3
masthead
3. listopadu 1907.
5
article
»civilisované« Evropy může se beztrestně vraždit
živola schopný národ. To jest možné jenom
v Madarii . ..
Děkujeme šlechetným poslancům, kteří se
nás zastali na rakouském sněmu, děkujeme
všem, kdož s námi cíti.
Evropa
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 2. listopadu. (Polské listy
o Černové.) O udalostech černovských sta-
čily polským listům z počátku jen úřadní zprá-
vy, zasílané tiskovou kaneeláří dle uherského
úřadního originálu. Teprve české protesty na
říšské radě upozornily Poláky na dosah černov-
ského krveprolití a od té doby některé jejich
listy, zejména „Nová Rel.“ a „Dzien. Polski
věnují této věci více pozornosti a neskrblí svý-
mi sympatiemi k obětem maďarské hrůzovlády.
Výjimkou mezi haličskými listy jest opět vše-
polské „Slowo polskie“. Můžeme bez obavy, že
se nám vytkne přepínání, říci, že tak porfidně,
jako o černovském krveprolití píše „Sl. pol.“.
netroufaly si psáti ani maďarské orgány koaliční.
Uherská vláda a její orgány spokojily se tvrze-
ním, že na četnictvo v Černové bylo útočeno ka-
mením a některý maďarský zpravodaj ve své
„naivnosti“ šel tak daleko, že střelbu ostrými
náboji do bezbranného lidu ospravedlňoval i tím,
že 14letá dívka se holýma rukama sápala na
žandarma, ozbrojeného manlicherovkou a šavlí.
Polák
Černo
Praha
7
article
Ale žádný maďarský list si netroufá lháti, že
černovský lid vytáhl proti četníkům nějak ozbro-
jen. Na takovou perfidní lež zmohlo se jedině
„Sl. pol.“, tedy list, bohužel, také slovanský.
V jeho čtvrtečním čísle čteme v pešťském
dopise doslovně: „Mistní úřady ružomberské
nedbaly hrozeb (!) Slováků. V noděli poslaly do
Černové několik (!) četníků, aby udržovali po-
řádek a nařídily děkanovi v Ružomberku, aby
vykonal posvěcení chrámu. Zástup za sy-
pal přijíždějící kamením, hnal na
ně útokem s vidlemi, klacky a cepy.
Střelba do vzduchu (1!) podnítila
zástup k ještě silnějšímu výbuchu.
Vrhlise na žandarmy atito, když už
byli zraněni, dali čtyři salvy.“ Tu
co slovo, to vědomá lež! Taková lež byla by po-
chopitelna, kdyby ji byl podlý člověk psal hned
po krveproliti, dokud nebyly známy všechny
podrobnosti o nedělních udalostech v Černové.
Slovák
Ružomberok
8
article
Ale list byl psán třetí den po krveprolití, kdy
pisateli už musil býti znám pravý stav věci
proto jeho vědomé lži jsou nejsurovější perfidie.
která se neštití utrhati na cti ani lidem a ne-
vinně povražděným.
Ale „Sl. pol.“ nejen že pro oběti maďarské
brutality nemá slova politování, ještě se je snaži
zlehčiti v očich polských čtenářů. Píše, že slo-
venská inteligence je prodchnuta ideami o pan-
ství všeslovanském pod ruským protektorátema
že slovenský lid proti Maďarům popouzejí če-
ští emisaři, kteří pod rouškou panslavismu
chtějí rozšířiti nadvládu českou i na Slováky
atd. Za to Maďary líčí jako opravdové nositel
kultury do krajů, obydlených divochy ru-
munskými a slovenskými! Jsme zvyklí
čitati ve „Sl. polsk.“ nejhrubší útoky na národ
český, ale něčeho tak sprostého, jako je tento
referát o černovském krveprolití, nenadáli jsme
se ani do orgánu posl. Glabiňského.
Maďar
Slovák
9
article
V Praze, 2. listopadu. (Kandidatur
Ign. Daszyňského.) Sociálně-demokrati-
cká strana nesla těžce porážku Ign. Daszyňského
při letošních všeobecných říšských volbáchv
Haliči. Hned po volbách prohlásil ústřední orgán
německých socialistů, že strana nebude v parla-
mentě dlouho postrádati tak vynikajícího pra-
covnika, jakého má v Ign. Daszyňském. Sku-
tečně již za letních prázdnin vzdal se Rege
mandátu za polský volební okres fryšlátsko-
bohumínský ve Slezsku, aby učinil místo Da-
szyňskému. Doplňovací volba vypsána na 14.
prosince a socialisté vyhlásili již v uprázdně-
ném okrese kandidaturu Daszyňského.
Proti němu staví polská strana křesťansko-lidová
kandidaturu říšského poslance Stohandla.
Nemůže býti pochybnosti, že Stohandel bude
jen kandidátem sčítacím, neboť na vítězství
klerikála není v tomto okrese ani pomyšlení. Pi
volbách květnových Reger obdržel 6901 z ode-
vzdaných 9485 hlasů; okres je tedy ze dvou
třetin socialistický a nikdo jiný, než socialist
v něm zvolen býti nemůže.
Stohandl
Reger
Praha
Igny
Halič
Slezsko
10
article
V Praze, 2. listopadu. (Ministerské
choutky posl. Glabiňského.) „Kur.
