2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
15. června 1913. číslo 162.
4
article
schůzka ministerských předsedů. Vaše Veli-
čenstvo nemůže tedy neuznati, že Bulharsko
bylo věrno svému slovu a stále ještě očekává.
že rozhodčí soud bude stejným způsobem a po
jeho příkladu přijat Srbskem a že je to srbská
vláda, která tím, že vymyká se tomuto roz-
hodčímu soudu a hromadí nepřátelské projevy
proti Bulharsku, vyvolává nebezpečí bratro-
vražedné války. Této války litovali bychom já
a moje vláda víc, než kdokoliv jiný. Přejeme
si upřímně vyhnouti se jí, ale nemůžeme vy-
stoupiti proti jednomyslně pociťovanému roz-
trpčení, které v celém mém národě po neslý-
chaných námahách a slavných vítězstvích vy-
volaly pokusy našich spojenců, kteří na po-
směch právu a přísahou stvrzené víře chtěli
nám vyrvati plody našich námah, našeho ví-
tězství.
Bulharsko má nejen práva na Makedonii
má také nevyhnutelné povinnosti k obyvatel-
stvu, jež vždy bylo bulharským a chce bulhar-
ským za každou cenu zůstati a Vaše Veličen-
stvo dojista ráčí vzpomenouti, že tyto povin-
nosti po léta samým Ruskem byly uznávány
Odpověď srbského krále.
Z Bělehradu, 14. června. Na telegram
carův odpověděl král Petr v tom smyslu,
že děkuje za otcovskou péčí carovu o bal-
kánské národy, ale prohlašuje zároveň, že
jest životním zájmem Srbska, aby území do-
bytá srbským vojskem případla Srbskua
že by postavení říše bylo ohroženo, kdyby
jižní cíp Makedonie neměl náležeti Srbsku.
V tom případě byla by vnitřní situace říše
i situace dynastie ohrožena.
Veli
Petr
Bulharsko
Srbsko
Makedonie
Rusko
Bělehrad
5
article
Řecký prine do Petrohradu.
Z Bělehradu, 14. června. Včera přibyl
princ Mikuláš řecký, bratr krále Konstantina,
do Bělehradu a odjel za krátko do Petrohradu.
Prine Mikuláš zasadí se u cara na pro-
spěch řeckých požadavků a bude
reklamovat pro Řecko veškerá
území, kterářeckým vojskem jsou
obsazena.
Srbské naděje a oběžník díplomatickým
zástupcům.
Z Bělehradu, 14. června. (K. k.) Vládní
„Samouprava“ konstatuje pojednávajíc
listě carově, že se list neodvolal na jednotlivá
ustanovení srbsko-bulharské spojenecké smlou-
vy, nýbrž jménem Slovanstva se vyslo-
vil pro smírné vyřízení všech sporných otá-
zek. Toto stanovisko carovo vzbuzuje dů-
věru srbského národa ve spravedlivý
rozsudek rozhodčího soudce, tím spíše, že
Srbsko přineslo veliké a četné oběti ve pro-
spěch balkánského svazu. Je nemyslitelno, že
by car přehlížel rytířství Srbska, s jakým se
zasazovalo za své spojence, a upíral mu opráv-
něné uznání a náhradu.
Z Bělehradu, 14. června. (K. k.) Zástupce
c. k. telegrafní korresp. kanceláře dovídá se
ze spolehlivého pramene, že srbská vládav
oběžníku, zaslaném srbským diplomatickým
zástupcům u velmocí, upozorňuje, že úspěšné
řešení teritoriálních sporných otázek spočívá
ve zřízení condominia, tím spíše, že celé území
bylo Tureckem společně postoupeno spojeným
balkánským státům. Teprve v případě, že
by se nedocílilo dohody mezi spo-
jenciojednotlivýchčástechdoby-
tého území, sáhlo by se ke sprostředko-
vání rozhodčího soudce a to bez ohledu n
ustanovení srbsko-bulharské spojenecké smlou-
vy, která následkem četných změ
Bulharskem provedených pozby-
la závazné sí ly.
Mikuláš řecký
král
Konstantinos
Petrohrad
Bělehrad
Prine Mikuláš
Řecko
Srbsko
Turecko
Bulharsko
6
title
Politický přehled.
7
article
Země české.
Země české.
„Kříž a zbraně germánské vzdělanosti.“
Včerejší zahájení chomútovské výstavy
Němců z Čech nemělo velký excitační vliv na
krajinský tisk německý. Z čelnějších něme-
ckých listů venkovských hnedle jenom „Brüxer
Ztg.“ oděla své nadšení do úvodního pathosu.
při čemž jí za pointu posloužilo slovo, kteréž,
jak dí, ještě od žižky pochodíc, po Rakousku
koluje: „Všude bydlí lidé, jenom v Chomátově
Kříž
Němec
Chomátův
Čechy
Rakousko
Brüxer Ztg
8
article
Němci.“ List si přichvaluje tuto kritiku cho-
mútovského lidství a dodává, nechť prý to za-
hájení výstavy uvede ve splnění s dodatkem
šl. Müllera, že nejlepšími Němci nejsou reso-
néři proti všem státním záležitostem, nýbrž ti.
