ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 413e7b50-7674-11dc-8f33-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 35 celkem · entity: person 102, place 111, org 11, work 15
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
27. srpna 1907. Císlo 236
4 article Skolská hlídka.
Skolská hlídka. Městská vyšší dívčí škola v Praze, Vodičkova ul. č. 24. A. Přípravka t. j. pětitřídní škola obecná (ne více než 40 žákyň v jedné třídě). Přijímají se do 1. tř. dítky Gleté atd. jako ve škole obecné. Školného 40 K za běh; osvobození zásadně vyloučeno. Zápis dne 16. zaří (9—12). B. Vyšší dívěí škola. Do I. tř. příjímají se divky s přípravou, jaké poskytuje pátá třída školy obecné, do IV. tř. dívky s vědomostm školy měšťanské, do V. a VI. tř. dívky 15—16leté s přiměřenou přípravou. Školného 40 K za běh. Osvobozeny mohou býti žákyně nemajelné při pro- spěchu výborném, ale teprve na základě vysvědčení domácího. Zápis dne 16. a 17. září (od 9—12 hod.) Zápisné 4 K. Do V. a VI. třídy přijímají se též po- sluchačky mimořádné (aspoň 15—16leté) na jednotlivé předměty. Zápisné 2 K, školné 5 K pololetně z každou hodinu týdenní. Zápis dne 18. září. Spoleblivé zaopatření naloznou žákyně v »Prvém českém pen- sionátě« (Ječná ul. č. 36), který stojí pod záštitou kr. hl. města Prahy. Zápis žáků a přijímací zkoušky do všech tříd na zemské vyšší reálce v Jevíčku konají se ve dnech 16. a 17. září. Přihlášky do internátu přijímají se do 15. září.
Gletý Vodičkův ulice Praha Jevíčko dívčit škola v Praga
5 article Věstník živnostenský a dělnickj.
Věstník živnostenský a dělnickj. * P. t. členům Spolku čaských drogistů. Vše- obecný spolek rakouských drogistů rozeslal oběžník, jednající o nastalé nutnosti zřízení samostat- něho gremia drogistů. Aby dokázal tuto po- třebu, uvádí ty samé důvody, které na schůzích na- šeho spolku českého důsledně potíral a tím snahu naši, nesoucí sa za týmž cílem, na čas úplně zne- možnil. S nastalým nynějšm obratem můžeme býti spokojeni. Jím dána nám satisfakce za všechny urázky, kteréž dospěly až na památný leták, urážejíeí česť a dobré jméno hlavních činitelů našich. K oběž- níku připojena jest k podepisování souhlasná listina tohoto znění: Všeobecnému spol. rak. drog. v Praze.
Praha všeobecný společenský
6 article
Prohlašuji tímto, že souhlasím a přeji si, aby samo- statné gremium drogistů a obchodníků se zbožím ma- teriálním zřízeno bylo pro obvod obchodní a živno- stenské komory pražské se sídlem v Praze a sou- hlasím dále, aby předběžné práce se zřízením tohoto gremia spojené, vykonal Všeobecný spolek rak. dro- gistů.“ Jak vidno, i v tomto případě jest si výbor plně vědom, že jenom svornou, jednotnou pílí a prací vytknutého síle lze dosíci a proto ve své vrozeně skromnosti vyhražuje právo předběžných prací samu sobě, jakoby nevěděl, že existuje už povolanější snad činitel, totiž Spolek českých drogistů, se kterým by v prvé řadě styky navázati měl. Obracíme se tedy na vás, drazí kolegové, se žádostí, abyste onen přilo- žený projev souhlasu poďepsali, avšak ohledně oso- bovaného si primálu Všeoh. spolku rak. drogistů pa- třičnou poznámku připojili. Neschází věru, než žá- dati ještě souhlas k tomu, aby také veškeré funkce v příštím našem gremiu přiděleny byly pouz Výboru spolku rakouských drogistů. Nuže, kolegové podepište, že souhlasíte se zřízením gremia drogisti- ckého, neboť tím upevňujete vlajku, pod kterou zaři zující komitéi pracoval ke zřízení a uskutečněn Spolku českých drogistů pro Čechy, Moravu a Slez- sko! V Praze, 24. srpna 1907. Za Spolek českých dro- gistů: Jos. Votruha, starosta. Gustav Šatal, nám. jed- natele.
Jos Šatal Praha Čechy Morava spolek český dro
7 article
* Začáteční němčině i německé kofiversaci vy- učuje se v kursech Českoslovanské obchodnické be- sedy v Praze. Prospekty vydává i poštou zasílá kan- celář Č. O. B. v Praze, v Jerusalemské ulici č. 7 Telefon 569. * Frančině vyučuje se v kursech českoslovansk obchodnické besedy v Praze. Prospekty vydává a při hlášky přijímá kancelář českoslovanské obchodnické besedy v Praze, Jeruzalémská ulice č. 7. * Společenstvo obchodníků s uhlím a dřívim v Praze a policejním obvodu má schůzí dnes dne 27. srpna o 8. hodině večerní v místnostech řemesl- nicko-živnostenské besedy v Praze. * Společenstvo koncesovaných posluhů v Prase a policejním obvodu oznamuje všem členům, kteří ke společenstvu přikázáni jsou, jako ústavy posluho. nosiči na drahách a průvodci cizineů, by vyměřený přispěvek za r. 1906/7, jakož i inkorporační sazbu sběrately společenstevnímu, neb vždy v sobotu odi do 2 hodin odpoledne v místnosti v Marianské ulici č. 4, nejdéle ale do 15. října 1907 zapravili.
