ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 16d0c300-71e2-11dc-b0cd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 60, person 50, org 6, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 18. září 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 258.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předplácí ee v Praze v admlnistraei 2 K ns rřel n člvrt leta . . . 6 K — s dvoji čonáško a něs ant leta . . . . 7 K 50 ve flialkšch 2 K80h ss Iěsfe . . . . . Pošteu: za měsíe n ávrt keía . . s drejí slsilkoe za něs na divt leta . . . . II K eo
Praha
5 title
Onešní číslo pre Prahu je o 22 stranácb.
Praha
6 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 17. záři v 8 hodin večer. (Pův. telegr. zvl. dopisov. »Nár. Listů«.) Kolují zde pověsti, že loďstvo bal- tické vrátí se do Kronštatu. Osoby dobře zasvěcené ujišťují ale, že 1o- stvo to očekává v Liba vě některých ještě posil, aby pak vyplulo na dálný Výcho a čásť mužstva vstoupila už v Libavě na loďstvo. Admirál Birile vstoupí na palabu nových lodí, jichž připlutí z různých loděnic baltieké loďstvo vyčkává. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Birile Petrohrad Libava
7 article Vítězům počíná být úzko.
Vítězům počíná být úzko. Jako vycházející slunce v horách vítězně zapuzuje a roztrhává noční mlhy, až podobá se, jakoby čáry jejich hledaly úkrytu v úvalech hvozdův a zoufale věšely se na sosny: tak pro- trhala doba dvou týdnův prošlých od vražed- ných bojův rusko japonských v okolí Ljaojanu též veškeré ty husté mlhy anglicko« ja- ponských lží o průběhu, výsledku a vý- znamu oněch bojův ukrutných na cáry a padrt. Co zbývá dnes z toho v šírý svět tak hlučně vyhlašovaného »epochálního vítězství« Japonců.? Co z té katastrofální zdreující porážky armády ruské, o níž dne 2. a 3. září zvěstoval unisono veškeren žlutý tisk v Evropě jako Americe? »Veliké zklamání v Londýně jako v To kiu« — cáryl I nejzarytějši Rusožrout musí dnes doznati že se Japoncům jejich plán: zničiti obkl čením hlavní armádu ruskou a připravit jí u Ljaojanu porážku podobnou sedanské — na prostonezdařil, tak že všechny ty ohromné oběti lidské, jež za dosažením cíle toho při nesli a jež odhadují se bezpečně na 40.000 mrtvých a raněných — byly venkon- cem marny, jelikož generál Kuropalkin, do- kázav, jak se Rus zná bíti jeden proti pěti, z hrozného sevření nepřátelské přemoci skvěle vyvázl, zachrániv včasným a strategicky obdi vuhodným spořádaným ústupem celou svou ar mádu v nezlomné, boje schopné síle ke bitvám dalším.
Japonec Kuropalkin Rus Ljaojan Evropa Amerika Londýn
8 article
Schlípení a zahanbení japanomilci, kteř před čtrnácti dny metali radosti kozelce, dnes už nuceni jsou přiznati, že to, »co se u Ljao- janu počátkem tohoto měsíce sběhlo, »nebyl žádnou rozhodující bitvou ve smyslu vojenském,« kterouž bylo by bývalo proneseno poslední slovo aspoň pro první část mandžurské vojny. »Neboť ja k před tím, tak stojí do dnes obě a mády proti sobě« . .. Tak jim zkysal smích, že netroufají si an pošklebkem zlehčovati dnes vřelou tu chválu, již uznale vzdává car Mikuláš II. svému gene- rálu Kuropatkinovi za jeho »skvělý výkon«, ja- kým byl spořádaný ústup s celou armádou »za nejsvízelnějších podmínek a za tak bídného stavu silnic beze ztráty dělostřelectva.«
Mikuláš II
9 article
Panoval-li před čírnácti dny v hlavním městě Japonska nesmírný vílězoslavný jásot — dnes podle anglických zpráv — panuje tam ve- liká rozmrzelost nad nedočinem vojevůdců japonských; po vypjatých na vrchol nadějíchv rozhodný úspěch zbraní japonských u Ljaojanu jako u Port Arturu, dnes vše jest v Tokiu roz- trpčeno a sklíčeno hořem nad skutečnost opačnou. Port Artur jest nedobytný a Kuro patkin jest nezmožitelný. Tudíž prý japonský tisk již počíná toužiti, aby velmoci evropské zejmena Anglie a Francie přičinily se sprostředkování brzkého — míru. Anglický žlutý tisk již si dává z Tokia (?) formulovati japon ské podmínky k němu. Ty ovšem jsou » japon- sky skromné!« Dle vědomosti »Daily Telegraphue přejí prý si Japonci dobýti toliko jen ještě Muk denu a ruského ostrova Sachalinu. Pak prý by bylo Japonsko ihned ochotn k míru s Ruskem za těchto podmínek: Vy dání mandžurské železnice mezi národní společnosti podnikatelské, zaplacení vá lečné náhrady Japonsku 2000 millionů marek a vydání všech ruských válečných lodí ticho mořských Japonsku. Mandžursko bude navrá ceno Číně, ruský ostrov Sachalin pronajmou Ja- ponci americké společnosti za 100 millionů podrží si »toliko« — Koreu a Port Artur . .
