1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
Obohod — Průmysl
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 236. ze dne 27. srpna 1907.
6
article
Telegraflcké zprávy.
Nařízení pro dolování v Haliči.
Z Vídně, 26. srpna. »N. Fr. Pr.« telegra-
fují z Drohobycze: Zdejším báňským re-
vírním úřadem bylo uloženo majitelům dolů pod
hrozbou zastavení provozování, aby při dolech,
které překročily již hloubku 800 m., byly zří-
zeny příkopy s prostorem za 40—50 cisteren.
Dále bylo nařízeno, aby u všech produkujícíeh
šachet byla noční práce zrušena. Toto opatření
bylo odůvodněno poukazem na stále stoupajíeí
výrobu, na nedostatek místa a vznikající tím
nebezpečí ohně. Timto nařízením budou výrobní
poměry jen malo dotčeny, protože u produku-
jieích dolů se bez toho od noční práce upouštl.
Druhý uherský lrh na pivovarský ječmen.
Z Prešpurku, 26. srpna. (Uh. tel. kor.
kanc.) Včera byla zde za přitomnosti zástupce
ministra obchodu Daranyia a četných kupeů
zahájen druhý uheraký trh na pivo-
varský ječmen. Dostavilo se zvláště mnoho
sládků a vývozníků z cíziny. Rakouské a ně-
mecké komory obchodní projevovaly pro obe-
slání trhu veliký zájem. Z několika komitáto
bylo přihlášeno přes 1500 vagonů ječmene,
který je první jakosti. Prodáno bylo 740 vagonů.
při kterýchž dosaženo 17 K až 20 K 60 hz
metr. cent.
Halič
Vídeň
Francie
Prešpurk
8
article
Zásoba zlata anglické banky.
Z Vídně, 26. srpna. Banka anglická zvý-
šila v posledním týdnu svoji hotovou zásobu
o 982 000 Ib. a disponuje nyní kovovým po-
kladem 86.8 mit. Ib. Kovový poklad udržuje
se přesně na téže výši, jako ve stejné době
r. 1905 a jest oproti stavu ze srpna 1906
o 1 mil. lib. vyšší. Dle londýnské zprávy po-
daří se asi také bance anglické zvětšiti zásobu
zlata. V Londýně očekává se totiž dnes a v nej-
blížších dnech větší zásilka zlata, která se od
haduje na 2 mil. lb. Z toho připadne prý banee
více než polovina a jen zbytek dá se na trh
st. Z Pešti, 26. srpna. (Zvl. telegram » Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 37.000 metr. centů
(+ 5 hal.). Platila za 50 kg: pšenic
tisská stará 80.5 kg K 11.80, 79 kg K 11.60
z okoli Pešti 76 3 kg K 11.10, kulská 76.2k
K 11.424, bečkerecká 76 kg K 11 8344/, obeč-
ská 75.4 kg K 11 25, zentská 75.2kg K 11.271
nová tisská 78.5 kg K 11.55, 76.5 kg K 11.35
75 kg K 11.05, z okolí Pešti 79 kg K 11.55,
78 kg K 11.474. 77 kg K 11.35, 76 k
K 10.50, banátská 765 kg K 11.55, 76.8
K 11.20, obečská 76.3 kg K 11.45, bačská
73 kg K 11.05, kaločská 77 kg K 11.35, hor-
ňácká 79 kg K 11.30, bajská 75 5 kg K 10 924.
stolno-bělehradská 78 kg K 11.35, 76.5k
K 11.10; žito (+ 10—15 hal.) K 9. 30
9.35; ječmen K 8.30, 8.35; oves K 7.50
Na lhůtním trhu smýšlení napjaté na
vyšší Berlin.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 11.90, na duben K 12.01; žito na říjen
K 9 63; oves na říjen K 8 26; kükuř ice
na srpen K 6 75, na září K 6 92, na květen
K 6.92; řepka na srpen K 17 95.
Na plodinovém trhu bez obchodu
ceny nezměněny.
Platil
Vídeň
Londýn
Pešť
Berlín
anglický banka
kg
žít
9
article
Počasí: krásně.
Z Londýna, 26. srpna. (K. k.) Trh plodi
nový. Smýšlení napjaté při stoupnutí cen od 6 d.
do 1 sh. Uherská mouka 35 š. 6 d. řepkový ole
31 š. 9 d. Dovoz: pšenice 10.000, ječmen 3000.
oves 20.000 q. Počasí: překrásné.
Z Liverpoolu, 26. srpna. (K. k.) 4 hod. 10 m.
Obrat 5000 žoků — Smýšlení sotva stálé. Dodávky
na srpen 7.05, na srpen září 6.93, na září-
říjen 6.83, na říjen listopad 6.74, na listopad pro-
sinec 6.68, na prosinec leden 6.67, na Jeden únou
6.65, na únor hřezen 6.66, na březen-duben 6.67.
na duben kvělen 6.67, na květen-červen 6.68, na
červen-červenec 0.—.
Londýn
Liverpool
sh
10
article
8.35.
8.35.
Amerieké kabelové telegramy.
(Závěrečně kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 26. srpna. (Peněžní bursa.
Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevné.
Obrat akeli 530.000 (320.000).
Union Pacifie 12511, (1231/2).
Kanada Paeilie 166.50 (162. 50)
United States Steel Corporman 301/2 (30—).
