1
masthead
24. dubna 1904.
2
masthead
I. Příloha „Národnich Listu
6
article
XII. Manes.*
XII. Manes.*
= S mnoha stran hned a zároveň bylo
v této výstavě vzpomínáno Worpswedských. Ž
prý vliv jejich je v ní patrný a zvláště prý na
Hudečka a Slavíčka. Neušly tedy evoluce obou
krajinářů pozornosti a lidé se ohlížejí, odkud že
se vzaly, kde počaly. Není divu, že je hledají
lam, kde jsou pro ně viditelné a chopitelné.
mimo umělce, jehož nitro a jeho dění se ne-
olvírá jen tak komukoliv, a dojem worpswedské
jednoduchosti a síly, rozhodnosti jejich barevné
mluvy byl u nás na štěstí lak velký a podle
všeho trvalý, že téměř bezděky jej hledámei
v naší produkci, po objevení se Worpswedských
vzniklé. Vskulku, jak jsem již pověděl, jsou
obrazy Hudečkovy tentokráte živější a svítivější,
cbrazy Ant. Slavička však byly takovými oproti
Hudečkovi vždy. Nechci tak zhola odmilati
možnost cizího vlivu na naše krajináře; jet
přece velmi snadno možno, ba vlastně přiro-
zeno, že silné ono umění ze severu mohlo
otřásti i našimi stromy, že u Hudečka byly ini-
ciativou k tomu, aby podvolil se živějším impresím
barevným a světlovým, v přírodě naň dolehají-
cím, a Slavíčka ubezpečil, že také on dovede
být plně výrazným i v motivech nejjednodušších.
Ale o nějakém napodobení nelze tu mluviti.
Hudeček
Hudečkův
Slavíček
7
article
Hudečkův krok není žádným vybočením z jeho
dosavadní dráhy, nýbrž jen postoupením na ni
v před, a Slavíček už před objevením se
Worpswedských v Praze maloval ono »Nábřeží«
a ony chalupy na stráni, v nichž jde za velkým
tonem a prostotou motivu. Kdyby však přes to
byli se stali Worpswedští činiteli v jeho vývoji,
pak se i při přijímání postavil vůči nim jako
umělecká osobnost. Pak si řekl: Jako Worps-
wedští ve svém skoro prázdném a neveselém
kraji ukázali, že lze z něho vyčerpati appartní
vnitřně silná díla umělecká, tak chci z našich
pahorkatin, krabatin a vln, z oblačného nebe
nad nimi vyvážiti kdekoli umělecký obraz svého
citění. »Silnice«, »Z pohorských motivů« a » Po
dešti« opakují téměř týž motiv. Nízké vlny
polí v pozadi, chocholky hájků na nich,
předu cesta řídce stromy vroubená. Ale to
vše je s takovou energií linie a plochy
vpraveno v obraz, s takovou živou silou
v barvě a jednolitostí tónu, že podléháte
této evokační mocnosti a je vám, jako byste
samí stáli v těchto přismutnělých, melancholi-
ekých krajích a jejich extrahované karakteris-
tické složky bezprostředně na vaše rozehrání
působily. Tenkráte jest u Slavíčka jistě nápadný
tento malý sklon k vážné kontemplativnostia
dumavosti. Vykazuje ho sytý pastel chalup z
večera právě tak jako pole »Na večer« s roze-
stavenými snopy nebo i »Cesta do poli«. Nepřináší
ji jen první sychravost podzimku, má ji
za léta, a vždycky jímavého půvabu. Krásné
jsou tentokráte Slavičkovy dálky a oblačná nebe.
Hudečkův
Slavíček
Slavičkův
Praha
8
article
První mají lehkost a jaksi nenápadnou transpa-
renci, druhé živou a výraznou hru bílých
zabarvených obláčků, jež v táhlých armádách
nebo roztřepených tlupách na modrém pozadl,
tu hlubokém, onde zalomeném, se ženou nebo
na něm tanou. Jim vyhradil Slavíček vždy větší
část obrazové plochy a všady je patrno, kterako
jejich vzdušnou a snadno měnivou formu, jejich
párovou plastičnost, odlesky na nich zachytané
usiluje v rapidní momentánosti ovládnouti. Na-
jisto chápe a vyjadřuje zde umělec velké tajemstv
jejich vzdušné harmonie s pevnou hroudou, nad níž
se vznášejl.
