3
masthead
18. záři 1904. Císlo. 258.
4
article
— podívej se. V létě se bude zvonit od sv. Jiří
do sv. Havla,“ souká vedle přadena slouhaa
popotahuje pásek u kalhot.
„No — to se zvoní přece pořád,“ pozn
menává slouhová.
„Ženská — prosím tě — mlč, až dopovím
Ještě člověka docela splete a bude s pětkou
amen a s hodinkami také!“
„Ježíši Kriste! Táto — jen to ne!“ a slou-
hová sahá po pětce.
„Počkat! Mordsetsak — ženská, abych ne-
zaklel! Ty jsi hovado!“ sápe se slouha na ženu
a přikrývá pětku rukou.
„Tak mne přece vyposlechni! — Tedy
bude se zvonit klekání od sv. Havla do sv
Jiří —
„Prve's to řek' obráceně.“ —
„Inu — ženská — nedopaluj mne!
„Tedy se bude zvonit celý rok v pět hodin.
slyšíš, v pět hodin! Na to mám ty hodinky. —
„No — tedy v pět hodin. A co pak byl
se svatým Jiřím a se svatým Havlem —“ chytá
předešlý útek slouhová.
„No — to se bude zvonit v šest hodin
potom v osum.
„Panenko Maria! To budeme jen pořád
zvonit klekání! Co tomu řeknou lidé! — Že
jsme se zbláznili my a ne „pán“. — V pět ho-
din klekání, v šest a v osum! — To jsem ještě
jak živa neslyšela, toliř klekání!“
„Pro boha tě prosím — ženská, přestaň
Nebe se mi už ruka třese — abys ji neměla na
hubě! — V pět hodin se bude zvonit ráno,
v šest večer.
„A proč ještě v osum? —“
„V osum se bude zvonit v zimě — či ne
v létě — i hernajs — už je člověk všecek z tebe
popleten! Teda v létě a v zimě. — Mámo —
prosím tě — zavolej kluky — ty jsi kopyto!“
Slouha má hodinky na stole a pětku při
držuje rukou, slouhová svolává svoje letorosty
Už je sehnala dohromady — byli tři klue
a svorně hrnou se do sednice.
Jiří
Havel
svatý Jiří
svatá Jiří
Panenka
Marius
Ježíš Krist
5
article
Otec všecek ne svůj, navazuje výklad.
„Tak poslouchojto, vy pacholci zatrachtilý
— bude se zvonit v pět hodin. Tuhle je n
to pětka — kluci neřádní — na vaše boty!
káže otec, aby klukům nahnal hrůzy.
„Víš, Hondíku — klekání se bude zvoni
v pět hodin — ráno!“ šťouchá matka na vy-
světlenou nejstaršího.
„A potem v šest hodin,“ rozkládá znov
„Víš — večer“ — zas vysvětluje matka.
„Jéjej! to bude ještě „velký den!“ diví s
„Ty pacholku — tma bude! — V šest ho-
din se bude zvonit v zimě, v osum v létě —
na minutu“ — rozuměli jste? — „Léto je od sv.
Jiří do sv. Havla, zíma „obráceně“. — To vám
povídám, když nebudu doma, ať mi jak se patří
koukáte na hodiny a jak bude „na minutu“ pů-
jdete zvenit a ne vynechávat Zdrávasy!“ hromžt
Honda i ostatní kluci se sice v duchu diví.
kam se v tatínkově rozvrhu ročních časů poděl
jaro s podzimem, ale neříkají nic.
Jenom nejmladší Jirka pro bezpečnost při
pomíná, že o sv. Jiří — jeho svátek — je pout
na Tmani a o sv. Havel posvícení u tety v Pod-
čáplích. Tedy „zvonit se bude“ od (maňské
pouti do podčáp'ského posvicení.
„Tak — „ju“ — dobře to je,“ pokyvuje
otec hlavou a má radost, že má tak bystré po-
tomstvo.
A matka hladí do hola ostříhanou hlavu
svého synka a mateřská pýcha rozesmálaji
obličej na loketní, hezky rozkynutý mazanec.
No — nebylo nic.
Kluci jen zvědavě okoukli nové hodinky
a zkoušeli na nich vědomosti své, pokud se tý-
kalo rozpoznání hodin, čemuž je moudrý učite
ve škole jaučil.
Hondík
Jéjej
Jiří
Havel
Jirka
Ted
Tmaň
6
article
Ale teď šlo o to, kam hodinky uložit. Jirk
mínil, že nejlíp by bylo, zatlouci hřebiček pod
kříž a hodinky tam pověsit.
„To tak — pro umučenou hodinu! Aby je
každý viděl — i zloděj a ukrad by je!“ křižo-
vala se matka.
„Tedy dát je do postele, do slámy, tam je
zloděj nenajde“ — mínil Francek.
„Kde pak — do slámy hodinky! To tak
nejde — tam by se mohly „opravdu“ ztratit“ —
zas matka.
Slouha tu stál zamyšlen jako jenerál a ko-
nečně věc rozsoudil: hodinky se dají do hrničku
nahoru na mísník — tam je zloděj hledat ne-
bude a domácí je snadno najdou. Tak.
A vzal hodinky, vsunul je pomalu do hlině
ného, pestře pomalovaného hrnku a opatrné
hrnek s hodinkami vynesl do nejvyšší příhrady
v misníku.
