ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 440872f0-7683-11dc-842b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: place 124, person 134, org 21, work 8
1 masthead
Strana2
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
3. listopadu 1907.
4 masthead
Čísle 304.
5 article
»civilisované« Evropy může se beztrestně vraždit živola schopný národ. To jest možné jenom v Madarii . .. Děkujeme šlechetným poslancům, kteří se nás zastali na rakouském sněmu, děkujeme všem, kdož s námi cíti.
Evropa
6 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. listopadu. (Polské listy o Černové.) O udalostech černovských sta- čily polským listům z počátku jen úřadní zprá- vy, zasílané tiskovou kaneeláří dle uherského úřadního originálu. Teprve české protesty na říšské radě upozornily Poláky na dosah černov- ského krveprolití a od té doby některé jejich listy, zejména „Nová Rel.“ a „Dzien. Polski věnují této věci více pozornosti a neskrblí svý- mi sympatiemi k obětem maďarské hrůzovlády. Výjimkou mezi haličskými listy jest opět vše- polské „Slowo polskie“. Můžeme bez obavy, že se nám vytkne přepínání, říci, že tak porfidně, jako o černovském krveprolití píše „Sl. pol.“. netroufaly si psáti ani maďarské orgány koaliční. Uherská vláda a její orgány spokojily se tvrze- ním, že na četnictvo v Černové bylo útočeno ka- mením a některý maďarský zpravodaj ve své „naivnosti“ šel tak daleko, že střelbu ostrými náboji do bezbranného lidu ospravedlňoval i tím, že 14letá dívka se holýma rukama sápala na žandarma, ozbrojeného manlicherovkou a šavlí.
Polák Černo Praha
7 article
Ale žádný maďarský list si netroufá lháti, že černovský lid vytáhl proti četníkům nějak ozbro- jen. Na takovou perfidní lež zmohlo se jedině „Sl. pol.“, tedy list, bohužel, také slovanský. V jeho čtvrtečním čísle čteme v pešťském dopise doslovně: „Mistní úřady ružomberské nedbaly hrozeb (!) Slováků. V noděli poslaly do Černové několik (!) četníků, aby udržovali po- řádek a nařídily děkanovi v Ružomberku, aby vykonal posvěcení chrámu. Zástup za sy- pal přijíždějící kamením, hnal na ně útokem s vidlemi, klacky a cepy. Střelba do vzduchu (1!) podnítila zástup k ještě silnějšímu výbuchu. Vrhlise na žandarmy atito, když už byli zraněni, dali čtyři salvy.“ Tu co slovo, to vědomá lež! Taková lež byla by po- chopitelna, kdyby ji byl podlý člověk psal hned po krveproliti, dokud nebyly známy všechny podrobnosti o nedělních udalostech v Černové.
Slovák Ružomberok
8 article
Ale list byl psán třetí den po krveprolití, kdy pisateli už musil býti znám pravý stav věci proto jeho vědomé lži jsou nejsurovější perfidie. která se neštití utrhati na cti ani lidem a ne- vinně povražděným. Ale „Sl. pol.“ nejen že pro oběti maďarské brutality nemá slova politování, ještě se je snaži zlehčiti v očich polských čtenářů. Píše, že slo- venská inteligence je prodchnuta ideami o pan- ství všeslovanském pod ruským protektorátema že slovenský lid proti Maďarům popouzejí če- ští emisaři, kteří pod rouškou panslavismu chtějí rozšířiti nadvládu českou i na Slováky atd. Za to Maďary líčí jako opravdové nositel kultury do krajů, obydlených divochy ru- munskými a slovenskými! Jsme zvyklí čitati ve „Sl. polsk.“ nejhrubší útoky na národ český, ale něčeho tak sprostého, jako je tento referát o černovském krveprolití, nenadáli jsme se ani do orgánu posl. Glabiňského.
Maďar Slovák
9 article
V Praze, 2. listopadu. (Kandidatur Ign. Daszyňského.) Sociálně-demokrati- cká strana nesla těžce porážku Ign. Daszyňského při letošních všeobecných říšských volbáchv Haliči. Hned po volbách prohlásil ústřední orgán německých socialistů, že strana nebude v parla- mentě dlouho postrádati tak vynikajícího pra- covnika, jakého má v Ign. Daszyňském. Sku- tečně již za letních prázdnin vzdal se Rege mandátu za polský volební okres fryšlátsko- bohumínský ve Slezsku, aby učinil místo Da- szyňskému. Doplňovací volba vypsána na 14. prosince a socialisté vyhlásili již v uprázdně- ném okrese kandidaturu Daszyňského. Proti němu staví polská strana křesťansko-lidová kandidaturu říšského poslance Stohandla. Nemůže býti pochybnosti, že Stohandel bude jen kandidátem sčítacím, neboť na vítězství klerikála není v tomto okrese ani pomyšlení. Pi volbách květnových Reger obdržel 6901 z ode- vzdaných 9485 hlasů; okres je tedy ze dvou třetin socialistický a nikdo jiný, než socialist v něm zvolen býti nemůže.