Baltlmore and Ohio 881/2 (87.75).
Káva.
26. srpna 24. srpní
Rlo čls. 7.
5.55
5.10
na srpen . . . . . . .
na říjen
5.60 5.70-
26. srpna 24. srpnn
3.39
3.39
Cukr (Falr Muse.) .
Tuky Westeru Steam
9.50
9. 45
9.70 9. 65
Tuky známka Wileox . .
Z Nového Yorku, 26. srpna. (Obilní bursa.) Smy
šlení obilní bursy napjaté.
P'šeníce
26. srpna 24. srpn
pohotová . . . . . . . 997
97.50
na září . . . . . . . 102.50
98.75
na prosinec. . . . . . 104.79
Kukuřice
69.— 67.50
na září. . . . . . .
na prosinec . . . .
67.25 66.—
na květen . . . . . .
Kovy.
26. srpna
24. srpna
Měď. . . . . 18 25 19.60 18.25 19.—
in
. . 36 85 37.121/2 36.75 37.—
Paeilie 166.50
Nový York
Kanada
Union Pacifie 12511
Steel Corporman 301 / 2
Tuka Wester Steam
Baltlmore and Ohio
Cukr
Falr Musa
Wileox
11
article
Železe čís. 2. . 20..70 21.70 20.70 21.70
Petrolej
rafinovaný, kesonový . . 10.90 10.90
rafinovaný Standard White 8.45 8.45
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 26. srpna. (Bavlnářská bursa.
Bavlnové terminy dnes živě kolísaly, stoupání
však mélo vreh. Odpoledne podporovaly trh koupě
walistreetských spekulantů. Závěrek byl stálý.
25. srpna 24. srpna 23. srpná
pohotová . . . . 13 40 13.35
13.35
na srpen . . . . 11.44 11.35
11.25
na říjen . . . . 12.14 12.06 11.94
na leden . . . . 12.36 12.29 12.17
Závěrečné smýšlení stálé.
Z Nov. Orleauu, 26. srpna. Na srpen 12.8
(12.95), na říjen 12.66 (12.72).
Ku zvýšení cen hnědouhelných.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
S.— Opětně už ohlášené zvýšení cen hnědo
uhelných vstoupí 1. zářím t. r. v platnost. Vzhle-
dem k různým zprávám, jež, jak o rozsahu tak
o tendenci tohoto zvýšení kolportovány, nebude
od místa, na základě nových cenníků velkofirem
uhelných odběratele uhlí a širší veřejnost s touto
změnou cen obeznámiti.
Poslední cenníky své vydaly velkofirmy
ústecké dnem 1. ledna 1907, jež však obsa
hovaly jen ojediněle zvýšení některých známel
a druhů. Chtějíce tudíž správně posouditi roz-
mach cen v poměru ke konjunktuře, srovnáme
ceny hnědého uhlí tak, jak upraveny novými
cenníky a platností od 1. září 1907 proti zá-
znamům ze dne 1. září 1906.
Nehledě k neobyčejně příznivé konjunktuře
na trzích uhelných, jež od konce roku 1905
bez značnějšího přerušení jest trvale na postupu
a jež při nepoměru výroby k poptávce podně-
cuje ke zvyšování cen, poukazuje se při po-
slední úpravě cen hnědouhelných na me zdn
konflikt mezi hornietvem a majiteli dolů, jen
udržuje se takřka v permanenci a částečnými
koncesemi mezdními, jaké povoleny po stávce
v září 1906 a pak na nátlak hornictva právě
v měsíci srpnu zažehnává nebezpečí delší
všeobecné stávky.
York
8.45 bavlna
11.35
na říjen
12.06
12.29
závěrečný smýšlený
12
article
Stávka v měsíci září 1906 rozšířila se.
jak známo, na celou pánev, ale zachvátila
značnou čásť dolů. Byla vykoupena částečným
zlepšením mzdy hornické a příspěvkem dolu
ke starobnímu pojištění. Od jara obnovováno
mezdní hnutí hornické v nezvyklé dosud formě;
forum konfliktu přenášeno na jednotlivé dolya
nepochybné úspěchy tu docílené posilovaly roz-
větvení tohoto boje. A tak do července celá
řada dolů prodělala svoji stávku anebo jí přede-
sla koncesemi. V polovici července mělo býti
mezdní hnutí zgeneralisováno; podány společné
požadavky, vrcholící v 25 zlepšení mzdy a
hrozeno všeobecnou stávkou. Kdo do poměrů
hornictva v pánvi hnědouhelné byl zasvěcen,
možnosti všeobecné stávky nevěřil. Jednakji
vadilo rozštěpení ve sdružení a organisaci hor-
nietva samého, jednak nemohli jí připustiti za-
městnavatelé, nechtěli-li si zkaliti výtěžky kon-
junktury. V souhlase s taktikou partielních stávek
vyjednáváno na jednotlivých dolech různě dle
lokálních poměrů s hornictvem a povolovány
taktéž dle těchto místních poměrů různé kon-
cese, jichž finanční efekt zračí se v posledním
zvýšení cen. Touto úpravou mezdních poměrů
není ovšem konflikt mezi hornictvem a zaměst-
navateli ani snad na dohlednou dobu vyřízen.
