Periodikum ALTO Viewer

1

18. října 1903

2

n. Příloha „Národních Listu

3

k čislu 284.

4

Strana 13.

5 title

Školská hlídka.

6 article K otázce reformy škol měšťan- ských.

K otázce reformy škol měšťan- ských. Otázkou touto po celou řadu let zabývalo se učitelstvo českých i německých škol měšťan- ských a přání jeho vyvrcholila v požadavku, aby školy měšťanské byly rozšířeny v čtvrtou třídu a aby v jich zařízení provedeny byly mnohé změny, týkající se učiva, žactva i učitelstva. Úsilovné práci podařilo se dosíci toho, žev březnu r. 1903 svolalo ministerstvo vyučování do Vídně anketu, do níž byli povoláni odborní znalei škol měšťanských a která se radila o reformě škol těch. Již v tomto svolání ankety vidělo uči- telstvo škol měšťanských vzhledem k nynějším poměrům značný úspěch. Výsledkem porad an- kety byly čtyři výnosy ministerstva vyučování ze dne 12. a 26. června t. r. Prvý výnos jedná o přijímání žactva do škol měšťanských a mění jen nepatrně dosavadní předpisy, v Čechách platné; v jiných zemích platily jiné předpisy než u nás a proto způsobil tam tento výnos značnější změny. Druhý výnos týká se školních zpráv, vysvědčení a klassifikace na školách mě- šťanských. Třetí výnos jedná o zřizování jedno- ročních učebných kursů při školách měšťan- ských, kteréžto kursy mají býti dočasnou ná- hradou za požadované čtvrté třídy škol měšťan- ských; výnos čivrtý obsahuje průvodní nařízen ke třetímu výnosu. O těchto výnosech jednalo se ve třech st- tích Školské hlídky tohoto listu, dne 6. a 20. září a 4. října t. r., v nichž pisatel tlumočí vlastn své názory o této záležitosti. Leč názory ty ne- setkaly se se souhlasem učitelstva českých ško měšťanských, které převážnou většinou zaujímí jiné stanovisko a jest jinakého náhledu v tétc věci. Pražský krajinský spolek uč. měšť. škol jednal ve své schůzi dne 10. října t. r. podrobně a věcně o obsahu článků, ve Školské hlídce uve- řejněných, z kteréhožto jednání zachycujeme hlavní myšlénky.

Vídeň Čechy krajinský spolek

7 article

Pisatel článků ve Školní hlídce v podstatě nesouhlasí s uvedenými výnosy ministerskými a potírá je z četných důvodů. Jen ve dvou pří- padech neodepírá jim svého uznání. Souhlasi s tím, že jimi zamezen byl přístup neschopným a přistárlým žákům do školy měšť. a uznává, že menší počet lepšího žactva bude moci lépe vyhověti učebnému úkolu škol měšťanských a vý- znam jich vzroste. Dále jest spokojen s výnosy těmi, pokud jednají o dívčích kursech, ale vše ostatní potírá a zamítá. Není úkolem těchto řádek, prohlásiti výnosy ministerské za vrchol vší dokonalosti; mají své rady, ale jsou přece značným pokrokem oproti stavu nynějšímu. Jsou pouhými počátky reformy. že z nich na obsah celé reformy nelze souditi, proto není správno, vše již předem zavrhovati. jak učinil pisatel ve Školské hlídce. Nesprávno jest dále, že pisatel vytýká výnosům těm mnohé, čeho vůboc neobsahují, a že ne- správně vysvětluje některé od- stavce výnosů. Takové vývody vzbuditi mohou předpojetí, nedůvěru, ba nepřízeň nejen ke kursům pokračovacím, ale i k měšťanským školám vůbec, a tím citelně poškoditi tyto, pro vzdělání lidu důležité ústavy. Jest proto nutno. uvésti je na pravou míru. Hlned v I. článku Školské hlídky tvrdí pi- satel, že úkol kursů pokračovacích při školách měšťanských omezují výnosy ministerské na řeč vyučovací a cizí na algebru a těsnopis, připouště- jíce pro dívky domácí hospodářství a ženské ruční práce, a že z vyučování v kursech těch vyloučeny jsou nauky technické přír.dní, hospodářské a občan- ské!! Toto tvrzení není správné.

