2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
15. června 1913. číslo 16
4
article
nevlídného vývoje vídeňské bursy posledních
dnů i tíseň hospodářského života vůbec. Opti-
mism trhu korigován arci rozplašením možno-
sti, že snad bude lze alespoň přechodně pro
letní měsíce snížiti sazbu rakousko-uherské
banky a tím uleviti všem, kdož jsou nuceni ve
větší nebo menší míře počítati s úvěrem.
Vlastním důvodem ale zůstává nepoměr mezi
prostředky a potřebou. Dokud se nepodaří
výsledky práce produktivní překlenouti ale-
spoň z části tento nepoměr, anebo dokud ne-
budou nám dány k disposici prostředky odji-
nud, nebude podstatně lépe. Proto také se má
za to v kruzích informovaných, že s podzi-
mem možno se eventuelně připraviti na další
zpevnění oficielní sazby rakousko-uherské
banky. Zda toto stálé zpevňování, toto
zdražování prostředků bude moci snášeti prů-
mysl ve stižené konjunktuře, zda bude je lze
uvésti v soulad s potřebami obchodu, jest arcí
jinou otázkou. Těm, kdož nuceni jsou počítati
s úvěrem, bude jejich snažení ještě více stiže-
no, nehledě ani k tomu, že zdražení peněz za-
jisté nijak by nepřispělo k vzestupu kursů
I ukládacích hodnot.
5
article
Že tento úsudek není pesimistním příliš.
toho nejlepším dokladem jest fakt, že poslední
pruská a německá půjčka končí nezdarem.
Jest tím poučnějším, že k této emisi Německo
přistupovalo po nepříznivých zkušenostech a
že dle nich upraveny i podmínky, za kterých
nové titry byly k upisování vyloženy. Ještě
při poslední půjčce trvalo Německo na úrovní
paritního kursu. Po malém úspěchu tehdejší
emisse odhodlává se konečně nabídnouti no-
vé renty své za podmínek pro obecenstvo
výhodnějších. Dle prospektu byly pruské kon-
soly a německá říšská půjčka při 4% ním zúro-
čení nabídnuty (přejímací skupina převzala je
za 97 při provisí 0.25%) za 97.90. To zna-
mená, že oba státy počítaly s menší ochotou
obecenstva a takto chtěly ji připraviti. Tento
pokus selhal. Na doklad, jak obecenstvo dů-
sledkem zkušenosti posledních měsíců chová
malou důvěru k ukládacím papírům. Ostatně
jest to pochopitelno. Stačí srovnati si vývoj
posledních dvou let:
Německo
6
article
Rakouská korunová renta
4 německá říšská půjčka . 102.20 98.20
102.60 98.20
4 pruské konsoly . .
3% státní renta francouzská 95.25 85.05
4 státní renta ruská . . 92.40 39.10
4% státní renta italská . . 104.35 98.—
Z čísel těchto jest zřejmo, že pokles byl
u rakouských papírů nejpronikavější a že dů-
sledkem toho také jest nálada pro ně nejmen-
ší. Cizina, jak ostatně také bylo zřejmo při
posledni zápůjčce, rakouské titry přijímá
velmi nerada a nebude jich snad přijímati vů-
bec. Tu a tam ozve se sice názor, že přece jen
jisté bohatství v Rakousku musí býti, když
mohlo přestáti tak značné otřesy finanční,
jakých se dožilo v posledních měsících, ale
celkem hospodářské položení Rakouska po-
suzuje se nepříznivě. Počítá-li se ve Vídni
a Pešti s možností nové miliardové zápůjčky.
kalkuluje se nesprávně. Tím více, má-li býti
snad tato zápůjčka domácímu trhu vnucena.
Rakousko
Vídeň
Pešť
7
article
Takovýmto postupem podvázal by se ekono-
mický život na dobro. Ale jest jistě velmi za-
jímavo a poučno pro budoucno, že právě
v poslední době ministerstvo financí ukládá
povinnost záruky 4 rentami i v těch pří-
padech, kde dosud se toho nežádalo. Jest to
jenom část programu nuceně umísťovati ren-
ty doma a alespoň z části zabraňovati jejich
přílišným poklesům. Jest to program zdánlivě
správný. Ve skutečnosti však ukáže se jeho
malá proveditelnost a jeho nepříznivé dů-
sledky ekonomícké. Odkud vzíti prostředky
pak na jiné účely?
A při tom jest příznačným jiný důležitý
fakt: Příští týden ohlášena jest v minister-
stvu financí deputace celého textilního prů-
myslu rakouského. Má se domáhati nejen
slušného respektování skutečného stavu věcí
při zdaňování, ale také účelné politiky hospo-
dářské, která by usnadňovala vývoz. tedy
politiky, jejímžto nejvlastnějším předpokladem
jest dobrý poměr k oněm státům, které jsou
anebo mohou býti našimi odběrateli. Tato de-
putace není prvou a nebude zajisté poslední.
8
article
Stesky na bezohledný fiskalistní postup fi-
nanční správy jsou mezi průmyslem všeo-
becny. Zdanění našeho průmyslu náleží k nej-
vyšším v Evropě. A stále vymýšlejí si přísluš-
né úřady nové a nové způsoby, kterými maj
dosavadní výnosy zdaňovací býti zvyšovány
V posledních měsících platí to specielně
o domovní dani činžovní z budov továrních.