A pod dojmem těchto událostí usneseno
poslední zvýšení cen hnědouhelných s platnost
od 1. září t. r. Dovedeme snad rozsah tohote
zvýšení cen v poměru k cenám z 1. září 190e
vystihnouti tímto přehledným sesku pením zá
znamů cenníkových:
v kor. za 100
sdružený a organizace hora
14
article
Především nutno uvěsti, že částečné pře-
chodní upravení cen mezí zářim 1906 a letošním
provedeno 1. lednem 1907, kdy zejména u
známek prostřední jskosti (ehabařovických
duchcovských a třebušických) provedeno malé
zvýšení o 3 až 4 K za 100 metů.
Dále nutno uvésti, že jednotliv é známky
nedoznaly zvýšení jednolného. Nutno tu rozlišo-
vati mezi stupní jakostními, při čemž
známky prostřední a podřízené jakosti vzhledem
ke stejným poměrům mezdním a výrobním
zvýšeny nejvice, známky lepší jakosti pak mír-
něji, a mezi jednotlivými druhy uhel-
nými, při čemž uhlí drobné podlehlo ve snaze
upraviti dístance cenové dle efektivaího rozdílu
výhřevnosti zvýšení většímu. Sumárně lze tudíž
označiti zvýšení cen hnědouhelných v době o
září 1906 do září 1907: při hrubých druzíeh
na 8 až 17 K, při drobných druzích na 12 až
19 K za vagon.
Účinek tohoto zvýšení u konsumento
není jednotný; vzhledem k různým terminům
uzávěrkovým a vzhledem k okolnosti, že v po-
sledních letech zejména větší závody průmy-
slové libovaly si v uzávěrkách na více let.
obnášejí cenové rozdily mezi starými a novými
smlouvami domácími daleko více, než tu srov-
náním záznamů cennikových jako zvýšení pro-
kázáno. Dále nelze přehlédnouti, že celá řada
závodů průmyslových a větších spotřebitelů si
včasnými smlouvami pojistila ceny výhod-
nějšl.
15
article
Z trhů cukerních.
Z trhů cukerních.
V Praze, 25. srpna.
Po dvou lýdnech klidných s tendencí spíše ustu
pující zaznamenáváme za právě minulý týden n
cukerních trzích náhlý obrat k lepšímu, jehrož příčiny
jsou několikeré.
V první řadě znepokojeny trhy slále chladným
a deštivým počasím, jehož nepřiznivý vliv na řepu
ukázal se v analysách; tím oživla koupěchtivosť nejen
pro staré, ale i pro nové zboží tou měrou, že okol
nost ta sama by byla stačila k mírnému zvýšení cen
Touto úvahou řídili se však také mnozí baissieři, ktel
nemají dosud všecky své závazky kryty, a proto.
když rozmnožila se také poplávka z Anglie, nelenili
dlouho a připojili se k ostatním kupcům pohotovéhe
zboží. Anglické rafinerie povzbuzeny lepší poplávkou
tamějšího konsumu braly také dosti velká množstv
cukru denně z trhu, v čemž našly následovníků tak
ve francouzské spekulaci, která znovu jako kupec
na hlavních trzích evropských vystupovala.
Praha
Anglie
16
article
Pro spekulaci zdá se býti hlavní pobídkou okol-
nost, že povětrnost stále přináší zklamání vzhledem
k řepě, takže schodek co do množství i jakosti na-
mnoze ještě se zvětšuje, míste aby se zmenšoval: dále
působí zde vědomí, že do nové kampaně přejde se
s menšími svělovými zásobami než loni, což ve spo-
jení se stále rostoucím konsumem a očekávanou
menší výrobou budí u spekulace náladu artiklu přízni-
vou. Snad ten či onen moment neuplatní se na trzích
v té míře, v jaké je očekáván, celková tendence trhů
zůstane snad i nadále dosti příznivou.
Na našem trhu se surovinou zavládl od úter
ka směr vzestupný, který až do včerejška nebyl pře-
rušen. Ceny ve shodě s cizinou stoupaly denně, přes
to, že léto okolnosti použilo hojně cukrovarů k většín
odprodejům nového zboží; naprotá tomu závěrky
v pohotovém zboží vzhledem k vyčerpaným zásobám
byly jen nepatrné. Týden končí smýšlením klidným
a zásnamy K 23.10 za pohotové zboži a 22.40 za
říjen-prosinec v paritě úslecké.
za říjen
17
article
Na domácím trhu s bílým zbožím došl
v úterý večer k uvolnění 6% kontingentu na září
Jelikož není tou dobou ještě ani všecko zboží na
srpen prodané odebráno, nebyl tentekráte obchod při
liš živý, zvláště když většině rafinerií nedostává s
kostek. Posavadní cena K 71.— za I. rafinádu z je-
várny zůstala i nadále v platnosti. — Na terst-
ském trhu panovalo taktéž skoro po celý týden
smýšlení ustálené a z části až pevné, což zejména
platí o novém zboží, jež hledáno více než pohotové
Centrifugální pilé placeno včera pohoťové K 28.25
až 31.50 a za novou kampaň K 28.25 až 29..25. —
Na londýnském trhu s bílým zbožím, dík lepší
poplávce konsumu, smýšlení rovněž se upevnilo.
takže náš granulated obchodován tam včera pohotový
za sh. 11.9 a na novou kampaň za sh. 11.614.
