ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 44014700-7683-11dc-990f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 25, person 49, org 4, work 1
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v neděli 3. listopadu 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 304.
4 article
Na rnuní a odpol. listy před,lácí net v Praze v admnínistraei na měsíe . . . . . za čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí čonálkou dnt Lta . . . . 7 K aon ve Blialkách- . 2 K n0h na měsíe. T'oštou: na ns. . . . . k oos s dvojí zízIIkou na neřsle ne čtvrt ota . . . 1i K e
Praha
5 title
Dnešní číslo pra Prahu le o 20 stranách.
Praha
6 article Před rozhodnutím nejvážnějším
Před rozhodnutím nejvážnějším Stojíme v bezprostřední blízkosti nej vážnějších rozhodnutí zástupců národa na šeho v parlamentě vídeňském. Posledním dnem měsíce října nasta v krisi pozoruhodný obrat: Na poradě před- sedů pěti národních stran (Kramáře, Práška, Hrubana, Klofáče a Masaryka), jež trvala půl druhé hodiny, došlo k potěšitelnému sblížení: nebude sice zřízen jed notný klub, obsahující všech 84 národ ních poslanců, ale přece nastane lepš pořádek a zavládne lepší vůle v branném táboře našem než dosud Obsah uspořádání toho naznačil zpravodaj náš potud, že vy- tčeny předpoklady pro takticky postup českých stran a jejich vzá- jemné styky k sobě Nyní bohda přestane trapný stav dosavadní, »kdy čeští poslane ve sněmovně stříleli zvlášť po sobě a za vládne mezi nimi snášelivost taková, že byt i nechtěli neb nemohli všichni žíti v jedné řadě, v jednom šiku, nicméně si budou pra- covati do rukou, jsouce ve věcech všečeských za jedno.« — Po tomto sešikování se — nejspíše v dva témy — odebrali se zástupci strany agrární (Prášek), strany svobodo mýslné (Kramář), strany katolicke (Hruban) a strany realistické (Masaryk k ministerskému předsedovi bar Beckovi. Zástupce strany národně sociální a státoprávní (Klofáč) s nimi však k mini - sterskému předsedovi nešel. O čem všem vyjednáváno s bar. Beckem a s jakým vý sledkem, není dosud dáno na veřejnost. Patrně však zástupci uvedených čtyř stran předložili bar. Beckovi jisté své programové podmínky ve prospěch věci národa, na jichž splnění či nesplnění činí závislým svůj po- stup taktický a svůj poměr ke vládě. Porada trvala přes dvě hodiny — Po ní konferoval bar Beck s drem. Heroldem, načež pozval k sobě na poradu zástupce stran ně- mecko-centralistických: Pach ra Pergelta a Peseh ku, kteří prý odchá zeli z konference té dosti spokojeni.
Prášek Hruban Klofáč Masaryk Beck Herold strana svoboda
7 article
Následek však těchto předsednických úrad vídeňských jest, že budou nyní a sice již zejtra svoláni výkonní výborové národ- ních stran: svobodomyslné, agrární, kato lické, staročeské a realistické v Praz i v Brně, aby vyslechli zprávy svých před sedův a jejich pořízení u předsedy minister stva, i rozhodli dle toho o dalším postupu poselstva našeho ve Vídni — a to hned Neboť bar. Beck žádá si již do úterka (5 listopadu) zvědět rozhodnutí če ských stran, aby věděl, na čem s námi jest a dle toho mohl panovníkovi učinit své návrhy v přičině ukončení české mini- sterské krise. Každé dítě v Čechách postihuje, očse jedná: Má-li či nemá-li poselstvo české vstoupiti do vládní většiny, jíž s Beck právě roubí a to nejen ad hoc, pro rakousko-uherské vyrovnání, nýbrž vůbee pro veškeré potřeby vlády a státu pro celou další svou politi ku. Stojí tedy zodpovědní politikové naši před stejně vážným a dalekosáhlým rozhod- nutím, jako stál roku 1879 tehdejší staro- český klub, kdy vábil jej hr. Taaffe zaslí bením českého ministra-krajana do vládní konservativní většiny, t. zv. pravice, která se sice zvala »autonomistickou«, ale za celých 12 let svého trvání nevydobyla nám, dle doznání samého dra. K. Mattuše, autonomie ani o vlas více, naopak, sloužila centralisaci tak oddaně, že se tomu sama »Neue Freie Presse« posupně smála. Jaká však by byla ta Beckova trvalá parlamentní většina? Jediný pohled na živly pro ni už dnes naverbované stačí, aby nás ochladil: Nejsilnější součástkou, ba vůdě stranou v ní budou němečtí křesťan- ští sociálové pod vedením Luegra. Gessmanna, kn. Lichtenšteina a Ebenhocha pak šlechta polská a konečně němečt levičáci.
