1
masthead
15. června 1913.
3
masthead
Příoha „Národních Listů“ k číslu leg.
6
article
OBSAH
Spektator: Dvacet let Národopisné Společnost
Českoslovanské.
Školství: F. V. Moravec: Učitelstvo v politi
ckých stranách.
Lékařství: Prof. dr. Lud. Haškovec: Boj s dět-
skou zločinnosti, prostituci a sebevraždou.l.
Literatura.
Bibliografie.
F V Moravec
profesor
doktor
Lud
7
article
Dvacet let Národopisné Spo-
lečnosti Českoslovanské.
Dvacet let Národopisné Spo-
lečnosti Českoslovanské.
Valnou hromadou 1913 Společnost Na-
rodopisného Musea Českoslovanského zakon-
čuje a zúčtovává dvacátý rok své činnosti.
Rada, řídící Společnost, nepoužila uzavřeného
terminu časového k žádné jubilejní oslavě.
Ale česká veřejnost má právo i povinnost in-
formovati se a přesvědčíti, jakým způsobem
důležitá organisace na poli české vědy pro-
žila svá prvá dvě decenia, co a kolik vyko-
nala a na kolik ještě potřebuje veřejného zá-
jmu a veřejné pomoci, aby mohla splniti
další své úkoly.
Národopisná Společnost Českoslovanská
k níž byl dán podnět již r. 1891, vzniklar.
1893, kdy na podzim zahájila svoji činnost
Jejím účelem bylo podporovati, organisovat
a pěstovati studium lidu českoslovanského
Jakými prostředky tu může a bude působiti
bylo jisto od samého jejího založení. Odhléd-
neme-li od prvých dvou let, jež zabírala práce
přípravné, a kdy Společnost vlastně měla býti
a byla pomocným, vědeckým orgánem př
uspořádání Národopisné výstavy Českoslo-
vanské 1895, nesla se snaha Národopisné Spo-
lečnosti jednak za sbíráním lidopisného ma-
teriálu, jednak za jeho vědeckým zpracová
ním. A co v obojím směru vykonala, je jistě
dílo trvalé a významné.
Předním úkolem bylo tedy nashromáždit
a uchovati budoucnosti bezpečně a co nejpo-
četněji cenné památky lidového života če-
ského. Jejich útulkem stalo se Národopisné
Museum Českoslovanské, které — uspořádáno
byvši prvým svým správcem prof. drem. L
Niederlem, jenž mu dal také prvý pevný pro-
gram — otevřeno bylo již r. 1896 české ve-
řejnosti. Vybudováno bylo z podnětu ředitele
doktor
L Niederle
spo
8
article
F. A. Šubrta na materiálném podkladu, jejž
poskytl příznivý výsledek Národopisné vý-
stavy, z níž přešly do musea mnohé památky
darem a jejíž čistý zisk — na 40.000 korun —
umožnil museu přetrvati doby, ve kterých
ještě nepožívalo veřejných subvencí. Zabez-
pečení musea přinesla již prvá leta po jeho
vzniku, r. 1897 a 1898, kdy poskytnuty na
jeho udržování subvence veřejné: podpora
král. hlav. města Prahy (zprvu 1000 K, po-
zději 2000 K a nyní 2500 K), subvence zem-
ská (4000 K, později 6000 K a od r. 1906 již
9000 K) a subvence státní (původně 5000 K.
později 8000 K a nyní 9000 K), jež jsou dosud
vedle výnosu musejního jmění a členských
příspěvků hlavním podkladem hospodářstv
Společnosti N. M. č. Jmění musejní, jehož
úroky doplňují příjmy z veřejných subvene
na sumu nezbytnou k udržování musea i vě-
decké práce Společnosti, je hlavně výtěžkem
loterie, uspořádané za řízení pokladníka mu-
sejní rady c. r. tov. A. Häuslera a pp. Ferd.
Schlaegra a Ferll. Tallowitze v r. 1902. Ač
jmění vykazuje zdánlivě sumu dosti značnou
(102.408.30 K k 1. lednu 1913), přece nikte-
rak nestačí zabezpečiti na delší dobu mu-
seum, když by mu byly odňaty veřejné sub-
vence — což částečně nyní nastalo — nebot
roční rozpočet musejní je po všech možných
restrinkcích vždy vyšší 30.000 K.
