ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 465ba130-71e2-11dc-914b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 35 celkem · entity: person 95, work 35, place 38, org 16
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NARONÍ LISTY
3 masthead
18. záři 1904. Císlo. 258.
4 article
— podívej se. V létě se bude zvonit od sv. Jiří do sv. Havla,“ souká vedle přadena slouhaa popotahuje pásek u kalhot. „No — to se zvoní přece pořád,“ pozn menává slouhová. „Ženská — prosím tě — mlč, až dopovím Ještě člověka docela splete a bude s pětkou amen a s hodinkami také!“ „Ježíši Kriste! Táto — jen to ne!“ a slou- hová sahá po pětce. „Počkat! Mordsetsak — ženská, abych ne- zaklel! Ty jsi hovado!“ sápe se slouha na ženu a přikrývá pětku rukou. „Tak mne přece vyposlechni! — Tedy bude se zvonit klekání od sv. Havla do sv Jiří — „Prve's to řek' obráceně.“ — „Inu — ženská — nedopaluj mne! „Tedy se bude zvonit celý rok v pět hodin. slyšíš, v pět hodin! Na to mám ty hodinky. — „No — tedy v pět hodin. A co pak byl se svatým Jiřím a se svatým Havlem —“ chytá předešlý útek slouhová. „No — to se bude zvonit v šest hodin potom v osum. „Panenko Maria! To budeme jen pořád zvonit klekání! Co tomu řeknou lidé! — Že jsme se zbláznili my a ne „pán“. — V pět ho- din klekání, v šest a v osum! — To jsem ještě jak živa neslyšela, toliř klekání!“ „Pro boha tě prosím — ženská, přestaň Nebe se mi už ruka třese — abys ji neměla na hubě! — V pět hodin se bude zvonit ráno, v šest večer. „A proč ještě v osum? —“ „V osum se bude zvonit v zimě — či ne v létě — i hernajs — už je člověk všecek z tebe popleten! Teda v létě a v zimě. — Mámo — prosím tě — zavolej kluky — ty jsi kopyto!“ Slouha má hodinky na stole a pětku při držuje rukou, slouhová svolává svoje letorosty Už je sehnala dohromady — byli tři klue a svorně hrnou se do sednice.
Jiří Havel svatý Jiří svatá Jiří Panenka Marius Ježíš Krist
5 article
Otec všecek ne svůj, navazuje výklad. „Tak poslouchojto, vy pacholci zatrachtilý — bude se zvonit v pět hodin. Tuhle je n to pětka — kluci neřádní — na vaše boty! káže otec, aby klukům nahnal hrůzy. „Víš, Hondíku — klekání se bude zvoni v pět hodin — ráno!“ šťouchá matka na vy- světlenou nejstaršího. „A potem v šest hodin,“ rozkládá znov „Víš — večer“ — zas vysvětluje matka. „Jéjej! to bude ještě „velký den!“ diví s „Ty pacholku — tma bude! — V šest ho- din se bude zvonit v zimě, v osum v létě — na minutu“ — rozuměli jste? — „Léto je od sv. Jiří do sv. Havla, zíma „obráceně“. — To vám povídám, když nebudu doma, ať mi jak se patří koukáte na hodiny a jak bude „na minutu“ pů- jdete zvenit a ne vynechávat Zdrávasy!“ hromžt Honda i ostatní kluci se sice v duchu diví. kam se v tatínkově rozvrhu ročních časů poděl jaro s podzimem, ale neříkají nic. Jenom nejmladší Jirka pro bezpečnost při pomíná, že o sv. Jiří — jeho svátek — je pout na Tmani a o sv. Havel posvícení u tety v Pod- čáplích. Tedy „zvonit se bude“ od (maňské pouti do podčáp'ského posvicení. „Tak — „ju“ — dobře to je,“ pokyvuje otec hlavou a má radost, že má tak bystré po- tomstvo. A matka hladí do hola ostříhanou hlavu svého synka a mateřská pýcha rozesmálaji obličej na loketní, hezky rozkynutý mazanec. No — nebylo nic. Kluci jen zvědavě okoukli nové hodinky a zkoušeli na nich vědomosti své, pokud se tý- kalo rozpoznání hodin, čemuž je moudrý učite ve škole jaučil.
