Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

27. srpna 1907.

4

Číslo 236

5 article

sultána na místě jeho bratra, panujícího sultána Abdu! Asisa, se úplně potvrzuje a sděluje se dále, že nastolení nového sultán bylo vykonáno dle zákonných před- pisů. Shromáždění Maurové prohlásili, že pa- nující sultán nedostál svým povinnostem, že za- nedbává své povinnosti suveréna a že uvedl zemi ve velké nebezpečí a ohrozil islam v Ma- rokku. Následkem toho bylo ustanoveno jeho sesazení a jeho bratr Mulej Hafid byl pro hlášen za jeho nástupce. Novému sultánu holdovali jižní kmeny mocní Vaidové, Gundasi a Glani. Mu lej Hafid slibil, že se postaví v čelo odporu proti Francouzům. Najde-lí Mulej Hafid dosti přívrženců a shromáždí-h kolem sebe značnější mužstvo, bude jeho vy- stoupení jako vůdce »svaté války« proti cizin- cům a nevěřicím znamenati ůplný pře- vrat a revoluci. Celě Marokko bude zachváceno šíleným zuřením proti Evropanům, kteří poznají, s ja- kými hrůzami je spojen zápas s fanalismem islamským. Mulej Hafid připravoval se k svému odvážnému kousku již delší dobu, ale nemohl se odhodlati k činu, poněvadž jižní kmeny jeho hlavní opora, byly v nesváru. Mél již při- pravenou proklamaci, ale nemohl s ní ven, po- něvadž do Marakeše nepřibyly v čas kmeny bez jejichž pomoci se nesměl k ničemu od hodlati. Poněvadž Mulej Hafid označil. Fe za sídlo svého kalifátu, bude to zna- menati násilné svržení s trůnu dosav ad- ního sultána, ovšem v tom případě, že se uskuteční plány nového sultána.

Abd Maurová Mulej Hafid Gundasi Glani Hafid Francouz Evropan Ma Najd Maroko Mulej Hafid

6 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Eppingrova řeč v Krumlově. Podrobno- sti ze sjezdu „Böhmerwaldbundu“ sdělují se v obšírnějších referátech německých listů. Po- dle nich pojednal člen panské sněmovny dr. Eppinger na sobotním večerním kommersu a ná- rodnostním zápase po obvyklém německém lico- měrném způsobu v tom smyslu, že Němci v Če- chách jsou nuceni k odboji proti Čechům, ja- kožto — napadení obránei! Po zavedení vše- obecného práva volebního do říšské rady pano- vala prý domněnka, že se svět bude nyní zabý- vati jinými úkoly a otázkami než sporem národ- ností. Také Němci byli by prý „rádi odložili zbroj, kterou si v těžkých dobách ukuli a věno- vali se pěči o moderní úpravu domoviny v řiši a zemi, kdyby byly skutečně odpadly důvody. jež přiměly je k organisování národní obrany.

Eppingrův doktor Eppinger Němec Čecho Krumlov panská sněmovna

7 article

Při tom obmyslný Eppinger zmínil se i o osobě panovníkově, řka, že je „vůbec známo, že vůle našeho všeobecně ctěného vrchního náčelníka státu k tomu směřuje, aby splněny byly tyto podmínky“. Také prý nemají Němci žádné pří- činy, aby pochybovali o dobrých úmyslech ny- nější vlády, k níž náložejí také důvěrníci Něm- eů. Rovněž není v prospěchu Němců činiti vládě potíže v okamžiku vyrovnání s Uhry. Nelze prý však „nechati nacionálním zbraním zrezavěti“ vzhledem k jednání vlády, kteráž si nechee žádnou stranu rozhněvati a vychází vstříc i nej- nevýznamnějším stranám, takže by se lehee mohlo státi, že by německý kmen mohl býtí zkrácen tím, že by poskytnouti musil prostřed- ky k ukojení takových přání ze „svého obvodu platnosti již pod slušnost sůženého“. Takové obavy stupňuje nepopíratelná prý útočnost pro- tivníků národních, kteří opírajíce se o posílení slovanského živlu na říšské radě, pokoušejí se jednotnost státu nuzně zachovávanou ještě více „sezemštiti a rozkouskovati“. Řečník zmínil se o českém odporu („aspoň u většiny českého no- vinářstva“) proti německým požadavkům „vše- možné nacionální samosprávy a zabezpečení ně- meckých právních podkladů na sněmu (?) a pravil doslovně:

Němec Německo Uhry

8 article

„Co nám prospěje, že snad jednotli v čeští politikové, zkušenostmi zmiou dřelí, nahlédnuvše, že násilím (1!1) nelze, nás překonali, tak zvanou dobývačnou politiku ne- schvalují a za všemožně smírnou dohodu, se př- mlouvají, kdyz radikální jich nástupei, jichž dav nejraději sleduje, překonávají se v pro- jevech Němcům nepřátelských, zamýšlejíce tal dobýti ostruh lidové obliby. Vůči takovým pomě rům nemůžeme odhoditi zbraň atd. „Dobývačnou politikou“ rozumí veliký ně mecko-líberální vůdce výslovně na př. chysta- nou jubilejní slhvnost prachatické české besedy. kterou nazval vpáďem do německého území. Pan dr. Eppinger se mýlí, domnívá-li se, že jsou čeští politíkové, kteří jména toho zasluhujía odsuzovali by osvědčevání národního a spole- čenského života českých menšin a kteří by do- poručovali smírnou dohodu s Němci eppingrov- ského typu, jejíž podmínkou jest výmor Čechů v uzavíraném území a suspendování jich lid- ských práv. Takových českých politiků není, kdyby jich bylo, přestali by jimi býti týmž oka- mžikem, jakmile by takový názor vyslovili a všechen český národ nenechal by je ani na oka- mžik v pochybnosti o tom, že si nepřeje, aby se mu do politiky míchali, jakmile by učinili první krok k uskutečnění domnělých, Eppingrem tlumočených jejich názorů „zlbušeně zmoudře- losti“. Podzimní zasedání sněmovní, ukáže Eppingrevcům, že v Čechách není následovníků oněch českých politiků na Moravě, kteří tam ve- šli na německý podvod „smírné dohody“, nej- větší politický podvod tohoto století, který už nebude ničím překonán, nejméně pak nějakou obdobou na českém sněmu. Nechť jen Němei zkusí a uvidí, že v tom ohledu celý český ná- rod skládá se výhradně z radikálů — Schreinerova výzva k Schwarzenbergům.

