ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 4ccea9e0-7110-11dc-9d6e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 30 celkem · entity: person 90, place 82, org 8, work 6
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNI LISTY.
3 masthead
31. března 1904. Číslo 91
4 article
hostinách, než na poli válečném. Jsou se strany japonské častováni způsobem opravdu kavalír- ským a čelné osobnosti tokijské zvou cizí žurna- listy do svých rodin. Po banketech ukazování jsou jim nejslavnější a nejtučnější japonští zt- pasníci a nejkrásnější gejše tokijské. .. Za tím účelem, praví se ve zprávě citované — nebyli však asi zpravodajové posláni „na bo- jiště“, aby poznali Japonce jako hostitele. Sedí v Tokiu, ačkoliv mají povolení ministerstvav kapse, ale nechce se jim z příjemného tohoto místa na nehostinnou Koreu. Proto svádějí ve svých zprávách na Japonce, že odjezd jejich od- dalují, ač ve skutečnosti tomu tak není. Také není pravdou, že nemohou dostati žádných zpráv. Naopak dostává se jim zpráv, již přímo pro tisk stylisovaných, ovšem zbarvených silně pro Ja- ponsko. Redaktor vládního listu jest pověřen „zpracováním válečných depeší“. Na konci po- znamenává interessantní zpráva, že váleční zpravodajové v Tokiu vědí o válečné situnei mnohem méně, než čtenáři v Evropě. Doznání k němuž není zapotřebí gloss.
Japonec Tokio Korea Evropa
5 article
Co se událo v Čemulpu. Zprávy o čemulpském boji, uveřejněné nyn v „Pravit. Věstníku“, a dopis jednoho z účast- níků tohoto boje, otištěný v „Petrohradských Novinách“, obsahují zajímavé podrobnostio celé události, jež tuto podáváme. Dne 8. února chystal se „Korejec“ (menší loď dělová) z Če- mulpa do Port Arturu, aby tam odvezl dopisy ze Seulu (telegrafní spojení bylo již několik dní přerušeno). Kromě „Korejce“ kotvily ještěv přístavu čemulpském ruský křižák „Varjag“ francouzská loď „Pascal“, vlašská „Elba“, anglická „Talbot“ a americké „Pittsbourg“. Ne- nadál se „Korejec“, když z přístavu vyplul, že se setká s japonským transportním a bitevním loďstvem. O tom, že Japonci zahájili již válku, nevěděl v přístavu nikdo. Když již „Korejec““ zmizel s obzoru čemulpského, vrhla se naň ja- ponská torpédovka, za kterou stálo osm jiných torpédovek, čtyři lodi transportní s vojskem, je- den pancéřový křižák a 5 jiných křižáků. Tor- pédovka, jež na „Korejce“ se vrhla, vyhodila 3 torpéda. Ani jedno z vyhozených torpéd „Ko- rejce“ nezasáhlo, to ovšem ale neznamenalo, že by „Korejec“ mohl ve své cestě pokračovati.
Korejec Varjag Pascal Talbot Japonec Port Artur Seul Elba
6 article
Vrátil se tedy do přístavu. Brzy potom připluly čtyři japonské transportní lodi s vojskem do Če- mulpa. Ponevadž Čemulpo byl přístav neutrální, nemohlo vojsko japonské na nás útočiti, zvláště když tu byly lodi cizozemské. Na druhý den o 7. hodině ráno obdrželi velitelé všech čtyř cizo- zemských lodí od admirála Uria oznámení, že o 4. hod. odpol. podniknut bude útok na „Ko- rejce“ a „Varjaga“, neodplují-li tyto lodi z pří- stavu v čas. Zároveň psal Uriu cizozemským velitelům, aby učinili nutná opatření ke vzdálení jejich lodi od sféry bitvy. Překvapen tímto ozná- mením, poněvadž o nějakém formálním vypově- zení války nebylo ani slechu, odebral se fran- couzský velitel na anglickou loď „Talboť“, kamž se dostavil též velitel lodi vlašské. Poradili se všichni tři mezi sebou a sestavili a podepsali protest proti záměru admirála Uria. Na to zpra- vili o záměru nepřitelově kapitána Rudněva, ja- kožto velitele „Varjaga“. Rudněva to překvapilo en nevěděl o ničem. Teprve později vyšlo na jevo, že oznámení o chystaném ruským lodím útoku bylo posláno i veliteli „Varjaga“, jenom že posel dostal pojednou strach a doručil ozná- mení japonskému vyslanci v Čemulpu samém, který odeslal je Rudněvu teprve o 1/411. hod. když již Rudněv byl vykonal návštěvu na lodi „Pascalu“, k níž byl vyzván těmi, kdo pode- psali protest. Dojemná scéna odehrála se na „Pasealu“. Dověděv se o záměru Uria, Rudněv nabízel, aby lodi cizozemské odpluly zároveř s „Varjagem“ a „Korejcem“ do širého moře.