Hondík Jéjej Jiří Havel Jirka Ted Tmaň
6 article
Ale teď šlo o to, kam hodinky uložit. Jirk mínil, že nejlíp by bylo, zatlouci hřebiček pod kříž a hodinky tam pověsit. „To tak — pro umučenou hodinu! Aby je každý viděl — i zloděj a ukrad by je!“ křižo- vala se matka. „Tedy dát je do postele, do slámy, tam je zloděj nenajde“ — mínil Francek. „Kde pak — do slámy hodinky! To tak nejde — tam by se mohly „opravdu“ ztratit“ — zas matka. Slouha tu stál zamyšlen jako jenerál a ko- nečně věc rozsoudil: hodinky se dají do hrničku nahoru na mísník — tam je zloděj hledat ne- bude a domácí je snadno najdou. Tak. A vzal hodinky, vsunul je pomalu do hlině ného, pestře pomalovaného hrnku a opatrné hrnek s hodinkami vynesl do nejvyšší příhrady v misníku. „Táto — poslouchej — hodinky se mohou v hrnku odřit. Sundej to — dáme tam ňáký hadřík,“ starala se slouhová. Slouha mlčky udělal po návrhu ženině. A šel každý po svém, ale hodinky všem těžee padly do mysli. A nastojte! Večer jde matka podívat se n hodinky — pro matičku boží — hrnka nebyl na podici! Slouhová se třásla jako osyka a mžitky dě laly se jí před očima. A zahlédla nahoře na polici cípek řetízkua dole pod policí střípek z hrnku. A pomalu ji svílalo. Honem vyskočila na lavici a dívala se po hodinkách — zaplať Kristus Pán! Hodinky tam ležely na hadřiku a šly. Slouhová honem vzala jiný hrnek a ho- dinky tam opatrně vložila a střípek z rozbitého hrnku hodila za plot.
Francek Hodinka Kristus pán
7 article
otec. kluk.
9 article
A večer nešel Jirka k večeři a když h matka hledala, „spal“ na bůře. Matka ovšem hned věděla, kolik uhodilo vyhřešila Jirkovi, ale sama celou noc oka ne zamhouřila. Stále poslouchala, zdali hodinky tíkají. Některou chvíli je slyšela jasně, některou chvíli „už jim docházelo jako kuřeti.) A jak by taky ne — kluk se na ně díval do hrnka — najednou někdo šel a kluk myslil, že táta — hre na misník s hrnečkem, ale drenul do police, hliněný hrnek byl na maděru a střípky s hodinkami letěly dolů na zem. V klukovi by se byl krve nedořezal. No, ale dopadlo to šťastně — hodinky šly a táta nie nepoznal. Na hliněné podlaze hodinky si také valně neublížily. — Ale nová svízel nastala s natahováním ho- dinek. Toho se slouha dlouho bál a chodi s hodinkami k milostpantátovi, aby je natáhl.
Jirka
10 article
Milostpantátá se slouhovi smál na celé kolo, když chudák žehral „na ten šroubeček“ moudřejší by — po jeho soudu bylo, natahovat hodinky za řetízek, jakož se natahují velk hodiny. Ale svědomitě slouha zvonil — „na mi- nutu“; a těšilo slouhu i „pána“, že po všem okolí řídili hodiny podle slouhova klekání. To byla první reformátorská „vymoženost pánova na vsi. A po čase dočkal se i jiných a cennějších
11 article Stíny.
Stíny. Napsal Alexandy Slovacki. Třpytně paprsky slunka uhasínají a o země se zvedá soumrak, ta velká noční armáda tisíců neviditelných vejů a millionů bojovníků. — Mocná armáda, která od nepaměti bojuje proti světlu, utíká každého rána, vítězí každého večera; vládne od západu až do východu slunce. — Ve dne přemožena, skrývá se ve hnízdech a čeká v horských propastech, ve sklepích měst- ských, v lesních houštinách a v temných je- zerech. Čeká ukryta v dutinách země, v dolech jamách a v koutech domů. — Roztroušenaa zdánlivě nepřítomna, přece vyplňuje všechny skrýše. Jest v každé štěrbině kůry stromové, v zá- hybech oděvů, ukryje se pod nejmenší zrnko písku, zavěsí se na nejtenčí pavučinové vlákno a čeká. Poděšena na jednom místě, hned utíkáji nam, užívajíc příležitosti vrátiti se tam, odkud byla vyhnána. Když slunce uhasíná, armáda mraků v hu- stých vojích vychází ze svého úkrytu, tiše a obezřetně naplňuje chodby domů, předsinía špatně osvětlených schodišt. Opouští svoje stanoviště z pod stolůa skříní, rozšíří se do prostřed pokoje a usazuje se na záelonách. Sklepními okénky souká se do ulíc a úiše útočí na zdi a střechy, kdež vyčkává, až na zá- padě zblednou červené mráčky. Ještě jeden oka- mžik a náhle zdvihne se ohromný temný závoj, který dostihne oblak. Zvířata se ukrývají do hnízd, člověk utíká domů.
Alexanda Slovacký
12 article
Barvy a tvary rozplynou se v nicotu, strach mýlka, zločin zavládne světem. V tom okamžiku na prázdnících se ulicích objeví se bizarrní lidský tvor, s malým plamén- kem nad hlavou, rychle probíhá ulicí, jako kdyby pronásledoval tmu. Zastaví se u každé lucerny okamžik, rozsvítí veselé světlo a zmizí jako A tak každý den. Ať na polích dech jara líbá květiny, ať burácí červencová bouře, at podzimní větry rozhánějí na ulicích mračna prachu, ať ve vzduchu poletují zimní sněhy. On vždy, když nastane večer, probíhá se svým plaménkem ulicí, rozsvěcuje světla a potom zmizí jako stín. „Odkud přicházíte, kde se skrýváte, ne- znám vaší tváře ani vašeho hlasu, zdaž máte ženu nebo matku, která očekává váš návral. nebo dítky, které, postavivše do kouta vaši lu- cernu, vyšplhají se na vaše kolena a obojmou vás. Zdaž máte přítele, jemuž vypravujete o svém štěstí nebo neúspěchu, nebo známého, s nimž byste hovořil o denních záležitostech. Máte domov, kde možno vás nalézti, jméno, jimž vás osloviti a myšlenky, které vás dělají člověkem jako jsme my? Nebo jste vy bytost němá a nepochopitelná, která se objevuje při soumraku, rozsvíti světlo a pak zmizí jako stín? Řekli mi, že jest mužem, řekli mi jeho adresu. Šel jsem tam a táži se domovníka, zda bydlí zde muž, který rozsvěcuje svítilny na ulici.
