Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

3. listopadu 1907. Číslo 304.

4 title

Lékařská hlídka-

5 article Čistění rukou a Slované.

Čistění rukou a Slované. Jest téměř neuvěřitelno, s jakou zavilosti Němci bez rozdílu chápou se každé příležitosti k tupení a snižování všeho slovanského a k ho- ledbavému vynášení svého domnělého nadčlo- věčství a sice nejen snad ve svých politických listech, nýbrž i v publikacích věnovaných váž- nému bádání, z čehož plyne potřeba, aby v odvěkém obranném zápase Slovanstva proti nenasytnému Němectvu neustále na stráži stála nejen politická, nýbrž i odborná žurnalistika. V právě vydaném 4. sešitě 39. svazku »Deutsche Vierteljahrsschrift für öffentliche Ge- sundheitspflege«, orgánu to německého spolku pro veřejné zdravotnictví, otištěna jest přednáška, kterou měl dr. Port ve spolku pro veřejné zdra- votnictví v Norimberku dne 14. února 1907 o čistění rukou, které přiležitosti neopomenul použiti k paušálnímu snižování veškerého Slo- vanstva, nevyjímaje arci ani nás. Na doklad, jaký duch vládne u Němců i ve vědě, budiž uveden v překladě úvodní odstavec Portovy přednášky, který zní takto:

Slovan Němec Portův Norimberk Deutsche Vierteljahrsschrift

6 article

»Ode dávna platila čistota těla za symbol čistoty duše a konalo se symbolické omývání na znamení obnovení a zušlechtění ducha. Sem patří náboženské omývání mohamedánů, sem patří křest v původní své podobě a v tomto smyslu použil Pílát známých svých slov, myje si ruce na znamení, že nevinen jest odsouzením Kristovým. Lidé citili nejasně souvislost mezi mravní čistotou ducha a čistotností těla. A sku- tečně jest tu jakýsi vzájemný poměr. Jest známo, že právě duševně vysoko stojíeí národové nej- více dbají čistoty a bylo proneseno okřídlené slovo, že dle spotřeby mýdla pozná se kulturní výše národa. V popředí stojí národově germán- ští: Angličané, Holandané, Skandinávci a Němci. A národopis uči nás, jak ohromný rozdíl jest mezi přislovečnou čistotností německé hospodyně a slovanské ženy, která se touto vlastností ne- může honositi. A daleko ed našich zemí na dálném východě vidíme stejný rozdíl: vysoce vyspělý, jemnocitný národ japonský jest prod- chnut úžasným smyslem pro čistotu a vedle něho soused příbuzný Čiňsn tone v nečistotěa stojí zároveň mravně hluboko pod ním.

Kristův Angličan Němec

7 article

Tento smysl pro čistotu není snad výsled- kem přesnějšího uvažování a výchovy, nýbrž koření hluboce v citovém žití národa a jest vrozený. V územích, která během dějin byl germanisována, přijali sice obyvatelé jazyk ně- mecký, nikoli však zároveň ctnosti a tento smysl pro čistotu. Podle nečistoty lidí a obydli po- známe ještě dnes zřetelně bývalé země slo- vanské. Nebyla to, jak praveno, zkušenost a pře- mýšlení, které naše prapředky pohnulo k tomu, aby nečistotu od sebe i od svých obydlí zapu- zovali, nýbrž nejasný ethický cit. Ale moderní věda tu jako v jiných mnohých věcech podala důkaz, jak správně nevědomý ethický cit lidi vedl. Ona teprve přesně dokázala, že nečistota jest mocný nepřítel lidí, která přináší na svět více nemocí a smrtí, nežli se tušl.« Panu dru. Portovi můžeme namítnouti n naši obranu klidně toto. Také u nás stal se ohromný rozdíl mezi čistotností německé a české ženy příslovečným, ale nikoli na neprospěch ženy slovanské, nýbrž naopak v neprospěch Němkyně; přísloví příslušné totiž pravi, že Češka patří do kuchyně a Němkyně — do chléva.