Varjag Uria Pascal Korejec ko Uria
7 article
To ovšem státi ss nemohlo a bylo Rudněvu vy- mluveno. „Dobře tedy“ — odpověděl Rudněv — „posílají nás na jatky, nuže, půjdeme.“ Fran- couz a Vlach objali svého soudruha ve zbran a Angličan, rozechvěný, jako ostatní dva velitelé, slovy Rudněva, stiskl mu pevně pravici. Navrátiv se na svoji loď, shromáždil kapitán Rudněv ve- škeré mužstvo a sdělil mu, že mu naslává boj. Hřímavé „urá“ zaznělo na „Varjagu“ a ihned do toho vpadlo „urá“ z „Korejce“. Pak se lodi připravily k vyplutí do moře, Hudba zahrála na palubě ruskou hymnu a lodi odjižděly. Vše- chno námořnictvo cizozemské, stanuvši na lo- dích svých, kde se jen dalo, hlasným voláním pozdravovalo chrabré bojovníky, kteří šli na jistou smrt. „Varjag“ měl rychlost 21 uzlů, kdežto rychlost „Korejce“ obnášela jenom dva- nácte. „Varjag“ nemohl opustiti „Korejee“a přizpůsobil svou rychlost k rychlosti jeho. Lod- stvo japonské na sebe dlouho nedalo čekati; hned za zevní rejdou utkaly se dvě ruské lodi s velkou námořní silou japonskou. Dalo se oče- kávati, že ruské lodi budou brzo potopeny. Ne- stalo se však tak. Bitva trvala asi hodinu. „Var- jag“ byl v pravém slova smyslu zasypáván ne- přátelskými granáty a pumami. Jedno dělo z druhým na „Varjagu“ vypovídalo službu.
Rudněv Fran Vlach Angličan Varjag Korejec Lod VaraJaga
8 article
Poškozeno bylo posléze i kormidlo, Když již »Varjag« úplně byl připraven o možnost pokračovati ve střelbě, rozhodl se kapitán Rudněv vrátiti se do přístavu. Vykonati tuto cestu bez kormidla bylo dosti obtížné; musilo se pracovati pouze pomocí dvou šroubů. Při tom ještě zasáhly jej tři náboje nepřátelské tak, že se silně nahnul na bok a na vnitřní rejdě čemulpské myslili, že se již ani do rejdy nedostane. Dostal se však tam. Bylo asi kolem jedně hodiny odpoledne. Velitel »Paseala« při- pravil čluny, jež by přijaly zraněné a všechno ostatní mužstvo, jež zůstalo na živu. Těžee zranění, v počtu 45, přepraveni byli na »Pas- cala«. Tři z nich skonali hned, tři k večeru dva na druhý den. Lehce zranění (sám velitel byl raněn do hlavy) a zachránění byli přepra- vováni na tutéž loď později. Poslední, kteřt odcházeli z »Varjaga«, otevřeli všeohny otvory na dně lodi, aby se potopila a nepříteli do rukou se nedostala. Loď zmízela pod hladinou mořskou o 5. hod. odpol. Nesnadno jest vylíčiti příšerný obraz, jaký jevil se očím pozorovatel na palubě »Varjaga«. Paluba byla pokryta krví, kusy masa, hlav a rukou. Co se týče »Korejee«, jest nanejvýš podivuhodné, že tuto loď, ačkoliv se nacházela pouze ve vzdálenosli 200 metrů od »Varjaga«, nezasáhl ani jediný náboj nepřátelský, takže do přístavu vrátila se bez jediného poškození a bez jediného raněného. Poněvadž ale velitel její byl přesvěděen, 2e by Japoncům stejně neušia, roz- hodl se vyhoditi ji povětří, a rozkázav mužstvu spustiti se na čluny a zachrániti se na lodieh
Varjag Japonec Paseal Korejee
9 article
cizozemských, sám zapálil doutnáky, namířiv je do pracháren a zničil tedy i loď, i sebe. Zápas »Varjaga« a »Korejce« zůstane nezapomenutel- nou událostí. Udatnost ruských námořníků ne- jenom že nepřipustila, aby obě lodi dostaly se do rukou Japonců, nýbrž pohnula je také k tomu, aby upustili od boje teprv potom, až budou způsobeny nepřiteli citelné škody. Jedna z japonských torpédovek se potopila. Japonci to chtěli skrýti a poslali své mužstvo, aby zničilo stožáry a komín, jež trčely nad vodou ještě druhého dne po bitvě, avšak cizozemští důstoj. níci byli svědky toho a proto Japonci to po- příti nemohou. Mimo to viděli titéž důstojníci že japonská pancéřova loď »Assama« utrpěla velmi vážná poškození; mezi komíny ukázalse oheň, a loď silně byla nahnuta na bok. Bílí proti žluřým. Válka rusko-japonská vyvolala celou litera turu