F A Šubrt
A Häusler
Praha
rada c . r . tov
9
article
Mímo starost o zabezpečení základu fi-
nančního zaujímala prvá leta musejní existen-
ce snaha opatřiti pro sbírky vhodné a trvalé
místnosti. Exposice musejní byly původně to-
tiž umístěny v Nostickém paláci (Na příkopě
12), jejž na dobu 10 let propůjčil bezplatně
hr. Sylva-Taroucca. I časové omezení bez-
platného poskytnutí místností i jejich nedo-
statečnost pro sbírky stále rostoucí (6 výstav-
ních sálů a 2 místnosti pracovní) oživovaly
vždy péči o nové přístřeší. Podařilo se také
prvé desítiletí Národopisné Společnosti šťast-
ně ukončiti přemístěním Národopisného Mu-
sea do vilové budovy v zahradě Kinských,
pronajaté jí za uznávací činži král. hlav. mě-
stem Prahou a Smíchovem, k níž r. 1907 ještě
přibyly další místnosti v čp. 97 rovněž v za-
hradě Kinských. Dnes tam má museum k dis-
posici 23 síně výstavní, sice rozměrné, ale již
do posledního koutu zaplněné. 3 síně pro
knihovnu a 4 místnosti pro kanceláře a dílny
Ale vzrostl nejen plošný rozsah exposicí
nýbrž i materiál sám.
Taroucca
Kinská
Praha
Smíchov
10
article
Kdežto r. 1897 musejní sbírky čítaly ješte
neplné půl čtvrta tisíce inventárních čísel
do r. 1905 vzrostly již na 12.451 předmět (t.j
o 2695) a do r. 1911 na 21.349 čísel. Žže
dále utěšeně rostou, ukazuje zpráva za rok
1912, kdy přibylo na 500 dalších památek. Ja-
kým způsobem jsou sbírky rozmnožovány
ukazuje veřejnosti výstavka přírostu za rok
1912. jež byla právě otevřena jako názorný
doklad k obvyklé slovní zprávě výroční. Př
výběru nyní, kdy již je nashromážděn četný
materiál lidových prací uměleckých, pocho-
pitelně sice nejde jen o krásu a cenu jedno-
tlivých, získávaných kusů, samých o sobě. Jde
spíše o to, pokud která památka zaplňuje me-
zeru v nashromážděném již musejním bohat-
ství. Mimo to jde o získávání celých sbírek.
soustavných a dle možnosti vyčerpávajících
určitý obor. Proto druhé desítiletí Národo-
pisného Musen je charakterisováno nejen úsil-
ným, nýbrž také soustavným doplňováním
zejména nákupem soukromých sbírek (od r
1905 již 6), kterým by jinak hrozil vývoz do
ciziny. Dále došlo v období tom na podstatné
rozšíření musea o oddělení zemědělské re-
trospektivy, vypravené dle programu, sesta-
veného prof. Jakubcem, které již nyní —
umístěno v samostatné budově — represen-
tuje se jako poměrně dosti velké museum
Další jeho vývoj je usnadněn zejména spolu-
prací Musejní komise Zemského sdružení do-
rostu českého venkova, jež účinně funguje o
loňského roku.
profesor
Jakubec
11
article
V druhém deceniu Společnosti N. M. č.
učiněny také prvé kroky, třeba dosud velmi
nepatrné, za ztělesněním staré tužby co do
musejní instalace: k českému skausenu, museu
pod šírým nebem. O tom, že zejména národo-
pisná musea, mají-li hověti požadavku názor-
nosti, který je základním požadavkem vší mu-
sejní instalace, potřebují jako doplňku svého
musea pod šírým nebem, nebylo nikdy sporu.
N . M
12
article
V prvé době po Národopisné výstavě byla
důvodná naděje, že český skausen, který byl
tu již vlastně vybudován výstavní vesnicí če-
skoslovanskou, zůstane zachován. Pro nepří-
zeň místa i poměrů naděje selhala. Náklad-
nost podniku nedovolila pomýšleti na jeho
nové vybudování jinde. Jen zvonička, dvoje
boží muka a nyní včelín, lidové zahrádky typu
severočeského a horáckého, roubená studna
a kolna se zemědělským nářadím, z části roz-
troušeny po zahradě Kinských, z části tvo-
říce vstup k budově zemědělského oddělení.
připomínají nesměle pěknou myšlenku. Spln
ji desetiletí příští? Konečně již při samém za-
řízení Národopisného musea bylo pomýšleno
na srovnávací oddělení slovanské, jehož ukáz-
ka instalována již ve starých místnostech (na
Příkopě) a později v místnostech nynějších na
čas byly veřejnosti předvedeny jeho sbírky
lužicko-srbské. Oddělení to, ač dosud nepře-
kročilo své začátky, čítá nad 1000 inv. čísel
a pro další jeho rozmnožování je uložen samo-
statný fond, zatím — bohužel — dosti slabý
Provésti, t. j. doplniti a instalovati slovanské
oddělení je rovněž úkolem let budoucích.
s nímž rada musejní počítá, a jejž jistě počne
uváděti ve skutek, jakmile to dovolí přízni-
vější poměry. Stejně zbývá práci doby příšt
doplniti musejní exposice o oddělení anthro-
pologické, demografické a dialek tologické
vypraviti je a doplniti mapami, fotografiemi
diagramy atd., osvětlujícími původ, spojitos
i účel vystavených památek.