Šel
13 article
„Ano, bydlí u nás.“ — „A kdo ?““ — „V k - můrce.“ Komůrka byla zavřena. Pohledl jsem oknem a viděl jsem toliko jednoduchou postel a v koutě žerď s lampičkou. Lampář nebyl přítomen. „Alespoň mně řekněte, jakého jest smý- šlení?“ — „Kdo může vědět,“ odpovídá domov- ník, krče rameny, „sám jej dobře neznám, nebo není ve dne nikdy doma. Po půl roce přišel jsem opět. „Jest dnes lampář doma?“ — „Ach,“ pravi domovník, „není a nebude, byl včera pohřben.“ Tázal jsem se na několik podrobností a od jel jsem polom na hřbitov. „Ukažte mi, hrobníku, kde pohřbili včera lampáře?“ — „Lampáře?“ opakoval, „kdo ví? Včera přivezli třicet mrtvých.“ — „Ale on byl pohřben v oddělení nejchudších.“ „Těch bylo pětadvacet.“ — „Ale ležel v ne- natřené rakvi.“ — „Přišlo sem deset takových.“ Tak nespatřil jsem jeho obličeje, neslyšel jsem jeho jména, nenalezl jsem jeho hrobu; zůstal neznámým i po smrti. Bytost viditelná jen za soumraku, němá, beztvará jako stín. V soumraku života, kde nešťastně lidstvo bludně tápe, kde jedny zničí překážky, druzí pa- dají do propastí a nikdo neví určitou cestu; kde neštěstí, bída, nenávist honí lidstvo plné před- sudků — také na temných cestách života se- tkáváme se s lampáři. Každý nese nad hlavou plamének, každý rozsvěcuje světlo na své cestičce. Žije neznám pracuje neoceněn a potom mizí jako stín. Z časopisu „Český Esperantista přeložil —ů—
Komůrka nikdy dom
15 title
Různé zprávy.
16 article Torpéda.
Torpéda. Torpéda za dozoru, o kterých jsme se předešle“ zmínili, možno děliti aa pět druhů: tyčková, vlečná, řiditelná, lokomotivní a auto- mobilní. Jak z ústrojstva některých z nich uvi- díme, mohou v některých případech způsobiti větší katastrofy než Whiteheadova, jež dnes hrají tak velkou roli v čínsko-japonských vo- dách. S nimi bude i zápasiti Japoncům, budou-li se pokoušeti, vniknouti do přístavu Port Arturu. Taký pokus by byl ovšem zběsilostí, ale nen vyloučen, jelikož dosud Japonci podnikli mnoho zbytečných a nerozvážných pokusů a navzdor ohromné přesile na moři, nedocílili žádného úspěchu, kterým by dokázali, že vynikají v ná- mořním válečném umění. Dosud zaplatili každý tak zvaný úspěch tak draze, že budou-li takým * „N. L.“ číslo 147. Nedělní přílcha způsobem pokračovati dále, budou slaviti ví- tězství jako Pyrrhus. 1. Tyčková torpéda jsou nejjednodušší z všech druhů a jak již jejich jméno označuje upotřebují se pomocí tyčí nebo bidel z oceli, n kterých jsou připevněná a vyčnívají z přídy lodi nebo loďky. Sestávají ze dvou hlavních části, ze železného nebo ocelového cylindru. v němž se nalezá dynamit nebo střelná bavlna. vážící asi 50 kilogramů a ze zápalky, nalezajíe se na konickém konci cylindru. Prvopočátečně byla zápalka zařízena pro náraz, později ale upotřebovaly se elektrické zápalky, jež dovoluj upotřebujícímu je, zapálit torpédo dle libovůle Z různých druhů těchto torpěd byl nejoblíbe nější vynalezený od Me. Evoya.