Stohandl Reger Praha Igny Halič Slezsko
10 article
V Praze, 2. listopadu. (Ministerské choutky posl. Glabiňského.) „Kur. Lwow.“ odhaluje zajímavé podrobnosti o ústup- cích, činěných vládou haličským Polákům. Jak již sděleno, Rusové mají dostati dva nové pro- fosory na lvovské universitě — dra. Horbačev- ského z Prahy a dra. Zobkova ze Záhřeba — imatrikulace ruských posluchačů má se konati latinsky, jiné zápisy a disciplinární jednání má býti na příště polské a ruské, ruskému osvětovému spolku „Prosvita“ má se dostati státní podpory, má být umožněno zřízení rusk hypoteční banky a obcím dá se právo stanoviti si úřadní jazyk. Všechny tyto ústupky povoleny Rusům teprve tehdy, když k nim dalo svolení předsednictvo polského kola, v němž zasedá také prof. Glabiňski. Jest mimo to známo, že prof. Glabiňski se dříve o ústupky ty smlouval s ryt. Vasilkem, takže sám v sestavování ústupků měl činné účastenství. Když však do polského kola přišla zpráva o dohodě vlády s maloruským klubem, prof. Glabiňski dal ve svém „Slowě polském“ troubiti na polach proti polskému ministru krajanu hr. Dzieduszyckému. který prý povoluje Rusům ústupky za zády pol- ského kola a na účet Poláků a dal sebe vyhlásiti za nejlepšího kandidáta na hodnost polského ministra krajana. Ale lež, jako všude, měla zde krátké nohy. Posl. Abrahamowicz oznámil úřadně, že vláda s Rusy vyjednávala stále ve srozumění s předsednictvem kola, tedy i ve sroz- uměním s prof. Glabiňským a náhlý kandidát polského ministerstva musí si dát na čas opě zajít chut.
Polák Rus profesor Glabiňski Vasilko Dzieduszycký Posl Glabiňský Praha Záhřeb
11 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. listopadu. Ruskou vládou suspendovaný katolický biskup Minulý týden ruská vláda prohlásila katoli ckého biskupa vilonského, barona Roppa, za se sazeného. Biskup byl povolán do Petrohradu kde byl na nádraží už očekáván úřadníkem mi nisterstva, jenž mu oznámil prosbu ředitele de partementu pro jinověrná vyznání, aby ho na- vštívil. Tam mu pověděli, že je z úřadu biskup- ského sesazen, a ředitel mu laskavě poradil, aby požádal gradonačalníka za dovolení k pobytu v Petrohradě, až mu bude dodán carem pode psaný dekret o sesazení. Biskup na to prohlásil že v Petrohradě zůstane bez gradonačalníkova dovolení tak dlouho, dokud ho úřadně nepo prosí, aby se z Petrohradu odebral. V Petrohradě biskupa navštívili dva spolu pracovníci novin: polského „Kraje“ a „Birže vých Vědomostí“ Podle jeho vlastních výpovědí měla se jeho věc jak následuje: Biskup Ropp byl poslancem druhé hosudar stvenné dumy, kde založil katolicko-konstitučnou stranu. Strana jeho měla býti protisocialistick a všecky neruské národnosti měly v ní míti poll- tický střod na půdě národnosti a křesťanstv (katolického). Vilenský generál-gubernátor Kře- vinský viděl v politické činnosti biskupově snahu revolučně separatistickou a učinil opatření, aby strana biskupa Roppa zastavila svov činnost.
Roppa Praha Petrohrad Kře
12 article
Brzy po rozpuštění dumy Ropp měl slyšen u Stolypina, jenž mu řekl, že si na něj nestě- žují jen Rusové, nýbrž i Litevci, a že by ho pro- sil, aby si vybral některou jinou diecezi, kam by si přál býti přeložen. Biskup si vzal lhůtu na rozmyšlenou, a když v srpnu zase přijel do Pe- trohradu, prohlásil Stolypinovi, že ani se nepo- děkuje, ani do jiné dieceze nepůjde, profože ho může přeložit nebo suspendovat pouze řím- ská kurie, a nikoli carská vláda. Ministr na to. že byla již římské kurii naň podána žaloba a že pokládá další jeho meškání ve Vilně za ne- možné. Ředitel departementu pro jinověrná na- řízení mu pravil, že osobně v Římě o jeho zále- žitosti rozmlouval s papežovým státním sekre- tářem Mery-del-Valem, jenž souhlasí, že se Ropp na biskupské stolici vilenské stal nemož- ným. Biskup odpověděl, přeje-li si římská kurie jeho odchodu, že ovšem půjde. Vláda tuto od- pověď oznámila do Říma v tom smyslu, že Ropp souhlasí. K tomu, co pověděl sám biskup, dlužno ještě dodati, že biskup Ropp je vlastně Němec (baron von Ropp) a na Poláka si hraje jen z tím účelem, aby Poláky získal pro svou činnost „apoštolskou“. Činnost tuto zavrhovala sama
Ropp Stolypin Rus Litevec del Valo Němec Polák Vilno Řím
13 article
národně-demokratická strana polská a mezi n a biskupem Roppem vzniklo tak prudké nepřá- telství, že si biskup netroufá po svém sesazení do Polska a nebude-li mu možno zůstati v Pe- trohradě, chce se usaditi v Pskově. Letos v letě si do vílenské dieceze pozval cizí missionáře, kteří pod jeho ochranou převá- děli pravoslavný lid do lůna církve římské. Ru- ská vláda tomu nepřekážela, pokud se srovná- valo s novými zákony. Ale biskup Rusy nejen pokatoličoval, nýbrž také jejich národnosti kladl osidla, ignoruje dohodu ruské vlády s římskou kurii o dodatečném obřadném jazyku, jímž má býti při katolických Rusech ruština. Biskup Ropp však uznával pouze právo polštiny v té příčině. I to byla jedna ze stížností ruské vlády na působnost vilenského biskupa. Křivda se tomu fanatickému Němci nestala.