Kinská
13
article
Vedle sbírek, jež mají stejně úkol konser.
vační jako poslání materiálu studijního, stará
se Společnost Národopisného musea i o po-
můcky pro vědeckou práci národopisnou
Proto udržuje archiv zápisů lidové tradice.
který čítá nyní 139 čísel (při čemž počítány
vždy i celé sbírky za jedno číslo), archiv foto-
grafický a odbornou knihovnu. Jak i tu se
rozvíjí činnost Společnosti, ukazují prostá
čísla: Archiv fotografický (otisků), jenž roku
1907 čítal po svém uspořádání 2962 čísla, le-
tos dostoupil již 4586 reprodukcí. Sbírka ne-
gativů a diapositivů byla založena r. 1908 a
pořízeno pro ni hned v prvý rok jejího trvání
259 negativů a 121 diapositiv. Za další 4 leta,
do konce r. 1912, vzrostl počet negativů na
1311 a počet diapositivů na 275. Knihovna
čítala ještě r. 1904 jen 899 čísel, nyní však má
již 2013 inv. čísel bez mála v pěti tisících
svazcích.
národopisný muzeum
14
article
K vlastní práci vědecké přikročila Ná
rodopisná společnost českoslovanská již v pá-
tém roce svého trvání, založivši sbírku „Ná-
rodopisný sborník českoslovanský“, který vy-
cházel zprvu za redakce univ. profesora dra
Pastrnka, od r. 1900 za redakce univ. prol.
dra. J. Polívky. Je od místa a mimo kompe-
tenci pouhého stručného přehledu dvaceti-
letého působení jedné z předních našich vě-
deckých organisací posuzovati vědeckou cenu
a význam řady její publikací. Stačí uvésti, že
v jedenácti svazcích Národopisného sborníku
vyšla díla rázu Niederlovy „Národopisné ma-
py uherských Slováků“ (1903), dosud nejpo-
drobnější, vědecky zpracované národnostní
statistiky slovenské, Polívkových „Pohádko-
slovných studií“, Tilleho „Valašských poví-
dek“ a j. Vůbec podařilo se redaktorům Sbor-
níku soustřediti většinu čelných, zejména uni-
versitních českých pracovníků na poli národo-
pisném. Setkáváme se tu mimo již uvedené
se jmény Ot. Hostinského, J. Zubatého, J. JJa-
kubce, Jar. Vlčka, H. Máchala, J. Matiegky
Fr. Čády, Em. Kováře, Vavř. Duška, K
Kadlce, Arn. Krause, J. U. Jarníka, J. Klvani
Ad. Černého, J. L. Holubyho, J. V. Nováka.
Lad. Haškovce, J. Peiskera. Vinc. Praska aj
— jak se právě při pouhém listování pele
měle zraku objevují. V druhém desetiletí pře-
šla Společnost N. M. č. k vydávání pravidelné
měsíční revue, k „Národopisnému Věstníku
Českoslovanskému“ (r. 1906), jehož vychází
již osmý ročník, Kruh přispívatelů, rozmno-
žený o jmena mladých vědeckých pracovníků.
je stejně elitní. Ale zvláště je tu upozorniti —
což není častý zjev ani u odborných českých
revuí — že se podařílo četným stykům proí.
Pastrnek
J Polívka
Niederlův
Slovák
Polívkův
Tille
Otakar
H Máchal
J Matiegka
Čáda
em
Kovář
Vavř
Dušek
Kadlc
Arn
Kraus
Jarník
J Klvaň
Černý
Holuby
J V Novák
J Peisker
Prasek
Jja
N . M
15
article
Polivky, který za součinnosti redakční komise
(profesorů Krause a Tilleho) i „Věstník“ řídí.
získati za přispívatele jinoslovanské odborní-
ky: Rusy (ve „Sborníku“ Speranskij, ve „Věst-
níku“ Jacimirskij, Francev), Poláky (Ciszew-
ski, Zdziarski) i Srby (S. Trojanovič, J. Erdel-
janovič, Gj. Jovanovič, M. škerovič) a j.