Na německých trzích uplatnila se v prv
řadě rozmnožená poptávka anglických rafinerií a spe-
kulace. čímž také tamější ceny obojího zboží značně
získaly; v Hamburku placena včera surovina poho-
tová mk. 20.30 a na říjen-prosinec mk. 19.80
Zřejmé zásoby světové obnášely lento
týden:
Hamburk
18
article
1907
1908
rozdíl
tun tun tun
dle Lichla . . 1,735.028 2,031.574 (— 296.554)
dle Czarnikowa. 1.775.560 1,997.343 (— 221.789)
O přítomném slavu řepy možno říci, že minulý
chladný týden nebyl řepám na prospěch ani poku
se týče jakosti, ani pokud se týče kvanlity. U nás
v Čechách přirovnání s loňskem ještě poměrně nej-
lépe jeví se rozbory ze severozápadních Čech, kdežlo
ostalní krajmy české jeví schodek jak ve váze tak
i v jkosh. V Německu schodek v ohledu kvantilativ-
ním minulém týdnu ještě více se zvětšil, takže
obávají se tam místy velkého zklamání. Ve Franci
dostavilo se sice rovněž počasí chladné a deštivé.
nicméně jsou tam s vývozem řepy celkem spokojeni
což platí také o Dánsku; naproli tomu ohlašuje se
z Belgie a Nizozemí, že pro nepříznivé počasí řepa
vykazuje jen malý pokrok. V Rusku zavládla povětr
nost řepě příznivá.
Rozbory řep v minulém týdnu podávají násle-
dujíel obraz:
Čechy
Německo
Dánsko
Belgie
Nizozemí
Rusko
19
article
Průměrná váha Cuker-
— kořene chrástu natos
proe.
gr a m o
Severozápadní Čechy:
letos . . . . 311
před týdnem . 263289 151
loni . . . . 297
15.5
Střední Čechy:
letos . . . . 305
před týdnem . 278
loni . . . . 333
Východní Čechy:
letos. . . . 245
před týdnem . 204
loni . . . . 240
Celé Čech y:
lelos . . . .
se
před týdnem . 251
loni . . . .
RakouskoUhersko
see
sa
Německo
letos. . . . 2g
před týdnem . 25
loni . . . . 30
letos
před týdnem . 17
loni . . . . 280
Francie:
letos
přeď týdnem . 205
loni . . . . 264
Belgie:
lelos . . . . 238
13.8
4to
před týdnem . 206
13.8
loni . . . . 316
Pokud se kolonil týče vyslovují se došle
zprávy jak o stavu třtiny, tak i o postupu praci
plantažich, celkem příznivě.
Cuker
Čechy
Německo
Belgie
20
article
Z trhů peněžních (26. srpna). Barsy nabyly
Z trhů peněžních (26. srpna). Barsy nabyly
opětně odvahy a důvěry v příští siluaci. Přispě o
k tomu z největší části uvolnění peněz. následovavšt
po nezvýšení diskontu v Londýně. V této nálad
všude upokojila zpráva, že americký kanclěř pokladu
Cortelyon bude ekládati opětně státní příjmy
v bankách. Tato pomoc pokladního úřadu peněžnímu
trhu je zvykem od let k podzimu praktikovaným —
záleží na tom, v jaké míře peníze stát poskylne.
V poslední době bylo lze pozorovali spíše pokle
obnosu, peněžnímu trhu předaného. Oplimism všude
nyní klestí si cestu — na jak dlouho? Výkaz ně
mecké říšské banky konstatuje značné ulebčení
Kovový poklad vzrosti o 24 mil., směnky o 22 mil.
lombard poklesl o 18 mil., cenné papíry o 71 mil
oběh bankovek o 24 mil., žírový účet o 8 mil. Daně
prostá zásoba bankovek činí 172 mil. oproti 114 mil.
v týdnu předcházejícím a 210 mil, v roce minulém
Je vidno, že zlepšení získáno zvláště zmenšením
položky cenných papírů.
Londýn
21
article
Praha. Na dnešní burse převládalo opět pev-
nější smýšlení a zájem žjevil se zvláště pro renty.
z nichž jednána květnová s a červencová renta za
K 96.15, dubnová renta za K 97.70, zlatá rak. renta
za K 114.90, dále obchodovány kom. dlužní úpisy
české zem, banky za K 95.60, železniční úpisy ha-
ličské zemské banky za K 93.10 a kom. dlužní úpisy
téže banky za K 93.—, 4% zást. listy moravské
hypot. banky za K 95071/2 a 41/2% zástavní listy
I. moravské spořitelny za K 100 10. Jinak padáváno
za akcie: První české tov. orient. cukrov. K 250.—,
První pražské zastavárny K 450.—, České průmyslové
banky K 414.—, Živnostenské banky K 241.—, České
banky Union K 240.50, České spol. pro průmysl
cukerní K 131.—, strojírny Daňkovy K 447.—, Ko-
Hnské továrny káv. nábražků K 610.—, Pražské
úvěrní banky K 524.—, Hospodářské úvěrní banky
K 382.—, »Merkuru«, směnární akc. spol. K 595.—
Zajišťovací banky K 150.—, pivovaru v Čes. Bodě-
jovicích K 825.—, akc. lovárny na umělá hnojiva
v Kolíně K 400.—, První českomoravské strojirny
K 845.—, Králohradeckého úvěrního ústavu K 445.—,
První české akc. pojišť. na život K 260.— peníze.