kdož ve svých závodech, ve svých dilnách
svou osobností a v rodině množí blahobyta
zámožnost. Budiž všechna čest této kvalifikaci
nejlepšího němectví, ale šl. Müller už musí do-
voliti, že na takovou vlastnost činí nárok
všichni pokrokoví národové a že si Češi osvo-
jují heslo o všemožně největší hospodářské
zdatnosti do té míry, až na to Němci, vysoce
znepokojení, ukazují. Kdyby nebylo ostatně
žádného jiného zápasu mezi Čechy a Němci.
v Čechách bydlícími, než klidné hospodářské
soutěže, přestala by společná vlast obou ná-
rodů býti rájem jenom „na pohled“, jakdi
česká, Němci tak nenáviděná píseň. K cho-
mútovské výstavě složili si Němci zahajovaci
báseň, v níž se klade důraz na politický vý-
znam výstavy se stanoviska historicky kultur-
ního. Básník v ní mluví o německých osadní-
cích v Čechách pilně a prostě prý plnících své
poslání. Jsou prý to Germáné onoho věrného
rázu, jenž chrání dědictví šlechetných před-
ků, naplněni duchem oněch rytířů, kteří kdyst
křížem a zbraní zjednávali v Če-
cháchmístoněmecké vzdělanosti
Němec
Müller
Čech
Čechy
9
article
Je-li zrovna tato historická reminiscence nej-
šťastnější a pro řečené rytíře nejlichotivější,
netěžko uhodnouti. Byly doby, kdy němečt
rytíři s křížem na prsou a mečem v ruce úpr-
kem dělali místo v Čechách, hledíce se smě-
rem co nejkratším ztratiti za hranice. Autor
básně, uveřejněné v čele výstavního orgánu.
jmenuje se vedle svého básnického psend -
nymu, znějícího „Carl Ernst Altena — svým
občanským jménem dr. Arnošt Rzesacz íí
a je v Chomútově advokátem. Kdož ví, zdali
některý z jeho prapředků, poctivých Řezáčů
nepomáhal v zádech německých rytířů křížen
a mečem v houfu božích bojovníků k rychlej-
šímu zmizení z Čech?!
Ernst Altena
doktor
Rzesacz
Řezáč
Čechy
10
article
Z Moravy.
Dne 13. června 1913.
Morava
11
article
(K volbám ve venkovských obcích.)
V úterý dne 17. června 1913 jde venkovská
kurie moravská k volbě. Kandiduje v ní: strana
katolicko-národní ze 39 mandátů poslaneckých 3
kandidátů — nekandiduje v brněnském jednom,
v olomouckém jednom, v litovelském, prostějov-
ském a přerovském okrese. V brněnském nestav
kandidáta proti agrár. Konečnému, v olomouckém
proti agrárníku Oklešťkovi, litovelském proti agr.
Staroštikovi, prostějovském proti agrár. Vacovi a
přerovském proti agr. Rozkošnému. Záviseti bude
ovšem od hlasování agrárníků v užší volbě dne
15. června, jestli i tam kandidáti postaveni ne-
budou. Strana měla dosud ve sněmu za venkovské
obce 18 poslanců a při prvních volbách v roce
1906 soustředila na sebe 29.397 hlasů — ostatní
strany dostaly 47.525 hlasů.
Strana agrární staví 35 kandidátů a nemá dru-
hého kandidáta za brněnský venk. okres proti kle-
rikálu dru. Dolanskému, za okres Tišňov proti li-
dovopokrokovému Balákovi, za okres Vyškov proti
lidovopokrokovému, vlastně samostatnému. Pokor-
nému, za okres Strážnice proti lidovopokrok. dru.
Konečný
Okleštěk
Vaca
Rozkošný
Dolanský
Vyškov
Strážnice
12
article
Pavlincovi. Měla v minulém sněmě 15, koncem
však jen 14 poslanců, neboť okres novojický ztra-
tila na katolicko-národního kandidáta. Hlasů při
posledních volbách dostala 15.834. Jako samostatní
agrárníci kandidují býv. agrární poslanci: Sťaroštík
a Karger.
Strana lidovopokroková staví 11 kandidátů
z nichž posl. Pokorný je vlastně samostatný. Mime
to strana podporuje samostatného kandidáta cis.
radu Vozába. Dr. Hess, jenž byl kandidován, vzdal
se kandidatury. Strana měla 5 poslanců v minulém
sněmě — a hlasů pro ni bylo celkem odevzdáno
22.407.
Strana národní ve venkovských obcích ne-
kandiduje, ač měla dosud jednoho poslance.
Strana autonomistů postavila celkem 15 kandi.
datur ve venkovských obcích. Minule nekandi.
dovala.
Strana živnostenská staví na venkově olomou-
ckém jednoho kandidáta. Mimo to kandiduje v témi
okresu samostatný Otáhal. O samostatné kandida-
tuře na Jihlavsku cís. rady Vozába jsme se již
zmínili — na Břeclavsku samostatný dr. Čermál
odstoupil od kandidatury.