Ale i na poli své práce publikační má
Společnost N. M. č. svůj úkol — nesplněný
Českou Vlastivědu, jejíž program prvý vypra-
coval prof. Niederle, později rozšířil jej proí.
Jakubec a definitivně a podrobně propracoval
prof. Tílle. Ale tu musílo zůstati při pouhém
pláhu. Finanční prostředky nedovolily pod-
niknouti dílo, které mělo mimo úvodní vše-
obecný popis země české, její dějin a vlast-
ního lidopisu obsahovati i podrobný, na mono-
graliích založený popis míst a krajů země če-
ské, dílo, jež mělo ve všech uvedených smě-
rech shrnouti výsledky bádání rozptýleného
dle jednotlivých otázek a zpracovati všecher
dosud snesený a vědecky ověřený materiál
Díla podobného — ač dle jmena práce tohe
druhu již vyšly — česká literatura stále ještě
čeká. Ale ovšem i vědecká díla nelze usku-
tečňovati bez financí. Proto bylo nutno po-
odložiti i „Českou Vlastivědu“
Je na české veřejnosti, aby svou účastí
a podporou umožnila plniti Společnosti N.
M. Č. její další úkoly, jež jsou jistě stejně v
zájmu vědeckém, jako obecně národním. Je
to povinností její zvláště nyní, kdy Národo-
pisné Museum je ohroženo ztrátou zemské
subvence, způsobenou nedělností českého
sněmu. Ten apel nejlépe a nejplněji odůvodněn
je právě přehledem toho, co Společnost Ná-
rodopisná za dvacet let své činnosti vykonala
-Spaclator-
na prospěch vědy a národa.
Kraus
Tille
Rus
Speranský
Jacimirskij
Francev
Polák
Srba
S Trojanovič
J Erdel
Gj
Jovanovič
profesor
Niederle
Jakubec
N M Č
N . M
Ná
16
article
Školství.
Školství.
Učitelstvo v politických stranách.
Úvaha jistě časová! Učitelstvo škol ná-
rodních počíná se organisovati v českých po-
litických stranách a již také učitelstvo středo-
školské dnešním sjezdem ve straně svobodo-
myslné chce spořádati svoje řady pro účast
na politické práci. Nový tento zjev zasluhuje
bližšího povšimnutí. Vzbuzujeť silný zájem ve
veřejnosti a vyvolává časopiseckou diskusi.
Účast učitelova na politické práci je
silném odporu se zastaralým, tradicionálním
hodnotěním učitelova úkolu. Není dávno, kdy
orgánové státní moci, jen zvolna se vybavujíc
ze všemocného byrokratismu absolutní vlády.
přímo učitele zakřikli, opovážil-li se, míchati se
do politiky“, a nejsou dosud řídkými projevy
jakéhos překvapení v řadách občanských nad
činnou účastí učitelovou v politické práci. A
přece nelze popříti, že vlastní povolání uči-
telovo je vlastně politické hodnoty
politického významu, uváží-li se
úzký vztah mezi paedagogikou a politikou.
mezi školstvím a státem, mezi oběma dle
Kanta nejzávažnějšími jevy lidské kultury
vládou a výchovou.
Právě proto, že byla vždy snaha dáti umě-
ní vychovatelské do služeb umění státníckého
a že vždy školství jakožto uznané „politicum“
chápáno bylo jako nejúčinnější prostředek
vnitřní politiky státní, rozhodující činitelé
státní moci nevídali rádi politické osamostat-
ňování učitelstva. Ba naopak projevovala se
vždy dosud ještě žijící snaha: podříditi učitele
zúplna panující politice vládní, omeziti vše-
chny jeho samostatné projevy politické na
nejmenší míru a dokonce určovati, říditi a do
podrobností sledovati směr, ráz i obsah jeho
vychovatelské a vyučovatelské práce.
stranit svoboda
17
article
Zvláště české učitelstvo škol národních
i středních má tu mnoho teskných vzpomínek
a mnoho oprávněných a těžkých žalob, roz-
pomene-li se, jak krutě a bezohledně bylo
s ním nakládáno, nemohlo-li vždy se svým
svědomím, mravním přesvědčením a věde-
ckým poznáním srovnatí, co mu bylo před-
pisováno ve jménu jakési státní, vládní pacda-
gogiky, kteráž často bylo v odporu s tím, co
stanovila paedagogika vědecká a c
přikazovalo svědomí českého učite-
le, proniklého národními ideály i historický-
mi vzpomínkami a rozumějícího dobovým
snahám českého lidu.