Lwow.“ odhaluje zajímavé podrobnosti o ústup-
cích, činěných vládou haličským Polákům. Jak
již sděleno, Rusové mají dostati dva nové pro-
fosory na lvovské universitě — dra. Horbačev-
ského z Prahy a dra. Zobkova ze Záhřeba —
imatrikulace ruských posluchačů má se konati
latinsky, jiné zápisy a disciplinární jednání
má býti na příště polské a ruské, ruskému
osvětovému spolku „Prosvita“ má se dostati
státní podpory, má být umožněno zřízení rusk
hypoteční banky a obcím dá se právo stanoviti
si úřadní jazyk. Všechny tyto ústupky povoleny
Rusům teprve tehdy, když k nim dalo svolení
předsednictvo polského kola, v němž zasedá
také prof. Glabiňski. Jest mimo to známo,
že prof. Glabiňski se dříve o ústupky ty smlouval
s ryt. Vasilkem, takže sám v sestavování
ústupků měl činné účastenství. Když však do
polského kola přišla zpráva o dohodě vlády
s maloruským klubem, prof. Glabiňski dal ve
svém „Slowě polském“ troubiti na polach proti
polskému ministru krajanu hr. Dzieduszyckému.
který prý povoluje Rusům ústupky za zády pol-
ského kola a na účet Poláků a dal sebe vyhlásiti
za nejlepšího kandidáta na hodnost polského
ministra krajana. Ale lež, jako všude, měla
zde krátké nohy. Posl. Abrahamowicz oznámil
úřadně, že vláda s Rusy vyjednávala stále ve
srozumění s předsednictvem kola, tedy i ve sroz-
uměním s prof. Glabiňským a náhlý kandidát
polského ministerstva musí si dát na čas opě
zajít chut.
Polák
Rus
profesor
Glabiňski
Vasilko
Dzieduszycký
Posl
Glabiňský
Praha
Záhřeb
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 2. listopadu.
Ruskou vládou suspendovaný katolický biskup
Minulý týden ruská vláda prohlásila katoli
ckého biskupa vilonského, barona Roppa, za se
sazeného. Biskup byl povolán do Petrohradu
kde byl na nádraží už očekáván úřadníkem mi
nisterstva, jenž mu oznámil prosbu ředitele de
partementu pro jinověrná vyznání, aby ho na-
vštívil. Tam mu pověděli, že je z úřadu biskup-
ského sesazen, a ředitel mu laskavě poradil, aby
požádal gradonačalníka za dovolení k pobytu
v Petrohradě, až mu bude dodán carem pode
psaný dekret o sesazení. Biskup na to prohlásil
že v Petrohradě zůstane bez gradonačalníkova
dovolení tak dlouho, dokud ho úřadně nepo
prosí, aby se z Petrohradu odebral.
V Petrohradě biskupa navštívili dva spolu
pracovníci novin: polského „Kraje“ a „Birže
vých Vědomostí“
Podle jeho vlastních výpovědí měla se jeho
věc jak následuje:
Biskup Ropp byl poslancem druhé hosudar
stvenné dumy, kde založil katolicko-konstitučnou
stranu. Strana jeho měla býti protisocialistick
a všecky neruské národnosti měly v ní míti poll-
tický střod na půdě národnosti a křesťanstv
(katolického). Vilenský generál-gubernátor Kře-
vinský viděl v politické činnosti biskupově snahu
revolučně separatistickou a učinil opatření, aby
strana biskupa Roppa zastavila svov činnost.
Roppa
Praha
Petrohrad
Kře
12
article
Brzy po rozpuštění dumy Ropp měl slyšen
u Stolypina, jenž mu řekl, že si na něj nestě-
žují jen Rusové, nýbrž i Litevci, a že by ho pro-
sil, aby si vybral některou jinou diecezi, kam
by si přál býti přeložen. Biskup si vzal lhůtu na
rozmyšlenou, a když v srpnu zase přijel do Pe-
trohradu, prohlásil Stolypinovi, že ani se nepo-
děkuje, ani do jiné dieceze nepůjde, profože
ho může přeložit nebo suspendovat pouze řím-
ská kurie, a nikoli carská vláda. Ministr na to.
že byla již římské kurii naň podána žaloba a že
pokládá další jeho meškání ve Vilně za ne-
možné. Ředitel departementu pro jinověrná na-
řízení mu pravil, že osobně v Římě o jeho zále-
žitosti rozmlouval s papežovým státním sekre-
tářem Mery-del-Valem, jenž souhlasí, že se
Ropp na biskupské stolici vilenské stal nemož-
ným. Biskup odpověděl, přeje-li si římská kurie
jeho odchodu, že ovšem půjde. Vláda tuto od-
pověď oznámila do Říma v tom smyslu, že Ropp
souhlasí.
K tomu, co pověděl sám biskup, dlužno
ještě dodati, že biskup Ropp je vlastně Němec
(baron von Ropp) a na Poláka si hraje jen z
tím účelem, aby Poláky získal pro svou činnost
„apoštolskou“. Činnost tuto zavrhovala sama
Ropp
Stolypin
Rus
Litevec
del Valo
Němec
Polák
Vilno
Řím
13
article
národně-demokratická strana polská a mezi n
a biskupem Roppem vzniklo tak prudké nepřá-
telství, že si biskup netroufá po svém sesazení
do Polska a nebude-li mu možno zůstati v Pe-
trohradě, chce se usaditi v Pskově.
Letos v letě si do vílenské dieceze pozval
cizí missionáře, kteří pod jeho ochranou převá-
děli pravoslavný lid do lůna církve římské. Ru-
ská vláda tomu nepřekážela, pokud se srovná-
valo s novými zákony. Ale biskup Rusy nejen
pokatoličoval, nýbrž také jejich národnosti kladl
osidla, ignoruje dohodu ruské vlády s římskou
kurii o dodatečném obřadném jazyku, jímž má
býti při katolických Rusech ruština. Biskup
Ropp však uznával pouze právo polštiny v té
příčině.
I to byla jedna ze stížností ruské vlády na
působnost vilenského biskupa.
Křivda se tomu fanatickému Němci nestala.