Ropp Rus Ruse Křivda Němec Polsko Pskov
14 article
Intimný život ruských studentů. Ruští studenti od čtyřiceti lct se připravo vali, že nihilismem zreformují celý svět, a pře devším arci Rusko. Za tu dobu vykonali nejeden skutek, jenž na vždy bude vzpomínán historlí jako bylo na př. zavraždění cara Alexandra II osvoboditele sedláků a jižních Slovanů. Skutky posledních let jsou příliš na jevě, aby bylo třeb o nich se zmiňovati. Není nepoučno nahlédnouti do intimnéh živeta ruských studenjů dneška. Jsou tomu čtyry leta, co docent moskevsko university M. A. Čelnov vyzval studenty mo skevské univorsity, aby mezi sebou vykonali vše obecnou zpověď o svém pohlavním životě a se- brali o tom data. Hlavní otázky byly, kterak na jejich pohlavní život působily takové nevyhnu- telné podmínky, jako rodina, škola, divadlo a li- teratura, Studentům byl rozdán zvláštní dotaz- ník a oni jej vyplnili s tou upřímností, která vůbec charakterisuje Rusy a patří mezi jejish nejkrásnější národní vlastnosti. Dotazníků bylo zodpověděno 2150. Pan Čelnov material pe- člivě zpracoval a nyní uveřejnil v časopise „Utro Rossii“.
Čelnov Rus Rusko univerzita M . A Utro Rossie
15 article
Nejprve vychází na jevo, že pohlavní život u ruských studentů začíná mnohem dříve, nežli se dosud za to mělo, a to mezi 14—17. rokem Kolem 20. roku již 25 pet. všeho studentstva má za sebou vážnou venerickou nemoc. Kromě toho 6 pct. se přiznává, že se oddávají tajnému jednoosobnému smilstvu. Ve věku, kdy opouštějí universitu, jen 1.47 pel. všeho studentstva je docela zdrávo. Skoro všichni studenti vyznávají, že „žijí v hluboké různosti s rodiči“ atd. Ale svědčí, že rodina nikterak nepůsobila na vývoj jejich chtíčů a vášní, rovněž ani škola. Jhonu tedy zí- skali výhradně mimo rodinu a mimo školu. Dr. Čelnov vidí spásu mládeže v zlepšení materialných podmínek, v uzavírání časných sňatků, v tom, aby studenti se vrátili k rodmně a škole a vůbec k činnosti kulturné, jakož aby mezi sebou propagovali pohlavní zdrželivost.
doktor Čelnov
16 article
Roztržka v táboře francouzských socialistů. V táboře socialistů franeouzských je velký nepokoj. Přímým podnětem koníliktu, jenž bez- pochyby povede k roztržce, je prohlášení ra- dikálů, učiněné na jejich posledním sjezdu, že budou při volbách podporovati pouze ty soci- alisty, kteři potírají Hervéovy protivlastenecké zásady. Pravé křídlo sněmovní frakce spolčené socislistické strany vydalo prohlášení, jímž se zříká Hervéa a vyslovuje se pro reformní poli- tiku republikánského bloku. Osmnáete poslanců za vedení Paul Broussa a Bretona po- depsalo toto prohlášení, jež vyvolalo v táboře socialistickém značný odpora bylo živě kriti- sováno ve schůzi socialistických poslanců, svo- lané 30. října. Nejprudčeji napadl manifes Jules Guesde, jenž uvedl, že sice sám pro- testoval v Nancy a Stutigartu proti Hervéovi. ale že odpor proti Hervéovi neopravňuje část socialistů, aby vyznávali lásku měšťácké straně a vládě. V další debatě objevilo se, že část revoluční skupiny zvané »Blanquisti«, Vaillant, Sembat, Grossnier sympalisují s Broussem, jejž podporovali pouze přátelé Hervéovi. Návrh Guesdův byl zamitnut 19 proti 14 hlasům Zá- ležitost Hervéova bude projednávána v národní radě dělnické, kde Hervé má oporu ve skupině
Hervéův Broussa Breton Jules Guesde Sembat Grossnier Brouss Hervé Guesdův Zá Nancy
17 article
»Konpedance práce« a je možné, že spojí-li se s Guesdem, vytlačí Broussa a jeho skupinu. Jaurés vrátí se k sezení národní rady ze Ženevy, kde pořádá přednášky za vstupné ve prospěch svého listu »Humanité«, jehož exi- stence je stále ohrožena. Zdá se, že Hervé je jen záminkou k oživení starých bojů v táboře socialistickém, kde noví lidé se hlásí o vedení a chtějí odstraniti některé nynější vůdce. Dohoda francouzsko-španělská. Španělský ministr zahraničních věcí Sa- lazar ujistil zpravodaje žurnálu »Pelit Pa- risien«, že dohoda francouzsko-španělská nyní pevnější nežli kdy jindy. Po- tvrdil též zprávu, že španělský král pozval pre- sidenta republiky do Madridu. Úřadní pozvání bylo španělským ministrem zasláno ministru zahraničných věcí Picho- novi. Později hude ustanovena doba této ná- vštěvy, jakož i vyjíždky do Andalusie, kterou chtějí podniknouti ministerský předseda Cle menceau a ministr vojenství gen. Picquart Politické dozvuky procesu Hardenova, Maxmilian Harden vyjádříl se o zakročen st. zástupce proti němu, že jeho situace ne- bude nepříznivější, budouť vedeni nyní i svědei v dřívějším procesu nevyslýchaní. Se stanoviska liberalismu měly by ale býti prý strany všechny postaveny úplně na roveň, neměli by generálové a jiní úřadnici chráněni býti státním zástupcem, kdežto soukromník se musí při urážkách na cti chrániti sám. Vídeňský křesťansko-sociální »Montagsblatt« tvrdí, že polieie vídeňská měla dobré vědomí o pohlavní zvrhlosti kn. Eulenburga, už když tento v Vídní dlel jakožto vyslanec. Ostatně prý ve Vídni nebyl obliben, poně- vadž se radami svými rakouským ministrům vměšoval do rakou- ských záležito s tí. V »Echu de Paris« tvrdí pan Mévil, že kn. Bülov pracuje ještě dnes s odbytým panem Holsteinem a že tento jest častým hostem v zahraničním úřadě berlínském.