Byla to doba persekuce a ponížení, smut-
ná doba učitelského nevolnictví, kdy upintí
nedůtkliví, zcela byrokratičtí ředitelé na ústa-
vech středních a systému vládnoucímu otro-
cky sloužící „ostří“ inspektoři na školách ná-
rodnich šířili v učitelstvu hrůzu a pronásledo-
vali každou nevinnou lidovou přednášku, za-
kazovali učitelům, aby byli členy národních
spolků a hmotně ničili každého, kdo se opo-
vážil účastniti se jakkoliv života politického.
Dokud vedli českou politiku konserva-
tivci a feudálové, nebylo vůbec u nás ani
proti útisku tomu vlivnými činiteli politický-
mi protestováno, ba naopak jakákoliv veřejná
činnost učitelstva byla nerada viděna. Tehdáž
i v občanstvu vůbec zakořenilo se přesvěd-
čení, že učitel vůbec jen výhradně patří do
školy, a dosud v živé paměti chovám ona
obecné ustrnutí nad svévolným a opovážli-
vým prý hazardováním existencí, jakého jsme
se dopustili tehdáž s učitelem, nyní okresním
starostou Kobrem v Roudnici, když jsme
přednášeli na politické schůzi občanů podřip-
ských referáty proti pověstnému reakčnímu
návrhu Liechtensteinovu..
Kobr
Liechtensteinův
Roudnice
18
article
Teprve strana svobodomyslná ujala se
občanských práv učitelových a přes všechno
perhoreskování se strany vládních orgánů
učitelstvo se politicky emancipovalo do té
míry, že si již nedalo brániti v účastí na po-
litickém životě v projevech školsko-politi-
ckých. Strana svobodomyslná, která v bojí
o svobodu školy vznikla a svobodu, znárod-
nění, vůbec zdokonalení školství první ve-
psala v politický program, má nepopíratelné
zásluhy o tuto politickou emancipaci učitel-
skou, a „Národní, Listy“, které právě školským
článkem zahájily své první číslo, za celou
dlouhou dobu svého trvání hájily učitelské
svobody občanské i práva politického pro-
jevu a byly vždy tribunou školsko-politických
snah učitelských.
Proto učitelstvo stálo takořka všechno ve
straně svobodomyslné rovněž jako jeho orga-
nisace i odborný tisk. Příšla však kvasivá a
rušná doba let devadesátých, a realismus a
radikální hnutí mladých stran uchvátily mlad-
ší generaci učitelstva lákavými školským
programy a školsko-politickými theoriemi.
A tak sotva že učitelstvo dříve politicky tako-
řka bezmocné, počalo zdomácňovati a urči-
tého vlivu nabývati ve straně politicky silné
a dostatečné záruky pro úspěšnost školské
politiky poskytující, nastal rozchod sjedno-
cených učitelských řad do četných mladých
stran, které tím více učitelských příslušníků
získávaly, čím více uvolňovala se organisace
a akvisiční činnost strany svobodomyslné
čím zvučněji zněla lákavá hesla nových stran
které ve svých theoretických programech ve-
lice zdůrazňovaly právě otázky školské.
19
article
V tomto období a zvláště pak potom, kdy
růstem a volebním vítězstvím strany agrární
bylo vesnické učitelstvo namnoze donuceno
hotovými událostmí k tomu, aby vstoupilo
v řady agrární, nechtělo-li vůbec zříci se po-
litického života, nebylo již mežno mluviti
soustředěnosti učitelstva v jedné straně. Sta-
vovské organisace učitelstva všech kategorií
postřehnuvše tuto politickou rozptýlenost
svého členstva, uznaly, že nemohou ani jinal
v zájmu stavovské solidařity a také ovšem
se zřetelem ke strannickým, agitačním zápa-
sům jednati, nežli že budou varovati před
upřílišněným politickým strannictvím. By
hledán a obhajován modus, jak by bylo lze.
aby sice učitelstvo politicky pracovalo, poli-
lického vlivu nabývalo, ale při tom zůstalo
mimo strany, nacházejíc výhradně ve své sta-
vovské organisaci svého útočíště. Bylo půso-
beno k tomu, aby učitelstvo sice účastnilose
politických schůzí projevy školství- příznivý-
mi, jakož i politického života, zvláště vzdělá-
váním lidu a propagováním školsko-politi-
ckých otázek, ale současně bylo varováno
před vysloveným politickým strannictvím.