Ropp
Rus
Ruse
Křivda
Němec
Polsko
Pskov
14
article
Intimný život ruských studentů.
Ruští studenti od čtyřiceti lct se připravo
vali, že nihilismem zreformují celý svět, a pře
devším arci Rusko. Za tu dobu vykonali nejeden
skutek, jenž na vždy bude vzpomínán historlí
jako bylo na př. zavraždění cara Alexandra II
osvoboditele sedláků a jižních Slovanů. Skutky
posledních let jsou příliš na jevě, aby bylo třeb
o nich se zmiňovati.
Není nepoučno nahlédnouti do intimnéh
živeta ruských studenjů dneška.
Jsou tomu čtyry leta, co docent moskevsko
university M. A. Čelnov vyzval studenty mo
skevské univorsity, aby mezi sebou vykonali vše
obecnou zpověď o svém pohlavním životě a se-
brali o tom data. Hlavní otázky byly, kterak na
jejich pohlavní život působily takové nevyhnu-
telné podmínky, jako rodina, škola, divadlo a li-
teratura, Studentům byl rozdán zvláštní dotaz-
ník a oni jej vyplnili s tou upřímností, která
vůbec charakterisuje Rusy a patří mezi jejish
nejkrásnější národní vlastnosti. Dotazníků bylo
zodpověděno 2150. Pan Čelnov material pe-
člivě zpracoval a nyní uveřejnil v časopise
„Utro Rossii“.
Čelnov
Rus
Rusko
univerzita M . A
Utro Rossie
15
article
Nejprve vychází na jevo, že pohlavní život
u ruských studentů začíná mnohem dříve, nežli
se dosud za to mělo, a to mezi 14—17. rokem
Kolem 20. roku již 25 pet. všeho studentstva
má za sebou vážnou venerickou nemoc. Kromě
toho 6 pct. se přiznává, že se oddávají tajnému
jednoosobnému smilstvu. Ve věku, kdy opouštějí
universitu, jen 1.47 pel. všeho studentstva je
docela zdrávo.
Skoro všichni studenti vyznávají, že „žijí
v hluboké různosti s rodiči“ atd. Ale svědčí, že
rodina nikterak nepůsobila na vývoj jejich
chtíčů a vášní, rovněž ani škola. Jhonu tedy zí-
skali výhradně mimo rodinu a mimo školu.
Dr. Čelnov vidí spásu mládeže v zlepšení
materialných podmínek, v uzavírání časných
sňatků, v tom, aby studenti se vrátili k rodmně
a škole a vůbec k činnosti kulturné, jakož
aby mezi sebou propagovali pohlavní zdrželivost.
doktor
Čelnov
16
article
Roztržka v táboře francouzských socialistů.
V táboře socialistů franeouzských je velký
nepokoj. Přímým podnětem koníliktu, jenž bez-
pochyby povede k roztržce, je prohlášení ra-
dikálů, učiněné na jejich posledním sjezdu, že
budou při volbách podporovati pouze ty soci-
alisty, kteři potírají Hervéovy protivlastenecké
zásady. Pravé křídlo sněmovní frakce spolčené
socislistické strany vydalo prohlášení, jímž se
zříká Hervéa a vyslovuje se pro reformní poli-
tiku republikánského bloku. Osmnáete poslanců
za vedení Paul Broussa a Bretona po-
depsalo toto prohlášení, jež vyvolalo v táboře
socialistickém značný odpora bylo živě kriti-
sováno ve schůzi socialistických poslanců, svo-
lané 30. října. Nejprudčeji napadl manifes
Jules Guesde, jenž uvedl, že sice sám pro-
testoval v Nancy a Stutigartu proti Hervéovi.
ale že odpor proti Hervéovi neopravňuje část
socialistů, aby vyznávali lásku měšťácké straně
a vládě. V další debatě objevilo se, že část
revoluční skupiny zvané »Blanquisti«, Vaillant,
Sembat, Grossnier sympalisují s Broussem, jejž
podporovali pouze přátelé Hervéovi. Návrh
Guesdův byl zamitnut 19 proti 14 hlasům Zá-
ležitost Hervéova bude projednávána v národní
radě dělnické, kde Hervé má oporu ve skupině
Hervéův
Broussa
Breton
Jules Guesde
Sembat
Grossnier
Brouss
Hervé
Guesdův
Zá
Nancy
17
article
»Konpedance práce« a je možné, že spojí-li se
s Guesdem, vytlačí Broussa a jeho skupinu.
Jaurés vrátí se k sezení národní rady ze
Ženevy, kde pořádá přednášky za vstupné ve
prospěch svého listu »Humanité«, jehož exi-
stence je stále ohrožena. Zdá se, že Hervé je
jen záminkou k oživení starých bojů v táboře
socialistickém, kde noví lidé se hlásí o vedení
a chtějí odstraniti některé nynější vůdce.
Dohoda francouzsko-španělská.
Španělský ministr zahraničních věcí Sa-
lazar ujistil zpravodaje žurnálu »Pelit Pa-
risien«, že dohoda francouzsko-španělská
nyní pevnější nežli kdy jindy. Po-
tvrdil též zprávu, že španělský král pozval pre-
sidenta republiky do Madridu.
Úřadní pozvání bylo španělským ministrem
zasláno ministru zahraničných věcí Picho-
novi. Později hude ustanovena doba této ná-
vštěvy, jakož i vyjíždky do Andalusie, kterou
chtějí podniknouti ministerský předseda Cle
menceau a ministr vojenství gen. Picquart
Politické dozvuky procesu Hardenova,
Maxmilian Harden vyjádříl se o zakročen
st. zástupce proti němu, že jeho situace ne-
bude nepříznivější, budouť vedeni nyní i svědei
v dřívějším procesu nevyslýchaní. Se stanoviska
liberalismu měly by ale býti prý strany všechny
postaveny úplně na roveň, neměli by generálové
a jiní úřadnici chráněni býti státním zástupcem,
kdežto soukromník se musí při urážkách na
cti chrániti sám.