Guesde Broussa Jaurés Hervé Hardenův Harden Paris Mévit Holstein Ženeva Madrid Andalusie Vídeň Bülov
18 article
Papež těžce nemocen. »Eelair«, obyčejně dobře zpravený o vě- cech vatikánských, tvrdí, že dnes konati se bude konsilium tří lékařů u lože papežova, jemuž nohy prý otékají a který i křečmi v nohou trpí. Také srdeční činnost papežova jeví prý poruchy — tudíž vesměs vážné známky rozru- šení celého organismu. Vilém II. do Anglie. Dle »Local Anzeigru« bude Vilém II. na své listopadové cestě do Anglie provázen i nově jmenovaným st. tajemníkem Schoenem jakožto zástupcem zahraničného úřadu a ministrem vo- jenství. Snaží se tedy Němci přece dáti cestě eísařově vysoce politický ráz. Návrat Dernburgův. Státní tajemník německý pro osady, Dern- burg, vraceje se z vých. Afriky, vyjádřil se, že vých. africká osada se svými 10 mil. obyv. jest pro Německo velice cennou. Země jest úrodná. Velikých požadavků peněžních na osadu nepři- náší prý z cesty své sebou. Arcibiskup proti universitnímu profesoru. Jak známo, zakázal arcibiskup kolínský Físcher studentstvu katolickému navštěvovati přednášky pokročilejšího profesora universitního Schroera na universitě bonnské. Ministerstvo pruské povolalo nyní k sobě kuratora univer- sity, ehtějíc zakročiti na ochranu svobody učení a chtějle chrániti prý i právo katolických boho- sloveů, aby zjednali si tito vzdělání jak a kde chtějí. U nás, jak známo, nesmějí si samostat- nější bohoslovci zříditi proti vůli prelátů svých ani — společek.
Vilém II Schoen Němec Dernburgův Anglie Afrika Německo Vocal Anzeigra Físchry studentstvo
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Národnostní rozdělení země, jak mu Němci rozumějí v Tyrolech. Berlínský »Allg. dent. Schulverein« má také pro své tyrolské zá- ležitosti svého zvláštního referenta. Je to jakýsí pan dr. Rohmeder a z péra jeho čteme v »Inus- brucker Nachrichten« podrobný referát o svěře- ných mu záležitostech. Pojednávaje o zemském sněmu tyrolském, nazývá referent všeněmecké organisace, tak zv. autonomistické snahy tyrol- ských Vlachů, snahami směřujícími k roz tr- žení země, kteréž by, jak každý vl, nebylo ničím jiným, než předchůdcem zemězra dy. Dr. Rohmeder stěžuje si, že tyto trhanské snahy jsou od vlašských vůdců bezohledně a vášnivě šířeny. Veřejně káže prý se a žádá zřízení po- hraniční province »Trentina« a jazykové povia- štění Němců v této části jižních Tyrol, ku které- muž cíli by Vlaši rádi zřídili novou, italskou provinci Alto Adige. Poměry tu panující hraničí prý až na anarchii. Tak slaví se tu demonstra- tivně narozeniny italských králov- ských manželů, bývalí ministři italšti ce- stují po Tridentsku, zřizování německých škol se tu maří, prostředky protizákonnými soudcové prý vynášejí tendenční rozsudky. Vyvěšování zemských praporů považují Vlaši za zúmyslnou urážku. Se strany německé zřízen byl v Trident- sku »Tyroler Volksbund«, jehož účelem je mezi jiným také zachování jednoty země, pomoc povlaštěným Němcům, kteři by se k jazyku otců rádi vrátili. Německé hnuti ve velikém stylu zahájené neochablo, žádají se německé školy a návrat k německé obcovací řeči v bývalých německých obeích. Pamětihodná jsou odhalení
Němec doktor Rohmeder Vlach Trentin Tyroly Tridentsko Trident Alta Adige Tyroler Volksbund
20 article
Rohmederova o práci říšskoněmecké marky v již- ních Tyrolích; tyto příspěvky však nestačí a Roh- meder dovozuje, že všenémecké hnutí v Tyrolích neobstojí bez příspěvku »Všeobecného německého Schulvereinu«, neboť vídeňský Schulverein nucen jest obraceti všechny své prostředky do Čec a Moravy. Kromě toho nenachází se tyrol- ské Němectvo ve šťastném položení Němectva v Čechách. kdež Němei Čechy ze tří stran obkličují, kdežto v Tyrolích Němci vydáni jsou s mnoha anebo se všech stran nepřátelským Vlachům. Némci v Tyrolich musejí jim podlehnouti — dovozuje emisař »Všeobecného německého Schulvereinu« — a podlehnou, jestliže jim šedesátimilionový hospodářsky kvetoucí národ Němců v německé říši peněžitě a morálně nepomůže atd. Tak vida, Němce! V Tyrolsku jsou obhájci zemské jednoty proti vlašským trhanským choutkám až na krev, předvídajíce tam nevyhnutelnou zradu země, to jest připojení vlašské části Tyrol k Italii. A v Čechách? První a poslední slovo našich Němců zní: roztržení země, zničení její jednoty a také zemězrada, neboť konce konců u nás v Čechách jsou na vlas tyže, jakých se leká statečný Rohmeder nikoli pro Rakousko, nýbrž pro »Gross- und Alldeutschland«, jemuž připojiti chtějí Všeněmci všechny kdysi buntovní země rakouské. Výborný národ, tihle Němci, čím jsou dohřáti v Tyrolích, tím pálí nás v Čechách; ano německé zásady politické a autonomistické jsou jako proslulý kabát, který se může nosit podle potřeby na ruby anebo na lícl — C. k. akademie umění. Realislický denník přečta náš páteční článek o c. k. aka- demii umění, chlubí se, že jest věnován celý polemice s jeho stanoviskem v této záležitosti.