8 article

Dle § 8. výnosů mají se v kursech těch v prvé řadě upevniti, prohloubiti a zdokonaliti vědo- mostia zručnosti, jichž žáci nabyli ve školeměšťanské; dle § 9. má se tam mimo to dále učiti také algebře, stenografii druhěmu zemskému nebo jinému živému jazyku. Z toho plyne, že v kursech těch bude se učiti skoro všom předmětům, jimž učí se nyní na školách měšťanských, a že tedy nejsou zkursůtěch vyloučeny nauky tech- nické, přírodní, hospodářské a ob- čanské. V dalším uvádí pisatel, že žáci škol měšťan- ských nedostanou propouštěcího vysvědčení. jesili nevyhovi v náboženství, jazyce vyučovacím nebo ve více než dvou jiných povinných před- mětech učebných. To prostě není pravda. Dle těchto výnosů obdrži žáci škol měšťanskýeh — jako nyní — v každém případě vy- svědčení propouštěcí, když učinili za- dost své školní povinnosti. Kteří žáci odbyli s prospěchem celou školu měšťan- skou, obdrží obyčejné semestrální vysvědčení. obsahující dodatek, že vysvědčení to má plat- nost vysvědčení propouštěcího. Žáci, kteří bud nevychodili celou školu měšťanskou, nebo kteř v poslední třídě neprospěli náležitě, obdrží pro- pouštěcí vysvědčení úplně shodné s tím, jehož se posud uživalo na školách měšťan- ských. Proč tu pisatel tvrzením nepravdivým po- škozuje zájmy škol měšťanských? V dalším praví pisatel doslovně: Jazyk vy učovací sám již nyní stávající tři ročníky školy měšťanské tolik vyčerpává, že na př. pro volný sloh nezbývá jim druhdy již žádného úkolu ji ného, než — skládání „veršů“! Tuto zlomyslnou poznámku, jíž může býti pödkladem snad ně jaký ojedinělý případ, nelze než s rozhořčením odmiinouti.

9 article

Ve II. stati Školské hlídky praví pisatel- „Poněvadž většina poradníků ankety byla z zemí německých, v nichž o průmysl a obchod četnými školami pokračovacími a odbornými váeho druhu již jest postaráno, přišly opravou anketní zkrátka nauky přírodní a technické, ač tyto v zemích slovanských nejsou ve školství tak všestranně a silně zastoupeny, jako v zemích německých.“ Tomu rozumíme tak, že dle přáni pisatelova české školy měšťanské mají nám na- hraditi to, čeho Němcům poskytují četné školy odborné a pokračovací. Proti tomuto požadavku rozhodně se vyslovujeme. České školy mč- šťanské jsou ústavy všeobecně vzdělávací a těmi musí zůstati; ne- smi z nich býti utvořeny ani školy odborné, an školy pokračovací. Doznáváme, že v zemích ně- meckých bohatou sítí škol odborných a pokračo- vacích nepoměrně lépe jest postaráno o obchod s průmysl než u nás; leč, čeho se nám v tom nedostává, to musíme nahraditi také školami od bornými a pokračovacími a ne přetvořením ško měšťanských v ústavy odborné. V jiné části ěohto statí horli pisatel již proti tomu, že maji školy měšťanské připravovati pro školy odborné, ale zde téměř žádá, aby se ze škol měšťanskýcb utvořily školy odborné. Čím by se mělo potom odpomoci nedostatku škol měšťanských?! Nesouhlasíme dále s výtkou pisatelovou, že nauky národohospodářské vyšly ve výnosech mi- nisterských na prázdno. Na sjezdu učitelstva českých škol měšťanských v Pardubicích v srpnu 1903 konstatoval referent ředitel Kunstovný z Ústí nad Orlici ve své výtečné řeči a za sou- hlasu všech účastníků, že poučky národohospo- dářské dobře lze vsunouti do učiva nynějšího nabýti k tomu času vypuštěním věci méně důle- žitých (Škola měšt. a živnostenská, str. 254.).