Vídeňský křesťansko-sociální »Montagsblatt«
tvrdí, že polieie vídeňská měla dobré
vědomí o pohlavní zvrhlosti kn.
Eulenburga, už když tento v
Vídní dlel jakožto vyslanec. Ostatně
prý ve Vídni nebyl obliben, poně-
vadž se radami svými rakouským
ministrům vměšoval do rakou-
ských záležito s tí.
V »Echu de Paris« tvrdí pan Mévil, že
kn. Bülov pracuje ještě dnes s odbytým panem
Holsteinem a že tento jest častým hostem
v zahraničním úřadě berlínském.
Guesde
Broussa
Jaurés
Hervé
Hardenův
Harden
Paris
Mévit
Holstein
Ženeva
Madrid
Andalusie
Vídeň
Bülov
18
article
Papež těžce nemocen.
»Eelair«, obyčejně dobře zpravený o vě-
cech vatikánských, tvrdí, že dnes konati se bude
konsilium tří lékařů u lože papežova, jemuž
nohy prý otékají a který i křečmi v nohou
trpí. Také srdeční činnost papežova jeví prý
poruchy — tudíž vesměs vážné známky rozru-
šení celého organismu.
Vilém II. do Anglie.
Dle »Local Anzeigru« bude Vilém II. na
své listopadové cestě do Anglie provázen i nově
jmenovaným st. tajemníkem Schoenem jakožto
zástupcem zahraničného úřadu a ministrem vo-
jenství. Snaží se tedy Němci přece dáti cestě
eísařově vysoce politický ráz.
Návrat Dernburgův.
Státní tajemník německý pro osady, Dern-
burg, vraceje se z vých. Afriky, vyjádřil se, že
vých. africká osada se svými 10 mil. obyv. jest
pro Německo velice cennou. Země jest úrodná.
Velikých požadavků peněžních na osadu nepři-
náší prý z cesty své sebou.
Arcibiskup proti universitnímu profesoru.
Jak známo, zakázal arcibiskup kolínský
Físcher studentstvu katolickému navštěvovati
přednášky pokročilejšího profesora universitního
Schroera na universitě bonnské. Ministerstvo
pruské povolalo nyní k sobě kuratora univer-
sity, ehtějíc zakročiti na ochranu svobody učení
a chtějle chrániti prý i právo katolických boho-
sloveů, aby zjednali si tito vzdělání jak a kde
chtějí. U nás, jak známo, nesmějí si samostat-
nější bohoslovci zříditi proti vůli prelátů svých
ani — společek.
Vilém II
Schoen
Němec
Dernburgův
Anglie
Afrika
Německo
Vocal Anzeigra
Físchry studentstvo
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Národnostní rozdělení země, jak mu
Němci rozumějí v Tyrolech. Berlínský »Allg.
dent. Schulverein« má také pro své tyrolské zá-
ležitosti svého zvláštního referenta. Je to jakýsí
pan dr. Rohmeder a z péra jeho čteme v »Inus-
brucker Nachrichten« podrobný referát o svěře-
ných mu záležitostech. Pojednávaje o zemském
sněmu tyrolském, nazývá referent všeněmecké
organisace, tak zv. autonomistické snahy tyrol-
ských Vlachů, snahami směřujícími k roz tr-
žení země, kteréž by, jak každý vl, nebylo
ničím jiným, než předchůdcem zemězra dy.
Dr. Rohmeder stěžuje si, že tyto trhanské snahy
jsou od vlašských vůdců bezohledně a vášnivě
šířeny. Veřejně káže prý se a žádá zřízení po-
hraniční province »Trentina« a jazykové povia-
štění Němců v této části jižních Tyrol, ku které-
muž cíli by Vlaši rádi zřídili novou, italskou
provinci Alto Adige. Poměry tu panující hraničí
prý až na anarchii. Tak slaví se tu demonstra-
tivně narozeniny italských králov-
ských manželů, bývalí ministři italšti ce-
stují po Tridentsku, zřizování německých škol
se tu maří, prostředky protizákonnými soudcové
prý vynášejí tendenční rozsudky. Vyvěšování
zemských praporů považují Vlaši za zúmyslnou
urážku. Se strany německé zřízen byl v Trident-
sku »Tyroler Volksbund«, jehož účelem je mezi
jiným také zachování jednoty země,
pomoc povlaštěným Němcům, kteři by se k jazyku
otců rádi vrátili. Německé hnuti ve velikém stylu
zahájené neochablo, žádají se německé školy
a návrat k německé obcovací řeči v bývalých
německých obeích. Pamětihodná jsou odhalení
Němec
doktor
Rohmeder
Vlach
Trentin
Tyroly
Tridentsko
Trident
Alta Adige
Tyroler Volksbund
20
article
Rohmederova o práci říšskoněmecké marky v již-
ních Tyrolích; tyto příspěvky však nestačí a Roh-
meder dovozuje, že všenémecké hnutí v Tyrolích
neobstojí bez příspěvku »Všeobecného německého
Schulvereinu«, neboť vídeňský Schulverein nucen
jest obraceti všechny své prostředky do Čec
a Moravy. Kromě toho nenachází se tyrol-
ské Němectvo ve šťastném položení
Němectva v Čechách. kdež Němei
Čechy ze tří stran obkličují, kdežto
v Tyrolích Němci vydáni jsou s mnoha anebo
se všech stran nepřátelským Vlachům. Némci
v Tyrolich musejí jim podlehnouti — dovozuje
emisař »Všeobecného německého Schulvereinu«
— a podlehnou, jestliže jim šedesátimilionový
hospodářsky kvetoucí národ Němců v německé
říši peněžitě a morálně nepomůže atd. Tak
vida, Němce! V Tyrolsku jsou obhájci zemské
jednoty proti vlašským trhanským choutkám až
na krev, předvídajíce tam nevyhnutelnou zradu
země, to jest připojení vlašské části Tyrol k Italii.
