Ročník XXIX.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Strana 401.

1 K, 1 l vína angreštového za 40 kr. a 1 l slivovice za 1 zl. I dovolujeme si tyto vý- robky závodu rolnického — prvního to zá- vodu toho druhu na čes. východě — jako výrobky zdravé ctěnému obecenstvu vřele doporučiti. Hospodyňská škola letní pro dívky rol- nieké v Hořovicích. Při hosp. škole zimní v Hořovicích zahájen bude 11./4. 1904 5mě- síční hospodyňský kurs letní pro dívky. Vy- učováno bude denně (mimo neděle a svátky) od 11./4. do 31./8. 1904. Vyučovati se bude prakticky i theoreticky: veškerým pracem domácího hospodářství, pracem v zelinářské zahradě a ženským ručním pracem, zejména střihu a šití prádla i obleků, kreslení střihů, braní míry atd. Zvláštní pozornost věnována bude praktickému výcviku v mlékařství, vý- robě másla, v sýrařství a zpracování ovoce. Vyučováno bude také zdravovědě a vychova- telství. Vyučovati bude vedle řiditele a od- borného učitele školy zvlášť ustanovená od- borná učitelka domácího hospodářství, ku- chařka jako hospodyně a učitelka pro střih a šití šatů. Při škole zařízena jest společná domácnost (internát) pro 20 chovanek, ku- chyně, pracovna a jídelna. Chovanky budou v internátě pod stálým dozorem odborné učitelky. Za celé zaopatření v internátě platí chovanky 28 K měsíčně předem. Zápisné ob- náší 4 K, za opotřebení inventáře 10 K Vyučování jest bezplatné. AAAAv

Zvědy a odpovědi. Čís. 181. V r. 1895 jsem přesídlil a nyní mě z bývalého mého bydliště upomínají o obecní při- rážky z r. 1894. Stvrzení, že jsem zaplatil remám v rukou, ale soudím, že jsem zaplatil. Jsem to F. L. v o. povinen platit? Odpověď: Nebyl-li Jste dříve upomínán, ne- musíte platit; neboť přirážky jakož i daně toliko do tří let jsou žalovatelny. Čís. 182 a) Mám louku vedle sousedovy za- hrady, a odtud mi jeho drůbež běhá na louku, kde mi činí škody. Když majiteli zahrady (a drůbeže) řeknu, by lepší pozor na drůbež dal a ne-li, že mu ji zastřelím, jmenovaný odpoví mi, bych prý to zkusil, že mne to odnaučí; drůbež prý uvázána býti nemůže. Jak mám se zachovati? — b) Musí býti zbrojní lístek na flobertku? — c) Může pří- sežný hlídač bez svědků drůbež stříleti? J. P. vr Odpověď: a) Zákon o polním pychu dovo- luje sice drůbež stříleti, když jinde se nedá za- jmouti; ale měl byste opletání. Zjistěte ale svědky, čí jsou slepice, a žalujte na odškodnění. Názor sousedův, že drůbež, nemohouc býti uvázána, může všude škoditi, jest násilnický a zasloužil by, abyste jej notně o jiném poučil. Dle všeho se přiznává sám, že jeho drůbež vám škodí. — b) Na flo- bertku není třeba lístku zbrojního. — c) Přísežný hlídač může beze svědků drůbež zastřelit, když ji jinak nemůže zajmouti.

Čís. 193. a) Zamýšlím záhy z jara pohnojiti louku síranem amonatým; bude hnojení toto na vzrůst trávy dobře účinkovat? Louka tato jest před rokem na zimu hnojena Thomasovou struskou a kainitem, na 1 měřici 1 q Thom. str. a 1g kainitu. — b) Mám krávu, od které již po nějaký čas se mléko sráží; kráva tato se od září již třikráte běhala a také vždy připuštěna byla (po- sledně 12 února). Co jest toho příčinou? F. Č v n. Odpověď a) Účinek síranu amonatého bude jen pozvolný a na louce skoro nejistý. Když chcete vůbec druhým hnojivem hnojit, volte ledek, jenž rychle a jistě účinkuje a není co se týče cen dusíku v něm dražší než síran. Dávka Thomasovy moučky jest malá. — b) Příčina nedá se tak beze všeho udati. Může býti také vinno běhání. Čís. 184. a) Mám dva koně 8 a 9 r. staré, kteří velice špatně tráví oves; co jest toho příčinoua jak tomu odpomoci? Slyšel jsem, že šrot ovesný nemá toho účinku jako oves; jest to pravda? b) Kde bych mohl koupiti „kulonovu renetu“ totiž štěpy? V. D. v j Odpověď: a) Kupte si mačkadlo na oves; oves šrotovaný nemá ten účinek jako oves celý. Kdyby mačkání nepomohlo, nechte oves na hrubo rozdrtit ve mlýně, ne ale na šrot. — b) U Jos. Válce, školkářský závod ve Věkoši u Hradce Kr. Čís 185. a) Společné lesy a louky. — b) Pro- měna pole na les. Hosp. spol. Borovnice.