Daňkův
Praha
ko
Kolín
Český průmyslový banka
živnostenský banka
Český banka Union K 240.50
Český společenský
úvěrní banka
hospodářský úvěrní banka
zajišťovací banka
Králohradecký úvěrní
první český akciový
22
article
Vídeň. Zprávy o zlepšených poměrsch n
novoyorském trhu peněžním a ve spojení s lepšími
zprávami na cizích hursách, . jakož i výkazy státní
i jižní dráhy měly vliv na dnešní smýšlení, takže
ranní bursa obchodovala za smýšlení pevného. Na
polední burse toto smýšlení potrvalo, jelikož také
zprávy z berlínské bursy zněly pevně, avšak k vět
šímu obchodu nedošlc, takže zlepšené smýšlení ne
přišlo k přatnosti. Teprve ke konci následkem úplně
klidného obchodu a následkem prodejů pro peštský
účet seslabily se kursy. Renty byly celkem pevné
Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn, 411 1
až 59%.
Berlín. Na průběh dnešní bursy příznivě pů-
sobil v každém směru uspokojující výkaz říšské
banky, který potvrdil mínění, jež o místních po-
měrech peněžních převládalo v právě minulém týdnu.
Vídeň
Berlín
23
article
Soukromá sa ba diskontní, ač byla nabídka směnek
dosti značně, setrvála na 4/2%, denní peníze nabl-
zeny za 3e, ultimé za 41/2 až 43/49%. Úlehčení, jež
se jevilo na trhu peněžním, zračilo se v postupných
kursech hodnot kasovních a volně obcbodovaných
z nichž kursy akcil železářských a uhelnodolných
podniků zvýšeny úhradními a novými koupěm
o 2, 3 i více procent. Ke konci bursy způsobil
místní prodeje denní spekulace mírné oslaben
v titrech průmyslových i bankovních. Americké
dráhy, rakouské hodnoty v souhlasu s tendencí do-
mácích burs pevny. Ruské renty i akcie bani
zotaveny.
Z kruhů textilních. Zprávu pod timto Utulkem
v pátek uveřejněnou, opravujeme v ten smysl, že
textilní firma F. J. Stejskal postaví v Červeném
Kostelci mechanickou tkalnovnu na pestré látky
150 stavech úplně samostatně, tudiž nikoli společně
s p. Adolfem Švorčíkem
Ruská státní banka. Dle výkazu ruské státní ban-
ky k 21. t. m. činí zlatý poklad banky 954.9 mil. rublo
před týdnem 954.8 mil.), zlato v cizině 219.2 mi
(218.7) a stříbrný poklad 68.9 mil. (69.4). Opro
tomu činil oběh bankovek 1132.6 mil. (112.9) a vkla-
dy na běžných účtech 434.5 mil. rublů.
Vývoz ze Srbska. Úřadní výkaz o vývozu ze Srb-
ska v minulém pololetí konslatuje příznivé výsledky
a uveřejňuje tyto cifry: Vývoz činil co do hodnoty
24,533.779 fr., oproli dosud nejpříznivějšímu roku
1906 21,252.971 fr. Do Německa vyvezeno zbož
za 9,266 524 fr., do Rakousko-Uherska z
3,320.640 fr., do Turecka za 3,250.090 fr., do Belgie
za 2,402.195 fr., do Bulharska za 1,943.065 fr., do
Italie za 1,477.524 fr. a do Francie za 1.512.916 fr
Obilin vyvezeno za. 12,609.447 fr., dále dobytka
masa za 1,374.173 fr., slivovice za 777.732 fr., vajee
za 724.409 fr., otrub za 465.625 fr.
