2
masthead
I. Příloha „Národnch Listů
5
title
Ze Srbska.
Srbsko
6
article
V Bělehradě, 11. září. (Dop. „N. L. )
Když srbská vláda v zájmu pohraničného obyva-
telstva srbského i rakousko-uherského zrušila
ukazovůní průvodních listin na hranicích, oče-
kávala právem, že tak učiní také vlády bulhar-
ská a rakousko-uherská. Bulhaři dostáli slovu
Rakonsko-Uhersko ale nejen že nezrušilo žá-
dání pasů od osob, kferé na jeho území při-
jíždějí ze Srbska, nýbrž dělá neslýchané obtíže
pohraničným stykům osobním i obcholním,
obtiže ty jsou tím větší, čím je blíže korunovaee
krále Petra. Nikoho nepouštějí ze Srbska do
Rakousko Uherska, kdo nemá pasu. Za certi-
fikát berou poplatku 21/2 K a často nutí v Ze
munu srbské občany, aby musili používat
uherských pasů a certifikátů. To děje se každé
mu bez ohledu a výjimky. Tajemník rak. suher
vyslanectyí v Bělehradě, jede z Rakousko-Uher
ska do Bělehradu, byl přinucen ztráviti nocv
Zemunu, a zemunská policie nedovolila ani
rak-uh. diplomatovi přejíti do Šrbska bez pasu
Vše to se dělá s výpočtem na újmu pohra-
ničného obyvatelstva rakousko-uherského ve
Sremu, Slavonii a Banátě. Obyvatelstvo tote
těžce nese bezohlednosť chorvatských a uher
ských úřadníků. Následkem toho obce v Ze-
munu a Mitrovici, a obchodní komory v Oseku.
Vukovaru a Záhřebu žádaly od chorvatské
uherské vlády, aby zrušeny byly pasy a certi-
fikáty při jizdě do Srbska. V pamětném spise
o tom uvádí se statistika z dřívějška, když vlády
srbská a rakousko-uherská navzájem zrušily po-
vinnost vykazovati se pasem při přechodu na
jedno, nebo na druhé územi. Ze statistiky té vy
chází na jevo, že v jediném roce navštivilo Ze-
mun 190.000 osob z Bělehradu. Rok na to
když úřady v Zemunu zase začaly žádati pasy
od přijiždějíeích ze Srbska, navštívilo Zemun
jen 48.000 osob z Bělehradu. Co to znamen
v rozpočtu zemunských občanů, netřeba vypo-
čítávali.
Dop
Bulhar
Petro
Mitrovic
Bělehrad
RakonskoUhersko
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Uhry
Srem
Slavonie
Banát
Osek
Vukovar
Záhřeb
7
article
Zřejmo je, že rakousko-uherská vláda trvá
na pasech z malicherných politických důvodů
aby na slavnosť korunovace srbského krále při
šlo do Bělehradu co nejméně rakousko-uher-
ských občanů. V ten rozum píše také rak. -uh
officiosný tisk proti korunovaci krále srbského
a srbské listy, zahraničné vládě sloužící, ochotně
vše to oliskuji!
Několik tomu dní, oznámil jsem vám te
legraficky, že vláda srhská hodlá uzavříti půjěku
30 mill. din. na vyzbrojení armády. Srbsko mus
se připraviti na všecky případy, neboť v Ture-
eku zase nastaly nebezpečné poměry.
Do Kragujevce svolána na dnešek poradná
schůze starší radikálné frakce, aby porokovala,
co učiniti k lepší organisaci radikálné strany.
Sehůzi svolal starý radikálný poslanec Stank
Petrovič, sedlák ze Žitkovce na Moravěu
Alexince. Stanko ale narazil na odpor prozatím
ného výboru radikálné strany a mladší radikálno
frakce. Radikální poslanci s prozatímným vý
borem rozhodli se odročiti řešení otázky o orga-
nisaci do podzimního zasedání skupštiny. Stan-
ko je také členem prozatimného výboru a jehe
krok nemůže působiti dobře k úplnému sjedno
cení obou radikálných frakcí. Proto odebral se
do Kragujevce předseda skupštiny p. Aca Stano-
jevič, aby se vynasnažil, aby schůze nezmařila
dobrou náladu ke sjednocení obou radikálnýeh
Uábor.
V Bělehradě, 12. září. Porada v Kragu
jevei dobře skončila. Přijatá resoluce zní: Pro-
zatimný výbor radikálné strany budiž požádán
aby se radikálná strana zorganisovala co nej-
dřive, ještě do svolání skupštiny k nejblíže
příštímu zasedání. Tak minulo nebezpečí roz
tržky mezi radikálnými frakcemi.
Spectator.