Němec doktor Eppinger Čecho Schreinerův Schwarzenberg Čechy Morava

9 article

Za čest, kterpu prokázal krumlovský vévodský rod „Böhmorwallbundu“ tímy že zastřel. své hrdé sídlo prapory a proslulými vlajkami spříz- něného prince Karla na oslavu valného shro- máždění Taschkova spolku, dostalo se mu ne- bývalé cti od sjezdu samého Byl osloven z jeho středu jedním z nejpřednějších, samým panem prosidentem německého odhoru zemědělské rady drem. Schreinerem. Apel udál se při sobotní slavnosti, kdy Schreiner pojednával o kulturní práci, kterou kdysi Rožmperkové na Šumavě vykonali, při čemž vyslovil naději, že jejich potomci, Sichwanz emnih erge- vé, v prácitétobudou pokra čto vati. Potom že se histerie neopakuje! Bylo to dne 25. listopadu 1889, kdy princ Karel Schwarzen- berg na sněmu při rokování o Husevě desce učinil pověstný výrok o Husitech a, prohlásile „My Schwarzenbergové budeme bojovati proli vám Novohusitům s touže rázností, s jakou pá- nové z Růže bojovali proli starým Husitům. Tětoneděle zase uveden. rod režmberský v ide jový styk se schwarzenberským a pan president zemědělské rady německé jistě si nepřeje nie toužebněji, než aby Krumlov uskutečnil hrozbu Orlíka aspoň pokud se Šumavy týče. Má český lid pošumavský prapory na krumlovském zámku k uctění Böhmerwaldbundu považovat. za před- věst doby, kterou maluje plzeňský čechožrou delegátům zuřivě germanisačního spolku v „krá- lovství schwarzenberském“ tak něžnými námlu- vami? Bylo to poprvé, co „Böhmerwaldbund“ holdoval knižatům Schwarzenberským . . O přišto valné hromadě jeho snad budou vedle rakou- ských a sehwarzenberských praporů vláti, ze zámku krumlovského uži prapory černo- červeno- zlaté — s „ryzím zlatem“, jak pravil v Krum- lově Taschek.

Karel doktor Schreiner Apel Karel Schwardit Huseva Schwarzenberg Novohusit Krum Taschek Šumava Krumlov Taschkov spolek

10 article

— Zajímavou episodu z krumlovského sjezdu Böhmerwaldbundu sdělují německé listy- Bavorský zemský svaz německého všeobec- ného Schulvereinu zastupoval na valné, hro- madě Böhmerwaldbundu profesor Götz, obvyklý říšsko-německý emisař na výročních schůzích velkoněmeské, organisace. Taschkovy. Do. Götz nadšenou řečí vyřizoval pozdravy mniehovských Všeněmců, jichž „Verband“ jest. nejvydatnějším zřídlem příjn. „Böhmerwaldbundu“ a pravil: „V Mnichově, středu havorského národního kmene s živými pocity, sledujeme události za pohraničním lesem. Bohužel neshledáváme v Bavořích a zvláště v končině na Šumavu hra- ničící dosud té nacionální sebeácty, jakou po- žadovati a očekávati můžeme.“ Na konec tohelo stesku připojil dr. Götz přání, aby se poměry ty zlepšily a provolal „Böhmerwaldbundu“ Heil — Bavorskému Pangermánu odpovídal předseda Taschek a na důkaz, jak nepatrně prý jest vy- vinuto nacionální cítění v pohraničních, Bavo- rech, vypravoval, že nedávno vyjednával, s ba- vorskými spolky turistickými a pro návštěvu ci- zinců o úpravu dopravních poměrů v jistém ně- meckém pohraničném městě v Čechách. Ba- vorští delegáti stáli však na tom, aby ku poradě přizváni byli zástupci českých spolků a když to Taschek odepřel, sešli se s Čechy na Čer- chově sami.

Götz Taschek Mnichov Bavory Šumava Čechy Böhmerwaldbund profesor Götz

11 article

— „Volksthg“ v Aši. Zx účastenství, páče- ného německými zprávami na 2—3000 lidí, ko- nal se v neděli v Aši sjezd lidových Němců na pamět „Volkstaguj před 10 lety proti Badeniovi konaného. Z poslanců přítomni byli Všeněmei a radikálové Wolf, Herold, Schreiter, Stransky, Müblwert, Michl, Lössl, Trost a Brunner, také průběh byl veskrze všeněmeckého, protischöne- rerovskéhoj a protiliberálního rázu. Pozdruvy zaslati ministří Prude, Dersehatta a Marchet. Mimo jiné vyslovil se sjezd proti všeobecnému volobnímu právu do sněmu českého a strana bude na, sněmu navrhovati utvoření čtvrté kurie o 36 mandátech. Proti klerikátům mluvíli posl. šl. Stransky a Lössl, Mühlwert vytýkal Sehiöne- rerovcům odpadlietví a útočil na německo-libe- rální tisk, Michl, horovali prov nacienalisován dělnictva, posli Schreiter činil prudké výtkyz ka- siňáckému tisku pražskému, žatecký Herol prdce vyslbupil proti vyrovnání s Uhry, H. Wolf za bouřlivých ovací řečnil pak o všem možném Dík jeho řeči vyzněl „Volkstag) v ten smysl, že nejbližším bojištěm německo xadikální vítězoslávy budou volby do zemského sněmu, z nichži hosllá strana Wblfova a Schreilerova vy- jiti tak mocná, že bude moci obsaditi německá místa v zemském výboře. — Dr. Eppinger bude zachován Praze. N dotaz zpravodaje „Bohemie prohlásil člen pan- ské sněmovny dr. Eppinger, že všechny zprávy. jakoby hodlal přesidliti z Prahy do Vídně, po- strádají podstatyi Zůstane v Praze a budese ucházeti o mimoňský zemský mandát. — Lahská pojiždka. Sděluje, se nám

Němec Badeni Wolf Herold Schreiter Müblwert Michl Lössl Trost Brunner Prude Dersehatt Marchet Mühlwert Sehiöne H Wolf doktor Eppinger Aš Uhry Praha Vídeň Bohemia