Němec Kunstovná Pardubice Ústí nad Orlice Český škola mč

10 article

Pokud se týče učiva a učebných osnov v kursech, tu jsou veškeré poznámky pisatelovy předčasny. Citujeme, co v nich uvedeno v § 11. a 12. výnosů: „Ku předběžným poradám učebné osnově jest svolati zvláštní konference, které řídí okresní školní inspektor, a ke kterým pozvány mají býti vedle učitelského sboru oné měšťanské školy, se kterou kurs má byli spojen, zástupci učitelstva ostatních měšťanslých škol, jichž se týče, ředitelé oněch vyšších ústavů, okresu se nacházejicích, ke kterým má kurs přechod zprostředkovati, konečně zá- stupci průmyslových, živnostenských a zeměděl- ských zájmů místní obce i okresu. — Nejprvé seřídí se jen učebné osnovy provisorní, které zemská školní rada schváli nebo změní. Zemská školní rada předloží všecky takto schválené učebné osnovy ministerstvu, které, až získané zkušenosti stačí, vydá normální učebné osnovy. načež budou definitivní osnovy pro jednotlivé kursy zemskou školní radou ustanoveny.“ Tento nenáhlý postup sbírání zkušeností a zajištěnou účast všech interessentů máme za správné. Také výtka pisatelova, že kursy obstarávati mají především lepší vyučování němčině, je ne- správna a bezdůvodna. Příslušný výnos v §9. pravi: „Kursy pro chlapce mají dále podávati vyučování algebře, stenografii, a dle převládajíeí potřeby buď dosťatečnou znalost druhé zemské řeči nebo rozšiřovati mluvnické vědomosti, na- byté dřívějším vyučováním některému živému jazyku.“ — Dle toho bude se v kursech učit němčině v témž rozsahu, jako nyní se jí učt na měšťanských školách. Účastník ankety, ředitel Kneidl z Karlína také dosvědčil ve schůzi Praž- ského krajinského spolku uč. měšť. škol, žev anketě nebylo učiněno ani zmínky o tom, že by druhý zemský jazyk měl býti jádrem opravy měšťanských škol.

Kneidl Karlín

11 article

Pisatel vytýká dále, že kursy při školách měšťanských mají také usnadňovati žactvu po- stup na ústavy vyšší, zejmena do škol odborných. To rozhodně nemáme za neštěsti, aby mimo hlavní svůj cíl — poskytovati širším vrstvám lido- vým vyššího vzdělání než školy obecné — hověly školy měšt. i tomuto účelu. Již nyní přechází značná část žactva škol měšť. do škol odborných (školy průmyslové, hospodářské, lesnické, ob- chodní, ústavy učitelské a j.) a tam v ušlechtilém závodění se žáky nižších škol středních dociluje čestných výsledků. Pro rodiče jest velice vý- hedno, když žáci mohou se do odborných ško- připroviti v četných blízkých a levných školách měšť. než ve školách středních. Pokud se týče nákladu na kursy, ví pisatol zajistě o § 62. říš. zák. o školách, dle něhož zem ské zákonodárství vydává ustanovení o tom, kterak se má zapravovati náklad na kursy učebné. zřízené dle § 10. říš. zákona o školách, dle ně- bož právě zřizují se kursy při školách měšt. Dále zmiňuje se pisatel, že jednoroční kursy při školách měšt. mají býti patrně náhradou za všestranně požadovaný čivrtý ročník. V tom má úplnou pravdu. Jedině měl připojiti, že ke změně nynějších trojtřídních škol měšť. ve čtyřtřídní jest nezbytně potřebí změny říš- ského zákona o školách. K tomu připo- mínáme, že za nynějších politických poměro nelze docíliti vůbec žádné změny říšského zákona o školách; kdyby však k ai přece došlo, byta b to zajisté změna ne ve smyslu pokrokovém, ale změna ve smyslu zpátečnickém, a za tu děkuje se již předem každý poctivý přítel školy. Na do- klad toho uvádíme jedině školní novelu z roku 1883. Kdy vzpamatuje se naše škola obecná z této „opravy“?