Beck Taaff K Mattuš Beckův Brno Vídeň Čechy Neue Frei Presse Luegra
8 article
Pravé politické compositum mixtum stran zásadně různojdoucích, takže zhola není pomyšlení, aby se mohly ujednotit na nějakém zásadném společném programu politickém, a nejméně na programu, který bychom mohli s dobrým svědomím pode- psati též my Čechové. Či možno, aby vládní většina ta sjednotila se na zásadě rovno- právnosti a rovnocennosti všech národův Anebo na zásadě decentralisace a rozšíření samosprávy království a zemí? Anebo na zásadě demokratického pokroku, osvěty a svobody? Ani jedno, ani druhé, ani třetí není možné. Německo konservativnía klerikální živel bude v ní míti převahu a bude hověti centralismu a německým inter- esům, takže němečtí levičáci jako vždy pro svůj nacionální zisk oželí a zradí svobodu osvětu i pokrok všeliký. Řekněme si: jaké místo zaujímalo by našich asi 50 poslanců v této prazvláštní společnosti? Byli li Staro- češi posléze pálým kolem v Tanffově pravici, zdaž by lepší osud čeka! nás v této Beckově většině? A nyní postava státníka barona Becka sama.
Čecho Tanffův Beck Německo
9 article
Je to rozhodně duchaplný a skvělý routinier politický, obratnější než Körber připomínající v mnohém. Taaffa. Než, jak se ukázal za těch 16 měsíců své vlády vůč našemu národu? Dejme tomu, že mu za posavadního stavu věcí, vůči stále hrozícímu furoru německému nebylo možno něco pod- statného pro nás učinit. Avšak jedno přece, beze vší obzvláštní přízně k nám učiniti měl a mohl za ten čas, chtěl-li se ukázati na výši státníka opravdového ao blaho i budoucnost Rakoüska pečujícího — rozhodně. Měl se rozhodně, zjevně a celou autoritou státní vysloviti proti těm daleko- sáhlým, nebezpečným agitacím velkoněme- ekým, jež se zvýšenou vehemencí usilují dnes o rozdvojení veškeré státn spravy v Čechách dle princip národní a teritoriální rozluky o roztržení politické jednoty toho staro bylého království, garantované přísaham všech králův českých, pragmatickou sanke i slavnými reskripty panujícího císaře a krále ke sněmu království českého.
Körber Taaff Čechy
10 article
Tuto ohroženou dnes jednotu vlasti naší měl zaštítiti od prvního dne své vlády v Ra kousku jako zřítelnici vlastní ve jménu práva země, prospěchu říše, míru zemského a ži votního interesu dynastie. Proti trhacím, vlastizhoubným těm choutkám mělo zazníti nejráznější, neoblomné jeho: »Quod non!e — to bylo jeho nejpřednější statnickou po- vinností. Baron Pavel Gautsch nebyl věru žádným rakouským Bismarkem, ale přece měl odvahu zaraziti rejdy a úsilí německé »Zweitheilung« manie tímto svým vládním prohlášením na sněmu král. českého dne 17. ledna 1898: »Vláda vychází z náhledu, že v krá lovství českém oba jazyky zem ské v úřadě úplně rovnoprávny jsou. Z toho plyne, že každý obyvate království českého uvnitř hranic jeho jest oprávněn, aby právo své u všech zeměpanských úřadů buď v jazyku české m. buď v jazyku německém vyhledával a nalezl. A jako zásady tyto pro vládu ne- zvratně platny jsou, trvati bude vláda bez výjimky také na jed- notě země a na jednotě správy úřadnictva« Tak to četl dosavadní místodržitel česky hr. Coudenhove vůči nám i Němcům uve- deného dne slavnostně ve sněmu českém. po česku i po německu za vlády rakouského státníka Pavla Gautsche. Kdyby aspoň bar. Beck byl si troufal opětovati toto prohlášení rakouské. Ale o té odvahy neměl. Naopak, on ustupuje před terorem německých trhačů jednoty správy krůlovství činy svými krok za krokem, on proti platným ústavním zákonům hoví choutce a žádosti Němců, že z krajin převahou německých mají býti vystrnaděni všichni čeští úřadníci do posledního, a že Němci ve svém »uza- vřeném území«, jež zovou »Deutschböhmen«, mají býti spravování pouze a výhradne německonacionálními úřadníky bez ohledu na kvalfikaci, status a nároky českého úřadniotva.