pojednání, úvah a essayí o věcech dálného Východu a plemene žlutého. Proslulý učenee francouzský prof. Charles Richet uveřejní v posledním čísle »La Revue« článek »Bi proti žlutým«, v němž ve velkém konfliktu rae odehrávajícím se na Východě, prohlašuje s dů- razem inferioritu žlutého plemene. Je to prvn velký zápas rag. Když vypukne válka mez dvěma národy evropskými, je to spíše občanská válka, poněvadž národové ti jsou pomíseni při- buznými elementy. Občané Spojených států jsou směsicí všech Evropanů, Italové a Jihofrancouz jsou k nerozeznání. Existuje-li národ francouzský. národ anglický a národ italský, nelze říci, že by též ve skutečnosti byla raca anglická, raeu italská, raca francouzská. Rozdily ve vládě, vy- chování a mravech jsou povrchní. Vychovejte mladého Francouze v Římě a druhého v Edin- burgu a když dorostou, bude těžko prvního rozeznati od Itala a druhý bude připominati pravého Skota. Tomu je zcela jinak u racy žluté
Varjag Korejec Japonec profesor Richet Evropan Italos Francouz Skot spojený stát Řím Edina Asso Jihofrancouz
10 article
Vychovejte Japonce v Madridě, Petrohradě nebo Londýně, zůstane vždy úplně odlišným od svých spoluobčanů bílé pleti. Japonská lebka se roze- znává na první pohled, kdežto nejzkušenějš anthropologista neřekne vám, zdali ta neb ona lebka pocházi z Athén, Nového Yorku nebo Kodaně. Richet mluví o pohrdání, s jakým lidé bíle pleti pohlížejí na Japonce. Ani etitelé jejich kul- tury a rozvoje nedovedou zapříti, že Japonce nepokládají za sobě rovnocenného. Je oprávněno toto opovržení? Historie přisvědčuje, neboťv civilisací bylo vykonáno nejvíce bělochy. Homer, Aristoteles, Kant, Shakespeare, Voltaíre, Newton, Victor Hugo, Beethoven nejsou ani Malajci, ani Číňany ani Japonci. Svět je veden bílými. Když se říká, ale nedokazuje, že Čiňané vynašli ti- skařství a prach před námi, nejsem tím nijak přesvědčen o jejich vyspělosti, neboť nedovedl kořistiti z těch vynálezů. Mají idiotskou alfa- betu a komickou literaturu. Jejich umění má své ctitely, ale nikdy příslušník žlutého plemene nedovedl by vytvořit »Venuši miloskou« neb »Umírajícího gladiátora«, »Don Juana« nebo »Lohengrina«, »Hamleta« nebo »Bídniky«.
Japonec Homer Aristoteles Kant Shakespeare Voltaíre Newton Hugo Beethoven Číňan Čiňaný Venuš Juan Lohengrin Hamlet Madrid Petrohrad Londýn Atény Nový York Kodaň
11 article
Japonci jsou pouze obrovskými napodobiteli Odkoukali mnoho evropské civilisace. Po Evro- panech staví obrněné lodi a zakládají parla- ment. Richet praví dále: »Nejen dějiny, ale i věda dokazují inferioritu racy žluté. Musím míti na mysli budoucnost lidstva. Kdyby se ob- jevila v historii absurdní, neuvěřitelná, zničující možnost, že by raca žlutá vládla nad bílou, byl by to nejstrašnější převrat živelní, jaký ne- mohou vzbuditi ani nejděsnější meteorologické fenomeny na naší planetě. Pagody, karikatury jednoslabičné řeči by nahradily naši skvělou arij skou civilisaci. Byl by to návrat ke z ví- řeckosti« Dedikováno těm několika studentům a děl níkům internácionálním, kteří o rusofilské mani festaci české křičelí: »Ať žijí Japonci !«
Evra Japonec
12 article
Telesram y- Korejští zvědové. Z Petrohradu, 30. března. (C.-B.) Dopiso- vatel ruské telegrafní agentury sděluje z Vladivo- stoku ze včerejška: »Vostočnij Věstnik« sděluje že dle zpráv z Čifu korejský prine Pak, jenž sympatisuje s Japonci, vyslal do pobřežního území a do Mandžurska několik Korejců jakožto zvědy. Dozor na Korejce byl tedy zostřen. Ve Vladivostoku. Z Vladivostoku, 30. března. (C.-B.) V zá toce Posjetově udál se nedávno námořn prudký výbuch a nikdo nemohl si vysvětliti, jak Dva dny na to vlny zahnaly mrtvou velrybu velkých rozměrů do zátoky, jež patrně narazil na podmořský podkop a jeho výbuch tak způ sobila.
