1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 18. září 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předplácí ee
v Praze v admlnistraei
2 K
ns rřel
n člvrt leta . . . 6 K —
s dvoji čonáško
a něs
ant leta . . . . 7 K 50
ve flialkšch
2 K80h
ss Iěsfe . . . . .
Pošteu:
za měsíe
n ávrt keía . .
s drejí slsilkoe
za něs
na divt leta . . . . II K eo
Praha
5
title
Onešní číslo pre Prahu je o 22 stranácb.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 17. záři v 8 hodin
večer. (Pův. telegr. zvl. dopisov. »Nár. Listů«.)
Kolují zde pověsti, že loďstvo bal-
tické vrátí se do Kronštatu. Osoby
dobře zasvěcené ujišťují ale, že 1o-
stvo to očekává v Liba vě
některých ještě posil, aby
pak vyplulo na dálný Výcho
a čásť mužstva vstoupila už v Libavě
na loďstvo. Admirál Birile vstoupí
na palabu nových lodí, jichž připlutí
z různých loděnic baltieké loďstvo
vyčkává.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Birile
Petrohrad
Libava
7
article
Vítězům počíná být úzko.
Vítězům počíná být úzko.
Jako vycházející slunce v horách vítězně
zapuzuje a roztrhává noční mlhy, až podobá se,
jakoby čáry jejich hledaly úkrytu v úvalech
hvozdův a zoufale věšely se na sosny: tak pro-
trhala doba dvou týdnův prošlých od vražed-
ných bojův rusko japonských v okolí Ljaojanu
též veškeré ty husté mlhy anglicko« ja-
ponských lží o průběhu, výsledku a vý-
znamu oněch bojův ukrutných na cáry a padrt.
Co zbývá dnes z toho v šírý svět tak hlučně
vyhlašovaného »epochálního vítězství« Japonců.?
Co z té katastrofální zdreující porážky armády
ruské, o níž dne 2. a 3. září zvěstoval unisono
veškeren žlutý tisk v Evropě jako Americe?
»Veliké zklamání v Londýně jako v To
kiu« — cáryl
I nejzarytějši Rusožrout musí dnes doznati
že se Japoncům jejich plán: zničiti obkl
čením hlavní armádu ruskou a připravit
jí u Ljaojanu porážku podobnou sedanské — na
prostonezdařil, tak že všechny ty ohromné
oběti lidské, jež za dosažením cíle toho při
nesli a jež odhadují se bezpečně na 40.000
mrtvých a raněných — byly venkon-
cem marny, jelikož generál Kuropalkin, do-
kázav, jak se Rus zná bíti jeden proti pěti,
z hrozného sevření nepřátelské přemoci skvěle
vyvázl, zachrániv včasným a strategicky obdi
vuhodným spořádaným ústupem celou svou ar
mádu v nezlomné, boje schopné síle ke bitvám
dalším.
Japonec
Kuropalkin
Rus
Ljaojan
Evropa
Amerika
Londýn
8
article
Schlípení a zahanbení japanomilci, kteř
před čtrnácti dny metali radosti kozelce, dnes
už nuceni jsou přiznati, že to, »co se u Ljao-
janu počátkem tohoto měsíce sběhlo, »nebyl
žádnou rozhodující bitvou ve
smyslu vojenském,« kterouž bylo by
bývalo proneseno poslední slovo aspoň pro
první část mandžurské vojny. »Neboť ja k
před tím, tak stojí do dnes obě a
mády proti sobě« . ..
Tak jim zkysal smích, že netroufají si an
pošklebkem zlehčovati dnes vřelou tu chválu,
již uznale vzdává car Mikuláš II. svému gene-
rálu Kuropatkinovi za jeho »skvělý výkon«, ja-
kým byl spořádaný ústup s celou armádou »za
nejsvízelnějších podmínek a za tak bídného
stavu silnic beze ztráty dělostřelectva.«
Mikuláš II
9
article
Panoval-li před čírnácti dny v hlavním
městě Japonska nesmírný vílězoslavný jásot —
dnes podle anglických zpráv — panuje tam ve-
liká rozmrzelost nad nedočinem vojevůdců
japonských; po vypjatých na vrchol nadějíchv
rozhodný úspěch zbraní japonských u Ljaojanu
jako u Port Arturu, dnes vše jest v Tokiu roz-
trpčeno a sklíčeno hořem nad skutečnost
opačnou. Port Artur jest nedobytný a Kuro
patkin jest nezmožitelný. Tudíž prý japonský
tisk již počíná toužiti, aby velmoci evropské
zejmena Anglie a Francie přičinily se
sprostředkování brzkého — míru. Anglický žlutý
tisk již si dává z Tokia (?) formulovati japon
ské podmínky k němu. Ty ovšem jsou » japon-
sky skromné!« Dle vědomosti »Daily Telegraphue
přejí prý si Japonci dobýti toliko jen ještě Muk
denu a ruského ostrova Sachalinu.