12 article

V „Prohlášení polabských poslan- eů“ byla nedopatřením vynechána, následujíe stat, jež zařaděna býti měla za, odstavec první článku pátého: Nenamítáme ničeho proti tomu aby v tomtéž, pevedí nad hlavními přehradami údolními, jak jsou na příklad ona v lese Krá- lovství neb u Slatiny i jiné podružné údoln přehrady budovány byly, možno-li jimi produk tivný účinek hlavních přehrad zvýšiti, to jes příděliti jim část úkolu retensního — avšak v případě tom předcházej vždy stavba přehrn hlavních a sice na všech přitocích z povodí hor skych. Letní povodeň roku letošního zřejmě do kázala, že pro zvýšení labských velkých vod n- stupeň katastrofalných povodní není rozhodujíe pouze oblasť krkonošská, nýbrž i povodí orlické pročež i v povodí tomto soustavu údolních pře hrad vybudovati dlužno na obou Orlicích i jieh přitocích. Přivalové vody řeky Metuje bylo by lze ovládnouti údolní přehrážkou u „Pekla“; žádáme, by přislušné studie o přehrážkách v po- vodí orlickém ř na řece Metuji bez odkladdu za- bájeny byly. — Na holdovací telegram, jejž z Mělníka do Išlu zaslal předseda Středolab- ského komifétu pan dr. Ulrieh jménem všech účastníků pojíždky, došla dra. Ulricha z kabi- netní kanceláře v Išlu tato telegrafická odpo- věď: „Jeho cís. a král. Ajiaštolské Veličenstv ráčilo s živým inferesem nejmilostivěji přijmout zprávu o ukončení informativní poříční pojíždky po Střednín Labi, děkuje nejvřeleji všem její účastníkům za loyální a vlastencčké pocity př télo příležitosti vyjádřené a bude veliké, kul- turně i národohospodářsky vysece významné dílo splavnění a úpravy Středníha Labe i na dále provázeti nejlepším přáním šťasíného výsledku.

doktor Ulrieh Ulrich Metuje Mělník Išlu Středolab Střednín Labe

13 article

— Osobní. Úřadně oprávněný báňský inžený Aug. Brož přeložil své výkonné stanoviště z Vinaři do Libošína (revíini okres baňský Slaný) na důl »Jan«. — Do Blovic jmenovaný notár Frant. Vojta vykonal u vrchního saudu zemského úřadní přísahu a tim uzpůsoben vykonávati svůj úřad. — Andrej Kollár z Mošovců, vnuk slavného bá- sníka českého Jana Kollára, přijel do Prahy, aby po- ložil věnec na hrob svého děda. Věnec uvil zahradnik Šavrda z květin ze zahrádky rodného domku Koilá- rova; jeho vnuk položí věnec dnes dopoledne na hrop. Uhytoval se v hotelu „U anglického dvora, — Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Ant. Kurz, praktický lékař vnitrních chorob na Kral. Vinohra dech, v Karlově třídě, vrátiv se z venkova lékaří opětí v obvyklých hodinách poradních. — Pan MUD

Aug Brož Jan František Vojta Kollár Šavrda MUDr Antonín Kurz Vinař Libošín Slaný Blovice Praha Karlov třída Mošovec U anglický dvůr

14 article

Ant. Procházka, majitel léčebného ústavu a od- borný lékař chorob srdečních, nervových a kloubo- vých v Praze, v Štěpánské ulici čís. 53, navrátil s z cest a řídí svůj úslav osobně. — Pan MUDr. Ed. Slavík, majitel ústavu pro léčení elektrick ými proudy vysoké frekvence atd. (Ovocný trh čís. 11. naproti Bazaru), vrátil se z cest a ordinuje zase v obvyklých hodinách. — Operateur pan MUDr. V. Michel, primář chirurg, vinohradské nemocnice, dlí do 15. září mimo Prahu. — Prof. dr. O. Fran- kenberger, odborný lékař chorob krčních, nos- ních a ušních, vrátil se z cest a ordinuje opět v ob- vyklých hodinách. — K úmrtí dvorního rady profesora dra. Jes Slupeckého. Museum král. českého ztrácí úmrtím p. dvorního rady JUDra. Josefa Stupeckého, řádného profesora rak. práva občanského a horního na české faknitě právnické, svého dlouholetého zasloužilého člena. Páni členové se žádají, aby se účastnili v hojném počtu pohřbu, který se koná dnes o 1/94. hod. odpol. z farního chrámu sv. Vojtěcha na Novém městě pražském. — Reditelství Práv- nické jednoty žádá pp. členy Jednoty, aby se četně účastnili pohřbu zesnulého, vysoce zaslouží- lého spolupracovníka Jednoty p. dvor. rady prof. dra. Jos. Stupeckého. Místo věnce na rakev usneslo se ředitelství věnovati 50 K Pomocnému spolku nadace Jonakovy, ku podpoře nemajetných posluchačů práv, jehož byl zvěčnělý lidumil spoluzakladatelem a obě- tavým příznivcem. — »Hl'aho!« pražský vy- zývá své členstvo, aby se v úterý dne 27. srpna pohřbu svého zakládajícího člena, pana prof. dra. Jos. Stupeckého, z kostela u sv. Vojtěcha os l/n4 hod odpol, v nejhojnějším počtu zúčastnilo. Černý sborník přines každý s sebou.

Procházka MUDr Ed Michel profesor doktor Fran Jes Slupecký Stupecký svatý . Vojtěch svatý . Vojtěch osa Praha štěpánský léčebný ústav muzeum král Judra Jonakův

15 article

— K úmril dra. V. Ryby došel nás tento dalš projev: Konárovice, 25. srpna u Kolína. Slavná re- dakce ! Navrátiv se z cesty, dovídám se o úmrtí dra. V. Ryby. Dovoluji si dodalečně slavné, redakci vy- jadřili svou nejsrdečnější a nejupřímnější soustrast ku těžké této ztrátě, prose, abyste ji laskavě za mně tlumočiti ráčili ovdovělé paní Rybové, jejíž adres jest mi neznáma. Trvám slavné redakci v plné úctě oddaný JUDr. Ladislav Pinkas.