12 article

Sjezd učitelstva měšť. škol v Pardubicích o němž pisatel také se zmiňuje a na nějž se odvolává, usnesl se v této záležitosti o následu- jícím: „Učitelstvo měšť. škol, sdružené v Jednotě uč. měšť. škol českých a shromážděné na sjezdu v Pardubicích dne 8. srpna 1903, uvítalo s po- vděkem, že vyučovací správa, vyhovujíc přáním učitelstva měšť. škol, tak záhy příkročila k řešení nútné reformy měšť. škol vydáním výnosů ze dne 12. a 26. června t. r., jimž upravuje se přijímán žáků do škol měšť., klasifikace a vydávání škol- ních zpráv a vysvědčení na školách měšť., jakož zřizování učebných kursů při těchto školách; oče- kává s důvěrou, že v době nejbližší upraveny bu- dou též otázky osnov učebných, vzdělávání uči- telstva měšť. škol a vydání zvláštního organisač- ního statutu pro školy měšt. Účastníci sjezdu uznávají, že změna v klasifikaci a vydávání polo- letních vysvědčení, jakož i zvláštních propouště- cích vysvědčení pro žactvo, které s prospěchem odbylo školu měšť., bude školám měšť, ku pro- spěchu; avšak o školních zprávách za 1. a 3. čtvriletí soudí, že je lze dle potřeby nahraditi konferenčními zprávami rodičům a přimlouvá se za jich zrušení. — Má-li snaha vyučovací správy po zdokonalení škol. měšť. zřízováním učebných kursů při školách těch potkati se s úspěchem, jest žádoucno: 1. aby práva absolventů těchto kursů byla určitě vymezena; 2. aby každý tento kurs byl organicky spojen se školou měšť. s názvem IV. třída školy měšťanské; 3. aby záhy určitěj upraven byl způsob úhrady.

Pardubice Jednota

13 article

Končíme, omezivše se prozatím na to, že ne správné vývody pisatele ze Školské hlídky uve deny byly na pravou míru. Vývody ty ublížily ško- lám měšťanským a značnou měrou poškodily zři- zování kursův při školách těch. Posud nebyl zří zen ani jediný takový kurs český. Za to však zřízeny již byly německé kursy při školách měšť. v Brně, v Ústí nad Labem a ve Frýdlandě; dále bylo usneseno zříditi takový německý kurs v českých Třebenicích a český kurs v Husovicích na Moravě. O zřizování českých kursů v Čechách ani potuchy. Ve Škole měšť. a živn. na str. 275. čteme o tom doslovně: „Zdali a kde jedná se též o zřízení čtvrtých tříd při českých školách měšťanských, není nám posud známo. Jedině víme, že referent Školské hlídky v „Nár. Listech“ dne 20. září nepřímo vyzýval, aby české čtvrté třídy škol měšť. nebyly zřizovány a aby země nepovolovala na ně nákladu. Připadá nám to, jako když na začátku trvání nynějších školních

Brno Ústí nad Labe Frýdland Třebenice Husovice Morava Čechy

14 article

zákonů jsme my Čechové z opposice nezřizovali nových škol ani obecných ani měšťanských; mezi tím Němci sami jedli z plné míry a zřídilisi téměř nadbytek škol obecných a měšťanských. na něž Čechové statně připláceli. Směr ten sice časem se změnil, ale velice mnoho bylo prome- škáno a my jsme posud nedohonili ve školství svých sousedů Němců. Másetatohistori nyní opakovati, k tomu vyzývá toho si přeje pan referent?“ O kursech při školách měšťan- ských soudíme, že jsou nepatrnou náhradou za požadavek rozšířen všech škol měšťanských ve čtyř- třídní, čehož na ten čas nelze do- síci. Žádáme však důtklivě, aby co nejčetněji byly zřizovány a zdoko- nalovány, aby platně prospívaly vzdělání našeho lidu a vydatně pů- sobily kuskutečnění plně odůvod- něného požadavku čtyřtřídních škol měšťanských. Poznámka redakce. Na vývody odchylně odpoví pisatel prvých článků v příští Školské hlídce.