Port Němkyně Češka

8 article

Dejme však tomu, že skutečně Slované jsou méně čistotni než Němci. Tu musíme se ptáti, jest-li pravdivým tvrzení dra. Porta, že příčinou toho jest vrozený nedostatek smyslu pro čistotu. který jest vlastní jen Němcům a Japoncům Rozhodně ne, nýbrž dějiny naše od pradávných dob až do dnešního dne učí výmluvně, že tam, kde dosud snad jsme ještě pozadu za Němci, všude toho jsou příčinou sami Němci, proti jichž nepřejičnosti a hrabivosti Slovanstvo muse se brániti neustále s vynaložením veškerých svých sil, takže mu většinou kromě uhájení ho- lého živobyti nezbývá ani času ani prostředků ke svému kulturnímu povznesení, kteréhos Němci v mnohých zemích plnýma rukama do- přávají z práce a peněz opovrženého Slovanu. Zvýšená a důsledná péče o pravou čistotu tělesnou, zejmena o čistotu rukou, nemá původ ve vrozeném smyslu pro čistotu, vlastním jen germánským národům, nýbrž jest společnou všem vzdělaným národům světa a datuje se teprve od nepřiliš dávných dob, totiž od dob, kdy bakteriologie, chirurgie a veřejné zdravot- nictví tak neobyčejně přispěly k povznesení mo- derního lékařství, na kterém pracují všichni vzdělaní národové světa, tedy i Slované, nikol však jen národové germánšti. Sám dr. Por v další části své přednášky doznává, že teprve moderní lékařství naučilo nás pravé čistotě ru- kou a že jest řádné očistění rukou vlastně vel- kým uměním, kterému dlužno učiti se u mo- derních operateurů. Vylíčiti veškeré požadavky moderního lé kařství vzhledem ke správné čistotě tělesné bylo by vlastně líčením celého dnešního stavu veřejného zdravotnictví. Zde obmezíme se pouze na nejdůležitější výkon čistění těla, totiž na či- stění rukou.

Slovan Němec Japonec

9 article

Hlavním zdrojem nečistoty rukou a sice nejen u lidí hrubou práci konajících, nýbrž lidí »nepracujíeích« jest jemný, mnohdy pou- hým okem skorem neviditelný prach pouliční. který při zavanutí větru se zvíří a proudem vzdušným zanáší na všechny strany do okolí, usazuje se na stromech, domech a jiných před- mětech, proniká otvory a skulinami i do vnitř obydlí a usazuje se na našem vlastním těle. Kamkoli sáhneme rukama, všude najdeme tento prach, který mazová vrstva, pokrývající naše ruce, pevně zadržuje, takže v četných záhy- bech řas kožních, při ústí žláz potních a ma- zových, u kofenů vlasů hromadí se stále neči- stota. Představíme-li si, že částečky prachové pocházejí z vysýchajících a rozdrobujících s všelikých odpadků z kuchyně, z domácnosti z dilen, ze hmot vyloučených lidmi i zvířaty. z hnojišť a tak dále a že i na nejnepatrnějšl částečce prachové může se nalézati na sta tisíce různých zárodků a to nejen snad celkem neškodných, nýbrž často i choroboplodných (nakažlivě zárodky hnisu, tyfu, difterie, cholery, neštovic, v prvé řadě pak souchotin), tu vidíme, že ve skutečnosti jsme obklopeni neustále nesčísl ným množstvím živoucích neviditelných bytost