Whiteheadův Japonec Artur Pyrrhos
17 article
Možno si představiti, jak velkému nebez pečí jest vysazen ten, kdo používá torpéda toho a že musí míti zvláštní příležitost, by ho s úspě- chem upotřebil, neboť se musí přibližiti k ne- přátelské lodi na nepatrnou vzdálonost a jest vydán nesčíslným střelám. Nieméně bylo s nim dosaženo nejvíce úspěchů. V severoamerické válce hrálo velkou roli. Dne 26. května 1877 zničili Rusové tyčkovým torpědem turecký mo- nitor „Duba Soife“, kdežto jiné jejich torpédní útoky na Dunaji a v Batumu se nezdařily, vy- jimaje jeden 25. ledna 1878 Whiteheadovými torpédy, při čemž potopili jednu tureckou lod. Francouzové zničili tyčkovým torpédem r. 1884 čínskou korvetu „Yung-Voo“ ve Fučau a r. 1885 čínskou fregatu „Su-Yuen“ v Šeipu. V nynější válce sotva bude upotřebeno, ač by za některých okolností bylo možno, docíliti s ním úspěchu. 2. Vlečná torpéda jsou známá pod jménem Harveyova. Upotřebovala se, připevněna lanem k lodi a byla zařízena pro zapálení elektrické. Jelikož se však neosvěděila, zřekli se jich ve- škeré námořní státy. 3. Řiditelná torpéda. Jejich dráhu možno říditi jen v horizontální ploše: Nejstarší z nich je tak zvané Callenderovo, jež Berdan zdoko- nalil. Délka Berdanova torpéda jest 31 angli- ckých stop, kdežto největší šířka činí 21 paleů. Náboj, sestávající z dynamitu, váží 220 liber. Pohonnou sílu způsobuje dvanáct raket, jež jichž plyn zvláštním přistrojem žene turbinu, která otáčí šroub, ženoucí torpédo, rychlostí 24 mořských mil za hodinu do vzdálenosti jedné míle. Torpédo řídí dva provazy, připevněné ke kormidlu a vycházející z lodi nebo od břehu. Dráhu jeho označuje tyěka, stojící ve středu. Ač poskytují mnohé výhody, nenalezla obliby u ná- mořníků a nebudou-li zvláště zdokonalena, padnou v zapomenuti, jako sta podobných vy- nálezů.
Rus Dub Whiteheadův Francouz Yung Voo Dunaj Fučau Harveyův
18 article
4. Lokomotivní torpéda. Pohonná síla tor- péd těch vychází z místa, odkud byla vypuštěna a s nímž zůstávají po dobu svého běhu ve spo- jení. Sila ta jest buď elektrická nebo mecha- nická, pročež rozeznáváme dva druhy jich. K prvému druhu náleží torpédo Sims-Edisonovo, jehož předchůdcem bylo Ericsonovo torpédo, puzené stlačeným vzduchem skrze dutý kabel Torpédo to jest tvaru válcového, na obou kon- cích zašpičatělého, jest 28 stop dlouhé a prů- měr cylindru jest 21 palců. Na jeho horní části upovněno jest na- sloupcích měděné plovadlo taktéž cylindrického tvaru a naplněno bavlnou Na jeho zadním konci nalezá se balanení kor- midlo a za ním pohonný šroub, který žene Siemensův stroj, umístěný v torpédu. Stroj ten pohybuje elektrický proud 30 amper a 600 voltů isolovaným kabelem, jehož velká čásť jest ovinuta o kotouč, nalezající se v samém tor- pédu a spojený s druhým dvojným kabelem, ří- dícím kormidlo. Tento dvojný kabel jest spojen s dvěma velkými elektromagnety, jimiž opa- třeno jest kormidlo a které ho otáčejí, jak si to řídič torpéda přeje. Kabel jest dvě anglické mile dlouhý a torpéda tohoto druhu se 400 librami dynamitu plují rychlostí 101/2 míle. Jak zřejmo, bylo by možno dodati jim větší rychlosti a zho- toviti je pro delší běh, neboť jest lehko na lodi nebo na břehu zveličiti elektrickou sílu, ale po- tom by musilo miti torpédo větší rozměry. Po- kusy s torpédy těmi byly velmi uspokojivé a lze očekávati, že bude v Americe důkladně zdoko- naleno.
Sims Edisonův Siemensův Amerika
19 article
K druhému druhu lokomotivních torpěd při- náloží torpédo Brennauovo. Z mnohých příčin je to nejzajímavější mořská zbraň, ač ne právě nej- lepší. Vynálezcem jeho jest Brennau v Mel bcurnu v Australii r. 1876. Anglická vláda od- koupila od něho patent za ohromnou sumu 110.000 lib. šterlingů a vynaložila mnoho peněz na zdokonalení zbraně té, opatřivši ji přístroji ji- ných vynálezů. Zde nemožno popsati obšírně celé ústrojí torpéda toho, poněvadž jest velmi slo- žité a dostačí popis hlavních části jeho. Jako jiná torpéda má tvar na obou koncích zašpičatělého doutníku a na zadním konci nalézá se kolmé kor- midlo a za nim dva pohonné šrouby. Na předním kenci nalezá se náboj a zápalní přístroj. Ve středu torpéda jsou umístěny dva bubny, okolo kterých jsou ovinuty dva drátěné provazce, čtyři- krát tak dlouhé, jako je dráha, kterou má torpědo uraziti. Konce provazců těch se připevňují ke dvěma bubnům majícím průměr tři angl. stop. jež otáčí parní stroj s nesmírnou rychlostí a jež se nalezají v pobřežní stanici. Prvé dva bubny v torpědu jsou ozubenými koly spojeny s oběma osami šroubů, tak že když se otáčejí i ty se vrtí. Chceme-li tedy vypustiti torpédo, položíme ho do lancivního vozíku, stojícího v žádaném směru a připravivše hydrostatické záklopkya horizontální kormidla jeho, jak to hloubka vody a síla stroje vyžadují, počneme parním strojem otáčeti bubny na břehu, jež odvinujíce provazce torpédních bubnů, otáčejí je s nesmírnou rych- listí a s nimi zároveň vrti oba šrouby. V tom okamžiku sklouzne torpédo automaticky s vozíku do vody a puzeno šrouby, pluje k určenému cíli.