Baron Pavel Gautsch Coudenhove Němec Beck
11 article
Ano, vláda rakouská, v jíž čele stojí bar. Beck, neostýchá se veřejně prohlásit, že preteruje české úřadníky soud- covské z příčin politických, aby totiž vyhověla choutkám Němců po utvoření si vlastního politického něme- ckého území v Čechách, přilehajícího bezprostředně ke hranicím Německa. Ne- uznává-li tím zásadu, nad jejíž nebezpečností právem trne a žasne věrný národ český? Nepřipravuje-liž tím krok za krokem půdu pro rozdvojení království českého uzemí německé a českoněmecké, jež by vnásledcích svých samozřejmě vedl k utvoření Němcům nového vytouženého Šle svik-Holštýna, obklopeného vůkol »mateřskou zemí německou« ? — A tuto politiku Deckovu by mohli a směli poslanci češt svým vstoupením do vládní vět- šiny jeho v parlamentě vídeňském omluvit, ba schválit? Nevíme, co slíbil neb neslíbil minulého čtvrtku bar. Beck zástupcům většiny poselstva českého. Ale víme, na čem se usnesl po- sléze širší výkonný výbor ná- rodní strany svobodomyslné dne 6. října t. r. v Praze. Usnešení jeho vy- znívalo: »Čeští svobodomy slní po slanci mohou podporovat jenom takovou vládu, která starati se bude o splnění spravedlivých požadavků českého národa v ohledu národním, kulturním a hospodářském která ve veškerém veřejném životě po- ctivě se bude snažit, aby nebyla porušo- vána zásada rovnocennosti národa českého v zemích koruny české. Jak vláda k těmto požadavkům se z acho vá podle toho nechť klub českýcl poslanců zařídí své posta vene
Beck Němec Čechy Německo Praha
12 article
Nemohl by míti důvěry ve vládn systém, kde by vláda neměla síly neb vůle způsobiti, aby státní správa česká stála na půdě zákonem zaručené rovno právnosti národní a osvědčovala se nestran- nou a rozhodnou proti zjevnému ná silí německému — a kdyby v aktech vládních, které ve státech se spořádanou justicí rozhodují se s hledisek věcných, ne dovedla odmítnouti nemístný národnostní německý diktát« A hle, odpovědí vlády potom bylo, že znovu uznala »německé území v Čecháche za vyhrazené pouze německo nacionálním úřadníkům, že k vůli tomu opět preterovala řadu českých soudcovských úřadníků, ba omlouvala se Němcům i pro těch — šest českých adjunktů, že neměla po ruce s do- statek německých uchazečův. To mluví za celé knihy a proto v této dějinně rozhodné chvíli opětujeme znovu: Žádný poctivý Čech nesmí vstoupiti do většiny vládní a do kabinetu Beckova bez úplně spolehlivých záruk pro věc svého, tolíkráte oklamaného národ al Vandalismus v Uhrách. V Ražomberce, 1. listopadu.