Praha jeruzalémský ulice
8 article
Ústav práce král. hlav. města Prahy řadí s k oněm institucím, jichž význam stále šířeji uplat- ňuje se ve veškerých třídách zaměstnavatelskýcha dělných. Všeliké prostředkování děje se zcela bez- platně a k použití zdarma jsou i potřebné tisko- pisy. Přihlášky činí se buď osobně nebo písemněe telefonicky, ale vždy s podrobným a přesným údajem požadavků a podmínek, neboť jedině tak ústav jest s to, obstarati náležitou sílu pracovní. Obor prostřed- kovací vztahuje se na všechna řemesla a ml- sta služebná a učednická bez rozdílu a vyřízení nabíčky sleduje z pravidla neprodleně. ježto místnosti čekárenské denně shroma ždištěm jsou 400 až 500 dělníků, 200 až 300 služebných a 10 20 učňů. Oddělení dělnické a učednické na- chází se v Betlěmské ulici čp. 267—I. a soustřeďuje veškery kategorie práce a učení. Oddělení ženske rozvrženo jest na 5 filiálek: v Rytiřské ul. čp 404—I., v Myslíkově ul. čp. 262—II., a Malostra- skěm nám. čp. 518—III., v Biskupské ul. čp. 1065—Il a ve Veverkově ulici v čp. 688—VII. a poukazuje služebné všech zaměstnání od kuchařek, služek, ho- spodyň číšnic az do prodavaček, švadlen, komptoiri- stek a vychovatelek. Upozorňujíce znovu na ústav tento, dokládáme, že úplně zasluhuje, aby mu věne ván byl všestranný zřelel.
Praha Betlěmský ulice Rytiřský ulice Myslíkův ulice Veverkův
9 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Šacby- ** Mezinárodní šachový turnaj Karlových Varech. (Zvl. telegram.) Ve včerej- ším pátém utkání vyhráli: Dus-Chotimirskij s Něm- covičem (gambit dámy), Wolí s Tartakovrem (víden- ská), Důras s Ollandem (francouzská), Mieses s Či- gorinem (vídeňská), Salve s Cohnem (italská)a Sohlechler s Johnerem (španělská), Remisou skončily partie Berger—Maróczy (gambit dámy), Teichmann— Marshall (gambit dámy) a Spielmann s Leonhardtem (vídeňská). Přerušena jest partie Janowski—Rubín stein (hra 4 koní) ve vyrovnané posici. Vídmar mě prázdno. Stav: Maróczy 4, Důras, Mieses, Schlechter 31 Tartakover, Vidmar, Tejchmann, Leenhardt, Salve Wolí 3 ald.
Důras Olland Cohn Sohlechler Johner Berger Marócza Teichmann Marshall Spielmann Leonhardt Janowský Mieses Schlechter Tartakover Vidmar Tejchmann Leenhardt Karlová Vary Německo Salve Wolit Wolit s Tartakovr
10 article
Z cyklistského ruchu. ** Bol dor vyhrál Georget, uraziv za 24 ho- diny 904 km. 420 m., 2. Ringeval 833 km. 100 m. Lafoureade 807 km. 900 m., Vanhouwert 788 km 600 m., Fubert 786 km. 600 m., Privat 780 km. 100 m., Poiry 657 km. 100 m., Trausch se vzdal. Leon Georgel, jenž byl favoritem, zvítězil v Bol d'or už r. 1903 s 847 km. 803 m. ** Velká cena Berlína vybojována i letot v přítomnosti korunního prince. Tontokráte rozdě- lena ve dva běhy, 40 a 60 km. V 40 kilom. zví- tězil za 27 : 54, Diezenímanu: Guignard pro defekt motoru skončil na druhém místě uraziv jen 39 km. 270 m., na třetím Vanderstuyít 38 km. 790 m., na čtvrtém Robl 38 km., Schipke 36 km. 520 m. — 60 kilom. Guignard nenarazil vůbec na odpor zvítězil za 42 : 483/2. 2. Schipke 57.400, 3. Vander- stuyít 56.250 4. Dickentman 54.760 a 5. Robl 54.23 kilom. I tentokrále si korunní prine dal vítěze před- stavit a obdařil ho stříbrným pouzdrem na doutníky. V letounském zá vodu Eilegard pora zil Thetla a Poulaina i Friola. ** Hodinový závod v Lipsku vyhrá Verbist s 80 km. 474 m., 2. Contenet o 450 m., 3 Bruni. V Düsseldorío velká letní cena (rozdělená na 40 a 60 km.) přinesla vítězství Rosenlöcherovi před Schulzem a Stellbrinckem. ** Bicyklepolo v Německu. V turnaj o čestnou cenu města Lipska zvítězil lipský Spor C. nad Monarchií z Mnichova 19 : 1. Vodní sporty- *e Plavecké mistrovství Mohanu které ve Frankfurtě už po 16.! konáno, vyhrá Welcke, uraziv 1500 m za 19 min. 5 vteř. (musí t býti proud !), druhým byl Schmidt, kdežto Henrich jenž mistrovství držel po šet let, úplně zklamal.