Znalci venkova jsou toho mínění, že venkovské
mandáty připadnou stejným asi dílem agrárníkům
a klerikálům, mimo to, že z lidovopokrokových
zvoleni budou místo dosavadních 5 poslanců dva
(Balák. Pokorný), nejvýše ještě jeden. Bubela.
Ovšem mnoho na výpočtu může změnit situace po
nedělní užší volbě v kurii všeobecné.
Pavlinec
Karger
Vozáb
doktor
Hess
Otáhal
Čermál
Balák
Pokorná
Bubela
Břeclavsko
13
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
14
article
Haličská krise.
Haličská krise.
V posledním čísle „Oesterreichische Rund-
schau“ uveřejňuje náš vídeňský redaktor J.
Penížek velmi zajímavou studii o nynější
krisi v největší rakouské zemi, v Haliči. Ob-
šírná exposice o nynější společenské, politi-
cké, národní a konfesijní rozháranosti v Hali-
či jest dramatickou kresbou prostředí, v němž
vystupuje na konec vlastní „hrdina“ studie,
haličský místodržitel Korytow ski.
Korytowski povolán je na nejvyšší úřad
haličský v době, kdy rozpor mezi městya
venkovem, antagonismu mezi velkostatkáři a
rolníky, rozdíly mezi konservativci na jedné
straně a demokraty i lidovci na straně druhé
se zostřily, kdy mezi východem a západem
vyrůstá spor na půdě církevní i národnostní.
Z polské, rusínské i židovské strany zvedají
se mraky. Chystá se k bouři. Volební oprava
mohla být v ní hromosvodem, ale veto katoli-
ckých hierarchů tomu zabránilo.
Poláci, ať už vyrovnání v Haličí dopadne
jakkoli, dřívějšího stavu zachovat nemohou.
J Penížek
Polák
Halič
Ob
Hat
východ
15
article
Před třiceti roky Poláci a Halič byly pojmy
vzájemně se kryjící. Ale dnešní Halič není Ha-
lič z r. 1863 a dnešní Poláci a Rusíni nejsou ta-
koví, jako byli před 50 lety. Nedostatečná si-
ce, ale přece stále rostoucí návštěva škol, vše-
obecná branná povinnost, všeobecné volebnt
právo, rostoucí střední a vyšší vzdělání, mno-
žící se publicistika, to vše mění politickou
tvářnost země i národa: Poláci se demokrati-
sují a poslovanšťují. Dnes nelze si představií
takového Popowského, který kdysi vzkřikl do
řeči dra. Ed. Grégra, že Polácí nejsou vůbee
Slované. Poláci hlasovali r. 1895 pro celjské
gymnasium a od té doby podporovali všechny
vysokoškolské požadavky slovanské. Most
mezi Poláky a Čechy je dnes užší než byl před
15 lety. V politice nesmí se říkat „nikdy“a
„stále“, ale přece možno tvrdit, že Poláci by
dnes odmítli vstoupiti do koalice nebo organi-
sované majority s Němci bez Čechů. JJiž proto.
že by tam bez Čechů byli slabší.
Polák
Rusín
Grégr
Polácet
Slovan
Čecho
Němec
Halič
Most
16
article
Dnešní politická situace Poláků určována
jest neshodami v jich kdysi proslulém jednot-
ném kole, těžkou depresí v obchodu a prů-
myslu i úvěru haličském, desorganisací a po-
hromou při zemské volební opravě. V této
situaci přijati úřad haličského náměstka bylo
se strany Korytowského velikou obětí, kte-
rou přece jen přinesl svému národu, zemi a
státu. Velmi vhod je mu, že ani u Poláků aniu
Rusínů pro svou počestnost a nestrannost ne-
má nepřátel. Znají ho dobře z jeho dlouholeté
činnosti ve finančním ředitelství lvovském
jeho přísnost sice popudila nedbalé poplatníky
haličské, ale na konec musili uznat, že jeho
smysl pro pořádek byl nenahraditelný.
Korytowského provázejí na cestě do Lv -
va blahopřání všech, kdož chovají sympatie
k jeho osobě, k jeho národu a zemi, ale na tato
blahopřání padá stín pochybnosti jako mráz
na jarní květy, zda v tomto bouřlivém koutě
i silná a robustní individualita Korytowského
odolá.
Polák
Rusín
Lv
17
article
Slovinci a Jihoslované.
Slovinci a Jihoslované.
Vídeňský dopisovatel „Dzienníka Poznaňiské-
ho“ měl rozhovor s čelným politikem slovinským
patrně z klerikálního tábora, který mu odhalil pro
něho samého překvapující názor slovinského poli-
tika o nynějším bulharsko-srbském sporu. Slovin-
ský politik přál v tom sporu vítězství bulharským
zbraním. Za jedno tehdy prý by se dostal Solun.
město Cyrilla a Methoda, do rukou slovanských.
Za druhé tehdy by se mohlo uskutečnit sjednoce-
ní Jihoslovanů pod rakouskou vlajkou. Za války
srbsko-bulharské by patrně zakročilo i Rakousko-
Uhersko a Srbsko by se mohlo ocitnout pod
žezlem habsburským. Tím by byl učiněn konec
hegemonii maďarské, poněvadž hned po připojení
Srbů musilo by přijít k íederalismu. Výslovně
se zříkal trialismu, to je politický termin ně-
mecký, vynalezený pro strach český a polský.