F J Stejskal
Švorčík
Srb
Kostelec
Srbsko
Německo
Rakousko
Uhersko
Turecko
Belgie
Bulharsko
Francie
státní banka
24
article
K zápanům trhů železářských. Obnovený ně-
mecký svaz oceláren usnesi se v červnu, že vývoz
náhrada pro jeho odběratele ve výši 2.50 mk, (dříve
15 mk.) má od 1. července úplně odpadnouti. Tote
usnesení dokládáno poukazem na vysoké ceny v ci-
zině, které dovolují i bez prémie vývoz. Jak ozna-
movala „Rh.-Westí. Zlg.“, stály tyto prémie v cesl
docilení dohody v otázce obchodní smlouvy s Ameri-
kou. Jak náš konsulát v Kolině n. R. nyní ve sve
zprávě praví, obmacely se postižené tím závody velice
prudce proti usnesení svazu oceláren. Uváděly, ž
vývozní prémie neznamenala nijaké výhody oproi
cizuzemským průmyslníkům, nýbrž jen přibližné vy
rovnání, poněvadž německým průmyslníkům vráceny
byly jen ony větší výdaje, které tito mělí opafřováníi
zdražených surovin. Povolováním vývozních prémi
chtěl svaz oceláren přec k vlastnímu prospěchu uči
niti závody schopnými konkurence na světovém trhu
Poukaz na to, že vývozní prémie stály v cestě vy
jednávání s Amerikou, je málo rezhodujícím, nebo
Amerika i po odstranění vývozních prémil pokračuje
v ničící konkurenci uhlím, železem a polotovary
Cizi odběratelé Anglie, Holandsko a Belgie, mají na-
dále největší zisk z levného nákupu německých suro
vin Německé loděnice byly nuceny dáli si ujilí z
kázky, proto že musily nabízeti o 20 proc. dráže
než anglické loděnice, jimž byl dodán materiál levněj
německými závody. Rovněž německý slavitel lodí pr
vnitrozemskou plavhu podléhá soulěži Holandska, po-
něvadž toto destává materiál o 15—25 mk. levněji
Ameri
Amerika
Anglie
Holandsko
Belgie
svaz ocelárna
mk
25
article
Skučečný důvod pre zmšení vývozních prémií nulno
prý hledati v tom, že smíšené podniky chtějí svů
polotovar samy zpracovati a nepřejí si odběratel
pro polotovary. Se zřetelem na celní ochranu, kter
musí požívati celý železátský průmysl, jest zrušen
cel na železo rozhodně žádoucí. V tomte případě lz
se ovšem obávati živější konkuzence Spoj. stálů
Francie a Anglie. Aby této bylo se vyvarováno, jes
mezinárodní upravení cel ze želez
nejlepším prostředkem, jak to navrhoval říšský posl
nee Golhein a dr. Max Nietsche dle vzoru ustanoven
o vyrovnávacích a trestních clech, v původní brussel
ské cukerní konvenci obsažených,
Rusho a hrusselská cukemí konvence. „Noveje
doktor
Nietsche
Francie
Anglie
26
article
Vremja“ uverejňuje k cukerní otázce oficiální článel
ve kterém se praví. V roce 1902 nepovažovalo Rusko
za mežně, aby se připojilo k brusselské konvenci
prohlásilo, že z Ruska vyvážený cukr nebude do
stávati zádných premii. Vláda upravila pouze odby
cukru na domácím trhu, aby jednak odstranila nac
výrobu a jeunak aby docílila zlacinění výrobku bez
zíráty pro producenty a zvýšení konsumu. Nyní změ
nila se poněkud situace mezinárodniho- trhu cukei
ního a Anglie, věrna svým zásadám svobody obchodu
povolila ruskému cukru volný dovoz. Pro Rusko j
tato skutečnost velmi důležita. Volné zásoby našeho
cukru, které činí dnes asi 20 milienů pudů, nalezl-
by snadný odbyt na anglickém trhu. Cizí mocnost
zůstanou však asi sotva lhostejnými vůči této sku
tečnosti a budou shlodávati tuto konkurenci ruského
cukru na světovém trhu a zvláště v Anglii velmi ne
příjemnou. Naš cukr, který ješt velmi dobrě jakosti
bude na angliekém trhu úspěšně soutěžiti s cukrem
jinych zemí. Zvláště nepříjemným musí býti tenio
obrat věcí Francii, kde by nová krise cukerní mohla
mii horší náslodký než křise vinařská. Nebylo b
tudřž divu, kdyby francouzská vláda neučiníla v čas
svá opatření proti souřěži ruského cukru a nenavrhla
Rusko
Anglie
Francie
27
article
Rusku, aby přistoupilo ke konvenci za podmínek
které by byly stejně nepříznivé pro Rusko jako pří-
znivé pro Francii. Nynější chvíli musí Rusko vy-
užiti s co největším ziskem, ke klerémuž účeli všal
by se nehodilo, změniti v roce 1902 volený smě
a ke konvenci přístoupiti. Takové rozluštění otázky
bylo by především oprávněno přesvědčením, že od-
mítnutí Anglie a připojení Ruska k Anglii mohlo
by přivoditi rozpadnutí konvence. To nebylo by
ovšem příznivo našemu cukernímu vývozu, poněvadž
vyvolalo by to znovu zavedení vývozních premi
v západoevropských státech, přeplnění cizích trhů
pokles cen cukru. Takové obavy jsou však solva
oprávněny, poněvadž domácí konsum v zemích na
konvenci zúčastněných dosáhl již značné výše. Prote
může se cukerní průmysl vyvinovati dále jen na účel
vývozu. V Rusku oproti tomu, kde spotřeba počíná
se teprve vyvinovati, může se průmysl rozšiřovati n
základě stále stoupající domácí spotřeby. Obnovení
konvence, které by podporovalo pro vývoz přiznive
ceny na vývozním trhu, jest tudíž pro oslatní státy
mnohem důležitější než pro nás. Proto může od-
mítnulí Ruska, přistoupiti ko konvenci, přivoditi solv
rozpadnuti konvence a nynější účastníci její dovedou
asi lépe než my, postarati se o zachování konvence
Kromě toho odmitnutí Ruska přivodilo by pro ruský
cukr na anglickém trhu mnohem příznivější konku-
renění podmínky než v opačném případě. Ruský
cukr, oblíbený Angličany pro svou výbornou jakost
soutěžil by vítězně se špatnějším cukrem ostatníel
zemi a Rusko neobmezováno závazky a formalilami
bylo by s to. upraviti svůj vývoz přiměřeně sku-
15.2
15.5
14.0
14.4
15.5
Angličan
Rusko
Francie
Anglie
28
article
15.6
15.6
14.9
29
article
težným polřehám a výhodámí své výroby. Při upra-
vení výroby cukru (od r 1805) se produkce zdvoj
násobila a ceny poklesly o 2036. Přistoupení Ruska
ke konvenci učinilo by nulným, aby naše cukern
cla byla značně snížena, což by umožnilo dovoz ci-
zího cukru do Ruska. A proto bude lze nyní Rusko
když se mu anglický trh olevlel, sotva přiměti k pti-
stoupení k brusselské konvenci.