Pak prý by bylo Japonsko ihned ochotn
k míru s Ruskem za těchto podmínek: Vy
dání mandžurské železnice mezi
národní společnosti podnikatelské, zaplacení vá
lečné náhrady Japonsku 2000 millionů marek
a vydání všech ruských válečných lodí ticho
mořských Japonsku. Mandžursko bude navrá
ceno Číně, ruský ostrov Sachalin pronajmou Ja-
ponci americké společnosti za 100 millionů
podrží si »toliko« — Koreu a Port Artur . .
Artur
Japonec
Japonsko
Port Artur
Tokio
Anglie
Francie
Sachalin
Rusko
Čína
Korea
Daily Telegraphue
10
article
To věříme, takový »mír« by neby
k zahození a rozhodně příjemnější než dalši
zimni válka s Ruskem. Ale »chyba« je v tom,
že pokud Rusko Ruskem, podobného míru
s Japonskem nikdy neuzavře, nýbrž raději dle
slov carových »bíti se bude do posled-
nihlo vojáka a do posledního rublu.«
Jako nikdy neohrožovala bytu Japonska
jako nikdy neběžela ani po pídi jeho državy.
rovněž tak nedá sobě vziti jakživo dráhu, ve-
douci ke břehu Tichého moře, již potřebuje pro
vývoz svých plodin z ohromné oblasti sibířské.
Pouze tento svůj životní intere
obchodní brání Rusko, v Port Arturu jako
v Mandžursku.
Za to Japonsko baží po kořist
ú zemí východo-asijského, po jeho
přístavech a ostrovech nejznačnějších, ba po
panství nad Čínou. O to se dnes vede válk
mezi ním a Ruskem vznícená perfidními intri
kami lakotné Anglie.
Poštvala japonského [stigra« na ruského
»medvěda«, aby sama z jich zuřivého souboje
odnesla sobě nejtučnější kořisť. Počítala bez
pečně, že překvapené a nepřipravené Rusk
v boji podlehne a tím přestane býti na věky
Anglii nebezpečným sokem v dálavách asij
ských.
Dnes však již počíná býti spekulantůmv
Londýně úzko. Port Artur nepadá, nýbrž brána
se a odolává všem útokům jako druhdy Seba-
stopol. A na souši Japonci rovněž „uvítězí se
k smrti“. V Londýně převládá dnes pessimism.
Obávají se zimy v Mandžursku více snad ješte
než Japonci sami. Proto v nich pojednou pro-
pukává touha po míru. Avšak ani Francie, ani
Německo nemají chuti dolehat na Rusko, aby
je sklonily k míru neslavnému. A tak se budou
bojovati bitvy v Mandžursku dále, až spra-
vedlivá věc Ruska zvítězíl
Ruska
Artur
Japonec
Rusko
Japonsko
Tichý moře
Čína
Anglie
Rusk
Londýn
Francie
Německo
Seba
11
article
Dobré naučení.
Dobré naučení.
Nedávno prohlásil pan Prade v jedné ze
svých bezohledných enunciací, že v Rakousku
Prade
Rakousko
12
article
jenom tomu dobře se daří, koho se Vídeň bojí
Jestli dospěl ku poznání tomu Němec, měli jsme
my Čechové, žel že již dávno, nadbytečné pří-
ležitosti přesvědčiti se o pravdivosti výroku toho
Kdo sleduje vývoj věcí u nás, dospěti
musí k názoru, že se poměr náš k Vídni v po-
slední době a sice na škodu naši povážlivě
změnil. Že jinak již dívají se na nás od břehů
Dunaje, než dívali se na nás před dvacetia
třiceti léty. Jinými slovy, že dnes domnívají se
míti příčiny nebáti se nás už tak, jako v době
minulé.