Čeho se v tomto směru dosahuje, jest skuteč-
ně příznačno. Ale jako z pravidla i zde vý-
sledky zdaňovací dopadají dle toho, jak ten
či onen okres lépe se dovede brániti, jak
může intensivně hájiti své potřeby a také jaké
těší se protekcí i oblibě v rozhodujících kru-
zích. I národnost padá tu na váhu... Jsou
okresy, kde se daň tato ukládá ve výši 50 a
60 haléřů z jednoho čtverečního metru zasta-
vené plochy, arci s vyloučením oněch částí
závodu, které nemohou býti předmětem její,
a jsou obvody, kde berní inspektoráty pracují
se sazbou K 1.50 až K 1.65. Divně působí
někdy způsob, jakým se zjišťují základy této
Evropa
50
9
article
daně. Jest znám okres, kde až dosud spokojo-
val se berní inspektorát se sazbou 70 hal. Tu
se stalo, že kterýsi podnikatel z obavy, aby
ze sousedního mlýna nepovstal soutěžní závod
zakoupil tento podnik, zrušil mlýn a malý
závodek výrobní, který k němu se pojil, část
pozemků odprodal, dosti dobře, a zbytek pro-
najal částečně jako obytné stavení a částeč-
ně jako řemeslnické výrobny. Berní úřad
zjistiv nájemné tuto placené, vypočítal si vý-
nos jednoho čtverečního metru zastavené plo-
chy v poměru ke kapitálu, který v budovách
investován po odprodeji pozemků, a učinil
výsledek základem pro vyměření domovní da-
ně činžovní pro všechny průmyslové podníky
celého okolí. Že se takto dostal k sazbě hod-
ně vysoké a že jistě nezdůvodněně zatížil sou-
těžní možnost tamního velikého průmyslového
obvodu, jest mu jistě úplně lhostejno, poně-
vadž v prvé řadě jedná se o zvýšené výsled-
ky daňové a teprve snad v desáté řadě může
10
article
se eventuelně namanouti otázka, jaký vliv má
přílišné napínání berní na rozvoj průmyslový
a na celý hospodářský život.
A v tom jest právě nejsmutnější rys naší
veřejné správy, že béře se nejmenší, ba snad
žádný ohled na to, zda poměry, jak se takto
u nás tvoří, jsou urovnávány možnosti výrob-
ní a výdělečné, zda se jimi povzbuzuje chut
k podnikání, jež jediné může trvale vésti ku
zpevnění financí státních. Na jedné straně víží
se úspory pro investiční účely státní, na dru-
hé se zdražují soustavně dosavadní politikou
peníze a oslabuje se fiskalistním bezohledným
postupem ochota i chuť k podnikání. Takové
jsou cesty rakouské politiky hospodářské ..
Jaké jsou závěry, k tomu není třeba věš-
teckého nadání. Jestli z takovýchto poměrů
může vyrůsti hospodářský pořádek, necht
uváží kde kdo. A tak tedy léto nepřineslo
úlevy a na podzim nutno se připravovati vel-
mi opatrně. Bude zapotřebí napnoutí síly.
bude nutna energie a nezdolná vůle k prácí
i k vytrvalosti. Není arci důvodů k obavám
a k pessimismu přílišnému. Přestáli jsme ob-
tížné poměry podzimu a zimy, přestaneme boh-
dá i to, co přináší doba. Ale doufejme, že bude
to naučení, aby se při veškerém konání a sna-
žení na povolaných místech bral i zřetel
k základům a možnostem ekonomickým, bez
nichž není a nemůže býti pořádku a síly.
I státu sama.
11
article
Důležitější kursové variace na pražské burse
v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledur
14./VI. 7./VI.
264.75
Živnostenská banka . . . . . 263.50
Česká průmyslová banka . . . 434.—
434.—
Pražská úvěrní banka . . . . 651.—
653.75
Česká banka .
. . 406.—
408.—
435.—
Zál. úvěr. ústav v Hradci Král. 435.—
422.—
Pozemková banka . . . . . . 422.—
Česká zajišťovací banka . . .
256.—
256.50
Kolinská chemická továrna . . 344.—
344.—
Alpská montanní společnost . . 930.—
955 —
975.—
Čes. pivovar v Budějovicích . . 975.—
Česká cukerní společnost . . . 341.—
Elektrotechnická dříve Kolben. —.—
Daňkova strojírna. . . . . . 420.—
Českomoravská strojírna . . . 1825.—
Továrna orient. cukr. dř. Maršner 164.50
88.75
Zástavní listy Hypot. banky 4 %
Kom. úp. Zem. banky (v K) 4%
Dne 10. června
1911
1913
92.20 . 82.20
Král
Čes
Kolben
Daňkův
Maršner
Hypot
Hradec
Budějovice
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Český banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
12
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Pův. zpráva „Nár. Listů“.)
—n. V krátké době, asi jen půl roku, došlo na
zdejším trhu jíž po čtvrté k prudkému po-
klesu kursů všech hodnot, na zdejší burse
znamenaných, které vyvoláno bylo jednak zprávamí
o přiostřeném konfliktu srbsko-bulharském, jakož
i silnými otřesy, hlášenými z Nového Yorku
i ostatních burs evropských. V poslední době za-
léhaji k nám ozvuky událostí na burse v Novém
Yorku, kdež následkem trustových procesů nastal
citelný ústup kursový a odkud vychází iniciativa
k rozladění všech evropských burs. Zejména však
trvalé napětí na peněžním trhu zůstává
i nadále nejtěžší starostí bursy a na dohlednou
dobu jí asi zůstane; naděje na lehké vzpružení pe-
něžního trhu snížením diskontní sazby anglické
banky již zmizela, ba v minulém týdnu vyskytly se
momenty, které nejen bance bránily provésti toto
opatření, nýbrž spíše mluvily pro zvýšení
úrokové míry, což se dokonce skutečně očekávalo.