Bol Georget Georgel Guignard Vander Robl Thetl Poulain Friola Rosenlöcher Schulz Stellbrinck Schmidt Henrich Lipsko Německo Mnichov km
11 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Pěvecký věstník. Zpěvácký spolek »Vítkov« v Žižkolvě Dnes v úterý zkouška mužského i ženského sboru Cvičení hudebního odboru ve čtvrtek.
spolek » Vítkov
12 title
Události na Rusi.
Rus
13 article Ředitel vězeňských cel zabit
Ředitel vězeňských cel zabit Z Petrohradu, 26. srpna. (K. k.) Ředite vězeňských cel pro politické trestance ve vi- borgské čtvrti plukovník Ivanov byl dnes (dopo- ledne na ulici zabit mladým mužem ranami z revolveru. Pachatel chtěl prchnouti, při čemž zranil policejního agenta, byl však zatčen.
Ivanov Petrohrad
14 article Povstání v Marokku.
Povstání v Marokku. Tažení na Casablanku. Z Paříže, 26. srpna. (K. k.) Admirál Fili bert telegrafuje ze dne 25. t. m.: Mulej Haíe táhne prý do Cassablanky, aniž by byly proza tím známy přesně jeho zámysly. Vzdorosultán a algecirasská úmluva. Z Madridu, 26. srpna. (K. k.) Podle »Co respondeneie« usnesli prý se ministři pro pří pad, že prohlášení Muleje Hafida sultánem se potvrdí, zaslali velmocem v dorozumění s Franeie notu, v které se prohlašuje, že úmluvy algeci- rasské možno skutečně považovati za porušené poněvadž nelze dorozuměti se s jedním spolu podpisatelem, totiž se sultánem marockým.
Fit nota Maroko Casablanca Paříž Madrid Mulej Haí
15 title
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
16 article
Lelošní delegace.
17 article
Z Pešti, 26. srpna. Delegace sejdou se v po lovici měsíce listopadu. Rozpočet ministerstva vojenství jest hotov a neobsahuje prý valnýeh překvapení. Baron Pasetti o poměru rakousko-italském. Z Vídně, 26. srpna. Bývalý rak. -uherský vyslanec při dvoře římském baron Paselti vy- slovil se k redaktoru »N. F. P.«, že Italie Rakousko-Uhersko se konečně našly po mnohých trpkých omylech. Uznaly, že minulost musi nechst odpočívati v pokoji, aby mohly žiti ve vzáje mném přátelství. Nyní nastane nová doba. doba společného působení, ve které nebude předsudků ani trapných vzpomínek. Košul o rozmíškách v uherské koalici. Z Vídně, 26. srpna. „N. F. P.“ uveřejňuje rozmluvu svého zástupce s uherským ministrem obchodu Frant. Košutem v Karlových Varech o rozmíškách v uherské koalici. Košut pravil. že spor se stranou lidovou se velice přeceňuje Košut se bezpečí, že koalice se udrží pohro- madě potud, až vyřídí úkoly, jež převzala, na stupujíc vládu. Každá ze tří koaličních stran vy- hradila si určité podmínky vzhledem k udržen svého postavení a k zachování svých zásad. Ni kdo nevytýká straně lidové, že se pokusila zi skati volební okres velkokarolský, ač jeho man dát i dříve náležel straně neodvislosti. Hrabět Aladaru Zichyovi, chefu strany lidové, ani ne připadlo, vzdáti se hodnosti ministra a latere tento fakt je rozhodujícím pro úsudek, že pří- hoda velkokarolská ničeho nemění na dosavadním stavu poměrů. Hrabě Zichy zajisté soudí, že úkoly, jež koalice převzala, ani z daleka ještě nejsou rozřešeny.
Paselti Italia František Košut Zich Pešť Vídeň RakouskoUhersko Karlová Vary Hrabět Aladar Zichy
18 article
Košut vyslovil se také o různicích v saměm lůně strany neodvislosti. Pravil, že v Předlitav- sku se i tyto různice přeceňují. Pro posouzen strany je rozhodným vždy její hlasování, strana neodvislosti hlasovala dosud vždy soli dárně. Mluvě o straně neodvislosti pravil Košut, kterak jeho jméno zaručuje, že strana zůstane svobodomyslnou a demokraticky pokrokovou O státních otázkách nepřál si Košut hovo- řiti. O vyrovnání pravil, že vyrovnací jednání bude znovu zahájeno 10. září. Uherská vláda pr by váhala, učiniti tak, kdyby nedoufala, že jed nání se zdaří. V otázce kvoty a Rakousko-uherské banky potvrdil Košut výklady uherských listů: pravil že otázky tyto jsou dle uherských zákonů vylou- čeny z rámce vyrovnání. Rozmíšky v uherské koalici. Z Pešti, 26. srpna. Poslanci lidové strany sejdou se zde po pětikostelském klerikálním sjezdě ke konferenci o svém poměru ke koalici. Vůdce strany hr. Aladar Zichy prý se přičiní ze všech sil, aby roztržku lidové strany s koaliei překonal, poněvadž jest vázán nyní slovem. že lidová strana zůstane v koalici, dokud koalice nevyřídí úkoly, jež přovzala, nastoupivší vládu Poslanec opat Molnár uveřejnil v „Alkot many“ článek, obsahující výklad o stížnostech strany lidové proti koalici. Poslanci lidové stra- ny jsou na koalici rozhořčeni proto, že vládní orgány, tedy součinitel vlády a parlamentní vět- šiny, k níž i strana lidová náleží, podporoval ve Velkém Karolu vším možným nátlakem kan didáta strany neodvislosti. Vystoupí-li strana l- dová z koalice, bude to výsledek nátlaku, který většina koalice na stranu lidovou provozuje Příslušné usnesení lidové strany musilo by se pak státi jednomyslně a svorně.
