ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 4645cf40-71e2-11dc-a000-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 36 celkem · entity: place 56, person 87, org 7, work 6
1 masthead
18. září 1904
2 masthead
I. Příloha „Národnch Listů
3 masthead
k čislu 258.
4 masthead
Strana 17.
5 title
Ze Srbska.
Srbsko
6 article
V Bělehradě, 11. září. (Dop. „N. L. ) Když srbská vláda v zájmu pohraničného obyva- telstva srbského i rakousko-uherského zrušila ukazovůní průvodních listin na hranicích, oče- kávala právem, že tak učiní také vlády bulhar- ská a rakousko-uherská. Bulhaři dostáli slovu Rakonsko-Uhersko ale nejen že nezrušilo žá- dání pasů od osob, kferé na jeho území při- jíždějí ze Srbska, nýbrž dělá neslýchané obtíže pohraničným stykům osobním i obcholním, obtiže ty jsou tím větší, čím je blíže korunovaee krále Petra. Nikoho nepouštějí ze Srbska do Rakousko Uherska, kdo nemá pasu. Za certi- fikát berou poplatku 21/2 K a často nutí v Ze munu srbské občany, aby musili používat uherských pasů a certifikátů. To děje se každé mu bez ohledu a výjimky. Tajemník rak. suher vyslanectyí v Bělehradě, jede z Rakousko-Uher ska do Bělehradu, byl přinucen ztráviti nocv Zemunu, a zemunská policie nedovolila ani rak-uh. diplomatovi přejíti do Šrbska bez pasu Vše to se dělá s výpočtem na újmu pohra- ničného obyvatelstva rakousko-uherského ve Sremu, Slavonii a Banátě. Obyvatelstvo tote těžce nese bezohlednosť chorvatských a uher ských úřadníků. Následkem toho obce v Ze- munu a Mitrovici, a obchodní komory v Oseku. Vukovaru a Záhřebu žádaly od chorvatské uherské vlády, aby zrušeny byly pasy a certi- fikáty při jizdě do Srbska. V pamětném spise o tom uvádí se statistika z dřívějška, když vlády srbská a rakousko-uherská navzájem zrušily po- vinnost vykazovati se pasem při přechodu na jedno, nebo na druhé územi. Ze statistiky té vy chází na jevo, že v jediném roce navštivilo Ze- mun 190.000 osob z Bělehradu. Rok na to když úřady v Zemunu zase začaly žádati pasy od přijiždějíeích ze Srbska, navštívilo Zemun jen 48.000 osob z Bělehradu. Co to znamen v rozpočtu zemunských občanů, netřeba vypo- čítávali.
Dop Bulhar Petro Mitrovic Bělehrad RakonskoUhersko Srbsko Rakousko Uhersko Uhry Srem Slavonie Banát Osek Vukovar Záhřeb
7 article
Zřejmo je, že rakousko-uherská vláda trvá na pasech z malicherných politických důvodů aby na slavnosť korunovace srbského krále při šlo do Bělehradu co nejméně rakousko-uher- ských občanů. V ten rozum píše také rak. -uh officiosný tisk proti korunovaci krále srbského a srbské listy, zahraničné vládě sloužící, ochotně vše to oliskuji! Několik tomu dní, oznámil jsem vám te legraficky, že vláda srhská hodlá uzavříti půjěku 30 mill. din. na vyzbrojení armády. Srbsko mus se připraviti na všecky případy, neboť v Ture- eku zase nastaly nebezpečné poměry. Do Kragujevce svolána na dnešek poradná schůze starší radikálné frakce, aby porokovala, co učiniti k lepší organisaci radikálné strany. Sehůzi svolal starý radikálný poslanec Stank Petrovič, sedlák ze Žitkovce na Moravěu Alexince. Stanko ale narazil na odpor prozatím ného výboru radikálné strany a mladší radikálno frakce. Radikální poslanci s prozatímným vý borem rozhodli se odročiti řešení otázky o orga- nisaci do podzimního zasedání skupštiny. Stan- ko je také členem prozatimného výboru a jehe krok nemůže působiti dobře k úplnému sjedno cení obou radikálných frakcí. Proto odebral se do Kragujevce předseda skupštiny p. Aca Stano- jevič, aby se vynasnažil, aby schůze nezmařila dobrou náladu ke sjednocení obou radikálnýeh Uábor. V Bělehradě, 12. září. Porada v Kragu jevei dobře skončila. Přijatá resoluce zní: Pro- zatimný výbor radikálné strany budiž požádán aby se radikálná strana zorganisovala co nej- dřive, ještě do svolání skupštiny k nejblíže příštímu zasedání. Tak minulo nebezpečí roz tržky mezi radikálnými frakcemi. Spectator.