Zajímavo též, co poznamenává k této politické
koncepci polský novinář: „Musím se však při-
znat, že nesouhlasím se svým politickým informáto-
rem. Srbský národ bude mít vždy více prospěchu
ze své politické neodvislosti, než kdyby se do-
stal pod cizí vládu. V tom případě dostal by se
pod vedení Němců a sloužil by ve prospěch troj-
spolku, jiným slovem, ve prospěch Pruska.
Slovinec
Jihoslovan
Poznaňiský
Srba
Němec
Slovinsko
Cyrilla
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Prusko
18
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Úloha Ruska ve sporu bulharsko-srbském.
Ruská veřejnost netrpělivě čekala, aby
car zakročil ve sporu bulharsko-srbském ve
prospěch míru a zachování bal-
kánského spolku. V telegramu carovu
k oběma králům zachování balkánského spol-
ku postaveno jako základ míru a rozvoje Bal-
kánu. Z ruských listů dosud jen „Novoje Vre-
mja“ se vyslovuje o úloze Ruska ve sporu Bul-
harska a Srbska. Podezírá, že spor podpaluje
táž ruka, která již r. 1885 svedla Bulharya
Srby do bratrovražedné války; tehdy arci pů-
sobila v Srbsku, kde vládnul tehdy Milan
Olbrenovič a nyní zase v Bulharsku. Roku
1885 Rusko nemohlo zabrániti válce, protože
jí bylo překvapeno. Dnes je jinak, dnes Rusko
musí pokládati za svou přátelskou slovanskou
povinnost za každou cenu překaziti novou vál-
ku Bulharů se Srby. Na Srbsko působiti ne-
bude Rusku těžko; Srbsko dvakráte dalo slav-
ný slib, že ve všech svých sporech s Bulhar-
skem podrobí se rozsudku ruského cara. Srb-
sko mravně i politicky musí dostáti svému zá-
vaznému slovu. Snad postačí mu to pouze při-
pomenout. Rusko nechce spor souditi silou.
nýbrž jako dožádaný dobrý člověk. Ale bal-
kánské státy mějte stále na paměti, kdyby
vyzvaly ruskou sílu, že by ji jistě pocítily
v ohledu nejen morálním, nýbrž i politickém
finančním a vojenském, v čemž by Rusko ne-
bylo samotno, ale bylo by podporováno celou
trojdohodou. Uposlechnou-li Bulharsko, Srb-
sko a Řecko, potom teprve, až se upokojí
vysvitne jim velikost celého nebezpečí, do kte-
rého je hnala cizí intrika.
Srba
Olbrenovič
Bulhar
Srb
Rusko
Srbsko
Bulharsko
Řecko
Bala
19
article
Odpor proti novým daním v Německu.
Odpor proti novým daním v Německu.
Každým dnem vzrůstá ve veřejném mínění
odpor proti novým daním, o nichž se dohoduj
vůdcové kompromisních stran v německém říšském
sněmu. Jejich dohody o branném přispěvku způ-
sobily již hlasitý protest zástupců obchodu a prů-
myslu, a proti dani z přírůstku majetku a poplatku
ze zjištění majetku, které se nyní navrhují k ú-
hradě trvalých výloh, spojených s rozmnožením
armády, jako výsledek kompromisu, nastává, sotva
se o nich v zemi zvědělo, rozhodné hnutí.
Vůdčí kruhy obchodu a průmyslu brzy vycítily.
že všeobecná daň z přírůstku majetku znamená
vážné ochromení průmyslové snahy, nyní pak má
býti ještě spojena s poplatkem ze zjištění ma-
jetku, konaném vždy v tříletém období. Je jisto.
že proti tomuto poplatku, který je vlastně říšskou
daní z majetku, se postaví jednotlivé spolkové stá-
ty. Sasko již ohlásilo svůj protest a o pruském
ministru financí se ví, že je rozhodným odpůrcem
této daně z přírůstku.
Vše nasvědčuje tomu, že otázka úhrady nákla-
dů na zbrojení nevyřídí se v říšském sněmu hladce,
a situace je taková, že lze očekávati jeho roz-
puštění.
Německo
Sasko
20
article
Ochrana laické školy ve Francii.
Francouzská sněmovna zabývá se obtížným
problemem, zbaviti školu všech vnějších vlivůi
agitaci. Přátelé laické školy prohlašují že je o-
hrožena klerikální propagandou a proto podalí
různé návrhy na její ochranu. Naproti tomu stou-
penci volné (katolické) školy si stěžují, že se jí
nepopřává dosti svobody, že se řeholníkům nedo-
voluje vyučovati a na laické škole že se porušuje
neutralita učebnicemi, které odporují katolickému
přesvědčení, a že se proti zákonu z r. 1882 od-
pírá učiti o bohu.
Ve středu rozvinula se ve sněmovně debata,
za níž učinil ministerský předseda a ministr vy-
učování Barthou prohlášení, ve kterém se vyslo-
víl pro neutralitu školy, což jest méně otázkou vše-
obecné doktriny jako otázkou individuálního taktu.