V Ryba Ryba JUDr Pinkas Konárovice Kolín

16 article

— Nové německé lrucslavnosti v Prachaticích Z Prachatic se nám píše: Neblo toho dosti, že Němci ohlásili na 1. záři lidovou trucslavnost na náměstí oproti oslavě 25letého jubilea České besedy v Prachalicích, nýbrž měli ještě tolik drzosti, že když Česká beseda slavnost odložila na den 8. září oznámili na týž den cvičení turnérů a aby Beseda ani později v rozsahu jakém by chtěla, slavnost ko- nati nemohla, oznamili i na 15. září slavnost zpěvá- ckého spolku. Ovšem 1. zálí německá lidová slavnost se nekoná, ta byla jenem na papíře, v čemž jest zřejmo, jak vpřímna jich žádost o povolení oné byla Němcům šo ajde o zmaření jakékotiv české slav- nosti ohlašováním trucs avností a štvaním v něme- ckých listech o české provokaci, aby povrchní ne- mecký ráz Prachatic nebyl porušen, k čemuž pracují všemi možnými zbraněmi, jichž ostlí však se může lehce proti nim obrátili. Na B. září oznámené tur- néřské cvičení, kdyby povoleno a uskutečněno bylo dopadlo by hůře a s větším fiaskem, než kdysi tur- nérský sjezd v Čes. Bodějovicích, jakožto vzdoro- slavnost proti české Maliční slavnosli. Česká beseda koná onu slavnost určitě 8. září za každých poměrů a za každého porasí. Uvidíme, jak po seznání stavu věci se potitické úřady zachovají — Okresní výbor v Hliusku jednomyslně se vy- slovil proti zvláštní výhradě přijímání certifi ka- listů do služeb samosprávných — Svělový kongres Volné Myšlenky v Prane 8. 12 záři 1907. Česká sekce Volné Myšlenky na svělovém kongrese zastoupena bude velmi četně de legáty ze všech zemí české koruny.

Němec Bodějovice Prachatice Hliusko Český beseda Prachalice

17 article

— Za volabní opravu do sněmu zemského. Poli- tickým dělnickým klubem v Čechach svolána byla včera večer do »Typografické Besedy« v Praze ve- liká manifestadní schůze příslušníků strany sociálně- demokratické, aby promluveno bylo na ní o reformě volební do sněmu zemského. Schůzi, přeplňující prostranství sálu, zahájil předseda klubu pan Tittl, jenž udělil sluvo referenlu, říšskému postanci panu Jarošovi. Rečník vzpomněl v úvodu historie boje za volební opravu. Trvá již šest tet, ale doso nicse nestalo, aby nespravedlvé zřízení, privilegi- sující velkostatek, bylo por právu změněno. Také vláda nechovala v tom směru žádných úmyslů, ne- majíe vůbec ocholy sněm svolati; přenechala rok- hodnutí o tom zemskému výboru a když ten třemi hlasy rozhodl pro svolání, omezila trvání jeko nejvýše na 4 neděle a vymezila jednání jeho na nejdůležitější otázky hospodářské, aby volební reformě nemohlo se již více jednali. Ale o opravě jednati se musí! Rečník zevrubně dovozuje nutnost její na základě nespravedlivého za- stoupení kurie velkostatkářské a dovozuje, že i strany l. zv. měšťacké měly by jen zisk z reformy, nebot mandáty, které dosud jsou v rukách velkostatku při- padly by z části jam. Po referátu jeho promluvil čle výkonného výboru strany sociálně demokratické pan Teska, jenž uvedl, že svobodomyslná strana jest pro volební, reformu, ale vymožení její že prý opět přenechů na starost straně sociálněsdemokratické Volá proto tutu do boje a za příhodný okamžik sbledává den prvního zasedání, kdy jako 28. listo- padu 1905 stanou legie dělniciva opět před budovou zemského sněmu, aby projevem svým domáhaly se reforwy. Doslovem předsedy pana Tiula schůze za končena, nnčež účastníci v klidu vysli na Václavske náměstí, kde po zapění písně »Rudý prapor« se rozešli.

Tittl Jaroš Teska Tiula Praha strana sociálnodemokratický strana sociálno demokratický Rudá prapor

18 article

— Českým rodičům v Karlíně. Městská rada karlinská vybízí tímto české rodiče v Karlíně, aby své dítky dávali zapisovati pouze do českých škol. (Jest sice zjevem velmi smutným, že takového vy- zvání je vůbec třeba, avšak, bohužel, jest přece nut- ným.) Skoly národní mají dětem vštipiti zásady řád- ného života, podati jim vědomosti pro život nejnut- nější, mají v nich pěstiti nejušlechtilejší city lásky k rodičům, k řeči mateřské a lásky k vlasti. Mají-li v mladých jejich spdcích ujmouti se tyto zárodky pro pochopení všeho vznešeného a ušlechtilého, nutno k nim mluviti jejich sladkou řečí mateřskou a nikoliv řečí jim nesrozumitelnou a tudiž nemilou. Neděje-li se tak, děti vědomostí nenabudou, srdce jejich zhrub- ne a otevře se později jen hrubému pudu sobectví, děti takové se duševně zabijejí. Toto vše jest zajisté každému otci známo a pochopitelno. Proč tedy ně- kteří rodiče přece posílají své dítky buďlo od počá tku nebo v pozdějších letech do škol německých? Někteří činí tak z nerozumu; pošlou děti na př. do měšťanské školy německé, aby se naučily žvatlat německy, vytrhnou je takto z dosavadního proudu vyučování, zmaří, čemu se naučily a na další poklok jejich v učení vůbec nepomýšlejí. Kdo ve svém povolání bude potřebovati němčiny, naučí se jí na středních nebo obchodních školách; kdo na tyto školy nehodiá jíti, naučí se němčině spíše na základě začátků z če- ské školy měšťanské než ve škole německé, kde ne- mají žádného předmětu, aby děti napřed vyučovali řeči vyučovací! Více politováníhodnými jsou rodiče,

Karlín

19 article

kteří dítky své, jež jsou jim patrně na obtíž, pošlou do německé školy proto, že se jim tam slibujea nějakou tužku nobo držátko více, než na škole české, neho tak činí ze vzdoru, že na české škole jim bylo vytknuto, že děti řádně do školy neposílají neho jinak své povinnosti rodičské zanedbávají. O takových ro- dičích nehodláme dále vůbec mluviti: nejsou však hodni, aby vůbec děti měli. Za těchto okolností mají české děti na německých školách velmi smulnou po- věsť. Nejen že šputně prospívají v učení, ale jsou také nejezvedenější ze všeho žactva. Jest to do- cela pochopilelno: doma jsou pod dozorem rodičů, kteří, jak patrno, sami nejsou vzornými, ve společ- nosti dětí si utrží jen posměch, že neumějí mluvií německy, ve škole nemohou vyučování sledovatia jsou učitelstvu jen na obtíž. Takto postrádajíce dětskě soudružnosti mezi sebou, rozumného dozoru doma a láskyplného vedení ve škole, vyvinou se, bohužel, ve společnost, před níž nutno varovati. Doufáme, že v našem městě bude málo rodičů, kteří by s hanbou se zařadili mezi rodiče, blahu svých dětí nerozumě- jící, nebo se o ně vůbec nestarající, aby se jim pak od nich místo lásky dostalo zaslouženého nevděku. — Jakými dětmi se plní německé školy v Prane a okolí. Aby se posoudilo, odkud dítky do škol něme- ckých z Prahy a okoli se rekrutují; buďlež uvedeny tyto údaje: Do německé dívěí školy u Matky boží Vítězné docházelo celkem 127 dívek a to do I. tř. 8, do II. tř. 5. do III. tř. 28, do IV. tř. 41 a do V. tř. 45. Z těch pak jest 75 dívek z Prahy III., 20 z Prahy IV. a 6 z Prahy VII., 4 ze Smíchova, 12 z Tejnky, 2 z Bubenče, 1 z Dřevnova, 1 z Dejvic, 1 z Košíř a 5 ze Střešovic. Škola tato má I. a II. tř. smíšenou, ostatní jsou všechiny dle pohlaví oddělené.