Košut Aladar Zich Molnár Rakousko Pešť
19 article
Ze Srbska.
Srbsko
20 article
Sp. Z Bělehradu, 26. srpna. Oposiční listy neustále očekávají demisi a pád radikální Pa- šičovy vlády. „Samouprava“ oznamuje, že krise není a býti nemůže, neboť nikdo v Srbsku ne může kromě skupštiny pád vlády způsobiti. Ně kteří oposičníci viděli by rádi, aby nedohodnut o smlouvu s Rakouskem způsobilo pád vlády. Král vrátil se včera večer a pozval ihned k ho- stině ministra vnítra, což se považuje za důkan královy důvěry vůči vládě. Následník Jiří čeká se sem 30. t. m.
Jiří Bělehrad Srbsko Rakousko
21 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Tittoni a Aehrenthal. Z Išlu, 26. srpna. (K. k.) Ministr svob. pár Aehrenthal odjede o 1. hod. 28 min. odpoledne do Vídně. Z Išlu, 26. srpna. (K. k.) Ministr Tittoni rozloučiv se srdečně s ministrem bar. Aehren thalem a vyslancem svob. pánem Gagernem, od- jel o 9. hod. 15 min. depoledne v průvodu vy- slance Bollata automobilem přes Gmunden do Salepurku. K rozloučení dostavili se též před- nosta kabinetní kanceláře ryt. Schiessl, kromě něho dostavili se okresní hejtman hr. Salburg a starosta Leithner s obecním zastupitelstvem Z Išlu, 26. srpna. (K. k.) Včera večer ode vzdal ministr zahraničních záležitostí svob. pár Aehrenthal z rozkazu J. V. ministru Tittonov obraz J. V. v drahocenném rámci Z Vídně, 26. srpna. (K. k.) „Polit. Koresp. uveřejňuje rozmluvu, kterou měl její zástupce s Tittonem bezprostředně před jeho odjezdem ze Semeringu. Tittoní prohlásil mezi jiným: Ob sousedni státy jsou odkůzány na výborné a dů- věryplné styky. Styky takové jsou oběma ná- rukou blaha, a ani on ani Aehrenthal nespatřují nyní ani v perspektivě blízké budoucnosti ně- jaké vážné překážky takového rozvoje. Mluvě o postavení Italie ve trojspolku a jejím poměru k Anglii, Tittoni pravil: Blízké styky Italie s Anglií nemohou býti překážkou jeji upřímné příslušnosti k trojspolku. Též Rakousko-Uhersko udržuje přece vřelé, důvěryplné styky s Anglií, jejíž mocnář jest jedním z nejhorlivějších zá- stupců myšlenky míru a naprosto upřímným ochráncem všeobeeného zájmu míru. Schůzky panovníků Anglie a Německa, jakož i Angliea
Tittoni Aehrenthal Leithner Tittonov Italia Išlu Vídeň Gmunden Salepurk Titton Anglie Rakousko Uhersko Německo
22 article
Rakousko-Uherska jsou velice potěšlivou udá- lostí. Poměr mezi Německem a Anglii je nyní tak dobrý, že nyní nemůže již v tom býti od- poru, aby někdo byl poctivým spojencem Něme- cka a upřímným vřelým přítelem Anglie. O ma- cedonské opravě justiční prohlási) Tittoni, že bude jedním z nejkrásnějších výsledků schůzek letošního léta, že Evropa v záležitosti té ukáže jednomyslnou semknutost, jakáž je nezbytnou pro rychlý zdar díla. oe Z Vídně, 26. srpna. „Zeit“ oznamuje, že v poradách Tittona s Aehrenthalem bylo jednáno také o eventuální návštěvě ital- ského krále ve Vídni. „Zt.“ tvrdí, že otázka t sice nebyla ještě vyřízena úplně, ale že v nej- bližší debě dojde k dohodě. Pro případ, že by italský král přijel do Vídně, oplatí mu tuto návštěvu arcivévoda František Ferdi- nand v Římě. V diplomatických kruzích sou- dí prý se, že nesnáze, jež ztěžuji návštěvu ná- sledníka trůnu, a které zvláště mají na zřetel chování se Vatikánu, dají se snad odstraniti. „Zt.“ tvrdí dále, kterak není vyloučeno, že by v případě příjezdu italského krále Viktora Emanuela do Vídně přijel tam současně také císař Vilém, aby tito tři mocnáři dokumento- vali pevnost trojspolku.