„Táto — poslouchej — hodinky se mohou
v hrnku odřit. Sundej to — dáme tam ňáký
hadřík,“ starala se slouhová.
Slouha mlčky udělal po návrhu ženině.
A šel každý po svém, ale hodinky všem těžee
padly do mysli.
A nastojte! Večer jde matka podívat se n
hodinky — pro matičku boží — hrnka nebyl
na podici!
Slouhová se třásla jako osyka a mžitky dě
laly se jí před očima.
A zahlédla nahoře na polici cípek řetízkua
dole pod policí střípek z hrnku. A pomalu ji
svílalo.
Honem vyskočila na lavici a dívala se po
hodinkách — zaplať Kristus Pán! Hodinky tam
ležely na hadřiku a šly.
Slouhová honem vzala jiný hrnek a ho-
dinky tam opatrně vložila a střípek z rozbitého
hrnku hodila za plot.
Francek
Hodinka
Kristus pán
9
article
A večer nešel Jirka k večeři a když h
matka hledala, „spal“ na bůře.
Matka ovšem hned věděla, kolik uhodilo
vyhřešila Jirkovi, ale sama celou noc oka ne
zamhouřila. Stále poslouchala, zdali hodinky
tíkají.
Některou chvíli je slyšela jasně, některou
chvíli „už jim docházelo jako kuřeti.)
A jak by taky ne — kluk se na ně díval do
hrnka — najednou někdo šel a kluk myslil, že
táta — hre na misník s hrnečkem, ale drenul do
police, hliněný hrnek byl na maděru a střípky
s hodinkami letěly dolů na zem.
V klukovi by se byl krve nedořezal. No, ale
dopadlo to šťastně — hodinky šly a táta nie
nepoznal.
Na hliněné podlaze hodinky si také valně
neublížily. —
Ale nová svízel nastala s natahováním ho-
dinek. Toho se slouha dlouho bál a chodi
s hodinkami k milostpantátovi, aby je natáhl.
Jirka
10
article
Milostpantátá se slouhovi smál na celé
kolo, když chudák žehral „na ten šroubeček“
moudřejší by — po jeho soudu bylo, natahovat
hodinky za řetízek, jakož se natahují velk
hodiny.
Ale svědomitě slouha zvonil — „na mi-
nutu“; a těšilo slouhu i „pána“, že po všem
okolí řídili hodiny podle slouhova klekání.
To byla první reformátorská „vymoženost
pánova na vsi.
A po čase dočkal se i jiných a cennějších
11
article
Stíny.
Stíny.
Napsal Alexandy Slovacki.
Třpytně paprsky slunka uhasínají a o
země se zvedá soumrak, ta velká noční armáda
tisíců neviditelných vejů a millionů bojovníků.
— Mocná armáda, která od nepaměti bojuje
proti světlu, utíká každého rána, vítězí každého
večera; vládne od západu až do východu slunce.
— Ve dne přemožena, skrývá se ve hnízdech
a čeká v horských propastech, ve sklepích měst-
ských, v lesních houštinách a v temných je-
zerech.
Čeká ukryta v dutinách země, v dolech
jamách a v koutech domů. — Roztroušenaa
zdánlivě nepřítomna, přece vyplňuje všechny
skrýše.
Jest v každé štěrbině kůry stromové, v zá-
hybech oděvů, ukryje se pod nejmenší zrnko
písku, zavěsí se na nejtenčí pavučinové vlákno
a čeká.
Poděšena na jednom místě, hned utíkáji
nam, užívajíc příležitosti vrátiti se tam, odkud
byla vyhnána.
Když slunce uhasíná, armáda mraků v hu-
stých vojích vychází ze svého úkrytu, tiše a
obezřetně naplňuje chodby domů, předsinía
špatně osvětlených schodišt.
Opouští svoje stanoviště z pod stolůa
skříní, rozšíří se do prostřed pokoje a usazuje
se na záelonách.
Sklepními okénky souká se do ulíc a úiše
útočí na zdi a střechy, kdež vyčkává, až na zá-
padě zblednou červené mráčky. Ještě jeden oka-
mžik a náhle zdvihne se ohromný temný závoj,
který dostihne oblak. Zvířata se ukrývají do
hnízd, člověk utíká domů.
Alexanda Slovacký
12
article
Barvy a tvary rozplynou se v nicotu, strach
mýlka, zločin zavládne světem.
V tom okamžiku na prázdnících se ulicích
objeví se bizarrní lidský tvor, s malým plamén-
kem nad hlavou, rychle probíhá ulicí, jako kdyby
pronásledoval tmu. Zastaví se u každé lucerny
okamžik, rozsvítí veselé světlo a zmizí jako
A tak každý den. Ať na polích dech jara
líbá květiny, ať burácí červencová bouře, at
podzimní větry rozhánějí na ulicích mračna
prachu, ať ve vzduchu poletují zimní sněhy.
On vždy, když nastane večer, probíhá se svým
plaménkem ulicí, rozsvěcuje světla a potom
zmizí jako stín.