Jim
Slavíček
9
article
Udržeti se vedle těchto dvou silných a citu-
plných krajinářů, značí vždycky mnoho, a ja
stliže nepřehlednete vedle nich patetickou jiho
českou pláň Jindř. Tomce, Panuškovu »Zimu«.
Jiránkovo, třeba poněkud suché, »Jarní tání«
Boh. Dvořáka »Samotu«, v niž ohlašuje radostný
obrat k něžnému tónu violoncellových barev
Zd. Braunerovy energicky komponovaný pastel,
O. Nejedlého plastické vlny pohorského prohbí,
Hensův »Podzim« už pro jeho novou techniku,
malovaný olejovými tužkami Raffaelliho, není to
malý úspěch jejich autorů. Každý z nich jes
plným napjetím sil při práci, mnohý hledá
mnohý nalezá svůj koutek, nebo spíše svůj zor
do přírody a buď už má nebo z dálky ohlašuje
svoji vlastní mluvu.
Vedle těchto výlučných krajinářů Šimon, Běm
a Stretti vystupují jako maliři vůbec, t. j. jako citliví
badatelé a hledači malebných hodnot a uměleckých
dojmů, krás a půvabů, všude v koloběhu života
a přirody ztajených a obsažených. V. Stretti
tentokráte a zde arci objevuje se převážně jako
maliř městských zákoutí, ličitel šedavých tona-
lit pozdních večerů na pražských březích nebo
divné pitoresknosti rudých střech malostran-
ských, a je-li v prvních jednoduchý a spojitý
zelenavých a zflalovělých tonech, je v nich také
nejvýraznější. F. Šimon je mladá síla, kterou
dlužno mít stále v dohledu pro její radostnou
expansivnost, libou pohyblivost, pro jeho snivou
notu lyrickou a rozkoš z barvitých dojmů. »Do-
staveníčko v Boulognském lesiku« nejspíše se
bude libit zvláště pro svůj předmět, ačkoliv mi
i malá pastelová skizza z Onivalu pro její upřím-
nost a potěšení z kvetoucích falaises je milejší.
Jindřichův
Tomec
Panuškův
Jiránkův
Dvořák
Zdeněk
Braunerův
Šimon
Stretti
V Stretti
Raffaelli
10
article
Hned vedle ní má lehýnce v parách se zelena
jíci »Přístav v Ostende« s rozplývavými silhue-
tami loděk a slabě svítivých domků v dália
pojednou na pařížských boulevardech, v noci za
náhlého deště zapaluje pravý ohňostroj absinto-
vých, citronových, oranžových a mrtvě bílých
elektriekých světel ve velkých plochách výklad-
ních skříní, v pruzích reklamních, v oknech
a lucernách. Směle a s mladickou odvahou
chopil tento eminentně malebný motiv takořka
za hrdlo a až na některé malé slabosti zmohl
jej, tento obraz mihotavého ruchu a křížového
olině k radostnému podivu. Rudolf Bém k lon
skému »Návratu z práce« řadi »Ve žních«, se
káče v rudé záplavě západu. Všechno plane
léměř krvavě, obili, ves vzadu, lidé na poli,
vyvýšenou svítivou barvou, jejíž zářivost umělee
slupňuje jejím rozkládáním. Má dekorativní cíle.
K vůli nim ty velké syntetické linie a formy.
k vůli nim toto podřízení barev jednomu totál-
nlmu a prudce vyslovenému tónu a jakkoli po-
někud přece jen tetivu přepjal, ale nepřetrhl,
s potěšením pohlížite z příslušné dálky na tento
energický rozběh barevný i na tuto koloristickou
rozhodnost ve dnech, kdy tolik radostných barev
z naších obrazů vyprchalo. »Na břehu Isary«
*) Srv. »Nár. Listy« dne 10. t. m. čís. 100.