Zt Ferdi Viktor Emanuel Vilém Rakousko Uhersko Německo Anglie Evropa Vídeň Řím Vatikán
23 article
Hlasy listů o schůzce semeringské. Z Milána, 26. srpna. (K. k.) „Corriere della Sera“ uveřejňuje výrok vysoce postavené osob- nosti o významu oficiální něty, která byla vy dána na Semeringu. Píše: „Výsledek, docílený na Semeringu, tím více uspokojil Italii, že onn byla první mocností, které sdělilo Rakousko- Uhersko projekt justiční reformy. Stalo se tak v Desiu a již tehdy vyslovil Tittoni zásadní sou- hlas s projektem. Definitivní souhlas vyslovi na Semeringu. Oba ministři projevili ve svých poradách nejlepší vůli dohodnouti se přátelsky o každé podrobnosti. To je zárukou, že obě vlády, ať se děje cokoliv, také v budouenosti se bez obtíží shodnou, tím spíše, že Rakousko- Uhersko nemá žádných výbojných úmyslů. Z Turina, 26. srpna. (K. k.) V dopisu „Stampy“ se praví: Skutečný význam schůzky na Semeringu nespočívá v úmluvách o té či oné otázce, nýbrž spíše v upovnění dobrých styků s Rakousko-Uherskem. Tittonovi bylo dáno za pravdu v jeho politice přiblížení se k Rakousko- Uhersku. Verejné mínění v Italii, které jest vždycky trochu sentimentální, vzpíralo se přís nosti, s jakou Tittoni zakročoval proti iredenti stickým pouličním demonstracím. Dnes je zřej mo, jak správným byl jeho názor. Možno říci že zmizel nyní jediný mrak, který kalil nebe italské politiky.
Tittoni Stamp Milán RakouskoUhersko Desio Rakousko Uhersko Corriere della Ser
24 article
Z Říma, 26. srpna. (K. k.) „Giornale d'lta- lia“ píše: Od mnoha let neměl J. V. císař a král František Josef příležitost stýkati se s oficiál ními osobnostmi italskými kromě italského vele vyslance ve Vídni. Slyšení Tittona v Išlu je do statečným upevněním nynější vzájemné důvěry mezi oběma zeměmi. Sympatie a srdečnost. osvědčená při přijetí ministra Tittona, nezůstale omezena jen na kruhy úřadní, což dokazuje, že obě části jsou přesvědčeny, že je velice pro spěšno, aby nejen bylo vyvarováno rozladění nýbrž též aby byla zjednána loyalní a úspěšní součinnost v mozinárodních otázkách obou zem se týkajících. List praví, že rakouský tisk při- pomněl, že v krátké době mezi návštěvam v Racconigi a v Išlu byly možny schůzky ve
císař František Josef Titton Řím Vídeň Išlu Giornale d ' lta
25 article
Svinemünde, Wilhelmshöhe, Išlu a Marian- ských Lázních bez porušení různého politického seskupení v Evropě a spíše na veliký prospěch míru. List praví též, že Italie má podíl na téte šťastné mírové náladě. Poslání Italie bylo vždy- cky posláním míru mezi národy evropskými nikdo nemůže tvrditi, že Italie nevyhověla nej- vyšším zájmům civilisace a míru. Návštěva v Išlu a srdečné přijetí v Rakousko-Uhersku jsou důkazem, že toto poslání se správně plní. Jsou též jistou zárukou, že na obou stranách projev se stejná loyalita a stejná dobrá vůle. Volba v Beleněši. Z Beleněše, 26. srpna. (K. k.) Uher. tel kor. kanc. sděluje: Dnes koná se volba mez Arpaďem Kardosem (kandidátem strany nedd vislosti) a Ladislavem Lukacsem (Rumunem) Rumuni terorisují voliče (?). V obci Lunce by napaden poslanec Farkashazy a zraněn holi n rameně. Hlasování provádí se s velikým vzru- šením. Obě strany neustále na sebe útočí. Čet- nictvo a vojsko udržuje pořádek s velikou ná mahou. Do 1 hod. 30 min. bylo odevzdáno pro Lukacse 317 a pro Kardose 99 hlasů. Z Pešti, 26. srpna. O útoku na poslance strany neodvislosti Farkashazva při doplňovací volbě v Beleněši v komitátu biharském, sděluje se ještě: Farkashazy udeřen byl holí do hlavy. Farkashazy si chránil hlavu pravou rukou; dostal druhou ránu a úderem byla mu ruka přeražena. Útočník byl v noci zatčen Udal, že prý byl najat rumunským knězem, aby posl. Farkashazya zabil (? 2) Z Belenáši, 26. srpna. Rumuni obrátili se dnes telegraficky na kabinetní kancelář se žá- dostí, aby se eísař smiloval nad těžce zkouše- ným lidem rumunským a aby odvolal 1500 čet níků a půl pluku pěchoty, které tam poslal hr A ndra sa y, aby se předešlo krveprolití.