„Odkud přicházíte, kde se skrýváte, ne-
znám vaší tváře ani vašeho hlasu, zdaž máte
ženu nebo matku, která očekává váš návral.
nebo dítky, které, postavivše do kouta vaši lu-
cernu, vyšplhají se na vaše kolena a obojmou
vás. Zdaž máte přítele, jemuž vypravujete o svém
štěstí nebo neúspěchu, nebo známého, s nimž
byste hovořil o denních záležitostech. Máte
domov, kde možno vás nalézti, jméno, jimž vás
osloviti a myšlenky, které vás dělají člověkem
jako jsme my?
Nebo jste vy bytost němá a nepochopitelná,
která se objevuje při soumraku, rozsvíti světlo
a pak zmizí jako stín?
Řekli mi, že jest mužem, řekli mi jeho
adresu. Šel jsem tam a táži se domovníka, zda
bydlí zde muž, který rozsvěcuje svítilny na
ulici.
Šel
13
article
„Ano, bydlí u nás.“ — „A kdo ?““ — „V k -
můrce.“
Komůrka byla zavřena. Pohledl jsem oknem
a viděl jsem toliko jednoduchou postel a v koutě
žerď s lampičkou. Lampář nebyl přítomen.
„Alespoň mně řekněte, jakého jest smý-
šlení?“ — „Kdo může vědět,“ odpovídá domov-
ník, krče rameny, „sám jej dobře neznám, nebo
není ve dne nikdy doma.
Po půl roce přišel jsem opět.
„Jest dnes lampář doma?“ — „Ach,“ pravi
domovník, „není a nebude, byl včera pohřben.“
Tázal jsem se na několik podrobností a od
jel jsem polom na hřbitov.
„Ukažte mi, hrobníku, kde pohřbili včera
lampáře?“ — „Lampáře?“ opakoval, „kdo ví?
Včera přivezli třicet mrtvých.“ — „Ale on byl
pohřben v oddělení nejchudších.“
„Těch bylo pětadvacet.“ — „Ale ležel v ne-
natřené rakvi.“ — „Přišlo sem deset takových.“
Tak nespatřil jsem jeho obličeje, neslyšel
jsem jeho jména, nenalezl jsem jeho hrobu;
zůstal neznámým i po smrti. Bytost viditelná jen
za soumraku, němá, beztvará jako stín.
V soumraku života, kde nešťastně lidstvo
bludně tápe, kde jedny zničí překážky, druzí pa-
dají do propastí a nikdo neví určitou cestu; kde
neštěstí, bída, nenávist honí lidstvo plné před-
sudků — také na temných cestách života se-
tkáváme se s lampáři.
Každý nese nad hlavou plamének, každý
rozsvěcuje světlo na své cestičce. Žije neznám
pracuje neoceněn a potom mizí jako stín.
Z časopisu „Český Esperantista
přeložil —ů—
Komůrka
nikdy dom
16
article
Torpéda.
Torpéda.
Torpéda za dozoru, o kterých jsme se
předešle“ zmínili, možno děliti aa pět druhů:
tyčková, vlečná, řiditelná, lokomotivní a auto-
mobilní. Jak z ústrojstva některých z nich uvi-
díme, mohou v některých případech způsobiti
větší katastrofy než Whiteheadova, jež dnes
hrají tak velkou roli v čínsko-japonských vo-
dách. S nimi bude i zápasiti Japoncům, budou-li
se pokoušeti, vniknouti do přístavu Port Arturu.
Taký pokus by byl ovšem zběsilostí, ale nen
vyloučen, jelikož dosud Japonci podnikli mnoho
zbytečných a nerozvážných pokusů a navzdor
ohromné přesile na moři, nedocílili žádného
úspěchu, kterým by dokázali, že vynikají v ná-
mořním válečném umění. Dosud zaplatili každý
tak zvaný úspěch tak draze, že budou-li takým
* „N. L.“ číslo 147. Nedělní přílcha
způsobem pokračovati dále, budou slaviti ví-
tězství jako Pyrrhus.
1. Tyčková torpéda jsou nejjednodušší z
všech druhů a jak již jejich jméno označuje
upotřebují se pomocí tyčí nebo bidel z oceli, n
kterých jsou připevněná a vyčnívají z přídy
lodi nebo loďky. Sestávají ze dvou hlavních
části, ze železného nebo ocelového cylindru.
v němž se nalezá dynamit nebo střelná bavlna.
vážící asi 50 kilogramů a ze zápalky, nalezajíe
se na konickém konci cylindru. Prvopočátečně
byla zápalka zařízena pro náraz, později ale
upotřebovaly se elektrické zápalky, jež dovoluj
upotřebujícímu je, zapálit torpédo dle libovůle
Z různých druhů těchto torpěd byl nejoblíbe
nější vynalezený od Me. Evoya.
Whiteheadův
Japonec
Artur
Pyrrhos
17
article
Možno si představiti, jak velkému nebez
pečí jest vysazen ten, kdo používá torpéda toho
a že musí míti zvláštní příležitost, by ho s úspě-
chem upotřebil, neboť se musí přibližiti k ne-
přátelské lodi na nepatrnou vzdálonost a jest
vydán nesčíslným střelám. Nieméně bylo s nim
dosaženo nejvíce úspěchů. V severoamerické
válce hrálo velkou roli. Dne 26. května 1877
zničili Rusové tyčkovým torpědem turecký mo-
nitor „Duba Soife“, kdežto jiné jejich torpédní
útoky na Dunaji a v Batumu se nezdařily, vy-
jimaje jeden 25. ledna 1878 Whiteheadovými
torpédy, při čemž potopili jednu tureckou lod.