A čím dá se to vysvětliti?
Buďto nás v době minulé přeceňovali, aneb
jsme ze své bývalé rozhodností, ze své sílya
tvrdosti průběhem doby mnoho slevili.
Pravdou jest tak trochu to i ono, však
tolik doznejme, že v době minulé poněkud jinak
jsme dokumentovali své národní vědomí a s ji-
nou energií bránili se proti křivdám a ústrkům
Vídně. Onen druh radikalismu, který v nicot-
ných se jeví frásích, jenž naparuje se učenost
a ignoranci ve věcech nejvšednějších snaží se
maskovati tak zvanou vědeckou hloubkou, měl
by rozevříti kroniku té doby a poučiti se o tom,
co znamená vlastenecká kuráž a co všechno
obětovali ti, kteří za zcela jiných okolnost
vrhali se v boj za právo svého národa.
Doba ta minula. Idealismus byl pochován
a na místě posítivní práce zavládl zžíravý krili
cismus právě v kruzích, jež z důvodů přiroze-
ných nejsou povolány, aby o problemech poli-
tiekých prvního řádu pronášely soud. Na míst
činorodé horlivosti v obraně statků národníeh
rozlila se i po českém luhu láva materialisti-
ckého názoru světového a spálila květy nadšení.
o nichž právem současníci se domnívali,že
uzrají průběhem doby v bohaté ovoce.
Němec
Čecho
Vídeň
Dunaj
13
article
Zatím utvořily se věci jinak. Vytrvalost ne-
byla nikdy vynikající cnosti našeho těkavého
sanguinického temperamentu. Mimo to působila
v mysl českou neblaze též příliš častá zklamání.
jež jsme zažili — a to všechno přivodilo stav
nynější, o němž máme odvahu tvrditi, žeje
neblahý.
Zapomněli jsme na sentenci, kterou vy
slovil, jak jsme se již zmínili, pan Prade, za
pomněli jsme, že ve Vídni mají jen před úím
respekt, kdo dovede si dupnout.
Což nevíme, co se u nás dělo z pravidla
když chystali jsme se k nějakému energickému
činu?
Se všech stran se sbíhali »dobře smýšle
jfel«, aby uchlácholili nás, poukazujíce k tomu
jak moudrá politika toho vyžaduje, abychoms
to nezkazili s vysokými a s nejvyššími kruhy
jak se nám k dobru připíše umírněnost, osvěd
čená v kritické době a jak hojně dostane se
nám za to odplaty, budeme-li hodnými.
A zejmena v době poslední, kdy národům
se imputuje trpět a strádat, aby nerozčilily se
nervy pánů vysoce postavených, jichž politický
program prý dnes není jiný, než touha po klidu
a pokoji, mohli se konejšitelé přetrhat, aby nám
dokázali, že nejlepší u nás politikou : dáts
všechno libit.
A věru, za to, že dlouhá léta již jsme tal
náramně hodnými, že klidně snášíme, jak nám
zvůle nepřátel, podporovaná vládou, po hlaváeh
šlape, pěkný odnášíme vděk.
Jsme všude v ohledu národním bez ochrany
Dnes neplatí již v tomto státě zákony, dnes roz
Prade
Vídeň
14
article
hoduje zde německý vztek, podporovaný, ba
vedený prvním úřadníkem, jenž v čelo postavil
se té šilené armádě zuřivců, již z českých
škol rvou nám české děti a již v chýších po
ctivých českých dělníků, jimž za namahavou
úmornou práci plati chudou odměnu, boří krby
domáci, ze mzdy a přibytků je štvou, protože
opovážili se jako Čechové dáti své české dět
zapsati do české školy!
A co my na to? Stavíme ne pouze pr
německé, ale i pro děti zvrhlých mizerů českých
již do škol národních nepřátel našich je posl
lají, školní paláce, a učitelům, již svěřenou jin
drobotinu učí povrhovati národem naším, povo-
lujeme zvláštní přídavky!
Zasloužili, způsobilí a schopní úřadníci naš
soustavně se odkopávají, aby místa jejich za
ujati mohli Němci s kvalifikaci nejmizernější
jazyk náš odevšad, kde německá noha půdu
šlape, se vypuzuje, za to ale do nejčeštějšího
kraje všude němčina se tlači za ochrany a po
moci vtádního patrona německé národní državy
A my?