Učitelé nemají nikdy pronésti slova, které by se
dotklo náboženského přesvědčení a vrazilo víru.
Nepopírá, že se staly omyly a přehmaty, alev
ohromné většině škol tatk učitelů dovedl respekto-
vati a prováděti neutralitu školy.
Ani toto prohlášení Barthouovo však neuspo-
kojilo pravici a profesor katolické university
Groussenu žádal. aby se ministerský předseda pří-
mo vyslovil, hodlá-li dodržeti sliby, dané r. 1882
mezi nimiž je vyučování o povinnostech k bohu
Na to odpověděl Barthou rozhodně, že nemů-
že radití učitelům, aby vyučovali o povinnostech
k bohu, neboť myslí, že dávati učitelům instrukce
v tomto smyslu bylo by porušením neutralily
školy.
Toto prohlášení bylo provázeno živým po
tleskem na levici a pobouřením na pravicí sně
movny.
Redakční tajemství v Elsasku-Lotrinsku.
Barthou
bůh
Francie
ElsaskoLotrinsko
univerzita Groussen
21
article
Po hlučných debatách, jež způsobilo odhalen
chystaných výminečných zákonů proti francouz-
skému tisku a francouzským spolkům v Elsasko-
Lotrinsku jak v zemském tak i v říšském sněmu
snaží se vláda říšských zemí vypátrati, kdo chysta-
nou vládní předlohu redakci „Matinu“ prozradí.
Štrasburský soud zahájil vyšetřování, jež směřovah
nejprve proli úřadníkům, kteří měli text osnovy
v ruce, nyní pak předvolal vyšetřující soudes
štrasburského dopisovatele„Matina“ Boursona, jen
první zprávu uveřejnil, i vyzval jej, aby oznámi
jména svých informátorů. Bourson rozhodně od- -
mítl, odvolávaje se na redakční tajemství, načel
mu byla uložena pokuta 30 marek a předvolán k
novému výslechu, který však zatím byl odložen
Zároveň předvolal vyšetřující soudce dople
sovatele „Frankí. Ztg.“ Freye, jenž v den, kdy teri
osnovy byl v Paříži uveřejněn, žádal telefonicky
státního podsekretáře Mandla o potvrzení zpráví
Z doho již soudila vláda, že Froy rovněž asi zni
osobu, která text chystaného zákona prozradila
Frev také odepřel vypovídati, posud však nebyl
proti němu učiněno žádných donucovacích opa-
tření.
Neodvislý tísk v říšských zemích i v Německu
vystupuje ostře proti tomuto nátlaku na žurnalisty.
kteří jsou ctí svého stavu vázáni neprozraditi, kde
je informoval, pařížská „Autorité“ pak hlásá re-
pressalie a boj proti dopisovatelům německých
listů v Paříži.
Matin
Bourson
Frey
Mandl
Frev
Lotrinsko
Paříž
Německo
22
article
Marconiovský skandál v Anglii.
Parlamentní komise, pověřená vyšetřovánímr
záležitosti smlouvy, ujednané mezi anglickou vlá-
dou a Marconiovou společností, vypracovala zprá-
vu, v níž se ministři sprošťují obvinění ze zne-
užití úřadních informací a korrupce, ale naproi
tomu minoritní votum, které vypracovala unioni-
stická menšina komise, prohlašuje, že někteří mi-
nistři zasluhují výtky pro nákup akcií americke
Marconiovy společnosti, jejíž správce Godíren
Isnacs je zároveň generálním ředitelem anglicié
Marconiovy společnosti.
Výtka dotýká se, jak známo, ministra spra-
vedlnosti sira Rufa Isaacsa a ministra finan
Lloyda George, kteří tím, že rozhodnutí komis
nebylo jednomyslné, zůstávají v politické veřejno-
sti kompromitováni, čehož bude unionistická stra-
na využívati proti vládě.
Jak tato trapná aféra otrávila politeké ovzdu-
ší a jakou nedůvěřivost vzbudila, je viděti z toho,
že v londýnské City rozšiřují se opět pověsti o no-
vém skandálu při dodávkách petroleje pro ná-
mořnictvo, při nichž prý se postupovalo velmi
strannicky. Vytýká se, že nebyla, jak obvykle,
uveřejněna také jména uchazečů, kteří dodávky
nedostali, admiralita se viní z tajnůstkářství a tisk
prohlašuje, že by bylo lépe malé přehmaty hned
doznati, poněvadž by časem vzrostly na velký
skandál. Prohlášení ministra námořnictva Chur-
chilla v dolní sněmovně, že mexické petrolejářské
společnosti byla dána přednost ze strategických
důvodů, způsobilo špatný dojem. Panují domněnky.
že za tím vězí spekulace jako v aféře marconiov-
Jisto je, že liberální vláda je tímto neustá-
lým podezříváním nanejvýš ohrožena.
ské.
Marconiův
Rufus Isaacsa
Lloyd George
Anglie
Chur
dolní sněmovna
Godíre Isnacs
23
article
Společná sbírka národní.
Společná sbírka národní.
Českým okresním výborům, městským
radám a obecním představenstvům.