Francouzové zničili tyčkovým torpédem r. 1884
čínskou korvetu „Yung-Voo“ ve Fučau a
r. 1885 čínskou fregatu „Su-Yuen“ v Šeipu.
V nynější válce sotva bude upotřebeno, ač by
za některých okolností bylo možno, docíliti
s ním úspěchu.
2. Vlečná torpéda jsou známá pod jménem
Harveyova. Upotřebovala se, připevněna lanem
k lodi a byla zařízena pro zapálení elektrické.
Jelikož se však neosvěděila, zřekli se jich ve-
škeré námořní státy.
3. Řiditelná torpéda. Jejich dráhu možno
říditi jen v horizontální ploše: Nejstarší z nich
je tak zvané Callenderovo, jež Berdan zdoko-
nalil. Délka Berdanova torpéda jest 31 angli-
ckých stop, kdežto největší šířka činí 21 paleů.
Náboj, sestávající z dynamitu, váží 220 liber.
Pohonnou sílu způsobuje dvanáct raket, jež
jichž plyn zvláštním přistrojem žene turbinu,
která otáčí šroub, ženoucí torpédo, rychlostí 24
mořských mil za hodinu do vzdálenosti jedné
míle. Torpédo řídí dva provazy, připevněné ke
kormidlu a vycházející z lodi nebo od břehu.
Dráhu jeho označuje tyěka, stojící ve středu. Ač
poskytují mnohé výhody, nenalezla obliby u ná-
mořníků a nebudou-li zvláště zdokonalena,
padnou v zapomenuti, jako sta podobných vy-
nálezů.
Rus
Dub
Whiteheadův
Francouz
Yung
Voo
Dunaj
Fučau
Harveyův
18
article
4. Lokomotivní torpéda. Pohonná síla tor-
péd těch vychází z místa, odkud byla vypuštěna
a s nímž zůstávají po dobu svého běhu ve spo-
jení. Sila ta jest buď elektrická nebo mecha-
nická, pročež rozeznáváme dva druhy jich.
K prvému druhu náleží torpédo Sims-Edisonovo,
jehož předchůdcem bylo Ericsonovo torpédo,
puzené stlačeným vzduchem skrze dutý kabel
Torpédo to jest tvaru válcového, na obou kon-
cích zašpičatělého, jest 28 stop dlouhé a prů-
měr cylindru jest 21 palců. Na jeho horní části
upovněno jest na- sloupcích měděné plovadlo
taktéž cylindrického tvaru a naplněno bavlnou
Na jeho zadním konci nalezá se balanení kor-
midlo a za ním pohonný šroub, který žene
Siemensův stroj, umístěný v torpédu. Stroj ten
pohybuje elektrický proud 30 amper a 600
voltů isolovaným kabelem, jehož velká čásť jest
ovinuta o kotouč, nalezající se v samém tor-
pédu a spojený s druhým dvojným kabelem, ří-
dícím kormidlo. Tento dvojný kabel jest spojen
s dvěma velkými elektromagnety, jimiž opa-
třeno jest kormidlo a které ho otáčejí, jak si to
řídič torpéda přeje. Kabel jest dvě anglické mile
dlouhý a torpéda tohoto druhu se 400 librami
dynamitu plují rychlostí 101/2 míle. Jak zřejmo,
bylo by možno dodati jim větší rychlosti a zho-
toviti je pro delší běh, neboť jest lehko na lodi
nebo na břehu zveličiti elektrickou sílu, ale po-
tom by musilo miti torpédo větší rozměry. Po-
kusy s torpédy těmi byly velmi uspokojivé a lze
očekávati, že bude v Americe důkladně zdoko-
naleno.
Sims
Edisonův
Siemensův
Amerika
19
article
K druhému druhu lokomotivních torpěd při-
náloží torpédo Brennauovo. Z mnohých příčin je
to nejzajímavější mořská zbraň, ač ne právě nej-
lepší. Vynálezcem jeho jest Brennau v Mel
bcurnu v Australii r. 1876. Anglická vláda od-
koupila od něho patent za ohromnou sumu
110.000 lib. šterlingů a vynaložila mnoho peněz
na zdokonalení zbraně té, opatřivši ji přístroji ji-
ných vynálezů. Zde nemožno popsati obšírně celé
ústrojí torpéda toho, poněvadž jest velmi slo-
žité a dostačí popis hlavních části jeho. Jako jiná
torpéda má tvar na obou koncích zašpičatělého
doutníku a na zadním konci nalézá se kolmé kor-
midlo a za nim dva pohonné šrouby. Na předním
kenci nalezá se náboj a zápalní přístroj. Ve
středu torpéda jsou umístěny dva bubny, okolo
kterých jsou ovinuty dva drátěné provazce, čtyři-
krát tak dlouhé, jako je dráha, kterou má torpědo
uraziti. Konce provazců těch se připevňují ke
dvěma bubnům majícím průměr tři angl. stop.
jež otáčí parní stroj s nesmírnou rychlostí a jež
se nalezají v pobřežní stanici. Prvé dva bubny
v torpědu jsou ozubenými koly spojeny s oběma
osami šroubů, tak že když se otáčejí i ty se
vrtí. Chceme-li tedy vypustiti torpédo, položíme
ho do lancivního vozíku, stojícího v žádaném
směru a připravivše hydrostatické záklopkya
horizontální kormidla jeho, jak to hloubka vody
a síla stroje vyžadují, počneme parním strojem
otáčeti bubny na břehu, jež odvinujíce provazce
torpédních bubnů, otáčejí je s nesmírnou rych-
listí a s nimi zároveň vrti oba šrouby. V tom
okamžiku sklouzne torpédo automaticky s vozíku
do vody a puzeno šrouby, pluje k určenému cíli.