Čecho Němec

15 article

Česká škola v září 1903. Dne 1. „Příroda a živo!“ přináší čl. „O vyučován přírodovědném“, povzbuzení „Ochrana památek pří- rodních“. B. Řezníka „Sbírky technologické“, dále „Přehled přírodovědeckých pojednání časopiseckých a posudek Prombergrova „Přírodopisu pro měšťansk školy divěí““ Dne 2. „Posel z Budče“ přináší programovýčl „Za čím jdeme“ a končí úvahu „Moravské obecn školství“ Dne 4. „Učitelskě noviny“ přinášejí článek zdařilých přednáškách v Příbrami „K organisaci lido vého vzdělání“ Dne 7. fed. J. Rašín v Praze otvírá čstřední nakla datelství, knihkupectví a patrnictví učitelstva česko slovanského, Dne 9.—11. zemská konference učit. ve Slezsku jedná o zastoupení učitelstva v zemské radě školní veřejných kvalifikacích učitelských a stejném při nich postupu inspektorů školních, o vyučování jazyku ně- meckému na neněmeckých školách (!), o vypisování míst nadučitelských; po přednášce šk. rady Anděla nových směrech při vyučování kreslení na školách obecných a měšťanských snáší se na zřízení zvláštních kresliřských kursů pro učitele. Dne 10. „Beseda učitelská“ přináší čl. „Výv smyslových ústrojů dítěte“. — „Učitel“ přiná ší článel „Prach ve škole Dne 11. „Učitelské noviny“ v čl. K. S. Hory na- bádají „K opravdovější a výdatnější činnosti“ líčí „Řešení olázky vyššího vzdělání učilelstva v praxi“a výstavu uměleckou v dopise „Z Kutnohorska“. „Komenský“ upozorňuje na povídku F. Sokola-Tůmy ze života horníků mor.-ostravské uhelné pánve „Pro- daně duše“ české ve školách německých.

B Řezník Prombergrův J Rašín Hora Komenský Budeč Příbram Praha Slezsko Kutnohorsko Prach v škola den 11 SokolTůma moravský obecn školství Učitelsk novina učitelský novina

16 article

Dne 12. „Věstník Ústř. spolku učit. jednot n Moravě“ přináší líčení J. Havlíka „Pražský sjezd“ Dne 14. vysoce zasloužilý spisovatel Jan Leg účinlivý prostředník mezi Čechy a Slovinci, osvědčený přítel učitelstva a přispěvatel do jeho časopisů slav sedmdesáté narozeniny. Dne 15. „Věstník Národní jednoty severočeské? ličí „Sjezd učitelstva škol menšinových“. — „Časopis učitelek“ chválí „Obsazování míst učitelských na c. k ústavech učitelek“, přináší rozhled „K reformě kre- slení“ a vlastenecké povzbuzení „Americká teta“. Dne 16. „Posel z Budče“ přináší čl. „ K úkolům našeho života“, dále „Světový názor“, F. Šlemra sbtr- ku „Nálezy c. k. správního dvoru soudního, vztahující se k I. části zákona o právních svazcích učitelstva“ a pokračování zeměp. úvah R. Knausa „Čelnější města všech zemědílů“ Dne 17. schůze delegátů slezského Ústř. spolku jednot učit. ve Svinově jedná o právních svazcích uči- tolstva a výsledku zemské konference učit. a snáší se vydávati vlastní časopis. — „Beseda učitelská“ přináší úvahu „Jak otec napravil zbloudilého syna a jej dále vychovává“, od odborného lékaře „Několik slov o zubním lékařství“ a referát P. Suly o přednášce F. V. Krejčího „O uměleckém díle v literatuře“o Dne 18. „Účitelské noviny“ přinášejí úvahu .

J Havlík Jan Lego F Šlemr R Knaus P Sula F V Krejčí jednota můj Morava Čechy Budeč Svinov Účitelský novina

17 article

Sedláčka „O potřebě pomocných škol pro slabomysl- né“, zprávu V. Beneše „Volné sdružení“ a rozhled „Český a polský ústav učitelský ve Slezsku“. — „Ko- menský“ přináší „Ukázku německé učebnice“ a be- sedníkem nevyzdobený hovor sedmiletých chlapců „Kdo byl Hus?“ Dne 19. „Věstník Ústř. spolku učit jednot na Mo ravě“ přináší povzbuzení J. Kaňáka „Učitelskému dorostu“, líčení „Feriální vzdělávací kolonie v Luha- čovicích“, stesk „Ta naše nová úprava“ a „Zprávu o jubilejním fondu jednot učitelských Dne 23. „Posel z Budče“ přináší čl. „Revise sebe- vzdělání“ a „Učitelstvo a J. Hus“. — Na říšské radě vídeňské posl. Baxa a společnici dolazují se po nevy řizování rekursu v záležitostech českých škol ve Vídni Dne 24. „Beseda učitelská“ přináší čl. J. Křemen „Aesthetický zákon kontrastu“.