Praha Smíchov Bubeneč Dejvice Košíře Střešovice boží Vítězná

20 article

Divíme se, jak je to možné, neboť dle zákona smějí býti dítky jenom v obvodu téže školy bydlící do školy přijímány. Jací Němci školu navštěvují, vidno ze jmen: Bárta, Cach, Čejka, Dalibaba, Doskočil. Dvo- řák, Franc, Hronek, Hahán, Homolka, Horáček, Ja- nuška Jíra, Jordán, Josef, Kerouš, Kment, Kopecký. Kobylák, Koušel, Kliment, Krupička, Krtička, Krůba, Krejčí, Ludvík, Linsa, Martínek, Mrázek, Mrvík, Ne- jedly. Panýrek, Palounek. Pekárék, Podhorský, Po- mmhač, Procházka, Prokůpek, Pilař, Plechata, Pod- pěra, Pokorný, Pišný, Průcha, Rathouský, Rouský, Roháč, Růžička, Rydval, Řapka, Řeřich. Salač, Se- mecký, Stejskal, Svačina, Svoboda, Sládek, Soukup. Suldovský, Stáma, Šimek, Šafránek; Šindelář, Šťasl- ný, Švarc, Šimáček, Šucha, Táborský, Valenla, Venta, Vocílka Votický, Vedral, Zahrádka, Zeman. Do ně- mecké školy chlapecké u Matky boží Vítězné docházelo v celku 113 hochů a to: du I. tř. 7, do II. tř. 13, do III. tř. 19, do IV. tř. 36 a do V. tř. 38. Z těch jsou z Prahy III. 61, z Prahy IV. 26, z Prahy VII. 2, z Tejnky 6, z Dejvic 4, ze Smíchova 5, z Bubenče 4, z Břevnova 3 a ze Stře- šovic 2. Škola má také I. a II. tř. smíšenou, oštatní všechny jsou dle pohlaví odděleny. Podle jmen na jejich ryze německý původ lze souditi. Jsou tos Bakovský, Bělohilávek, Beran, Beldík, Bureš, Brožík, Cimpa, Čáslavský. David, Dokoupil, Dušek, Dušánek, Dvořák, Hladký, Hrůza, Charvát, Janiš, Kružek, Ka- dlec, Kliment. Korejs. Kohout, Kozák, Kračmera, Král, Krtička, Kverka, Lavička, Lukeš, Mašek. Mašín, Mi- chovský, Macák, Malý, Melka, Mlejnek, Miška, Mo- tyčka, Mrázek, Nejedlý, Nerold. Puřízek, Petříček, Pokrupa, Prokůpek, Roháč, Roznolinský, Řezníček, Salač, Stádník, Stejskal, Stránský, Stibor, Střízek, Studený, Starý, Šimek, Šimáček, Šimon, Šlemenda,

Němec Bárt Cach Čejka Dalibaba Doskočil Franc Hronek Hahán Homolka Horáček Jíra Jordán Josef Kerouš Kment Kopecká Kobylák Koujít Kliment Krupička Krtička Krůba Krejčí Ludvík Linsa Martínek Mrázek Mrvík Panýrek Palounek Pekárék Podhorský Procházka Prokůpek Pilař Plechata Pokorná Pišná Průcha Rathouský Rouské Roháč Růžička Rydval Řapka Salač Stejskal Svačina Svoboda Sládek Soukup Suldovský Stáma Šimek Šafránek Šindelář Švarc Šimáček Šuch Táborský Valenl Vent Vocílka Vedral Zahrádka Zeman Bakovský Bělohilávek Beran Beldík Bureš Brožík Cimp Čáslavský David Dokoupil Dušek Dušánek Dvořák Hladká Hrůza Charvát Janiš Kružek Ka Korejs Kračmer Král Kverek Lavička Lukeš Mašek Mašín Macák Melek Mlejnek Miška Nejedlá Nerold Puřízek Petříček Pokrupa Roznolinský Řezníček Stádník Stránský Stibor Střízek Studená Stará Šimon Šlemenda Praha Tejnka Dejvice Smíchov Bubeneč Břevnov Kozák boží Vítězná

21 article

Šeníd, Simůnek, Šoltýs, Štastný, Tomáš, Trojan, Ve- selý, Valenta, Venas, Vosmík, Votický, Vondra, Ze- man, Zárožeň, Zvěřina, Zykmund. Do staroměst- ské německé obecné školy dívěí dochá- zelo v celku 71 dívek a to: do I. tř. 14. do II. tř. 8. do III. tř. 9, do IV. tř. 19 a do V. tr. 21 dívek, a sice - Prahy I. 49, z Prahy II. 20, z Prahy VII. 1 a ze Žižkova 1. Z ryze německých jmen uvádíme: Benda, Bunda, Buk, Cihlář, Červenka, Donát, Dráb, Dolejš, Dub. Dusil, Fořt, Horák, Hamouz, Janda, Jelinek, Klepáč, Kořán, Kratochvíl, Král, Křemen, Kučera, Mareš, Miška, Mik, Mládek, Očenášek, Papoušek, Petránek, Poláček, Puc. Rakovský, Roztočil, Smolik, Sava, Šál, Štícha, Střížek, Tejček, Tichovský, Vitásek, Vonásek, Vosátka, Vohryzek, Zadák, Žitný, Žofka. Staroměstskou obecnou školu chlape- ckou navštěvovalo celkem 83 záků a sice: I. tř. 24 4. II. tř. 14, IIi, tř. 15, IV. tř. 16 a V. tř. 14, a to: z Prahy 1. 64, z Prahy HI. 16, z Prahy V. 1, z Prahy VII. 1 a z Nuslí 1. Uvádíme z jejich jmen tato: Bri- cháček, Čížek, Hanzlíček, Hejeman, Hruška, Hůla, Jaroušek, Junek, Kafka, Klepáč, Král, Krása, Kuba, Masák, Michelup, Moravec, Mráz, Novák. Platek, Pa- řizek, Podařil, Plaček, Režný, Rmoutil, Sedláček, Slabý, Sobotka, Starý, Sukdol, Svatoš, Sýkora, Strán- ský, Studnička, Sobotka, Šedivý, Šach, Šmelka Vačkář. — Styky česko-anglleké. Vzácný host Prahy sir Rowland Blennerhasset prohlížel včera v průvodu měst. radního p. dra. Luboše Jeřábka sbírky Musea král. českého a universitní knihovny. Potom vykonal návštěvu na radnici staroměstské u úřadujícího ná- městka starostova pana Jirouska, jemuž vyslovil ob- div nad krásou a vznešeností Prahy a bohate stí je- jích sbírek a architektur. Pan náměstek Jirousek vě- noval vzácnému hosti anglické a francouzské publi- kace o Praze.