Petrohrad prine Paka Vladivostok Vostočnij Věstnik
13 article
Japonci na pochodu. Z Petrohradu, 30. března. (C.-B.) Dopiso vatel »Ruské telegrafní agentury« sděluje z hlav ního stanu v Mukdenu ze včerejška: Dle po věsti postoupilo asi 5000 Japonců z Čenču na sever. Kasan jest obsazen japonskou pěchotou. Japonská jízda vyhýbá se, jako dosud, srážce s kozáky. Dva Japonci přemluvili korejskou set- ninu v Pokatunu, aby tam Rusů nepustila. Přeprava přes jezero Bajkalské. R. Z Petrohradu, 27. března. (Zvl. zpr.) O dopravě po jezeře bajkalském dochází řada interessantních zpráv. Led není sice tak silným, aby snesl tíži lokomotiv sibiřské dráhy a prot nutno veškeren transport sprostředkovati pomoei tahounů. Rozložené části děl a zásoby munice přepravují se v jednotlivých vagonech, jež sle- dují na sto kroků za sebou, taženy vždy párem koní. Podobně přepraveny i rozložené lokomo- tivy, takže mandžurská dráha má dnes s do- statek vozového materiálu. Nastává nyní otázk týkající se další dopravy. Do jednoho měsíce led jezera bajkalského povolí. Nebude tím do- prava poškozena a opozděna. Železniční kruhy ujišťují, že naopak bude značně po- sílena a to tim, že dne 15. dubna bude již odevzdána dopravě okružní dráha kolem Bajkalu, a za druhé, jakmile led počne povo- lovat, ihned bude možno zavésti přepravu celých vlaků na známých ledoborcích »Bajkal«a »Angura«. Tímto způsobem bude dopravaa spojení Tanchoje s Bajkalem sprostředkováno dvojí cestou, čímž transport znamenitě bude posilen. Baltické loďstvo ruské do Tichého Oceanu. L. Z Petrohradu, 30. března. Je definitivno rozhodnuto, že baltické loďstvo odpluje do Tichého
Japonec Petrohrad Mukden Kasan Bajkal Tichý Ocean
14 article Oceanu. Eskadra baltická skládá se z osmi obr
Oceanu. Eskadra baltická skládá se z osmi obr něnců a jedenácti křižáků. Operace Japonců v okoli Nučvanu. Z Londýna, 30. března. Z Nučvanu sděluje se »Daily Expressu«, že se má všeobecně za to že Japonci tam přistanou. Má se za pravdě podobné, že útok se strany Japonců učiněn bude teprve až bude úplněk, tedy po Velkém pátku. Řeka Liao je rozvodněna a operace vojska značně tím stíženy. Železniční trať jest jedinou cestou útoku se strany mořské, ale i ten nezdá se pravdě. podobným. Číňané mají 20.000 mužů velmi dobře cvičených mezi Lančovem a Čunguzhem. Chování Číny vzbuzuje na straně ruské značné znepokojení. Smrt japonského kapitána Hiroela. Z Berlina, 30. března. (Zvl. zpráva. Z Tokia došla berlínským listům tato zpráva Jak již z úřadní zprávy admirála Toga známo, ani druhý pokus zatarasiti vjezd do Port Arturu se nezdařil. Vyslány byly čtyří parníky a sice »Fujl«, »Yakiho«, »Joajama« a »Chiyo«, jež byly ruskými torpédy zničeny a potopeny. D va japonští důstojníci a dva muž při tom zabiti, devět těžce zraně- no, ostatní zachráněni. Důstojník Sugin byl smeten ruskou střelou s paluby. Kapitán Hiroel jej pohřešil a v domnění, že nalézá se na ruské lodici v zajetí, třikráte se vrátil ale vždy byl zahnán prudkou dělostřelbou. Když pak po čtvrté na ponořující se »Joajamu« přestoupil, byl zasažen ruským granátem do hlavy, takže rozstříkla se mu úplně a trup sme- ten daleko do moře. Angličané ve vyzvědačských službách Japonska. Z Petrohradu, 30. března. (Zvl. telegram.) »Novoje Vremja« sděluje, že mezi Moskvou Samarou nachází se mnoho Angličanů, kteří ne- jsou zpravodají žádného listu, ale střeží ruské stanice a pilně zaznamenávají si počet dopra- vovaného vojska a oznamují to japonskému štábu.