Bém
Ostende
Isar
11
article
za sněživé zimy, kdy ale ještě vody thaulowsky
proudí, nese se podobným směrem, jenže umír-
něněji. K. Špillar aH Böttinger předkládají obrazy
masopustních rejů. První z pařížských boulevardů,
druhý ze žofínského sálu; první pestře mihotavý
s vystupujícími ostrými fysiognomiemi, jak na
ně učí analyticky pohližeti Forain nebo Toulouze-
Lautrec a jiní pařižšti neuprosní kresliči, druhý
je zaujat vlněním bílé, zlatožluté a červenavé
barvy v měkce rozplývavých nuancích. Oproti
němu, Böttingerovi, který i na pěkném portrétu
dítěte dokumentuje svoji něžně divčí kresbu
svůj smysl pro lehký distingovaný ton barevný
stojí A. Hofbauer se stejným principem kolori-
stické noblesy, ale s mnohem větší rozhodností
v barvité kráse. Patrno, kterak miluje svoje
barvy, modrý šat a oranžovou roušku na hlavě
ženy, na hnědavé stráni květy mírně zkropené
sedící, pro jich zrovna msteriálný půvab. Působí
mu rozkoš jejich jásavá životnost a k vůli nim
tento sytý pastel maloval. F. Voves tenkráte
přichází ze Španěl a na jeho Corridě v někte-
rém městečku naleznete pěknou impresi sluneč-
ného žáru, průsvitného stinu a pestroskvrnného
množství, v tonech šťastnější nežli v kresbě.
K Špillar
Böttinger
Lautrec
A Hofbauer
Voves
Španěl
12
article
Tažní koně »U moře« čekající, jimiž se Jarosl.
Honzík uvádí, stojí rozhodně výše nežli jeho
»Rybáři«. Co v těchto ještě vadí, mísení hmot
v pastosním, trochu vápnovitém nánosu, jev
prvním šťastně překonáno. Zachuchlené nebe,
dlouhé vlny, lidé a zvířata na břehu mají své
hodnoty a celek, s energicky vystiženou šedo-
mračnou atmosferou, má šířku a rozvahu v roz-
vrhu, pevnou rukou provedenou, která mnohe
slibuje pro nejbližší budoucnost.
Dva reliefy St. Suchardy, příbuzné koncepce,
obdobných silhuet a kombinací různě zbarveného
bronzu a mramorového podkladu, personifikace
Prahy a Vltavy a věštíci Libuše, táhlých linií,
patetické, vábných forem a poetické vroucno-
sti, některé plastiky L. Šalouna a Jana Štursy
(Z lázně), potom roztomilá vila Kotěrova, v niž
s radostí vidíme prokmitati domácí chalupové
motivy, organicky převedené v konstrukci a de-
koraci moderního domku venkovského, dávají
pěkný a zvučivý závěr tomuto veřejnému účto-
vání tvůrčího ruchu členů »Manesa«
Karel B. Mádl.
Honzík
Suchard
Libuše
L Šaloun
Štursa
Kotěrův
Manesa
Mádl
Praha
Vltava
13
article
Školská hlidka.
Školská hlidka.
Jednotné školy vysoké i jednotná
škola střední.
Zásady tyto, nedávno ještě nepřístojnými
považované, nabývají v kruzích odborných, mezi
professorstvem škol vysokých i středních, vůbec
v mladší generaci intelligence horlivých stou-
pencův a obhájců; zdá se, jakoby otázka jed-
notné university čekala jen na odstoupení starší
generace, která se nijak rozloučiti nemůže se
staroslavnou budovou kultury staleté.
Ve projevech zástupců universit rakouských
vytčena již několikráte pravda, že v univer-
sitách není již ztělesněna „universitas litte-
rarum“, nýbrž že v novější době, jednak za ne-
všímavosti, jednak za přímého opovržení se
strany universit vyrostla celá řada důležitých
věd technických, jež nemají na universitách mí-
sta. — Vznikly tedy techniky, jež zřízením
svým přibližovaly se znenáhla universitám, čímž
protivy dřívější mizí a nejvýhodnějším by bylo,
cbojí ústavy spojiti v jeden celek. „Prospěeh
z tohoto spojení byl by pro obojí vědu značný.
Vědy technické nalezly by v něm své theoretické
vědy pomocné a přišly by v užší souvislost s řa-
dou jiných věcí universitních, které jsou jim ne-
zbytné, jako jsou národní hospodářství, různá
odvětví věd právních a hygiena. Vědy technické
zase naopak by osvěžily a vzpružily obor věd
mathematických a přírodovědeckých, jakož i jed-
notlivá odvětví lékařství a věd právních. Aesthe-
tika a archaeologie braly by užitek z architektury
na universitě; „universitas litterarum“ byla by
zase v časové, životné formě obnovena.“ Nyní,
kdy techniky promočním právem postavily se na
vlastní akademický základ a odmítají sloučení
universitami, nezbývá universitám nic jiného,
než rozšířiti obor činnosti ve směru technik.
