Ročník XXIX.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Str. 397.

Upravení financí král. Českého stojí v popředí časových otázek. tomto nad jiné důležitějším úkolu veřejné správy přednášel dne 1./3. t. r. ve společnosti rakouských národních h - spodářů ve Vídni německý poslanec dr. Karel Urban, ve věcech finančních od- borník na slovo braný, jehož výklady vzbudily obecnou pozornost. Dr. Urban především vyložil, že v Ra- kousku úkoly a tím i břemena samosprá- vných sborů nepoměrně rychleji vzrůstají, než jich příjmy a proto že se namnoze vyhledává úhrada nastalých schodků, po- rušujících zájmy státní finanční politiky. Úkoly a břemena samosprávy vzrůstají poměrně rychleji než úkoly správy státnía vydání nižších orgánů samosprávných, obcí a okresů vzrůstají rychleji než vydání zemí. Důkazem toho jest vzrůstání nej- důležitějšího příjmu sborů samosprávných, t. j. přirážek ku přímým daním. V r. 1862 byly ukládány přirážky v naší polovici říše ku 124 milionů K, v r. 1900 ku 222.4 milionů K daní; vzrostl tedy v tom období základ přirážkový o 79 79.

Přirážky (počítaje také přirážky ob- chodních komor) vynesly v r. 1862: 45.3 mil., r. 1900: 235.7 mil. K, ačkoliv v tom období pominuly přirážky k osobní dani z příjmů. V 1. 1862—1900 vzrostly tedy přirážky ku přímým daním o 419.2 9, tyto daně státní pouze o 79.7%%. V těchto letech 1862—1900 vzrostly přirážky zem- ské o 321, okresní o 519.9%%, obcío 587%. Veškeré přirážky činily v r. 1900 asi 84% čistého výnosu přímých daní. Dr. Urban vypočítal zevrubněji úkoly. jež v novější době byly na zastupitelstva samosprávná složeny a jichž podnikání vyžadovalo rozmnožování příjmů progre- sivním zvýšováním přirážek; i dovodil, že tento proces obmezování moci státní roz- šiřováním oborů samosprávy bude i na dále postupovati. V Rakousku se vyvinuly pro- tivy státní a autonomní správy; jinde po- kládají i samosprávu — a to plným právem — za správu státní a neznají takových pro- tiv, jež měly u nás tak neblahý vliv na vývoj samosprávného práva finančního.

Dr. Urban vylíčil zevrubně finanční po- měry obcí v král. Českém, porovnávaje především poměry z l. 1883—98. V těchto 15 letech vzrostly obecní a školní přirážky ze 4,346.000 zl. v r. 1883 na 8,448.000 zl. v r. 1898, tedy o 94%. Veškeré příjmy obcí v tom období vzrostly z 20 na 82 milionů zl. V tomto období také příjmy okresů progresivně vzrůstaly. Při vyličování vývoje finančního hospo- dářství zemského dr. Úrban především při- pomenul, že zemský výbor není samosta- tným orgánem finanční správy země a že musí prováděti toliko usnesení sněmu, a to také taková usnesení, s nimiž nesouhlasí. V posledních letech byl pravidelně zem- ským výborem předkládaný rozpočet sně- mem valně změněn, t. j. zemská vydán byla, přes odpor zem. výboru, zvýšována proto nespadá odpovědnost za takové vy- řizování zem. rozpočtu na zemský výbor. Ministerstvo se může proti podobnému porušování rovnováhy státního hospodář- ství brániti vybrožováním svou demisí nemusí předkládati usnesení říšské rady. s nimiž nesoublasí, k sankci a j. Zemský rozpočet se však nevyřizuje — jako rozpočet státní — finančním záko- nem; sněm jest při usnášení o zemském rozpočtu oproti vládě i oproti zemskéma výboru svrchovaným. Ani vláda, ani zem- ský výbor nemá zákonných prostředků k měnění usnesení sněmu o rozpočtu. Neutěšený stav zemských financí v král. Českém jest především způsoben stále ro- stoucími náklady na obecné školství, při jichž zvýšování vláda poroučí, aniž by stát k jich uhražování náležitě přispíval.

Náklady na obecné školství činí s osta- tními náklady na vzdělávání a umění 54% zemských vydání. Potřeba obecného škol- ství činila v r. 1880: 6 milionů K, r. 1890 12 milionů K a r. 1900: 20 milionů K. Upravením platů učitelských vzrostl tento náklad o 8 mil. a činil r. 1903: 33.2 mil. K. V r. 1904 vzroste ještě pětiletými přídavky a j. o 3.5 mil. K. tak že bude na r. 1904 činiti okrouhle 38 mil. K. V l. 1880—1904 vzrostla tato potřeba země o 500%. Do r. 1880 nemělo král. České stálého dluhu. Ještě v r. 1890 činily pasivy zem- ské pouze 5.4 milionu K; koncem r. 1903 vzrostly na 64.2 milionů K. Náklady: na veřejné stavby činí 10.1 9, k účelům humanitním 10.5% zem. vydání. Finanční správa země rozlišuje se pod- statně s úkoly správními, jak byly zem- ským zřízením vymezeny. Po zemském zřízení spadají v obor správy zemské především úkoly týkající se zemědělství. veřejných staveb a dobročinnosti. Zatím převýšily náklady země na školy potřeby všech ostatních odvětví zemské správy. tak že absorbují finanční prostředky země na úkor jiných úkolů zemské správy, ač- koliv jest kompetence země ve věcech školských nad míru obmezena. Podnikáním těchto nepředvídaných úkolů zemí zkracují se prostředky k řešení dů- ležitých správních úkolů v oboru sociálně- politickém, chudinském a j. Náklady zemské na vyučování, vzdělá- vání a umění činí v Čechách přes 56 9. v ostatních královstvích a zemích v naší polovici říše 20—40%, v Tyrolsku, Bu- kovině a Gorici pouze 3% zemských vydání. Zemský schodek král. Českého na r. 1904 dosáhl hrozivé výše 14 mil. K, ačkoliv byly zemské příjmy velice rozmnoženy. V tom období přibyly úděly ze státních daní z kořalky 36 mil. K, výnos zemské daně pivní 12 mil. K. Výnos přírážky zem- ské k přímým daním vzrostl o 5.5 mil. K.

Současně s rozmnožením zemských příjmů o 22.5 mil. K vzrostla zemská vydání o 44 mil. K a země se octla v těžké finanční krisi. K ozdravění zemských financí vedou po výkladech dra. Urbana tři cesty: 1. vyhledání pramenů nových příjmi, 2. uzavírání nových zápůjček, anebo 3. zvýšování přirážek k přímým daním. Rozpočtová komise sněmovní vyhledala v minulých letech drahně nových zemských poplatků a zemský výbor v příčině té před- ložil vládě obsáhlý pamětní spis. Finanční ministerstvo u vyřízení tohoto podání od- poručovalo v prvé řadě zavedení zemských daní spotřebních. Pokus tento byl učiněn zavedením zemské dávky z kořalky a z piva.

Na zvýšení těchto dávek není lze pomý- šleti, protože by to mělo za následek valné obmezení spotřeb lihu a piva. Uzavírání nových zápůjček je při velkých veřejných břemenech velice nebezpečným. A proti zvýšování dosavadních přirážek se zdvihá všeobecný odpor. K uhražení schodku na r. 1904 musila by býti zem- ská přirážka zvýšena z 55 na 72% — ta- kové zvýšení bylo by však povážlivým. Dr. Urban nesouhlasí s postoupením re- álných daní zemím. Zreformování autonomních financí v Ra- kousku jest velice znesnadněno státoprávní povahou zemské správy, velkými hospodář- skými a kulturními rozdíly zemí a různých krajů; národnostními nároky a j. Ideálem této úpravy by, po názoru dra. Urbana, bylo, aby byly veškeré veřejnoho- spodářské zvláštní důchody zemí zrušeny a zemím aby se dostalo ze státních dů- chodů údělů dle poměrů jich platnosti. Pak by z každého fiskálního prospěchu státu vznikl také hmotný prospěch zemím. Větších nesnází bude překonávati při upravování finančního hospodářství nižších orgánů samosprávných, jež jest úzce spo- jeno s provedením reformy samosprávného zřízení vůbec. Problém reformy autonom- ního práva finačního není lze řešiti bez obsáhlé změny správy.

Zbědované pomery financí král. Českého jsou po výtce následkem nesprávného vy- hledávání prostředků k úhradě zemských potřeb, nešetření důležité zásady finanční politiky: vyhledávání úhrad na pokud lze širokém základě pramenů berních. Vr. 1902 musili poplatníci reálních daní uhra- žovati 61%% potřeby zemské, Správa, jejíž vydání po výtce vzrůstají rapidně postupujícími povinnostmi při ře- šení všeobecných úkolů státních, musí úhradu svých potřeb zakládati na veške- rém rozdělení příjmů a musí toho dbáti, aby mezi prameny příjmů a povahou vy- dání byla vnitřní souvislost. Tato zásada se srovnává s dějinným vý- vojem bernictví a tato myšlénka jakéhosi finančního společenství konkurenčního státu a země byla v posledních letech uplatněna vyhražením údělů z výnosu osobní daně z příjmů a daně z kořalky a zemím. Při těchto údělech arciť není vnitřní sou- vislosti s úkoly správy zemské, jež mají býti jimi uhražovány. V jediném oboru samosprávném stává součinnost státních a autonomních orgánů, totiž ve správě školni. S právem k účasti ve správě spojena jest také povinnost k uhražování potřeb školních. A však stát vyhražuje si rozhodující vliv při stanovení potřeb školních, aniž by přiměřeně také k jich úhradě přispíval. Upravení finanční konkurence státu a zemi při opatřování nákladů na školy bylo by zvláště v zájmu školství, protože jest pochybno, stačí-li prostředky zemí k zabezpečení vývojea zachování obecného školství na takové výši, aby vyhovovalo kuiturním nárokům doby. Státní příspěvek na vydržování obecného školství by měl býti vyměřen obnosem, převýšujícím přesně stanovené zemské přirážky k účelům školským potřebné. Ta- kovou pomocí státní bylo by lze zemské finance království Českého rázem urovnati.