Japonec Číňan Hiroel Angličan Londýn Liao Lančov Berlín Tokio Togo Japonsko Petrohrad Moskva Port Artur Daily Express Novoj Vremja
15 article
Potopený japonský parník. Z Čifu, 30. března. (»Reuter. kanc.«) Ka pítán, lodník z posádky a pasažer pobřežníh parníku japonského »Hanjeje«, již přibyli do Čenču, oznamují, že ruské loďstvo potopilo onen parník ráno 28. t. m. Osta tel posádky a pasažeři, dílem Číňané, dílem Ja- ponci, celkem 17 mužů, byli zajati. Japonský parlament. Z Tokia, 29. března. (»Reuter. kanc.«) Ja ponský sněm ukončil o 9. hod. več. své mimo- řádné zasedání, přijav většinou žádané válečné daně a schváliv i jiná finanční opatření. For- mální odročení sněmu bude prohlášeno zejtra. Admirál Togo o úfoku na Port Artur. Z Tokia, 30. března. (C.-B.) Úřadn text zprávy admirála Toga o opětném pokusu uzavření portarturského přístavu lodmi zní: Dne 27. t. m. o 194. hod. ranní čtyři lodě jimiž se přístav měl zavříti, provázené rychlými minonoskami, dorazily k přístavnímu vjezdu. Vzdor světlu nepřátelských reflektorů lodě pluly zrovna do vjezdu, avšak ve vzdálenosti asi 2 mořských mil byly nepřítelem zpozorovány stříleno po nich strážními loděmi a pobřežními batteriemi s obou stran. Proto přec dopraveny lodě až k vnitřní rejdě. »Chijomaru« zakotvil asi na půl kabelu od pobřeží na západní straně Zlaté hory, kde byl roztržen a potopen. »Fukuj- maru« chtěl zakotviti v levo od »Chijomaru«, víc však v předu, byl zasažen nepřátelským torpědem a potopil se. »Jošikomaru« zakotvi v levo od »Fukujmaru« a byl roztržen. »Jošiko- maru« projel mezi »Jukujmaru« a »Chijomaru«, vraziv ze zadu do nepřátelské minonosky a za- kotvil uprostřed vnitřní rejdy. Tam byl zasažen nepřátelským torpedem, položil se na stranu a potopil se u levého břehu šířkou dolů. Pokus o uzavření vjezdu dál se, jak shora vylíčeno. Avšak mezi »Jošikomaru« a »Joneja- maru« zbyl prázdný prostor, tak že, bohužel, nepodařilo se přístav zcela uzavříti.
Číňan Čif Tokio Togo Port Artur Reuter Osta zlatý hora
16 article
Padli: fregatní kapitán Hivox, poddůsto nický aspírant, 2 poddůstojníci a lodníci. Těžee raněn byl 1 nadporučík, lehce 1 kapitán, 1 lodní inženýr a 6 poddůstojníků a lodníků. Ostatní účastníci výpravy byli přijati bez pohromy na minonosky. Dvě minonosky, postupujíce s loděmi, jichž se mělo použiti k uzavření přístavu, setkaly se asi mořskou mili před přístavním vjezdem s ne- přátelskými hončími minonoskami a pustily se s nimi do boje. Podařilo se jim porouchati ne- přátelské lodky velmi značně. Zdá se, jakoby jedné honči minonosce býval rozbit parní kotel. neboť když vracela se, pozorovalo se, že se z ní vali pára. Po provedeném útoku a sebrán mužstva z lodí, jež měly přístav uzavříti, pozo- rována na úpatí Zlaté hory nepřátelská loď, jež patrně nemohla se hnout. Ač naše hončí a oby- čejné minonosky zůstaly až přes svítání v do- střelu nepřátelských batterií, jež po nich prudce pálily, nedoznaly žádné škody. Japonci o srážce u Čenču. Z Tokia, 30. března. (C. B.) Dle úřadn zprávy 28. t. m. o 11. hodině dopolední pluk gardové jízdy a oddělení pěchoty obořily se na nepřátelskou jízdu, jež — počtem asi 600 m. — obsadila Čenču. Konečně podařilo se nám vypuditi nepřítele z jeho postavení a obsaditi je. Naše ztráty jsou: 1 důstojník a 7 mužů zabiti, 2 důstojníci a 10 m. raněno. Myslíme, že nepřítel ztratil aspoň tolik lidí jako my. Japonský předvoj v Hajdžu. Ze Seulu, 30. března. (Reuter.) Japonský předvoj obsadil 27. t. m. Hajdžu, mořský pří stav jihozápadně od Aňčžu. Vyhláška admirála Makarova. Z Čifu, 30. března. (Reuter.) Admirál Ma karov, velitel ruského loďstva v Port Arturu, vyhlásil, že všecky vojenské neb obchodní lodi jež vplují do operačního pásma v noci bez světel a ve dne bez vlajky, budou se považo- vati za nepřátelské, nezastaví-li se na slepý výstřel.