Láteříme v novinách, však v životě chva
litebně se krčíme a abychom něčím se bavili
rveme se sami mezi sebou o věci tak mali
cherné a nicotné, že potomci naši nebudou pro
nás míti než kletbu, až čísti budou, jak jsme
si počínali v době, kdy šlo o národní naše býti
A Vídeň?
Jásá. Jásá zrovna tak, jako když dali jsme
si po fundamentálkách — abychom citoval
slova svědka klassického, kaneléře Beusta —
vyrvat dobrou kořisť, kterou již jsme měli v po
žeráku, aniž bychom byli ssebou hnuli. Jasá
zrovna tak, jako když nám byla zasazena pře
pěti léty potupná, pokořující rána ze dne 17
řijna, aniž bychom byli odpověděli poličkem za
políček.
Čecho
Němec
Beust
Vídeň
15
article
Ani nám nenapadá, poslaneům snad dá
vati absoluci, ale za poslanci státi musí l id
a týž v okamžicích rozhodných tvrditi má
muziku.
Zapomněli jsme na to, že Vídeň jen toho
respektuje, koho se bojí. Z dobré vůle, z pře-
svědčení, že tak správně činí a spravedlivě
Vídeň dosud nikdy neodhodlala se k ústupku.
Každý úspěch, každá svoboda musila jí být
vyrvána. Povolila vždy teprve tehdy, když ne-
nevěděla kudy kam.
Zákon ve Vídni nikdy neplatil. Tam pře-
mítá se již v okamžiku, kdy ho vydávají, jak
by ho obešli a výkladem zkroutili v opak.A
právo je Vídni k smíchu. Což nevidime, jak
státní orgány, i nejpodřízenější, respektují roz
hodnutí nejvyššího tribunálu soudního o císař
ském patentu ze dne 9. dubna 1848I Což ne-
vidíme vůbec, jak praktikují se u nás základní
zákony a v jaké úctě jsou zde vůbec právo-
platné mezi národem a korunou uzavřené
smlouvy!
Konstituce rakouská. Jest jim cárem z
zlatého papíru na Mikuláši ze suchých švestek
Nic více.
Buďme si toho vědomi. Vzmužme se ko-
nečně a vzepněme hruď i. hlavu ke vzdoru.
Najmě ale nespouštějme z mysli, co kázali jsm
dávno již a nač vzpomněl si vůdce českých
Prušáků, který přes všechno to má chance státi
se rakouským ministrem. Nezapomínejme na
naučení, že Vídeň jen toho respektuje, před
kýmž se třese.
V drobném prodfeji
ranní čí-lo o sobě . . . za 8
odpolední
na zh
Ve alialkách na venkově:
ranní čisle. . . . . . . . 10
odpoleduí
. . . . . . . 3k
Inserá ty
platí se ketové ropře.
Přečplacení a Inreaty pljímá » dmini-
strace v Masiaisské ulici č. z
Tam nacházsjí se též rodakne
slskárea a eapečiee Nárednich Listě“
Rukopicy se nvvzucsji.
Mikuláš
Vídeň
Masiaisský ulice
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. září. (Účtování po ha-
ličské cestě Körbrově.) Některé vládní
listy haličské dosud se obírají Körbrovou cestou
pe Haliči a Bukovině a vypočítávají, co všechno
ministerský předseda Haliči přislibil. Stří-
zlivá „Gaz. Narod.“ jako v odpověď na objed-
rané pochvaly Körbrovy zahajuje řadu stati,
v nichž rozbírá poměr dra. Körbra ku polskému
kolu a k Haliči a navrhuje hned předem, aby se
soubornému vylíčení ministrovy pouti po zemích
polských dal nápis „Zklamání““
V prvé stati „Gaz. Narod.“ polemisuje
s vládním „Dzien. Polským“, jenž v jednom
svém referátu o Körbrově návštěvě napsal:
„Pobyt dra. Körbra v Haliči má pro nynějšek
i pro budoucnost vážný význam. Dokázalť, že
nynější politíka polského kola dochází podpory
nejvážnějších činitelů v zemi i piného uznání
ústřední vlády.“ Nynější politika polského kola
— namítá „Gaz. Narod.“ — dochází skutečně
podpory vážných činitelů v zemi, ale příčina
toho jest jiná, než se domnívá, neb svým čte-
nářům namlouvá „Dz. Pol.“ Jestliže země
s řídkou jednomyslností přivítala vracející se
domů polskou delegaci, činila to proto, že se
politika polského kola obrátila
preti Körbrovi a se značnou neodvislostí
a občanskou odvahou vytknula mu jeho chyby.
