ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 3df996b0-7128-11dc-a12b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 64 celkem · entity: person 106, place 62, work 6, org 20
1 masthead
24. dubna 1904.
2 masthead
I. Příloha „Národnich Listu
3 masthead
k číslu 1i4.
4 masthead
Strana 13.
5 title
Výtvarné umění.
6 article XII. Manes.*
XII. Manes.* = S mnoha stran hned a zároveň bylo v této výstavě vzpomínáno Worpswedských. Ž prý vliv jejich je v ní patrný a zvláště prý na Hudečka a Slavíčka. Neušly tedy evoluce obou krajinářů pozornosti a lidé se ohlížejí, odkud že se vzaly, kde počaly. Není divu, že je hledají lam, kde jsou pro ně viditelné a chopitelné. mimo umělce, jehož nitro a jeho dění se ne- olvírá jen tak komukoliv, a dojem worpswedské jednoduchosti a síly, rozhodnosti jejich barevné mluvy byl u nás na štěstí lak velký a podle všeho trvalý, že téměř bezděky jej hledámei v naší produkci, po objevení se Worpswedských vzniklé. Vskulku, jak jsem již pověděl, jsou obrazy Hudečkovy tentokráte živější a svítivější, cbrazy Ant. Slavička však byly takovými oproti Hudečkovi vždy. Nechci tak zhola odmilati možnost cizího vlivu na naše krajináře; jet přece velmi snadno možno, ba vlastně přiro- zeno, že silné ono umění ze severu mohlo otřásti i našimi stromy, že u Hudečka byly ini- ciativou k tomu, aby podvolil se živějším impresím barevným a světlovým, v přírodě naň dolehají- cím, a Slavíčka ubezpečil, že také on dovede být plně výrazným i v motivech nejjednodušších. Ale o nějakém napodobení nelze tu mluviti.
Hudeček Hudečkův Slavíček
7 article
Hudečkův krok není žádným vybočením z jeho dosavadní dráhy, nýbrž jen postoupením na ni v před, a Slavíček už před objevením se Worpswedských v Praze maloval ono »Nábřeží« a ony chalupy na stráni, v nichž jde za velkým tonem a prostotou motivu. Kdyby však přes to byli se stali Worpswedští činiteli v jeho vývoji, pak se i při přijímání postavil vůči nim jako umělecká osobnost. Pak si řekl: Jako Worps- wedští ve svém skoro prázdném a neveselém kraji ukázali, že lze z něho vyčerpati appartní vnitřně silná díla umělecká, tak chci z našich pahorkatin, krabatin a vln, z oblačného nebe nad nimi vyvážiti kdekoli umělecký obraz svého citění. »Silnice«, »Z pohorských motivů« a » Po dešti« opakují téměř týž motiv. Nízké vlny polí v pozadi, chocholky hájků na nich, předu cesta řídce stromy vroubená. Ale to vše je s takovou energií linie a plochy vpraveno v obraz, s takovou živou silou v barvě a jednolitostí tónu, že podléháte této evokační mocnosti a je vám, jako byste samí stáli v těchto přismutnělých, melancholi- ekých krajích a jejich extrahované karakteris- tické složky bezprostředně na vaše rozehrání působily. Tenkráte jest u Slavíčka jistě nápadný tento malý sklon k vážné kontemplativnostia dumavosti. Vykazuje ho sytý pastel chalup z večera právě tak jako pole »Na večer« s roze- stavenými snopy nebo i »Cesta do poli«. Nepřináší ji jen první sychravost podzimku, má ji za léta, a vždycky jímavého půvabu. Krásné jsou tentokráte Slavičkovy dálky a oblačná nebe.
Hudečkův Slavíček Slavičkův Praha
8 article
První mají lehkost a jaksi nenápadnou transpa- renci, druhé živou a výraznou hru bílých zabarvených obláčků, jež v táhlých armádách nebo roztřepených tlupách na modrém pozadl, tu hlubokém, onde zalomeném, se ženou nebo na něm tanou. Jim vyhradil Slavíček vždy větší část obrazové plochy a všady je patrno, kterako jejich vzdušnou a snadno měnivou formu, jejich párovou plastičnost, odlesky na nich zachytané usiluje v rapidní momentánosti ovládnouti. Na- jisto chápe a vyjadřuje zde umělec velké tajemstv jejich vzdušné harmonie s pevnou hroudou, nad níž se vznášejl.