Simůnek Šoltýs Štastná Tomáš Trojan Valent Venas Vosmík votický Vondra Zvěřina Zykmund Benda Donát Dráb Dolejš Dub Dusil Fořt Horák Hamouz Janda Jelinek Klepáč Kořán Kratochvíl Král Křemen Kučera Mareš Miška Mik Mládek Očenášek Papoušek Petránek Poláček Rakovský Roztočil Smolik Sava Štícha Střížek Tejček Tichovský Vitásek Vonásek Vosátka Vohryzek Žitná Žofka Hanzlíček Hejeman Hruška Hůla Jaroušek Junek Kafka Krása Masák Michelup Moravec Mráz Novák Platek Podařil Plaček Režná Sedláček Slabá Sobotka Stará Sukdol Svatoš Sýkora Strán Studnička Šedivá šach Šmelko Vačkář Rowland Blennerhasset Jeřábek Jirousek Zárožeň Praha I . 49 Praha Žižkov 1 Praha 1 Nusle Kuba staroměstský obecný škola chlap muzeum král

22 article

— Tělocvičný spolek paní a dívek pražských zahájí opětně cvačení dne 2. září v tělocvičně Sokola pražského. Pravidelná cvičení konají se vždy v pon- dělí, ve středu a v pátek od 5—6 a od 6—7 hodin. Měsíční příspěvek pro žákyně stanoven na 1 K a 1 K zapisného, pro členky 2 K a zápisné též 2 K. Přihlášky přijímají se v písárně ve dny cvič-bní. — Zákonem o služebních poměrech sonkromých úřadníků bude se zabývati veřejná schůze, klerou svolává Jednota soukromých úřadníků v Fraze na pondělí dne 9. září o půl 8. bod. večerní do sálu v Konvkě Všech y odbory Jednoly v Praze a okoll agitují pro hojnou účast. — Dary. Ředilelství »Svatobora« věnuje na paměť p. dvorního tady prof. dra. Josefa Stupe ckého, vzorného místopředsedy svého, 25 K fondu Ri-grovu pro moravskou universitu. — Sjezd absolventů vyšší reálky v Hoře Kutns z roku 1867 konal se dne 18. srpna 1907. Ze 32 abi- turintů dostavili se kolegové: Josef Bartoň, hospo- dářský správce z Rídké, Jaroslav Gröger, vrchní sta- vební rada v Praze z Pohledu, Stanislav z Hofírů, hraběcí důchodní ze Zásmuk, František Linhart, c. k. vrch. pošt. kontrolor z Prahy, Václav Ptáček, ředitel evang. reform, pedagogia z Cáslavi, Vojtěch Šafránek, hraběcí pokladník z Podmokel n. L., a Josef Vamber- ský, inspektor společnosti státní dráhy a přednosta trati z Kolína. Zemřelo 11 a 10 kolezů je nezvěstných. Omluveni: Václav Strouhal, ředitel poštovního úřadu ve Vídni, t. č. v Au u Aflenze ve Štyrsku, Karel Mirš, místoředitel tabákovy továrny v Táboře a Josef Gla- ser, c. k. poštovní adjunkt z Prahy, t. č. v Ratajích. Nemocen: Jaroslav Červenka, prolesor gymnasia v. v. Většina přítomných se na vzájem po celých 40 roků neviděla, bylo tudíž shledání pohnutě dojemné. Prvá návštěva patila chrámu sv, Jana, kdež po dobu studi

profesor doktor Stupe Ri Bartoň Gröger Stanislav Linhart Ptáček Šafránek Vamber Strouhal Mirš Gl Červenka svatý , Jan Praha Zásmuky Podmokly Kolín Vídeň Au Štyrsko Tábor spolek paní a dívka Sokol moravský univerzita Aflenza Hofíra

23 article Dramatioké umění.

Dramatioké umění. + Premléra v Luhačoviefoh. Luhačovíce rostou úžasně. Navátěva nyní již o plných 600 hostí větší, nežli loňského roku na konci sazony, mezi bosty smelánka české společnosti z království, markrabství a z vévodství, a pro hosty ty cela řada zábav všeho druhu, mezi nimi zvláště také divadlo, ob-tarávané dobrou společností Choděrovnu. A v divadle tom dokonce i premiéry! Dne 21. t. m. byla prvnía doufejme, že ne laké poslední, neboť přečetné obecenstvo pobavilo se co nejlépe při aktovce lázeňského lékaře dra. Jankea »Vincentka a Aloiska«, jež opírá se o nejdůležitější dva prameny luhačovické. Dr. Janke jest nejen znamenitý odborník pro choroby nosu, krku a plic, ale má v sobě spolu laké pravou divadelní krev. Jako starý ocliotník zabrál si nedávno se společností divadelní Sadílka ve Ště- chově »Třetím zvonění« s neodolatelným humorem a s rutinou, kterou by mu mohl mnohý herec z po- volání záviděti, a včera předstoupil před obecenstvo, v němž seděla zajisté celá řada jeho pacientů, jako autor, jenž vydobyv si ostruhy již několikráte hrami v »Uranii« a v divadle smíchovském, nejnovější ak- tovkou svou opětně rozhodný talent pro dramatickou tvorbu prokázal. »Vincentka a Aloiska« není sice veselohrou, jak ji spisovatel nazval, nýbrž fraškou, její, namět jest z dosti laciného kraje, zápletka velice průhlednáa siluace pravdě velmi nepodobná, ale provedení jeví ruku tak obratnou a takový smysí pro síluační i slovní komiku, že posluchačstvu nezbylo času, o nedostatcích těch uvažovati, že divadlo otřasalo se ob tu chvíli pravými salvami zdravého smíchu a že rozjařené obecenstvo na konec několikráte bouřlivě vyvolalo antoru, poctivši ho zátoveň obligátním vav- řínem.