Austrálie
20
article
Při tomto způsobu pohonu jest zdánlivě para-
doxní, že čím více táhnou provazce torpéda zpět
tím rychleji pluje v před, jelikož tím rychleji
vrti se šrouby. Zároveň možno bubny stanice
říditi torpédo na pravo nebo na levo zveličuje-i
neb oslabuje-li se rychlost každého jednotlivého;
tak že Brennauův vynález dává nejen pohonnou,
ale i řídící sílu. Aby velitel stanice mohl sle-
dovati dráhu torpéda, jest opatřeno tenkým
stožárem, na kterém ve dne jest malý praporeček
a v noci elektrická lampa. Prvopočátečně doufali
Angličané, že bude možno upotřebiti torpéd těch
z lodí, ale brzo se musili vzdáti této myšlenky.
Brennauův
Angličan
21
article
Za to zdokonalili je tak, že tvoří mocnou obra-
nu jejich přístavů. Podobné torpédo s jedním to-
liko pohonným provazcem vynalezl HI. Maxim
roku 1886.
Porovnáváme-li oba druhy torpéd těch, tedy
vidíme, že „Sims-Edison“ v mnohé příčině po-
dává větší výhody, než „Brennau“ a že naděje
na zdokonalení jeho jest oprávněnější, jelikož
elektřina, jeho pohonná a řiditelná síla, každým
dnem se obohacuje novými vynálezy. V mnohé
příčině jako obranná zbraň přístavů jsou lokomo-
tívní torpéda spolehlivější a výdatnější nežWhite-
headova.
5. Automobilní torpéda za dozoru mají po-
honnou sílu ve svém vnitru. Nejstarší z nich jest
torpědo Layeve, z něhož povstalo torpédo Lay-
Haightovo. Pohonnou sílu jeho vzbuzuje tekutá
kyselina uhličitá, která zvláštním přistrojem
oteplená, žene stroj vrtící pohonné šrouby. Při
plavbě jest torpédo spojeno se stanicí na břehu
dvěma tenkými kabely, z nichž jeden elektrickým
proudem může zastaviti jeho chod, kdežto druhý
pomocí elektromagnetu pohybuje kormidlya
dává torpédu žádaný směr. S torpédem jest oce-
lovými sloupky spojeno plovadlo doutníkového
tvaru, jež ho udržuje asi tři stopy pod hladinou
meře. Náboj tvoří asi 200 liber dynamitu.
Torpédo Patrickovo jest předeházejícímu tak
velice podobno, že netřeba je blíže popisovati
Dělka jeho jest 36 stop a průměr 22“ a při zkouš-
kách dosáhlo rychlosti 17 mil za hodinu a dalo
se velmi spolehlivě říditi.
Sims
Edison
Patrickův
LaoHaightův
22
article
Co do pohonné síly liší se od předešlých
torpédo Nordenfeltovo, jehož stroj a šrouby žene
elektřina akumulatorů, v něm se nalézajících.
V posledních létech bylo velmi zdokonalenoa
bude-li možno zveličiti sílu akumulatorů novými
vynálezy, vytlačí předešlé své druhy z námoř-
nictva. Na místě plovadla jest opatřeno dvěma
ploutvemi stojícími na sloupcích na jeho přídě
a na zádi a označujícími zároveň řidiči dráhu.
Náboj jeho jest 300 liber dynamitu.
Kromě popsaných torpěd bylo v posledních
létech vynalezeno ještě mnoho jiných druhůa
každý stát opravil a zdokonalil různými vynálezy,
jež většinou platí za tajemství, torpéda, kterých
používá. Tisíce lidí pracuje neúnavně na zdoko-
nalení zbrani těchto a milliony vydaly státy za ně
a za pokusy s nimi. Že dříve nebo později do-
sáhnou největší dokonalosti torpéda, při nichž
se upotřebuje elektrické síly, není pochybnosti.
Jak jsme již připomenuli, jest upotřebení
lckomotivních a automobilních torpéd na lodích
spojeno s velkými obtížemi a nebezpečím pro
vlastní lodi, zvláště když plují velkou rychlostí.
Na břehu vyžadují vlastní stanice, chráněné proti
střelám děl, podobné, jaké jsou obyčejně vysta-
veny pro dozor observativních podvodních min,
Kopecký.
z nichž hlavní příště popíšeme.
