kolina n. R., 30. března. Dle petro
hradské depeše »Köln. Ztg.« upozorňují rusk
listy, pojednávajíce o schůzce Viléma II. s krá
lem italským, k tomu, jak Anglie jest isolována
Poukazují též k tomu, jak tvrdošíjně pokoušela
se v posledních letech Anglie znepřáteliti Italii,
Francii, Německo a Rusko. »Novoje Vremja«
dí, že myšlenka anglo ruského sblížení ovšem
není politickou chimérou, ale takové sblížení že
bylo by možné jen, kdyby Anglií byly Rusku
poskytnuty dostatečné záruky, že po rusko-
japonské vojně nebude následovati evropský
kongres, jenž by připravil Rusko o ovoce mož-
ného vítězství. Kdo Rusku takové záruky nyní
poskytne, může býti jist jeho přátelstvím, protože
následky nynějši vojny znepoko-
jují mysli v Rusku mnohem více
než sám výsledek války.
Nespokojenost v anglické vládní straně.
x. Z Londýna, 30. března. Vedle Hichs-
Beache nechce za přištích voleb sněmovních
kandidovati již na padesát nejspůsobilejších
unionistův a to z nespokojenosti s nejasným
stanoviskem premiérovým v otázce celní.
Hererové proti Němcům.
n. Z Hamburku, 30. března. 450 žen
dětí německých, zachráněných před povstalými
Herery, připluje sem dne 2. dubna z jižní
Afriky. Uprchlíkům dostane se 40.000 marek
na darech. Později přibude sem ještě větší po-
čet uprchlíkův.
Odboj Beduinů.
F. Z Frankfurtu, 30. března. »Frankfurte
Ztg.« oznamuje: Sultán poslal tři prapory z Da-
mašku do Mediny, kde svatá karavana putujíeí
ke hrobu prorokově, zadržena byla kmenem be-
duinským. Tito stěžují si, že Turecko po několik
let již neplatí jim 5000 tolarů císařovny Marie
Terezie, které jim dle smlouvy přináleží.
Köln
Vilém II
Herero
Němec
Marie Terezia
Rusko
Anglie
Kolina můj
Francie
Německo
Londýn
Hamburk
jižní Afrika
Frankfurt
Medina
Turecko
Frankfurt Ztg
Novoj Vremja
26
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 30. března. (C.-B.) Císař od-
jede 4. dubna do Opatije navštiviti švédského
krále Oskara a lucemburského velkovévodu Adolfa
a vrátí se do Vídně zase 6. dubna.
Hodnost tajných radů propůjčena
hlavnímu inspektoru vozatajstva, generálu jízdy
Janu Latscherovi, předsedovi vrchního
vojenského soudu, podmaršálu ryt. Gustavu
Plentznerovi a veliteli VIII. armádního
sboru a velicímu generálu v Praze, podmaršálu
ryt. Czibulkovi.
Dementi italské mobilisace.
Z Říma, 30. března. (C.-B.) »Tribu na«
prohlašuje za bezpodstatnou zprávu některých
novin o mobilisaci italského loďstva pro případ
komplikací v balkánské otázce, a lituje, že ta-
kové zprávy roztrušují se v době, kdy panuje
o Balkánu úplna shoda mezi všemi mocnostmi,
zvlášť mezi Rakousko-Uherskem a Italii. List
dodává, že může dáti při té příležitosti formální
a zcela uspokojivé ubezpečení.
»Popolo Romano« potvrzuje dementi
o mobilisaci italského loďstva, praví, že vl-
deňská vláda, jak se za několik dní zví,
zachovala se k italské velice ochotně, při-
javši italské návrhy na rozhrani-
čení makedonských okruhův, jež
budou podrobeny mezinárodní stráži a kontrole.
Francouzský rozpočeř na r. 1905.
Z Paříže, 30. března. (C.-B.) Rozpočet na
r. 1905, jenž bude předložen v dnešní sně-
movní schůzi, obnovuje svou jednotnost tím,
že záruka za železniční úroky je vřaděna mezi
řádné výdaje a vyloučeny jsou z něho všecky
příjmy pomijející a výminečné. Výdaje jsou
rozpočteny u porovnání v r. 1904 o 38 mill.
fr. výše. Vzrůst ten srovnává se s normálním
vývojem různých služeb a s břemeny, způsobe-
nými novými zákony. Rozpočet vykazuje pře-
bytek 137.000 fr. a ten je skutečný, nebot
příjmy jsou vřaděny tak opatrně jako loni.
Oskar
Adolf
Latscher
Plentzner
Czibulka
Romana
Vídeň
Opatije
Praha
Řím
Balkán
RakouskoUhersko
Paříž
Italia
27
article
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 30. března. (C.-B.) Sněmovna
rokovala dále o dotazu po námořní správě.
Posl. Lockroy ohražuje se proti no-
vému duchu, jenž vnikl do námořnictva a
brojil proti chování se ministra Pelletzna k dů-
stojnietvu.
Řečník stěžuje si, že loďstvo je seslabeno
a lodní program nebyl proveden. Nemáme no-
vých lodí — praví — naše loďstvo nemá
uhli a žádné hotovosti. (Hlučné přerušení na
levici.) Připomíná afféru vynálezce Pietetaa
ptá se, je-li to pouhá náhoda, že Německo staví
teď ponorné lodě, jež jsou francouzským velic
podobny. Konečně prohlašuje, že sněmovna
jistě nepřevezme zodpovědnost za tyto stesky.
(Pochvala v středu.)
Ministr Pelletan prohlašuje, že prone-
seny proti němu žaloby, ale nepodány žádné
důkazy. Popírá formálně, že loďstvo nemá žád-
ných válečných zásob a podotýká, že musil se
starati dvojím směrem, jednak o lodní program
jednak o námořské opory. Ztenčil-li potřebné
úvěry, učinil tak se zřetelem na finanční po-
měry. Vzdor tomu však dal stavěti víc lodí,
rozmnožil námořské opory a zdokonalil mobilní
Posl
Pelletzn
Pelletan
Paříž
Německo
28
article
Nevzdal se nikdy stavby minonosek, jež jsou
francouzskou zbraní par excellence. Stavba zdržo-
vala se pouze pro nové opravné pokusy. Uza-
vřel smlouvy o stavbě 36 minonosek a dosáhl
úvěru na 50 nových. Počet ponorných lodí s
také rozmnožil. Odmítá rozhořčeně důminku, že
prozradil tajnosti národní obrany. (Pochvalav
levo.) Se zřelelem na nynější události ve vý-
chodní Asii rozmnožilo se loďstvo v čínských
vodách tak, že tak četného tam Francie dosud
neměla.
Ministr protestuje proti piklům, jež osnujl
se proti němu, že odcizeny důvěrné spisy a že
jeho podřízení podněcují se, aby odpírali po-
slušnost. Nevzpírá se, aby zavedlo se vyšetřo
vání, avšak jest si vědom, že konal dokonale
svou povinnost. (Pochvala na levici.)
Posl. Doumer nevěří v oslabení fran-
couzského loďstva, avšak ministr je vinen, že
se zdržela stavba obrněncův a ponorných lodí.
Rozpočtový výbor, jenž nikdy nemohl dostat
zprávy o stavbě nových lodí, choval se k mini
strovi velmi blahovolně.
Posl. Jaurs přerušuje řečníka poznám
kou, že kuly se pikle proti Pelletanovi. Doumen
přijal od strany, k níž nepatřil, hodnost indo-
činského guvernera. (Hlučná pochvala na krajni
Posl
Asie
Francie