Navátěv Vincentka Aloiska doktor Janke Choděrovn divadelní Sadílek smíchovský

24 article

Děj frašky jest prostý, ale účinný. Advokát dr Lipovský má, jak se to i u advokálů někdy vysky- tuje, nejen žarlivou ženu a jedovatou tchyni, ale také pochroumaný žaludek, k vůli jehož nápravě obrálí se o radu na slarého svého přítele ze sludentských dob dra. Vrbu, lékaře žaludečních chorob v Praze. Dr. Vrba poradí mu písemně, aby hledal útěchu u Vin- centky a Aloisky, které, jedna slabší a druhá sil- nější, je oba již za pražského pobytu nejednou byly potěšsly, neboť není nad to, nežii když pomazlí se s jednou ráno a s druhou večer.

Lipovský Vrba doktor Praha Aloiska

25 article

Dopis ten, rozumí se, olevře tchyně, poštve dceru a plna radosti, že přišla konečně na spády plačkovy, chystá mu nyní lázeň, která pro celou budoucnost zabnati mu mů chuť na veškerá s man želským stavem nesrovnávající se dobrodružství a spolu podmaniti jej nadvládě její napobro. Co ale kozel nebo vlastně autor nechce: Dra. Vrbu zavolali právě ke konsiliu do sidla přítele advokáta, a on se tam d staví s dvěma svými 15—16letými synky pravě, když nešťastný jeho dopis byl oběma zvěda- vými damami přečten. Padne rozzuřené tchyní zoufalé žaně do ruky, nedovede si nijak vysvětliti nepřivětivé přivítání, ale vzpamatuje se záhy, kdyt sejde se s drem. Lipovským, a ten, naleznuv list znovu, ale trochu nešikovně zalepený, dovede nyní vysvětlili chování se obou dam, k sobě i k milému hosti, ale dr. Vrba nebo vlastně autor je čiverák aby vyvedí tchyni až na nejvyěší víčku luhiačovi- ckou — jesli tam vůbec nějaké — a abyr pomstilí n ní jedom tchyniným otráveného přítele, přestrojí oba hochy ve scéně nanejvýš účinné do sválečních šatů jeho panské, pošle pro dvě láhve šampaňského, po sadí obě novopočené skrásky«, Vinceniku a Aloisku dru, Lipovskému na klín a za bouřlivého připíjen a olnivého laskání očekává, že obě na nejvýš ror- čilené dámy vkradou se opatrně za plentu, která v rohu pokoje trochu vtíravě umlstěnu jest, což mu ochotný autor také ihned k vůli udělá.

Vrba Lipovský

26 article

Obecenstvo přímo jasá, když triumfující tchyně vrhne se pojednou na rozjařenou společnost,« ale ráznými slovy svými místo očskávaného zděšení jeu tím větší veselost vzbudí, která i v hledišti dosáhne vrcholu, když obě »krásky« za plentou rychle ženskě své půvaby odhodí a dr. Vrba nevěřicí dosud tchyni lékařskou prohlidku obou »krásnké navrhiuje: Vitěz- stvíídra. Vrby i dra. Lípovského jest úplné: Vin- cenlka a Aloiska osvědčily se také jako nejnovějšt prostředek proti zlým tchyním a následkem toho kabinetní exemplář drn Lipovského přísahá, že bude na dále' tehyní zcela jinou. Do bouřlivého smíchu obecenstvai vpadá tot ukončení jako falešný tón: taková tchyněj jskou zde velice účinně líčí dr. Jaake, se nikdy více neobráti a obrálili nemůže. Tu musí buď vzítř čert, anebo musí nadobro a navždy z domu. A změna konce ve smyslu tomto, aby na smrt uražená teliyně za jasotu soucitného obecenstva ubíhala z domu, jehož rodinný mír neustále ohrožovala, ano ničila, posloužila; by zajisté co nejtépe čiperně jednoaktovce, která vykoná na ochotnických divaďlech svou povinnost, zejména bude-li všuide sehrána tak svěže a s takovou chulí Dr, Št jaso zde společnost! Chodérovou.

doktor Vrba Lipovský Jaake

27 article Hudba.

Hudba. + Otakar Mařák v Ostende. O druhém koncertě páně Mařákově, pořádáném v ostendskémo Kursaale dne 20. t. m., píše tamější deňník »Le Carillon«e »Nejohnivěji tleskáno bylo o úterkovém koncerlě ariosu z »Komediantů«, jež zpíval proslulý če- ský tenor Otto Marák. Lze věru říci, aniž bylo by se třeba obávsti, že někdo bude tomu odpírati, že Mařák slaví přednenem této skladby Leoncavallovy triumf la Carnso: vyrovná se mu, nepředčí-li bo dokonce. Možná, že není jeho hlas tak silný, ale má dozajista více šťavy a pružnosti. Obecenstvo se ne- mohlo ani dočkati, než znova dojde na ono arioso, jimž se dalo o prvním koncertě unésti. Samými tě- šením se na očekávaný požilek, nechalo »Manone trochu nepovšimnutu, jako ze vzdoru, že v každém

Mařák Mařákův Carillon Leoncavallův Ostende

28 article

oddělení (progmmu) nefigurovala vytoužená ariez »Komedianiás. Otto Mařak navralí se domů hrdý n šťasten. U asný úspěch, jehož dobyl zde v Ostende, půjde s ním nadála všady. Přišel, aniž by se byl dal ohlnšovatí s velikým hřmotem, a v pěkolika mina- tech zaloril sí pověsf, jež vylrvá po celý život. Byla řeč jen o něm, jistě že se inu tu zdály pěkné věc Při svém návratu do Prahy, byť byl sebe skrom- nější, nebude mocí pomičeti o přijeti, jákého se mu v Oslende dostalo, o skvělém úspěcho, jeltož se do- dělal v koncertech Rinkopťových. Almy, vrálivše se do svých bydlišť, budeme vzpomínati než zase rok uběhne, jest-li nám šťastná náhoda neposkylne přile- žilost lo někde i v zimě slyšet. že Mařak byl sku- tečným objevem, zůstavivélm dojem tak snadnos ne pomí jejícl.«