Nový York
13
article
Nepříznivým vlivem působily i značné nucené pro-
deje menších bankovních domů, jakož i značné
pešťské prodeje. Ovšem, že i zprávy o poklesu
železářské konjunktury připojily se k
tísnivým vlivům.
K příznivějšímu obratu došlo teprve ve
druhé polovině týdne a sice na zprávy o obratu
v srbsko-bulharském konfliktu a to tím, že oba
státy podvolí se vůli carově a spor vyřízen bude
diplomatickou cestou. Obrat tento byl příčinou
zotavení kursů, neboť konány jednak zpětné
koupě, jednak kontremina přikročila k částečnému
krytí. Rovněž i značnější pešťské koupě podporo-
valy celkovou tendenci: koupě tyto byly částečně
i v souvislosti s lepší vyhlídkou na letošní sklízeň
obilí, jejíž výnos se odhaduje nyní podstatně výše
Zprávy o zavraždění tursckého velkovezíra přijala
bursa klidně.
Situace na mezinárodním trhu železář-
ském zůstává i nadále velmi nejasnou: zprávy
o dalším sníženi cen železa v Německu přiostřily
ještě situaci jmenovaného odvětví a přivodily
další kursové ústupky nejen na cizích bursách
nýbrž i specielně i u nás. Zajisté i exekuční prodeje
které zejmena ve vůdčích hodnotách železářských
byly proválěny, měly značný podíl na pronikavém
sestupu kursovém, kterým hodnoty železářské za-
saženy byly v prvních dnech minulého týdne
Realisační znaha uplatňuje se při každé nepřízni-
vější zprávě na tomto poli nejvíce, což dokázáno
i v minulém týdnu. Všeobecným příznivějším nazí-
ráním na rozřešení otázky balkánské ziskaly i jme-
nované hodnoty, avšak nejvyšších kursů si neucho-
valy, ježto rozšiřovány byly opět soukromé zprávy.
že odbyt železa poklesl o 50 proc.
Německo
14
article
Na trhu hodnot dopravních ve větších
položkách brány byly z trhu akcie Jižní dráh
na známé vyjednávání o sanací. Trvale k sobě pou-
taly pozornost bursovní apekulace i akcie Vy-
chodní dráhy; již dříve kolovaly pověstí, že
Rakousko míní získati majoritu akcií, nyní opět
kolují — ovšem nepotvrzené — zprávy, dle nichž
srbská a bulharská vláda převezmou jmenovaný
podnik, čímž znovu vzbuzen zájem po jmenovaných
akcifch. Akcie Státní dráhy a Buštěhrad-
ské dráhy byly rovněž hojně brány z trhu.
Z hodnot zbrojařských stály ovšem
jako obvykle v popředí pozornosti akcie Ško-
dových závodů, které nucenými prodeji sní-
ženy byly až na 798. lehce však se opět zotavily
Také akcie Rak. zbrojovky a Poldiny huti
zůstávají i nadále hledány.
V posladní době jest čilejší poptávka i po
hodnotách cukerních, z nichž zejména
akcie Chorvatské cukerní společnosti za stoupa-
jících kursů brány byly z trhu.
Trh hodnot ukládacích zůstává i nadále
zanedbáván. Zejmena renty v prvních dnech
týdne značně polevily; všeobecným zotavením zí-
skaly však opětně kursového přírůstku.
Devisy a valuty byly pevnější
Důležitější kursové variace z minulého týdne
seznati lze z následujícího přehleduí
14./VI. 7./VI.
82.60
Rakouská korunová renta. . . 82.90
104.10
Rakouská zlatá renta . . . . 102.95
81.45
Poldin
Rakousko
Buštěhrad
Ško
15
article
Uherská korunová renta . . . 81.50
100.2
Uherská zlatá renta . . . . . 100.—
622.25
Rakouský úvěrní ústav. . . . 622.75
813.50
Uherská úvěrní banka . . . . 816.—
2074.—
Rakousko-uherská banka . . . 2068.—
264.25
Živnostenská banka . . . . . 263.50.
433.50
Česká průmyslová banka . . . 433.50
653.—
Pražská úvěrní banka . . . . 652.—
714.60
Státní dráha . . . . . . . . 12. 50
124.40
. . . 123.95
Jižní dráha
970.—
Buštěhradská dráha lit. B. . . 970.—
570 —
Rakouský Lloyd . . . . . . 573.—
368.—
Kralodvorská cementárna . . . 365.—
950.50
Alpská báňská společnost. . . 929.—
923.—
924.—
Poldina hut
3275.—
Pražská železářská společnost . 3270.—
986.—
987.—-
Zbrojovka.
854.—
Mostecká uhlářská společnost . 843.—
Škodovy závody . . . . . . 839.60
Haličsko-karpatská petrolej. sp.
Mladoboleslavský lihovar . . .
Londýnská devisa.
Říšské marky
Lloyd
Škodův
Rakousko
uherský úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Poldin hut
16
article
Jižní dráhy.
Z Vídně, 14. června. (»N. Fr. Pr.«) Syn-
dikus pařížské Agence de change Verneuil,
který hrál v otázce Jižní dráhy vynikající
úlobu, vzdal se funkce, ale bude se téte
otázce dále věnovati.
Třídní loterie.
Z Vídně, 14. června. (»N. Fr. Pr.«) Ví-
deňské bankovní ústavy učinily přihlášky
k I. třídní loterii v takovém rozsahu, že
přesáhnou asi 100.000 losů, takže bude nutno
přikročiti k redukcím.