Na doklad toho pisatel cituje resoluci polského
kola z 12. května t. r., v níž se vláda vyzývá,
aby se postarala o změnu jednaciho řádu. O této
změně jednacího řádu dr. Körber nejen se ne-
zmínil ani slovem ve své politické řeči na ban-
ketě u zemského maršálka hr. Stanislava Ba-
dena, naopak prohlásil se za kuratora par-
lamentu, ač ví, že vláda v tomto parlamentě
většiny nemá a utvoření stálé většiny z důvodů
egoistických dopustiti nechce, poněvadž ví, že
utvoření stálé většiny bude počátkem jejího
konce.
Körbrův
Dz
Pol
doktor
Körber
Stanislav
Praha
Halič
Bukovina
Gaza
17
article
Jediný bod — píše dále „Gaz. Narod.“ —
v němž se dr. Körber stýká s polským kolem.
jest, že oba jsou odpůrci obstrukce. Ale nestači
cbstrukci jen odsuzovati, nýbrž jest třeba
především. se starati o odstranění pří-
čin obstrukce; ale v tom vzhledě dr. Kör-
ber se drží houževnatě zásady dolce far niente.
K reformě jednacího řádu chová se trpně, nebot
šetří nedůtklivosti socialistů a vyhovlěti
aspoň částečně požadavkům če-
ským také nechce, poněvadž se bojí su-
premacie Němců. „Uznáváme — dodává „G.
N.“ — že jest vina také na straně Čechů
Němců, ale vláda jest z veliké části spoluvinna
vším tím, co se nyní děje v státě.“
Závěrek stati věnován nedotknutelnosti ně-
mecké državy, prohlášené drem. Körbrem ve
Lvově. „Jakkoliv řeč maršálkova — píše „G.
N.“ — nebyla rázu politického. Dr. Körber
uznal za vhodno promluviti oknem a dotknouti
se otázky slezské způsobem rozhodně nepří-
jemným. Kdyby Körbrova řeč byla odpovědí na
aktnálné požadavky v té věci, a sice na poža-
davky, jichž vláda splniti nemůže, byla by
aspoň pochopitelna. Vzhledem k tomu však, že
o slezské otázce s drem. Körbrem nikdo veřejně
nemluvil, jest prohřešením proti zdvo-
řilosti, mluvilli dr. Körber Polá-
kům o zabezpcčení německé drža-
vy, opírající se o znásilňován
práv polského lidu. Jsme velice zvě-
davi, zdali by se dr. Körber osmělil na obědě
Körber
Kör
Němec
G N
Čecho
doktor
Körbrův
Lvov
Polá
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 17. září.
6—. (Kronika.) Výlet na Rus je zdravá
lázeň, ve které si vytřibite svoje slovanské vě-
domí. Aťsi třeba jste zapadli mezi Rusy, kteř
nemají ponětí o vaší slovanské bytosti ! Ať si
je hnětou docela jiné starosti ! Poměry samy už
promluví. Že Čech a Polák k sobě patří, že vlastně
jeden jazyk mluví, uhodí tu v praxi do očí na
každém kroku. Aspoň na jižní Rusi! V Petro-
hradě, také ještě v Moskvě, je usazeno mnoho
Němců. Proto domáci člověk považuje cizince
nejraději hned za Němce! Vejdete do krámu na
Něvském v Petrohradě nebo do restaurantu
v okoli Těatralnoj ploščadi v Moskvě, oháníte
se trochu svou pražskou ruštinou, která nemá
právě tuze »nastojaščij zvuk« a obchodník nebo
čišník obratem hned vyběhne napomoc dobrému
»inostranci«, aby si tuze nelámal jazyk:
— Was wünschen Sie?
Zrovna jako u nás na Přikopech. Slovanská
slabůstka, táž v Petrohradě jako v Praze.
Na Jihu je už jinak. Tu mají pro nuanee
slovanského zvuku nacvičenější sluch. V Kyjevě
iv Oděse, slyšíli váš zápas s ruským akcentem,
nejsou nijak na rozpacích o vaši národnost
jste Polák! Česká výslovnost ruštiny zní patrn
polsky. A Polák je tu přece všude doma!
Rus
Polák
Němec
Praha
Rus
Čechy
Petra
hradit
Moskva
Petrohrad
Kyjev
Was wünschen sia
19
article
Jsou arci výjimky i zde!
Vstoupíme do cukierny na Bibikovském bul-
váru v Kyjevě. »Čelavěk« přinesl kávu, postavi
před vás zákusky.
— Prašů, gazety ! ozvete se.
»Čelavěk« je čiperný muž. Změřil vás zku-
šeným zrakem a zmizel do vnitř. Po chvíli klade
před vás — »Neue Freie Presse«,
Bodejž tě husa kopla l
— Dumajetě-li vy, čto my Němci?
»Čelavěk« změřil vás znovu. Zase zmizel
A po chvíli, s vítězoslavným úsměvem přináší —
»Národní Listy«.
Ovšem, mimořádný případ. V kavárně schází
se patrně kyjevšti Čechové. Je jich tu silná osada
a »čelavěk« je náhodou znalec. Však nejčastěj
na svou česko-ruskou hatmatilku zaslechnefe
odpověď ochotné »proše panie!«
Se zjevnou příchylností hlásí se k vám
všude Polák jako ke svým. Má v moci dva slo-
vanské jazyky a to už rozšíří obzor. Po první
trázi, vyměněné mezi cizími obcovací ruštinou.
o hned doma.
Čelavěk
Němec
Čecho
Polák
Kyjev
Neue Frei Presse
20
article
— Panówie, niewetplywie przychodzi
Czech?
— Jsme Češil
— A to bardzo przyjemno ! To može lat
wiej si porazumieme po polsku ! . ..
A protože slovanský soucit káže neodpírat,
nabývá již konversace srdečnějšího tónu. Zcela
otevřeného ovšem nikoli. Na to je Polák příliš
diplomatem. Čech, na první potyk, vždy jeu
něho v podezření rusofilské předpojatosti.
Jinak je Polák nepoměrně živější letory
nežli Rus. Rus je dumavý, do sebe obrácen,
sedí tiše ve svém koutku, rozmlouvá zdrželivě.
Poláka je všude plno.
V nočním našem rychlíku ze Žmerinky do
Kyjeva byla skoro výhradně polská společnost.
Mimo výzvy a dotazy zřízenců dráhy nebylo
téměř slyšet než polsky. Přecházejí, pozdravují
se, volají na sebe z kupé do kupě, vypravují
veselá cestovní dobrodružství, chechtají se, Pá
nové, dámy, všecko v překypujícím rozmaru
Zřízenci Rusové jen přecházeji s němou úsluž-
nosti, jak povinnost káže. Není žádného ostychu
národního, žádné zamlklosti. Obecenstvo střídá
se na »postanovkách«. Činovníci v uniformách
přisedají, důstojníci zaujímají místa. Společnost
nedává se rušit, hlučí a baví se, jakoby byla
sama. A to je potlačený národ! Vzpomínáte
nálady v našich českých rychlících! Jak zara
ženě vedou si tu naši lidé, příslušníci »svobod-
ného« národa !
Proti vám tři mladí přátelé usedli. Baví se
rusky. Zapředli vás do rozprávky. Vyšlo n
jevo, že jste Češi. Hned se dva přihlásili z
Poláky. Už se hovor obrátil na polsko. Soudruh
Rus je odstaven, není v jazyeích honěn. Sedi
klidně, odevzdán ve svůj osud, trpělivě nese ná-
sledky své neznalosti. Ani ho nenapadá rekla
movati právo »vládnoucího« jazyka! Nemrač
se ani, nevstává mrzutě, neporoučí se »uražen«
Jinde, jak víte, »vládnoucí« mají jiné zvyky
Czech
Polák
Rus
Čech
Seďa
Čechy
Kyjev
svoboda
21
article
V nočním rychlíku z Oděsy do Voločisk
byla německá společnost. Nějaká umělecká kon-
certní tournée, jak soudíte z řečí a instrumentů
Němčíci vraceji se z výpravy, která jim asi vy
nesla dobrou žeň. Hlučí a roztahují se ve vlaku
jako by byli dobyli Orientu. Oslovují každého
po německu, i průvodčího vlaku, jako bychom
jeli někde z Frankfurtu do Mnichova.
»Kurjerské pojezdy« jsou velmi pohodlně
zařízeny. Mimo cestovní listek zaplatíš na noe
»plackartu« a máš právo na určité místo ke
spaní v určitém voze. Povečeřiš na nádraží, ve
vlaku podnesou za jízdy jednou, dvakrát čaje
— skvostného ruského čaje! — a nežli se zač-
nou klížit oči, přijde zřízenec, požádá, abyste
»izvolili popraviť.« Napočítáte do sta a všeck
sedadla kouzelnými hmaty se obraci v lůžka
Nad vámi, proti vám, kolem vás, v levo,
pravo, samé lůžko! Veliká posada lůžek! Mez
tím, co by se člověk protlačil, po uzounké uličce.
Páni Němečkové velmi po domácku se za-
řídili. Do kupé dostali jsme dvě dámy. Patrně
diva společnosti a její průvodkyně. Zajímavé
sousedky, což o to ! Na perroně se loučily dámy
s celou kortéží etitelů. Stoh kufrů, tašek, tlu-
moků, zavazadel všech velkostí za nimi přivalili.
Pak ještě kytice, kornouty s bonbony, pouzdra
a torby se zásobami. Všeho všude plno. Stěží
se mezi to usadí samy dámy. A je tu ješt
třetí osobnost! Pudlík-mazlíček, kterého si diva
vede na řetizku. Děkuji, to bude noc!
— Was machen wir mit dem Putzil . .
A diva se rozblíží po svém okolí. Mez
vámi a vaším soudruhem cestovním zbývalo by
vskutku ještě nějaký kvadrákcentimetr měk
kého poležení. Významně spočinuly zraky veli
telčiny na pěkném místečku.
Němčík
Němeček
Voločisk
Frankfurt
Mnichov
22
article
— Ist nirgends ein Plätzchen für den
Putzi? . ..
Galantnost rozhodně žádala, porozumě
bystře pokynu. Leč, zapudili jste daleko od sebe
všecky záchvaty galanterie. Dáma, patrně zhýč-
kané, okolnostmi docela znevychované stvoření
vede si s takovým převědomím neodolatelnosti.
s tak okázalou podmanivostí, jako by právem
ujednáno bylo, že se musí všecko vydati n
milost a nemilost její germánské neostýchavosti
Měli jste rychle ustanoveno svoje chování. Jste
eizinci, nerozumíte slova německy. A neporoz
umíte! Ani slovíčka!
Putzi se konečně uvelebil své velitolce na
klíně. Pokusů o zavládnutí situace bylo ještě
několik, vyzývavých, málem velitelských. Co pak
je možno, aby někdo jezdil nočním rychlíkem
po povrchu zeměkoule a nerozuměl — něme
cky? Dámy se vrti, vstávají a sedají, poznám
kují, šuškají si do oušek, chechtají se a mane-
vrují. Docela zábavné představení! Nejnutnějš
rytířskou službu obstarává u nich člen společ
nosti, rovnodušný pán přiměřeného zevnějšku
polo-impressario, polo-manžel, s italským přízvu
kem v německé konversaci.
23
article
Dámy ještě požily nějakých zákusek, od
zátkovaly nějskou láhev, ještě se nasmály
nachychýkaly dost, pak si něco pomyslilyo
prkenných panácích, které jim čert byl
do kupé dlužen a rozhodly, že půjdou spat. v
manipulaci s lůžkovým přistrojem se vyznají.
Nejedou poprvé ruským nočním rychlikem ! Ne-
čekají ani na zřízence. Jeden, dva, tři! Už je
upraveno lůžko dole a lůžko nahoře. Několika
hmaty vyřízena také toaletní otázka. Starší dáma
zůstane v přízemí. Mladši, hop! Vskutku už je
v prvním patře! Tak vida ! Hádali jste na divu
ze chantantu. Kdo ví, není li cirkusačka? Na-
táhla se graciosně, urovnala si podušku, pak
ještě pokrývku. A — dobrou noel
Teď řada na vás! Přišel zřízenec, upravi
vaši stranu kupě. S nákladem potřebné gymna
stiky šplháte se na svoje kutě.
24
article
Noc je zachráněna!