10 article

(bakterií] a že kamkoli rukama sáhneme, všude s dotýkáme bakterií, jichž část uvízne na našich rukou a jež při podávání ruky na pozdrav můžeme snadno přenésti i na nejmilejší osoby, nemluvě ani o možnosti vlastní nákazy. Z tohoto nezvratně dokázaného fakta plyne zdravotní příkaz, abychom pečovali bedlivě o největší možnou čistotu rukou. Chceme-li vyho- věti nejpřísnějším požadavkům zdravotnictv, musíme za prvé ruce své řádně a často mýti, za druhě očistěné ruce chrániti před stykem se všelikou nečistotou a za třetí všude, kde to možno, užívati místo rukou nástrojů, které se dají snadno čistiti. K dokonalému čistění rukou nestačí pouhé myti mýdlem ve studené vodě, nýbrž nutno ne- chati ruce ve vodě co nejtepřejší změknouti aby mýdlo skutečně rozpustilo takovou (mazo- vou) vrstvu na kůži rukou a aby nečistota uvízlá v různých zákoutích kůže vystoupila na povrch. Odstranění nečistoty s rukou lze pod- porovati ještě mechanicky kartáčem na ruce. Doba potřebná k řádnému umytí rukou mýdlem v teplé vodě obnáší asi čtvrt hodiny Takto umyté ruce možno udržeti v čistotě, kde toho třeba, nosením rukavic, nikoli však parádních z hlazené kůže nebo ze tkaných látek, které nesnesou praní a proto samy se stávají sídlem nečistoty, nýbrž jedině oblekáním pracích rukavic, ať kožených (jeleních) či nitě- ných a podobných. K udržování rukou v čistotě přispívá dále i úzkostlivé udržování čistoty v celém okolí, kde žijeme, tedy v přibytcích, úřa- dech, dílnách a jiných místnostech, zejmena veřejných. Konečně radno jest užívati místo rukou přiměřených nástrojů a strojů nejen v domác- nosti, nýbrž i v obchodech, dílnách a továrnách, kde se zachází s potravinami. Tomuto požadav- ku mají co nejvíce činiti zadost kuchařky, pe kaři, kupci, řezníci a uzenáři, hostinšti a jiná povolání toho druhu.

11 article

Dr. Ant. Wiesner.

doktor Antonín Wiesner

12 article

Úpatření preti tyíu. Je zajímavo, že i po vyléčen tyfu střevního — v rekonvalescenci i později — zů- stává ještě člověk okolí nebezpečným, poněvadž jeho výměšky — zvláště moč a stolice — obsahují bacilly tyfové a to po několik měsíců, ano i roků. (Popsán případ, kde trvalo to i dvacet roků.) Němci nazývají takové lidi „Typhusbazillenträger“ — pře- chovávač bacillů. Je tedy vlastně nutno — má-li vů- bec nějaké hygienické opatření býti prováděno aby každému, kdo tyfus přestál, byl bakteriologicky vyšetřen moč a stolice, nemá-li se státi zdrojem nákazy pro okolí, po případě, aby takový uzdravený dal si provésti toto vyšetření na vlastní náklad; ve případě, že se bacily tyfové u takového člověka zjistí, musí se šetřiti zvláštních opatření, jež zajisté každý lékař ochotně poradí (urotropin, zvláštní zá- chod, desinfekce moče a ťoekalií, zvláštní jídelní přibor a pod.) Ve všech novějších pracích klade se velký důraz na tuto okolnost a hledí se zavésti ochraanná opatření; jedna z nejnovějších prací je n př. Levyho a Kaysera, kteří žádají pro přechová- vače bacillů tyfových stejně přísných opatření, jako jsou v platnosti pro lidi tyfem nemocné: isolace (spadá na váhu zvláště v rodině, nemocnici, choro- bincích a pod), opatření při pohřbu a pod. U nás

Němec Levy Kayser

13 article

není pro profylaxi tyfu dostatek porozumění; zvlášt isolace není důsledně prováděna; nemocní upotřebují stejného náčiní a jiných utensilií, na pokoji konají službu tytéž ošetřovatelky u tyfosních nemoe- ných a zároveň u jiných nemocných. Co tu je pří- ležitosti k přenesení nákazy? Levy a Kayser měli by vešké potěšení, kdyby znali zdravotní poměry zařízení v Praze a v naší nemocnici, neboť vyhovuje se zde svědomitě jejich principiálnímu požadavku — „přechovávač bacillů tylových budiž v poměru k okolí stejně opatřen jako člověk tyfem nemocný“ opalření profylaktická u nemocných tylosních isou totiž rovna nule a u přechovávačů bacillů tyfových také — poněvadž se o nich zásluhou infekční stanice král. hl. města Prahy, povolené sice, ale posud ne- zřízené — v Praze vůbec ani neví. Fysikát jich nezaznamenává, poněvadž posud nezemřeli, a proto nezáleží na nich při řešení otázky o spalování mrtvol. statistiky úmrtnosti a pod, důležitých hygienických Dr. S, problémů. E literatary radakci této rebriky malanéi Lékařský tělocvik domáci. K odborným účelům pro každé pohlaví a každý věk navrhl MUDr. M Schreber, býv. praktický lékař a ředitel orthopa edi- ckého a léčebného ústavu tělocvičného v Lipsku Přeložil MUDr. Bulíř v Praze.