Němec Manche Čechy Beckov Uhry
13 article
Od krvavého dne v Černové uplynulo již dosti času, aby se mysli trochu uklidnily a aby se o celém připadu střízlivě usuzovalo. Před námi stojí prostý fakt: Černovští vy stavěli si ze svých sil pomocí suspendovaného faráře Ondřeje Hlinky pěkný chrám. Biskup Alexandr Párvy nepřispěl naň, jako vůbec ma ďaroni všichni, ani haléřem. Lid chtěl, aby ko- stel vysvětil biskup za asistence Hllinkovy, který jest rodem z Černové. Proto žádali biskupa, aby Hlinku zbavil suspense. Biskup odepřel; Čer novští ve třech peticích opakovali svou žádost. ale marně. Proto Černovští i jemu i děkanu Pazúrikovi oznámili, že kostel posvětit nedovol a že počkají na Hlinku. To jest děj měsíce zár a věc utichla. Hlinka odcestoval na Moravu 16 řijna. Maďaronští kněží uvědomili o tom oka žitě biskupa a děkan Pazůrik byl již 17. m. m telegraficky vyzván, aby připravil posvěcení. Zá roveň pověřil Párvy kanovníka Kurinského, aby ho zastupoval. 20 m. m. vyhlášeno bylo v okol ružomberském se všech kazatelen, že v Čer nově bude nový chrám posvěcen 27. m. m. Když se o tom Čsrnované dovědělí, vyslali k admini strátorovi ružomberské fary Fischerovi a k dě kanovi posly se žádostí, aby k nim nechodil že si vysvěcení chrámu nepřejí. Totéž telegrafo vali 24 m. m. Kurinskému, 27. m. m. v osudný den, brzy z rána opětně prosili o to na fař ružomberské.
Černo Hlinka Alexandr Párva Čer Pazúrik Fischer Kurinský Morava Pazůrik
14 article
Četníci z Černové, kteří vysláni byli od okresního hejtmana, telefonovali mu po dvakráte 27. z rána, že lid jest rozhořčen a radili kně- žím, aby vysvěcení bylo odloženo, Hlavní služní Andaházy následkem telefonických zpráv dva kráte šel oznámiti stav věcí na faru ružomber skou. Nic platno. Maďaronšti kněži nedbal proseb lidu slovenského, ani zpráv telefonických V 10 hodin vyjeli do Černové v průvodu služ ného Pereszlénye. Další děj jsme již podrobn vyličili minule. Dodáváme několik doplňků: Kdyby kněžín bylo záleželo na slovenském lidu a na učen Kristově, zajisté v poslední minutě byli by se vrátili. Jim však záleželo na tom, aby chrám posvěcen byl proti vůli Černovanů, kteří žadal trochu svého práva. Proto křičeli, když kočáry narazily na lid: »Jen v před a zrovna v před le — Politická vrchnost poskytla kněžím veškeru
Černo Kristův
15 article
V drobném prouejí: janni čísto o sobě . . odpolední . . . za 2 Ve flialkách na venkov ranní čialo. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . 4k Inserálv plati se hotově papře Předplacení a inssrty přijimá sdmink straoa v Marinnské uliel č. 3. Tam nacházejí se též reäabee tlskárns n expedipe „Národnich Listů“ Rukopisy se novracají.
16 article
pomoc, bodáků a pušek bylo dost. Učiněn byl pokus o udušení uvědomění slovenského ve slo venské krvi. Je otázka, zdali se jim toto podařilo. Chtěli zachrániti vlast a tak se zdá, že ji sami zatáhli celou do bahna. Vyšetřování, které ve- deno jest jimi samými, svědčí přece proti nim. Tak všichni mrtví i ranění dle zpráv soudních lékařů mají ruce nezraněné. To jest důkaz, že postřílení nenapadli četníky a nechytali je z bodáky, jak maďarské časopisy tvrdí. Nebyl dán ani jeden slepý výstřel, poněvadž četníci vůbee nenosí slepých nábojů. Do vzduchu také dřiv nestříleli, jak žádá zákon, to dosvědčí očit svědkové pod přísahou. Vyšetřování chce dokázati, že všechnu vinu neštěstí mají »agitátoři a panslávští buřiči«. Podle toho se i vyšetřuje. Uvězně n mučeni jsou hladem, aby se k ně- čemu nepravdivému přiznali. Pr- buzní do vězení nejsou připouštěni. Uvězněné vyšetřuje známý Chudovský, který jest zuřivým nepřítelem Slováků a který vždy stojí v čele každého umluveného pronásledování Slováků. (Jako každý odrodilec, i Chudovský jest zba- bělec první třidy, nyní »objednal« si k vlastní obraně do Ružomberka 2 setniny vojska.) Kněží umývají si ruce. Tvrdí, že do Čer nově šli krotit »pobouřené« Slováky. Nešli prý světit chrám, ale otvírat oči »panslávskými agitá- tory zavedeného« lidu slovenského. Šli tišit lid a k tomu potřebovali četníků a vojska. Ano. Ti, kteří již chladní leží v zemi, jisté jsou již utišeni. Chrám prý nešli světit. Ale přinesli všechny potřebné věci ke svěcení a měli s sebou mini- stranty v slavnostním rouchu jakož i ružom- berského organistu, odrodilce Chladka.