Stank Petrovič Stanko Stano Krag Bělehrad Srbsko Kragujevac radikálný strana
8 article Školská hlídka.
Školská hlídka. O zkrácení docházky školní. (Rolnictvu a všemu lidu českému na uváženou Praví se: »O smiletá docházka školí příliš tíží rolníka a vůbec český venkov, tak že nulno ji zkrátiti. Aby však vzdělání ná rodní neutrpělo, zřízeny buďtež pokračo vael běhy hospodářské, jež by navštěvovala mládež již starší, rozumu vyvinutějšího, která více by z nich těžila . . « Učitelstvo české uvítalo by zřízení tako výchto pokračovacích běhů hospodářských jen s povděkem. Jest jich třeba nejen k doplněn vědomosti mládeže rolnické, ale i pro vý chovu mravní. Že mládež ze školy vyšlá v 15., 16. roce přirozeně klackovitá, sama sobě jes dnes zůstavena, chybou jest velikou.
9 article
Než jinak návrhy rady zemědělské, zem skému výboru v té příčině podané, po našem soudu naprosto nevyhovují. Jsou zajisté plny vzájemných odporů. Zeměděls k.á rad nechce snížiti úroveň všeobee ného národního vzdělání, ale žádá zkrácení docházky školní. V pře plněných třídách našich ani dnes však nedosa- hujeme onoho eíle obecné školy, jehož nelze vůbec snížiti: aby každý nabyl oněch základ- ních vědomostí a dovedností (aby dovedl číst a čtenému dobře rozuměl, myšlenky své slovem i písmem slušně vyjadřovati, znal počítati, kolik v obyčejném životě bývá třeba, měl větší menš znalost vlasti a tohoto světa, přehled dějin svého národa a lidstva, porozumění pro pravdu, krásu, dobro, pro přírodu kolem i Tvůrce jejího), tak aby vyšed ze školy mohl se sám dále vzděláva ti. Byť návštěva školy pokračovací byla po vinna, co bychom v ní dokázali, kdyby poslu chači naši neměli těchto základních vědo- mosti? Viděti je to ve školách, kde mnoha dětem povolena jest letní úleva. Všecka naše práce nejen s nimi, ale se všemi žáky se zdr žuje, po měsíce vázne. A té nekázně, toho vlivu neblahého »úleváků« na děti ostatní Čemu se úlevák od chasy za půl roku naučil, po chvíli umí bezpečně celá třida.
10 article
Klerikálové, kteří první na zkrácení do- cházky poukazovali, doznávají dnes s námi, že letní úlevy kazí a niči všecku práci jejich jako naši. Dítě pilné a hodné přijde nám po lelní úlevě nadobro zlenošilé a i mravně po- kažené. Nejhůře bývá tam, kde rodiče zá konné úlevy zcela zbytečně aneb k vůli několik málo dnům se dožadují. Ditě vypomáhá několik dní ve žních a co před uim a co potom ? Zahiálí a povaluje se, zahálka byla vždy čertovou poduškou! Mnohdy žádají rodiče pro dítko své úlevy k vůli husám Přijdou ty husy draho! Či snad při zkrácené docházce školní mělo by dítě třináctileté jiti na učení nebo po to várním výdělku? To by věru bylo hři chem neodpustitelným, prolože rodiči samým na dítěti páchaným! Neznáte li dítěte podob- ného, od malička dřeného ? Zmořeno je tělesně a zhlouplo i duševně. Zeplejte se jen dítěte svého, kteří že ze spolužáků jeho jsou nej- hloupější!*) Zachovají li a dají-li rodiče svému dítět jednou o padecát, o sto zlatých více, tím mu málo prospějí! Je to zajisté za zdraví a zdat- nost tělesnou i duševní cana naprosto nedosta- tečná. Zdravý, statný mladik dnes věru snadno peníz takový sám si zachová, když mu n tom záleží. — O málo kterém z děti našich můžeme říci co ho čeká, čím bude. Jednomu dá ote statek či chalupu, a jedna snad se přivdá do statku či do chalupy; co však ostatní? Jeden bude řemeslníkem, druhý obchodnikem, ta s provdá za hostinského atd. Mládež venkovská musí dnes, nemá-li toho jednou těžce snad od- pykati, býti vzdělávána jako děti městské, při pravena býti na všecko. Vždyť většina mus do světa, do měst!