A v Čechách? První a poslední slovo našich
Němců zní: roztržení země, zničení její jednoty
a také zemězrada, neboť konce konců u nás
v Čechách jsou na vlas tyže, jakých se leká
statečný Rohmeder nikoli pro Rakousko, nýbrž
pro »Gross- und Alldeutschland«, jemuž připojiti
chtějí Všeněmci všechny kdysi buntovní země
rakouské. Výborný národ, tihle Němci, čím jsou
dohřáti v Tyrolích, tím pálí nás v Čechách; ano
německé zásady politické a autonomistické jsou
jako proslulý kabát, který se může nosit podle
potřeby na ruby anebo na lícl
— C. k. akademie umění. Realislický
denník přečta náš páteční článek o c. k. aka-
demii umění, chlubí se, že jest věnován celý
polemice s jeho stanoviskem v této záležitosti.
Vlach
Němec
Morava
Čechy
Tyroly
Tyrolsko
Rakousko
Grossund Alldeutschland
21
article
Litujeme upřímně, že jsme polemisovali s řeče-
ným stanoviskem. Neboť stanovisko, které po
čtrnáct dní zápasí co nejrozhodněji proti
jmenování německých profesorů na c. k.
akademii umění, a dne patnáctého náhle pro-
hlásí, že o jmenování na akademii nemá roz-
hodovati národnost, nýbrž jenom umělecká
kvalifikace, aby o čtyři dny na to připojilo,
že jedině takovým způsobem lze zabrániti ně-
meckému rektoru na akadomii, stanovisko, které
po tom všem prohlásí slavnostně odpor proti
némeckým profesurám za křivdu proti Němcům
aby na konec během 48 hodin neméně slav-
nostně ujistilo, že bude i na dál profestovati
proti chystanému jmenování německých profe-
sorů a při tom ujišťuje, že se nemění, takové
rozkošné stanovisko opravdu nezasluhuje, aby
se mu křivdilo. Na takové stanovisko možno
hleděti jenom jako na curiosum mezi stano-
visky. Kdybychom měli v Praze nějaké psy-
chologické museum, musilo by v něm stano-
visko takové víseti na čestném místě a sice
v oddělení pro logiku (a sice logiku trans-
cendentální!). Jenom ještě a to docel
Němec
Praha
22
article
Hudba.
Hudba.
+ České kvartelo započalo právě deset
koncerty v Rusku letošní sezonu, jež bude po-
čtem koncertů ještě skvělejší předcházejících.
Již teď dostoupil počet projektovaných koncerto
jednoho sta. Kvartetu jest absolvovati předem
řadu koncertů v Německu, a sice 7 koncertů
v Lipsku, 5 v Berlíně a 5 v Mnichově. Mimo
to vázáno jest po dvou večerech v Hamburku
a Frankobrodě, Vratislavi a Mohuči, po jednom
koncerlě v městech: Jena, Tübingen, Erlangen
Štutgart, Würzburg, Augsburg, Norimberk,
Koblenz, Freiburg, Brunšvik, Štětín, Hannover
Bernburg, Kassel, Marburg, Katovice, Poznan.
Wiesbaden a Heidelberg. — V Nizozemí enga
žováno jest sdružení třemi koncerty v Amstero-
damu, dvěma v Haagu, po jednom: Rotterdam
Dordrecht, Breda, Leyden, Haarlem, Deventer
Zuiphem a Nijmegen. — Ve Španělích uzavřelo
kvarteto smlouvu na 6 koncertů ve filharmoni-
cké společnosti v Madridě, mimo dva koncerty
v Barceloně a koncertů v Saragosse, Oviedu
Koruně. — Na cestě z Holandska do Španěl
absolvuje kvarteto dva koncerty v Paříži. —
V Rakousko-Uhersku hraje kvartelo mimo kon-
certy Českého komorního spolku v Praze tři-
kráte v Pešti, dvakráte ve Vídni, dále ve
Šlvrském Hradci, Záhřebě, Sibíni, Velkém. Va
radině. Na konec sezony položeno tournée po
Balkáně, které se teprve projednává.
Španěl
Rusko
Německo
Lipsko
Berlín
Mnichov
Hamburk
Frankobrod
Vratislav
Mohuč
Jena
Tübingen
Erlangen Štutgart
Würzburg
Augsburg
Norimberk
Koblenz
Freiburg
Brunšvik
Štětín
Hannover
Bernburg
Kassel
Marburg
Katovice
Poznany
Wiesbaden
Heidelberg
Nizozemí
Amstero
Haag
Breda
Leyden
Haarlem
Nijmegen
Madrid
Barcelona
Saragoss
Oviedo
Holandsko
Paříž
Rakousko
Uhersko
Praha
Pešť
Vídeň
Šlvrský Hradec
Záhřeb
Virginie
Balkán
Rotterdam Dordrecht
Deventer Zuiph
Český komorní spolek
23
article
+ Slovenské lidové písně. Nikdo nedovedl bol
nou, úfrapyplnou náladu krásných písní slovenských
tak mistrně vystihnouti, jako podařilo se to Vitězslavu
Novákovi ve sbírce 25 originálních lidových
písní slov. Z těchlo písní poznáváte celou velkou
hudební poesii Slovenska a jcho lidu. Novák pro-
půjčil jim celé své umění tak, že jsou skutečnými
kabinelními obrázky v literatuře národních písní.