Mařak Rinkopťový Ostende Praha Alm

29 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Stav dra. Luegra. Z Vídně, 26. srpna. (K. k. Slarosta dr. Lueger strávil obě noci po svém návratu dobře, avšak pro únavu odlozil zamýšlený odjezd do Neuhrucku. =Zátopa v Japonsku. Z Toki a, 26. srpna. Z střodního Japonska docházejíi zprávy o chiromne povodni, jaké po sedm let nebyle. Mnoho vesaic byl zatopeno a vlaky zaslaveny. =. Obrovský melsor spadl do moře. Z Boston oznamují: Jako zágrakem unikl parník „Gambrisn zhoubě meteorem. Parntk byl na 42, stupni 5 min severni šítky a 5 slupní 10 min. západní délky, kdy: — podle vypravování třetího důstojníka lodi — se verozápadně se zažehlo něco jako rakela. Obnivé hmota se blížila s ohromnou rychlosti a naplnila vzduch horkými, štiplavými plyny. Velikost jeji od- haduje důktojník na velíkost velikého domu. Meleo spadnuv do vody 40 m od lodi s příšerným sykotem vzedmul moře tak, že loď se silně naklonila na bok = Nová řiditelná vzducholoď. Z Puříže, 26 srpna, Nová liditelná vzducholoď „La Ville de Paris“ kterou, dal svým, nákladom zbudovati francougský průmyslník a sporisman Henri Deutsch de la Meurihe, podnikla v sobotu ráno i odpoledne dvě zdavne plavby, při nichž dbcáleno průměrně hodinové rych- losti, 40 km pří rychtosti větru 6—7 metrů. Balou osvědčil dokonalou řiditelnost. Přistál úplně lehce.

doktor Lueger Deutsch Meurih Vídeň Japonsko Toki Boston Le Villa jít Paris Bala km

30 article

= Balonem k severní točně. Z Hamerleslu oznn- mují, že Wellman pra trvale nepříznivé počasí. po- číná, zlráceti naději, že letos bude moci pokus svů podniknouti. Nejpozdějším terminem k odjezdu jes 5. září Poslední zprávy o Wellmanovi a jeho pokus si značně odporují. Jedna mluví o Wellmanovi jeho družině a stroji s nadšením; druhou probleskuje nedůvěra ke všemu. Cestující turistických parníků kteří se vydali na Špicberky, aby viděli odjezd Well- manův, uspořádali oslavu vzduchoplavcovu, při níž promluveny též řeči. Odpovídaje pravil Wellman: „Budu-li míti štěstí, uslyší svět o mně a severní točně za osm dní, budu-li míti méně štěstí, potrvá má cesta 14 dní; potrvá-li déle, nezví svět o nás ničeho více. Většina diváků nabyla dojmu, že Wellman vůbec letos neodjede. = Sebevražda hercova a zpěvačky. Z Hamburku. 25. srpna. Herec Waldemar, rodák hamburský druhdy člen Heineova enmblu, spáchal ve vězení v Amsterodamu sebevraždu. Waldemar se po roz- puštění zmíněně společnosti snažil poctivě se živiti, všechny jeho pokusy byly marny. Vynalezl nevou me- thodu pro hotovení efektních divadelních dekorací, na jejímž zdokonalení horlivě, pracoval. Aby nezahynul hladem, kradl v Delftu mikroskopy. Zatím vzbudi o svou methodu zájem ameterodamského malíře de- korací Jana Maandaga, jenž mu poskytl možnost pracováti na zdokonalení jeho methody. Waldemar pracoval dnem i nocí. Už byl blízek cíle, když tu jako Llesk s jasné oblohy přišlo jeho zatčení. Ve vězení ho navštívila švédská zpěvačka, která bývala vídána v jeho společnosti. Osudného dne byl Waldemar na- lezen ve vězení mrtev. Nastříkal si do cév prudký jed. V týž den učinila i jeho prítelkyně konec svému životu stejným způsobem.

Wellman Waldemar Heineův jítkorací Maandaga Špicberky Buda Hamburk Amsterodam Delft Hamerlesla oznn Wellmanův

31 article

= Srážka vlaků ve Francii. Ke katastrofěu Coufrais sdělují z Bordeaux, 26. srpna: Ministr Bar thou přijel do Coutrals a prohlédl místo neštěstí Počet mrivých byl večer udáván na 10. Stav pora- něných jest beze změny. Doprava jest obnovena Pří- čina neštěstí nebyla dosud bezpečně zjištěna, má s prozatím za to, ze bylo způsobeno nesprávným po stavením výhybky. = Opět výbnch v továrně na dynamit. Z Lon dýna, 26. srpna. (K k.) Jak „Daily News“ oznamuj ze San Franciska, udůl se včera v továrně na dy nsmit v Sobrante jižní Kalifornie) výbuch, kterým bylo 7 osob zabito a 130 poraněno. = Německo proti cholerovému nebezpečí. Z Ber lina, 26. srpna. (K. k.) Ranní listy oznamují z To- runě: Aby zabráněno bylo vypuknutí cholery v území Visly, nařídila zemská vlada kraje bydhoštského aby ve všech místech podle Visly, zavedena byla do odvolání povinná prohlídka mrtvol. Vládní president bydhošťský nařídil, že ke zpáteční dopravě vorařů na trati Bydhošť — Toruň smí býti použito jenom určitých vlaků se zvláštními označenými vagony. Vo- rařům bylo zakázáno opouštěti vyká zané jim vezy. = Slávka v damské konfskci v Pošti. Z Pešli. 26. srpna. (Uh. tel. kor. kanc.) Stávkující krejei damské konfekce žádají, aby byla zavedena 9hodinná doba pracovní a aby zvýšona byla mzda za hodinu se 60 haléřů na 1 K 30 h. = Neštovice ve Vídni. Z Vídně 26. srpna. (K. k. Jak oznamuje „Rathauskorrespondenz“, byly včerej- šího dne oznámeny městskému fysikátu dva nové případy onemocnění neštovicemi. — Z Vídině, 26 srpna. (K. k) Radničmí korespondence sděluje: Z dnešní den byly oznámeny dva případy neštovic, to jeden v XVI, a jeden v XV. okresu. Dále byl udár podezřelý případ z XVI. okresu.

Coufrais bar Coutrals Lon Slávek Radničmí Francie Bordeaux San Francisko Kalifornie Německo Visla Bydhošť Toruň Vídeň Daily News