Rakouská saverozápadní dráha přijala na zaru-
čených liniích v době od 11. do 20. L. m. 827.100 K
(— 47700 K) a od 1. ledna úhrnem 17.329. 966 k
(— 3896 K) Příjmy polabské dráhy činily v téže
době 515.979 K (— 31.662 K) resp. 10,240.210 K
(+ 367.758 K), jihoseveroněm spoj. dráhy 258..858 K
(— 43.479 K) resp 5,866.728 K (— 181.534 K).
Kursy o dělnickém pojišténí. Neobyčejný úspěch,
jakého došly kursy o dělnickém pojištční pořádané
Českým obchodním museem v minulém správním
roce, přiměl ředitelství musea k tomu, že kursy tyto
bude opakovati a sice uspořádán bude opětovný kura
pro zaměstnavatele a jich zástupce v době od 30. září
do 9. listopadu t. r. Přednášeno bude vždy třikráte
týdne po 2 hodinách večer materiální a fonmá lní
právo úrazové a nemocenské, dále o otázce pojištění
invalidního, starobního, prázdňového, o pojištění sou-
kromých úřadníků a živnostníků, o reformě pojištění
dělnického se stanoviska zaměstnavatelů, o ochraně
proti úrazům, o ochraně dělnické, o úrazu a nemoci
dělné a živnostenské hygieně se stanoviska lékař-
ského. Přednášeti budou odborné síly prvého řádu
a to: I. sekretář Úrazové pojišťevny dělnické Eugen
Lederer, říšský poslanec dr. Lev Winter, advokáti dr.
Ruska
Lederer
doktor
Winter
Rusko
30
article
Alíréd Meissner a dr. Ant. Kusý, univ. docent dr. Fr
Procházka, koncipista Úrazové pojišťovny dělnické
dr. Miloš Švácha, c. I. a sekretář Obchodní a živ-
nestenské komory pražské dr. Rud. Pilbauer, živno-
stenský instruktor dr. Karel Polák, předseda Okresní
nemocenské pokladny pražské, redaktor F. L.. Čermák
a tajemník Zemské jednoty soukromých úřadníků. P.
Hašourek. Účelem kursu bude vštípili posluchačům
úplnou znalost příslušných norem zákonných, sezná-
miti je se stávající judikaturou a naučiti je prakticky
vedení úrazových a nemocenských záležitostí se sta-
noviska podnikatelakého. Thooretické přednášky bu-
dou tudíž provázeny praktickými cvičeními. Jest za-
jistě v zájmu vášem, abyste disponovali úřadníken
obor tento dokonale a spolehlivě ovládajícím, čímz
tak mnohým ztrátám a nepříjemnostem se uvarujete.
Proto zveme vás k účastenství na kursu, připomína-
jíce, že poplatek kursovní i se zápisným obnáší
K 25.— a jest splatný předem. Absolventům kursu
bude vydáno vysvědčení frekventační
Z výroční zprávy technologického průmyslového
musea (ústavu pro zvelebování živnosti) obchodní
živnostenské komory v Praze za r. 1906, právě vy-
dané, vyjímáme: V roce 1906 bylo posavadní půso-
bení ústavu soustavně rozšiřeváno i prohlubováno.
Alíréd Meissner
doktor
Antonín
Kusá
Procházka
Švácha
Pilbauer
Karel Polák
Čermák
P Hašourek
Praha
okresní mocenský
technologický průmyslový muzeum
ústav
živnostenský komora
31
article
Z několika následujících číslic vysvitne inlensila čin-
ností ústavu a její směry v r 1906. Odborná poradna
strojnicko-technologická zodpověděla celkem 1059.
chemicko-technologická 1469, všeobecná asi 100 do-
tazů; stanice textilní posoudila 229 vzorků po stránc
mechanicko-technické a 365 po stránce chemicke-
technické, ctanice pro průmysl papírový 8 předlože-
ných druhů papírů. Výstavy odhorné pořádá ny 4
při zakládání a správě svépomecných družstev živno-
stenských intervenováno vůbec ve 20, stroje opatřeny
z dotace zemské v 1 připadě. Mistrovských a odbor-
ných kursů poládáno v Praze 18 se 334 účast-
níky, na venkově 16, s 305 účastníky; jednollivých
přednášek konáno v Praze (a polic. obvodu) 12, n
venkově 40. Místních výstav prací učednických po-
ládáno za spolupůsobení ústavu 29, pražské ústřední
výstavy prací učednických zúčastnile se 316 první
cenou na 25 místních výstavách vyznamenaných
učňů: intervenováno ohledně zřízení nebo správy
nedělních besídek pro učňě v 16 případech, spolu-
působeno při zavádění 14 účednických zkoušek spo-
lečenstevních, stálá výstava vzorných prací učedni
Praha
32
article
ských čítá 60 předmětů, odborné pokračovací školy
při museu pro knihaře a rukavičkáře zřízené navště-
vovalo 27 žáků. Odborná knihovna čílala koncem
roku 1906 1140 svazků, časopis „Živnostenský Věst-
ník“ vydáván jako dvouměsíěník; sbírky ústavu bylv
opět znamenitě obohaceny. Podací protokol vykazuje
v roce 1906 6610 podání; z kanceláre musejní vy-
praveno 9728 přípisů a oběžníků. Schůze kuratoria
konány 2, správního výboru 5; kromě toho konány
čelné schůze výborů kursovních a výslavních. Čí-
slice tyto naznačují přibližně množství práce vyko-
pané, zvláštní zřetel však věnován v minulém roce
stránce kvalitativní. Zejména organisaci vyučováno
na mistrovských kursech věnována pilná pozernoe
a dostale se ji z míst povolaných, zemským výborem
království českého, delegáty ministerstev a četnými
odborníky plného uznání. Předsedou správního vý-
boru ústavu jest vicepresidení obchodm a živnosten-
ské komory pražské, zemský poslanec pan Václav
Němec
Zpráva o sklizni chmele zoku 1907. (Zpráva fy.