Cementářský kartel.
Z Vídně, 14. června. (»N. Fr. Pr.«) Jed-
nání v cementářském průmyslu o kartel ne-
vedla k cili. Výsledek do budoucnosti je
rovněž posuzován skepticky.
Z uhelných revírů.
Z Vídně, 14. června. (»N. Fr. Pr.«) Za-
městnání v hornoslezském a ostravském
uhelném revíru označuje se velmi uspokoji-
vým. Zvláště v ostravském revíru bylo by
bývalo zaměstnání ještě silnější, kdyby nebyl
býval veliký nedostatek vagonů.
Nová automobilová pošta.
Z Meránu, 14. června. (K. k.) Dnes byla zde
otevřena poštovní automobilová trať ze Sterzingu
přes Jaufenské sedlo do Meranu.
change
Vídeň
Francie
Merán
Sterzing
Merano
17
article
Stav úrody v Uhrách.
Stav úrody v Uhrách.
Z Peští, 14. června. (K. k.) V úřadní zprávě
z 9. t. m. se praví: Až do 7. trvale suché a teplé
počasí a následovavší na to lijavce rostlinám vše-
obecně prospěly. Vyhlídky na sklizeň obilí se mi-
mo oves ve velké části země zlepšily. Vyhlídky na
sklizeň pšenice a žita se sice zlepšily, jsou však ve
velikých částech země dosud prostřední, kdežto
ječmen a oves může býti označen za dobře pro-
střední. Jen při ovsu se vyhlídky na sklizeň zhor-
šily. Pšenice vyhnala již klasy, poslední lijavce
měly dobrý účinek, ukazuje se však rez. Žitoa
obilniny již všeobecně odkvetly. Tu a tam jest ose-
ní řídké a též plevel se vyskytuje. Letní ječmen
kvete. Vyhlídky na sklizeň se od poslední zprávy
zlepšily. Oves se naproti tomu ve vývoji opozdil.
Kukuřice vyvíjí se v největší části země dobřea
krásně a rychle roste. U cukrovky je druhá oko-
pávka většinou skončena. Krmná řepa vyvíjí sev
největší části země krásně. Též řepka ukazuje do-
brý vývoj zrna. Sklizeň na mnohých místech již
počala a výnos je prostřední. Zahradní plodiny
vyvíjejí se všeobecně krásně. Luštěniny vyvíjejí se
dobře. Chmel roste krásně. Proso a pohanka jest
uspokojivá. Konopí a len slibují všeobecně dobrou
sklízeň. Tabák vyvíjí se všeobecně dobře. Pastvi-
ny poskytují přes sucho ještě s dostatek pícnin.
Merunky a mandle většinou umrzly. Třešně a višně
slibují naproti tomu místy dobrou sklizeň. Švestky
slibují dobrý prostřední výnos, ořechy a lískové
oříšky naproti tomu všeobecně velmi špatnou skli-
zeň. Jablka a hrušky jsou většinou uspokojivé.
Chmel
Prosa
Merunka
Švestka
Uhry
Pešť
18
article
421.50
1825.—
164.—
88.75
19
article
85.40
85.40
Z Vídně, 14. června.
Vídeň
20
article
Tři přednosti
Tři přednosti
meji
21
article
MAEEI“ polév
MAEEI“ polév
v tabletách.
Jsou to
32670-
velkávydatnost a láce;
2 krátká doba vaření a nejpohodl
nější připrava;
každá polévka má osobitou, při-
rozenou chut
22
article
Tableta
na 2.—3 taliř
24
article
Mímořádné přípravy k emissí příští renty
rakouské. Z informovaných kruhů dochází nás
zpráva o různých nebývalých opatřeních fi-
nanční správy rakouské, která se zdají nasvěd-
čovati tomu, že vláda již nyní a vlastně již od
delší doby přípravuje si půdu pro příští emissi
státní renty, která — jak se dá z nedávných
novinových zpráv souditi — projektuje sev
rozměrech velmi značných. Jsou ovšem pocho-
pitelny obavy, podaří-li se skutečně chystané
obrovské emisse státní umístiti, uvážíme-l
dnešní desolátní situaci trhu ukládacího a pe-
něžního, na jejíž zlepšení v dohledné době ne-
lze ani při sebe větším optimismu počítati
25
article
Proto již nyní konají se neobvyklé mimořádné
přípravy. Tak na př. bylo řadě akciových spo-
lečností, mezi nimi i některých českých, jež
poslední době ucházely se o povolení ke zvý-
šení svého akciového kapitálu, povolení ta-
kové sice dáno, avšak s obmezením, že mu s
býti provedeno nejdéle do 1. srp-
na t. r. Časové obmezení takové dříve zvykem
nebývalo. Na druhé straně pak brání vláda
veškerým vlivu jejímu podléhajícím fondům
pensij. pojišťovnám a pod. kontrahován
nových hypotekárních nebo i ko-
munálních úvěrů, přejíc si patrně, aby
volné kapitály i těchto ústavů byly připra-
veny pro nákup nové renty. Možno ovšem po-
kládati za vyloučeno, že by k emissi nové ren-
ty došlo ještě letos. Povolené úvěry státn
správa, jak známo, již všecky realisovala,
bude potřebí teprve zákonodárného schválen
k uzavírání dluhů nových. Ale již z těchto
ukázek, nehledě ani k četným projektům na
zlepšení kursu rent, jež se t. č. velmi pilně
v ministerstvu financí studují, víděti, že umí-
stění příští renty bude u nás oříškem velmi
tvrdým.