Hivox Japonec Čenč Hajdža Makarův ma karov Tokio Seul Čif Port Artur Reuter
17 article Telefonické a telegraf. zprávý „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávý „Národních Listů“. Chiari o smiřovačkách. Z Vídně, 30. března. Poslanec dr. Chiar vyslovil se k redaktoru » Německonacionální korrespondence« o akci smiřovací takto: »Každý národ zápasí za uplatnění své národnosti a snaž se zvětšiti svou moc a svůj vliv a to vždy na úkor národa jiného a na úkor centralisujíeí moci státu. Že za těchto snah jsou Němci ra- kouští v první řadě napadání ze všech stran, plyne z jich postavení jako nejčilejšího a nej- pokročilejšího národa kulturního, jakož i z jich historicky odůvodněného významu pro každou vládu rakouskou. Žádná vláda rakouská, necht je jakkoli složena, nebude moci postrádati Němců, poněvadž Němci rakoušti jsou jediným živlem, stát zachovávajícím v národnostním chaosu rakouském. Němci až do poslední doby myslili, že jsou ve svém postavení zabezpečeni, jako kulturní, vedoucí národ a jako kmen, s státem nejtěsněji spojený. Proto chovali se po stránce národní méně energieky, než ostatní národové. Tím bylo umožněno, že vlády rakou- ské mohly plniti požadavky národů ostatních. pronášené pod heslem rovnoprávnosti. Když však Němcům se uložila příliš silná zkouška obtěžkaci, tu vzplanul též u nich cit národní a chystají se také k energickému hájení svých práv národních a podmínek svého rozvoje. Němci chtějí chrániti svou državu a nemohou připustiti, by potřeby národů ostatních se hradily na jich úkor. Každý útok na statek národní setká se s nejsilnějším odporem. Dospěli jsme však nyní k mrtvému bodu, poněvadž pohybem národnostním je zadržen veškerý pohyb ve směru pokroku a hospodářského rozvoje. Udá- losti politické ukazují, že odnárodnění není možným ani na té, ani na oné straně. My Němci neponěmčíme Slovany ani Vlachy, ale ani my se nedáme poslovaniti nebo povlaštit.
Chiari doktor Chiara Němec Slovan Vlach Vídeň
18 article
Jako uznáváme germanisaci za nemožnou, budou též Čechové musiti se vzdáti snah po českém státu. Žádný z národů není s to, z Ra- kouska učiniti stát národně jednotný, avšak všecky národnosti žijí přece ve státě tom po- spolu a mají mnoho zájmů společných. Musí se nalézti cesta, aby se umožnilo snesitelné sou- žití různých národů, aby byly uschopněny k společné osvětové práci a aby hospodářská síla, spočívající v celku, byla uplatněna. Sotva je možno, mysliti si jinou cestu než tu, na kterou se již ukazovalo často, totiž cestu, vedoucí o rozluky národní k federalisaci. Každý náro nechť jest v otázkách národních a kulturních samostatný a nechť svých prostředků duševních a hospodářských použivá ke svým vlastním účelům. Jako má každý národ právo na rozvoj národní, má též každý národ povinnost se o to starati. Nechť se žřídí katastr národní, ve kte- rém se musí každý přihlásiti ke svému národu, nechť se zruší některá všeobecná daň, jejíž výnos nyní mohl by hraditi vydání na účely národní a kulturní a nechť si pak každý národ sám uloží daň na své národní a osvětové po- třeby. Čím více sporných otázek národních se bude moci vyjati z kompetence sněmů zem ských a říšské rady a přikáže se národním sborům zákonodárným, jež by se pak zřídily, tím spíše bude umožněna dohoda a společná práce a tím spíše se bude moci Rakousk opětně postaviti po bok moderních států kul turních«.
Čecho
19 article
Posl. Hofman
Posl Hofman
20 article
Z Vídně, 30. března. »Všeněmecká kor- respondence« oznamuje: »Všeněmecký poslanec na sněmu království českého za politický okres Karlovy Vary a Jáchymov v sobotní karlovarské schůzi voličské prohlásil, že oznámil nejvyššímu maršálkovi zemskému svou resignaci a že se bude ucházeti o mandát, jako přívrženec Scho nererův.« Z Karlových Varů telegrafují jmeno- vané korrespondenci, že na schůzi všeněmeckých důvěrníků vyslovena byla poslanci Hofm novi opětně naprostá důvěra a poslanec ten vyzván, aby zůstal. Hofman vyhověl této žá- dosti a zpravil telegraficky o svém rozhodnut kníž. Lobkovice.
Hof Hofman Lobkovic Vídeň Karlov Vara Jáchymov Karlová Vary
21 article
Slovinci a Vlaši.