20
article
Tato formule, jíž zajisté nelze upříti ji-
stého ideálního rázu, nemohla učitelstvu vy-
stačiti, jakmile organisace politických stran
našich tak se upevnila a rozvětvila, že nepři-
pustila nadále možnosti, aby politicky ne-
organisovaní občané mohli politicky praco-
vati a svých ideí uplatňovati v organisacích
politických stran. Veřejný život náš se prostě
zpolitisoval a zesocialisoval. Těžiště veřej-
ného zájmu přesunulo se do politických stran
a to tím spíše, čím je patrněji, že i sociální
problémy, kteréž do programů všech strar
nutně pronikly, nedají se jinak řešití nežv
rámci politických stran.
A tak učitelstvo se svým ideálným, theo-
reticky dobře míněným stanoviskem „nad
stranami“ zbavilo by se právě nejúčinnějšího
působiště a konkretní půdy pro svoje školsko-
politické snahy, kdyby stálo mimo ona orga-
nisační střediska politických stran, která polí-
tiku tvoří, určují, která svým souborem zna-
menají potenci jednotlivých stran a mají silný
vliv na směr české politiky vůbec.
Skutečné poměry jsou silnější než ideálně
zkonstruované theorie a dnes, kdy je zjevno.
že jen vyslovené a zjevné příslušenství k ur-
čité politické straně opravňuje k reelní poli-
tické práci a politickému vlivu, nelze jinak
než aby učitelstvo, poslušno jsouc svého poli-
tického svědomi, vstoupilo do politických
stran a v nich se organisovalo výhradně pro
účely politické tak, jako činí stavy jiné.
21
article
Nebojím se, že tím utrpí organisace sta-
vovská. Myslím, že získá na významu i po-
tenci. Ona je povolána, aby dávala školské
kulturní politice národa nové myšlenky a ná-
vrhy, aby kritisovala jednotlivé školsko-poli-
tické akce. Soustřeďujíc v sobě příslušníky
všech, škole příznivých stran, dobude si vý-
znamu instituce vedoucí. Bude neodvislým
objektivním a nestranným regulativem snal
stranrcky snad přibarvených, bude jednotí-
cím orgánem a nutným útvarem, poskytujícím
osvěžení, omlazení i povzbuzení, ale také kor-
rekturu upřílišněné jednostrannosti.
Čím pevnější bude stavovská organisace
a čím solidárnější bude učitelstvo ve svém
celku, pokud jde o otázky školsko-politické
a čím horlivěji a vytrvaleji budou politické
organisace učitelské pracovati ve všech orgá-
nech jednotlivých stran, aby školsko-politické
ideje všeučitelské pronikly a čím úsilovněj
budou tyto politické organisace učitelské při-
čiňovati se o to, aby místo planého konvenč-
ního politikaření ve všech místních organisa-
cích a tudiž v převážné většině našeho ná
roda buzen byl živý zájem a pravé porozumě-
ní pro školu, a větší politické vzdělání vů-
bec, tím více zabezpečena bude dobráa
úspěšná česká politíka školská.
F. V. Moravec.
Lékařství.
Boj s dětskou zločinností, prostituc
a sebevraždou.
F V Moravec
22
article
Potřeba péče o mládež duševně
vadnou a ohroženou.
Neblahé zjevy zločinnosti, prostituce
sebevražd mládeže dnešní doby učí, že péče.
jakou společnost ve zvýšené míře o mládež
jeví, nesmí se omeziti pouze na opatření na-
lezenců, dětí opuštěných anebo dítek tělesně
churavých (zmrzačelých, skrofulosních, tu-
berkulosních, slepých atd.), nýbrž že se must
dítě sledovati všestranněji i po stránce roz-
umové, mravní, duševní. Dosavadní zvýšená
sociální péče nedbala úměrně o dítě duševně
nezdravé, mravně ohrožené a pomíjela profy-
laxe samé. Společnost nezná rozdílu mezi du-
ševně vadnými a zdravými, ale nevychovaný-
mi a spustlými ze zanedbanosti. Nedbá toho
ke škodě dítěte i k vlastní škodě.
Pozastavujeme se denně nad opětujícím
se doklady zločinnosti, prostituce a sebevražd
mládeže a ještě více pozastaviti se musíme
nad pomyšlením, jací to vyrůstají příští otcové
a matky za těchto okolností a jaké budou
moci dáti vychování po případě svým dětem.
v jakém ovzduší porostou další nové gene-
race. Není dne, abychom se nedočetli o krá-
dežích, pokusech vražedných a sebevražed-
ných mezi mládeží. Chorobná zášť, svéhla-
vost, chorobná povalečnost, lhostejnost i hý-
řivost, překážející výchově i zbudování vlast-
ní existence, u mládeže povážlivě se šíří.