Kopecká
23
article
= Telefon z New-Yerku do San Franciska. Z New-
Yorku se oznamuje: Mezi New-Yorkem a San Fran-
ciskem na trati skorem 5000 kilometrů, budou záhy
umožněny telefonické hovory. Huntingtonská sku-
pina kapitalistů v Kalifornii právě se chystá zříditi
v Novém Mexiku a v Arizoně vedení, jež spojí telefon-
ní sítě východu s telefonní sítí na pobřeží tichomoř-
ském. Trať povede přes New-York a New-Orlean
a přes Texas. Tříminutový hovor z New-Yorku do
San Franciska bude státi 12 dollarů.
= O zglické výpravně k jižní točně oznamují
se ještě následující zajímavé podrobnosti. Kapitán
Scolt, velitel výpravy na lodi „Discovery“, pravil
mimo jiné. „Oba hlavní účele, výpravy byly práce
o magnetických úkazech a zeměpisné objevy. Čelná
pozorování magnetických zjevů, jež jsme získali, p-
třebují dlouhé doby, než budou zpracována. Země-
pisné výsledky byly již oznámeny. Lze doufati, ž
vědecká kořisí bude velmi cenná, ale roztřidění jeií
potřebuje ovšem také značného času. Co se týče an-
arktického bádání, zbývá ještě velmi mnoho učiniti.
Scolt
New
Yerk
San Francisko
NewYork
San Fran
Kalifornie
Mexiko
Arizona
NewOrlean
Texas
24
article
Až dosud učiněn toliko počátek. Na zpáteční cestě
z Nového Zélandu vykonala „Discovery“ v jižní části
Tichého oceánu zajímavé měření hloubek. Zjistili
jsme, že ostrov Dougherty neexistuje. Všichni členové
výpravy dobře spolupracovali. Od vyplutí až k ná-
vratu nelze nikomu ničeho vylýkati.“ — Jediný stesk
členů výpravy byl, že konservy, jež loď vezla s se-
bou, nebyly k jídlu. „Následkem toho musili jsme
přes 2 roky živiti se mroži a pinguiny,“ pravil jeden
z důstojníků. „Je to strava dosti hrubá, ale člověk
jí zvykne. Mroži chutnají jako beefsteak a pinguini
jako zajíc na černo. Hladu jsme se báti nemusili,
neboť bylo hojně mrožů. Snědli jsme jich přes 500.
Dobrý zdravotní stav naší výpravy dlužno připisovati
jen tomuto druhu výživy. Měli jsme toliko jeden
lehký případ kurdějí a ten byl způsoben konservami.
V lodním skladišti uloženy celé tuny geologických,
bielogických a jiných preparátů. Mimo jiné přivezli
jsme též první vejce pinguina císařského, největšího
známého pinguina.“ Některé zkameněliny, jež nale-
zeny, dokazují nade všecku pochybnost, že v některém
období, nikdo neví jak tomu dávno, žili v končinách
kde nyní panuje toliko neutěšená poušť a kde snih
a led ničí všechen život, ssavci a snad dokonce
i lidé. Sir Clemens Markham, předseda londýnské
zeměpisné společnosti prohlásil, že tyto zkameněliny
na každý způsob budou míti značný význam pro
theorie o polárním systému a geologickém původu
a stáří země.
Dougherty
Clemens
Nový Zéland
25
article
= Ke zrušení potpaváren po službách oznamuje
se z Paříže: Zrušování poptaváren po službách na-
řizené zákonem francouzských sněmoven, počalo ve
větších rozměrech zejmena ve větších městech. V Pa-
říži, kde prvního ledna bylo 295 poptaváren, z nichž
nyní 61 je zrušeno, činili majitelé těchlo kanceláří
značné nároky na náhradu. Za poptavárny dosud zru-
šené zaplaceno bylo průměrně aspoň 30.000 fr. Roz-
umí se, že jednotlivé podíly jsou velmi rozdílné.
Tak na př. poptavárna barvířů dostala jen 2000, kdežto
šest poptaváren řezníků dostalo 237.000 fr.. Se 43
majiteli jiných poplaváren bylo vyjednávání velmi
snadné, za to a 18 jinými velmi obužné. Tak žádali
4 kanceláře pro cukráře 700.000 fr., 4 kanceláře pro
pekaře 795.000 fr., 2 kanceláře pro řezníky 330.000
fr, tedy 30krát více než pro ně bylo určeno. Dlužno
doložiti, že proti třem majitelům poptaváren zahájeno
soudní stíhání, poněvadž proti zákonu vymiňovali
si piaty od dělníků a zřízenců, pročež budou přísně
potrestáni. Většina měst ovšem nečeká, až posavadní
poplavárny budou zavřeny a otvírá poptavárny
vlastní. V posledních pěti měsících zřídily ne méně
než 3 obce městské poptavárny, šest jiných zřízeno
bude co nejdříve. Dvacet pět měst mělo již od roku
1898 obecní poptavárny.
Číslo 47.
Roza
Paříž
26
article
Šaohy-
Pořádá J. Rašovský.
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
Úloha čís. 96.
František Dedrle,
J Rašovský
Dedrle
Morava
27
article
Mat ve 3. tazích.
Úloha čís. 97.
Oprava úlohy, poctěné v Plzni první cenou.
Oldřich Důras v Praze.
Důras
Plzeň
Praha
28
article
Mat ve 3. tazích.
29
article
Partie čís. 78.