Slovinec Vlach
22 article
Z Terstu, 30. března. (Zvl. telef. »N. L.« Slovanský svaz na radě říšské v odpovědi na pamětní spis, podaný politickým klubem »Edi nost« v otázce terstské university a vlašsko slovinského sblížení, sděluje, že dosud konány s Vlachy jen předběžné a nezávazné porady že posl. Špinčič byl vyzván, aby pokračoval v těchto poradách po čas velikonoční prázdně a o výsledku jednání po zahájení říšské rady podal svému klubu zprávu. Týž poslanec by dále vyzván, aby porady ty konal ve srozumění se Slovinci a Chorvaty terstskými a istrijskými.
Ed nost Slovinec Chorvat Terst
23 article
Ze Srbska.
Srbsko
24 article
n. Z Berlína, 30. března. Zdejší »Lokal anzeiger« sděluje z Bělehradu, že stalo se již rozhodnuti v záležitosti spiklencův. Nejen první pobočník králův Popovič, nýbrž také všichni ostatní ordonanční důstojníci královi, kteří se zúčastnili zavraždění krále Alexandra a královny Dragy, budou odstranění od dvora a pensiono vání. V Bělehradě doufají prý tak dosíci ná vratu vyslancův. (»Lokalanzeiger« náleží ovšem k nejkalněj ším pramenům, pokud se týče zpráv ze zem slovanských. Pozn. red.) Z Bělehradu, 30. března. (C.-B.) Skupštin přijala autonomní celní tarif v 1. a v 2. čten s nepatrnými změnami a předlohu o státní půjčce u fondové úpravy (státní hypoteční banky na stavbu železnic. Schůzka neapolská a Balkán. a. Z Říma, 30. března. Jak se na mini sterstvu zahraničním proslýchá, došla ráno, den schůzky císaře německého s králem ital- ským, z Vídně definitivní závazná odpověd, v příčině některých bodů týkajících se otázky balkánské. Tato officiální odpověď nepřišla ovšem náhodou nedělního rána a po dlouhé a srdečné rozmluvě císaře s králem odeslána byla zpráva císaři rakouskému do Vídně, jehož ruce po vzájemné úmluvě mezi Německem a Italil bylo s důvěrou svěřeno rozřešení někte- rých sporných bodů. Schůzka ta poskytla oběma panovníkům přiležitost, pojednati nejen o stycíeh Rakouska s Italií v otázce balkánské, nýbrž též vyměnit názory o vzájemné příští akci obou států v politice mezinárodní.
Popovič Drag Berlín Bělehrad Balkán Řím Vídeň Německo Italit Rakousko
25 article
Rusko a Anglie. n. Z Kolina n. R., 30. března. Dle petro hradské depeše »Köln. Ztg.« upozorňují rusk listy, pojednávajíce o schůzce Viléma II. s krá lem italským, k tomu, jak Anglie jest isolována Poukazují též k tomu, jak tvrdošíjně pokoušela se v posledních letech Anglie znepřáteliti Italii, Francii, Německo a Rusko. »Novoje Vremja« dí, že myšlenka anglo ruského sblížení ovšem není politickou chimérou, ale takové sblížení že bylo by možné jen, kdyby Anglií byly Rusku poskytnuty dostatečné záruky, že po rusko- japonské vojně nebude následovati evropský kongres, jenž by připravil Rusko o ovoce mož- ného vítězství. Kdo Rusku takové záruky nyní poskytne, může býti jist jeho přátelstvím, protože následky nynějši vojny znepoko- jují mysli v Rusku mnohem více než sám výsledek války. Nespokojenost v anglické vládní straně. x. Z Londýna, 30. března. Vedle Hichs- Beache nechce za přištích voleb sněmovních kandidovati již na padesát nejspůsobilejších unionistův a to z nespokojenosti s nejasným stanoviskem premiérovým v otázce celní. Hererové proti Němcům. n. Z Hamburku, 30. března. 450 žen dětí německých, zachráněných před povstalými Herery, připluje sem dne 2. dubna z jižní Afriky. Uprchlíkům dostane se 40.000 marek na darech. Později přibude sem ještě větší po- čet uprchlíkův. Odboj Beduinů. F. Z Frankfurtu, 30. března. »Frankfurte Ztg.« oznamuje: Sultán poslal tři prapory z Da- mašku do Mediny, kde svatá karavana putujíeí ke hrobu prorokově, zadržena byla kmenem be- duinským. Tito stěžují si, že Turecko po několik let již neplatí jim 5000 tolarů císařovny Marie Terezie, které jim dle smlouvy přináleží.