Odpověď: a) Jsou-li louky a lesy vaším spo- lečným majetkem, nepotřebujete rozdělení ohla- šovati, nýbrž je dejte pouze oprávněným země- měřičem rozměřiti a zadejte o rozdělení ku kni- hám; to nechte provésti právníkem. — b) Sázejte hned do strniště jetelového a pak jej ještě do úplného vyhynutí vytrhávejte. Na část písčitou dejte borovice, na druhou smrky s modřínem do řad 1 m vzdálených. Čís. 186. Chcem zakoupiti triér na čistění a třídění obilí. Které české vyrabitele byste nám co solidní doporučiti mohli? Hosp.-čten. besed i v J. Odpověď: Pokud víme, nevyrábí žádná firma ani německá triéry, poněvadž vyžaduje výroba zvláštních strojů. Firmy všecky vedou pouze v nich obchod. Vyrábí je jedině něm. fir. Heid v Štokeravě. Čís. 187. Loni pozoroval jsem jak na ječmenu tak i na ovsu, že jistá část jest zničena snětí. Chtěje letos této škodě předejíti, zamýšlím semeno mořiti. Jak si u věci té počínati mám? v. H. vT Odpověď: Na 1 hl obilí rozpustí se 20 deka modré skalice ve vodě; obilí se do roztoku sype za stálého míchání a udělá se roztoku tolik, aby bylo obilí pokryto aspoň na 10 em vysoko. Tak zůstane obilí 12 hodin. Pak se roztok spustí, obilí vyhází a přehazuje k oschnutí, dá se do pytlů v onom roztoku vypraných. Čís. 188. Jest výhodno nyní z jara pohnojiti k řepě kainitem, jaký to má výsledek na vývin řepy a kde ho možno dostati? J. S. v D. .

Odpověď: Kainit dobře k řepě neúčinkuje, můžete jej ale z jara použiti a zaorati, dostanete jej k. př. u p. Machatého v Chrudimi. Sluší ale dáti přednost 40 soli draselnaté; je sice dražší, dává se jí sotva polovice co kainitu, má ji n. př. továrna na strojená hnojiva v Kolíně. Čís. 189. Zdaž s dobrým prospěchem upotře- bím vápno hozené teď na jetel, který letošním rokem k sekání bude, aneb k jeteli, který sít budu? Mohu upotřebit vápno i kainit k jedné plodině? — Chci zkusit hrobkovacím strojem sít řepu; stačí uválet lehkým válcem? v. 0. Odpověď: Můžete vápno ihned upotřebiti zároveň jetel uvláčeti po rozhození vápna. Mů- žete použít vápno i kainit současně, ale hned směs rozhoditi, neb lépe každé zvlášť. — Přivalte řepu raději těžším válcem. Čís. 190. Můj hovězí dobytek dostává po vý- palkách často zánět nad a kolem paznehtů, tak že dobytče stále nohy zvedá, následkem čehož to- liko nepatrně na sebe béře, ano i na váze tratí. Zánět tento podobá se onomu, který se objevuje při silném krmení melasou tekutou. Jak odpomoci? J. S v B.

Odpověď: Nohy denně omývejte teplou vo- dou, v níž je karbolka rozpuštěna, až tak vysoko, pokud je vyrážka. Čís 191. a) Čím bych mohl vzpružiti řídký, špatně vzešlý jetel žlutý, aby mi dal dosti slušnou úrodu (snad superfosfátem, rychle účinkujícím)? Taktéž čím luka pohnojiti, aby ještě první seč byla zdatná? — b) Chci ledkovati ozimé žito, pozdě zaseté, prořídlé — mnoho li asi ledku na 1 ha, kdy je nejvhodnější doba k ledkování a jak si počínati; co stojí 1 a ledku a odkud lze nej- lépe objednat? J. H. v L. Odpověď: a) Je li jetel řídký, rozvláčejte jej, jetel žlutý to dobře snese a zavláčejte do něho vikev, spolu zavlečte superfosfát na 1 korec 75—100 kg. Rovněž luka pohnojte superfosfátem, abyste měl hned první seč značnou a přistříkněte ledku. — b) Žito poledkujte ihned, jak budete moci vstoupit na pole, později by to neprospělo a způsobilo pouze podrost, na 1 ha aspoň 150 kg. Ledek stojí as 25 K a objednejte jej u nejbliž- šího hosp. družstva, jinak k. p. z kolínské to- várny na strojená hnojiva. Čís. 192. a) Můj soused má nasázené smrky na své zahradě docela vedle mého stavení a plotu, tak že větve jich přesahují přes plot a na stavení. Musím to trpěti, aneb jak daleko podle zákona mají býti sázeny? Avšak větve mých stromů ovoc- ných, nepřesahujících přes plot, ale škodících jeho smrkům mi olámal; smí si to dovoliti? — b) Může si obecní výbor propachtovati honitbu sám o své vůli a peníze si nechati na obec a poškozenému náhrady nedati? Js.