Dita
11 article
Než ani ten, jenž doma zůstane, nesm býti hloupější. Rolníkovi jest dnes zajisté třeba právě tak vzdělání jako řemeslníku, jako ob- chodníku. Ohlédněte se jen, kdo že ze známých vašich prospívá? Jsou ovšem mezi nimi i tací. kteří sami se vzdělali. Co však by byli doká- zali, kdyby se jim bylo školního vyučování do stalo ! Od nich právě, poněvadž nedostatku toho lěžce pocítili, pocházejí největší odkazy ve pro- spěch škol. Pamatovati též jest, že dítě městské, poně- vadž se s ním rodiče více obírávají, bývá také pro školu připravenější. Nuže, chtěli-li byste, aby dítě městské chodilo do školy do 14 let, a díté vaše, dítě rolníkovo, do 13 jen ? Co rolníka českého nejvýš pravděpodobně čeká, jest hospodářský boj s Německem. A vy v této těžké chvíli chtěli byste vzdělání jeho snížiti? *4) Potom jsme prohráli předeml Ostatně navrhované zkrácení docházky školní do 13 let na konec jen málo komu by vyhovělo. Rolník obyčejně na krátký jen čas potřebuje výpomoci, potom však potřebuje kde klerých rukou, nejen dítěte čtrnáctiletého, ale často i jedenáefiletého a mladšího. A což když nejstaršímu dítěti jest na př. dvanáct let, jak tu si rodiče vypomohou? Sluší též uvážiti: byť i návštěva pokračo- vaeíeh běhů hospodářských také pro čeládku byla povinnou, přemnoho mládeže dovedese jim již vyhnouti. Míra všeobecného vzdě- lání byla by tedy rozhodně s nížena. Pravíte-li: „Však by za to odpadly dvě letní úlevy, tak že by to bylo právě jako dnes!“ mýlite se. Děti jedenáctileté, dvanáctiletě, tři- náetileté velice se liší. S dítětem třináctiletým jinak již mohu a musím hovořiti než s jedenácti letým. O ten rozdíl v přirozeném vývoji se tu jedná!
Německo
12 article
Žádá-li zemědělská rada, aby naukám země- dělským již v osnově školy obeené větší po- zornost byla věnována, tož pravíme k tomu po zkušenosti, že do dvanácti let není naprosto možno o podobných věcech s dětmi hovořiti. A také by se nám nedostávalo času, poněvadž abychom se čtením, psaním a počítáním byl hetovi, dějepis, zeměpis a vědy přírodní musily by býti velice omezeny, ne-li vůbec škrtnuty. Jak by to hospodářství „prospělo“, o tom ne- třeba se zajisté šířiti. Vždyť- v těchto právě hodi nách mluví se o potřebách naší společnosti, po- měrech naší země, zvířatech domácích, půdě výživě- rostlin a - pod. — Posléz dlužno vzpomenouti těch přečet- ných řemeslnikův, obchodníků a jiných živnost níků, kteří i ve městech našich rádi mají a vzdě- lávají kousek pole. Zkrátka: Základ vědění hospodářského třeba položiti již ve škole obecné a to jestmožno, jen když docház ka školní zůstane nezkrácena, do 14 let! — Ne k vůli sobě — nám se stanoviska sobe- ekého mohlo by zajisté býti zcela lhostejno, jak dlouho a kolik dětí chodí do školy. Žáků-li méně, práce naše menší; čím menší děti, tím méně třeba se na vyučování připravovati; čím méně by nás bylo, tim spíše mohli bychom žá- dati vyššího služného (aspoň se dnes namítává, že je nás příliš mnoho, a proto že musíme če- kati). Ale k vůli lidu a předovším rolnickému lidu, bránili jsme se a bráníme, aby docházka školní byla zkrácena!