Výkonný komitét Společné národní sbírky v
Praze (I. 331) zaslal všem českým okresním vý-
borům žádost, aby Společnou tuto sbírku ve pro-
spěch Ú. M. Š., N. J. S., N. J. P., Menšin zákl.
Č. O. S., Komenského a dalších národních účelů
provedly ve všech českých obcích svého okresu.
Prvé okresní výbory se už přihlásily: v Mladé Bo-
leslavi a v Českém Brodě, doufáme pak pevně, že
budou následovati rychle české okresy další. Po-
těšitelno jest v tom směru usnesení plzeř-
ského siezdu českých okresů v králov-
ství Českém z 11. června, jímž se uvolily okresy
v Poradním sboru českých okresů sdružené pro-
vésti Společnou národní sbírku prostřednictvím če-
ských obecních představenstev dům od domu. Ko-
mitét menšinových korporací přijal tuto zprávus
upřímným povděkem, jelikož touto příkladnou sou-
činností samosprávy české zajištěn bude zdar jed-
notné sbírky této a odvráceno bude nebezpečí hro-
zící. V nejbližších dnech dostane se všem pánům
starostům českých obcí v král. Českém žádost ko-
mitétu Společné národní sbírky, aby sbirku tubo
provedli úřadně ověřenou Sběrací listinou dům o
domu co nejrychleji a aby výtěžek sbírky zaslali
pak složenkou poštovní spořitelny, označenou he-
slem Společné nár. sbírky hned Městské spořitel-
ně Pražské (v Praze, Rytířská 29). Jsme přesvěd-
čeni, že veškeří pání starostové bez výjimky, jsou-
ce si vědomi významu českých menšin, žádosti té-
to vyhoví bezodkladně. Prvá obec, která se ku
práci přihlásila nadšeným provoláním ve prospěch
M Š
Komenský
Praha
Č . O . S
Mladá Bo
Český Brod
ko
městský rada
24
article
Společné sbírky národní, kteroužto byla prohlásila
Národní rada česká za národní nezbytnost, bylo
královské město Tábor, hned po té pak Břevnov,
Žižkov. Strakonice. Organisaci jednotné sbírky té-
to mají prováděti, jak praveno, obce české v do-
hodě s místními spolky, z nichžto zejména místní
odbory menšinových ústředí našich i jednoty so-
kolské ochotně budou spolupůsobiti v zájmu rych-
lého, soustavného a zdárného provedení sbírky. V
oběžníku, který vydají česká obecní představen-
stva, bude na sbírku dům od domu upozorněno, aby
se nikdo této všeobecné naší národní daní nevy-
hýbal, nýbrž přispěl dle možnosti své. Sbírka bu-
de provedena jen v domácnostech, do úřadoven
pp. sběratelé nechodte. Kvitování sbírek mtních
uveřejní zajisté ochotně sl. redakce krajinských
listů, pražský komitét pak bude kvitovati vždy
Tábor
Břevnov
Žižkov
Strakonice
25
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ A. N. Ostrovskij: Nevolnice. Komedie
o čtyřech dějstvích, z ruštiny přeložil V. Červinaka.
Poprvé na Národním divadle v pátek 13. června.
Režisér K. Mušek.
Překladatel napsal na rub divadelní cedule
informaci o životě a působení ruského autora.
jenž se premierou »Nevolnice« octl po čtvrt sto-
letí — naposledy hrál se jeho »Les« v r. 1888 —
na scéně Národního divadla. Napsal o něm, že
je první, největší a nejslavnější dramatik ruský.
vlastní zakladatel a tvůrce novodobého ruského
dramatu, jehož 47 původních děl dramatických
dalo základ k ruské divadelní tradici. Mnohéz
nich hrají se ještě dnes, 37 let po jeho smrti, po
celé Rusi a daly ruské scéně řadu význačných
populárních typů. Překladatel však také neza-
krývá slabiny jeho her, jež jsou ostatně i na »Ne-
volnici« patrny.
A N
Ostrovský
V Červinak
národní divadlo
26
article
Ve veselé té bře mluví se sice o vážném pro-
blemu, odvislém postavení ženy vůči muži, řeší se
však velmi nevážně, a autor zabývá se také
větší zálibou podružnými figurami, starým loka-
jem a starou hospodyní, jejichž slabosti, hlouposti
a malicherné podvody rozvádí do únavy všemi
čtyřmi akty, tak že vlastní děj ustupuje do po-
zadí.
Starý, bohatý muž vzal si mladou, chudou
žanu, bojí se její nevěry, dá ji za své nepřítom-
nosti hlídat opilým lokajem a babou klevetnicí
Sentimentální, naivní žena svádí mladého úřad-
níka, ale praktického mladého muže nudí její sen-
timentální výlevy. Po manželově příjezdu splete
baba s lokajem hloupé obvinění mladé paní, že
chce otrávit svého muže, a paní, prokazujíe svoji
nevinu, vyčte mužovi své nevolnictví. Muž. za-
rmoucen, odhodlává se, dát jí plnou svobodu, ale
sentimentální panička pozná směšnost svých tu-
žeb. Má přitelkyni, ženu mužova společníka. Ten
společník to byl, jenž radil muží k otrokářskému
zacházení se ženou, a žena společníkova za to
otvírá ženě oči. Poučuje ji o mladých mužích
Úřadník, v němž mladá paní viděla svůj ideal,je
27
article
milencem té její přitelkyně a nechává si od ní za
to platit. Názor na život, jejž autor na konci bry
rozvinuje, je tak nizký a ubohý, že je z toho až
smutno. Mladý muž, který si dává platit za lásku
poučuje mladou ženu, že nemá práva jím pohrdat.
protože neumí milovat a má směšné názory o váš-
nivé lásce. A žena, odříkajíc se dobrovolně na-
bízené svobody, prosí svého muže, aby ji naučil
hrát v karty.
