ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 495e0f60-8f11-11dd-b8a6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 27 celkem · entity: person 60, place 7, org 8
1 masthead
15. června 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Příoha „Národních Listů“ k číslu leg.
4 masthead
života.
5 masthead
Strana 9.
6 article
OBSAH Spektator: Dvacet let Národopisné Společnost Českoslovanské. Školství: F. V. Moravec: Učitelstvo v politi ckých stranách. Lékařství: Prof. dr. Lud. Haškovec: Boj s dět- skou zločinnosti, prostituci a sebevraždou.l. Literatura. Bibliografie.
F V Moravec profesor doktor Lud
7 article Dvacet let Národopisné Spo- lečnosti Českoslovanské.
Dvacet let Národopisné Spo- lečnosti Českoslovanské. Valnou hromadou 1913 Společnost Na- rodopisného Musea Českoslovanského zakon- čuje a zúčtovává dvacátý rok své činnosti. Rada, řídící Společnost, nepoužila uzavřeného terminu časového k žádné jubilejní oslavě. Ale česká veřejnost má právo i povinnost in- formovati se a přesvědčíti, jakým způsobem důležitá organisace na poli české vědy pro- žila svá prvá dvě decenia, co a kolik vyko- nala a na kolik ještě potřebuje veřejného zá- jmu a veřejné pomoci, aby mohla splniti další své úkoly. Národopisná Společnost Českoslovanská k níž byl dán podnět již r. 1891, vzniklar. 1893, kdy na podzim zahájila svoji činnost Jejím účelem bylo podporovati, organisovat a pěstovati studium lidu českoslovanského Jakými prostředky tu může a bude působiti bylo jisto od samého jejího založení. Odhléd- neme-li od prvých dvou let, jež zabírala práce přípravné, a kdy Společnost vlastně měla býti a byla pomocným, vědeckým orgánem př uspořádání Národopisné výstavy Českoslo- vanské 1895, nesla se snaha Národopisné Spo- lečnosti jednak za sbíráním lidopisného ma- teriálu, jednak za jeho vědeckým zpracová ním. A co v obojím směru vykonala, je jistě dílo trvalé a významné. Předním úkolem bylo tedy nashromáždit a uchovati budoucnosti bezpečně a co nejpo- četněji cenné památky lidového života če- ského. Jejich útulkem stalo se Národopisné Museum Českoslovanské, které — uspořádáno byvši prvým svým správcem prof. drem. L Niederlem, jenž mu dal také prvý pevný pro- gram — otevřeno bylo již r. 1896 české ve- řejnosti. Vybudováno bylo z podnětu ředitele
doktor L Niederle spo
8 article
F. A. Šubrta na materiálném podkladu, jejž poskytl příznivý výsledek Národopisné vý- stavy, z níž přešly do musea mnohé památky darem a jejíž čistý zisk — na 40.000 korun — umožnil museu přetrvati doby, ve kterých ještě nepožívalo veřejných subvencí. Zabez- pečení musea přinesla již prvá leta po jeho vzniku, r. 1897 a 1898, kdy poskytnuty na jeho udržování subvence veřejné: podpora král. hlav. města Prahy (zprvu 1000 K, po- zději 2000 K a nyní 2500 K), subvence zem- ská (4000 K, později 6000 K a od r. 1906 již 9000 K) a subvence státní (původně 5000 K. později 8000 K a nyní 9000 K), jež jsou dosud vedle výnosu musejního jmění a členských příspěvků hlavním podkladem hospodářstv Společnosti N. M. č. Jmění musejní, jehož úroky doplňují příjmy z veřejných subvene na sumu nezbytnou k udržování musea i vě- decké práce Společnosti, je hlavně výtěžkem loterie, uspořádané za řízení pokladníka mu- sejní rady c. r. tov. A. Häuslera a pp. Ferd. Schlaegra a Ferll. Tallowitze v r. 1902. Ač jmění vykazuje zdánlivě sumu dosti značnou (102.408.30 K k 1. lednu 1913), přece nikte- rak nestačí zabezpečiti na delší dobu mu- seum, když by mu byly odňaty veřejné sub- vence — což částečně nyní nastalo — nebot roční rozpočet musejní je po všech možných restrinkcích vždy vyšší 30.000 K.