Uher Arpaď Kardos Lukacs Rumun Farkashaz Farkashazya Evropa Išlu Rakousko Uhersko Pešť Išlu a Mariana Italia
26 article
Sjezd uherských katoliků. Z Pětikostelí, 26. srpna. (Uh. tel. kor kane.) Účast na sedmém sjezdu katoliků byl nade vše očekávání četná. V neděli přijelo do Pětikostelí asi 14.000 účastníků. Z biskupů do- stavili se arcibiskup z Kaloče, biskup z Rož- navy, biskup ze Szátmaru a biskup ze Stoliě- ného Bělehradu. Časně z rána pořádal kře- sťanský dělnický spolek před pevnostním koste- lem slavnost svěcení praporu. Odpoledne byl uspořádán tábor lidu pod stanem, zřízeným na výstavních pozemeích. O 4. hod. byl zahájen eucharistický průvod. V průvodu kráčeli mimo jiné ministr a latere hr. Aladar Zichy, hr. Jan Zichy a četní poslanci strany lidové. Průvod čítal nejméně 20.000 účastníků. O 7. hod. večer byla zahájena schůze biskupem z Pěti- kostelí hr. Juliem Zichym. Krvavé útoky na Slovince v Terslě. Z Terslu, 26. srpna. (K. k) Včera konala se zde slavnost svěcení praporu zdejšího slo- vinského zpěváckého spolku »Illjria«. Slavnostní průvod hostí, kteří přijeli vlakem jižní dráhy,a ostatních účastníků byl napaden skupinou mla- dých lidí, kteří uspořádali protestní demonstraei proti Slovincům, a vyrušován na Piazza Barriera výkřiky a pískáním. Při této demonstraci došlo také ke rvačce, při niž jedna osoba byla ra- něna těžce a několik osob lehce. Policie, která rozehnala demonstranty, zatkla 9 osob. Také večer, když Slovinci vraceli se ze slavnosti na nádraží, došlo ke srážkám, které však policií byly brzo uklizeny. Bylo při nich opět několik osob zatčeno.
Aladar Zich Zich Zichy Slovinec Pětikostelí Kaloč Szátmar Stoli Bělehrad strana lidový Rožnava
27 article
O schůzce Cambonově s kn. Bůlowem. Z Berlína, 26. srpna. (K. k.) V telegramu z Norderney vykládá »Lokalanzeiger«, že ná- vštěva velevyslance Cambona u říšského kaneléře knížete Bülowa byla výrazem po- kojného, korektního a přátelského poměru, který dnes panuje mezi Německem a Francil. Návštěva tato připojuje se ke schůzkám mocnářů ve Swi- nemünde a Wilhelmshöhe, které zase byly do- plněny schůzkou ministrů Aebrenthala a Tittona, návštěvou krále Eduarda v Iálu a schůzkou krále Eduarda s ministerským předsedou Cle- menceauem v Marianských Lázních. Všechny tyto schůzky a rozmluvy mohou přispěti jenom k tomu, aby se upevnilo všeobecné uklidnění. které nastalo v Evropě a na celém světě. Z Berlína, 26. srpna. (K. k.) »Berliner Tageblatt« oznamuje, že francouzský velevy slanec v Londýně Pavel Cambon přijel sem před několika dny, aby navštivil svého bratra zdejšího francouzského velevyslance Julia Cam Z Berlína, 26. srpna. (K. k.) »Nord- deutsche Algemeine Zeitung« píše: Návštěva francouzského velevyslance Cambona u říšského kancléře v Norderney minula za dojmů velm uspokojivých. Oba státnici mohli konstatovati v přátelské rozmluvě svou shodnou a pevnou naději v rozvoj německo francouzských styků bona.
Cambonův Bülow Aebrenthal Titton Eduard Pavel Cambon Julio Cam Berlín Norderney Německo Francil Iál Evropa Londýn Nord Algemeine Zeitung Berliner Tageblatt
28 article
Sjezd německých kafoliků. Z Würzburgu, 26. srpna. (K. k.) Na včerej ším přátelském večeru siozdu katolíků uvíta shromážděné říš. posl. justiční rada T haler Zástupce rakouského ústředního výboru hr. Galen tlumočil pozdravy tohoto výboru, zejména pak hr. Sylvy-Tarouccy. Pravil, že ra- koušti katolíci z daleka se nevyrovnají něme- ckým. Rakouští katolíci zaznamenávají úspěchy na poli národní jednoty, na jejímž základě zvo- leno bylo také při říšských volbách 100 poslan ců. Katolici budou pečovati, aby všechny plány napřátel byly zničeny. Řečník vyzval k četné návštěvě rakouského sjezdu katolíků, který se bude konati v listopadu, a pravil, kterak nepřá- telé katoliků věří, že katolické církvi mohou za- saditi smrtící ránu, jestliže staroslavný stat Habsburgů přívedou do téhož stavu, v němž na- lézá se nešťastná Franeie (?). Proti tomu obrae se všechen boj, jemuž pomáhají katolické listy a spolek Piův. Na to následovaly ještě čelně pozdravné řeči zástupců různých zemí. Z Würzburgu, 26. srpna. (K. k.) Sjezd kato- líků se usnesl, zaslati holďovaci telegram pa- peži, císařovi a princi vladařovi. Dále přijaly byly resoluce, aby 50leté kněžské jubileum pa- peže bylo oslaveno mimořádným halířem petr- ským, poutnickými vlaky a slavnostními schůze- mi atd. Potom přijaty byly návrhy na podporo- vání různých spolků, mezi nimi i návrh na pod- porování spolku Bonifáciova. Při té přiležitosti hr. Galen podal zprávu o odpadlickém hnutí v Rakousku, které bylo zastaveno spolkem Boni- fáciovým. Spolek musí nyní praeovati proti pro pagandě „pryč od náboženstvr Z Vircpurku, 26. srpna. (K. k.) Katolický sjezd zvolil předsedou říšského poslance Feh renbacha (Früburk), místopředsedy svob. p Frankensteina a soudního radu Engelena (Osna- brück).