Bílance peirolejářské akc. spol. Davíd
Fanto a spol. Ve věerejší schůzi správní radly
akciové společnosti pro průmy s
minerálních olejů dříve David Fan-
toaspol. byla schválena bilance za šestý
obchodní rok, který skončil 30. dubna t. r. By-
lo usneseno navrhnouti valné hromadě, která
bude svolána na den 8. července, aby po odpi-
c00.—
1266.—
24.13
Davíd Fanta
David Fan
c 00
27
article
900.—
1260.—
24.17
28
article
sech v obnosu 1,832.832 K byla z čistéh
zisku 1,326.754 K vyplácena 6 proc. divi-
denda, aby řádnému reservnímu fondu bylo
přikázáno 100.000 K a aby po vyplacení tan-
tiém byl zbytek 226.168 K přenesen na nový
účet. (Za minulá 3 léta nebyla placena divi-
denda žádná.)
Z výroční zprávy „Patrie“, akc. spol. k po-
jišťování proti úrazům vloupání a pov. ručenív
Praze, uvádíme dodatkem k referátu o valné hro-
madě ve včerejším večerníku ještě tyto výsledky
číselné: Na premiích v obchodu přímém i nepří-
mém v roce 1912 předepsáno v pojištění úrazovém
176.598 K 66 hal., v pojištění proti vloupání
65.942 K 23 hal., v pojištění povinného ručení
173.667 K 65 hal., úhrnem 416.208 K 54 hal., čili
oproti roku 1911 více o 301.293 K 13 hal. Z toho
dáno do zajištění v pojištění úrazovém 134.586
35 hal., v pojištění proti vloupání 32.247 K 67 hal.
v pojištění povinného ručení 84.665 K 06 hal., uhr-
nem 251.499 K 08 hal., takže zbylo na vlastní účet
164.709 K 46 hal. Poplatky prémiové a provise
zajišťovací činily 47.275 K 44 hal., tudíž o 19.486
korun 46 hal více než v roce 1911, naproti tomu
snížil se výnos uložených jistin o K 10.459 K 64 hal.
na 54.925 K 48 hal. Škody i s výlohami činily
úhrnem 88.284 K 51 hal. a tudíž vzrostly o ne-
méně než 62.719 K 26 hal. oproti roku 1913, z toho
případlo na pojištění úrazové 47.494 K 52 hal.
čili 27 procent prémie, na pojištění proti vloupán
13.359 K 41 hal., čili 20 procent prémie, na pojiště-
ní povinného ručení 27.230 K 58 hal., čili 15 proc
prémie; z těchto škod uhraženo bylo přímo
26.694 K 37 hal. a zajištěním 61.590 K 14 hal.
Praha
Patria
Škoda
29
article
Výdaje správní a odpisy vyžádaly si v roce mi-
nulém úhrnné částky 285.638 K 32 hal. a stouply
tedy cproti roku 1911 o 55.184 K 25 hal. Pro škody
v roce bilančním nastavší, avšak z různých důvodů
do 31. prosince nevyřízené, reservováno 30.984 K
13 hal.; záloha prémií dotována byla již obnosem
65.883 K 78 hal., tudíž více o 43.200 K 70 hal. ne
v roce 1911. Pohledávky u filiálek vyznačeny jsou
v bilanci obnosem 53.723 K 61 hal. Účetní rozdíly
kursové, objevivší se v důsledku poklesové ten-
dence cenných papírů částkou 63.854 K 24 hal.
budou po příkladu jiných ústavů amortisovány
nejdéle v době 5 roků; podle toho odepsána leto
první splátka 20 proc. — 12.772 K 85 hal. a zbytel
80 proc. = 51.091 K 40 hal. převeden jako aktivum
k amortisaci v létech přištích. Rovněž jako aktivum
převedena část výloh akvisičních a provisních, jak
to dovoluje asekurační regulativ. Všeobecná ka-
pitálová reserva, určená k úhradě počátečních vý-
loh organisačních a j., snížila se v roce minulém
o 110.350 K 89 hal. na 88.681 K 02 hal.
Z trhů peněžních, 14. června. Dle mezivýkazu
Říšské banky německé zvýšil se kovový
poklad banky v mezidobí od 7. do 11. t. m. o 33
(loni o 27) mil. mk. Portefeuille a lombard zmenši-
ly se o 32 (20) mil. mk. Nekryté bankovky činily
ještě 327 mil. mk. proti 185 mil. mk. loni, takže
stav říšské banky byl uvedeného dne o 142 mil
mk. horší než loni. Ovšem rozpětí proti loň-
sku se opět zmenšilo, neboť 7. t. m. byl stav říšské
banky ještě o 181 mil. mk. nepříznivější.
Vídeň. Bursa měla dnes klídný průběh a pro-
jevovala přívětivé smýšlení přes některé kolísání.
Bursa
Vídeň
30
article
Námitky, které se vynořily se zřetelem na celko-
vou situaci politickou a nepříznivá situace na me-
zinárodním trhu peněžním měly z počátku vliv ne-
příznivý. Slabost byla však brzo překonána, k če-
muž přispěly lepší situační zprávy z burs cizozem-
ských, zejména z N. Yorku. Alpinky trpěly ne-
uspokojivým odhadem o odbytu železa, ale zúčast-
nily se všeobecné reprise, aby později opětně pro-
padly depresi, když disposice berlínské bursy dala
podnět k realisacím a i jinak nastalo oslabení kur-
sů. Závěrek přinesl však zotavení, když takéz
Berlína bylo hlášeno zlepšení a toto zlepšení bylo
motivováno nadějným stavem vyjednávání o utvo-
ření německého svazu tyčového železa. Více vy-
hledávány byly turecké losy. Ve šraňku měl ob-
chod jenom nepatrný rozsah. Železářské hodnoty
se podslatně nezměnily. Čilejší poptávka byla po
Trifailských, které získaly následkem té okolnosti.