Vlach Němec Morava Čechy Tyroly Tyrolsko Rakousko Grossund Alldeutschland
21 article
Litujeme upřímně, že jsme polemisovali s řeče- ným stanoviskem. Neboť stanovisko, které po čtrnáct dní zápasí co nejrozhodněji proti jmenování německých profesorů na c. k. akademii umění, a dne patnáctého náhle pro- hlásí, že o jmenování na akademii nemá roz- hodovati národnost, nýbrž jenom umělecká kvalifikace, aby o čtyři dny na to připojilo, že jedině takovým způsobem lze zabrániti ně- meckému rektoru na akadomii, stanovisko, které po tom všem prohlásí slavnostně odpor proti némeckým profesurám za křivdu proti Němcům aby na konec během 48 hodin neméně slav- nostně ujistilo, že bude i na dál profestovati proti chystanému jmenování německých profe- sorů a při tom ujišťuje, že se nemění, takové rozkošné stanovisko opravdu nezasluhuje, aby se mu křivdilo. Na takové stanovisko možno hleděti jenom jako na curiosum mezi stano- visky. Kdybychom měli v Praze nějaké psy- chologické museum, musilo by v něm stano- visko takové víseti na čestném místě a sice v oddělení pro logiku (a sice logiku trans- cendentální!). Jenom ještě a to docel
Němec Praha
22 article Hudba.
Hudba. + České kvartelo započalo právě deset koncerty v Rusku letošní sezonu, jež bude po- čtem koncertů ještě skvělejší předcházejících. Již teď dostoupil počet projektovaných koncerto jednoho sta. Kvartetu jest absolvovati předem řadu koncertů v Německu, a sice 7 koncertů v Lipsku, 5 v Berlíně a 5 v Mnichově. Mimo to vázáno jest po dvou večerech v Hamburku a Frankobrodě, Vratislavi a Mohuči, po jednom koncerlě v městech: Jena, Tübingen, Erlangen Štutgart, Würzburg, Augsburg, Norimberk, Koblenz, Freiburg, Brunšvik, Štětín, Hannover Bernburg, Kassel, Marburg, Katovice, Poznan. Wiesbaden a Heidelberg. — V Nizozemí enga žováno jest sdružení třemi koncerty v Amstero- damu, dvěma v Haagu, po jednom: Rotterdam Dordrecht, Breda, Leyden, Haarlem, Deventer Zuiphem a Nijmegen. — Ve Španělích uzavřelo kvarteto smlouvu na 6 koncertů ve filharmoni- cké společnosti v Madridě, mimo dva koncerty v Barceloně a koncertů v Saragosse, Oviedu Koruně. — Na cestě z Holandska do Španěl absolvuje kvarteto dva koncerty v Paříži. — V Rakousko-Uhersku hraje kvartelo mimo kon- certy Českého komorního spolku v Praze tři- kráte v Pešti, dvakráte ve Vídni, dále ve Šlvrském Hradci, Záhřebě, Sibíni, Velkém. Va radině. Na konec sezony položeno tournée po Balkáně, které se teprve projednává.