Austrálie
20 article
Při tomto způsobu pohonu jest zdánlivě para- doxní, že čím více táhnou provazce torpéda zpět tím rychleji pluje v před, jelikož tím rychleji vrti se šrouby. Zároveň možno bubny stanice říditi torpédo na pravo nebo na levo zveličuje-i neb oslabuje-li se rychlost každého jednotlivého; tak že Brennauův vynález dává nejen pohonnou, ale i řídící sílu. Aby velitel stanice mohl sle- dovati dráhu torpéda, jest opatřeno tenkým stožárem, na kterém ve dne jest malý praporeček a v noci elektrická lampa. Prvopočátečně doufali Angličané, že bude možno upotřebiti torpéd těch z lodí, ale brzo se musili vzdáti této myšlenky.
Brennauův Angličan
21 article
Za to zdokonalili je tak, že tvoří mocnou obra- nu jejich přístavů. Podobné torpédo s jedním to- liko pohonným provazcem vynalezl HI. Maxim roku 1886. Porovnáváme-li oba druhy torpéd těch, tedy vidíme, že „Sims-Edison“ v mnohé příčině po- dává větší výhody, než „Brennau“ a že naděje na zdokonalení jeho jest oprávněnější, jelikož elektřina, jeho pohonná a řiditelná síla, každým dnem se obohacuje novými vynálezy. V mnohé příčině jako obranná zbraň přístavů jsou lokomo- tívní torpéda spolehlivější a výdatnější nežWhite- headova. 5. Automobilní torpéda za dozoru mají po- honnou sílu ve svém vnitru. Nejstarší z nich jest torpědo Layeve, z něhož povstalo torpédo Lay- Haightovo. Pohonnou sílu jeho vzbuzuje tekutá kyselina uhličitá, která zvláštním přistrojem oteplená, žene stroj vrtící pohonné šrouby. Při plavbě jest torpédo spojeno se stanicí na břehu dvěma tenkými kabely, z nichž jeden elektrickým proudem může zastaviti jeho chod, kdežto druhý pomocí elektromagnetu pohybuje kormidlya dává torpédu žádaný směr. S torpédem jest oce- lovými sloupky spojeno plovadlo doutníkového tvaru, jež ho udržuje asi tři stopy pod hladinou meře. Náboj tvoří asi 200 liber dynamitu. Torpédo Patrickovo jest předeházejícímu tak velice podobno, že netřeba je blíže popisovati Dělka jeho jest 36 stop a průměr 22“ a při zkouš- kách dosáhlo rychlosti 17 mil za hodinu a dalo se velmi spolehlivě říditi.
Sims Edison Patrickův LaoHaightův
22 article
Co do pohonné síly liší se od předešlých torpédo Nordenfeltovo, jehož stroj a šrouby žene elektřina akumulatorů, v něm se nalézajících. V posledních létech bylo velmi zdokonalenoa bude-li možno zveličiti sílu akumulatorů novými vynálezy, vytlačí předešlé své druhy z námoř- nictva. Na místě plovadla jest opatřeno dvěma ploutvemi stojícími na sloupcích na jeho přídě a na zádi a označujícími zároveň řidiči dráhu. Náboj jeho jest 300 liber dynamitu. Kromě popsaných torpěd bylo v posledních létech vynalezeno ještě mnoho jiných druhůa každý stát opravil a zdokonalil různými vynálezy, jež většinou platí za tajemství, torpéda, kterých používá. Tisíce lidí pracuje neúnavně na zdoko- nalení zbrani těchto a milliony vydaly státy za ně a za pokusy s nimi. Že dříve nebo později do- sáhnou největší dokonalosti torpéda, při nichž se upotřebuje elektrické síly, není pochybnosti. Jak jsme již připomenuli, jest upotřebení lckomotivních a automobilních torpéd na lodích spojeno s velkými obtížemi a nebezpečím pro vlastní lodi, zvláště když plují velkou rychlostí. Na břehu vyžadují vlastní stanice, chráněné proti střelám děl, podobné, jaké jsou obyčejně vysta- veny pro dozor observativních podvodních min, Kopecký. z nichž hlavní příště popíšeme.