Václav Němec
33
article
Josef Teplý, obchod s chmelem v Praze-Žatci.) V Ra-
kousko-Uhersku očekává ze lelos sklizeň dvakráte
tak veliká jako v roce minulém, a zvláště Čechy daji
letos doboru sklizeň tak, že sklidí se r. 1907 v naší říši
a. 350.000 centů oproti 175.000 centům r. 1906; spo-
třeba v Rakousko-Uhersku obnáší 160.000 centů
se zůslatkem odkázáni jsme na vývoz do ciziny. Cel-
ková sklizeň v Německu, Bavory a ostatní zemně v t
čítaje odhaduje se na 515.000 cenlů, roku minulého
obnášela dle statisliky pouze 400.000 centů. Fran-
cie hodlá skliditi 70 000 centů proti 60.000 centům
v roce minulém. Rusko sklidi asi stejné množství
jako r. 1906 a sice asi 100.000 centů. V Anglii sklidí
prý se letošního roku asi 400.000 centů oproti 250. 000
1906: spotrebu Anglic obnáší však asi 650.000 centů
a odkázána jest se zůstatkem na dovoz z jiných zemí,
ponejvíce Německa a Rakouska. Amerika sklidí prý
příbližně stejné množství jako v r. 1906, t. j. 550.00
centů Obnášeti bude tedy sklizeň světová asi
1,985.000 centů t. j. o 450.000 centů více než ob-
nášela v r. 1906; světová roční spotřeba odhaduje
se na 1,600.000 centů. Se zřetelem na očekávaneu
lobrou sklizeň a na dosti značné zásoby z roku mi-
nulého, máme k očekávání mnohem nižší ceny než
v kampani 1906—7; tyto nizké ceny působiti budeu
k tomu, že pivovary zásobí se levným chmelem na
delší dobu než roční. Nový chmel, jenž buď jako
vzorky neb v celých žokách na trbu se objevil, není
pěkný v barvě a znalelny jsou na něm účinky větru
a studených nocí. Vzhledem k tomu, že teprve nyní
ve větším množství s obíráním chmele se započalo,
nebo započne, a přítomně počasí není právě pro do-
zrávání chmele příznivé, dá se očekávati, že skli-
díme chmel velmi různý v jakosti a zvláště v barvě:
násločkem toha budou se jevili i značné rozdlly v ce-
nách.
Teplá
Čecho
Bavor
Fran
Praha
Žatec
kouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Německo
Rusko
Anglie
Amerika
cent
34
article
Z výzkumné slanice mlékažské českého odbor
radly zemědělské pro král, čezké v Praze (mlékařské
addělení chemicko-fysiologické výzkumné slanice při
české technice). Na přání Spolku obchodníků s mlé-
kem v Praze a okolí uspořádán byl ve dnech 1.—18.
t. m. mlékařský kurs pro obchodníky s mlékem. Kur-
su zůčastnilo se celkem 25 obchodníků z Prahya
předměstí. Přednášky o chemickém složení a vlast-
nostech mléka, o slanovení jeho součástek, krátký
přehled mléknfské bakteriologie a praktická cvičení
ve zkoušení mléka obstaral asistent stanice p. K.
Chocenský. Čásť technologickou, mlékařskou správo-
vědu, zákon o falšování potravia pokud mléka
výrobků z něho se týče a mléčné regulativy před-
nášel konsulent českého odboru rady zemědělské p
K. Procházka. Laskavostí příslušných činitelů umež-
něno vykonati během kursu 3 odborné exkurse a to
do První české akciové parní mlékárny v Praze, do
c. a k. dvera a mlékárny v Hostivicích a do Radlické
parní mlékárny, kdež dostalo se všady účastníkům
milého přijetl a dokonalých odborných výkladů ledi-
telstev. Kurs sledoval účel, aby dokonalým poznáním
nynějšího stavu mlékaření se strany obchodníků
s mlékem dosaženo bylo vzájemné shody všech
interesentů: producentů, obchodníků i kensumentů,
na základě reelního obchodu s bezzávadnými výrob
K Chocenský
K Procházka
Praha
Hostivice
Prahya předměstí
český odbor rada zemědělský p