F A Šubrt A Häusler Praha rada c . r . tov
9 article
Mímo starost o zabezpečení základu fi- nančního zaujímala prvá leta musejní existen- ce snaha opatřiti pro sbírky vhodné a trvalé místnosti. Exposice musejní byly původně to- tiž umístěny v Nostickém paláci (Na příkopě 12), jejž na dobu 10 let propůjčil bezplatně hr. Sylva-Taroucca. I časové omezení bez- platného poskytnutí místností i jejich nedo- statečnost pro sbírky stále rostoucí (6 výstav- ních sálů a 2 místnosti pracovní) oživovaly vždy péči o nové přístřeší. Podařilo se také prvé desítiletí Národopisné Společnosti šťast- ně ukončiti přemístěním Národopisného Mu- sea do vilové budovy v zahradě Kinských, pronajaté jí za uznávací činži král. hlav. mě- stem Prahou a Smíchovem, k níž r. 1907 ještě přibyly další místnosti v čp. 97 rovněž v za- hradě Kinských. Dnes tam má museum k dis- posici 23 síně výstavní, sice rozměrné, ale již do posledního koutu zaplněné. 3 síně pro knihovnu a 4 místnosti pro kanceláře a dílny Ale vzrostl nejen plošný rozsah exposicí nýbrž i materiál sám.
Taroucca Kinská Praha Smíchov
10 article
Kdežto r. 1897 musejní sbírky čítaly ješte neplné půl čtvrta tisíce inventárních čísel do r. 1905 vzrostly již na 12.451 předmět (t.j o 2695) a do r. 1911 na 21.349 čísel. Žže dále utěšeně rostou, ukazuje zpráva za rok 1912, kdy přibylo na 500 dalších památek. Ja- kým způsobem jsou sbírky rozmnožovány ukazuje veřejnosti výstavka přírostu za rok 1912. jež byla právě otevřena jako názorný doklad k obvyklé slovní zprávě výroční. Př výběru nyní, kdy již je nashromážděn četný materiál lidových prací uměleckých, pocho- pitelně sice nejde jen o krásu a cenu jedno- tlivých, získávaných kusů, samých o sobě. Jde spíše o to, pokud která památka zaplňuje me- zeru v nashromážděném již musejním bohat- ství. Mimo to jde o získávání celých sbírek. soustavných a dle možnosti vyčerpávajících určitý obor. Proto druhé desítiletí Národo- pisného Musen je charakterisováno nejen úsil- ným, nýbrž také soustavným doplňováním zejména nákupem soukromých sbírek (od r 1905 již 6), kterým by jinak hrozil vývoz do ciziny. Dále došlo v období tom na podstatné rozšíření musea o oddělení zemědělské re- trospektivy, vypravené dle programu, sesta- veného prof. Jakubcem, které již nyní — umístěno v samostatné budově — represen- tuje se jako poměrně dosti velké museum Další jeho vývoj je usnadněn zejména spolu- prací Musejní komise Zemského sdružení do- rostu českého venkova, jež účinně funguje o loňského roku.
profesor Jakubec
11 article
V druhém deceniu Společnosti N. M. č. učiněny také prvé kroky, třeba dosud velmi nepatrné, za ztělesněním staré tužby co do musejní instalace: k českému skausenu, museu pod šírým nebem. O tom, že zejména národo- pisná musea, mají-li hověti požadavku názor- nosti, který je základním požadavkem vší mu- sejní instalace, potřebují jako doplňku svého musea pod šírým nebem, nebylo nikdy sporu.
N . M
12 article
V prvé době po Národopisné výstavě byla důvodná naděje, že český skausen, který byl tu již vlastně vybudován výstavní vesnicí če- skoslovanskou, zůstane zachován. Pro nepří- zeň místa i poměrů naděje selhala. Náklad- nost podniku nedovolila pomýšleti na jeho nové vybudování jinde. Jen zvonička, dvoje boží muka a nyní včelín, lidové zahrádky typu severočeského a horáckého, roubená studna a kolna se zemědělským nářadím, z části roz- troušeny po zahradě Kinských, z části tvo- říce vstup k budově zemědělského oddělení. připomínají nesměle pěknou myšlenku. Spln ji desetiletí příští? Konečně již při samém za- řízení Národopisného musea bylo pomýšleno na srovnávací oddělení slovanské, jehož ukáz- ka instalována již ve starých místnostech (na Příkopě) a později v místnostech nynějších na čas byly veřejnosti předvedeny jeho sbírky lužicko-srbské. Oddělení to, ač dosud nepře- kročilo své začátky, čítá nad 1000 inv. čísel a pro další jeho rozmnožování je uložen samo- statný fond, zatím — bohužel — dosti slabý Provésti, t. j. doplniti a instalovati slovanské oddělení je rovněž úkolem let budoucích. s nímž rada musejní počítá, a jejž jistě počne uváděti ve skutek, jakmile to dovolí přízni- vější poměry. Stejně zbývá práci doby příšt doplniti musejní exposice o oddělení anthro- pologické, demografické a dialek tologické vypraviti je a doplniti mapami, fotografiemi diagramy atd., osvětlujícími původ, spojitos i účel vystavených památek.
Kinská
13 article
Vedle sbírek, jež mají stejně úkol konser. vační jako poslání materiálu studijního, stará se Společnost Národopisného musea i o po- můcky pro vědeckou práci národopisnou Proto udržuje archiv zápisů lidové tradice. který čítá nyní 139 čísel (při čemž počítány vždy i celé sbírky za jedno číslo), archiv foto- grafický a odbornou knihovnu. Jak i tu se rozvíjí činnost Společnosti, ukazují prostá čísla: Archiv fotografický (otisků), jenž roku 1907 čítal po svém uspořádání 2962 čísla, le- tos dostoupil již 4586 reprodukcí. Sbírka ne- gativů a diapositivů byla založena r. 1908 a pořízeno pro ni hned v prvý rok jejího trvání 259 negativů a 121 diapositiv. Za další 4 leta, do konce r. 1912, vzrostl počet negativů na 1311 a počet diapositivů na 275. Knihovna čítala ještě r. 1904 jen 899 čísel, nyní však má již 2013 inv. čísel bez mála v pěti tisících svazcích.
národopisný muzeum
14 article
K vlastní práci vědecké přikročila Ná rodopisná společnost českoslovanská již v pá- tém roce svého trvání, založivši sbírku „Ná- rodopisný sborník českoslovanský“, který vy- cházel zprvu za redakce univ. profesora dra Pastrnka, od r. 1900 za redakce univ. prol. dra. J. Polívky. Je od místa a mimo kompe- tenci pouhého stručného přehledu dvaceti- letého působení jedné z předních našich vě- deckých organisací posuzovati vědeckou cenu a význam řady její publikací. Stačí uvésti, že v jedenácti svazcích Národopisného sborníku vyšla díla rázu Niederlovy „Národopisné ma- py uherských Slováků“ (1903), dosud nejpo- drobnější, vědecky zpracované národnostní statistiky slovenské, Polívkových „Pohádko- slovných studií“, Tilleho „Valašských poví- dek“ a j. Vůbec podařilo se redaktorům Sbor- níku soustřediti většinu čelných, zejména uni- versitních českých pracovníků na poli národo- pisném. Setkáváme se tu mimo již uvedené se jmény Ot. Hostinského, J. Zubatého, J. JJa- kubce, Jar. Vlčka, H. Máchala, J. Matiegky Fr. Čády, Em. Kováře, Vavř. Duška, K Kadlce, Arn. Krause, J. U. Jarníka, J. Klvani Ad. Černého, J. L. Holubyho, J. V. Nováka. Lad. Haškovce, J. Peiskera. Vinc. Praska aj — jak se právě při pouhém listování pele měle zraku objevují. V druhém desetiletí pře- šla Společnost N. M. č. k vydávání pravidelné měsíční revue, k „Národopisnému Věstníku Českoslovanskému“ (r. 1906), jehož vychází již osmý ročník, Kruh přispívatelů, rozmno- žený o jmena mladých vědeckých pracovníků. je stejně elitní. Ale zvláště je tu upozorniti — což není častý zjev ani u odborných českých revuí — že se podařílo četným stykům proí.
Pastrnek J Polívka Niederlův Slovák Polívkův Tille Otakar H Máchal J Matiegka Čáda em Kovář Vavř Dušek Kadlc Arn Kraus Jarník J Klvaň Černý Holuby J V Novák J Peisker Prasek Jja N . M
15 article
Polivky, který za součinnosti redakční komise (profesorů Krause a Tilleho) i „Věstník“ řídí. získati za přispívatele jinoslovanské odborní- ky: Rusy (ve „Sborníku“ Speranskij, ve „Věst- níku“ Jacimirskij, Francev), Poláky (Ciszew- ski, Zdziarski) i Srby (S. Trojanovič, J. Erdel- janovič, Gj. Jovanovič, M. škerovič) a j. Ale i na poli své práce publikační má Společnost N. M. č. svůj úkol — nesplněný Českou Vlastivědu, jejíž program prvý vypra- coval prof. Niederle, později rozšířil jej proí. Jakubec a definitivně a podrobně propracoval prof. Tílle. Ale tu musílo zůstati při pouhém pláhu. Finanční prostředky nedovolily pod- niknouti dílo, které mělo mimo úvodní vše- obecný popis země české, její dějin a vlast- ního lidopisu obsahovati i podrobný, na mono- graliích založený popis míst a krajů země če- ské, dílo, jež mělo ve všech uvedených smě- rech shrnouti výsledky bádání rozptýleného dle jednotlivých otázek a zpracovati všecher dosud snesený a vědecky ověřený materiál Díla podobného — ač dle jmena práce tohe druhu již vyšly — česká literatura stále ještě čeká. Ale ovšem i vědecká díla nelze usku- tečňovati bez financí. Proto bylo nutno po- odložiti i „Českou Vlastivědu“ Je na české veřejnosti, aby svou účastí a podporou umožnila plniti Společnosti N. M. Č. její další úkoly, jež jsou jistě stejně v zájmu vědeckém, jako obecně národním. Je to povinností její zvláště nyní, kdy Národo- pisné Museum je ohroženo ztrátou zemské subvence, způsobenou nedělností českého sněmu. Ten apel nejlépe a nejplněji odůvodněn je právě přehledem toho, co Společnost Ná- rodopisná za dvacet let své činnosti vykonala -Spaclator- na prospěch vědy a národa.
Kraus Tille Rus Speranský Jacimirskij Francev Polák Srba S Trojanovič J Erdel Gj Jovanovič profesor Niederle Jakubec N M Č N . M Ná
16 article Školství.
Školství. Učitelstvo v politických stranách. Úvaha jistě časová! Učitelstvo škol ná- rodních počíná se organisovati v českých po- litických stranách a již také učitelstvo středo- školské dnešním sjezdem ve straně svobodo- myslné chce spořádati svoje řady pro účast na politické práci. Nový tento zjev zasluhuje bližšího povšimnutí. Vzbuzujeť silný zájem ve veřejnosti a vyvolává časopiseckou diskusi. Účast učitelova na politické práci je silném odporu se zastaralým, tradicionálním hodnotěním učitelova úkolu. Není dávno, kdy orgánové státní moci, jen zvolna se vybavujíc ze všemocného byrokratismu absolutní vlády. přímo učitele zakřikli, opovážil-li se, míchati se do politiky“, a nejsou dosud řídkými projevy jakéhos překvapení v řadách občanských nad činnou účastí učitelovou v politické práci. A přece nelze popříti, že vlastní povolání uči- telovo je vlastně politické hodnoty politického významu, uváží-li se úzký vztah mezi paedagogikou a politikou. mezi školstvím a státem, mezi oběma dle Kanta nejzávažnějšími jevy lidské kultury vládou a výchovou. Právě proto, že byla vždy snaha dáti umě- ní vychovatelské do služeb umění státníckého a že vždy školství jakožto uznané „politicum“ chápáno bylo jako nejúčinnější prostředek vnitřní politiky státní, rozhodující činitelé státní moci nevídali rádi politické osamostat- ňování učitelstva. Ba naopak projevovala se vždy dosud ještě žijící snaha: podříditi učitele zúplna panující politice vládní, omeziti vše- chny jeho samostatné projevy politické na nejmenší míru a dokonce určovati, říditi a do podrobností sledovati směr, ráz i obsah jeho vychovatelské a vyučovatelské práce.
stranit svoboda
17 article
Zvláště české učitelstvo škol národních i středních má tu mnoho teskných vzpomínek a mnoho oprávněných a těžkých žalob, roz- pomene-li se, jak krutě a bezohledně bylo s ním nakládáno, nemohlo-li vždy se svým svědomím, mravním přesvědčením a věde- ckým poznáním srovnatí, co mu bylo před- pisováno ve jménu jakési státní, vládní pacda- gogiky, kteráž často bylo v odporu s tím, co stanovila paedagogika vědecká a c přikazovalo svědomí českého učite- le, proniklého národními ideály i historický- mi vzpomínkami a rozumějícího dobovým snahám českého lidu. Byla to doba persekuce a ponížení, smut- ná doba učitelského nevolnictví, kdy upintí nedůtkliví, zcela byrokratičtí ředitelé na ústa- vech středních a systému vládnoucímu otro- cky sloužící „ostří“ inspektoři na školách ná- rodnich šířili v učitelstvu hrůzu a pronásledo- vali každou nevinnou lidovou přednášku, za- kazovali učitelům, aby byli členy národních spolků a hmotně ničili každého, kdo se opo- vážil účastniti se jakkoliv života politického. Dokud vedli českou politiku konserva- tivci a feudálové, nebylo vůbec u nás ani proti útisku tomu vlivnými činiteli politický- mi protestováno, ba naopak jakákoliv veřejná činnost učitelstva byla nerada viděna. Tehdáž i v občanstvu vůbec zakořenilo se přesvěd- čení, že učitel vůbec jen výhradně patří do školy, a dosud v živé paměti chovám ona obecné ustrnutí nad svévolným a opovážli- vým prý hazardováním existencí, jakého jsme se dopustili tehdáž s učitelem, nyní okresním starostou Kobrem v Roudnici, když jsme přednášeli na politické schůzi občanů podřip- ských referáty proti pověstnému reakčnímu návrhu Liechtensteinovu..
Kobr Liechtensteinův Roudnice
18 article
Teprve strana svobodomyslná ujala se občanských práv učitelových a přes všechno perhoreskování se strany vládních orgánů učitelstvo se politicky emancipovalo do té míry, že si již nedalo brániti v účastí na po- litickém životě v projevech školsko-politi- ckých. Strana svobodomyslná, která v bojí o svobodu školy vznikla a svobodu, znárod- nění, vůbec zdokonalení školství první ve- psala v politický program, má nepopíratelné zásluhy o tuto politickou emancipaci učitel- skou, a „Národní, Listy“, které právě školským článkem zahájily své první číslo, za celou dlouhou dobu svého trvání hájily učitelské svobody občanské i práva politického pro- jevu a byly vždy tribunou školsko-politických snah učitelských. Proto učitelstvo stálo takořka všechno ve straně svobodomyslné rovněž jako jeho orga- nisace i odborný tisk. Příšla však kvasivá a rušná doba let devadesátých, a realismus a radikální hnutí mladých stran uchvátily mlad- ší generaci učitelstva lákavými školským programy a školsko-politickými theoriemi. A tak sotva že učitelstvo dříve politicky tako- řka bezmocné, počalo zdomácňovati a urči- tého vlivu nabývati ve straně politicky silné a dostatečné záruky pro úspěšnost školské politiky poskytující, nastal rozchod sjedno- cených učitelských řad do četných mladých stran, které tím více učitelských příslušníků získávaly, čím více uvolňovala se organisace a akvisiční činnost strany svobodomyslné čím zvučněji zněla lákavá hesla nových stran které ve svých theoretických programech ve- lice zdůrazňovaly právě otázky školské.
19 article
V tomto období a zvláště pak potom, kdy růstem a volebním vítězstvím strany agrární bylo vesnické učitelstvo namnoze donuceno hotovými událostmí k tomu, aby vstoupilo v řady agrární, nechtělo-li vůbec zříci se po- litického života, nebylo již mežno mluviti soustředěnosti učitelstva v jedné straně. Sta- vovské organisace učitelstva všech kategorií postřehnuvše tuto politickou rozptýlenost svého členstva, uznaly, že nemohou ani jinal v zájmu stavovské solidařity a také ovšem se zřetelem ke strannickým, agitačním zápa- sům jednati, nežli že budou varovati před upřílišněným politickým strannictvím. By hledán a obhajován modus, jak by bylo lze. aby sice učitelstvo politicky pracovalo, poli- lického vlivu nabývalo, ale při tom zůstalo mimo strany, nacházejíc výhradně ve své sta- vovské organisaci svého útočíště. Bylo půso- beno k tomu, aby učitelstvo sice účastnilose politických schůzí projevy školství- příznivý- mi, jakož i politického života, zvláště vzdělá- váním lidu a propagováním školsko-politi- ckých otázek, ale současně bylo varováno před vysloveným politickým strannictvím.
20 article
Tato formule, jíž zajisté nelze upříti ji- stého ideálního rázu, nemohla učitelstvu vy- stačiti, jakmile organisace politických stran našich tak se upevnila a rozvětvila, že nepři- pustila nadále možnosti, aby politicky ne- organisovaní občané mohli politicky praco- vati a svých ideí uplatňovati v organisacích politických stran. Veřejný život náš se prostě zpolitisoval a zesocialisoval. Těžiště veřej- ného zájmu přesunulo se do politických stran a to tím spíše, čím je patrněji, že i sociální problémy, kteréž do programů všech strar nutně pronikly, nedají se jinak řešití nežv rámci politických stran. A tak učitelstvo se svým ideálným, theo- reticky dobře míněným stanoviskem „nad stranami“ zbavilo by se právě nejúčinnějšího působiště a konkretní půdy pro svoje školsko- politické snahy, kdyby stálo mimo ona orga- nisační střediska politických stran, která polí- tiku tvoří, určují, která svým souborem zna- menají potenci jednotlivých stran a mají silný vliv na směr české politiky vůbec. Skutečné poměry jsou silnější než ideálně zkonstruované theorie a dnes, kdy je zjevno. že jen vyslovené a zjevné příslušenství k ur- čité politické straně opravňuje k reelní poli- tické práci a politickému vlivu, nelze jinak než aby učitelstvo, poslušno jsouc svého poli- tického svědomi, vstoupilo do politických stran a v nich se organisovalo výhradně pro účely politické tak, jako činí stavy jiné.
21 article
Nebojím se, že tím utrpí organisace sta- vovská. Myslím, že získá na významu i po- tenci. Ona je povolána, aby dávala školské kulturní politice národa nové myšlenky a ná- vrhy, aby kritisovala jednotlivé školsko-poli- tické akce. Soustřeďujíc v sobě příslušníky všech, škole příznivých stran, dobude si vý- znamu instituce vedoucí. Bude neodvislým objektivním a nestranným regulativem snal stranrcky snad přibarvených, bude jednotí- cím orgánem a nutným útvarem, poskytujícím osvěžení, omlazení i povzbuzení, ale také kor- rekturu upřílišněné jednostrannosti. Čím pevnější bude stavovská organisace a čím solidárnější bude učitelstvo ve svém celku, pokud jde o otázky školsko-politické a čím horlivěji a vytrvaleji budou politické organisace učitelské pracovati ve všech orgá- nech jednotlivých stran, aby školsko-politické ideje všeučitelské pronikly a čím úsilovněj budou tyto politické organisace učitelské při- čiňovati se o to, aby místo planého konvenč- ního politikaření ve všech místních organisa- cích a tudiž v převážné většině našeho ná roda buzen byl živý zájem a pravé porozumě- ní pro školu, a větší politické vzdělání vů- bec, tím více zabezpečena bude dobráa úspěšná česká politíka školská. F. V. Moravec. Lékařství. Boj s dětskou zločinností, prostituc a sebevraždou.
F V Moravec
22 article
Potřeba péče o mládež duševně vadnou a ohroženou. Neblahé zjevy zločinnosti, prostituce sebevražd mládeže dnešní doby učí, že péče. jakou společnost ve zvýšené míře o mládež jeví, nesmí se omeziti pouze na opatření na- lezenců, dětí opuštěných anebo dítek tělesně churavých (zmrzačelých, skrofulosních, tu- berkulosních, slepých atd.), nýbrž že se must dítě sledovati všestranněji i po stránce roz- umové, mravní, duševní. Dosavadní zvýšená sociální péče nedbala úměrně o dítě duševně nezdravé, mravně ohrožené a pomíjela profy- laxe samé. Společnost nezná rozdílu mezi du- ševně vadnými a zdravými, ale nevychovaný- mi a spustlými ze zanedbanosti. Nedbá toho ke škodě dítěte i k vlastní škodě. Pozastavujeme se denně nad opětujícím se doklady zločinnosti, prostituce a sebevražd mládeže a ještě více pozastaviti se musíme nad pomyšlením, jací to vyrůstají příští otcové a matky za těchto okolností a jaké budou moci dáti vychování po případě svým dětem. v jakém ovzduší porostou další nové gene- race. Není dne, abychom se nedočetli o krá- dežích, pokusech vražedných a sebevražed- ných mezi mládeží. Chorobná zášť, svéhla- vost, chorobná povalečnost, lhostejnost i hý- řivost, překážející výchově i zbudování vlast- ní existence, u mládeže povážlivě se šíří.
23 article
Vylíčené zjevy šíří se v novinách, společ nost zvyká zprávám, přijímá nové zprávy málo kdo o věci a její příčinách hlouběji pře- mýšlí. Detektivní, krvavé romány a příbuzná četba má nejednu sensační událost snad na svědomí, ale literatura sama o sobě nemno- žila by řady nešťastných a nemnožila by bídu v řadách intelektuálně a ethicky zdravých, kdyby nebyla vyhledávána, podporovánaa šířena právě jádrem čtenářstva nezdravého. Málo laiků pochopí, že to nemůže býti jent zv. „nedostatek vychování“ nebo nahodilý svod, když hoch nebo děvče z dobré rodiny. v nejlepším prostředí a nejlepšími pomůckam vychovávané, jemuž byly vštěpovány všechny zásady dobrého společenského mravu, dopu- stí se zločinu, přestupku a činů v naprostém odporu s primitivním pojmem vzdělání kultury. Ohledáme-li většinu podobných zjevů blí- že, seznáme, že ve valné části jde o zjevy cho- robou zaviněné, které nabývají vážného so- ciálního pozadí a jež dlužno i lékařem stu- dovati. Dosavadní netečnost společnosti, dokonce pohrdavý nebo vyzývavý její úsměv, s jakým nejednou sleduje varovný hlas lékařův, zle se mstí. Nepoznaný chorobný stav dítěte a sklon jeho ke zločinnosti roste, rozvětvuje se, a co mohlo být v zárodku uduseno, snad i napra- veno nebo neškodným učiněno, vyrůstá v hl- zu zločinu dospělých
24 article
Sledujme život jednotlivcův, společnosti i zápolení celých národů a plemen! Přirozené city a pudy člověka, jež tisíciletým vývo- jem, nenáhlou socialisací a kulturou zušlech- těny a vypěstěny byly na cíty a pudy důstoj- nosti lidské hodné, v co se zvrhly? Pud sebe- zachovací, existenční boj vykazuje nezměrnou řadu klamu, podvodu, šálení a násilí. Pud rod zachovávající, cit lásky, zvrhl se v hotové kupčení a schyluje se v cesty perversni! Sve- řepost jedněch ničí city národní a to i za po- chvaly těch, kterým po zákonu dáno jest jich šetřitil Na druhé straně nebyla dříve taková pokleslost národního citu, přirozeného to cilu kulturního člověka, jako dnes. Ale kamž by nás vedl výčet všech dokladů morální a in- telektuální nestatečnosti dnešní společnostil Rozvody, vykazující hnusnou perspektivu ži- vota rodinného a společenského, defraudace, zištné vraždy a samovraždy dospívajícícha dospělých patří dnes tak na denní pořádek četby a společenského rozhovoru, jakoby se mluvilo o něčem všedním, samozřejmém, nad čím se duše lidská nezachvívá, co hojíti ani netouží a pod jhem čehož malomyslně, cyni- cky a trestuhodně hyne. A to všechno se děje, jakoby nebylo tisícileté kultury a výchovy lidské a nového poznání! Rozklad, rozvrat, hotová moral insanity přes technický a intelektuální rozvoj zmoc- ňuje se společnosti a národů, vkrádá se v prá- vo, veřejné řády a jich správu a všude pů- sobí povážlivé kulturní trhliny. Vycházíme-li se stanoviska, že jen člo- věk tělesně a duševně zdravý, tedy také jen na jisté výši ethické stojící, může v duchov- ním dnešním vlnobití vítězně raziti dráhu čestné existenci a pomáhati budovati samo- bytí národa, musíme zvýšenou pozornost i se stanoviska národního a národohospodářského věnovati duševnímu zdraví mládeže a vývoji příštích pokolení.
25 article
Nelze bez povšimnutí nechati duševní vý- voj celých generací a nedbati jich zjevů cho- robných i s hlediska národního. Vezmeme-li v úvahu tísnivý hospodářský náš život, nemá- me nejmenší příčiny, abychom s obecnou ne- tečností přiblíželi k úpadku tělesného a du- ševního zdraví jistých vrstev mládeže a dali podlamovati sílu a svěžest národa. Po ná- pravě toužebně se se všech stran volá a jest pochopitelno, že náprava tato především musi vycházeti z kořene samého, z lůna rodinya od dítěte samého. Jen se zdravím dospějeme ke zlepšení společenského postavení, k jisté kulturní výši a k jisté duchovní a hmotné moci národa, bez zdraví a blahobytu nikoliv. Chceme-li duševní zdraví mládeže stře- žiti, musíme znáti jeho nástrahy, úchylky scestí, podmínky i eventuální cesty nápravné a ochranné. V boji proti zločinnosti, prosti- tuci a sebevraždám dospělých a mládeže třeba pojati v program též studium a poznání vadné psyche dítěte a plynoucích tu sociolo- gických a právních důsledků, jakož i profylaxi dětských vad duševních. Třeba včasného poznání individuality dítěte, eventuálně chorobného jeho stavua učiniti výchovou neb ústavním ošetřením ta- ková opatření, aby se včas eventuálnímu de- liktu předešlo. Třeba poskytnouti ruku po- mocnou četným rodinám, které by samyo dítě choré se postaraly, ale které nemají ani potuchy o chorobných sklonech dítěte a které neznají cesty nápravné neb ochranné. Ku poznání tomu v prvé řadě může dáti podnět škola a jí analogní výchovné ústavy. Třeba budovati výchovny pro duševně vad- nou a mravně ohroženou mládež a příslušné školství množiti. Čím více škol, nejen elemen- tárních, ale hlavně moderně rozvrstvenýcha novým potřebám a novému poznání přizpůso- bených, nemocnic, humanních a vzdělávacích ústavů bude, tím méně bude žalářů.
26 article
Dnes tomu naopak. O školy, vzdělávací a zaopatřovací ústavy rvou se chudé obce a žaláře nákladné se stavíl Úchylky duševní, zaviňující neblahé do- klady mravní nezdravoty mládeže, zhusta se přehlédají, nestudují a neznají. Je-li choroba zjevna a patrna i laiku, učiní se ovšem včasné disposice k záchraně individua a rodiny, ale jinak bývá, když běží o chorobu méně zná- mou nebo tak nepatrnou, že se laikem ne- pozná neb jínak vykládá. Zdánlivě lehké chorobné nervové a duševní stavy jako pla- zivý vřed se rozlézají na těle společnostia větší škody a zhouby působí než zjevné zná- mé choroby duševní. Nepotřebuji zde šíře uvádětí, že mám na mysli defekty nepřehledného zástupu od na- rození nervosních, k fobiím, obšessím, inhibi- cím náchylných, bytostí slabé vůle, chorobné emotivity, pohlavních výstředníků, mravněa citově zvrhlých a anaesthetických, degenero- vaných. Dbá-li se v poslední době více tělesného zdraví mládeže, nedbá se stejně harmonického vypěstění duševního, stejně však potřebného a důležitého a dokonce nedbá se eventuálních duševních úchylek, jichž rozsah a jakost urču- je zdar a směr povolání jako fysické vlast- nosti. Poukázal jsem všeobecně na význam včasného poznání individuality dětské v boji proti zločinnosti dětské a potřebu začíti s po- znáním její již ve škole. Zdravotní dohled ve školách třeba pro- hloubiti a rozšířiti po stránce psychologické. Programové otázky boje proti zločinnosti, prostituci a sebevraždám mládeže zdůrazňuií tuto potřebu a káže tak i sám prospěch žactva v jiných směrech. Prof. dr. Lad. Haškovec.
profesor doktor Lada
27 article Literatura.
Literatura. (O epigramu.) Studium epigramu pojí se u nás hned od dob obrozenských ke zjevu římské- ho satirika, který první dovedl primitivní způsob t. zv. nápisu na výši svrchovaně jemného a půso- bivého literárního útvaru, M. Valeria Martial a. Tento básník, který za vlády Neronovy přišel ze své rodné španělské provincie na studie do Říma a zde uvázl na dobu téměř půl čtvrté desítky let, zanechav záhy studií a stav se pisatelem výhradně krátkých, vtipných básniček, které založily jeho slávu, zůstal po všechny věky nedostižným mistrem formy, kterou sám vynalezl. Napodobovali jej ne-
Neronův Řím Valerio Martial