Španěl Rusko Německo Lipsko Berlín Mnichov Hamburk Frankobrod Vratislav Mohuč Jena Tübingen Erlangen Štutgart Würzburg Augsburg Norimberk Koblenz Freiburg Brunšvik Štětín Hannover Bernburg Kassel Marburg Katovice Poznany Wiesbaden Heidelberg Nizozemí Amstero Haag Breda Leyden Haarlem Nijmegen Madrid Barcelona Saragoss Oviedo Holandsko Paříž Rakousko Uhersko Praha Pešť Vídeň Šlvrský Hradec Záhřeb Virginie Balkán Rotterdam Dordrecht Deventer Zuiph Český komorní spolek
23 article
+ Slovenské lidové písně. Nikdo nedovedl bol nou, úfrapyplnou náladu krásných písní slovenských tak mistrně vystihnouti, jako podařilo se to Vitězslavu Novákovi ve sbírce 25 originálních lidových písní slov. Z těchlo písní poznáváte celou velkou hudební poesii Slovenska a jcho lidu. Novák pro- půjčil jim celé své umění tak, že jsou skutečnými kabinelními obrázky v literatuře národních písní. Právě vyšlo v edici M. U. čtvrté vydání a stojí ve velmi skvostné úpravě i se zvlášť připojeným zpěvním hlasem v kapesním formátě pouze 4 koruny. Nakladatel Mojmir Urbánek v Praze vě- nuje ze všech, v ponděli dne 4. t. m. pro- daných výtisků 25% vdovám a sirotkům po zavražděných v Černové. + Z České tilharmonis. Dnes přesně o 4. hod. koná se v sále Plodinové bursy pátý symfonický kon- cert. Dirigent dr. Vilém Zemánek. Solislé pí. Marie Musilová (zpěv) a pp. Zdeněk David (klavír) a Anlonio de Grassi (housle). Pořad: Mahler: Symfonie č.4 G-dur se sopránovým solem (poprvé v Praze); Bee- thoven: Dvě romance pro housle s průvodem orchestru (F-dur a G-dur): Klavimí koncert č.3 C-moll, ouvertura k „Prometheu“. Vstuponky po 2 K na číslovaná, po 1 K na nečislovaná a po 60 h na místa k slání prodávají se dopsledne od 10 od 12 hod. v kanceláři Českého filharmonického družslva na Václavském náměsti č. 53 (I. patro) a od 3 hod. u pokladny, kde obůrželi lze po 10 h programy s vy- světlením a texlem zpěvu Mahlerovy symfonie.
Novák M U Mojmir Urbánek doktor Zemánek Musilová Zdeněk David Grass Mahler F G Prométheus Mahlerův Slovensko Praha Český tilharmonis Bee slovenský lidový píseň Klavimí koncert č . 3 Cmoll
24 article
+ Z Mladé Boleslavi. Tělocvičná jednota „Sokol“ pořádá dnes koncert Českého pěveckéh kvarteta (pp. Karel Šefrling, Rudolí Černý, Jar Novák a Anlonín Svojsík) ve dvoraně Sokolovny Začátek přesně o 1/48. hod. večer +Willy Burmester, světoznámý virtuos na hou- sle, uspořádá ve čtvrtek dne 5. prosince v Rudolfsně koncert s úplně novým programem. Záznamy na lože a sedadla přijímá Em. Wetzler, obchod s hudebni nami, Ferdinandova tř. 36. + Hudba chrámová. Dnes v neděli o 4. hodině odpol. zpívá v chrámu sv. Jindřicha pí. Ružena Ma- turová „Ave Maria“ od Lad. Vymelala a „O Maria“ od Jarm. Hrušky. + Koncert princszny Sorgy konán bude v Ru- dolfině dne 6. t. m. o 1/48. hod. več. Umělkyně, o niž pařížský „Figaro“ praví: „Sorga dans les chansons de Miarka clest la musique měme (Sorga v písníeh o Miarce jest ztělesněnou hudbou), přednese tyto tak v Praze. Program rozpadá se ve tři části a sice- 1. Křest Miarky. 2. Různé písně o Miarce, 3. Písně Lejly. Básmě k nim psány jsou Jeanem Richepinem, hudba jest od Alexandra Georgesa. Princezna Sorga pochází z královské rodiny hindostanské. Ke kon- certu jsou lístky po 6, 5, 4 a 3 K, lože po 25 K k stání po 2 a 1 K v hudebním a klavírním závodě Mojmira Urbánka v Praze, Jungmannova t 14, Hlávkův palác. + Ad. Lad. Vymetal: Hymna českého stu- dentstva. Vyšlo nákladem firmy Fr. A. Urbánek vedle Národního divadla. Cena part. a hlasů 1 K 80h Smíšený sbor, jenž na slova Ferd. Holého s prů- vodem klavíru na čtyři ruce (ad lib.) rázně pobádá školní mládež k lásce k vlasti a k osvětové práci.