Kopecká
23 article
= Telefon z New-Yerku do San Franciska. Z New- Yorku se oznamuje: Mezi New-Yorkem a San Fran- ciskem na trati skorem 5000 kilometrů, budou záhy umožněny telefonické hovory. Huntingtonská sku- pina kapitalistů v Kalifornii právě se chystá zříditi v Novém Mexiku a v Arizoně vedení, jež spojí telefon- ní sítě východu s telefonní sítí na pobřeží tichomoř- ském. Trať povede přes New-York a New-Orlean a přes Texas. Tříminutový hovor z New-Yorku do San Franciska bude státi 12 dollarů. = O zglické výpravně k jižní točně oznamují se ještě následující zajímavé podrobnosti. Kapitán Scolt, velitel výpravy na lodi „Discovery“, pravil mimo jiné. „Oba hlavní účele, výpravy byly práce o magnetických úkazech a zeměpisné objevy. Čelná pozorování magnetických zjevů, jež jsme získali, p- třebují dlouhé doby, než budou zpracována. Země- pisné výsledky byly již oznámeny. Lze doufati, ž vědecká kořisí bude velmi cenná, ale roztřidění jeií potřebuje ovšem také značného času. Co se týče an- arktického bádání, zbývá ještě velmi mnoho učiniti.
Scolt New Yerk San Francisko NewYork San Fran Kalifornie Mexiko Arizona NewOrlean Texas
24 article
Až dosud učiněn toliko počátek. Na zpáteční cestě z Nového Zélandu vykonala „Discovery“ v jižní části Tichého oceánu zajímavé měření hloubek. Zjistili jsme, že ostrov Dougherty neexistuje. Všichni členové výpravy dobře spolupracovali. Od vyplutí až k ná- vratu nelze nikomu ničeho vylýkati.“ — Jediný stesk členů výpravy byl, že konservy, jež loď vezla s se- bou, nebyly k jídlu. „Následkem toho musili jsme přes 2 roky živiti se mroži a pinguiny,“ pravil jeden z důstojníků. „Je to strava dosti hrubá, ale člověk jí zvykne. Mroži chutnají jako beefsteak a pinguini jako zajíc na černo. Hladu jsme se báti nemusili, neboť bylo hojně mrožů. Snědli jsme jich přes 500. Dobrý zdravotní stav naší výpravy dlužno připisovati jen tomuto druhu výživy. Měli jsme toliko jeden lehký případ kurdějí a ten byl způsoben konservami. V lodním skladišti uloženy celé tuny geologických, bielogických a jiných preparátů. Mimo jiné přivezli jsme též první vejce pinguina císařského, největšího známého pinguina.“ Některé zkameněliny, jež nale- zeny, dokazují nade všecku pochybnost, že v některém období, nikdo neví jak tomu dávno, žili v končinách kde nyní panuje toliko neutěšená poušť a kde snih a led ničí všechen život, ssavci a snad dokonce i lidé. Sir Clemens Markham, předseda londýnské zeměpisné společnosti prohlásil, že tyto zkameněliny na každý způsob budou míti značný význam pro theorie o polárním systému a geologickém původu a stáří země.
Dougherty Clemens Nový Zéland
25 article
= Ke zrušení potpaváren po službách oznamuje se z Paříže: Zrušování poptaváren po službách na- řizené zákonem francouzských sněmoven, počalo ve větších rozměrech zejmena ve větších městech. V Pa- říži, kde prvního ledna bylo 295 poptaváren, z nichž nyní 61 je zrušeno, činili majitelé těchlo kanceláří značné nároky na náhradu. Za poptavárny dosud zru- šené zaplaceno bylo průměrně aspoň 30.000 fr. Roz- umí se, že jednotlivé podíly jsou velmi rozdílné. Tak na př. poptavárna barvířů dostala jen 2000, kdežto šest poptaváren řezníků dostalo 237.000 fr.. Se 43 majiteli jiných poplaváren bylo vyjednávání velmi snadné, za to a 18 jinými velmi obužné. Tak žádali 4 kanceláře pro cukráře 700.000 fr., 4 kanceláře pro pekaře 795.000 fr., 2 kanceláře pro řezníky 330.000 fr, tedy 30krát více než pro ně bylo určeno. Dlužno doložiti, že proti třem majitelům poptaváren zahájeno soudní stíhání, poněvadž proti zákonu vymiňovali si piaty od dělníků a zřízenců, pročež budou přísně potrestáni. Většina měst ovšem nečeká, až posavadní poplavárny budou zavřeny a otvírá poptavárny vlastní. V posledních pěti měsících zřídily ne méně než 3 obce městské poptavárny, šest jiných zřízeno bude co nejdříve. Dvacet pět měst mělo již od roku 1898 obecní poptavárny. Číslo 47.
Roza Paříž
26 article
Šaohy- Pořádá J. Rašovský. Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava. Úloha čís. 96. František Dedrle,
J Rašovský Dedrle Morava
27 article
Mat ve 3. tazích. Úloha čís. 97. Oprava úlohy, poctěné v Plzni první cenou. Oldřich Důras v Praze.
Důras Plzeň Praha
28 article
Mat ve 3. tazích.