Ale nebyla. Netrvá deset minut a v prav
v sousedství, co byste ruku vztáhli, co to ? Jak
když lehce, pravidelně, ale vytrvale piluje tvrdý
sukovitý pařez. Podivejme se, diva! Tak po
vabný, elegantní zjev! Kdo by to řekll
Spi sladce, dítě! . ..
Vlak hučí, lokomotiva supe, minuty utíkají
hodinky. Okno ve vašich hlavách je otevřeno
Zavřit nebylo by radno v tom letošním parnu
Vánek poměrně svěží táhne vám přes umdlenou
leb. Řezavé zvuky jakoby ochabovaly . . . Ne-
ochabují! Znovu to začínál
V kupé na levo také nespí. Povídajísi
Mužské hlasy. Starší a mladší. Mluví rusky
Mladší je poprvé na cestě. Jede přes Halič
Vídeň, do Švýcar. Starší mu dává pokyny. Velm
vhodné a věcné. Je zkušený cestovatel, Polák
ale krásnou, zrovna divadelní ruštinou vykládá
kudy kam, které hotely stoji za doporučení,
které věci třeba obhlédnout ve Vídni, co v Lu
cernu, v Curychu, v Rapperswylu ! Kde třeba pře
stoupiti na parník, kde na ozubenou dráhu
Živý Baedeckerl
Mladý Rus poslouchá vděčně polského in-
formátora. Je tak obeznalý s věcí! A jak dis
kretně umí obracet pozornost k polským památ
nostem cesty!
Teď naznačuje také směr pro cestu zpá
teční!.. . Počkej! — Nebude li také zmínka ..
o Praze ? . ..
Nebyla. Jaká pomoc! Spánek nejde ! Ko
náte v duchu okružní cestu v příjemné slovan
ské společnosti. Převalujete se s boku na bok ..
Konečně, někde k ránu, přestali jste po-
slouchat ! . .
Švýcar
Polák
Halič
Vídeň
Curych
Rapperswyl
Praha
25
article
Ráno sblížení s živým polským Baedeckrem
z vedlejšího kupé. Starší pán velmi distinguo
vaný, s anglickými licousy. Žije v přijemných
poměrech v Oděse. Každoročně s rodinou, paní
i dcerou, podniká větší výlety na Západ. Také
do Čech už zavítal dvakrát. V Praze si déle
pobyl, obhlídl památnosti české, vzpomíná s
zalíbením jednotlivostí. Čitá česky, má i svoj
rozhled po novějším písemnietví. S humorem
vypravuje sousedům v kupé o Výletu pana
Broučka do zadního století. Četl věc v originále.
Jak se pobavil četbou
— Ah, panie, to rzeczywiszeie próba naj-
wykwintniejszego humóru! Kilko ja sie przy
tom našmiechalem ! . ..
Sdělujele své noční nesnáze. A jak vám
dialog z vedlejšího kupě přišel vhod. Jak vám
ukrátil chvíli, jak jste v duchu spolucestovali
po známých stanicích švýcarské turistiky a jak
pan »tak doskonale mówi po rossyjsku«.
Poslední, nedost rozvážená poklona, odmit-
nuta adresátem zdvořile, ale s významným
akcentem.
Čechy
Praha
26
article
— My panie, powinny znaé jazyk
rzedowvy ! . .
Mluvit s Polákem je pro druhého Slovan
vždycky delikátní věc. Jsou tak citlivi! A sami
tak vyškoleni společensky, tak plni pozornosti
a ohledů na všecky strany! Třeba se míti tuz
na pozoru s každým slovem. A teprv, je-li ve
společnosti Rus
Však se již naskytla příležitost vyměniti
otevřeněji názory. Vozy jsou tak pohodlny.
Nikdo není vázán na své místo. Najednou po-
zorujete, že jste se svým protějškem sami
v kupé.
— A jak, panie, u vás soudí o vojně
obrátil řeč. My zde skoro nic nevíme. U nás
není svobodno psát, jako na západě . .
— Upokojte se, my u nás nevíme více.
— Jak to, panie?
— Chce pán něco vědět? U nás na Zá-
padě má, pravda, každý volnost psát, co ho na-
padne. Ale, co z toho ? Je více fantasií, více z
a spekulaci, více zmatku a nesmyslu, více vášn
a sprostoty. Tak těží Západ znamenitě ze s e
svobody. Nemáte nám co závidět
Leč protějšek poslouchal jen na půl ucha
Polák
Slovan
Rus
e svoboda