Právě vyšlo v edici M. U. čtvrté vydání a stojí
ve velmi skvostné úpravě i se zvlášť připojeným
zpěvním hlasem v kapesním formátě pouze 4 koruny.
Nakladatel Mojmir Urbánek v Praze vě-
nuje ze všech, v ponděli dne 4. t. m. pro-
daných výtisků 25% vdovám a sirotkům
po zavražděných v Černové.
+ Z České tilharmonis. Dnes přesně o 4. hod.
koná se v sále Plodinové bursy pátý symfonický kon-
cert. Dirigent dr. Vilém Zemánek. Solislé pí. Marie
Musilová (zpěv) a pp. Zdeněk David (klavír) a Anlonio
de Grassi (housle). Pořad: Mahler: Symfonie č.4
G-dur se sopránovým solem (poprvé v Praze); Bee-
thoven: Dvě romance pro housle s průvodem
orchestru (F-dur a G-dur): Klavimí koncert č.3
C-moll, ouvertura k „Prometheu“. Vstuponky po 2 K
na číslovaná, po 1 K na nečislovaná a po 60 h na
místa k slání prodávají se dopsledne od 10 od 12
hod. v kanceláři Českého filharmonického družslva
na Václavském náměsti č. 53 (I. patro) a od 3 hod.
u pokladny, kde obůrželi lze po 10 h programy s vy-
světlením a texlem zpěvu Mahlerovy symfonie.
Novák
M U
Mojmir Urbánek
doktor
Zemánek
Musilová
Zdeněk David
Grass
Mahler
F G
Prométheus
Mahlerův
Slovensko
Praha
Český tilharmonis
Bee
slovenský lidový píseň
Klavimí koncert č . 3 Cmoll
24
article
+ Z Mladé Boleslavi. Tělocvičná jednota „Sokol“
pořádá dnes koncert Českého pěveckéh
kvarteta (pp. Karel Šefrling, Rudolí Černý, Jar
Novák a Anlonín Svojsík) ve dvoraně Sokolovny
Začátek přesně o 1/48. hod. večer
+Willy Burmester, světoznámý virtuos na hou-
sle, uspořádá ve čtvrtek dne 5. prosince v Rudolfsně
koncert s úplně novým programem. Záznamy na lože
a sedadla přijímá Em. Wetzler, obchod s hudebni
nami, Ferdinandova tř. 36.
+ Hudba chrámová. Dnes v neděli o 4. hodině
odpol. zpívá v chrámu sv. Jindřicha pí. Ružena Ma-
turová „Ave Maria“ od Lad. Vymelala a „O Maria“
od Jarm. Hrušky.
+ Koncert princszny Sorgy konán bude v Ru-
dolfině dne 6. t. m. o 1/48. hod. več. Umělkyně, o niž
pařížský „Figaro“ praví: „Sorga dans les chansons
de Miarka clest la musique měme (Sorga v písníeh
o Miarce jest ztělesněnou hudbou), přednese tyto tak
v Praze. Program rozpadá se ve tři části a sice-
1. Křest Miarky. 2. Různé písně o Miarce, 3. Písně
Lejly. Básmě k nim psány jsou Jeanem Richepinem,
hudba jest od Alexandra Georgesa. Princezna Sorga
pochází z královské rodiny hindostanské. Ke kon-
certu jsou lístky po 6, 5, 4 a 3 K, lože po 25 K
k stání po 2 a 1 K v hudebním a klavírním závodě
Mojmira Urbánka v Praze, Jungmannova t
14, Hlávkův palác.
+ Ad. Lad. Vymetal: Hymna českého stu-
dentstva. Vyšlo nákladem firmy Fr. A. Urbánek
vedle Národního divadla. Cena part. a hlasů 1 K 80h
Smíšený sbor, jenž na slova Ferd. Holého s prů-
vodem klavíru na čtyři ruce (ad lib.) rázně pobádá
školní mládež k lásce k vlasti a k osvětové práci.
Šefrling
Novák
Anlonín Svojsík
Will Burmester
Wetzler
Jindřich paní
Marius
Hruška
Figaro
Miarka
Lejla
Richepin
Alexandr Georgesa
Hlávkův
Urbánek
Holý
Mladá Boleslav
Ferdinandov třída
Ružen Ma
Praha
Jungmannův t 14
Sokol
Český pěveckéh kvarteto
Rudolit Černá
Mojmiro Urbánek v Praga
palác . + Ada
Francie . A
národní divadlo
25
article
+ Vit. Novák, cyklus písní Údolí nového krá-
lovslví, ktorý byl v úterním večeru písní vinohrad-
ského „Hlaholu“ s úspěchem proveden, vyšel v Edi-
ci M. U. (Cena 3 K. — Josela Suka op. 4., dra-
matická ouvertura, která provozuje se dnes
ve filhammonickém koncertě v Plodinové burse vy.
šla právě v klavirním výtahu na 4 ruce v Edie
M. U. nákladem hud. závodu Mojmír Urbánek v Praze.
(Cena 3 K.)