13 article
Dostalo se pak nám toho zadostučinění, že klerikálové, kteří lidu venkovskému začali na- mlouvati, by domáhal se zkrácení docházky školní, na posledních sjezdech svých, r. 1901 na Moravě a r. 1902 ve Štyrském Hradci, pro- hlásili se pro zrušení letních úleva pro nijak nezkracovanou osmi- letou docházku od 6 do 14 let.9) Končíme hlasy rolníků. Poslanec Udržal ve valné hrcmadě „Sdružení českých zemědělců“ pravil správně zajisté: „Dnes lze na každém poli zvítězit jen silou ducha. Proto první naší cností musí být touha po vzdělání. Nesmíme však na té touze přestati nýbrž musíme přikročiti k činům. Dříve nezvítězíme a ani sdružení nám nepomůže.“ — „Selské Listy“ orgán zemědělců moravských, pojednávajíce o shora uvedeném návrhu zemědělské rady pro královstv české, aby zřízeny byly pokračovací běhy hospodář ské, ale zároveň zkrácena docházka školní do 13 let píší: „Žádný mistr nepřipustí měsíční, neřku-li půl roční dovolenou v době učení. To je možno jen při létacím způsobu, který vládne při školství. Množstv prá zdnin a ještě na půl roku úlevu a druhého půl roku propuštění! Kde je takový systém možný? Jak je možno žádati více vědomostí, ale zkrátiti čas?! Proč chcete sedmiletou návštěvu? Aby se naučené k vůl nepatrné pomoci při domě spíše zapomnělo? Pak by věru ani pokračovací běhy neměly výsledku. My sou- díme po mnohých a dlouhých zkušenostech ophčně Zrušte úlevy!“ *) Mnozí paedagové praví, že by škola neměla vůbec počínati po 6., ale teprve po 7. roce. **) Zalím co v Německu žádají čtrnáctiletou do cházku všeobecnou a do 17 let školy pokračovací *) Strana radikálně pokroková žádá docházk osmilelou, od 7 do 15 let, dělnictvo pak devítiletou od 6 do 15 lel.
Udržal Morava Štyrský Hradec Německo
14 article Z průmyslového školství v Anglii
Z průmyslového školství v Anglii Nedá se říci, že by vláda anglická věno- vala zvláštní péči průmyslovému školství; ba lze tvrditi, ža u nás a zvláště v Německu děje se tak mnohem větší měrou. Odkud tedy ten praktický duch a odborné vzdě- láni Angličanů? Není třeba dlouhé úvahy. V Anglii všeobecné a průmyslové vyuče- vání těsně spolu souvisí. Všeobecně vycho- vávající školy nahražují zhusta přičleněním odborných oddělení naše zvláštní průmyslová učiliště. Vzdělání, které u nás poskytují školy technické, stavitelské, strojnické a p., nabývá se v Anglii částečně na technice, částečně na universitě. Při obecných a vyšších školách, při techni- kách, ba i universitách shledáváme se s ve- černím vyučováním, které určeno je pro osoby, živící se výdělkem. Ústavy ty, posky- tujíce své síly učitelské, místnosti a pomůcky k večernímu vyučování, přispivají záslužně ke vzdělání širokých mass obyvatelstva. Jaké přízni se toto večerní vzdělávání těší, možno seznat z toho, že na př. při technické škole v Leicestru na 28 denních posluchačů připadalo 1400 žáků večerních.
Angličan Anglie Německo
15 article
Charakteristiekým pro poměry anglické je, že zkoušení, na které se u nás tak často žehrá, je neobyčejně zovšeobecnělé. Vedle zkou- šek, slátem podrobně nařízených, jsou i zkoušky z nejrozmanitějších předmětů, zavedené ob chodními komorami a různými korporacemi. které, přispívajíce vydatně k vydržování odbor ných škol, vymiňují si též příslušný dozor aa postup vyučování. I při večerních kursech se zkouší a o výsledku vydávají se vysvědčení. Zmínky zasluhuje, že kdežlo u nás, jak př pokračovacích a odborných školách, tak i v kur- sech v popředí stojí vzdělání theoretické. v Anglii hlavní váha klade se na zaměst- nání ve školní dílně. Průmyslové kruhy. přihlížejíce ke zkušenosti, že při nynější dělbě práce není možno, aby se učeň v továrně ve svém oboru všestranně zdokonalil, žádají dů- razně, aby školní dílny vyrovnávaly nedostatky v zacházení s náčiním a stroji. Není pochyby, že i u nás tento směr zvítězí. Avšak nožli se tak stane, musí býti též obecné a měšťanské školy upraveny praktičtěji; žáe musí donésti si z nich zvláště náležité zručnosti v kreslení a v praktickém rýsování. V těchlo oborech dodělávají se obecné školy anglické netušených výsledků. Jest s potěšením viděti, jak v žactvu útlého mládí budí se dan pozorovaci, jak vyvíjí se schopnost, pozorované formy z paměti podati a jaké vyškolenosti dosíci lze správným vedením při vkusném sestavování tvarů přírodních.