Šefrling Novák Anlonín Svojsík Will Burmester Wetzler Jindřich paní Marius Hruška Figaro Miarka Lejla Richepin Alexandr Georgesa Hlávkův Urbánek Holý Mladá Boleslav Ferdinandov třída Ružen Ma Praha Jungmannův t 14 Sokol Český pěveckéh kvarteto Rudolit Černá Mojmiro Urbánek v Praga palác . + Ada Francie . A národní divadlo
25 article
+ Vit. Novák, cyklus písní Údolí nového krá- lovslví, ktorý byl v úterním večeru písní vinohrad- ského „Hlaholu“ s úspěchem proveden, vyšel v Edi- ci M. U. (Cena 3 K. — Josela Suka op. 4., dra- matická ouvertura, která provozuje se dnes ve filhammonickém koncertě v Plodinové burse vy. šla právě v klavirním výtahu na 4 ruce v Edie M. U. nákladem hud. závodu Mojmír Urbánek v Praze. (Cena 3 K.) Nové a tím časom hlodnné hudobniny. (Zprá- va hudebního závodu Mojmíra Urbánka, Hlávkův pa- lác). Voznojl, Z mých písní, 4 písně. Manozch, Valse espagnole pro piano na 2 ruce, Manoach, Marche espagnele pro přano na 2 ruce. Říhovský, Album pro mládež, pro klavír na 4 ruce (part žáka lehký) (Eddice M. U.) Suk, op. 4. Dramatická ouvertura n 4 ruce. ( K dnešímu filharmonickému koncertu v burse.) (Edice M. U.) Bohuslav hrabě z Kollowrat, Dva lístky do památníku pro klavír na 2 ruce. (Edice M. U.) Hartmann, Kadence k Ernstovu Fis-moll kon- certu, op. 23. Sokol, Glinkovy oblíbené skladby pro harmonium. Mahler, Symfonie č. 4 na 4 ruce. (K dnešnímu filharmonickému koncertu v burse)) Váša Suk, Polka z opery „Král lesů“ pro orchostr. Alban Fěrster. op. 172. Trio v lehkém slohu pro klavír, hou- sle a cello. Brahms, op. 79. Dvě rhapsodie pro klavi na 4 ruce. (Upravil Klengel.) D'Albert, Flauto solo Opera. Klavirní výtah s textem. Album international Skladby moderních komponistů pro klavír na 2 ruče Rimski-Korsakov. Legenda e neviditelném měst Kiteši a Panně Fewronii. Klavirní výtah s textem
Novák M U Josel Suk Urbánek Hlávkův March Říhovský Suk Bohuslav hrabě Hartmann Ernstův Sokol Glinkův Mahler Váša Suk Fěrster Brahms Albert Flauto Korsakov Ed Praha Kollowrat Kiteš Hlahol údolí nový píseň vinohrad Eddice M . U Fismoll Král les international skladba
26 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Nemoc velkovévody Toskánského. Ze Sale purku, 2. listopadu. (K. k.) O stavu velkovévody Toskánského sděluje se dopoledne: Předevčírem hodiny, včera celý den strávil mimo lože v posuno- vací židli. Noc je dost nepokojná. Bolesti na nohou a rukou od ležení. Při všeobecné zemdlenosti žádná horečka. Akutní bronchitida minula až na nepatrný kašel. Poněvadž nebezpečí zdá se býti odvráceno poněvadž celkový stav až na velkou slabost, způse- benou těžkou nemocí, jest přibližně takový, jako by před akutním onemocněním, nebudou na dále vydá- vány žádné zprávy. = Hraběnka Zámojská šílená? Z Petro- hradu oznamují, že hraběnka Marie Zámojská, je- jíž železniční dobrodružství nedávno takový rozruch vzbudilo, jest šílená. V Petrohradě se však utvoli výbor ze šlechtičen, jenž chce zachrániti hraběnku před blázincem, kam ji její manžel chce dáti. = Ztrála 8000 marok. V kupé I. tř. rychlíku, do jíždějícího z Hlagenu do Frankfurtu n. Moh., nechal cestující leželi peněženku s 8000 mk. Zpozorova! ztrátu teprve o několik hodin později. Dosavadní pá- trání po penězích bylo bezvýsledné — Výbuch granátu Z Bourges, 2. listopadu. (K. k.) V zdejší dělostřelecké střelnici vybuchl dnes granát, při čemž usmrceno bylo 5 dělostřelců a jedna osoba civilní. 7 osob bylo raněno, 3 z nich těžce = Poslední Butllor. V Pešti zemřel právě v nej- větší chudobě poslední potomek hraběcí rodlny Butt lerovy, jejíž zakladatel při smrti Valdátýnově hrál historickou úlohu. Poslední Buttler byl soustružníkem železa a jeho manželka, která dosud žije, prodáví na trhu zeleninu. Za Marie Terezie se rodina Butt- lerova vystěhovala do Uher.
Zámojská Butt lerův Buttler Marie Terezia Sala Petrohrad Hlagen Frankfurt Mohan Bourges Pešť Uhry Petrahrad
27 article
= Mor. Z Marseillu, 2. listopadu. (K. k. Dva námořníci poštovního parníku »Ville de Naplese, připluvšího z Tunisu, kteří onemocněli za podezře- lých příznaků, byli podrobeni lékařskému dozoru. Zdravotní stav cestujících je znamenitý. Loď bude dezinlikována a krysy na ní vyhubeny. K sebevraždě chéfredaktora „Pester Lloydu“ který zastřelil se pro finanční nesnáze, oznanuj z Pešti: Veigelsberg po delši dobu zápasil s peněžní tísní, jakkoli měl po desítiletí 20.000 a posléze jake chéfredaktor „Pester Lloydu“ 30.000 K služného. Před krátkou dobou poskytla mu společnost Lloydu zá- lohu 50.000, jež však nedostačily ani na nejnalé- havější dluhy. Tyto odhadují se na 500.000 K, mez nimi mneho lichvářských závazků, které jej po de- setiletí tisnily. = Dopadený Iupič. Z Krakova, 2. listopadu (K. k.) Dle zprávy sem došlé byla jedna ze 3 osob zúčastněných při loupeži ve zdejším bankovním do- mě fy. Eibenschitzovy dnes v Katovicích při měnění peněz zatčena. U zatčeného bylo nalezeno 3500 K Velkou část ukradených cenných papirů lupičov spálili v osvětimském hotelu. Tito 3 lupiči pocházej z ruského Polska = Vzažda z viluosti. Ze Štutgartu, 2. listo- padu. Dnes v noci byla na staveništi v Johannes- strasse nalezena 14letá Anna Schabelova, dcera ob- chodnika s lahvovým pivem, zardousena. Jde o vraždu z vilnosti. Divka byla včera mezi 5. a 6. hodinou večer poslána nakoupit a již se nevrátila. Po pa- chateli není stopy.