že zaniklo právo nákupní. Trh rentový byl trvale
pevný. Uherská zlatá renta zotavila se opětněo
50 h a dosáhla stavu pari. Devisy a valuty opětně
zlaciněly. Z našich papírů obchodovány akcie
české cukerní za 342, chorvatské cukerní za 1472
Kolbenky umístěny za 449 a Daňkovky za 323.75.
Na trhu eskomptním byl stav peněz nezměněný
Sazby za první akcepty bankovní činily 513/1a 3%6%.
Trifailský
Berlín
31
article
Petrohradská bursa. Prudké přiostření kon-
fliktu na Balkáně provázeno bylo na zahraničních
bursách velkými realisacemi ruských hodnota
hlavně Paříž byla neobyčejně rozladěna poklesem
favoritních papírů — dněprovských železáren, tul-
ských patronek, malcovských závodů a petrolejo-
vých hodnot. Petrohradský trh přirozeně reagoval
na tyto kursové ústupy a v důsledku toho uplat-
ňovaly se ve všech oborech realisace, jimiž byla
kursová úroveň citelně snížena. Teprve na páteční
burse pod dojmem podmíněného ústupu Srbska
a Bulharska nastalo vydatnější zotavení. Na trhu
papírů bankovních stlačen byl kurs akcit mezi-
národní banky o 8 r. na 490.— a teprve krytí ber-
línské kontrminy zvedlo kursovou úroveň na
Balkán
Paříž
Srbsko
Bulharsko
32
article
500.—. Akcie ruské banky ochably obdobně na
372.— a končí 382.—, za diskontní banku placeno
469.— až 473.—, azovsko-donská kolisala mezi
590.— a 583.— a končí 589.—, sibiřská pohybo-
vala se kolem 570.—, průmyslová zlevnila na
338.— a končí 341.— a rusko-asiatská zlevnila pře-
chodně na 292.—. Akcie privátní banky byly vli-
vem Paříže stlačeny o 5 r. na 258.— a volžsko-
kamská placena po 880.— až 890.—. V zemel-
ných bankách konaly se skrovné obratya
k obratu došlo v donských po 600.— až 605.—
v tulských po 453.50 a v charkovských po 435.—
až 431.50. Z pojištoven konaly se realisace
v ruské transportní po 117.— až 113.— a za Ros-
sija placeno 620.—. Zdopravních papírů klesly
severodoněcké přechodně o 10 r. na 355.—, ale
vyšinuly se opět na 368.—, rostovské kolísaly mezi
2955.— a 2890.—, za rybinské placeno 355.— až
351.—, za jihovýchodní 284.— až 276.50 a voro-
něžské klesly přechodně o 17 r. na 783.—. Na trhu
průmyslovém uplatňovaly se až do středy
realisace a teprve na druhé polovici týdne se kursy
vzpružily. Z papírů naftových klesly Baku o 13 r.
vlivem pařížských prodejů na 708.— a zlepšily se
pak na 712.—, za kaspijské placeno 3210.— a
3010.—, Nobelova nafta klesla vlivem Berlínao
21 r. na 879.— a končí 895.—, za podíly placeno
17.550.— až 17.000.—, Lianozov klesly o plných
20 r. na 300.— a Mantašev kolísaly mezi 708.— až
679.—
Autobusová společnost v Lišově, obstarávají-
cí osobní a poštovní dopravu mezi Č. Budělovicemi
Lišovem a Třeboní, vykazuje dle účetní závěrky
za druhý rok (1912) své činnosti tyto výsledkyá
Osob dopraveno 30.033, na jizdném vybráno
31.794 K 40 h. kilometrů ujeto 51.956. Společnost
má 3 autobusy v ceně 49.800 K (bez amortisace),
členských podílů jest za 53.000 K. Aktiva obnášeji
Nobelův
Paříž
Lišov
Č . Budělovice Lišov
Třeboň
49.800 K
33
article
66.582 K 73 h, pasiva jsou o 175 K 74 h menší. Spo-
lečnost v prvém roce ovšem prodělala následkem
neschopnosti řidičů těžkou zkoušku, jež mělo za
následek různé závady v jízdě, zvláště po prvé tři
měsíce, ale nyní děje se doprava velmi přesně, ber
nejmenší závady. Proto také podnik dobře prospí-
vá a těší se důvěře a přízni obecenstva. Autobu-
sové spojení nemálo prospělo Lišovu s Třebon
k oživení ruchu obchodního a věru že zásluha těch
kdož o uskutečnění podniku se zasadili a obětavě
a nezištně jej vedou, jsou neocenitelné, což by se
přesvědčivě ukázalo, kdyby autobusy společnosti
přestaly jezditi. Zajímavo jest, že příjem za dopra-
vu osob na této autobusové linii jest v minulém
roce větší, než jaký vykazuje mnohá lokální drá-
ha. Na př. na trati Vodňany—Týn n. Vlt. přijato z
dopravu osob K 30.773.73, tedy méně než přijala
za osobní dopravu lišovská autobusová společnost.