Anglie
16 article
Není ovšem možno, aby obecná škola svěřené ji žactvo pro každé povolání dosta- tečně vyzbrojila; takové zázraky nedějí se an v Anglii. Avšak jest známo, že v kraji zhusta určitý průmysl převládá; pak zajisté největší část mládeže najde v tomto odvětví průmyslu své za- městnání. K této zkušenosti přihližejíce, anglické úřady školské při zřizování škol všeho druhu snáží se vyhověti potřebám dotyčného mista. V organisaci škol je proto největší rozmani- tost; nelze shledati určitých skupin, které by v celé zemi řídily se touž osnovou učebnou. Jako ukázka rozsáhlé působnosti jediného učeliště na poli odborného vzdělání, budiž uve- dena vynikající činnost, kterou se vykazuje jedna z nejstarších odborných škol v Anglii Keighley-Institute. V ústavě spojeny jsou tři školy: technická (School of Seience), umělecká (School of Art) a všeobecně vychová- vající (Trade and Grammar School). Škola toch- nická je večerní, určena jsouc pro jinochy i dívky v továrnách za dne zaměstnané. Rozdělena je v sedm oddělení: stavitelské, strojnické, elektro- technické, pro textilní průmysl, obchod. vědy, ve- dení domáenosti a pro zpěv. Na umělecké škole vzdělávají se žáci v kreslení, modelování, malbě, v architekťonickém kreslení a rozvrhování, řez- bářství a vazbě knih. Zvláštní péče věnuje se předmětům, jichž vyžaduje místní průmysl.
Anglie Keighley School of Seience School of Art Trade and Grammar School
17 article
Škola všeobecně vzdělávající, poskytujíc hochům všeobecné theoretické i praktické vědomosti. všímá si bedlivě též umění a látek technických. docházejících upotřebení v místním průmyslu. Hšk. Poznámka redakce. O opravu kresle již na školách obecných u nás právě dějí se — po kusy. Ovšem ji nebude vyčerpán „praktický“ ráz na- šich škol, jemuž nejvíce překáží se z Vídně, kde ovládá názor německý o všenaučném rázu škol obec ných. V. J. K. Boušek: Ve stopách volného kreslen vyžších tříd škol obecných, vydal „Zemský ústřední spolek jednot učitelských“; v komisi v knihkupectví Josefa Rašína v Praze VII. Cena K 2.10 brož. a K 2.8 váz. (I. svazek „Naší Školy“, knihovny pokrokové práce učitelstva českoslovanského.) V době, kdy hesla — umělecká výchova — volně kreslení — zaujímají veškerou naši paedagogickou veřejnost, vyšla tato kniha jako na zavolanou. V po- sledních dobách pracovalo se v této důležité otázce velmi mnoho; dosud však nejšťastnější náběh řešení nesnadného tohoto úkolu učinil autor tohoto díla.
Boušek Rašín Vídeň Praha brož
18 article
V souborné, do detailu provedeně práci, beze všeho theorisování, podává autor podrobný návod o vyučo- vání perspektivě na obecné škole ve vyšších třídácho bez níž vývoj volného kreslení není myslitelným. Jde tu o to, vštípiti potřebné poznatky bez učeného appa- rátu terminologického a pochopí-li žáci zákony per- spektivy — jak jim je objasniti? Úkolu tomuto dostál autor a prozrazuje praktika. Cenně jest zejmena, že návrhy, v knize uvedené, jsou uskutečnitelné, nebol sděluje autor jen to, co sám se žáky prováděl a čel- nými ukázkami prací žáků svých ve valné hromadě delegátů Zemského ústředního spolku jednot učitel- ských v král. českém na Žofině, dne 10 srpna konaně širší paedagogické veřejnosti dokázal. Jest litovati jenom nevelikosti spisu autorova, který rozdělen jes na tři části: prvá věnována jest perspektívě, druhá zabývá se kresbou květin, ovoce, stromů, těla lidského a zvířat, třetí obsahuje stručnou theorii barev a návod jak s barvami zacházeli. Kniha jest důležitou i pro toho, koho kresba a skizzování vůbec zajímá, nebo najde v knížce tě návod prostičký a přístupný a postup rychle k cíli směřující, aniž by musil tlusté folianty většinou literatury cizí pročítati. Celek doplněn 18 vlastními perokresbami a instruktivními náčrty v kni- hu, která každému, nejen učiteli, ale i tomu, kdo vůbec o kresbu se zajímá, vřele se doporučuje.
spolek jednota učitelský
19 article
J. Loutocký: Počty maličkých. Druhé valně rozšířené vydání. (Knihovna pokrokové práce učitel- stva českoslovanského, sv. III.) Nákladem J. Ú.S J. Uč. v král. českém. V komisi knihkupectví Jos. Ra- šína v Praze VII. Cena K 1.40, váz. K 2.10. Nové moderní směry ve slohu kreslení i přírodo- pisu důsledně způsobují i moderní směry v elemen- tárním počítání. Práce autorova jest výsledkem, jehož dopracoval se pilným pozorováním školáčků začáteč- níků. Dílo rozloženo na tři části: prvá věnována vše- obecné úvaze, druhá praktickým cvičením s 30 jedno- duchými dětskými obrázky, ve třetí obsažen jest výbor pěkných příkladů z dětských radovánek, kteréž své- rázně řadi v šedesát povidkových cyklů. Na půl tisice svých příkladů tu podává a doplňuje tak knihu v po ůcku velice cennou. Toto druhé vydání jest valn rozšířeno a přepracováno.
J Loutocký Praha Jos
20 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Šerm. ** V českém šermiřském klubu (Praba I., Jilská ulice) počne již v nejbližších dnech saissona čilý živol, každodenní šermířská cvičení a pílné pro vozování ušlechtilého, vysoce zdravého a tělo i nervy otužujícího tohoto a ccelícího sportu. Vyučován šermu, které v klubu řídí vynikající šermíř francouz- ský, pan A. Fériaud s assistentem, italským učite lem šermu šavlí panem Bertim, soustředí dojista také letošního roku četné žáky a adepty šermiřského umění. V místnostech českého šermiřského klubu na- lezne každý šermíř veškeré pohodlí a vhodnou úpravu k šermu potřebnou. Sině českého šermířského klubu zřízeny jsou moderně, účelně a vyhovují všem po- žadavkům, kladeným vzhledem k úpravě moderních šermíren. Prostranné šatny, lázeň se sprchami, oblekárna a úlulně zařízený klubovní salon jsou vhodným doplňkem vlastních, rozsáhlými a úprav nými planchemi opatřených šermíren. Se značným nákladem znova upravené místnosti Českého šermíř- ského klubu jsou dojista předním ústavem tohoto druhu v Praze a přispivají tak na čelném místě atributu velkoměstského, stže utěšeněji se rozvíje- jícího sportovního života. Sermířské podniky, které Český šermířský klub pro nastávající saisonu připra- vuje, dotvrdí a zvýši jistě ještě dobré odborné jméno, kterému se Č. Š K, jeho šermiřský mistr pan F- riaud a šermíři v něm soustředění těší. Fran- couzská a italská konversace, která se klubu pěstuje, zvýší pak nemalou měrou prospěch návštěvy a členství klubu, zvláště pro naši mužskou mládež. Lze tudíž již nyní vysloviti s potěšením zadostučiněním přesvědčení, že i v nastávajícím ob- dobí bude se Český šermiřský klub těšiti stupňova- nému rozvoji a že nadále zdárně vyplní úkol, který mu vylkli jeho zakladatelé a jeho nynější správa.
A Fériaud Berti Fran Praha Český šermířský klub Prab I
21 article
Athletika a sportovní hry- ** A. C. »Sparta« hraje dnes o 4. hod. odpo lední na svém břišti v Holešovicích proti pivovaru proti D. F. C. »Union«. Zápas bude velmi zajímavý a sportovní naše obecenstvo nedá si asi ujíti příle- žitost, aby dnešního dne, kdy na »Slavii« se ne hraje, nenavštívilo nadějné mužstvo »Sparty«, které v brzku v cizině čeliti bude klubům nejlepším. Mužstvo »Sparty« je letos ještě lepší než loni a mů- žeme již dnes prozraditi, že za pomoci jednoho klubu pražského i v Praze sehraje zápasy mezinárodní. Mimo to dojde asi k sensačnímu zápasu »Sparta- proti D. F. C., který bude nejdůležitější událostí pod- zimního období. Tim nabražen bude proponovaný zápas »Sparta-Slavie«, který, jak známo, »Slavií- nebyl přijat. Před tím o půl 3. hod. hraje II. mužstv »Sparty« proti I. S. K. »Athény«.
F C Holešovice Praha Atény Sparta Slavia
22 article
** Klub athletů „Žižka« pořádá ve čtvr tek dne 22. září v divadle »Uranin« v Praze VII velkou representační sportovní akademii za protekto- rátu slovutného primátora kr. hl. měsla Prahy pana JUDra. Vlad. Srba. Akademie tato poskytne sportov- nímu obecenstvu požitek prvního řádu. Český šermí p. Farkač představí se se svým žactvem v několika číslech. Dále vystoupí žák K. Č. V. Kr. Vinohrady p. Kundert, mnohokráte vyznamenaný krasojezde na kole. K. A. Ž. vystoupí v několika číslech, která nacvičil náčelník p. Zima. Z členstva účinkovati budou: Wittman, zápasník v lehké váze se svým protivníkem Hradeckým, Pobuda, Krasl, Veverka Boháček, který bude obhajovati své vítězství z roku 1899 a mnoho jiných. Divadlo jest již dnes téměi vyprodáno a lístky pokud zásoba stačí jsou v před- prodeji v Praze, v závodě p. Jeřábka v Čeletné ulici v Karlíně v trafice proti »Červené hvězdě« na Krá lovské třídě a v Praze VII. v obvyklých předprodejích ** Dnes odehrává se na bříštích »Akademického sport. klubu« tennisový zápas stechniky« proti »uni- versitě«. Počátek her o 8. hodině ranní. Vstupné 1 koruna. ** Č. A. F. C. na Král. Vinohradech sehraje dnes o 1/24. hod. odpol. match s »Novoměst ským sportovním klubem« na svém hřiští na Vino hiradech.
Žižek JUDr Vlad Srba Farkač Kundert A Ž Wittman Hradecký Pobuda Krasl Veverka Boháček Jeřábek A F C Král Praha Čeletný ulice Karlín Vinohrady
26 article Čeští živnostníci
Čeští živnostníci Upozorněte svoji paní, že mýdlo a jiné prací pro- středky se známkou „Jelen ve skoku“ jsou výrobkem německým a že jest národní povin- ností českých žen říditi se heslem „Svůj k svému“, pod- porovati průmysl český kupováním zaručeně čistých. nepadělaných jádrových mýdel z továren českých! Spolek českých mydlářů v Praze.
Jelen Praha spolek český mydlář
28 article REPRODUKCE OBRAZů A POBOBIZEN SLAVNÝC HUDEBNÍK.
REPRODUKCE OBRAZů A POBOBIZEN SLAVNÝC HUDEBNÍK. (Bromo-stříbrnatá kopie.) Dosud vydány tyto nádherné reprodukce 1. D'Alhert 13. Hayden.“ 25. Paderewsk 2. Auber.“ 14. Iumpordinck. 26. A. Rubin- 3. Bach. 15. Chopine. stein. 4. Besthovent 16. Joachim. 27. Saint Saens 28. Sarasate. 5. Berlioz. 17. Kubelik. 6. Brahms. 18. Leoncavallo. 29. Schubert.2 7. Bruch. 19. Liszt. 30. Shumann. 8. Busoni. 20. Lortzing.* 31. Smetana. 9. Dortlnnová. 21. Mascagni. 32. Verdi. 10. A Dvořák. 22. Mendelssoha 33. R. Wagner 11. R. Franz. 23. Mozart.* 34. Weber. 12. Gounod. 24. Nikisch. 35. Welngartnen. Velik. obr. na sil. kart. 33050 cm K 1.60 Skvostné rámy od 2 K výše i se zaskl. Bedničky pro dopravu poštou, včetně is portem pro Rakousko-Uhersko po K 1.20. Zásilky expedujeme toliko proti předem zaslanému obnosu nebo dobírkou. Tyto obrazy jsou triumí repro- dukoc. Podoba je do nejmenších detailů věrná, žádnou jinou re- produkcí dosud nedostižena. Hvézdičkou označena jsou dle sl. orig. Rumpfa. Umělec. závod hudeb. Mojmira Vrtánka v Prane, Jungmannova tř. 14, Hlávkův palác. Tel. č. 3000. pso
D Alhert Hayden Auber A Rubin Bach Chopin Joachim Berlioz Brahms Leoncavallo Schubert Bruch Liszt Busoni Lortzing Smetan Mascagni Verdi Dvořák R Wagner Mozart Weber Gounod Nikisch Prane Saint Saens 28 RakouskoUhersko Jungmannův třída Hlávkův palác
29 article Jos. Nešvera:
Jos. Nešvera: Op. 98. Serenata pro klavír. 1 K 20 h. „ 97. Rícordanza pro housle s pri- vodem klavíru, 1 K 20 h. 25. Ukolébavka pro housle s prů- vodem klavíru. Šesté vydání. 1 K 20 h. 54. K slavnému dni. 5 snadňou- čkých (v I. poloze) skladbiček pro mladé houslisty s průvodem kla- 18569 víru, 4 K
Nešvera
31 article