Galen Taroucca Habsburg Feh renbach Früburk Frankenstein Engelen Würzburg Rakousko Piův Bonifáciov Boni
29 article
Z Viropurku, 26. srpna. (K. k.) V první veřejné schůzi sjezdu katolíků prohlásil před- seda Fehrenbach, že je dlužno zdržeti se všech urážek jinověrců. Prof. Meyenberg (Lucern) promluvil o »Náboženství a vyznání«. Potom přednášel opat kláštera sv. Otylie »O mi- sionářích«. Mírová konference v Haagu. Z Haagu, 26. srpna. V dnešní achůz první komise mírové konference prohlásil severo- americký delegát Porter, že dostal nově in- strukce, které mu dovolují podati nový návrl ve prospěch povinných rozhodčích soudů. Výbon se usnesl na předložení všech návrhů, týkajících se povinných rozhodčích soudů mírových. Po- tom přednesl a odůvodnil rakousko-uherský de- legát svob. pán Merey návrh, formulovaný j ž před návrhem americkým. Návrh ten je asi tohoto obsahu: Uznává se, aby se používalo z ávazných rozhodčích soudů pro jisté meziná- rodní smlouvy. Poněvadž ale jde o technickou látku, k jejímuž odůvodnění nemá konference ani potřebných vědomostí, ani žádoucího času, po- nechává se nezbytné předběžné speciální studium vládám; nechť pak asi po roce sdělí si vlády prostřednictvím nizozemské vlády výsledek to- hoto studia a na základě jeho bude pak možno dospěti k definitivním ustanovením.
profesor Meyenberg Lucern Haag uherský jítlegát svatý . Otylie
30 article
Mezinárodní konference o právu aulorském. Z Neuchatelu, 26. srpna. (K. k.) Dnet byla zahájena mezinárodní konference o právu autorském. Roethlsberger referoval o stavu aulorského práva v jednollivých státech za po- sledního roku a mluvil podrobné o rakouské novele. Na to se rozvinulo rokování, jehož se zúčastnili Junker a dr. Schmide (Vídeň). Rokováno bylo o reformě rakouského práva autorského a bylo projeveno všeobecně přání, aby Rakousko-Uhersko přistoupilo k bernské unii. Porad zúčastnily se Francie, Italie, Anglie, Německo, Rumunsko, Norako, Rakousko a Švý- carsko. Z Neuchatelu, 26. srpna. (K. k.) V odpo- lední schůzi kongresu o autorském právu bylo s politováním poukázáno k tomu, jak nepřátelsky chovají se Spojené státy severo-americké ku otázce autorského práva při evropských dílech a byla vyslovena naděje, že bude tu provedena důkladná reforma. Clemenceau o své rozmluvě s králem Eduardem. Z Paříže, 26. srpna. (K. k.) Podle »Figa- ra« prohlásil minislerský předseda Clemenceau, že rozmluva jeho s králem anglickým trvala ho- dinu a že se při ní objevila nejen úplná shoda mezi názory Anglie a Francie, nýbrž laké shoda v mírumilovných názorech všech ostatních národů.
Junker doktor Schmid Clemenceau Eduard Figa Neuchatel Vídeň RakouskoUhersko Francie Anglie Německo Rumunsko Norako Rakousko spojený stát Paříž
31 article
Osnova nového finančního zákona v republice chilské. Ze Santiaga de Chile, 26. srpna. (K. k) Hlavní body nového finančního zákona jsou ná- sledující: Mezinárodní ela neplatí se zlatem, nýbrž papíry s nuceným kursem. Bude provedena půjčka v obnosu 150 milionů piastrů v nominalní hodnotě 18 pencí za přastr. Vláda disponuje obnosem přes 100 milionů piastrů ve zlatě, aby mohla zkoupiti obíhající peníze paní- rové. Konečně bude vydána půjčka v obnosu 3 milionů liber šterlinků, kterou budou uhraženy výlohy se znovuzřízením Valparaisa a požadav ky na stavbu železnic a přistavu. Finanční kruhy zaujímají vůči nové zá- konné osnově stanovisko příznivé a předpovídají, že přispěje ku povznesení průmyslové a obehodní výroby, jakož i ke zlepšení směneč- ného kursu, jak se již stalo v Brasilii av Argentině. Srážky v německo afrických koloniích Z Berlína, 26. srpna. (K. k.) V úřadní zprávě z Windhuku se praví: Dle zpráv zvédů a anglických Hottentotů přirazil Morry 10 srpna se dvěma Hotfentoly a 37 koní k Moréngovi Z Berlína, 26. srpna. (K. k.) (Úřadnl zpráva.) Dle zpráv generálního konsula plenili lidé Morengovi na anglickém území. Japonský případ u ostrovů Pribilovských. Z Londýna, 26. srpna. (K. k.) Jak »Reu- terova kancelář« oznamuje z Tokia, zjistilo s japonským vyšetřováním případu o ostrovů Pri- bilovských — kde jistý počet japonských loveů tuleňů, kteří tam prý v srpnu 1906 neopráv- něně lovili, byl americkými rybáři zastřelen — že Japonci nekladli Američanům žádného odporu. Praví se, že Američané začali střileti bez vší příčiny. Vládě ve Washingtoně bylo učiněno sdě- lení o výsledku vyšetřováni. Odpověď však ješté nedošla. Veřejnost se velice zajímá 5 tuto zá- ležitost.