Sedláček V Beneš Hus J Kaňák J Hus Baxa J Křemen Slezsko ko Luha Budeč Vídeň

18 article

Dne 25. „Škola našeho venkova“ přináší čl. Tůmy „Výzkum řeči dětské na školách venkovských“ J. Smrtky „Za opravou vyučování přírodovědného“ J. Svobody Sezemického „Na nových cestách ve vy- učování kreslení“. Č. Pozdníka „Analytická příprava ke čtení zbytečna-li?“ a hlidku „O nás a pro nás“. — „Učitelské noviny přinášejí o Ústř. spolku učit. úvahu „Morálka třídní nebo lidská?? Dne 27. v Brně manifestační schůze moravského učitelstva usnáší se na zrušení třídy podučitelů, zvý- šení počálečního služného, postupu na učitele hne po zkoušce způsobilosti, větším služném základním a jeho zvyšování dle stáří, zmírnění drsností ustano- vení zákonních o výslužbě Dne 29. na sněmě král. českého posl. dr. Šamánek a spol. dotazují se místodržitele po utlačování české školy v Liberci Dne 30. „Školský obzor“ přináší čl. „My a kleri- kalism“, úryvky „Z prázdninových potulek“, kritiky „Školská výstava v Praze“, dále „Spolek feriálních osad“ a „Z Urbánkova učitelského kalendáře“; v Be- sedách káravý čl. „Kopaná“; v „Moravské hlídce zpráva „Manifestační schůze českého učitelstva v Brně“, výstraha „Naše žákovské výlety“; v Besedácl „Paběrky ze svatých časopisů“ Dne 30. „Posel z Budče“ vykládá „Evangelium síly“ a líčí „Školské poměry na Král. Vinohradech v obsazování míst učitelských neuspokojivé.

Tůma J Smrtka J Svoboda doktor Šamánek Urbánkův Král Č . Pozdník Brno Liberec Praha Budeč spolek feriální osada

19 article Denní oznamovatel

Denní oznamovatel na neděli, dne 18. října. Den od začátku roku 291. do konce roku 75. — Východ slunce o 6. bodině 26 min. ráno, západ slunce o 5. hodině 3 minuty odpol. — Východ měsíce o 3. hod. 31 min. v noci západ měsíce o 4. hod. 6 min. odpol. Katolíků svátky: Posv. chrámu. Evangelíků památné dni: D. A. z Veleslavína. Pravoslavných: Charttiny. Na pondělí, dne 19. října. Den od začátku roku 292. do konce roku 74. — Východ slunce o 6. hodině 28 min. ráno, západ slunce o 5. hod. 1 min. odpol. Katolíků svátky : Petra. Evangelíků památné dni: Kolumbana. Pravoslavných: Tomáše

Petro Tomáš Veleslavín

20 article Meteorologická pozorování na rozhledně na Petříně

Meteorologická pozorování na rozhledně na Petříně 325 metrů nad mořem. Dne 16./17. října 1903 9 h. več. 7 b. ráno 2 b. odp. 729.0 727 2 726.1 Tlakoměr . Teploměr C. — 8.2 + 6.6 + 10.5 Vlhko. . .. 87 88 Obloha . . . čená mrakem zamraě Síla větru . čerstvý ostrý ostrý Teplota nejvyšší ve stínu . . + 13.8- Teplota nejvyšší na slunci . . + 206- Teplota nejnižší ve stínu . . + 5.8. Teplota nejnižší při zemi . . + 3.5- Slunce svitilo O hod. Prům. rychlost větru v km. za hod. 337 Srážky v mm. 3.9. Povětrnost. m. Z Vídně, 17. října. (Zvláštní telegr. »Nár Listů«.) Pravděpodobné počasí zejtra v neděli podmračno a deštivo.

Petřín Vídeň vlhko mm

21 article Hlasy z obecenstva.