Levy Kayser doktor MUDr Bulíř Praha Schreber Lipsko

14 article

Účelem spisku jest znázornění lékařskéhio tělo- cviku v domácnosti, t. j. hlavně prostocviků, jež vždy a všude možno každému prováděti: ať ve světnici nebo jinde v domě, ať v zahradě, besídce nebo jiném koutku pod širým nebem, doma i na cestách, v cizině. bez zvláštních pomůcek a nářadí, bez všeliké po- mocí osob jiných (jak tomu jest při švédské zymna- stice léčební), libovolně, za všech poměrův a okol- ností. Mima pokyny všeobecné a znázornění i po- pis jednotlivých cviků zdravotně tělocvičných, udává spis i předpisy speciální k odvádění návalu krve nebo předpis k upravení a zdokonalení pochodů dý- chacích. Lidové rozpfavy lékařské, pořádá prof. dr. D Haškovec. Nákladem J. Otty v Praze. Čís. 70. Prof. A. Fournier, „Našim syněm když dospivají osmnáctého roku“, Přeložil MUDr. K Bulíř. Cena K —. 60. Čís. 71. Dr. J. Stock, „O chorobách ledvin ústrojů močových“. K —8 Čís. 72. Dr. Rambousek, „Blalobytná zai zení pro dělníky“. K —.60. Čís. 73. Prof. dr. E. Formánek, „O důlezi tějších pochutinách“. Čásť II. K —. 60 Čís. 74. Prof. dr. L. Haškovec, „O nervose K —.60. „Časopis lékařáv českých“. Dnešní 44. čísk přináší tento zajímavý obsah: K šedesátým narozeníném prol. dra. Maixnera. Napsal prof. dr. J. Hnátek. — I. Práce původní: 1.

profesor doktor J Ott A Fournier MUDr Bulíř J Stock Rambousek E Formánek L Haškovec Maixner J Hnátek Praha

15 article

Dr. Fr. Votruba: O významu okkultního krvácení gastrointestinálního. — 2. Dr. Kr. Hynek: O leuka- naemii jakožto syndromu a vzlahu jejím k chorohám krve a krvetvorných orgánů. — 3. Dr. Rudolf Eiselt: Vylučování síry organismem a poměr jeho k vylu- čování rhodankalia. Práce pocházejí vesměs z pěra nynějších asistentů prol. Maixnera. Žáci Maixnerovi uspořádali ku poctě 60letého jubilea páně profeso- rova, jež připadá na den 5. listopadu a bude oslaveno též zvláštní slavnostní schůzí na klinice prof. Janov- ského, celý cyklus původních prací, jež budou vy- cházeti v „Č. Č. L.“. — II. Rozhledy: Všeobecná biologie; choroby nervové. — III. Lékařské spolky a sjezdy: Kongres francouzských neurologů a psychl- atrů v Ženevě a Lausanne v srpnu 1907. — IV. Li- teratura. — V. Spolek českých lékařů. — VI. Zprávy.