Stank Petrovič
Stanko
Stano
Krag
Bělehrad
Srbsko
Kragujevac
radikálný strana
8
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
O zkrácení docházky školní.
(Rolnictvu a všemu lidu českému na uváženou
Praví se: »O smiletá docházka školí
příliš tíží rolníka a vůbec český venkov, tak že
nulno ji zkrátiti. Aby však vzdělání ná
rodní neutrpělo, zřízeny buďtež pokračo
vael běhy hospodářské, jež by navštěvovala
mládež již starší, rozumu vyvinutějšího, která
více by z nich těžila . . «
Učitelstvo české uvítalo by zřízení tako
výchto pokračovacích běhů hospodářských jen
s povděkem. Jest jich třeba nejen k doplněn
vědomosti mládeže rolnické, ale i pro vý
chovu mravní. Že mládež ze školy vyšlá v 15.,
16. roce přirozeně klackovitá, sama sobě jes
dnes zůstavena, chybou jest velikou.
9
article
Než jinak návrhy rady zemědělské, zem
skému výboru v té příčině podané, po našem
soudu naprosto nevyhovují. Jsou zajisté plny
vzájemných odporů. Zeměděls k.á rad
nechce snížiti úroveň všeobee
ného národního vzdělání, ale žádá
zkrácení docházky školní. V pře
plněných třídách našich ani dnes však nedosa-
hujeme onoho eíle obecné školy, jehož nelze
vůbec snížiti: aby každý nabyl oněch základ-
ních vědomostí a dovedností (aby dovedl číst
a čtenému dobře rozuměl, myšlenky své slovem
i písmem slušně vyjadřovati, znal počítati, kolik
v obyčejném životě bývá třeba, měl větší menš
znalost vlasti a tohoto světa, přehled dějin
svého národa a lidstva, porozumění pro pravdu,
krásu, dobro, pro přírodu kolem i Tvůrce jejího),
tak aby vyšed ze školy mohl se
sám dále vzděláva ti.
Byť návštěva školy pokračovací byla po
vinna, co bychom v ní dokázali, kdyby poslu
chači naši neměli těchto základních vědo-
mosti? Viděti je to ve školách, kde mnoha
dětem povolena jest letní úleva. Všecka naše
práce nejen s nimi, ale se všemi žáky se zdr
žuje, po měsíce vázne. A té nekázně, toho
vlivu neblahého »úleváků« na děti ostatní
Čemu se úlevák od chasy za půl roku naučil,
po chvíli umí bezpečně celá třida.
10
article
Klerikálové, kteří první na zkrácení do-
cházky poukazovali, doznávají dnes s námi, že
letní úlevy kazí a niči všecku práci jejich jako
naši. Dítě pilné a hodné přijde nám po lelní
úlevě nadobro zlenošilé a i mravně po-
kažené. Nejhůře bývá tam, kde rodiče zá
konné úlevy zcela zbytečně aneb k vůli několik
málo dnům se dožadují.
Ditě vypomáhá několik dní ve žních a co
před uim a co potom ? Zahiálí a povaluje se,
zahálka byla vždy čertovou poduškou! Mnohdy
žádají rodiče pro dítko své úlevy k vůli husám
Přijdou ty husy draho!
Či snad při zkrácené docházce školní mělo
by dítě třináctileté jiti na učení nebo po to
várním výdělku? To by věru bylo hři
chem neodpustitelným, prolože rodiči samým
na dítěti páchaným! Neznáte li dítěte podob-
ného, od malička dřeného ? Zmořeno je tělesně
a zhlouplo i duševně. Zeplejte se jen dítěte
svého, kteří že ze spolužáků jeho jsou nej-
hloupější!*)
Zachovají li a dají-li rodiče svému dítět
jednou o padecát, o sto zlatých více, tím mu
málo prospějí! Je to zajisté za zdraví a zdat-
nost tělesnou i duševní cana naprosto nedosta-
tečná. Zdravý, statný mladik dnes věru snadno
peníz takový sám si zachová, když mu n
tom záleží. —
O málo kterém z děti našich můžeme říci
co ho čeká, čím bude. Jednomu dá ote
statek či chalupu, a jedna snad se přivdá do
statku či do chalupy; co však ostatní? Jeden
bude řemeslníkem, druhý obchodnikem, ta s
provdá za hostinského atd. Mládež venkovská
musí dnes, nemá-li toho jednou těžce snad od-
pykati, býti vzdělávána jako děti městské, při
pravena býti na všecko. Vždyť většina mus
do světa, do měst!
Dita
11
article
Než ani ten, jenž doma zůstane, nesm
býti hloupější. Rolníkovi jest dnes zajisté třeba
právě tak vzdělání jako řemeslníku, jako ob-
chodníku. Ohlédněte se jen, kdo že ze známých
vašich prospívá? Jsou ovšem mezi nimi i tací.
kteří sami se vzdělali. Co však by byli doká-
zali, kdyby se jim bylo školního vyučování do
stalo ! Od nich právě, poněvadž nedostatku toho
lěžce pocítili, pocházejí největší odkazy ve pro-
spěch škol.
Pamatovati též jest, že dítě městské, poně-
vadž se s ním rodiče více obírávají, bývá také
pro školu připravenější. Nuže, chtěli-li
byste, aby dítě městské chodilo do školy do 14
let, a díté vaše, dítě rolníkovo, do 13 jen ?
Co rolníka českého nejvýš pravděpodobně
čeká, jest hospodářský boj s Německem. A vy
v této těžké chvíli chtěli byste vzdělání jeho
snížiti? *4) Potom jsme prohráli předeml
Ostatně navrhované zkrácení docházky
školní do 13 let na konec jen málo komu by
vyhovělo. Rolník obyčejně na krátký jen
čas potřebuje výpomoci, potom však potřebuje
kde klerých rukou, nejen dítěte čtrnáctiletého,
ale často i jedenáefiletého a mladšího. A což
když nejstaršímu dítěti jest na př. dvanáct let,
jak tu si rodiče vypomohou?
Sluší též uvážiti: byť i návštěva pokračo-
vaeíeh běhů hospodářských také pro čeládku
byla povinnou, přemnoho mládeže dovedese
jim již vyhnouti. Míra všeobecného vzdě-
lání byla by tedy rozhodně s nížena.
Pravíte-li: „Však by za to odpadly dvě
letní úlevy, tak že by to bylo právě jako dnes!“
mýlite se. Děti jedenáctileté, dvanáctiletě, tři-
náetileté velice se liší. S dítětem třináctiletým
jinak již mohu a musím hovořiti než s jedenácti
letým. O ten rozdíl v přirozeném vývoji se tu
jedná!
Německo
12
article
Žádá-li zemědělská rada, aby naukám země-
dělským již v osnově školy obeené větší po-
zornost byla věnována, tož pravíme k tomu po
zkušenosti, že do dvanácti let není naprosto
možno o podobných věcech s dětmi hovořiti.
A také by se nám nedostávalo času, poněvadž
abychom se čtením, psaním a počítáním byl
hetovi, dějepis, zeměpis a vědy přírodní musily
by býti velice omezeny, ne-li vůbec škrtnuty.
Jak by to hospodářství „prospělo“, o tom ne-
třeba se zajisté šířiti. Vždyť- v těchto právě hodi
nách mluví se o potřebách naší společnosti, po-
měrech naší země, zvířatech domácích, půdě
výživě- rostlin a - pod. —
Posléz dlužno vzpomenouti těch přečet-
ných řemeslnikův, obchodníků a jiných živnost
níků, kteří i ve městech našich rádi mají a vzdě-
lávají kousek pole. Zkrátka:
Základ vědění hospodářského
třeba položiti již ve škole obecné
a to jestmožno, jen když docház ka
školní zůstane nezkrácena, do
14 let! —
Ne k vůli sobě — nám se stanoviska sobe-
ekého mohlo by zajisté býti zcela lhostejno, jak
dlouho a kolik dětí chodí do školy. Žáků-li
méně, práce naše menší; čím menší děti, tím
méně třeba se na vyučování připravovati; čím
méně by nás bylo, tim spíše mohli bychom žá-
dati vyššího služného (aspoň se dnes namítává,
že je nás příliš mnoho, a proto že musíme če-
kati). Ale k vůli lidu a předovším rolnickému
lidu, bránili jsme se a bráníme, aby docházka
školní byla zkrácena!
13
article
Dostalo se pak nám toho zadostučinění, že
klerikálové, kteří lidu venkovskému začali na-
mlouvati, by domáhal se zkrácení docházky
školní, na posledních sjezdech svých, r. 1901
na Moravě a r. 1902 ve Štyrském Hradci, pro-
hlásili se pro zrušení letních úleva
pro nijak nezkracovanou osmi-
letou docházku od 6 do 14 let.9)
Končíme hlasy rolníků. Poslanec Udržal ve valné
hrcmadě „Sdružení českých zemědělců“ pravil
správně zajisté: „Dnes lze na každém poli zvítězit
jen silou ducha. Proto první naší cností musí být
touha po vzdělání. Nesmíme však na té touze přestati
nýbrž musíme přikročiti k činům. Dříve nezvítězíme
a ani sdružení nám nepomůže.“ — „Selské Listy“
orgán zemědělců moravských, pojednávajíce o shora
uvedeném návrhu zemědělské rady pro královstv
české, aby zřízeny byly pokračovací běhy hospodář
ské, ale zároveň zkrácena docházka školní do 13 let
píší: „Žádný mistr nepřipustí měsíční, neřku-li půl
roční dovolenou v době učení. To je možno jen při
létacím způsobu, který vládne při školství. Množstv
prá zdnin a ještě na půl roku úlevu a druhého půl roku
propuštění! Kde je takový systém možný? Jak je
možno žádati více vědomostí, ale zkrátiti čas?! Proč
chcete sedmiletou návštěvu? Aby se naučené k vůl
nepatrné pomoci při domě spíše zapomnělo? Pak by
věru ani pokračovací běhy neměly výsledku. My sou-
díme po mnohých a dlouhých zkušenostech ophčně
Zrušte úlevy!“
*) Mnozí paedagové praví, že by škola neměla
vůbec počínati po 6., ale teprve po 7. roce.
**) Zalím co v Německu žádají čtrnáctiletou do
cházku všeobecnou a do 17 let školy pokračovací
*) Strana radikálně pokroková žádá docházk
osmilelou, od 7 do 15 let, dělnictvo pak devítiletou
od 6 do 15 lel.
Udržal
Morava
Štyrský Hradec
Německo
14
article
Z průmyslového školství v Anglii
Z průmyslového školství v Anglii
Nedá se říci, že by vláda anglická věno-
vala zvláštní péči průmyslovému školství;
ba lze tvrditi, ža u nás a zvláště v Německu
děje se tak mnohem větší měrou. Odkud tedy
ten praktický duch a odborné vzdě-
láni Angličanů? Není třeba dlouhé úvahy.
V Anglii všeobecné a průmyslové vyuče-
vání těsně spolu souvisí. Všeobecně vycho-
vávající školy nahražují zhusta přičleněním
odborných oddělení naše zvláštní průmyslová
učiliště. Vzdělání, které u nás poskytují školy
technické, stavitelské, strojnické a p., nabývá
se v Anglii částečně na technice, částečně na
universitě.
Při obecných a vyšších školách, při techni-
kách, ba i universitách shledáváme se s ve-
černím vyučováním, které určeno je
pro osoby, živící se výdělkem. Ústavy ty, posky-
tujíce své síly učitelské, místnosti a pomůcky
k večernímu vyučování, přispivají záslužně ke
vzdělání širokých mass obyvatelstva. Jaké přízni
se toto večerní vzdělávání těší, možno seznat
z toho, že na př. při technické škole v Leicestru
na 28 denních posluchačů připadalo 1400 žáků
večerních.
Angličan
Anglie
Německo
15
article
Charakteristiekým pro poměry anglické je,
že zkoušení, na které se u nás tak často
žehrá, je neobyčejně zovšeobecnělé. Vedle zkou-
šek, slátem podrobně nařízených, jsou i zkoušky
z nejrozmanitějších předmětů, zavedené ob
chodními komorami a různými korporacemi.
které, přispívajíce vydatně k vydržování odbor
ných škol, vymiňují si též příslušný dozor aa
postup vyučování. I při večerních kursech se
zkouší a o výsledku vydávají se vysvědčení.
Zmínky zasluhuje, že kdežlo u nás, jak př
pokračovacích a odborných školách, tak i v kur-
sech v popředí stojí vzdělání theoretické.
v Anglii hlavní váha klade se na zaměst-
nání ve školní dílně. Průmyslové kruhy.
přihlížejíce ke zkušenosti, že při nynější dělbě
práce není možno, aby se učeň v továrně ve
svém oboru všestranně zdokonalil, žádají dů-
razně, aby školní dílny vyrovnávaly nedostatky
v zacházení s náčiním a stroji. Není pochyby, že
i u nás tento směr zvítězí.
Avšak nožli se tak stane, musí býti též obecné
a měšťanské školy upraveny praktičtěji; žáe
musí donésti si z nich zvláště náležité zručnosti
v kreslení a v praktickém rýsování.
V těchlo oborech dodělávají se obecné školy
anglické netušených výsledků. Jest s potěšením
viděti, jak v žactvu útlého mládí budí se dan
pozorovaci, jak vyvíjí se schopnost, pozorované
formy z paměti podati a jaké vyškolenosti dosíci
lze správným vedením při vkusném sestavování
tvarů přírodních.
Anglie
16
article
Není ovšem možno, aby obecná škola
svěřené ji žactvo pro každé povolání dosta-
tečně vyzbrojila; takové zázraky nedějí se an
v Anglii. Avšak jest známo, že v kraji zhusta
určitý průmysl převládá; pak zajisté největší část
mládeže najde v tomto odvětví průmyslu své za-
městnání. K této zkušenosti přihližejíce, anglické
úřady školské při zřizování škol všeho druhu
snáží se vyhověti potřebám dotyčného mista.
V organisaci škol je proto největší rozmani-
tost; nelze shledati určitých skupin, které by
v celé zemi řídily se touž osnovou učebnou.
Jako ukázka rozsáhlé působnosti jediného
učeliště na poli odborného vzdělání, budiž uve-
dena vynikající činnost, kterou se vykazuje jedna
z nejstarších odborných škol v Anglii
Keighley-Institute. V ústavě spojeny
jsou tři školy: technická (School of Seience),
umělecká (School of Art) a všeobecně vychová-
vající (Trade and Grammar School). Škola toch-
nická je večerní, určena jsouc pro jinochy i dívky
v továrnách za dne zaměstnané. Rozdělena je
v sedm oddělení: stavitelské, strojnické, elektro-
technické, pro textilní průmysl, obchod. vědy, ve-
dení domáenosti a pro zpěv. Na umělecké škole
vzdělávají se žáci v kreslení, modelování, malbě,
v architekťonickém kreslení a rozvrhování, řez-
bářství a vazbě knih. Zvláštní péče věnuje se
předmětům, jichž vyžaduje místní průmysl.
Anglie
Keighley
School of Seience
School of Art
Trade and Grammar School
17
article
Škola všeobecně vzdělávající, poskytujíc hochům
všeobecné theoretické i praktické vědomosti.
všímá si bedlivě též umění a látek technických.
docházejících upotřebení v místním průmyslu.
Hšk.
Poznámka redakce. O opravu kresle
již na školách obecných u nás právě dějí se — po
kusy. Ovšem ji nebude vyčerpán „praktický“ ráz na-
šich škol, jemuž nejvíce překáží se z Vídně, kde
ovládá názor německý o všenaučném rázu škol obec
ných.
V. J. K. Boušek: Ve stopách volného kreslen
vyžších tříd škol obecných, vydal „Zemský ústřední
spolek jednot učitelských“; v komisi v knihkupectví
Josefa Rašína v Praze VII. Cena K 2.10 brož. a K 2.8
váz. (I. svazek „Naší Školy“, knihovny pokrokové
práce učitelstva českoslovanského.)
V době, kdy hesla — umělecká výchova — volně
kreslení — zaujímají veškerou naši paedagogickou
veřejnost, vyšla tato kniha jako na zavolanou. V po-
sledních dobách pracovalo se v této důležité otázce
velmi mnoho; dosud však nejšťastnější náběh řešení
nesnadného tohoto úkolu učinil autor tohoto díla.
Boušek
Rašín
Vídeň
Praha
brož
18
article
V souborné, do detailu provedeně práci, beze všeho
theorisování, podává autor podrobný návod o vyučo-
vání perspektivě na obecné škole ve vyšších třídácho
bez níž vývoj volného kreslení není myslitelným. Jde
tu o to, vštípiti potřebné poznatky bez učeného appa-
rátu terminologického a pochopí-li žáci zákony per-
spektivy — jak jim je objasniti? Úkolu tomuto dostál
autor a prozrazuje praktika. Cenně jest zejmena, že
návrhy, v knize uvedené, jsou uskutečnitelné, nebol
sděluje autor jen to, co sám se žáky prováděl a čel-
nými ukázkami prací žáků svých ve valné hromadě
delegátů Zemského ústředního spolku jednot učitel-
ských v král. českém na Žofině, dne 10 srpna konaně
širší paedagogické veřejnosti dokázal. Jest litovati
jenom nevelikosti spisu autorova, který rozdělen jes
na tři části: prvá věnována jest perspektívě, druhá
zabývá se kresbou květin, ovoce, stromů, těla lidského
a zvířat, třetí obsahuje stručnou theorii barev a návod
jak s barvami zacházeli. Kniha jest důležitou i pro
toho, koho kresba a skizzování vůbec zajímá, nebo
najde v knížce tě návod prostičký a přístupný a postup
rychle k cíli směřující, aniž by musil tlusté folianty
většinou literatury cizí pročítati. Celek doplněn 18
vlastními perokresbami a instruktivními náčrty v kni-
hu, která každému, nejen učiteli, ale i tomu, kdo
vůbec o kresbu se zajímá, vřele se doporučuje.
spolek jednota učitelský
19
article
J. Loutocký: Počty maličkých. Druhé valně
rozšířené vydání. (Knihovna pokrokové práce učitel-
stva českoslovanského, sv. III.) Nákladem J. Ú.S
J. Uč. v král. českém. V komisi knihkupectví Jos. Ra-
šína v Praze VII. Cena K 1.40, váz. K 2.10.
Nové moderní směry ve slohu kreslení i přírodo-
pisu důsledně způsobují i moderní směry v elemen-
tárním počítání. Práce autorova jest výsledkem, jehož
dopracoval se pilným pozorováním školáčků začáteč-
níků. Dílo rozloženo na tři části: prvá věnována vše-
obecné úvaze, druhá praktickým cvičením s 30 jedno-
duchými dětskými obrázky, ve třetí obsažen jest výbor
pěkných příkladů z dětských radovánek, kteréž své-
rázně řadi v šedesát povidkových cyklů. Na půl tisice
svých příkladů tu podává a doplňuje tak knihu v po
ůcku velice cennou. Toto druhé vydání jest valn
rozšířeno a přepracováno.
J Loutocký
Praha
Jos
20
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šerm.
** V českém šermiřském klubu (Praba
I., Jilská ulice) počne již v nejbližších dnech saissona
čilý živol, každodenní šermířská cvičení a pílné pro
vozování ušlechtilého, vysoce zdravého a tělo i nervy
otužujícího tohoto a ccelícího sportu. Vyučován
šermu, které v klubu řídí vynikající šermíř francouz-
ský, pan A. Fériaud s assistentem, italským učite
lem šermu šavlí panem Bertim, soustředí dojista
také letošního roku četné žáky a adepty šermiřského
umění. V místnostech českého šermiřského klubu na-
lezne každý šermíř veškeré pohodlí a vhodnou úpravu
k šermu potřebnou. Sině českého šermířského klubu
zřízeny jsou moderně, účelně a vyhovují všem po-
žadavkům, kladeným vzhledem k úpravě moderních
šermíren. Prostranné šatny, lázeň se sprchami,
oblekárna a úlulně zařízený klubovní salon jsou
vhodným doplňkem vlastních, rozsáhlými a úprav
nými planchemi opatřených šermíren. Se značným
nákladem znova upravené místnosti Českého šermíř-
ského klubu jsou dojista předním ústavem tohoto
druhu v Praze a přispivají tak na čelném místě
atributu velkoměstského, stže utěšeněji se rozvíje-
jícího sportovního života. Sermířské podniky, které
Český šermířský klub pro nastávající saisonu připra-
vuje, dotvrdí a zvýši jistě ještě dobré odborné jméno,
kterému se Č. Š K, jeho šermiřský mistr pan F-
riaud a šermíři v něm soustředění těší. Fran-
couzská a italská konversace, která se
klubu pěstuje, zvýší pak nemalou měrou prospěch
návštěvy a členství klubu, zvláště pro naši mužskou
mládež. Lze tudíž již nyní vysloviti s potěšením
zadostučiněním přesvědčení, že i v nastávajícím ob-
dobí bude se Český šermiřský klub těšiti stupňova-
nému rozvoji a že nadále zdárně vyplní úkol, který
mu vylkli jeho zakladatelé a jeho nynější správa.
A Fériaud
Berti
Fran
Praha
Český šermířský klub
Prab I
21
article
Athletika a sportovní hry-
** A. C. »Sparta« hraje dnes o 4. hod. odpo
lední na svém břišti v Holešovicích proti pivovaru
proti D. F. C. »Union«. Zápas bude velmi zajímavý
a sportovní naše obecenstvo nedá si asi ujíti příle-
žitost, aby dnešního dne, kdy na »Slavii« se ne
hraje, nenavštívilo nadějné mužstvo »Sparty«, které
v brzku v cizině čeliti bude klubům nejlepším.
Mužstvo »Sparty« je letos ještě lepší než loni a mů-
žeme již dnes prozraditi, že za pomoci jednoho klubu
pražského i v Praze sehraje zápasy mezinárodní.
Mimo to dojde asi k sensačnímu zápasu »Sparta-
proti D. F. C., který bude nejdůležitější událostí pod-
zimního období. Tim nabražen bude proponovaný
zápas »Sparta-Slavie«, který, jak známo, »Slavií-
nebyl přijat. Před tím o půl 3. hod. hraje II. mužstv
»Sparty« proti I. S. K. »Athény«.
F C
Holešovice
Praha
Atény
Sparta
Slavia
22
article
** Klub athletů „Žižka« pořádá ve čtvr
tek dne 22. září v divadle »Uranin« v Praze VII
velkou representační sportovní akademii za protekto-
rátu slovutného primátora kr. hl. měsla Prahy pana
JUDra. Vlad. Srba. Akademie tato poskytne sportov-
nímu obecenstvu požitek prvního řádu. Český šermí
p. Farkač představí se se svým žactvem v několika
číslech. Dále vystoupí žák K. Č. V. Kr. Vinohrady
p. Kundert, mnohokráte vyznamenaný krasojezde
na kole. K. A. Ž. vystoupí v několika číslech, která
nacvičil náčelník p. Zima. Z členstva účinkovati
budou: Wittman, zápasník v lehké váze se svým
protivníkem Hradeckým, Pobuda, Krasl, Veverka
Boháček, který bude obhajovati své vítězství z roku
1899 a mnoho jiných. Divadlo jest již dnes téměi
vyprodáno a lístky pokud zásoba stačí jsou v před-
prodeji v Praze, v závodě p. Jeřábka v Čeletné ulici
v Karlíně v trafice proti »Červené hvězdě« na Krá
lovské třídě a v Praze VII. v obvyklých předprodejích
** Dnes odehrává se na bříštích »Akademického
sport. klubu« tennisový zápas stechniky« proti »uni-
versitě«. Počátek her o 8. hodině ranní. Vstupné
1 koruna.
** Č. A. F. C. na Král. Vinohradech
sehraje dnes o 1/24. hod. odpol. match s »Novoměst
ským sportovním klubem« na svém hřiští na Vino
hiradech.
Žižek
JUDr
Vlad
Srba
Farkač
Kundert
A Ž
Wittman
Hradecký
Pobuda
Krasl
Veverka Boháček
Jeřábek
A F C
Král
Praha
Čeletný ulice
Karlín
Vinohrady
26
article
Čeští živnostníci
Čeští živnostníci
Upozorněte svoji paní, že mýdlo a jiné prací pro-
středky se známkou „Jelen ve skoku“ jsou
výrobkem německým a že jest národní povin-
ností českých žen říditi se heslem „Svůj k svému“, pod-
porovati průmysl český kupováním zaručeně čistých.
nepadělaných jádrových mýdel z továren českých!
Spolek českých mydlářů v Praze.
Jelen
Praha
spolek český mydlář
28
article
REPRODUKCE OBRAZů
A POBOBIZEN SLAVNÝC
HUDEBNÍK.
REPRODUKCE OBRAZů
A POBOBIZEN SLAVNÝC
HUDEBNÍK.
(Bromo-stříbrnatá
kopie.)
Dosud vydány tyto nádherné reprodukce
1. D'Alhert 13. Hayden.“ 25. Paderewsk
2. Auber.“
14. Iumpordinck. 26. A. Rubin-
3. Bach.
15. Chopine.
stein.
4. Besthovent 16. Joachim. 27. Saint Saens
28. Sarasate.
5. Berlioz. 17. Kubelik.
6. Brahms. 18. Leoncavallo. 29. Schubert.2
7. Bruch. 19. Liszt.
30. Shumann.
8. Busoni. 20. Lortzing.* 31. Smetana.
9. Dortlnnová. 21. Mascagni. 32. Verdi.
10. A Dvořák. 22. Mendelssoha 33. R. Wagner
11. R. Franz. 23. Mozart.* 34. Weber.
12. Gounod. 24. Nikisch.
35. Welngartnen.
Velik. obr. na sil. kart. 33050 cm K 1.60
Skvostné rámy od 2 K výše i se zaskl.
Bedničky pro dopravu poštou, včetně is
portem pro Rakousko-Uhersko po K 1.20.
Zásilky expedujeme toliko proti
předem zaslanému obnosu nebo
dobírkou.
Tyto obrazy jsou triumí repro-
dukoc. Podoba je do nejmenších
detailů věrná, žádnou jinou re-
produkcí dosud nedostižena.
Hvézdičkou označena jsou dle sl. orig. Rumpfa.
Umělec. závod hudeb. Mojmira Vrtánka v Prane,
Jungmannova tř. 14, Hlávkův palác. Tel. č. 3000.
pso
D Alhert
Hayden
Auber
A Rubin
Bach
Chopin
Joachim
Berlioz
Brahms
Leoncavallo
Schubert
Bruch
Liszt
Busoni
Lortzing
Smetan
Mascagni
Verdi
Dvořák
R Wagner
Mozart
Weber
Gounod
Nikisch
Prane
Saint Saens 28
RakouskoUhersko
Jungmannův třída
Hlávkův palác
29
article
Jos. Nešvera:
Jos. Nešvera:
Op. 98. Serenata pro klavír. 1 K 20 h.
„ 97. Rícordanza pro housle s pri-
vodem klavíru, 1 K 20 h.
25. Ukolébavka pro housle s prů-
vodem klavíru. Šesté vydání.
1 K 20 h.
54. K slavnému dni. 5 snadňou-
čkých (v I. poloze) skladbiček pro
mladé houslisty s průvodem kla-
18569
víru, 4 K
Nešvera
31
article
Nákladem knihkupectví Dra. Frant. Bačkov-
ského v Praze vyšly a jsou na skladě v každém
řádném knihkupectví tyto
učebnice řečí:
Anglicky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 72 h.
Arahsky čísti a psáti ve 4 hodinách. Pro samouky
napsal dr. F. Karban. Za 50 h.
Bulharsky snadno a rychle. Sepsal Jan Wagner.
Za 60
Cikánsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 60 h.
Dánsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za
72 h.
Francouzsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vy-
mazal. Za 72 h. (Doplůkem k tomu vyšlo „Čechs
Francouzem rozmlouvaJieí“ za 1 K, váz. Dohro-
mady s předešlým spisemí za 2 K.
Hebrejsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal-
Za 72h
Hollandsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 60 h
Chorvatsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 1 K.
Latinsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal
Za 1 K
Litevaky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 72h
mlaďarsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 40 h.
Malorusky (rusínsky) snadno a rychle. Sepsal Fr.
Vymazal. Za 40 h.
Měmecky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 1 K 20 h, váz. 1 K 50 h. (Kdo chce ještě dů-
kladněji německy se naučiti, kup si také „vechs
Němcem rozmlouvající“ od Fr. Vymazala za
1 K 20 h, váz. 1 K 50 h, váz. dohromady s pře-
dešlým spisem za 3 K.)
Nizoněmecky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vy-
mazal. Za 60 h.
Novořacky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 60 h.
Polsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Cena
72 h. (K důkladnějšímu výcviku v řeči té jest:
Učebnice jazyka polského se zvláštním zřetelem
k výslovnost, obsahující mlavnici, rozmluvy a čí-
tanku. Napsal J. Paulik. Za 1 K 40 h.)
Portugalsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
František
Vymazal
doktor
F Karban
Wagner
Francouz
Němec
J Paulik
Bačkov
Praha
Francie
Chorvatsko
32
article
Za 72 h.
Rumunsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 60h.
Rusky snadno a rychle. Sepšal Fr. Vymazal. Za
72 h. (Doplňkem pro ty, kdo důkladněji rusky na-
učiti se chtějí, vyšlo: „Čech s Rusem rozmlouva-
jící“. Za 80 h, vázaná dohromady s předešlým spi-
sem za 1 K 80 h.) — Také vyšlo: Snadný návod
nauěiti se za několik hodin rusky čísti a psátí.
Napsal Fr. Vymazal. Za 30 hal.
Stovensky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 40 hal.
Slovinsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal
Za 50 hal.
Srbsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal
Za 50 hal.
Staroslovansky (starobulharsky) snadno a rychle.
Sepsal Fr. Vymazat. Za 60 hal
Starořecky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 90 hal.
Syrsky čísti a psáti. Pro samouky sestavil Dr. Fr.
Karban. Za 50 hal.
Španělsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 60 hal.
Švédsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 60 hial.
Turecky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 50 hal.
Vlasky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Za
73 hal. (Doplňkem k tomu vyšlo : „Čech s Vlachem
rozmlouvající“ za 72 hal., váz. dohromady s pře-
dešlým spisem za 1 K 70 hal.
Také vyšlo:
Agebře snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Za 50 hal.
Trigonometrii snadno a rychle. Sepsal Fr. Vy-
mazal. Za 30 hal.
Obratem pošty dostane, kdo pošle obnos (třeba
19367
v poštovních známkách) s adressou
Dr. Fr. Bačkovský,
knihkupec v Praze, Žitná ulice čís. 55 .
Vymazal
Čo
Ruse
Karban
Vlach
Bačkovský
Francie
Praha
Žitná ulice
33
article
ejnovější čísa
35
article
Knihovny:
Knihovny:
Čis. 401.—402. Glosué Carducci: Nový
výbor básní. Přeložil Jaroslav Vrchlický.
Za 40 n.
175 str.
403.—405. Björastjerne Björnson
Nad naši sílu. Díl II. Hra o 4 dějstvích.
Přeložil H. Hackenschmied. 252 str.
Za 60 b.
406.—408. Jan Prav. Koubek: Básní-
kova cesta do pekel. Epos směšno-hrdin-
ský. Úvodem a poznámkami opatřil L. Quis.
Za 60 h.
216 str.
409.—411. Václav Vlček: I novému
pokolení. Úvahy a řeči. 194 str
Za 60 h.
412. N. S. Löskov: Nesmrtelný Gelo-
van. Z povídek o třech spravedlivých. P'řel
V. Unzeitig. 81 str.
Za 20 h.
Žádejte právě vydaný úplný se-
znam Světové Knihovny (září), rozšiřujte jej
v kruzích svých přátel a známých!
Světová Knihovna je na skladě v každém
knihkupectví, zejmena
Čís
Čís
Čís.
Vrchlický
Björastjerne Björnson
H Hackenschmied
Jan Pravy
Koubek
L Quis
Vlček
N S Löskov
V Unzeitig
Glosuý Carducci
smrtelný Gela
36
title
Nakladatelství J. DTTY v Fraze,
Karlovo náměstí, 34. — Ve Vidnl, I. Gluckg , 3
J Dtta
Fraga
Karlův náměstí