29 article
Partie čís. 78. Při turnaji v Cambridge Springs sehráno bylo7 konsultačních partií ku prozkoumání gambitu Riceova. Z těchto vyhrál bílý 4, prohrál 1 a 2 remisoval. Vinu neúspěchu tohoto pro černého přičítá mistr M. J. Či- gorin tomu, že černí volili pětkrát obranu 10. . . Sf5, která dle jeho mínění jest slabší než 19. . . g3 nebo 10. . . f3. Podáváme tuto jednu z partif, sehranou dne 14. května 1904: Bilí: Banry a Marshall. Černí: Lasker a Mieses 1. 62—e4 e7—65 30. h4g5 Jf6—h5- 2. f2—f4 31. Kg3xg4 Jh5x« f4 e5xk f4 Vc8—f8 — 3. Jg1—f g7—g5 32. Kgix«k4 f3—f2 33. Kř4 —e5 4. h2—ht g5—g4 Va8—c8+ Jg8—t 34. Va1—hí 5. Jí3 — e5 6. Sf1—c 87—d5 35. Ke5 —d6 Ve8—ei Sf8—d 36. Vh1Xh7-- Kg8—h8 7. e4x«d5 8. 0—0 Sd6xe5 37. Vh7xb7 12—fID g Dd8 — e7 38. Sdsxk« íi 9. Ví1—e1 Vf8xcfi f4—f3a 39. Kd6xkc6 Vel—e5- 10. c2— c3 11. d2—d4 Jf6—e4 40. Kc6—c? Ve6—a 12. Ve1xKe4 Se5—h2- 41. Vb7—b8-- Kg8—g7 DeTxKes b 42. c6—c6 Vf1—dl 13. Kg1xh2 43. Vb8—ds Va6xa2 14. g2—g3 De4xkdh 44. Vds—d7- Kg7—g6 15. Sc4—da 16. c3—c4e Dd5—h5 45. Ke7— ds Va2—h2 c7—c6 46. c6—c7 Kg6x« g5 17. Jb1—c3 f7—f5 47. d4—d5 Vh2—h8+- h) 18. Je3—e4 f5—f 48. Kd8—e7 Kg5—f5
Riceův Marshall Černý Lasker Mieses Kd Kc Vb Cambridge Springs Sf h 5 Virginie Bilý Banry e 5 6 d 7 h 8 +h e 4 f jh 7 38 c 4 e Dd 5 h 5 45 kg
30 article
19. Je4— de 49. Vd7—ds Vh8—h7-- 20. Jd6xccs f4xg3- VísXes 50. Ke7— de Vdixd5- 21. Kh2) g3 22. c4— c5 Jb8—d7 51. Kd6xk« d5 Vh7xc7 23. Dd1—bs Kg8—h8 52. Vd8—fs-- Kf5—g6 Dh5—es 53. b3—b4 Kg6—g7 24. Db3—e6 54. Ví8— fe Kg7—g6 Des —fi í 25. De6—he 26. b2—b3 Jd7—fe 55. b4—b5 Kg6— g5 Df7—e7- 27. Sc1—g5 56. Ví4—c4 Ve7xKc4 dána 28. Sg5—fi 57. Kd5xkca De7—g7 za remis. 29. Dh6—g5 Dg7x g Poznámky M. J. Cigorina v „Nov. Vremeni“. a) Pokračování toto, jakož i g3 poskytuje černému lepší obranu než 10. . . Sf5. Někteří z hráčů považují však tah poslednější za lepší. b) Utočný pokus 13. . . g3+ 14. KXg3; DXe4; 15. gXf; Vg8+ 16.Sg5; De3; nedostačuje pro 17. Ja3! hb; 18. Dfl1 De7; 19. Vel; Se6; 20. f4! Alapin nepovažuje tento tah za nejlepší a označuje tah 14. Sg5 zvoláním; mezi jinými uvádí násl. variantu 14. . . g3+ 15. Kht; f6; 16. Jb2! Dfö (n 17. Del-; Ku8; 18. Jxf3; fg; 19. DXg3 Dft; 20. Dg5- DXg5; 21. JXg5; Ví8; 22. JXh7, Vhs; 23. Sd3; Sg1() 24. Vfi; Jd7; 25. Vfi ete. a bílý je se čtyřmi dobrými () pěšci proti nevyvinuté () věži černého ve výhodě. — Dle mého mínění ukáže se nevyvinutá věž v daném postavení silnější čtyř pěšeů. Mimo to mohl černý na několika místech silněji pokračovati, na př. 23. . . c6 a uvede brzy všechny figury do hry Ve všech partiích matche hrál Lasker proti mně 15. Sfe Proti tahu 16. Dd2 nemá prý černý dostatečn obrany. V brožuře „The Rice gambit“ uvádí se na př. 16. . . Jc6 s pokr. 17. Dhě; f5; 18. Ja3; Dde 2) 19. Jb5; Dh6; 20. Sxhů; Vds; 21. Jxccz atd. Černý může však tahem 18. . . Je5 ! odraziti všechny útoky bílého. Při postavoní dáty na h5 podrží bílý silný útok. Lépe jest Dds a po 17. Jes; Jce. Jestli 25. . . Del+ tu 26. KXg4.; Vg8+ 27. Sghh Ne lepší jest 37. Vd8+ 38. Vd7 VXd7++ 39. KXkdv fID Sxl atd.