Odpověď: a) Udělejte, co váš soused udě- lal a vykopte ze svého pozemku kořeny smrků; to smíte udělat, co je ve vašem a na vašem po- zemku, je vaše. Zákon nestanoví vzdálenost, jen musí strom státi na pozemku majitele. — b) Ne- může, musí býti volen výbor honební, jenž peníze rozdělí dle pozemků, pokud členové společenstva honebního jinak se neusnesou. Odpověď na obšírný dotaz p. F. L. v L.: Je-li půda vaše tak bujná, že len lehá, přihnojte na 1 míru 40 kg superfosfátu, sejte ale přece len hustě, na míru 50 kg a zavláčejte jej na rovné pole; kupte semeno pernavské a sejte na široko, ne do řádků. Vzdálenost řádků u secího stroje volte 10 cm, ta je nepřiměřenější. Nebojte se, že se půda mezi řádky nevyužitkuje, vždyť jdou ko- řeny až 1 m na strany. Dnes je nejlepší soustava strojů t. zv. „Hoosier“ (s posunovacími válečky rýhovanými). Nemáte li zkušenosti, vezměte si stroj na zkoušku. Jaké stroje má p. Kašpar v Praze, nevíme. — Jetel musíte rozvláčeť dobře a teprve inkarnát přisíti a zase vláčet a uválet. Bylo-li hnojeno mrvou chlévskou před 2 lety, lze pole ještě letos za pohnojené považovati. Rkkhkkkk

Záležitosti spolkové. Ústřední hosp. společnost pro král. Če- ské koná plnou řádnou hromadu v neděli dne 27. března o 10. hod. dopolední v zasedací síni zeměd. rady v Praze. Pořad: 1. Zpráva o čin- nosti společnosti a zpráva účetní za rok 1903. 2. O nutnosti, aby při regulaci a kanalisaci řek českých pamatováno bylo současně na provádění meliorací a na povodňování sousedních pozemků hospodářských (zpravodaj p. Rich. Šantrůček, vrch. inženýr zeměd. rady). 3. Volba 10 členů řiditelstva na 4 roky a 1 člena řiditelstva na 1 rok. 4. Volba revisorů účtů na r. 1904. 5. Volné návrhy. Hospodářský spolek pro okres opočen- ský koná výroční valnou hromadu v pátek dne 25./3. o 11/2 hod. odp. v sále hostince p. J. Ho- lance v Čánce. Na programu nalézá se. 1. Čtení protokolu z minulé valné hromady, 2. Přednáška p. Bedř. Budínského, assistenta hospodářské školy v Opočně: „O osnově zákona v příčině závazných společenstev hospodářských“. 3. Volba nového výboru, revisorů účtů a zástupců spolku do hosp. župní jednoty Severovýchodních Čech. 4. Přijímání členů a vybírání příspěvků. 5. Volné návrhy. Hospodářské společenstvo pro okres vy- sokomýtský bude odbývati v něděli dne 20. března 1904 o 2. hod. odpolední valnou schůzi v hostinci p. V. Petráně v Javorníkách. Pořad: 1. Jak pracovati ku povznesení mravní úrovně našeho lidu? (Promluví p. Salitrník Ferd., ředitel rolnicko-lukařské školy ve Vys. Mýtě). 2. Jak docílíme při nynějším hospodaření největšího vý- nosu? (Promluví p. Ruml J. V., učitel rolnicko- lukařské školy ve Vys. Mýtě). 3. Volné návrhy.

Hosp. spolek pro okresy Chrudim. Na- sevrky a Hlinsko pořádal dne 6./3. v Řesto- kách IV. letošní valnou schůzi, již zahájil místo- předseda p. E. Hrdlička. Po přečtení zápisníku o minulé schůzi promluvil p. prof. J. Stříteský „o významuskladišť prorolníka“. — Veškeré stavy, které s rolníkem pracují, vydělávají, rolník nej- méně. Příčina toho jest, že rolnictvo není dosud zorganisováno jako stavy jiné. Nízké ceny obilní maji svůj původ v tom, že po žních přijde velké množství obilí na trh. Jsou to nejvíce drobní hospodáři, kteří hned po sklizni prodávají. Když nedocíli ceny vhodné, slevi a tím ceny obilní stlačí. A jelikož malých hospodářů jest množství, má takovéto počínání vliv na celkový prodej obilí. Další příčina znehodnocení obilí jest, že rolnictvo v čásech dobrých přestalo domácí spo- třebu krýti ze svého obilí mletím a kupovalo mouku často uherskou od obchodníka; i chléb se v mnohých hospodářstvích počal kupovat od pe- kařů; tim domácí obilí se hromadilo, naproti tomu uherské oblí a mouka nabývala větší spo- třeby. Uhři vymohli si laciný dovoz pro své obilí a tak se octl rolník v sílusci bídné. — Aby rolník za obilí lepší ceny docílil, odporučována byla stavba obilních skladišť. Myšlénka ta není nová. Dosud tu a tam stojí starý špýchar, který slou- žil k tomu, aby se do něho v dobrých letech ukládalo obilí, které se při neúrodě upotřebilo. Účel jeho tedy byl: čeliti přílišnému zdražení obilí. Nyní, kde celý svět jest protkán železnými dráhami, paroloděmi, není drahota obilí možná. Proto skladiště obilní novodobé má účel opáčný: