Str. 396

HOSPODAŘSKÝ LIST.

Ročník XXIX.

pro hospodářství trvale určených (strava netrvale zaměstnaných se neodráží); g) příspěvky k nemocenským a úrazo- vým pokladnám, k starobním, vdovským a sirotčím pokladnám za hosp. personál; h) daně přímé i nepřímé i provozovací 2. Jako další srážky počítají se: a) kvota amortisační; b) ztráty zkázou výrobků, úbytkem in- ventáře povstalé, zejména: ztráty povstalé opotřebením předmětů a zmenšením jich hodnoty provozovací (n. p. zmenšením ceny strojů). Nelze však započítati ztráty na kmenovém jmění, n. p. povodní, požárem, dědickými podíly a p. způsobené. 3. Počítají se ale různé odepisy, zejména knihovně zjištěné ztráty, ztráty účetní, ne- dobytnosti a j. Kdo odpisy neúčtuje, může si sraziti výdaj na znovuzřízení předmětů. Kdo odepisy účtuje, smí výdaj k znovu- zřízení předmětů jen tehdy srazit, byl-li výdaj učiněn k jinému účeli než ku kte- rému se odpis vztahoval; ku př. amorti- suje-li někdo každoročně kvotu od hodnoty toho kterého stroje, nesmí při zakoupení nových strojů — třeba i modernějších — náklady odečísti. Podobně nelze odčítati zlepšení neb rozšíření majetku novostav- bami, rozšířením inventáře a p. Vůbec lze odečísti jen nezbytný výdaj k udržování a zachování pramenu příjmo- vého „při obvyklém upotřebení“. Tak n. p. nesmí se odečísti výdaj, jenž vznikl tím, že se pořídil místo stroje na pohon ruční stroj na pohyb silou parní a p. 4. Srážky z ceny všech zásob výrobků hospodářských ku zpeněžení neb ku spo- třebě určených, jež z předešlého do no- vého hosp. období se převedou. — Trvalé zásoby každoroční netřeba ani co příjem. ani co srážku uváděti, ku př. určitý počet chovného dobytka, semen na zasetí a p.

Za to nedovoluje se jako srážky odpočítati 1. Výdaje hospodáře na vlastní domácnost (na byt. výživu, luxus). Z toho výminku činí strava a mzda osob trvale při hospo- dářství zaměstnaných. 2. Úroky z kapitálů do živnosti vloženého. 3. Ztráty z kmenového jmění (n. p. kle- snutím ceny pozemků, sbouráním stavby. vyplacením dědičného podílu). 4. Dary a podpory, jež nejsou výdajem provozovacím, n. p. dary novoroční, odbytné. 5. Náklady na zvelebení a rozmnožení pozemků: melioracemi, scelováním po- zemků, amortisace dluhů, anuity, příkup strojů, příkup živého inventáře. To vše není nutné k provozování živnosti. Příjem z budov při provozování hospo- dářství nutných se nezapočítává; výdaje k jich zachování a vydržování smí se od- počítati, amortisační kvota však nikoliv. Všechny výpočty ty provedou se — jak již uvedeno — na zvláštní příloze a teprv čisté výsledky jednotlivých příjmů se na I. stranu archu přiznávacího vpíšou. B) Na II. straně formuláře k přiznání daně podaného smí se od zjištěného na I. straně příjmu odečísti: 1. Veškeré daně přímé s přirážkami a jiné veřejné dávky, zejména: daň pozem- ková, domovní, výdělková, důchodová, ze služného; nikoliv však osobní daň z příjmů. 2. Úroky z pasivních kapitálů; z hypo- tek na pozemcích, z hypotek na budovách a z jiných dluhů, a to u všech obnosem roku kalendářního, nikoliv za více let. Anuity se však nikdy neodčítají. 3. Břemena trvalá zmenšující příjem, zejména: výměnky, výslužné, alimentace (příspěvky manželce, příspěvky rodičů dě- tem, nežijí-li společně). Tak zvané odbytné nelze odečíst. Rovněž podpory dobrovolné, věnování a dávky neodpočítávají se. 4. Platy do úrazových, nemocenských, pensijních a vdovských pokladen za osoby v hospodářství trvale ustanovené.

5. Pojistné na život poplatníka, ale jen do výše 200 K. Je-li současně pojištěna manželka a děti, smí se sraziti pojistné až do 400 K. Při tom udá se číslo po- jistky, jméno pojišťovny, uvede se kapitál pojištěný. Vyšší obnosy se nesmí odpočítat. Od pojistného nutno sraziti dividendy. II. Příjem z budov A) I. strana formuláře: a) Příjem z budov pronajatých. Jest to obdržené nájemné, docílené před rokem přiznávacím, a sice nájemné z bytů, zahrad, portálu, dvorku, vodovodu, z propůjčeného nábytku, a to jak příjem v penězích tak i v hodnotě naturalií neb v práci (k. př. za vyučování děti nájemníkem a j.). Hodnota bytu správce neb domovníka nesmí se ani co příjem ani co srážka udati. Nedobytné nájemné není příjmem; nutno však nedobytnost prokázati. — Činžovní hodnota prázných bytů se neuvádí.

5) Srážky dovolené z hrubého obnosu obdrženého nájemného jsou následovní: 1. Skutečné výdaje »za opravy« k udržo- vání a zachování budov, nábytku, zařízeni, na zahrady, tratoiry, osvětiení, vodovody a právní ochrany a nová zřízení za před- měty zaniklé stářím a opotřebováním. Či- ní-li náklady tyto přes 10% hrubého ná- jemného, dlužno je podrobně prokázati. Výdaje jen fiktivní nesmí se srážeti. 2. Amortisační kvota budov v přiměře- ném buď k ceně trhové neb k staveb- nímu nákladu, neb k výnosu nájemného, neb dle polohy (u vody, na svahu, tarasu). dle stáří, dle staviva atd. Dle toho jest umořování rozpočteno na 80, neb na 100 až na 300 let. Minister nařízení uvedlo jako pravidlo 20%% z ob- nosu činžovní daně, čili ze 100 K hrubého nájemného 4.54 K. Ve velkých městech připouští se ale až i 60% z činžovní daně. Ovšem lépe jest zaříditi amortisační kvotu dle výše uvedených okolností, t.j. dle stáří, polohy a zařízení domu, při čemž považuje se jako nejzazší mez amortisační doby stanovená 100—71 let. Amortisace plné berní hodnoty při úrokové míře 3.59 vykazovala by tuto stupnici v letech: 100—71. 20%% z činžovní daně 65.1 60.4

sez 48.7 Ku př. kdyby koupil někdo dům 17 let starý, tedy 71 — 17 = v 50 letech má se zamortisovati a dle tabulky připadá 40 na amortisaci z činžovní daně. K tomu nutno přiložiti výkaz odůvodňující stáří polohu, stavivo a t. d. Vyzván-li někdo úřadem k dokladům, dlužno dáti do protokolu: Pro případ, že by mnou sta- novená amort. kvota nebyla komisí odhadní uznána: žádám — na základě § 160. odst. 3. zákona o příj- mové dani osobní a predpisů prováděcích (čl. 5. čís. 5. a čl. 18. čís. 26.), jakož i na základě roz- hodnutí správ. soudu dvoru z 18./7. 1900 č. 4635 — aby o přiměřené amort. kvotě bylo rozhodnuto přísežnými znalci, před nimiž bych mohl uhájit výši amort. obnosu. Útraty celého řízení, i kdyby poplatník prohrál, platí erár. 3. Odměny správci domu neb domovníku. 4. Různé poplatky, n. p. kominické, za spotřebu vody, servituty aj. Nesmí se však na srážku počítati: 1. Hodnota vlastní práce neb přísluš- níků domácích k udržování domu vykonané. 2. Náklady na přístavbu a lepší úpravu budovy, ku př. na zahrady u domu, elek- trické osvětlení aj c) Příjem z nepronajaté budovy, již majitel domu sám obývá a výhradné ku provozování polního hospodářství, na bez- platné dělnické byty, na byty pro slu- žebné, na stáje, skladiště, sýpky, místno- sti strojové a j. používá, se nečítá. Vý- daje na udržování i amortisace místností těchto se však jako srážky započítají. Avšak majitel domu musí do příjmu vřaditi hodnotu svého bytu, jakož i obnos za zahradu, dvůr k domácnosti atd. užívaný. Srážky a výdaje na zahradu nelze čítati. Z budov ani nepronajatých ani vlastní- kem nepoužívaných netřeba příjem uváděti; avšak srážka na udržování smí se počítati.

B) II. strana úřadního formuláře, ur- čená k záznamu vydání, vyplní se tak, jak vyloženo bylo u pozemku. Nesmí se však odpočítávati: 1. Ztráty na kmenovém jmění, na př. dědičné podíly, znehodnocení budovy a j. 2. Úroky z kapitálu do domu uloženého. 3. Hodnota bytu a výživa domácnosti. 4. Dary, podpory, n. p. almužníkům a j. Závažné okolnosti, na které při všech pramenech příjmů zřetele vzíti nutno a jež ryzí příjem a tím i stupeň zdanění zmenšují, jsou následovní: 1. Nedosahuje-li příjem 4000 K, neplatí se plná daň, je-li více než dvě dítky, které samostatného příjmu nemají. Tu odpočítává se za každé dítko (za 3., za 4. atd.) 1/2o ryzího příjmu, čímž stupeň zdanění klesá. 2. Započítává-li se pracovní příjem pří- slušníka rodiny, k. p. manželky, tedy se 500 K odpočítá a jen to, oč příjem 500 K převýšuje, vřadí se do příjmu. 3. Nedosáhne li příjem přes 10.000 K, tedy se daň o 3 stupně zmenšuje. U příjmu 1350 K se poplatnost zrušuje. 4. Při neobyčejném přetížení — n. p. je-li více dítek mimo dům vyživovaných, je-li velký počet dítek, jsou-li dítky zmrza- čené, má-li přiznávatel povinnost vydržo- vat chudé příbuzné (rodiče, sestry, bratry), při trvalé nemoci, při velké zadluženosti, při zvláštní pohromě živelní, při povolání syna k službě vojenské — se poplatnost může zmenšit. Všechny takovéto okolnosti po- lehčující nutno vykázati v příloze neb na 3. straně úřadního formuláře. Vyplývající rozdíl mezi úhrnem příjmů a výdajů tvoří konečný výsledek, t. j. ryzí, čili čistý příjem, jenž se zapíše do dotyčné rubriky a ještě do kuponu na stránce III. V čísle budoucím přineseme úplný pří- klad z praxe, jak se vyplňuje arch úřadem k tomu dodaný a zodpovíme došlé dotazy. oe K. K.