Chudovský Slovák
17 article
Vrahové opovažují se dokazovat ještě svou úplnou nevinu, A náš parlament, naše »národní a veliká vláda«, podává jim race. A národ- nostní poslanci, kteří brání nevinný lid, zasy- páni jsou v parlamentě nejhrubšími nadávkami. Milan Hodža, který chtěl již 29. m. m. podati pilnou interpelaci o černovských událo- stech na uherském sněmě, byl předsedou sně- movny Justhem s úsměvem odbyt: »Mrtví s již nevzkřísí.« Ve skutečnosti ale neměli v Pešti ještě úřadních falsifikátů o černovském masakru po ruce. Když Hodža dne 30. m. m. konečně moh interpelaci podati, byl zuřivě napaden a tupen hrubými nadávkami, surovými výkřiky. Ale nebyl tupen jenom Hodža, nýbrž všichni slovenšt vůdcové. Když se konečně Hodža tázal, kdo jsou vrahové, vrhli se se všech stran maďarští po- slanci na něho, řvouce: »Ty jsi vrah, ničemo Třeba ho vyhodit! Lháři« A když mělo dojiti ke srážce, zasedání ukončeno Zpráva, že v rakouském parlamentě našl se lidé šlechetného smýšlení, kteří upozornil sněm na zvěrstva, která páchají se na nevin- ných slovenských sedlácích, bojujících čestně o kousek práva, musila působiti na každého Rakouský parlament svým jednáním ukázal ce lému vzdělanému světu nízkost a bezeharakter- nost sněmu uherského; a tento sněm cítíse ještě uražena. Rakousko prý zasahuje do vnitr ních věcí uherských. Skutečně — to jsou věc věru »maďarské l« Mohli by tedy vládní politikové povraždit půl milionu lidí a byla by to vnitřní věc Uher, věc »maďarská«, o které by vzdělaný svět ani mluvit nesměl. Nyní, kdy pro japonské, do škol nepřijaté děti v Kalifornii málem by byla pro- pukla válka na dalekém východě, uprostře
Hodža Justh Pešť Rakousko Uhry Kalifornie
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 2. listopadu. 6—. (Kronika.) Známého jste zahlédl na nároží u návěštní tabule. Zdá se všecel pohřižen do vyhlášky magistrátu. — Hola hej! Volá snad — domobrane cká povinnost? — I toto! Jen tak studuju obraty našeho úřadního jazykal — Nu a? — Terminologické dostihy! Vlevo český překlad, v pravo původní text úřadní: po vinnost hlášení = meldepflicht, domobranei k hlášení povinní = meldepílichtige Landsturm männer, domobranci určovacími listky, výprost nými cerlifikáty domobraneckými opatření = .. — Dost! Dost! Kýho výra! A dále? — Voláme pořád po českém úřadním ja- zyku! Až jednou přileti a bude-li — tenble — Inu, jsou ještě horší ukázky! — Jsou, jsou ! . . . A známý souká z kapsy nějakou tiskovinu. Zpráva z městské rady! Nějaký plán města byl ně- kde vyložen, však . . . »se zřetelem na některá upozornění během prvolního řízení« . . byl prý zase přepracován a technická komise navrhuje »zřízení jedné ulice, prodloužení druhé a zří- zení náměstí při vyůstění třetí ulice« . . . — Tuze hezké! Ne-li? — Mám také něco pěkného ! . .. A předčitáte z noticek, co jste si onehdy opsali na výletu parníkem. Tabulka varuje obe- censtvo na palubě: »V zájmu osobní bezpeč- nosti nesmí se nikdo na základě úřadního naří zení pod komínem, při jeho sklánění, nachá zeti !« . . . Inu, úřadní čeština! Kdo by se vydal na pouť od objektu k objektu po Praze, po Č chách, brzo by měl pohromadě knihu ukázek Smutná humoristika ! Profestujeme proti zá sadě inferiority, voláme po vlastním úřadním ja
Praha Č chy Dosta
19 article
zyku! A který to bude ? Ten snad, jaký pozná- váme — z ukázek? — Nu, žádný úřadní jazyk není tuze vzletný a ozdobnýi Pravda, do polic a zásuvek v úřadovnách neukládá se žádná poesie! Ale něco je snad přece nezbytno úřadnímu jazyku: abyse snadno mluvil, lehko rozuměl! A srovnejte ukázky s požadavkem! Zásoba terminologická snad je konečně uložena v odborné literatuře, ve slovnících! Snad je! Ale jak stojí věci se zásobou praktické — frazeologie úřadní? A kdyby zejtra veliký aparát spustil! Neobehiází vás lehký mráz, co a jak se bude drmolit na instančním žebřiku? A to slyšíte ujišťovat: jaké pak starost národní! Domohli jsme se, bohu díky, vše stranného rozvoje, máme už svoji společnost svoji literaturu, máme svoji nauku, své školy, umění svoje — co chceme víc? Vždyť odnikud žádné nebezpečí nehrozl! A musí příjít cizinec, aby nám posvíti trochu do situace ! — Dle mého názoru nehrozí nebezpečí, ž by Německo násilím zabralo Čechy! Ale jin nebezpečí hrozí! Polměšile a záludně proniká praktický pangermanism — do ja zyka, do literatury, do obchodu a průmyslu může znenáhla, však mnohem jis těj zmocniti se oblasti, než sám výboj zbraní! . . .1) Denní zkušenost všech oborů dává z pravdu cizímu pozorovateli. Stopujte jen vply úřadního jazyka v tělese národním! Nabádán zřízením, inteligent český ovládá »svoji« něm činu. A kde jen prospěch osobní káže, uživá »výhody« své znalosti. A prospěch osobníse hlásí — na všech stranách! Dvojjazyčnou vy hlášku úřadní čte si inteligent český po stránce — německé. Nikoliv z nedostatku uvědomělosti, ale proto, že se mu snadněji — čte. Nesena zříze ním, staletou praxl, němčina je hotovější svým
bůh Čecho Německo
20 article
1) Angličan Rowland Bremerhasset. Viz článek O hnutí pangermánském v Čechách. Kalendář »Na Listů« 1908. obraty, snáze přilehá k účslu a mluví se pohodlněji Vnucena zřízením národnímu tělesu, vládne němčina bezděky českým mozkům i ústům- Čeština, žádným zří ením nepodepřena, zůstává naproti své šťastnější soupeřce pouhým — pře- kladem, lopolným a málomocným. Nástrojem mimo život, nástrojem neuživaným, jazykem- na papíře. Naši otcové před půl stoletím jasněji vi děli! Vycházelo měně knih, ale ty, zdá se. hleděly více k jádru otázek. Méně se opisovalo, ale za to více pracovalo z potřeb a hledisek — víastních! Roku 1864 vyšel spisek zapomenutého dnes už autora MUDr. Cyrila Kampelika »Samo volná germanisace«. 1) Knížkou vane silný slo vanský duch, po jakém dnes už v Čecháel není téměř stopy. Jménem úkolů národně-kul turných dovolává se spisovatel původné čislot duchovněho nástroje národního. Třeba rozezná vati ducha a povahu jazyků — Sila, lahoda, krátkost, určitost a z toho plynoucí libá srozumitelnost našeho národního jazyka nejvíce v jeho slo ve se uložena jest! horlí autor . . . Sila a boha tost némčiny záleží v substanti vu což Němci dobře hlavním slovem (Hauptwori jmenujou... A což je podstatné jméno proti — slovesu? Pouhá neorganická hmota řeči!A přece Němci svou pilnosti a železnou vytrvalo- sti svůj jazyk na vysoký stupeň dokonalosti dovedli ! . A my Čechové? Germanisací »praktického života« donuco ván je český mozek myslet — německými tvary a obraty. Mocí mermo nutíme své bohaté české sloveso do nechutných a nezvučných, prolože jemu nepřirozených forem substantivných.
Angličan Rowland Bremerhasset MUDr Kampelik Sila bůh Němec Čecho Čechy
21 article
) Samovolná germanisace češtiny moravštiny, slovenštiny kazí její lahodno srozumitelnost, čistotu, ráznost a libozvučnost. V Král. Hradci 1864. Spisek věnován je p. Františ ku Grégrovi, »průmyslovému rolníku« na B ř ez hradě. A horlitel uvádí ukázky jazykových ne švarů své doby. — Tak jsme dostali líbezné věty jako »stříbro k zapravení potřebností království . ..« (4 substantiva), »o následující připadnosti roz vedení manželství. . .« (3). »Zspravení vydání v podniknuti.. « (3), »Nařizení direkcí porouč vyšetřovací komisí zkoumání manipulací . ..« (dokonce 6 !) atd. Obracíle v podivné knížce, vyšlé před čty řiceti lety a zachmuřuje se vám mysl. Není po chyby, doba nám přinesla »veliký rozvoj« všech oborů! Ale nasloucháte rozmluvám vůkol, pro- slovům řečníků, obraeile v literatuře, ve spisech učených 3) a nemůžele si nepřiznat: duch sa movolné germanisace — trvá! Nemáme živo pro potřebu svého národního bytí zaří zen, nejsme nijak vedeni a nutkáni, z vlastní ch národních potřeb pracovat a svým du- chem a jazykem — myslet. Necháváme jen ži- vot vedle sebe plynout, jak se rodí z poměrů již hotových, které jsme sami nezřídili pilně pěstujeme jen své dvojjazyčnietvo a co nám kde hotového padne jako předložka do rukou. pilně — překládáme. Pěstujeme kulturu ne svojí, ale přeloženou. A bytost svoji tak pomalu, pomalounku, zatím třeba jen svým jazykem ale samovolně — germanisujem
Král Františ Grégr Hradec
22 article
Máli národ kulturně opravdu žít, je ne- zbytno, aby měl národně zřízenu vše- eku svoji bytost, svůj život soukromý i veřejný Voláme nutně po úřadním jazyku národním, p národním vojsku, po všem, co seřazuje síly se shrnuje práci a zabezpečuje existenci — kul turného celku. Dnes či zejtra, doufáme, budou věci z 1) Právě jste odložili článek »populárně vědecký- Hemží se vělami následující podoby: »Následkem stále pronikavějšího prohlubování a šíření se poznán řečeného tříbení zásad uvedených pokouší se vyni kající odborníci.. « A snad by nebylo ani lehko, sestaví sbírku moderních našich spisů naukových, aby podobnými- obraty — nehemžilyl vedeny. Třeba vše připraviti, aby mohly být zavedeny s plným z dare ml Kde jsou naše přípravy, až úřadn čeština stane se zákonem, aby nebyla zastoupena pověstnou — karikaturou forem ? Jak máme po- staráno, aby hned zaveden byl nástroj dů stojný svého úkolu? Tteba zvláštní pozornou péčí nahraditi, e na jazyku, po staletí vyvrženém z proudu ve- řejného života, bylo prohřešeno Třeba povolat síly, rozdělit úkoly a mohut- ným strojem zasáhnout do života celku! Jinde národní vlády konají podobné kroky v zájmu kulturné bytosti národa Kdež máme svoji — ná- rodní vládu? Nemáme na ten čas než jediného snad činitele, který by se mohl měřit s velikosti úkolu: veleobec královského hlavního města Jedině ona vládne potřebnými prostřed ky. aby mohla ustanoviti komisi povolaných sil která by provedla velikou revisi dotyčné termíno — i frazeologické zásoby všech oborů úřadních!
23 article
Jedině ona vládne dostatečně moeným a pará- tem, aby mohla vydati potřebný — rozkaz A nový, osvěžený, uhlazený nástroj, aby hned pokusmo byl uveden v praxi živola, než nadejde veliký převrat, po kterém voláme! Úkolem komise byla by nejen jazyková správnost a odborová výstižnost obratů, ale i la- hodná plynulost tvarů. Klerak nadepsat úřadní vy- hlášku domobraneckou? Snad: povinnost domo- brance, aby se hlásil? Anebo: domobran hlaste se!? Či snad: kdo povinen domobranou, ať se hlásí? Anebo kterak? Jen duch jazyka i potřeba praktická smějí rozhodovat Nemá-li nastat zmatek v práci odborové, nesmí být ponecháno horlivosti jedinců, aby podle libosti »razili« potřebné úřadní terminya fráze. Nestačí, aby jen český překlad, buď jaký buď, měl čístě formálnou přednost — na pa- píře! Ale na tom sejde, aby také v praxi mohl vítězně dobývat svoji — přednost! Jinde vlády pečují o nezbytnou jednotnost ducha formy. Kéž zatím aspoň nejmocnější na ten čas náš činitel ujme se díla v zájmu nejdraž- šiho dědietví otcdv !