14
article
Má-li universita vyhovovati sociálním potřebám
a neoddalovati se od života, jest potřebí, touto
novou cestou co možno nejdříve ku předu kráčeti.
S akcí touto bude nutně spojeno opatření
pro přístup realistů na universitua
gymnasistů na techniku. Do těchto
dob není možno abiturientovi reálky bez doplňo-
vací maturity přijatu býti řádným posluchačem
university, rovněž i absolventu gymnasia přijetí
na techniku stíženo jest zkouškou přijímací. Pů-
sobení obou našich středních škol přiblížilo se
tak k cíli jedinému, k cíli všeobecného vzdělání,
že by nyní již rozhodnuto býti mohlo o způsobu,
jakým by přístup na vysoké školy byl vzájemně
a zásadně usnadněn. Přijímací zkouška gymna-
sijního abiturienta na techniku mohla by zde býti
vzorem i pro zkoušku realisty na universitu.
K uskutečnění těchto reforem navrhují od-
borníci buď aby jednotná střední škola
s latinou bez řečtiny měla 6 tříd, k níž aby se
družilo dvoutřídní lyceum, jež by bylo dvojí:
jedno s řečtinou pro přípravu na odbory huma-
nitní a druhé, bez řečtiny pro přípravu na od-
bory ostatní. Neb aby zřízeny byly ve všech mě-
stech s obojí vysokou školou nejen pro abitu-
rienty reálek, nýbrž i pro žáky VII. a VIII. třídy
gymnasijní přípravky, v nichž by se dostalo
žákům učiteli středoškolskými těch vědomostí.
kterých k návštěvě té neb oné vysoké školy spe-
ciálně jest potřebí.
15
article
Učitelé tělocviku při měšťanskýcl
školách.
Uznává se všeobecně, že tělocvik zasluhuje
větší péče a že je třeba, aby tělocviku bylo vy
učováno účelněji než dosud. O tom není sporu.
Těmto potřebám mohlo by se vyhověti ustano-
vením odborných učitelů tělocviku.
kteří by zanedbaný předmět povznesli na žádoueh
výši. Jak dala by se tato změna nejlépe pro-
vésti?
Pokládáme aspoň pro Prahu za nejspráv
nější rozřešení následující: Při obecných a mě
šťanských školách v Praze je celkem asi 10 uči
telů, kteří mají zkoušku z tělocviku pro střední
školy. Někteří z nich mají zároveň zkoušky
pro školy měšťanské. 1 je patrno, že nejpřiroze-
nější postup je tu ten, aby vyučování tělocviku
svěřeno bylo učitelům zkoušeným i z tělo-
cviku pro školy střední i z některého odboru pro
školy měšťanské. Ti v prvé řadě mají nároky, aby
byli povoláni k učitelství tělocviku na měšťanských
školách.
Praha
16
article
Bylo by tu však zajisté velmi dobrým za-
řízením, kdyby týmž učitelům přikázány byly
i předměty jiné a to tak, že by pro jednu měšťan-
skou školu ustanoven byl jeden učitel tělocviku.
který by vyučoval týdně 8—12 hodin tělocviku
v ostatních hodinách předmětům svého odboru.
V tomto smyslu také mluvil na poslední schůzi
učitelů škol měšťanských o učitelích tělocvikup.
kol. Smolka, a toto rozluštění pokládáme za nej-
přiměřenější, nejspravedlivější a po stránce pae-
dagogické za nejlepší. Ovšem v tom připadě, že
by nebylo dost učitelů zkoušených pro školy
měšťanské i střední, doporučovalo by se zařízení
takové, za jaké se přimlouval ve schůzi výše
zmíněné p. uč. Švácha: že by totiž pro 2 mě-
šťanské školy stanoven byl zvláštní učite
tělocviku se zkouškou pro školy střední neb
absolvent kursu universitního, po případě kursu
pro školy měšťanské. Týž učitel vyučoval by
pouze tělocviku.
S celou touto otázkou dala by se spojiti vý-
borně otázka menšího počtu hodin, jejíž
brzké rozřešení je tak žádoucí. Dokud však
menší počet hodin učitelstvem vymožen a úřady
povolen nebude, je nejvhodnější postup výše na-
značený.
Později snad, až tělocvik stane se doplň
kem některého ze tří odborů (neboť velice po-
chybujeme o tom, že by ustanoven byl čtvrtý
zvláštní odbor), až zavedeny budou zkoušky z tě
lecviku pro školy měšťanské, pak rozřeší se
otázka učitelů tělocviku sama sebou jako u kte-
réhokoli jiného predmětu.