Artur Japonec Japonsko Port Artur Tokio Anglie Francie Sachalin Rusko Čína Korea Daily Telegraphue
10 article
To věříme, takový »mír« by neby k zahození a rozhodně příjemnější než dalši zimni válka s Ruskem. Ale »chyba« je v tom, že pokud Rusko Ruskem, podobného míru s Japonskem nikdy neuzavře, nýbrž raději dle slov carových »bíti se bude do posled- nihlo vojáka a do posledního rublu.« Jako nikdy neohrožovala bytu Japonska jako nikdy neběžela ani po pídi jeho državy. rovněž tak nedá sobě vziti jakživo dráhu, ve- douci ke břehu Tichého moře, již potřebuje pro vývoz svých plodin z ohromné oblasti sibířské. Pouze tento svůj životní intere obchodní brání Rusko, v Port Arturu jako v Mandžursku. Za to Japonsko baží po kořist ú zemí východo-asijského, po jeho přístavech a ostrovech nejznačnějších, ba po panství nad Čínou. O to se dnes vede válk mezi ním a Ruskem vznícená perfidními intri kami lakotné Anglie. Poštvala japonského [stigra« na ruského »medvěda«, aby sama z jich zuřivého souboje odnesla sobě nejtučnější kořisť. Počítala bez pečně, že překvapené a nepřipravené Rusk v boji podlehne a tím přestane býti na věky Anglii nebezpečným sokem v dálavách asij ských. Dnes však již počíná býti spekulantůmv Londýně úzko. Port Artur nepadá, nýbrž brána se a odolává všem útokům jako druhdy Seba- stopol. A na souši Japonci rovněž „uvítězí se k smrti“. V Londýně převládá dnes pessimism. Obávají se zimy v Mandžursku více snad ješte než Japonci sami. Proto v nich pojednou pro- pukává touha po míru. Avšak ani Francie, ani Německo nemají chuti dolehat na Rusko, aby je sklonily k míru neslavnému. A tak se budou bojovati bitvy v Mandžursku dále, až spra- vedlivá věc Ruska zvítězíl
Ruska Artur Japonec Rusko Japonsko Tichý moře Čína Anglie Rusk Londýn Francie Německo Seba
11 article Dobré naučení.
Dobré naučení. Nedávno prohlásil pan Prade v jedné ze svých bezohledných enunciací, že v Rakousku
Prade Rakousko
12 article
jenom tomu dobře se daří, koho se Vídeň bojí Jestli dospěl ku poznání tomu Němec, měli jsme my Čechové, žel že již dávno, nadbytečné pří- ležitosti přesvědčiti se o pravdivosti výroku toho Kdo sleduje vývoj věcí u nás, dospěti musí k názoru, že se poměr náš k Vídni v po- slední době a sice na škodu naši povážlivě změnil. Že jinak již dívají se na nás od břehů Dunaje, než dívali se na nás před dvacetia třiceti léty. Jinými slovy, že dnes domnívají se míti příčiny nebáti se nás už tak, jako v době minulé. A čím dá se to vysvětliti? Buďto nás v době minulé přeceňovali, aneb jsme ze své bývalé rozhodností, ze své sílya tvrdosti průběhem doby mnoho slevili. Pravdou jest tak trochu to i ono, však tolik doznejme, že v době minulé poněkud jinak jsme dokumentovali své národní vědomí a s ji- nou energií bránili se proti křivdám a ústrkům Vídně. Onen druh radikalismu, který v nicot- ných se jeví frásích, jenž naparuje se učenost a ignoranci ve věcech nejvšednějších snaží se maskovati tak zvanou vědeckou hloubkou, měl by rozevříti kroniku té doby a poučiti se o tom, co znamená vlastenecká kuráž a co všechno obětovali ti, kteří za zcela jiných okolnost vrhali se v boj za právo svého národa. Doba ta minula. Idealismus byl pochován a na místě posítivní práce zavládl zžíravý krili cismus právě v kruzích, jež z důvodů přiroze- ných nejsou povolány, aby o problemech poli- tiekých prvního řádu pronášely soud. Na míst činorodé horlivosti v obraně statků národníeh rozlila se i po českém luhu láva materialisti- ckého názoru světového a spálila květy nadšení. o nichž právem současníci se domnívali,že uzrají průběhem doby v bohaté ovoce.
Němec Čecho Vídeň Dunaj
13 article
Zatím utvořily se věci jinak. Vytrvalost ne- byla nikdy vynikající cnosti našeho těkavého sanguinického temperamentu. Mimo to působila v mysl českou neblaze též příliš častá zklamání. jež jsme zažili — a to všechno přivodilo stav nynější, o němž máme odvahu tvrditi, žeje neblahý. Zapomněli jsme na sentenci, kterou vy slovil, jak jsme se již zmínili, pan Prade, za pomněli jsme, že ve Vídni mají jen před úím respekt, kdo dovede si dupnout. Což nevíme, co se u nás dělo z pravidla když chystali jsme se k nějakému energickému činu? Se všech stran se sbíhali »dobře smýšle jfel«, aby uchlácholili nás, poukazujíce k tomu jak moudrá politika toho vyžaduje, abychoms to nezkazili s vysokými a s nejvyššími kruhy jak se nám k dobru připíše umírněnost, osvěd čená v kritické době a jak hojně dostane se nám za to odplaty, budeme-li hodnými. A zejmena v době poslední, kdy národům se imputuje trpět a strádat, aby nerozčilily se nervy pánů vysoce postavených, jichž politický program prý dnes není jiný, než touha po klidu a pokoji, mohli se konejšitelé přetrhat, aby nám dokázali, že nejlepší u nás politikou : dáts všechno libit. A věru, za to, že dlouhá léta již jsme tal náramně hodnými, že klidně snášíme, jak nám zvůle nepřátel, podporovaná vládou, po hlaváeh šlape, pěkný odnášíme vděk. Jsme všude v ohledu národním bez ochrany Dnes neplatí již v tomto státě zákony, dnes roz
Prade Vídeň
14 article
hoduje zde německý vztek, podporovaný, ba vedený prvním úřadníkem, jenž v čelo postavil se té šilené armádě zuřivců, již z českých škol rvou nám české děti a již v chýších po ctivých českých dělníků, jimž za namahavou úmornou práci plati chudou odměnu, boří krby domáci, ze mzdy a přibytků je štvou, protože opovážili se jako Čechové dáti své české dět zapsati do české školy! A co my na to? Stavíme ne pouze pr německé, ale i pro děti zvrhlých mizerů českých již do škol národních nepřátel našich je posl lají, školní paláce, a učitelům, již svěřenou jin drobotinu učí povrhovati národem naším, povo- lujeme zvláštní přídavky! Zasloužili, způsobilí a schopní úřadníci naš soustavně se odkopávají, aby místa jejich za ujati mohli Němci s kvalifikaci nejmizernější jazyk náš odevšad, kde německá noha půdu šlape, se vypuzuje, za to ale do nejčeštějšího kraje všude němčina se tlači za ochrany a po moci vtádního patrona německé národní državy A my? Láteříme v novinách, však v životě chva litebně se krčíme a abychom něčím se bavili rveme se sami mezi sebou o věci tak mali cherné a nicotné, že potomci naši nebudou pro nás míti než kletbu, až čísti budou, jak jsme si počínali v době, kdy šlo o národní naše býti A Vídeň? Jásá. Jásá zrovna tak, jako když dali jsme si po fundamentálkách — abychom citoval slova svědka klassického, kaneléře Beusta — vyrvat dobrou kořisť, kterou již jsme měli v po žeráku, aniž bychom byli ssebou hnuli. Jasá zrovna tak, jako když nám byla zasazena pře pěti léty potupná, pokořující rána ze dne 17 řijna, aniž bychom byli odpověděli poličkem za políček.
Čecho Němec Beust Vídeň
15 article
Ani nám nenapadá, poslaneům snad dá vati absoluci, ale za poslanci státi musí l id a týž v okamžicích rozhodných tvrditi má muziku. Zapomněli jsme na to, že Vídeň jen toho respektuje, koho se bojí. Z dobré vůle, z pře- svědčení, že tak správně činí a spravedlivě Vídeň dosud nikdy neodhodlala se k ústupku. Každý úspěch, každá svoboda musila jí být vyrvána. Povolila vždy teprve tehdy, když ne- nevěděla kudy kam. Zákon ve Vídni nikdy neplatil. Tam pře- mítá se již v okamžiku, kdy ho vydávají, jak by ho obešli a výkladem zkroutili v opak.A právo je Vídni k smíchu. Což nevidime, jak státní orgány, i nejpodřízenější, respektují roz hodnutí nejvyššího tribunálu soudního o císař ském patentu ze dne 9. dubna 1848I Což ne- vidíme vůbec, jak praktikují se u nás základní zákony a v jaké úctě jsou zde vůbec právo- platné mezi národem a korunou uzavřené smlouvy! Konstituce rakouská. Jest jim cárem z zlatého papíru na Mikuláši ze suchých švestek Nic více. Buďme si toho vědomi. Vzmužme se ko- nečně a vzepněme hruď i. hlavu ke vzdoru. Najmě ale nespouštějme z mysli, co kázali jsm dávno již a nač vzpomněl si vůdce českých Prušáků, který přes všechno to má chance státi se rakouským ministrem. Nezapomínejme na naučení, že Vídeň jen toho respektuje, před kýmž se třese. V drobném prodfeji ranní čí-lo o sobě . . . za 8 odpolední na zh Ve alialkách na venkově: ranní čisle. . . . . . . . 10 odpoleduí . . . . . . . 3k Inserá ty platí se ketové ropře. Přečplacení a Inreaty pljímá » dmini- strace v Masiaisské ulici č. z Tam nacházsjí se též rodakne slskárea a eapečiee Nárednich Listě“ Rukopicy se nvvzucsji.
Mikuláš Vídeň Masiaisský ulice
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 17. září. (Účtování po ha- ličské cestě Körbrově.) Některé vládní listy haličské dosud se obírají Körbrovou cestou pe Haliči a Bukovině a vypočítávají, co všechno ministerský předseda Haliči přislibil. Stří- zlivá „Gaz. Narod.“ jako v odpověď na objed- rané pochvaly Körbrovy zahajuje řadu stati, v nichž rozbírá poměr dra. Körbra ku polskému kolu a k Haliči a navrhuje hned předem, aby se soubornému vylíčení ministrovy pouti po zemích polských dal nápis „Zklamání““ V prvé stati „Gaz. Narod.“ polemisuje s vládním „Dzien. Polským“, jenž v jednom svém referátu o Körbrově návštěvě napsal: „Pobyt dra. Körbra v Haliči má pro nynějšek i pro budoucnost vážný význam. Dokázalť, že nynější politíka polského kola dochází podpory nejvážnějších činitelů v zemi i piného uznání ústřední vlády.“ Nynější politika polského kola — namítá „Gaz. Narod.“ — dochází skutečně podpory vážných činitelů v zemi, ale příčina toho jest jiná, než se domnívá, neb svým čte- nářům namlouvá „Dz. Pol.“ Jestliže země s řídkou jednomyslností přivítala vracející se domů polskou delegaci, činila to proto, že se politika polského kola obrátila preti Körbrovi a se značnou neodvislostí a občanskou odvahou vytknula mu jeho chyby. Na doklad toho pisatel cituje resoluci polského kola z 12. května t. r., v níž se vláda vyzývá, aby se postarala o změnu jednaciho řádu. O této změně jednacího řádu dr. Körber nejen se ne- zmínil ani slovem ve své politické řeči na ban- ketě u zemského maršálka hr. Stanislava Ba- dena, naopak prohlásil se za kuratora par- lamentu, ač ví, že vláda v tomto parlamentě většiny nemá a utvoření stálé většiny z důvodů egoistických dopustiti nechce, poněvadž ví, že utvoření stálé většiny bude počátkem jejího konce.
Körbrův Dz Pol doktor Körber Stanislav Praha Halič Bukovina Gaza
17 article
Jediný bod — píše dále „Gaz. Narod.“ — v němž se dr. Körber stýká s polským kolem. jest, že oba jsou odpůrci obstrukce. Ale nestači cbstrukci jen odsuzovati, nýbrž jest třeba především. se starati o odstranění pří- čin obstrukce; ale v tom vzhledě dr. Kör- ber se drží houževnatě zásady dolce far niente. K reformě jednacího řádu chová se trpně, nebot šetří nedůtklivosti socialistů a vyhovlěti aspoň částečně požadavkům če- ským také nechce, poněvadž se bojí su- premacie Němců. „Uznáváme — dodává „G. N.“ — že jest vina také na straně Čechů Němců, ale vláda jest z veliké části spoluvinna vším tím, co se nyní děje v státě.“ Závěrek stati věnován nedotknutelnosti ně- mecké državy, prohlášené drem. Körbrem ve Lvově. „Jakkoliv řeč maršálkova — píše „G. N.“ — nebyla rázu politického. Dr. Körber uznal za vhodno promluviti oknem a dotknouti se otázky slezské způsobem rozhodně nepří- jemným. Kdyby Körbrova řeč byla odpovědí na aktnálné požadavky v té věci, a sice na poža- davky, jichž vláda splniti nemůže, byla by aspoň pochopitelna. Vzhledem k tomu však, že o slezské otázce s drem. Körbrem nikdo veřejně nemluvil, jest prohřešením proti zdvo- řilosti, mluvilli dr. Körber Polá- kům o zabezpcčení německé drža- vy, opírající se o znásilňován práv polského lidu. Jsme velice zvě- davi, zdali by se dr. Körber osmělil na obědě
Körber Kör Němec G N Čecho doktor Körbrův Lvov Polá
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 17. září. 6—. (Kronika.) Výlet na Rus je zdravá lázeň, ve které si vytřibite svoje slovanské vě- domí. Aťsi třeba jste zapadli mezi Rusy, kteř nemají ponětí o vaší slovanské bytosti ! Ať si je hnětou docela jiné starosti ! Poměry samy už promluví. Že Čech a Polák k sobě patří, že vlastně jeden jazyk mluví, uhodí tu v praxi do očí na každém kroku. Aspoň na jižní Rusi! V Petro- hradě, také ještě v Moskvě, je usazeno mnoho Němců. Proto domáci člověk považuje cizince nejraději hned za Němce! Vejdete do krámu na Něvském v Petrohradě nebo do restaurantu v okoli Těatralnoj ploščadi v Moskvě, oháníte se trochu svou pražskou ruštinou, která nemá právě tuze »nastojaščij zvuk« a obchodník nebo čišník obratem hned vyběhne napomoc dobrému »inostranci«, aby si tuze nelámal jazyk: — Was wünschen Sie? Zrovna jako u nás na Přikopech. Slovanská slabůstka, táž v Petrohradě jako v Praze. Na Jihu je už jinak. Tu mají pro nuanee slovanského zvuku nacvičenější sluch. V Kyjevě iv Oděse, slyšíli váš zápas s ruským akcentem, nejsou nijak na rozpacích o vaši národnost jste Polák! Česká výslovnost ruštiny zní patrn polsky. A Polák je tu přece všude doma!
Rus Polák Němec Praha Rus Čechy Petra hradit Moskva Petrohrad Kyjev Was wünschen sia
19 article
Jsou arci výjimky i zde! Vstoupíme do cukierny na Bibikovském bul- váru v Kyjevě. »Čelavěk« přinesl kávu, postavi před vás zákusky. — Prašů, gazety ! ozvete se. »Čelavěk« je čiperný muž. Změřil vás zku- šeným zrakem a zmizel do vnitř. Po chvíli klade před vás — »Neue Freie Presse«, Bodejž tě husa kopla l — Dumajetě-li vy, čto my Němci? »Čelavěk« změřil vás znovu. Zase zmizel A po chvíli, s vítězoslavným úsměvem přináší — »Národní Listy«. Ovšem, mimořádný případ. V kavárně schází se patrně kyjevšti Čechové. Je jich tu silná osada a »čelavěk« je náhodou znalec. Však nejčastěj na svou česko-ruskou hatmatilku zaslechnefe odpověď ochotné »proše panie!« Se zjevnou příchylností hlásí se k vám všude Polák jako ke svým. Má v moci dva slo- vanské jazyky a to už rozšíří obzor. Po první trázi, vyměněné mezi cizími obcovací ruštinou. o hned doma.
Čelavěk Němec Čecho Polák Kyjev Neue Frei Presse
20 article
— Panówie, niewetplywie przychodzi Czech? — Jsme Češil — A to bardzo przyjemno ! To može lat wiej si porazumieme po polsku ! . .. A protože slovanský soucit káže neodpírat, nabývá již konversace srdečnějšího tónu. Zcela otevřeného ovšem nikoli. Na to je Polák příliš diplomatem. Čech, na první potyk, vždy jeu něho v podezření rusofilské předpojatosti. Jinak je Polák nepoměrně živější letory nežli Rus. Rus je dumavý, do sebe obrácen, sedí tiše ve svém koutku, rozmlouvá zdrželivě. Poláka je všude plno. V nočním našem rychlíku ze Žmerinky do Kyjeva byla skoro výhradně polská společnost. Mimo výzvy a dotazy zřízenců dráhy nebylo téměř slyšet než polsky. Přecházejí, pozdravují se, volají na sebe z kupé do kupě, vypravují veselá cestovní dobrodružství, chechtají se, Pá nové, dámy, všecko v překypujícím rozmaru Zřízenci Rusové jen přecházeji s němou úsluž- nosti, jak povinnost káže. Není žádného ostychu národního, žádné zamlklosti. Obecenstvo střídá se na »postanovkách«. Činovníci v uniformách přisedají, důstojníci zaujímají místa. Společnost nedává se rušit, hlučí a baví se, jakoby byla sama. A to je potlačený národ! Vzpomínáte nálady v našich českých rychlících! Jak zara ženě vedou si tu naši lidé, příslušníci »svobod- ného« národa ! Proti vám tři mladí přátelé usedli. Baví se rusky. Zapředli vás do rozprávky. Vyšlo n jevo, že jste Češi. Hned se dva přihlásili z Poláky. Už se hovor obrátil na polsko. Soudruh Rus je odstaven, není v jazyeích honěn. Sedi klidně, odevzdán ve svůj osud, trpělivě nese ná- sledky své neznalosti. Ani ho nenapadá rekla movati právo »vládnoucího« jazyka! Nemrač se ani, nevstává mrzutě, neporoučí se »uražen« Jinde, jak víte, »vládnoucí« mají jiné zvyky
Czech Polák Rus Čech Seďa Čechy Kyjev svoboda
21 article
V nočním rychlíku z Oděsy do Voločisk byla německá společnost. Nějaká umělecká kon- certní tournée, jak soudíte z řečí a instrumentů Němčíci vraceji se z výpravy, která jim asi vy nesla dobrou žeň. Hlučí a roztahují se ve vlaku jako by byli dobyli Orientu. Oslovují každého po německu, i průvodčího vlaku, jako bychom jeli někde z Frankfurtu do Mnichova. »Kurjerské pojezdy« jsou velmi pohodlně zařízeny. Mimo cestovní listek zaplatíš na noe »plackartu« a máš právo na určité místo ke spaní v určitém voze. Povečeřiš na nádraží, ve vlaku podnesou za jízdy jednou, dvakrát čaje — skvostného ruského čaje! — a nežli se zač- nou klížit oči, přijde zřízenec, požádá, abyste »izvolili popraviť.« Napočítáte do sta a všeck sedadla kouzelnými hmaty se obraci v lůžka Nad vámi, proti vám, kolem vás, v levo, pravo, samé lůžko! Veliká posada lůžek! Mez tím, co by se člověk protlačil, po uzounké uličce. Páni Němečkové velmi po domácku se za- řídili. Do kupé dostali jsme dvě dámy. Patrně diva společnosti a její průvodkyně. Zajímavé sousedky, což o to ! Na perroně se loučily dámy s celou kortéží etitelů. Stoh kufrů, tašek, tlu- moků, zavazadel všech velkostí za nimi přivalili. Pak ještě kytice, kornouty s bonbony, pouzdra a torby se zásobami. Všeho všude plno. Stěží se mezi to usadí samy dámy. A je tu ješt třetí osobnost! Pudlík-mazlíček, kterého si diva vede na řetizku. Děkuji, to bude noc! — Was machen wir mit dem Putzil . . A diva se rozblíží po svém okolí. Mez vámi a vaším soudruhem cestovním zbývalo by vskutku ještě nějaký kvadrákcentimetr měk kého poležení. Významně spočinuly zraky veli telčiny na pěkném místečku.
Němčík Němeček Voločisk Frankfurt Mnichov
22 article
— Ist nirgends ein Plätzchen für den Putzi? . .. Galantnost rozhodně žádala, porozumě bystře pokynu. Leč, zapudili jste daleko od sebe všecky záchvaty galanterie. Dáma, patrně zhýč- kané, okolnostmi docela znevychované stvoření vede si s takovým převědomím neodolatelnosti. s tak okázalou podmanivostí, jako by právem ujednáno bylo, že se musí všecko vydati n milost a nemilost její germánské neostýchavosti Měli jste rychle ustanoveno svoje chování. Jste eizinci, nerozumíte slova německy. A neporoz umíte! Ani slovíčka! Putzi se konečně uvelebil své velitolce na klíně. Pokusů o zavládnutí situace bylo ještě několik, vyzývavých, málem velitelských. Co pak je možno, aby někdo jezdil nočním rychlíkem po povrchu zeměkoule a nerozuměl — něme cky? Dámy se vrti, vstávají a sedají, poznám kují, šuškají si do oušek, chechtají se a mane- vrují. Docela zábavné představení! Nejnutnějš rytířskou službu obstarává u nich člen společ nosti, rovnodušný pán přiměřeného zevnějšku polo-impressario, polo-manžel, s italským přízvu kem v německé konversaci.
23 article
Dámy ještě požily nějakých zákusek, od zátkovaly nějskou láhev, ještě se nasmály nachychýkaly dost, pak si něco pomyslilyo prkenných panácích, které jim čert byl do kupé dlužen a rozhodly, že půjdou spat. v manipulaci s lůžkovým přistrojem se vyznají. Nejedou poprvé ruským nočním rychlikem ! Ne- čekají ani na zřízence. Jeden, dva, tři! Už je upraveno lůžko dole a lůžko nahoře. Několika hmaty vyřízena také toaletní otázka. Starší dáma zůstane v přízemí. Mladši, hop! Vskutku už je v prvním patře! Tak vida ! Hádali jste na divu ze chantantu. Kdo ví, není li cirkusačka? Na- táhla se graciosně, urovnala si podušku, pak ještě pokrývku. A — dobrou noel Teď řada na vás! Přišel zřízenec, upravi vaši stranu kupě. S nákladem potřebné gymna stiky šplháte se na svoje kutě.
24 article
Noc je zachráněna! Ale nebyla. Netrvá deset minut a v prav v sousedství, co byste ruku vztáhli, co to ? Jak když lehce, pravidelně, ale vytrvale piluje tvrdý sukovitý pařez. Podivejme se, diva! Tak po vabný, elegantní zjev! Kdo by to řekll Spi sladce, dítě! . .. Vlak hučí, lokomotiva supe, minuty utíkají hodinky. Okno ve vašich hlavách je otevřeno Zavřit nebylo by radno v tom letošním parnu Vánek poměrně svěží táhne vám přes umdlenou leb. Řezavé zvuky jakoby ochabovaly . . . Ne- ochabují! Znovu to začínál V kupé na levo také nespí. Povídajísi Mužské hlasy. Starší a mladší. Mluví rusky Mladší je poprvé na cestě. Jede přes Halič Vídeň, do Švýcar. Starší mu dává pokyny. Velm vhodné a věcné. Je zkušený cestovatel, Polák ale krásnou, zrovna divadelní ruštinou vykládá kudy kam, které hotely stoji za doporučení, které věci třeba obhlédnout ve Vídni, co v Lu cernu, v Curychu, v Rapperswylu ! Kde třeba pře stoupiti na parník, kde na ozubenou dráhu Živý Baedeckerl Mladý Rus poslouchá vděčně polského in- formátora. Je tak obeznalý s věcí! A jak dis kretně umí obracet pozornost k polským památ nostem cesty! Teď naznačuje také směr pro cestu zpá teční!.. . Počkej! — Nebude li také zmínka .. o Praze ? . .. Nebyla. Jaká pomoc! Spánek nejde ! Ko náte v duchu okružní cestu v příjemné slovan ské společnosti. Převalujete se s boku na bok .. Konečně, někde k ránu, přestali jste po- slouchat ! . .
Švýcar Polák Halič Vídeň Curych Rapperswyl Praha
25 article
Ráno sblížení s živým polským Baedeckrem z vedlejšího kupé. Starší pán velmi distinguo vaný, s anglickými licousy. Žije v přijemných poměrech v Oděse. Každoročně s rodinou, paní i dcerou, podniká větší výlety na Západ. Také do Čech už zavítal dvakrát. V Praze si déle pobyl, obhlídl památnosti české, vzpomíná s zalíbením jednotlivostí. Čitá česky, má i svoj rozhled po novějším písemnietví. S humorem vypravuje sousedům v kupé o Výletu pana Broučka do zadního století. Četl věc v originále. Jak se pobavil četbou — Ah, panie, to rzeczywiszeie próba naj- wykwintniejszego humóru! Kilko ja sie przy tom našmiechalem ! . .. Sdělujele své noční nesnáze. A jak vám dialog z vedlejšího kupě přišel vhod. Jak vám ukrátil chvíli, jak jste v duchu spolucestovali po známých stanicích švýcarské turistiky a jak pan »tak doskonale mówi po rossyjsku«. Poslední, nedost rozvážená poklona, odmit- nuta adresátem zdvořile, ale s významným akcentem.
Čechy Praha
26 article
— My panie, powinny znaé jazyk rzedowvy ! . . Mluvit s Polákem je pro druhého Slovan vždycky delikátní věc. Jsou tak citlivi! A sami tak vyškoleni společensky, tak plni pozornosti a ohledů na všecky strany! Třeba se míti tuz na pozoru s každým slovem. A teprv, je-li ve společnosti Rus Však se již naskytla příležitost vyměniti otevřeněji názory. Vozy jsou tak pohodlny. Nikdo není vázán na své místo. Najednou po- zorujete, že jste se svým protějškem sami v kupé. — A jak, panie, u vás soudí o vojně obrátil řeč. My zde skoro nic nevíme. U nás není svobodno psát, jako na západě . . — Upokojte se, my u nás nevíme více. — Jak to, panie? — Chce pán něco vědět? U nás na Zá- padě má, pravda, každý volnost psát, co ho na- padne. Ale, co z toho ? Je více fantasií, více z a spekulaci, více zmatku a nesmyslu, více vášn a sprostoty. Tak těží Západ znamenitě ze s e svobody. Nemáte nám co závidět Leč protějšek poslouchal jen na půl ucha
Polák Slovan Rus e svoboda