Psychologická kresba povah je chatrná: autor
zabývá se zvláště povrehní charakteristikou a
hledí především k žertovným scénám, jež se mu
někdy vskutku daří. Figurky obou služebníků, jež
hráli pan Mušek a paní Hübnerová, skytají hojně
příležitosti k výrazné charakteristice a k obvese-
lení obecenstva. Paní Hübnerová dovedla ze své
role vskutku mnoho vytěžit. Úlohu mladé ženy
hrála velmi svěže a vystižně paní Vrchlická. Mi-
lostné sceny s opatrným milencem panem Deylem
a rozmluvy s přítelkyní, pěkně sehranou paní Na-
skovou, působily živě a přirozeně. Pan Schlag-
hamer jako starý manžel a pan Hašler, jeho spo-
lečník, udělali ze svých postav, co se dalo. Tempo
hry se však vleklo, a místy jevil se i citelný ne-
dostatek paměti.
Hübnerová
Vrchlická
Deyl
Schlag
Hašler
28
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Za tři neděle je konec školního roku. Vím
z vlastní zkušenosti, že kdyby bylo možno ty
tři týdny zkrátit samovazbou, kde kdo by si
to rád odseděl; ale poněvadž při našich zasta-
ralých řádech školských toto opatření ještě
neexistuje, nezbývá než vysloviti ministru
Hussarkovi nedůvěru a dochodit školní rok až
do onoho dne, kdy podle starého zvyku jde se
průvodem do kostela, poděkovat Pánu bohu
za všechny ty ve zdraví ztrávené karcery a
dvojky, a pomodlit se za pány profesory, aby
jim dobrotivé nebe odpustilo vše, čím nás
mezi rokem trápili. Dělával jsem to tak, a
mohu říci, že duše má byla pak posílena pro
unesení ran, jež teprve člověka po návratu
z kostela čekaly.
Vzpomínám toho proto, že už po několik
let se opakuje žalostný zjev nesmyslných zou-
falých kousků pro mizernou dvojku nebo zá-
konné mravy. Jsou bohužel takové tvarohové
povahy, které ze strachu před domácím rámu-
sem nebo pardusem vyvedou nenapravitelnou
hloupost k zděšení rodičů i profesorů. Kdy-
bych býval podobný sentimentální pošetilec
za těch osm let gymnasia musel bych být pro-
střílený jako řešeto. Ale nemá si jeden vše-
chno připouštět a když už ho nepříjemná věc
potká, myslet hned na poslední. Vždyť ještě
žádný tatík kluka pro špatné vysvědčení ne-
zabil! Jedná se jen o to, šetrně mu to sdělit
— nejlíp mezi otevřenými dveřmi a ne najed-
nou. Začínal jsem svoje smutné zprávy oby-
čejně s veselou tváří a slovy, že to nedopadlo
nejhůř, poněvadž mám jen jednu dvojku,a
mohlo jich být jistě víc.
29
article
„Tuze krásné — a z čeho zas? Předloni
z matematiky, loni z latiny, letos ji máš z
řečtiny, vid?
„Tatínku — ty umíš hádat! Ale to je vše-
chno k vůli tomu Demosthenovi! Sám mluvi
řecky tak mizerně, že se teprve musel učit
mluvit při hukotu moře a s obláskem pod ja-
zykem, a já mu mám, prosím, rozumět.
„A co mravy?
„Co pak ty! Ty jsou v pořádku, docel
podle zákona!“
„Cos to zase prováděl, ničemo?“
„Zhola nic, tatínku! To máš tak: Henry
co sedí vedle mne, vždycky něco vyvede, a já
za to dostanu zákonné. A potom jednou mě
v jedné postranní ulici potkal profesor s ciga-
rem. Za to taky nemůžu, proč takovými uli-
cemi chodí.“
„No — máš zkažené prázdniny! Ale jestl
mi ten reparát neuděláš, tak hned půjdeš na
ševcovinu, to ti povídám!“
Otřás jsem se při té hrozbě ani ne tak
k vůli sobě, jako při myšlence, že by dívkyz
vyšší dívčí se mnou nemluvily, ale co se těch
zkažených prázdnin týče, byl jsem docela bez
starosti. Přece si je nebudu kazíl proto, abych
to, co se v prvních dnech naučím, zase za-
pomněl? Poslední dva dny všechno spraví, a
když ne, nu, bože — — kolik ševců má krásný
dům a já nic?