Hotentot Japonec Američan Santiago jít Chile Valparaiso Argentina Berlín Londýn Tokio Washington
32 article
Z Vidně, 26. srpna. (K. k.) Velkoprůmy- slník Emil svob. pán Kubinzky, člen průmyslove rady, dnes zemřel zánětem plie. Z Išlu, 26. srpna. (K. k.) Arcivévodkyě Ieabella ukončila svůj letní pobyt v Islu a od- jela automobilem do Welsu. Z Bukurešti, 26. srpna. (K. k.) Král královna odjeli dnes odpoledne přes Vídeň do Umkirchu v Badensku. Z Kodaně, 26. srpna. (K. k.) Jedenáctý sjezd mezmnárodního statistického ústavu byl zde dnes o polednách zahájen korunním princem Kristianem jako čestným předsedou. Z Paříže, 26. srpna. (K. k.) Řecký král přibyl sem dnes z Aixlés-Bains a byl uvilán ř- ekým princem Jiřím a pány řeckého vyslanectví. Král prodli několik dní v Paříží, odtud pak od- jede do Kodaně. Tam se pozdrží měsíc. Vídeňský trh na hovězí dobytek. Z Vídně, 26. srpna. Přivezeno 4533 kusů, z toho 3142 z Uher a přes ně, 369 z Haliče a 1022 z ostatních rakouských zemi. Bylo 2539 volo, 1046 býků, 748 krav a 200 buvolů; takto 2566 krmných, 538 pastevních a 1429 kusů slabého dobytka. Naproti minulému týdau byl přívoz o 700 kusů slabší než minulý týden, avšak řezníci bránili se velmi energicky proti vyšším požadavkům, poněvadž konsum byl ce- kem slabý, Skutečně byly také jenom některé partie o 1—2 koruny dráž prodávány, jinak do- cíleno všeobecně cen z předešlého týdne. Kde se majitelé nespokojili s dosavadními cenami, byl odbyt velmi slabý. Obchod s býky a slabým dobytkem byl o 3—4 K levnější. Znamenali: voli krmní uheršti K 66— 88, haličti K 86—96, němečt K 78—100, arci prima K 102—106, pastevní dobytek K 58 až 80, býci a krávy K 52—85, buvoli K 44 až 64; slabý dobytek K 40—62 za 100 kg živé Na zejtřejší prasečí trh je dle do- slých přihlášek oznámeno asi 7300 kusů tuč ných, celkem 6000 masných prasat. váby
Emil Kubinzky Kristian Jiří Išlu Wels Bukurešť Vídeň Umkirch Badensko Kodaň Paříž Uhry Halič AixlésBain kg
33 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na úterý, 27. srpna. Den od začátku roku 239. do konce roku 127. Východ slunce o 5. hod. 7 min. ráno, západ slunce v 6 hod. 55 min, večer. — Vy- chod měsíce v 9 hod. 10 min, večer, západ měsíce v 9 hod. 35 min. dopol. Katolíků svátky: Josela Kal. z. k. Evangellků: Jaromíra Pravoslavných (14.): Micheáše.
Jaromír pravoslavný Micheáš Josel Kala
34 article Meteoralogická pazerování na rozhisdné na Patřini
Meteoralogická pazerování na rozhisdné na Patřini 325 metrů nad mořem. Dne 25. a 26. srpna 1907. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp. Tlakoměr. . 734.8 733.1 7342 Teploměr C. + 11.8 + 12.1 + 228 Vlhko. . .. 78 80 52 Obloha . . . jasná jasná jasná ZJZ Jz
+ 228 vlhko
35 article Síla větru . slabý ostrý ostrý
Síla větru . slabý ostrý ostrý Teplota nejvyšší ve stínu . . + 16.8 Teplota nejvyšší na slunci . . + 31.8 Teplola nejnižší ve stínu . . + 8.6 Teplota nejnižší při zemi . . + 7.0 Slunce svítilo 63/4 hod. Prům. rychlost větru v km za hod 22.5. Srážky v mmn 0r0.
slunce