Nové a tím časom hlodnné hudobniny. (Zprá-
va hudebního závodu Mojmíra Urbánka, Hlávkův pa-
lác). Voznojl, Z mých písní, 4 písně. Manozch, Valse
espagnole pro piano na 2 ruce, Manoach, Marche
espagnele pro přano na 2 ruce. Říhovský, Album
pro mládež, pro klavír na 4 ruce (part žáka lehký)
(Eddice M. U.) Suk, op. 4. Dramatická ouvertura n
4 ruce. ( K dnešímu filharmonickému koncertu
v burse.) (Edice M. U.) Bohuslav hrabě z Kollowrat,
Dva lístky do památníku pro klavír na 2 ruce. (Edice
M. U.) Hartmann, Kadence k Ernstovu Fis-moll kon-
certu, op. 23. Sokol, Glinkovy oblíbené skladby pro
harmonium. Mahler, Symfonie č. 4 na 4 ruce. (K
dnešnímu filharmonickému koncertu v burse)) Váša
Suk, Polka z opery „Král lesů“ pro orchostr. Alban
Fěrster. op. 172. Trio v lehkém slohu pro klavír, hou-
sle a cello. Brahms, op. 79. Dvě rhapsodie pro klavi
na 4 ruce. (Upravil Klengel.) D'Albert, Flauto solo
Opera. Klavirní výtah s textem. Album international
Skladby moderních komponistů pro klavír na 2 ruče
Rimski-Korsakov. Legenda e neviditelném měst
Kiteši a Panně Fewronii. Klavirní výtah s textem
Novák
M U
Josel Suk
Urbánek
Hlávkův
March
Říhovský
Suk
Bohuslav hrabě
Hartmann
Ernstův
Sokol
Glinkův
Mahler
Váša Suk
Fěrster
Brahms
Albert
Flauto
Korsakov
Ed
Praha
Kollowrat
Kiteš
Hlahol
údolí nový
píseň vinohrad
Eddice M . U
Fismoll
Král les
international skladba
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Nemoc velkovévody Toskánského. Ze Sale
purku, 2. listopadu. (K. k.) O stavu velkovévody
Toskánského sděluje se dopoledne: Předevčírem
hodiny, včera celý den strávil mimo lože v posuno-
vací židli. Noc je dost nepokojná. Bolesti na nohou
a rukou od ležení. Při všeobecné zemdlenosti žádná
horečka. Akutní bronchitida minula až na nepatrný
kašel. Poněvadž nebezpečí zdá se býti odvráceno
poněvadž celkový stav až na velkou slabost, způse-
benou těžkou nemocí, jest přibližně takový, jako by
před akutním onemocněním, nebudou na dále vydá-
vány žádné zprávy.
= Hraběnka Zámojská šílená? Z Petro-
hradu oznamují, že hraběnka Marie Zámojská, je-
jíž železniční dobrodružství nedávno takový rozruch
vzbudilo, jest šílená. V Petrohradě se však utvoli
výbor ze šlechtičen, jenž chce zachrániti hraběnku
před blázincem, kam ji její manžel chce dáti.
= Ztrála 8000 marok. V kupé I. tř. rychlíku, do
jíždějícího z Hlagenu do Frankfurtu n. Moh., nechal
cestující leželi peněženku s 8000 mk. Zpozorova!
ztrátu teprve o několik hodin později. Dosavadní pá-
trání po penězích bylo bezvýsledné
— Výbuch granátu Z Bourges, 2. listopadu.
(K. k.) V zdejší dělostřelecké střelnici vybuchl dnes
granát, při čemž usmrceno bylo 5 dělostřelců a jedna
osoba civilní. 7 osob bylo raněno, 3 z nich těžce
= Poslední Butllor. V Pešti zemřel právě v nej-
větší chudobě poslední potomek hraběcí rodlny Butt
lerovy, jejíž zakladatel při smrti Valdátýnově hrál
historickou úlohu. Poslední Buttler byl soustružníkem
železa a jeho manželka, která dosud žije, prodáví
na trhu zeleninu. Za Marie Terezie se rodina Butt-
lerova vystěhovala do Uher.
Zámojská
Butt
lerův
Buttler
Marie Terezia
Sala
Petrohrad
Hlagen
Frankfurt
Mohan
Bourges
Pešť
Uhry
Petrahrad
27
article
= Mor. Z Marseillu, 2. listopadu. (K. k.
Dva námořníci poštovního parníku »Ville de Naplese,
připluvšího z Tunisu, kteří onemocněli za podezře-
lých příznaků, byli podrobeni lékařskému dozoru.
Zdravotní stav cestujících je znamenitý. Loď bude
dezinlikována a krysy na ní vyhubeny.
K sebevraždě chéfredaktora „Pester Lloydu“
který zastřelil se pro finanční nesnáze, oznanuj
z Pešti: Veigelsberg po delši dobu zápasil s peněžní
tísní, jakkoli měl po desítiletí 20.000 a posléze jake
chéfredaktor „Pester Lloydu“ 30.000 K služného. Před
krátkou dobou poskytla mu společnost Lloydu zá-
lohu 50.000, jež však nedostačily ani na nejnalé-
havější dluhy. Tyto odhadují se na 500.000 K, mez
nimi mneho lichvářských závazků, které jej po de-
setiletí tisnily.
= Dopadený Iupič. Z Krakova, 2. listopadu
(K. k.) Dle zprávy sem došlé byla jedna ze 3 osob
zúčastněných při loupeži ve zdejším bankovním do-
mě fy. Eibenschitzovy dnes v Katovicích při měnění
peněz zatčena. U zatčeného bylo nalezeno 3500 K
Velkou část ukradených cenných papirů lupičov
spálili v osvětimském hotelu. Tito 3 lupiči pocházej
z ruského Polska
= Vzažda z viluosti. Ze Štutgartu, 2. listo-
padu. Dnes v noci byla na staveništi v Johannes-
strasse nalezena 14letá Anna Schabelova, dcera ob-
chodnika s lahvovým pivem, zardousena. Jde o vraždu
z vilnosti. Divka byla včera mezi 5. a 6. hodinou
večer poslána nakoupit a již se nevrátila. Po pa-
chateli není stopy.