Tak jsem přijímal nutné zlo a jestližek
slovnému pokárání a výčitkám dána nějaká
příloha rukou otcovskou — však mi hlava ne-
ulítla! Nenavádím tím žádného z pp. studentů,
aby si snad, co se učení týče, brali příklad ze
mne; ale když už je ten malér potká a vysvěd-
čení je nepotěší — jen ne žádnou hloupost a
zoufání nad životem! Školní neúspěch daleko
ještě neznamená neschopnost býti užitečným
Zevloun.
členem lidské společnosti.
Demosthenův
Henry
bůh
Tuz
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Camille Lemonnier. Včerejší listy přinesly
zprávu, že v Bruselu zemřel největší belgický
romanopísec Camille Louis Antoine Lemonnier
u věku 78 let rakovinou střeva. Lemonnier byl
hlavou skupiny belgických spisovatelů, kteří sna-
žili se zjednati doma převahu francouzskému
jazyku. Byl nejvýznačnějším typem realistické
školy belgické a jeho elegantní sloh, plný indivi-
duální síly, zjednal mu mnoho obliby doma
i v cizině. Napsal celou řadu románů, z nichž
byly mnohé přeloženy také do češtiny. Právě
v posledních týdnech vyšel český překlad jeho
románu »Adam a Eva«. V poslední době obíral se
Lemonnier ve svých pracích s oblibou thesemi
fysiologickými a psychologickými. Kromě románů
psal také rozkošné povídky pro děti a umělecko-
historické rozbory. Svou vlast vylíčil po stránce
dějinné, umělecké, folkloristické atd. úchvatným
způsobem v díle »La Beligiques.
= Zajímavý vědecký objev. Vážná diskuse
vznikla ve vědeckých kruzích o experimentech
lékařů Legendra a Pierona, kteří objevili, že spá-
nek je vzbuzován chorobnými změnami v buňkách
čelního laloku mozkového. Tito experimentátoři
vstřikli z mozku psa, který zhynul nespavostí
trochu sera do krve jiného psa, který upadl záhy
v hluboký spánek, z něhož se probudil potom
úplně zdráv. Těmito a podobnými experimenty
bylo dokázáno, že spánek je způsobován přirozeným
jedem. Jed spánkový jest zasé, jak zmínění ba-
datelé dokázali, protijedem proti jedům, které
jsou produkovány při každé fysické i psychické
akci našeho života. Ze spánku se probouzíme.
když jsou naše nervová centra očištěna od jedů.
které naše denní namáhání vytvořilo.
Lemonnier
Antoine Lemonnier
Adam
Eva
Legendre
Pieron
Brusel
Le Beligique
31
article
= Teleionní zprávy pro nepřítomné abonenty.
V Paříži zavedli úspěšné zařízení, při kterém
skupina telefonních abonentů může dostávati
zprávy telefonem i za své nepřítomnosti. Abonent.
jenž si přeje účastniti se této výhody, upozorní
telefonní centrálu, aby přepnula jeho přístroja
když pak volá někdo jeho číslo, zaznamená
úřadník na centrále stenograficky zprávu a po
návratu abonentově mu jí přečte.
= Panamský průplav sesouvá se. Z Lon-
dýna, 14. června. Dle depeše z Panamy sřítily
se opět značné rozlohy půdy v panamském prů-
plavu, takže splavnost průplavu opět se pro-
táhne.
= Odložené spuštění německého křižáku.
Z Hamburku, 14. června. (K. k.) V loděnici
firmy Blom a Voss měl býti dnes odpoledne spu-
štěn veliký křižák »K«. Ke opuštění nemohlo
z počátku dojíti z nevysvětlených dosud příčin
technických. Když tato překážka odpadlä, musilo
býti spuštění křižníku odloženo, poněvadž voda
zatím odpadla.
Voss
Paříž
Lon
Panama
Hamburk
Blom
32
article
Zemětřesení. Z Pešti, 14. června. (K. k.
uh.) Dnes v 10.37 dopol. bylo také v již. Uhrách
pocítěno zemětřeseni, jež potrvalo 4 vteř. Škoda
nebyla způsobena žádná. — Z Bukurešti,
14. června. (K. k.) V 11.30 dopol. pocítěno zde
několik prudkých otřesů země směrem k západu,
jež potrvaly několik vteřin. Zděšené obyvatelstv
prchalo z domů. — Ze Sofije, 14. června. (K. k.)
Dnes kolem poledne pocítěn byl v celé zemi otřes
země V. stupně. Z vnitrozemí docházejí zprávy.
že zemětřesení způsobilo tam desti značné škody.
— Ze Soluna, 14. června. (K. k.) O 11. hodině
dopol. byly zde pocítěny silné otřesy země, jež
potrvaly pět vteřin. — Z Pulje, 14. června.
[K. k.) V 10.35 hod. dopol. zaznamenaly seismo-
grafy hydrografického úřadu počátek vzdáleného
katastrofálníno zemětřesení. Nejvyšší rozkyv ob-
nášel v 10.39 hod. 149 mm., což odpovídá zde
skutečnému pobybu půdy 0-2 mm. Ohnisko země-
třesení je ve vzdálenosti 1000 km., patrně na bal-
kánském poloostrově.
Pešť
Uhry
Bukurešť
Sofijá
Pulje
Soluna
dopolo
mm
Ohnisko země
km