jít 49 Vd Jd Vdixd Kd dh Cigorin DX Lasker Jc Vela DXg 5 JXh e 7 del Vg 8 + 27 Vd 8 + 38 c 5 Jb 52 kg g 7 24 Dfö Dft Vhs c 6 the Rika Vd
31 article
Partie č. 79. Hrána v mistrovském turnaji v Koburku 20. července t.r. Francouzská hra. Černý: R. Swiderski Bílý: J. Berger e7—e6 19. Kg1— g9 Ja5—c4 1. 92—4 Va8—. c8 d7—d5 20. a3—at 2. d2—d4 Jg5— e6 21. Sd3—f5 3. Jb1—e Jg8— f Vc8—c5 c7—-c5 22. Vfl—dí 4. Sf1—da 23. Vd1—ei Db6 — c7 8f8xK ch 5. d45c5 Dc7— ds 24. Kg2—ht e6xd5 6. e4x«d5- 7. Jg1 —f Dd8—fe 25. Vel—e2. h7—h6 8. 0—0 26. Dct—et g7— g6 Jb8—c6 9. Jc3—e2 27. Sfö—h3. 1ex«e fs Dd8—c? 10. Je2 —g3 28. Sh3 — g2.
Černá R Swiderski J Berger Virginie Vela Dce 7 h 7 c 4 1 f 5 3 c 5 c 7 e 2 27
32 article
Dí3—f Ví8— e8 11. a2—a3 29. Val—dí V28—ds Se5—b6 12. b2—b4 30. Del—b4 b7—b6 Jf6—e4 13. Sc1—b2 31. Db4—e1 Kg8—g7 Jc6—a5 14. b4—b5 Je6—dit 32. Kh1—gi Se8—g4 15. Sb2— d4 33. Ve2— Vd8—dr De7x b6 16. Sd4xx«kcbe 34. De1—c3 Je4—d6i Sg4xf 17. Dd1— en a bílý se vzdal. Je4 — gs 18. g2xís Zprávy šachově. V Anglii uspořádány byly letos dra velké národní turnaje. V prvém, konaném v Londýně, obdržel 1. cenu W. E. Napier 121/2 výhrami (9 výher aj7 remis, O pro- hra) ze 16, II. R. Teichmann 12, III..—V. Blackburne, Gunsberg a Shoosmith 11, VI. van Vliet 91/2, VII. Lce9, VIII.—1X. Leonbardt a Tattersal 8 a X. Mül- ler 71/2. Následují Mackenzie 61/2, Brown a Loman 51/9, Curnock, Gunston a Mason 5 a Mortmier4. V druhém, konaném v Hastingsu (na I. sjezdu britského šachového svazu) dělili první a druhou cenu Atkins a Napier 81/2 z 12, III. Blackburne a IV. Bel- lingham. Následují: Michell 61/2, Lee 6, Jacobs, Palmer a Tattersall 41/3, Macdonald 4. Mackenzie 3 a Chep- mell 119. V turnajích hlavních dobyli prvních cen: v A) Gunston 71/2 z 9; v B) Sherrard 61/2 z 9 a v C Richmond 81/a z 9. V turnaji dam obdržela 1. cenu sl. K. B. Finu 1012. Professor Rice uspořádal mezi vídeňskými mistry Marcem a Zinklem match na 10 partií k prozkoumání Riceova gambitu. Match začal 9. září. Marco má vždy bílé. — Match Janowski—Marshall začne v polovic prosince t. r. v Paříži. V českém mezinárodním kor. turnaji ukončeny byly násl. partie- Dohnal 1 — Kautský o Chalupetzky 0 — Meszey i Dohnal 0 — Motzko1 Kautský 0 — Motzko 1 Dr. Bannet 0 — Motzko i Chalupetzky 1 — Sikao Chalupetzky 1 — Biedrawa o Kolů o — Biedrawa 1 Kantský 1/2 — Dr. Bannet 1/2 Biedrawa 0 — Chalupetzky1. 1911/904.
W E Napier R Teichmann Gunsberg Shoosmith X Mül Brown Loman Gunston Mason Mortmier Atkins Napier Jacobs Palmer Macdonald Mackenzie Fina Rika Marec Riceův Marco Marshall Dohnal Kautská Chalupetzky Meszey Motzko Bannet Biedrawa Kol Val Anglie Londýn Hastings Blackburn Richmond Paříž VIII britský šachový svaz Michell 61 / 2 Lea 6 kg Kh 1 Sb 2 — d 4 33 b 6 16 Mackenzie Match Janowský Chalupetzky 1 Sikao Chalupetzky 1 Biedrawa
34 article
Končící hra č. 10 (reprodukce). J. Sehwers, Port Kunda.
J Sehwers Kunda
35 title
Bilý tábne a remisuje.