Votruba doktor Kristus Hynek Eiselt Maixner profesor Francie Janov Ženeva Lausanne spolek český lékař

16 article

— VII. Tiskopisy: Obšírný výtah ze III. výroční zpr- vy okresní nemocnice na Kladně. Nemocnice, jsoue moderně vedena, rychle roste. Počet pacientů za r. 1906 dostoupil čísla 1855. Chirurgických operací provedeno 953. Z infekčních nemecí objevila se větší epidemie tyfová v Buštěhradě. Tuberkulosních ne- mocných bylo ošetřováno pouze 55. Okresní výbor všemožně podporuje rozvoj ústavu. Záhy přikročí se k rozšíření nemocnice o nový pavilon. K číslu přiloženo jest 41. číslo „Věstníku“, sta- vovského orgánu českých lékařů v zemích koruny české i v cizině. Obsahuje dva články: 1. „Důležití slovo“ od dra. Jiráska. Autor dává tu výraz inten- sivní reakci, jakou vzbudilo v kruzích lékařských známé suspendování dra. Janovského ze služeb pan- ského lékaře na arcibiskupských statcích v Č. Řečie pro politické přesvědčení. — 2. „Zásady pro oaniovu říšského zákona o nakažlivých nemocech“, obšírný výtah z elaborátu, uveřejněného v orgánu nejvyšš zdravolní rady ve Vídní. Článek zasluhuje pozornosti vhubi t.

Jirásek Janovský Kladno Buštěhrad Vídeň

17 article

ježlo He slov saměhio ministerskélo předsédy Bar Becka dojde v přítomné sněmovní periodě na změny ríšských zákonů zdravotníchi. Zajímavo jest, že jest tu autorilativním orgánem uznáno stanovisko, ktere první vyslovila naše Ústřední jednota českých lékařů na valné bromadě v Něm. Brodě, t. j. nutnost zaklá- Bání prosektur a bakteriolegickýchi laboratoří. Za- jisté že votum celého českého lékařstva nebylo tu bez vlivu. Návrh českých lékařů je však širší o to že žádají též chemické laboratoře. Mimo to žádají čeští lékaři, aby věci se ujaly autonomní orgány, čehož by naaši aufonomisté a slátoprávníci měli si povšim- nouti. Provodením této myšlenky vykonala by naše autonomie velký kulturní čin a tím posílila svou po- sici vůči centralismu.

bar Beck Německo Brod

38 article A žení

A žení sále velká taneční zábava 2107i 20. Víl—gle) 7. h2—h3 V8—gs Jc6— a5 21. Jg3— es 8. Sa4 —b3 Vg8—g7 22. Dd2 — ca 9. 0—o Se7—ds Jašxkcba 23. De3xkeví) 10. Sc1—d2 Sd8—be 24. De7—c3 11. a2xb3 Sc8—b7 Va8—gs Jf6—e 25. Ve1—fi 12. Jc3—e2 d3—d4lg) b5—báíb g7—g6 13. Je2—g3a)

jít 7 Jf sa 4 Sd 8 e 2 d

41 article

Sd4—e5 f5—f4 32. Jh4—f5 g7—f 33. Díaxcb 28. Je2xf4i) e5x«fá 34. h3—h4 S57—d5 29. De3f4 DgůxKc2 a bílý so vzdal. 30. 2—g3 De2b2 31. Ji3—h4 Jb6xd a) Na místě bylo 13. g2—g4 a pak teprve 14. Je2—g3 b) Černý má nyní výtečné útočné postavení Bilý mus nyní buď otevříti střelci b7 diagonálu, nebo připu- stiti f5—f4, v čemž asi viděl větší zlo. c) Pokračování 17. Sh6xg7 Kg8g7, 18. Jg3—h5- Kg7—g8, 19. Dd2—h6 Ví8—g8 bylo pro černého ještě výhodnější. S ohledem na f5—f4 musí bílý nyní na g7 měniti Bilý musí g2 krýti, neboť hrozí f5—f4 s násl. d6— d5 a e5—04. Bylo uvážiti 23. Ve1—ft Va8—g8, 24. Jf8—et. Ta učiněný uvolňuje střelci linii b6—f. Na 26. Jf3—e1 následovalo by Dg6xg2+, 27 Je1Xg2 VgTXg2+, 28. Vg1Xg2 Vgsxg2+, 29 Kh2—h1 Vg2xf2+, 30. Kh1—gl Ví2—g2+, 31 Kg1—h1 Vg2)e2+ atd. Běře-li bílý tohoto pěšce, následuje opět Dg6xg2- 27. Vg1Xg2 Vg7xg2+, 28. Kh2—hi Sb7xf3 atd Vynuceno, neboť dáma musí pole f3 krýti, jinal rozhodla by opět oběť dámy na ge. („D. Wochenschach“.)