Dnes však, kdy nemáme ještě ani absolventů
kursu pro školy měšťanské, a tím méně učitelů
se zkouškou z tělocviku pro školy měšťanské, po-
kládáme za nejsprávnější rozřešení takové, jak
Sa+Sk +- Ke +- Mr.
výše uvedeno.
Smolek
Švácha
sa + Sk +k +Mister
17
article
Poznámka redakce. Ani zníněné schůzi
pražského odboru Spolku učitelstva škol měšťanských
nejevila se tato olázka k rozhodnutí dosti zralou, takže
hlasování o ní odročeno. Byloť ve schůzi poukazo-
váno i ke z pěvu, jenž by podobného opatření v dů-
sledcích vyžadoval a dokázáno, že nezdary u vyučováni
tělocviku jdou ještě z jiných, a to ještě podstatnějších
příčin, toliž z připouštění velmi značného počtu
žactva do téže hodiny tělocvičné a z nedostatečného
vypravení tělocvičen. I sneseno, by bylo domá-
háno se toho, by vyučování tělocviku jako vyučování
ženským pracím ručním se dělilo, vzroste-li počel
žáků přes 40, a dále, by městská rada byla upozor-
něna na potřebu, při rozhodování o nezastavených
mistech pamatovati na letní tělocvičny pr
školní mládež.
Komenský loučí ze s vlastí. OBraz J. F. Hetteše
Barevným trojtiskem, 50 X 70 cm rozsáhlý. Nákladem
B. Kočího v Praze. Snížená cena 1 kor.
poštou 1 kor. 20 hal. — Je to poslední Hette-
šovo zobrazení tklivé chvíle v dějinách českých, kter
zajisté i ve školách i v rodinách našich hojně se roz-
šíří. Nakladatelství uvádí je jako protějšek ke svě
reprodukci Brožíkova Odsouzení Mistra Jana Husa
kterýž obraz vskutku stal se prostonárodním.
Návštěvou v dílnách. Díl III. Napsali F. H y š ma
a A. Mojžíš. V Praze 1903. 8 str. 105. Cena K 1.20.
V cenně Hynkově Pokladnici mládeže svědčí již Hřetí
svazek hlavním druhům, povaze, prostředkům, vý-
znamu a dějinám řemeslné práce. Jasné, pouta-
vé, vyobrazeními doložené a dějin českých řemesel
vzpomínající výklady doporučujeme co nejvíce za
četbu naší mládeže, která, bohužel, v „předepsaném
učení tak málo o lidské práci zvídá.
Komenský
Hetteš
Brožíkův
Hus
Hynkův
Praha
spolek učitelstvo škola
centimetr
18
article
Dis Fürsorge Pür die verwahrloste Jngend von dr.
H. Relcher. 1904. Nakladatelství Manzovo ve Vídni
pod tímto názvem počalo vydávati rozsáhle založený
spis, jenž má podati obraz prostředků k výchověa
ochraně opuštěné mládeže Německa, Anglie, Belgie,
Francie a Švýcarska, Norska a Nov. Yorku (I. díl),
Rakouska (II. díl) a theorii a soustavu výchovy po-
mocné a ochranné (III. díl). Spisovatel, jenž na sněmě
štyrském a na říš. radě tomto směru působil, hájí stano-
visko, že této povinnosti má ujati se stát. U nás bylo
to stanoveno za povinnost země, které by mělo k to-
mu účelu dostati se přebylků z pokladen sirotčích.
Z učilelské jednoty »Komenský« pro Prahua
okolí. Ve čtvrtek dne 28. dubna o 6. hodině večerní
přednáší v měšťanské škole u Nejsv. Trojice ve
Vladislavově ulici pan koll. A. Jand!: »O prvním
mezinárodním sjezdu pro školní hy-
gienu v Norimberce«. Vzhledem k důležitosti
a zajímavosti thematu hojná účast žádoucí. Hostům
vstup volný.
Při českém soukromém gymnasiu s právem v-
řejnosli ve Vyškově obsadí se počátkem školního
roku 1904—05 místo skutečného učitele pro mathe-
matiku a fysiku. Služné s místem tímto spojené je
totéž jako na ústavech státních. Žádosti buďlež po
dány do 20. května 1904 výboru Ústřední Matice
školské v Praze, Spálená ulice 24.
Učitelská místa na dívčím lyceu v Čes. Budšjo-
vicích pro vědy přírodní a mathematiku, pro kre-
slení a geometrii a pro moderní filologii obsadí se
počátkem příštího školního roku. Bližší v insertu.
Dis Fürsorge
doktor
H Relcher
Komenský
A Jand
Vídeň
Německo
Anglie
Belgie
Francie
Švýcarsko
Norsko
York
Rakousko
Vladislavův ulice
Norimberk
Vyškov
Praha
Manzovo
19
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
** Rozmluva s drem. Pinkasemo
velké akademii Českého šermířského
klubu. Po neobyčejném úspěchu velké mezinárodní
šermířské akademie ve prospěch ruských vojínů zdálo
se nám zajímavým vystihnouti dojem a soud před
sedy Čes. šermiřského klubu pana posl. dra. Pin-
kasa, jenž ve dvou assautech fleuretových ve stře-
deční akademii osvědčil se opětně jako jeden z nej-
znamenitějších českých šermířů. Vyhledali jsme dra.
Pinkasa v útulné jeho pracovně, ozdobené mnoha
obrazy a náčrty, vzácnými vzpomínkami na uměle-
ckou činnost a cesty jeho zesnulého otce Soběslava
Pinkasa. Pan dr. Pinkas vyslovil své potěšení nad
zdarem akademie. Při uvážení však okolnosti, ze-
jmena mimořádně vysokého vstupného (kdežto oby
čejně do šermířských akademií bývá vstup bezplatný)
nutno uznati, že akademie se vydařila nad oče-
kávání.
Ovšem mravní úspěch byl zajištěn získáním
slavných mistrů a akademie podala výkony nevšední
krásy a ceny.
»Na této akademii,« pravil dr. Pinkas, »jednalo
se především o umění, krásu a výraznost šermua
ne o pouhé docilování tuší, o potření odpůrce. Po-
čílání tuší není vždy správným oceňováním šermíře.
ale posuzování jejich jakosti. Jedná se nám též
estetickou stránku šermu a v té příčině pravý chéí-
d'oeuvre byl podán neskonale graciosním a elegant-
ním »grand-salutem« (au mur), provedeným před
posledním assautem pp. Kirchhofferem a Fériaudem.
Pinkasa
doktor
Pinkas
Pino
20
article
»Odborníky zajímalo při této akademii zejmena
porovnávání francouzské a italské školy, že ano?
»Zajisté. V Rakousku v poslední době se my
slilo, že italská škola je nezbytnou při fleuretu. My
jsme odlišného názoru. Nechceme upírati přednosti
italské školy, ale jsme jisti, že francouzská škola
při nejmenším se ji vyrovná a má stejnoměrné před-
nosti. Ostatně setník Tenner, bývalý ředitel kursu
šermířského na vojenské škole vídeňského Nového
města prohlásil, že se při fleuretu vůbec mohlo
ostati při francouzské škole a toto mínění za-
stávám ode dávna. Při šavli je italská škola
odůvodněna. Fleuret je však na prvním místě
v umění šermířském, bez výcviku ve fleuretu nelze
ani dosíci náležitého ovládání šavle. Já sám
jsem odchován francouzskou školou, vždy jsem se
zastával její předností. Vnikl jsem do její methody
r. 1889 a pak r. 1893—94, kdy jsem celý rok každo-
denně šermoval za vedení svého učitele p. Mougina,
nynějšího mistra-cvičitele republikánské gardy. Tak
jsem byl odchován čistou francouzskou školou, jejíž
dokonalým, klassickým představitelem byl mezi ji-
nými též na př. slavný Vigeant, učitel Kirchhoffrův.
Kirchhoffrův
Rakousko
Tenner
21
article
O Kirchhoffrovi vyjádřil se dr. Pinkas s nej-
větším obdivem: »Je to fenomenální šermíř, jenž ma
úžasnou rychlost bodu a pohybu, tak že není možno
ani sledovat jeho tuše. Zajímavé je, že užívá poně
kud kratších fleuretů, nežli je obvyklá míra. Je to
sice nevýhodné, ale při jeho mistrovství to nepadá
na váhu a naopak, kratší zbraň je mu příležitější př
častých corps á corps, v nichž se ocilá s italským
šermíři. Noblesa a elegance francouzské hry fleure-
tem vyžaduje náležité vzdálenosti soupeřů, ale skoky
a temperamentnost italských šermířů způsobuje časté
sbližení soupeřů tělem k tělu. Barhasetti svým kli
dem a elegancí přibližuje se ke škole francouzské
Santelli je typ školy italské se všemi jejími před
nostmi a vadami. Jeauvois je znamenitý šermíř
ale při azsautu se Santellim dal se strhnouti tempe-
ramentem svého soupeře a kvalita zápasu tím
utrpěla. Za to pro obecenstvo bylo to zábavné a
effektní divadlo. Feriaud osvědčil se nejen jako
dokonalý šermiř, ale i jako zápasník na nejvýš vy-
trvalý, neboť kromě namahavé školy se Jeauvoisem
provedl velmi zdařile dvě assauty. Čelkem byla stře-
deční akademie se stanoviska odbornického svrcho-
vaně pozoruhodná, zajímavá a poučná a myslím, že
podobné Praha donud nikdy neviděla.
doktor
Pinkas
Jeauvois
Čelko
Praha
22
article
** Měšťanská beseda v Karlíně zařídila šermíř
ský kroužek, který koná svá cvičení ve vlastních míst
nostech »u města Pe rohradu«, v úterý a v sobotu
pod vrchním vedením všeobecně známého mistra šermu
pana G. Hergsella, ředitele král. zemské školy šermí
ské v Praze a za asistování pana V. Farkače.
** V Nuslích, v městě v každém ohledu vzkvéta-
jícím, v místnostech Národního domu otevřen bude
2. května český ústav pro vyučování šermu v Nuslích.
Vyučováni díti se bude pod vrchním vedením pana
G. Hergsella, ředitele král. zemské šermířské školy
v Praze a za assistence pana V. Farkače. Bližší
zprávy ochotně zdělí pan Hrabánek, majite! Národního
domu v Nuslích.
Athletika a sportovní hry
* Dnes odpoledne utká se S. K. Slavia se sta-
rým svým soupeřem First Viennou z Vídně, nad níh
posledně zvítězila 1:0. Budeť tedy na Slavii, aby
ukázala, že slabý tento výsledek byl jen náhodný.
Hra Vienny je u nás dostatečně známa, Řídíť se
touže taktikou, jaké užívá Slavia proti silným muž-
stvům anglickým, totiž náhlými výpady překvapií
nepřátelskou obranu. Vůdcem výpravy vídeňské je
předseda First Vienny p. Schönaug. Vlenna bude
hráti v následujícím postavení: Pekarna goal, Eipel
Helmle baks, Dick, Blooncey, Other halfbaks, Kreisl
Kleinhans, Berg. Spanier, Kellner forwards. Začátek
zápasu ve 4 hodiny. Před tím hrají junioři Slavie
s S. K. Slavoj 1902. Slavia Reservs hraje dnes
v Plzni s S. K. Plzeň.
G Hergsell
V Farkač
Hrabánek
Eipel Helmle
Dick
Blooncey
Kreisl Kleinhans
Berg
Spanier
Kellner
S K
Karlín
Praha
Nusle
Vídeň
Plzeň
národní dom
Slavia
Vienna
First Vienna
Othry halfbak
First Vienna
23
article
** Athletický klub»Sparta«. Dnes v ne-
děli sehraje I. mužstvo »Sparty« rozhodující zápas
s vinohradským českým athletickým a footballovým
klubem. Zápas prvý, jak všem dobře povědomo, skon-
čil nerozhodně po urputném boji 4:4. Oba kluby
staví dnes do pole své nejlepší hráče, neboť dnešní
zápas rozhodne o výkonnosti těchto vedoucích klubo
pražských. Před tímto zápasem sehraje athletický klub
»Sparta II.« match se S. K. »1903 Vinohrady .
Mezi oběma zápasy (zápas I. mužstev počiná odpole-
dne o půl 5. hodině) dobihati se bude na skvostné
závodní dráze »Sparty« dokončení závody Zdiby Praha
a sice proběhnou tu účasiníci ještě 1 km. 400 metro
(asi čtyři kola). Jelikož dle přihlášek jsou konkurenti
téměř stejné výkonnosti, odbude se asi rozhodnuti
o vítězství na dráze samé. Hřiště a závodní dráha
»Sparty« nalezá se proti prvnímu pražskému měšťan-
skému pivovaru v Holešovicích, stanice elektrických
** Na hřišti Č. A. č F. C. na Král. Vinohradech
konají se dnes dva zápasy: o 1/23. hod. »Studentský
team« proti S. K. »Sparta« ze Žižkova; o 1/25. hod
Č. A. F. C. »Elita« proti S. K. »Nusle«.
* S. K. »Smichov« v. S. K. »Meteor« dnes
o 4. hod. odpol. na hřišti »Smíchova« na Letné
u vodárny.
** Dnes velký mezinárodní řecko- ří m-
ský zápas mezi p. F. J. Šmejkalem. mistrem
Evropy a p. A. E. Glorentou, mistrem Španělska
v Narodním domě v Nuslích. Začátek
1/23. hod. Čistý výtěžek ve prospěch úkolů »Sokolae
nuselského. Lístky v předprodeji jsou u p. Mecery
kožešníka v Nuslích, Havličkova tř., »na Zámecké«
u p. Ang. Šebka, řezníka tamtéž. Ceny míst
křeslo K 2.—, I. místo K 1.50, II. místo K 1.—
místo k stání 50 hal.
dráb.
F C
Král
S K
Smichov
F J Šmejkal
A E Glorenta
nuselský
Mecer
Šebek
Zdiby
Praha
Holešovice
Vinohrady
Žižkov
Č . A
Nusle
Smíchov
Letná
Evropa
Španělsko
Havličkov třída
Athletický klub
Sparta
Meteor
Narodní dům
km
24
article
Z cyklistského ruchu.
** Č K. V. Král. Vinohrady pořádá v neděli
dne 24. dubna celodenní výlet pro silnější jezdce na
Říp k návštěvě pouti sv.-jirské, pro slabší jezdce do
Veltrus k prohlídce komorového plavidla a pohybll-
vého jezu v Mitovicích. Odjezd společný z klubu o7
hodině ráno. Odpolední výlet do Roztok na „Maxmi-
lianku“ v Tichém údoli, odjezd z klubu o 2. hodině
Návrat společný. Bližší na výletní tabuli v klubu. Ve
dnech 15. a 16. května projektován výlet na hra
Křivoklát a do do Rakovníka, o svátcích svalodušních
22. a 23. května na Sázavu.
**Z klubu cyklistů »Čechie« na K
Vinohradech. Soutěž klubovní zahájena dnem
1. dubna a konány letos již 4 výlety a 3 vyjíždky.
Výletu Praha Dobříš dne 17. t. m. zúčastnilo se 2
členů. Oblíbené pravidelné vyjíždky konají se opě
ve středy a pátky. V neděli dne 24. dubn
výlet do Předměřic.
** Pražský klub cyklistů »Ruch-
pořádá dne 24. t. m. svůj první celodenní výlet
sice na Kladno. Odjezd o půl 8. hod. ráno z klu-
bových místností na Střeleckém ostrově.
K V Král
Říp
Veltrusy
Křivoklát
Rakovník
Sázava
Dobříš
Předměřice
Kladno
Čechie
K Vinohrady
Výleta Praha
26
article
** Poslední číslo (13., ročníku II.) »Společ-
nosti a Sportu«, zvláštní přilohy »Zlaté Prahy«,
obsahuje opět zdařilé obrázky sportovní i společen-
ské. Tak k šermířské akademii Č. K. Š. připojeno
pět zdařilých podobizen mistrů šermu (dr. Pinkas
Italo Santeili, Luigi Barbassetti, AlI. Kirchhofer
Feriand). Z návštěvy anglických footballistů zachy
ceny čtyři zdařilé momentky, které vítány budou
milovníkům oblíbené bry »kopané«. Zajímavé jsou
též obrázky z pražských poutí dnešních i před 15
lety. Damský svět pak nalezne tamtéž tři roztomilé
vzory jarní damských mód. Bohatá čásť textu při-
náší pak příspěvky předních odborných spisovatela
K Š
doktor
Pinkas
Santeit
Luigi Barbassetti
Al
Praha
Společ
Kirchhofer Feriand
31
article
HOTEL KOLBECK-
HOTEL KOLBECK-
ve Vídni, 10 okres, Laxenburgerstrasse č. 19.
poblíž jižního a státního nádraží. Zastávka elek
trické uliční dráhy všemi směry.
* * Jemně měšťanský a nově zřízený dům. -
Elektrické osvětlení, lázně, mirné ceny. Service
osvětlení neúčtují se zvlášť
František Kolbeck, hotelier.
Nebudiž zaměněno s prvním v téže ulici so nale-
zajícím hostincem.
Kolbeck
Vídeň