spo
Lišov
Třebon
Vodňany
Vltava
34
article
Důležité upozornění pro výrobce obráběcích
hospodářských strojů. Dne 8. srpna otevřena bude
v Záhřebě živnostensko-průmyslová výstava, na
které mají býti zvláště řemeslnictvu chorvatskému
ukazovány obráběcí stroje, nástroje, zařízení dí-
len, domácnosti atd. a zemědělstvu stroje hospo-
dářské. Zagrebački Zbor a Savez hrvatskih obrtni-
ka, dvě to nejdůležitější a nejčilejší korporace zá-
hřebské provedly již veškeré přípravné práce
prostřednictvím vývozního spolku na prvém místi
zvou české živnostníky a průmyslníky, by použil
této neobyčejné příznivé příležitosti a vystaví
své výrobky, které by našly v Chorvatsku jist
hojně odbytu. Výstava uspořádána bude na vel-
kém prostranství (nekrytém) a pak ve dvou ško-
lách a v městské jízdárně. Podmínky jsou mírné,
takže i menší firma bez velkého vydání může s
výstavy zúčastniti. Další podrobnosti sdělí ochotn
Vývozní spolek v Praze, II., Palackého ul. 1. Po-
névadž doba do otevření výstavy jest již poměrne
krátká, doporučujeme pánům interesentům, by s
ve Vývozním spolku přihlásili co nejdříve (nejděle
do 30. června).
Záhřeb
Chorvatsko
Palacký ulice
vývozní spolek v Praga
II
35
article
Úrazová pojišťovna dělnická pro král. Českí
v Praze. Ve schůzi představenstva dne 6. červn
1913 konané vzato na vědomi, že katastr čita
121.568 podniků. Od počátku činnosti ústavu (t.
od 1. listopadu 1889) hlášeno do konce roku 1910
306.026 úrazů, v roce 1911 23.845 úrazů, v roce
1912 26.655 úrazů. v roce 1913 (do 31. květne)
10.570 úrazů, celkem dosud 367.096 úrazů. Úhrnní
výše vyplaceného odškodného činí do konce roku
1910 K 75.370.937.25, v roce 1911 K 7.676.832.4
v roce 1912 K 7.974.351.95, v roce 1913 (do 31.
května) K 3,416.462.64, celkem dosud 94.438.594
korun 28 hal. Ze stálých důchodů plynulo počáí-
kem června 1913: 2952 vdovské důchody. 2658 dět-
ských důchodů, 129 ascendentních důchodů
23.092 důchody pro trvale neb částečně k výdělku
neschopné, celkem 28.831 důchod stálý, plynou
v úhrnné roční výši K 4.664.103.84. Mimo to vy-
plácelo se vedle důchodů léčebních ještě 14.5ie
důchodů dočasných po skončeném léčení. Pojist-
ného došlo: do konce roku 1910 107.883.535.91
v r. 1911 12.484.851.68, v r. 1912 13,932.149.66,
r. 1913 (do 31. května) 6.803.109.72, celkem dosuí
K 141.103.646.99.
Subkomitét pro iond na podporování chovua
zužitkování dobytka při čes. odboru rady zeměděl-
ské konal dne 2. t. m. za předsednictví p. Adolf
Prokůpka schůzi, v níž vyřízeny zejm. tyto záleži-
tosti: Projednán návrh rozpočtu o použití fondu na
zvelebení chovu a zužitkování dobytka pro r. 1914.
Prokůpek
Praha
36
article
Usneseno vypsati 3 ceny na 2 spisky a sice: 1. o vý-
živě a krmení dobytka, 2. o výživě a odchovu telat,
Usneseno nepovoliti hospodářskému škrobařskému
družstvu v Bělé subvenci na sušírnu bramborů na
účet fondu pro zvelebení chovu a zužitkování do-
bytka, podati c. k. ministerstvu orby ohraženía
žádati o subvenci z řádných dotací, event. z fondu
pro zpeněžení dobytka. Usneseno doporučiti druž-
stvu pro chov a prodej dobytka v Domažlicích
rozejíti se. Nevyhověno žádosti pojišťovny v
Škudlech o podporu, Doporučena žádost zajišťova-
cího svazu o podporu k vyvlastnění dílčích úpisů.
Usneseno pro příští léta zvýšiti položku na pojišto-
vání dobytka.
Bělá
Domažlice
37
article
K ochraně kulturních rostlin proti chorobám
Nejen z celých Čech, nýbrž i z jiných zemí ozývají
se letošního roku stesky na rozsáhlé škody, způso-
bené na kulturních rostlinách různými chorobami
a škůdci. Jest v zájmu zemědělců, aby se úsilovně
snažili jednak těmto vyskytujícím se chorobáma
škůdcům čeliti, jednak chrániti zdravé rostliny
před možnou nákazou neb napadením. Jen včasným
zakročením proti choroboplodným činitelům možno
zabrániti kalamitám, jež jinak jsou neodvratny. V
vykonávání těchto nutných povinností snaží s
zemědělce všemožně podporovati výzkumne
stanice fylopathologické, jichž úkolem
jest vedle studií vědeckých praktické prováděni
ochrany kulturních rostlin, záležející v podávání
vysvětlení o příčinách vyskytnuvších se onemoc-
nění rostlin, v udílení rad, jak chorobám předejit
neb jim čeliti, v udávání spolehlivých prostředk
k potírání těchto chorob a v šíření znalosti ne-
moci našich pěstovaných rostlin v nejširších kru-
zích praktických zemědělců. Veškeré tyto úkoly
na se vzalo fytopathologické oddělení výzkumné
stanice hospodářsko-fysiologické čes. odboru rady
zemědělské pro král. České, na něž jest se obrátití
ve všech případech, kdy jedná se o jakékoliv
ochuravění kulturních rostlin. Dotyčné oddělení
určuje veškeré choroby a škůdce rostlin, zkonše
různé prostředky k hubení škůdců určené a udíl
ve všech případech bezplatně nejobšírnější odborné
rady. Poškozené a chorobné rostliny dlužno zasí-
lati, pokud možno, v stavu čerstvém, dobře zaba-
lené (v měkkém papíru neb v mechu), škůdce
(hmyz) v lihu neb v krabičce. Zásilky a dotazy ří-
zeny buďtež na fytopathologické oddělení vý-
zkumné stanice hospodářsko-fysiologické, Král
Vinohrady. Havlíčkovy sady.
Čechy
hospodářský
Havlíčkův sad
rada zemědělský pro král
hospodářskýfyziologický , Královský Vinohrady
38
article
Nový ruský železniční podnik. Ruský ministr
Hinancí a ministr komunikací podali v min. radě
návrh, aby za účelem stavby dráhy ve středn
Asii byla soukromému podnikateli udělena ko-
cese k založení akciové společnosti. Náklady na
stavbu dráhy páčí se na 27 mil. rublů. Dráha půjde
z Kaganu u Buchary obrací se na jihovýchod proti
Karši a pak do Karki na Amudarii, po té poděl
této řeky přes Kelif do Termezu. Kromě toho má
vésti odbočka z Karší do Šerisebsu a Kitabu.
Z amerického trhu železářského sděluje odb.
list „Iron Monger“. Větší spotřebitelé jev
nyní o něco více zájmu o surové železo, cenv
však jeví ještě stále tendenci sestupnou následkem
zdrželivosti, kterou pozorovati u koupí na po-
zdější dodávku. Zásob na jihu dále přibylo. Jižní
železo znamenalo 1232 doll. ze Savanny nebo a
15.85 doll. z Filadelfie. Výroba sur. železa vše-
obecně klesá. Šedé kujné železo je levnější a stojí
151% doll. Po hotových tovarech je po-
ptávka větší, závěrky nepřevyšují však ani polo-
vici realisovaných dodávek. Po lodních deskách
zavládá dobrá poptávka, naproti tomu tendenc
pro ocelové tyče je chabá. Paliček pro pohotovou
dodávku je nedostatek. Poloocel tenduje slaběj.
protože výroba stoupá
Hinance
Karch
Asie
Kagan
Buchara
Termez
Filadelfie
Iron Monger
39
article
Jednání o nový syndikát pro tyčové železo
Německu. Zvláštní komise německých závodů pro
tyčové železo, sestávající ze zástupců 16 závodů
za předsednictví ředitele firmy Kruppovy, vypra-
covala konečně po úspěšném 3denním jednání zá-
kladnu pro statut nového syndikátu. Tato osnova
nové syndikátní smlouvy bude nyní co nejrychleji
doručena všem závodům, aby tvořila základ pro
jednání plenární schůze, svolané na 24. června
do Kolína n. R. Všecky závody se zatím pro
dobu až do 31. července t. r. podrobily určl-
tým obmezením při svých prodejích.
Německá statistika lihová. Dle úřadního vý-
kazu činila v Německu v květnu t. r. výroba
lihu 284.038 (loni 335.081) hl, spotřeba pitná 150.759
[159.333) hl. spotřeba živnost. 154.611 (1.46.936) hl,
vývoz 422 (371) hl. Za období od 1. října do
května činila výroba 3.450.633 (v soud. loňském
3.006.582 hl), spotřeba pitná 1,291.750 (1.374.681) hl,
spotřeba živnostenská 1,206.459 (1.057.529) hl
vývoz 3804 (10.510) hl. Zásoby koncem květn
t. r. činí 1.383.092 hl proti 1.080.809 hl před ro-
kem.
Kruppův
Německo
Kolín
40
article
Mezinárodní cestovní kancelář v Sarajev
Některé bosenské banky založily družstva ke zří-
zení a provozování cestovní kanceláře v Sarajev
a svěřily organisaci a vrchní správu tétaokancelá-
ře známému odborníku v oboru ruchu eiziteckého.
p. řed. Juliu Pojmanovi. Kancelář zřídí po-
bočky též ve Vídni a Dubrovníce.
Dodávky do Bulharska a Srbska. Bulharske
ministerstvo války vypsalo na den 21. t. m. řízen
na dodávku 15.000 pouzder na kopáče pro pěchotu.
10.000 pouzder na sekery a 10.000 pouzder na
rýče. Kauce činí 5%. — Srbské ředitelství železnic
v Bělehradě vypsalo nové ofertní řízení na 25. t. m
na dodávku 20.000 kg čistíci juty, dále srbská po-
štovní a teledrafní sekce vypisuje na den 11. čer-
vence t. r. dodávku balančních vah, decimálek, čer-
ných a mosazných závaží. — Bližší zprávy a jméno
zástupce sdělí České obchodní museum v Praze-V.
Mikulášská tř. č. 9., čís. telefonu 928.
Pojman
Sarajevo
Vídeň
Bulharsko
Srbsko
Bělehrad
Český obchodní muzeum v Praga
kg
42
article
Banky, záložny a spořitelny.
Banky, záložny a spořitelny.
Pražské odúčtovací sdružení vykazuje smě-
nek, cheků, poukázek a faktur od 8. do 15. června
1913 ke vzájemné výměně podaných úbrnem
19.135.920 K 79 h. za loňské soudobí 30, 343.052 k