Hlasy z obecenstva. Juhileum. U známé staré od 1720 trvající skle- nářské firmy Branbergerovy zaměstnaný dílove- doucí p. Josef Mikeš slaví tyto dny 25leté výroční 23840 působení svého u jednoho a téhož závodu. Českým rodinám se oznamuje levný a dobrý pramen k nákupu látek na damské šaty a sice: látky vlněné, různé flanely, veloury, barchety a samety. Na venek na požádání vzorky franko zasílá chvalně známá firma Václav Vlk v Praze, Na přikopě čislo 13n. 22608 Poslední měsícl

Josef Mikeš Václav Praha Branbergerův

22 article

Tah 24. listopadu 1903

23 article C. K. LOSY VÍDENSKÉ STRÁŽE po IK

C. K. LOSY VÍDENSKÉ STRÁŽE po IK 1500 výher, mezi plmiž 100 hlavních výhierv Ollkorun 50.000 korun Ile První tří hlavní výhry korun 25.000, 5.005, 1.000 vyplati se na požáďání se srážkou zákonité daně výhernl — v hotovosti, - LOSY jsou k dostáni ve všech směnáruách, tranl- kach, loterních sběrnách a v loterní kanceláři stráže ve Vídni, 1, Spiegelgasse 15. Každý kupec losu obdráí tažcbní lisilnu slo0 zdnria a franko. ýden a Otto

Vídenský Otta Vídeň

24 article (Splsy a časopisy nákladem J. Otty v Praze tento týden vydané.)

(Splsy a časopisy nákladem J. Otty v Praze tento týden vydané.) Arbes, Anděl míru. Román. Díl III.a IV. (Spisů sv. IX.) Skvostně vázáný Dr. Císler, O nedoslýchavosti, hlu- chotě a ochraně sluchu. (Lidových rozprav lékařských č. 46.) Jirásek, Psohlavcí. Ilistorický obraz. Čtvrté (celkem 8.) vydání. (Spisů sv. XXI.) Kalendář paní a dívek českých n rok 1904. Red. G. Preissová. Váz. De Musse, Novelly a povídky. II. (Fráderic a Berneretta. Emmelina. Syn Tizianův). Přeložily B. Veselá a O. Přiby- lová. Svétové knih. č. 319.—351. Němirovič Dančenko: Vlčí kořist Román o 3 částech. Přel. V. Unzeitig- (Ottovy Laciné knihovny č. 205.) . . . Vázané Arbes, Romanetta IV. Seš. 5.. Brehmův Život zvířat. Sešit 61. (Ptác Brodský, Úpadek. Román. Seš. 7. . - Eliot. Adam Bede. Román. Seš. 4. Jirásek, Bratrstvo. Druhé vydání. Se- šit 4. Jókai, Zlatý muž. Román. Seš. 22. Kořenoký, K protinožcům. Sešit 21. Malý Ottův Slovník naučný. Sešit 2.

J Ott Arbes svatý . IX doktor Císler Jirásek Psohlavce G Preissová Muss Tizianův B Veselá O Přib Němirovič Dančenko V Unzeitig Ottův Brehmův Eliot Adam Bést Jókai Praha Reda spis svatý . XXI Novell Romanetta Iva Ptác Brodská Kořenoký

25 article

Alunedábád-Algebra Ottův Slovník naučný. Sešit 477. Dílu XXI. sešit 13. Renaissance-Resgel . Světlá, Novelly. II. Seš. 9. Pražské Honpodářské Noviny. Číslo 21. Půlletně Ilustrovaný Svět. Čís. 51. Se 24 illu- stracemi. Obzor národohospodářský. Říjen. Půlletně Samosprávný obzor. Číslo 16. Půlletně Ponel z Budče. Číslo 5. Půlletně . . Zlatá Praha. Číslo 51. Illustrace: Doubek. U břehu jezera. — Jakší: Na vlnách života. — Mauder a Ra šek: Projekt pomníku Jul. Zeyera. Vacátko: Zápas. — Jenewein: Ja- kub. — Carrati: Návrh nást. dekorace. —Fotogr.: Most alkantarský v Toledě. Společnost a sport. Zvláštní příloha Zlaté Prahy. I1iustrace: Z umělecké cesty R. Maturové v Americe. Z umělecké cesty M. Laudové v Rusku. Cesta po lodi do Hamburku. Amaterské fotografic z Po- sázaví. Hold sportu Ústřední Matici škol- ské. Ze závodu A. C. Sparta. Na Zlatou Prahu s příl. Společnost sport předplácí se čtvrtletně poštou . . živa, sešit 9. Půlletně poštou . . . .