Černá Bilá sh D Wochenschach Vg 7 kg VgTXg 2 + Vgsxg 2 + Kh 1 Vg 2 Kh 2 Sb 7

50 article

Jb8—c6 2. Jg1—fs Dc8—bv 23. Sf6—b2 Jg8—fe 3. Sf1—b5 Vb8—e8 24. f2— f Sf8—e7 4. 0—0 Db7—c8 d7—d6 25. Kg1—f 5. Jb1—ca Dc8—dg 26. g2—g4? Sc8—d7 6. d2—d4 Dd8—e7 27. Kf2—g3 7. Se1—g5 e5xdá 28. Ve1—h1? Sc6xcešl o—0 8. Jf3xd4 29. Dd3—cs f7—f5 9. Sb5)c6 b7x«cs 30. f3xxe4 10. Dd1—fs Va8—bsa Ve6xce4 31. Sb2—ct d6—d5 Dd8—cs 11. b2—bs Ví8—e8 32. Vht—fi De7—d 6- 12. Vf1—e1 c6—ch Ve4—e2- 33. Kg3—gog 13. h2—ha h7—he 34. Vf1—f Ve2xf2- 14. Jd4—e2 Sd7—ceb) 35. Kg2xf Dd6—h2- 15. Šg5—h4 Dh2—e2- 36. Kf2—fi Kg8—h7e. 16. Je2—g3 De2—d1- 37. Kfl—gt Se7—ded 17. Jg3—15 Ve8—e2-

Sf jít 7 Šg h 1 h 7 Sf 1 b 5 Vb 8 e 8 24 Sf 8 e 7 4 d 4 Dd 8 e 7 27 Sb 2 Sd 7 dh 2 e 236

53 article

38. Kg1—f 18. Je3—d5 Ve8— ese) Ddt—gl- 39. Kt2— g3 19. Dí3— ds g7—g6 20. Jí5—e75) 8d8xe7 40. Kg3—h Dgt—l2- a bílý se vzdal. a) Správné bylo 10.Jí6—e8, černý hleděl si však za- chovati oba střelce. Bílý sesilí nyní značné svou posici. Řiskantní tah. 10..Dc8—b7 bylo uvážiti. 16.-g7—g5 nelze pro 17. Jg3—f5. 17.Še7—18 bylo chybným pro 18. Jf5xg7. Lepší bylo 18. Jf6—g8. Černý byl v časové tísni. Vyrovnává pouze hry. Bílý měl pokračovati v útoku tahem 20. Jf5—gš a na g6—g5 pokračovati 21. Jd5xf6+ s násl. 64—65- g) Na 38. Se1—f4 násl. by Ve4X«f4 a násl. g6—g5.

Jf Jd Dgt

61 article Zorán-

Zorán- Dnes v neděli dne 3. listopadu 1907 dva velké koncerty Odpoledne od 8. h. do 6.h. Promenádlní, 21019 velký vojenský koncert. Program bohatý a vybraný. Hudbu provede osvědčená kapela pěš. plnku č. 102. P. T. páni hosté, kteří mají k odpol. koncertu stoly reservovány, se prosí, aby se nejdéle do 1/22. hod. dostavili. večer o 7. hod.

75 article Kavárna„Uniom“

Kavárna„Uniom“ Ferdinandova tř. Středisko českých literáti a umělců, Frant. Davídek, majitel. 190s0 Gráfava plzeňská velkorestau- Hutsi brdl. race. Praha, Komenského nám Výtečné polední menu 1.— kor. Nové mo- derné zařízené pokoje od 2.— kor. 2067 Sochůrkova plz. restaurace KUPMANKA 2058s 1., Templová ul. Plzeňský „Prazdroj“. Zvl. místnosti pro spo lečnosti, kroužky atd.

Ferdinandův František Davídek Komenský Sochůrkův Praha Templová ulice