Nákladem knihkupectví Dra. Frant. Bačkov- ského v Praze vyšly a jsou na skladě v každém řádném knihkupectví tyto učebnice řečí: Anglicky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 72 h. Arahsky čísti a psáti ve 4 hodinách. Pro samouky napsal dr. F. Karban. Za 50 h. Bulharsky snadno a rychle. Sepsal Jan Wagner. Za 60 Cikánsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 60 h. Dánsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 72 h. Francouzsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vy- mazal. Za 72 h. (Doplůkem k tomu vyšlo „Čechs Francouzem rozmlouvaJieí“ za 1 K, váz. Dohro- mady s předešlým spisemí za 2 K. Hebrejsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal- Za 72h Hollandsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 60 h Chorvatsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 1 K. Latinsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal Za 1 K Litevaky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 72h mlaďarsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 40 h. Malorusky (rusínsky) snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 40 h. Měmecky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 1 K 20 h, váz. 1 K 50 h. (Kdo chce ještě dů- kladněji německy se naučiti, kup si také „vechs Němcem rozmlouvající“ od Fr. Vymazala za 1 K 20 h, váz. 1 K 50 h, váz. dohromady s pře- dešlým spisem za 3 K.) Nizoněmecky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vy- mazal. Za 60 h. Novořacky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 60 h. Polsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Cena 72 h. (K důkladnějšímu výcviku v řeči té jest: Učebnice jazyka polského se zvláštním zřetelem k výslovnost, obsahující mlavnici, rozmluvy a čí- tanku. Napsal J. Paulik. Za 1 K 40 h.) Portugalsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
František Vymazal doktor F Karban Wagner Francouz Němec J Paulik Bačkov Praha Francie Chorvatsko
32 article
Za 72 h. Rumunsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 60h. Rusky snadno a rychle. Sepšal Fr. Vymazal. Za 72 h. (Doplňkem pro ty, kdo důkladněji rusky na- učiti se chtějí, vyšlo: „Čech s Rusem rozmlouva- jící“. Za 80 h, vázaná dohromady s předešlým spi- sem za 1 K 80 h.) — Také vyšlo: Snadný návod nauěiti se za několik hodin rusky čísti a psátí. Napsal Fr. Vymazal. Za 30 hal. Stovensky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 40 hal. Slovinsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal Za 50 hal. Srbsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal Za 50 hal. Staroslovansky (starobulharsky) snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazat. Za 60 hal Starořecky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 90 hal. Syrsky čísti a psáti. Pro samouky sestavil Dr. Fr. Karban. Za 50 hal. Španělsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 60 hal. Švédsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 60 hial. Turecky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 50 hal. Vlasky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 73 hal. (Doplňkem k tomu vyšlo : „Čech s Vlachem rozmlouvající“ za 72 hal., váz. dohromady s pře- dešlým spisem za 1 K 70 hal. Také vyšlo: Agebře snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za 50 hal. Trigonometrii snadno a rychle. Sepsal Fr. Vy- mazal. Za 30 hal. Obratem pošty dostane, kdo pošle obnos (třeba 19367 v poštovních známkách) s adressou Dr. Fr. Bačkovský, knihkupec v Praze, Žitná ulice čís. 55 .
Vymazal Čo Ruse Karban Vlach Bačkovský Francie Praha Žitná ulice
33 article
ejnovější čísa
34 title
Světov
35 article Knihovny:
Knihovny: Čis. 401.—402. Glosué Carducci: Nový výbor básní. Přeložil Jaroslav Vrchlický. Za 40 n. 175 str. 403.—405. Björastjerne Björnson Nad naši sílu. Díl II. Hra o 4 dějstvích. Přeložil H. Hackenschmied. 252 str. Za 60 b. 406.—408. Jan Prav. Koubek: Básní- kova cesta do pekel. Epos směšno-hrdin- ský. Úvodem a poznámkami opatřil L. Quis. Za 60 h. 216 str. 409.—411. Václav Vlček: I novému pokolení. Úvahy a řeči. 194 str Za 60 h. 412. N. S. Löskov: Nesmrtelný Gelo- van. Z povídek o třech spravedlivých. P'řel V. Unzeitig. 81 str. Za 20 h. Žádejte právě vydaný úplný se- znam Světové Knihovny (září), rozšiřujte jej v kruzích svých přátel a známých! Světová Knihovna je na skladě v každém knihkupectví, zejmena Čís Čís Čís.
Vrchlický Björastjerne Björnson H Hackenschmied Jan Pravy Koubek L Quis Vlček N S Löskov V Unzeitig Glosuý Carducci smrtelný Gela
36 title
Nakladatelství J. DTTY v Fraze, Karlovo náměstí, 34. — Ve Vidnl, I. Gluckg , 3
J Dtta Fraga Karlův náměstí