23
article
Vylíčené zjevy šíří se v novinách, společ
nost zvyká zprávám, přijímá nové zprávy
málo kdo o věci a její příčinách hlouběji pře-
mýšlí.
Detektivní, krvavé romány a příbuzná
četba má nejednu sensační událost snad na
svědomí, ale literatura sama o sobě nemno-
žila by řady nešťastných a nemnožila by bídu
v řadách intelektuálně a ethicky zdravých,
kdyby nebyla vyhledávána, podporovánaa
šířena právě jádrem čtenářstva nezdravého.
Málo laiků pochopí, že to nemůže býti jent
zv. „nedostatek vychování“ nebo nahodilý
svod, když hoch nebo děvče z dobré rodiny.
v nejlepším prostředí a nejlepšími pomůckam
vychovávané, jemuž byly vštěpovány všechny
zásady dobrého společenského mravu, dopu-
stí se zločinu, přestupku a činů v naprostém
odporu s primitivním pojmem vzdělání
kultury.
Ohledáme-li většinu podobných zjevů blí-
že, seznáme, že ve valné části jde o zjevy cho-
robou zaviněné, které nabývají vážného so-
ciálního pozadí a jež dlužno i lékařem stu-
dovati.
Dosavadní netečnost společnosti, dokonce
pohrdavý nebo vyzývavý její úsměv, s jakým
nejednou sleduje varovný hlas lékařův, zle se
mstí. Nepoznaný chorobný stav dítěte a sklon
jeho ke zločinnosti roste, rozvětvuje se, a co
mohlo být v zárodku uduseno, snad i napra-
veno nebo neškodným učiněno, vyrůstá v hl-
zu zločinu dospělých
24
article
Sledujme život jednotlivcův, společnosti
i zápolení celých národů a plemen! Přirozené
city a pudy člověka, jež tisíciletým vývo-
jem, nenáhlou socialisací a kulturou zušlech-
těny a vypěstěny byly na cíty a pudy důstoj-
nosti lidské hodné, v co se zvrhly? Pud sebe-
zachovací, existenční boj vykazuje nezměrnou
řadu klamu, podvodu, šálení a násilí. Pud rod
zachovávající, cit lásky, zvrhl se v hotové
kupčení a schyluje se v cesty perversni! Sve-
řepost jedněch ničí city národní a to i za po-
chvaly těch, kterým po zákonu dáno jest jich
šetřitil Na druhé straně nebyla dříve taková
pokleslost národního citu, přirozeného to cilu
kulturního člověka, jako dnes. Ale kamž by
nás vedl výčet všech dokladů morální a in-
telektuální nestatečnosti dnešní společnostil
Rozvody, vykazující hnusnou perspektivu ži-
vota rodinného a společenského, defraudace,
zištné vraždy a samovraždy dospívajícícha
dospělých patří dnes tak na denní pořádek
četby a společenského rozhovoru, jakoby se
mluvilo o něčem všedním, samozřejmém, nad
čím se duše lidská nezachvívá, co hojíti ani
netouží a pod jhem čehož malomyslně, cyni-
cky a trestuhodně hyne. A to všechno se děje,
jakoby nebylo tisícileté kultury a výchovy
lidské a nového poznání!
Rozklad, rozvrat, hotová moral insanity
přes technický a intelektuální rozvoj zmoc-
ňuje se společnosti a národů, vkrádá se v prá-
vo, veřejné řády a jich správu a všude pů-
sobí povážlivé kulturní trhliny.
Vycházíme-li se stanoviska, že jen člo-
věk tělesně a duševně zdravý, tedy také jen
na jisté výši ethické stojící, může v duchov-
ním dnešním vlnobití vítězně raziti dráhu
čestné existenci a pomáhati budovati samo-
bytí národa, musíme zvýšenou pozornost i se
stanoviska národního a národohospodářského
věnovati duševnímu zdraví mládeže a vývoji
příštích pokolení.