Při turnaji v Cambridge Springs sehráno bylo7
konsultačních partií ku prozkoumání gambitu Riceova.
Z těchto vyhrál bílý 4, prohrál 1 a 2 remisoval. Vinu
neúspěchu tohoto pro černého přičítá mistr M. J. Či-
gorin tomu, že černí volili pětkrát obranu 10. . . Sf5,
která dle jeho mínění jest slabší než 19. . . g3 nebo
10. . . f3. Podáváme tuto jednu z partif, sehranou dne
14. května 1904:
Bilí: Banry a Marshall.
Černí: Lasker a Mieses
1. 62—e4 e7—65
30. h4g5 Jf6—h5-
2. f2—f4
31. Kg3xg4 Jh5x« f4
e5xk f4
Vc8—f8 —
3. Jg1—f
g7—g5
32. Kgix«k4
f3—f2
33. Kř4 —e5
4. h2—ht
g5—g4
Va8—c8+
Jg8—t
34. Va1—hí
5. Jí3 — e5
6. Sf1—c
87—d5
35. Ke5 —d6
Ve8—ei
Sf8—d
36. Vh1Xh7-- Kg8—h8
7. e4x«d5
8. 0—0
Sd6xe5
37. Vh7xb7
12—fID g
Dd8 — e7
38. Sdsxk« íi
9. Ví1—e1
Vf8xcfi
f4—f3a
39. Kd6xkc6
Vel—e5-
10. c2— c3
11. d2—d4
Jf6—e4
40. Kc6—c?
Ve6—a
12. Ve1xKe4
Se5—h2-
41. Vb7—b8--
Kg8—g7
DeTxKes b
42. c6—c6
Vf1—dl
13. Kg1xh2
43. Vb8—ds
Va6xa2
14. g2—g3
De4xkdh
44. Vds—d7-
Kg7—g6
15. Sc4—da
16. c3—c4e
Dd5—h5
45. Ke7— ds
Va2—h2
c7—c6
46. c6—c7
Kg6x« g5
17. Jb1—c3
f7—f5
47. d4—d5
Vh2—h8+- h)
18. Je3—e4
f5—f
48. Kd8—e7
Kg5—f5
Riceův
Marshall
Černý
Lasker
Mieses
Kd
Kc
Vb
Cambridge Springs
Sf
h 5
Virginie
Bilý
Banry
e 5 6
d 7
h 8 +h
e 4 f
jh
7 38
c 4 e Dd 5
h 5 45
kg
30
article
19. Je4— de
49. Vd7—ds
Vh8—h7--
20. Jd6xccs
f4xg3-
VísXes
50. Ke7— de
Vdixd5-
21. Kh2) g3
22. c4— c5
Jb8—d7
51. Kd6xk« d5
Vh7xc7
23. Dd1—bs
Kg8—h8
52. Vd8—fs--
Kf5—g6
Dh5—es
53. b3—b4
Kg6—g7
24. Db3—e6
54. Ví8— fe
Kg7—g6
Des —fi í
25. De6—he
26. b2—b3
Jd7—fe
55. b4—b5 Kg6— g5
Df7—e7-
27. Sc1—g5
56. Ví4—c4 Ve7xKc4
dána
28. Sg5—fi
57. Kd5xkca
De7—g7
za remis.
29. Dh6—g5
Dg7x g
Poznámky M. J. Cigorina v „Nov. Vremeni“.
a) Pokračování toto, jakož i g3 poskytuje černému lepší
obranu než 10. . . Sf5. Někteří z hráčů považují
však tah poslednější za lepší.
b) Utočný pokus 13. . . g3+ 14. KXg3; DXe4; 15.
gXf; Vg8+ 16.Sg5; De3; nedostačuje pro 17. Ja3!
hb; 18. Dfl1 De7; 19. Vel; Se6; 20. f4!
Alapin nepovažuje tento tah za nejlepší a označuje
tah 14. Sg5 zvoláním; mezi jinými uvádí násl.
variantu 14. . . g3+ 15. Kht; f6; 16. Jb2! Dfö (n
17. Del-; Ku8; 18. Jxf3; fg; 19. DXg3 Dft;
20. Dg5- DXg5; 21. JXg5; Ví8; 22. JXh7, Vhs;
23. Sd3; Sg1() 24. Vfi; Jd7; 25. Vfi ete. a bílý
je se čtyřmi dobrými () pěšci proti nevyvinuté ()
věži černého ve výhodě. — Dle mého mínění ukáže
se nevyvinutá věž v daném postavení silnější čtyř
pěšeů. Mimo to mohl černý na několika místech
silněji pokračovati, na př. 23. . . c6 a uvede brzy
všechny figury do hry
Ve všech partiích matche hrál Lasker proti mně
15. Sfe
Proti tahu 16. Dd2 nemá prý černý dostatečn
obrany. V brožuře „The Rice gambit“ uvádí se na
př. 16. . . Jc6 s pokr. 17. Dhě; f5; 18. Ja3; Dde
2) 19. Jb5; Dh6; 20. Sxhů; Vds; 21. Jxccz
atd. Černý může však tahem 18. . . Je5 ! odraziti
všechny útoky bílého.
Při postavoní dáty na h5 podrží bílý silný útok.
Lépe jest Dds a po 17. Jes; Jce.