Mor
Ville
Naples
Lloyd
Tito
Vzažda
Schabelův
Marseille
Tunis
Pešť
Krakov
Katovice
Polsko
Johannes
Pester Lloyd
28
article
= Srážka na uliční drázs. Ze Štyrského
Hradce. 2. listopadu. Včera srazily se zde dva
vagony elektrické dráhy, při čemž bylo sedm osob
zraněno. Oba vagony byly rozbity.
= Půtka s Roosoveltem. Před delší dobou při-
nesli jsme zprávu o prudkém novinářském zápasu
mezi presidentem Rooseveltem a roverendem drem
Longem. Roosevelt ostře krilisoval Longův přirodo-
pis pro elementární školy a tvrdil, že kniha obsahuje
největší nesmysly, což byl asi dosti správný úsudek.
neboť reverend dr. Long psal ve svém dile na pří-
klad o ježkovi, že se váli v napadaných jablkách,
napíchá si je na bodliny a odnáší do své skrýše, kde
je požírá. Long se stal od té doby nesmnířitelným ne-
přítelem Rooseveltovým a tropí si z něho nyní často
posměch, bera jej na mušku jako sportsmana. Kdym
se president nedávno odebral na lov medvědů do
Louisiany, uveřejnil přírodovědec několik štíplavých
článků, v nichž sesměšňoval prosidenta jako lovce,
jenž nerozezná medvěda od vlka. Nyní, když se Roo-
sevelt navrátil z lesů louisianských, obnovuje Long
k velké zábavě obecenstva své útoky a plní časo-
pisy dlouhými články o loveckých dobrodružstvích
presidentových. „Nejste žádný sportsman, pane Roa-
sevelte“, píše, „vaše nebezpečné honby na medvědy
lscu nesmyslem. Sedíte v lesích Louisiany se šesu
Roosevelt
Long
Longův
Rooseveltův
Roa
Štyrský Hradec
Louisiana
29
article
nebo sedmi skutečnými lovci medvědů, sedmdesáti
dobrými psy, dvěma chirurgy, nesčetnými zevlounya
řadou fotografů a žurnalistů, kteři o vašich hrdin-
ských činech museji ihned podávati zprávy užaslému
světu. Pravý lovec odešel by do lesů bez tohoto
hubnu a nečekal by na pochivalu davu. To však vy,
pane Roosevelte, nedokážele!“ Tímto tonem jde to
na celých sloupcích dále. Roosevelt, jemuž se tu vy-
týká zbabělost, nezůstane zajisté dlužen odpověd.
= Christian science v Berllně. Neplecha tak zv.
křesťanské vědy, jejíž kolébka stála v Americe, po-
činá se rozlézati po Evropě. Zachvátila již Londýna
nyní šíří se také v Berlíně. Sdružení najalo v Berlíně
první patro nově vyslaveného Ledového palácea
koná v něm dvakrát týdně modlilby a vyučování
Christian science, jejíž učení a podslatný obsah jes
umění occultismu, zkomoleného křesťanství a mesme-
rismu, vyvinula se ze zcela nepatrných počátků.
Roku 1878 založila mrs. Eddyová v Lynnu ve státě
Massachusettsu vysokou školu pro křesťanskou vědu
a dosáhla pro ni následkem mizerných zákonů stát-
ního uznání. Devět let byl jedinou učebnou této ko-
leje pokoj, v němž mrs. Eddyová bydlela a sama byla
jedinou učitelskou silou. Honosným záhlavím dopisů
a velkou reklamou v novinách podařilo se jí přivábiti
celou řadu žáků, od nichž přijímala sto až dvě slě
dollarů za učebný kurs, trvající šest až osm neděl.
Roosevelt
Christian science
Eddyová
Amerika
Evropa
Londýn
Berlín
Lynn
Massachusetts
vysoký škola pro křesťanský věda
30
article
Nemajelní mohli již za sto dolarů nabýti moudrosti
křesťanské vědy. Po devítilelém trvání obchodu ze-
mřel manžel mrs. Eddyové ochrnutím srdce. Mrs.
Eddyová však tvrdila, že smri jeho byla zaviněna
magnetickou otravou a označila bývalého studujícího
své koleje, kterého pro neposlušnost relegovala, jako
vraha. Příznaky takověto magnetické otravy jsou dle
mrs. Eddyové stejny, jako při otravy otrušíkem. Na
neštěstí prý na svém muži zpozorovala přiznaky
otravy příliš pozdě, jinak byla by proti nim bojovala
mocí své vůle. Přer to, že mrtvola byla pytvánaa
zjištěno ochrnutí srdce jako příčina smrti, získal ten-
to nesmysl mrs. Eddyové mnoho nových přívrženců,
takže se svou kolejí přesídlila do Bostonu, aby odtud
mohla rozvinouti propagandu ve větším měřítku.
Shromáždila kolem sebe mnoho žáků, nejlepší z nich
vzdělala na učitele a podařilo se jí zjednati si pro
své účely velké kapitály. Brzy zvedal se v Bostonu
nádherný chrám vědy, jenž stál miliony dolarů. Ne-
unavná zena pokračovala v organisování svého pod-
niku, podporována několika fanatickými žáky a roz-
šířila své učení také do Evropy. První obětí křesťan-
ské vědy v Berlíně stal se obchodník, jenž, nadšen
učením mrs. Eddyové, odešel do Ameriky, aby na
původním místě pro podnik působil. Jeho obchod
koupil Američan, který jej vedi dále dle zásad kře-
sťanské vědy a zřídil v krámě oltář. Dodělal se jen
toho, že brzy nemohl zaplatiti ani nájemné a věřitaš
mu zabavili nábytek.
Eddyová
Američan
Boston
Evropa
Berlín
Amerika