25
article
Nelze bez povšimnutí nechati duševní vý-
voj celých generací a nedbati jich zjevů cho-
robných i s hlediska národního. Vezmeme-li
v úvahu tísnivý hospodářský náš život, nemá-
me nejmenší příčiny, abychom s obecnou ne-
tečností přiblíželi k úpadku tělesného a du-
ševního zdraví jistých vrstev mládeže a dali
podlamovati sílu a svěžest národa. Po ná-
pravě toužebně se se všech stran volá a jest
pochopitelno, že náprava tato především musi
vycházeti z kořene samého, z lůna rodinya
od dítěte samého. Jen se zdravím dospějeme
ke zlepšení společenského postavení, k jisté
kulturní výši a k jisté duchovní a hmotné
moci národa, bez zdraví a blahobytu nikoliv.
Chceme-li duševní zdraví mládeže stře-
žiti, musíme znáti jeho nástrahy, úchylky
scestí, podmínky i eventuální cesty nápravné
a ochranné. V boji proti zločinnosti, prosti-
tuci a sebevraždám dospělých a mládeže
třeba pojati v program též studium a poznání
vadné psyche dítěte a plynoucích tu sociolo-
gických a právních důsledků, jakož i profylaxi
dětských vad duševních.
Třeba včasného poznání individuality
dítěte, eventuálně chorobného jeho stavua
učiniti výchovou neb ústavním ošetřením ta-
ková opatření, aby se včas eventuálnímu de-
liktu předešlo. Třeba poskytnouti ruku po-
mocnou četným rodinám, které by samyo
dítě choré se postaraly, ale které nemají ani
potuchy o chorobných sklonech dítěte a které
neznají cesty nápravné neb ochranné.
Ku poznání tomu v prvé řadě může dáti
podnět škola a jí analogní výchovné ústavy.
Třeba budovati výchovny pro duševně vad-
nou a mravně ohroženou mládež a příslušné
školství množiti. Čím více škol, nejen elemen-
tárních, ale hlavně moderně rozvrstvenýcha
novým potřebám a novému poznání přizpůso-
bených, nemocnic, humanních a vzdělávacích
ústavů bude, tím méně bude žalářů.
26
article
Dnes tomu naopak. O školy, vzdělávací
a zaopatřovací ústavy rvou se chudé obce
a žaláře nákladné se stavíl
Úchylky duševní, zaviňující neblahé do-
klady mravní nezdravoty mládeže, zhusta se
přehlédají, nestudují a neznají. Je-li choroba
zjevna a patrna i laiku, učiní se ovšem včasné
disposice k záchraně individua a rodiny, ale
jinak bývá, když běží o chorobu méně zná-
mou nebo tak nepatrnou, že se laikem ne-
pozná neb jínak vykládá. Zdánlivě lehké
chorobné nervové a duševní stavy jako pla-
zivý vřed se rozlézají na těle společnostia
větší škody a zhouby působí než zjevné zná-
mé choroby duševní.
Nepotřebuji zde šíře uvádětí, že mám na
mysli defekty nepřehledného zástupu od na-
rození nervosních, k fobiím, obšessím, inhibi-
cím náchylných, bytostí slabé vůle, chorobné
emotivity, pohlavních výstředníků, mravněa
citově zvrhlých a anaesthetických, degenero-
vaných.
Dbá-li se v poslední době více tělesného
zdraví mládeže, nedbá se stejně harmonického
vypěstění duševního, stejně však potřebného
a důležitého a dokonce nedbá se eventuálních
duševních úchylek, jichž rozsah a jakost urču-
je zdar a směr povolání jako fysické vlast-
nosti.
Poukázal jsem všeobecně na význam
včasného poznání individuality dětské v boji
proti zločinnosti dětské a potřebu začíti s po-
znáním její již ve škole.
Zdravotní dohled ve školách třeba pro-
hloubiti a rozšířiti po stránce psychologické.
Programové otázky boje proti zločinnosti,
prostituci a sebevraždám mládeže zdůrazňuií
tuto potřebu a káže tak i sám prospěch
žactva v jiných směrech.
Prof. dr. Lad. Haškovec.
profesor
doktor
Lada
27
article
Literatura.
Literatura.
(O epigramu.) Studium epigramu pojí se
u nás hned od dob obrozenských ke zjevu římské-
ho satirika, který první dovedl primitivní způsob
t. zv. nápisu na výši svrchovaně jemného a půso-
bivého literárního útvaru, M. Valeria Martial a.
Tento básník, který za vlády Neronovy přišel ze
své rodné španělské provincie na studie do Říma
a zde uvázl na dobu téměř půl čtvrté desítky let,
zanechav záhy studií a stav se pisatelem výhradně
krátkých, vtipných básniček, které založily jeho
slávu, zůstal po všechny věky nedostižným mistrem
formy, kterou sám vynalezl. Napodobovali jej ne-
Neronův
Řím
Valerio Martial