Jestli 25. . . Del+ tu 26. KXg4.; Vg8+ 27. Sghh
Ne lepší jest 37. Vd8+ 38. Vd7 VXd7++ 39. KXkdv
fID Sxl atd.
jít 49
Vd
Jd
Vdixd
Kd
dh
Cigorin
DX
Lasker
Jc
Vela
DXg 5
JXh
e 7
del
Vg 8 + 27
Vd 8 + 38
c 5 Jb
52
kg
g 7 24
Dfö
Dft
Vhs
c 6
the Rika
Vd
31
article
Partie č. 79.
Hrána v mistrovském turnaji v Koburku 20. července t.r.
Francouzská hra.
Černý: R. Swiderski
Bílý: J. Berger
e7—e6
19. Kg1— g9
Ja5—c4
1. 92—4
Va8—. c8
d7—d5
20. a3—at
2. d2—d4
Jg5— e6
21. Sd3—f5
3. Jb1—e
Jg8— f
Vc8—c5
c7—-c5
22. Vfl—dí
4. Sf1—da
23. Vd1—ei
Db6 — c7
8f8xK ch
5. d45c5
Dc7— ds
24. Kg2—ht
e6xd5
6. e4x«d5-
7. Jg1 —f
Dd8—fe
25. Vel—e2.
h7—h6
8. 0—0
26. Dct—et
g7— g6
Jb8—c6
9. Jc3—e2
27. Sfö—h3.
1ex«e fs
Dd8—c?
10. Je2 —g3
28. Sh3 — g2.
Černá
R Swiderski
J Berger
Virginie
Vela
Dce 7
h 7
c 4 1
f 5 3
c 5
c 7
e 2 27
32
article
Dí3—f
Ví8— e8
11. a2—a3
29. Val—dí
V28—ds
Se5—b6
12. b2—b4
30. Del—b4
b7—b6
Jf6—e4
13. Sc1—b2
31. Db4—e1
Kg8—g7
Jc6—a5
14. b4—b5
Je6—dit
32. Kh1—gi
Se8—g4
15. Sb2— d4
33. Ve2—
Vd8—dr
De7x b6
16. Sd4xx«kcbe
34. De1—c3 Je4—d6i
Sg4xf
17. Dd1— en
a bílý se vzdal.
Je4 — gs
18. g2xís
Zprávy šachově.
V Anglii uspořádány byly letos dra velké národní
turnaje. V prvém, konaném v Londýně, obdržel 1. cenu
W. E. Napier 121/2 výhrami (9 výher aj7 remis, O pro-
hra) ze 16, II. R. Teichmann 12, III..—V. Blackburne,
Gunsberg a Shoosmith 11, VI. van Vliet 91/2, VII.
Lce9, VIII.—1X. Leonbardt a Tattersal 8 a X. Mül-
ler 71/2. Následují Mackenzie 61/2, Brown a Loman 51/9,
Curnock, Gunston a Mason 5 a Mortmier4.
V druhém, konaném v Hastingsu (na I. sjezdu
britského šachového svazu) dělili první a druhou cenu
Atkins a Napier 81/2 z 12, III. Blackburne a IV. Bel-
lingham. Následují: Michell 61/2, Lee 6, Jacobs, Palmer
a Tattersall 41/3, Macdonald 4. Mackenzie 3 a Chep-
mell 119.
V turnajích hlavních dobyli prvních cen: v A)
Gunston 71/2 z 9; v B) Sherrard 61/2 z 9 a v C
Richmond 81/a z 9. V turnaji dam obdržela 1. cenu
sl. K. B. Finu 1012.
Professor Rice uspořádal mezi vídeňskými mistry
Marcem a Zinklem match na 10 partií k prozkoumání
Riceova gambitu. Match začal 9. září. Marco má vždy
bílé. — Match Janowski—Marshall začne v polovic
prosince t. r. v Paříži.
V českém mezinárodním kor. turnaji ukončeny
byly násl. partie-
Dohnal 1 — Kautský o
Chalupetzky 0 — Meszey i
Dohnal 0 — Motzko1
Kautský 0 — Motzko 1
Dr. Bannet 0 — Motzko i
Chalupetzky 1 — Sikao
Chalupetzky 1 — Biedrawa o
Kolů o — Biedrawa 1
Kantský 1/2 — Dr. Bannet 1/2
Biedrawa 0 — Chalupetzky1.
1911/904.
W E Napier
R Teichmann
Gunsberg
Shoosmith
X Mül
Brown
Loman
Gunston
Mason
Mortmier
Atkins
Napier
Jacobs
Palmer
Macdonald
Mackenzie
Fina
Rika
Marec
Riceův
Marco
Marshall
Dohnal
Kautská
Chalupetzky
Meszey
Motzko
Bannet
Biedrawa
Kol
Val
Anglie
Londýn
Hastings
Blackburn
Richmond
Paříž
VIII
britský šachový svaz
Michell 61 / 2
Lea 6
kg
Kh 1
Sb 2 — d 4 33
b 6 16
Mackenzie
Match Janowský
Chalupetzky 1
Sikao Chalupetzky 1
Biedrawa
34
article
Končící hra č. 10 (reprodukce).
J. Sehwers, Port Kunda.
J Sehwers
Kunda
35
title
Bilý tábne a remisuje.