Mor Ville Naples Lloyd Tito Vzažda Schabelův Marseille Tunis Pešť Krakov Katovice Polsko Johannes Pester Lloyd
28 article
= Srážka na uliční drázs. Ze Štyrského Hradce. 2. listopadu. Včera srazily se zde dva vagony elektrické dráhy, při čemž bylo sedm osob zraněno. Oba vagony byly rozbity. = Půtka s Roosoveltem. Před delší dobou při- nesli jsme zprávu o prudkém novinářském zápasu mezi presidentem Rooseveltem a roverendem drem Longem. Roosevelt ostře krilisoval Longův přirodo- pis pro elementární školy a tvrdil, že kniha obsahuje největší nesmysly, což byl asi dosti správný úsudek. neboť reverend dr. Long psal ve svém dile na pří- klad o ježkovi, že se váli v napadaných jablkách, napíchá si je na bodliny a odnáší do své skrýše, kde je požírá. Long se stal od té doby nesmnířitelným ne- přítelem Rooseveltovým a tropí si z něho nyní často posměch, bera jej na mušku jako sportsmana. Kdym se president nedávno odebral na lov medvědů do Louisiany, uveřejnil přírodovědec několik štíplavých článků, v nichž sesměšňoval prosidenta jako lovce, jenž nerozezná medvěda od vlka. Nyní, když se Roo- sevelt navrátil z lesů louisianských, obnovuje Long k velké zábavě obecenstva své útoky a plní časo- pisy dlouhými články o loveckých dobrodružstvích presidentových. „Nejste žádný sportsman, pane Roa- sevelte“, píše, „vaše nebezpečné honby na medvědy lscu nesmyslem. Sedíte v lesích Louisiany se šesu
Roosevelt Long Longův Rooseveltův Roa Štyrský Hradec Louisiana
29 article
nebo sedmi skutečnými lovci medvědů, sedmdesáti dobrými psy, dvěma chirurgy, nesčetnými zevlounya řadou fotografů a žurnalistů, kteři o vašich hrdin- ských činech museji ihned podávati zprávy užaslému světu. Pravý lovec odešel by do lesů bez tohoto hubnu a nečekal by na pochivalu davu. To však vy, pane Roosevelte, nedokážele!“ Tímto tonem jde to na celých sloupcích dále. Roosevelt, jemuž se tu vy- týká zbabělost, nezůstane zajisté dlužen odpověd. = Christian science v Berllně. Neplecha tak zv. křesťanské vědy, jejíž kolébka stála v Americe, po- činá se rozlézati po Evropě. Zachvátila již Londýna nyní šíří se také v Berlíně. Sdružení najalo v Berlíně první patro nově vyslaveného Ledového palácea koná v něm dvakrát týdně modlilby a vyučování Christian science, jejíž učení a podslatný obsah jes umění occultismu, zkomoleného křesťanství a mesme- rismu, vyvinula se ze zcela nepatrných počátků. Roku 1878 založila mrs. Eddyová v Lynnu ve státě Massachusettsu vysokou školu pro křesťanskou vědu a dosáhla pro ni následkem mizerných zákonů stát- ního uznání. Devět let byl jedinou učebnou této ko- leje pokoj, v němž mrs. Eddyová bydlela a sama byla jedinou učitelskou silou. Honosným záhlavím dopisů a velkou reklamou v novinách podařilo se jí přivábiti celou řadu žáků, od nichž přijímala sto až dvě slě dollarů za učebný kurs, trvající šest až osm neděl.
Roosevelt Christian science Eddyová Amerika Evropa Londýn Berlín Lynn Massachusetts vysoký škola pro křesťanský věda
30 article
Nemajelní mohli již za sto dolarů nabýti moudrosti křesťanské vědy. Po devítilelém trvání obchodu ze- mřel manžel mrs. Eddyové ochrnutím srdce. Mrs. Eddyová však tvrdila, že smri jeho byla zaviněna magnetickou otravou a označila bývalého studujícího své koleje, kterého pro neposlušnost relegovala, jako vraha. Příznaky takověto magnetické otravy jsou dle mrs. Eddyové stejny, jako při otravy otrušíkem. Na neštěstí prý na svém muži zpozorovala přiznaky otravy příliš pozdě, jinak byla by proti nim bojovala mocí své vůle. Přer to, že mrtvola byla pytvánaa zjištěno ochrnutí srdce jako příčina smrti, získal ten- to nesmysl mrs. Eddyové mnoho nových přívrženců, takže se svou kolejí přesídlila do Bostonu, aby odtud mohla rozvinouti propagandu ve větším měřítku. Shromáždila kolem sebe mnoho žáků, nejlepší z nich vzdělala na učitele a podařilo se jí zjednati si pro své účely velké kapitály. Brzy zvedal se v Bostonu nádherný chrám vědy, jenž stál miliony dolarů. Ne- unavná zena pokračovala v organisování svého pod- niku, podporována několika fanatickými žáky a roz- šířila své učení také do Evropy. První obětí křesťan- ské vědy v Berlíně stal se obchodník, jenž, nadšen učením mrs. Eddyové, odešel do Ameriky, aby na původním místě pro podnik působil. Jeho obchod koupil Američan, který jej vedi dále dle zásad kře- sťanské vědy a zřídil v krámě oltář. Dodělal se jen toho, že brzy nemohl zaplatiti ani nájemné a věřitaš mu zabavili nábytek.
Eddyová Američan Boston Evropa Berlín Amerika