Köln Vilém II Herero Němec Marie Terezia Rusko Anglie Kolina můj Francie Německo Londýn Hamburk jižní Afrika Frankfurt Medina Turecko Frankfurt Ztg Novoj Vremja
26 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 30. března. (C.-B.) Císař od- jede 4. dubna do Opatije navštiviti švédského krále Oskara a lucemburského velkovévodu Adolfa a vrátí se do Vídně zase 6. dubna. Hodnost tajných radů propůjčena hlavnímu inspektoru vozatajstva, generálu jízdy Janu Latscherovi, předsedovi vrchního vojenského soudu, podmaršálu ryt. Gustavu Plentznerovi a veliteli VIII. armádního sboru a velicímu generálu v Praze, podmaršálu ryt. Czibulkovi. Dementi italské mobilisace. Z Říma, 30. března. (C.-B.) »Tribu na« prohlašuje za bezpodstatnou zprávu některých novin o mobilisaci italského loďstva pro případ komplikací v balkánské otázce, a lituje, že ta- kové zprávy roztrušují se v době, kdy panuje o Balkánu úplna shoda mezi všemi mocnostmi, zvlášť mezi Rakousko-Uherskem a Italii. List dodává, že může dáti při té příležitosti formální a zcela uspokojivé ubezpečení. »Popolo Romano« potvrzuje dementi o mobilisaci italského loďstva, praví, že vl- deňská vláda, jak se za několik dní zví, zachovala se k italské velice ochotně, při- javši italské návrhy na rozhrani- čení makedonských okruhův, jež budou podrobeny mezinárodní stráži a kontrole. Francouzský rozpočeř na r. 1905. Z Paříže, 30. března. (C.-B.) Rozpočet na r. 1905, jenž bude předložen v dnešní sně- movní schůzi, obnovuje svou jednotnost tím, že záruka za železniční úroky je vřaděna mezi řádné výdaje a vyloučeny jsou z něho všecky příjmy pomijející a výminečné. Výdaje jsou rozpočteny u porovnání v r. 1904 o 38 mill. fr. výše. Vzrůst ten srovnává se s normálním vývojem různých služeb a s břemeny, způsobe- nými novými zákony. Rozpočet vykazuje pře- bytek 137.000 fr. a ten je skutečný, nebot příjmy jsou vřaděny tak opatrně jako loni.
Oskar Adolf Latscher Plentzner Czibulka Romana Vídeň Opatije Praha Řím Balkán RakouskoUhersko Paříž Italia
27 article
Francouzská sněmovna. Z Paříže, 30. března. (C.-B.) Sněmovna rokovala dále o dotazu po námořní správě. Posl. Lockroy ohražuje se proti no- vému duchu, jenž vnikl do námořnictva a brojil proti chování se ministra Pelletzna k dů- stojnietvu. Řečník stěžuje si, že loďstvo je seslabeno a lodní program nebyl proveden. Nemáme no- vých lodí — praví — naše loďstvo nemá uhli a žádné hotovosti. (Hlučné přerušení na levici.) Připomíná afféru vynálezce Pietetaa ptá se, je-li to pouhá náhoda, že Německo staví teď ponorné lodě, jež jsou francouzským velic podobny. Konečně prohlašuje, že sněmovna jistě nepřevezme zodpovědnost za tyto stesky. (Pochvala v středu.) Ministr Pelletan prohlašuje, že prone- seny proti němu žaloby, ale nepodány žádné důkazy. Popírá formálně, že loďstvo nemá žád- ných válečných zásob a podotýká, že musil se starati dvojím směrem, jednak o lodní program jednak o námořské opory. Ztenčil-li potřebné úvěry, učinil tak se zřetelem na finanční po- měry. Vzdor tomu však dal stavěti víc lodí, rozmnožil námořské opory a zdokonalil mobilní
Posl Pelletzn Pelletan Paříž Německo
28 article
Nevzdal se nikdy stavby minonosek, jež jsou francouzskou zbraní par excellence. Stavba zdržo- vala se pouze pro nové opravné pokusy. Uza- vřel smlouvy o stavbě 36 minonosek a dosáhl úvěru na 50 nových. Počet ponorných lodí s také rozmnožil. Odmítá rozhořčeně důminku, že prozradil tajnosti národní obrany. (Pochvalav levo.) Se zřelelem na nynější události ve vý- chodní Asii rozmnožilo se loďstvo v čínských vodách tak, že tak četného tam Francie dosud neměla. Ministr protestuje proti piklům, jež osnujl se proti němu, že odcizeny důvěrné spisy a že jeho podřízení podněcují se, aby odpírali po- slušnost. Nevzpírá se, aby zavedlo se vyšetřo vání, avšak jest si vědom, že konal dokonale svou povinnost. (Pochvala na levici.) Posl. Doumer nevěří v oslabení fran- couzského loďstva, avšak ministr je vinen, že se zdržela stavba obrněncův a ponorných lodí. Rozpočtový výbor, jenž nikdy nemohl dostat zprávy o stavbě nových lodí, choval se k mini strovi velmi blahovolně. Posl. Jaurs přerušuje řečníka poznám kou, že kuly se pikle proti Pelletanovi. Doumen přijal od strany, k níž nepatřil, hodnost indo- činského guvernera. (Hlučná pochvala na krajni
Posl Asie Francie