Ottův Jakší Mauder Jula Zeyer Vacátko R Matura M Lauda A C Budeč Praha Most Amerika Rusko Hamburk Renaissance Resgel ústřední Matica Sparta Honpodářský novina

28 article L. DENS:

L. DENS: Vědecké, s rozumem se srovnávající řešení záhad života i smrti. O přirozenosti a určení člověka. O postupu a nepřetržitosti života. S původní obákou dle návrhu A. Muchy, st tulním obrazem F. Dvořáka v Paříži. K 3.90, skvostně váz. KK 5-90, poštou o 20 hal. více. Lze odebírati též v 13 týdenních sešitech po 30h IBačte žádatl první sešit na ukázku!! K dostání v lraždém řádném knihkrupectví zvláštěv 23665

A Mucha F Dvořák IBačte Paříž

30 article Strojníkům, zámečníkům

Strojníkům, zámečníkům Nauka o kování koni. Od Fr. Štěpánka. Sn vyobr. Nejlepší spis podkovářský. Cena 80 k Zámečnictví stavební a umělecké. Napsal M Oehm. 418 obrazů. Cena 4 zl. Parní kotle a stroje a jich obsluha. Na- psal A. Schanoi. Cena 70 kr., váz. 90 kr. Sedm to- pičů a strojvůdců dle snadného návodu připravova- ných při zkoušce znamenitě obstálo. Kniha pro strojníky, inženýry, stavitele a prům. školy. Napsal prof. A. Holeček. Se 442 obrazcl a tabulkami. 744 str. Cena 4 zl. 50 kr., váz. 5 zl. 20 k . Soustruhování kovů. Zařízení, výkonnost a ob- sluha soustruhů. Napsal J. Janovský. S 88 obr. tabulkami. Cena 1 zl. 20 kr. Kniha pro kovodělníky. Sestavil V. Červenka Barvení, bronzování, slévání, granulování, kalení leptání, patinování, zlacení, zdobení atd. kovů. 147 str. Cena zl. [.20. Moření, bílení, broušení a lakování dřev. Praktické a nové návody pro truhláře, lakýrniky tesnře a jiné od Al. Skramlíka. Cena 1 zl. 23042

Štěpánek M Oehm profesor A Holeček J Janovský V Červenka Skramlík Francie

37 article T. G. MASARYK.

T. G. MASARYK. Právě vyšel 1. sešit, jejž každý, kdo lístkem požádá, obdrží na ukázku! Předplácí ses na 1/2 léta K 7.20, na rok K 14.20 i se zásilkou u všech knihkupců, jakož i v Nakladatelství Jana Laichtera na Kr. Vinohradech, žižkova ul., 10. 5.80 1.50 2.80 2.40 Dobrodružství Pyma Romln Z K 20 Berenice a jiné po- ..90e vídky 2 K 20

T G Masaryk Laichter Kristus Pym Romln žižkov ulice

39 article

jeho nejúděsnější práce, kde hrůza a plí- šrrna jnou vyhnány do krajnosti. Z tohoto půl- noěně matnžnéhe ovzduši vykvetly vlak nejhlubii vábici k sobě stále jak mna- práce Pocovy zické oči, práce, kde kouzlo tajemna a záhady, věně smutku a chmurná tiha osudnpati halkocinul Morell myslickou krásou . . Ligela Moderní Revue

Pocův Morell

45 article Neplodnost.

Neplodnost. 4.50 Lidové pojednáni o původu, následcích a léčení neplodno sti. Podrobné vyličení přičin a následků ne- plodnosti u muže a ženy vzhledem k ži- 23873 votu rodinnému. O plodnosti a pohlavním životě. — Neplodnost vrození a získaná (u muže a u ženy). — Neplodnost překážkou manželského štěstí. — Rozvod. — Neplodnost umělá. — Rady odborných lékařů při léčení neplodnosti. — Manželská zdravověda. — S Iilustracemi. Velice zajímavá kniha, již krášlí pěkný titulní obrázek, stojí pouze 1 K 80 h, pěkně váz. výtisky 2 K 20 h, po- štou franko o 20 h více (lépe jest objednati v reko- mandované zásilce, jež o 55 h stojí více), kdo obnos předem pošt. poukázkou (též ve známkách) zašle. Na skladě v každém knihkupectvi, zejmena u nekla- datele Rudolfa Storoha, knihkupce v Karlině. 23788

Storoha Karlin Rada odborný lékař