Jim Slavíček
9 article
Udržeti se vedle těchto dvou silných a citu- plných krajinářů, značí vždycky mnoho, a ja stliže nepřehlednete vedle nich patetickou jiho českou pláň Jindř. Tomce, Panuškovu »Zimu«. Jiránkovo, třeba poněkud suché, »Jarní tání« Boh. Dvořáka »Samotu«, v niž ohlašuje radostný obrat k něžnému tónu violoncellových barev Zd. Braunerovy energicky komponovaný pastel, O. Nejedlého plastické vlny pohorského prohbí, Hensův »Podzim« už pro jeho novou techniku, malovaný olejovými tužkami Raffaelliho, není to malý úspěch jejich autorů. Každý z nich jes plným napjetím sil při práci, mnohý hledá mnohý nalezá svůj koutek, nebo spíše svůj zor do přírody a buď už má nebo z dálky ohlašuje svoji vlastní mluvu. Vedle těchto výlučných krajinářů Šimon, Běm a Stretti vystupují jako maliři vůbec, t. j. jako citliví badatelé a hledači malebných hodnot a uměleckých dojmů, krás a půvabů, všude v koloběhu života a přirody ztajených a obsažených. V. Stretti tentokráte a zde arci objevuje se převážně jako maliř městských zákoutí, ličitel šedavých tona- lit pozdních večerů na pražských březích nebo divné pitoresknosti rudých střech malostran- ských, a je-li v prvních jednoduchý a spojitý zelenavých a zflalovělých tonech, je v nich také nejvýraznější. F. Šimon je mladá síla, kterou dlužno mít stále v dohledu pro její radostnou expansivnost, libou pohyblivost, pro jeho snivou notu lyrickou a rozkoš z barvitých dojmů. »Do- staveníčko v Boulognském lesiku« nejspíše se bude libit zvláště pro svůj předmět, ačkoliv mi i malá pastelová skizza z Onivalu pro její upřím- nost a potěšení z kvetoucích falaises je milejší.
Jindřichův Tomec Panuškův Jiránkův Dvořák Zdeněk Braunerův Šimon Stretti V Stretti Raffaelli
10 article
Hned vedle ní má lehýnce v parách se zelena jíci »Přístav v Ostende« s rozplývavými silhue- tami loděk a slabě svítivých domků v dália pojednou na pařížských boulevardech, v noci za náhlého deště zapaluje pravý ohňostroj absinto- vých, citronových, oranžových a mrtvě bílých elektriekých světel ve velkých plochách výklad- ních skříní, v pruzích reklamních, v oknech a lucernách. Směle a s mladickou odvahou chopil tento eminentně malebný motiv takořka za hrdlo a až na některé malé slabosti zmohl jej, tento obraz mihotavého ruchu a křížového olině k radostnému podivu. Rudolf Bém k lon skému »Návratu z práce« řadi »Ve žních«, se káče v rudé záplavě západu. Všechno plane léměř krvavě, obili, ves vzadu, lidé na poli, vyvýšenou svítivou barvou, jejíž zářivost umělee slupňuje jejím rozkládáním. Má dekorativní cíle. K vůli nim ty velké syntetické linie a formy. k vůli nim toto podřízení barev jednomu totál- nlmu a prudce vyslovenému tónu a jakkoli po- někud přece jen tetivu přepjal, ale nepřetrhl, s potěšením pohlížite z příslušné dálky na tento energický rozběh barevný i na tuto koloristickou rozhodnost ve dnech, kdy tolik radostných barev z naších obrazů vyprchalo. »Na břehu Isary« *) Srv. »Nár. Listy« dne 10. t. m. čís. 100.
Bém Ostende Isar
11 article
za sněživé zimy, kdy ale ještě vody thaulowsky proudí, nese se podobným směrem, jenže umír- něněji. K. Špillar aH Böttinger předkládají obrazy masopustních rejů. První z pařížských boulevardů, druhý ze žofínského sálu; první pestře mihotavý s vystupujícími ostrými fysiognomiemi, jak na ně učí analyticky pohližeti Forain nebo Toulouze- Lautrec a jiní pařižšti neuprosní kresliči, druhý je zaujat vlněním bílé, zlatožluté a červenavé barvy v měkce rozplývavých nuancích. Oproti němu, Böttingerovi, který i na pěkném portrétu dítěte dokumentuje svoji něžně divčí kresbu svůj smysl pro lehký distingovaný ton barevný stojí A. Hofbauer se stejným principem kolori- stické noblesy, ale s mnohem větší rozhodností v barvité kráse. Patrno, kterak miluje svoje barvy, modrý šat a oranžovou roušku na hlavě ženy, na hnědavé stráni květy mírně zkropené sedící, pro jich zrovna msteriálný půvab. Působí mu rozkoš jejich jásavá životnost a k vůli nim tento sytý pastel maloval. F. Voves tenkráte přichází ze Španěl a na jeho Corridě v někte- rém městečku naleznete pěknou impresi sluneč- ného žáru, průsvitného stinu a pestroskvrnného množství, v tonech šťastnější nežli v kresbě.
K Špillar Böttinger Lautrec A Hofbauer Voves Španěl
12 article
Tažní koně »U moře« čekající, jimiž se Jarosl. Honzík uvádí, stojí rozhodně výše nežli jeho »Rybáři«. Co v těchto ještě vadí, mísení hmot v pastosním, trochu vápnovitém nánosu, jev prvním šťastně překonáno. Zachuchlené nebe, dlouhé vlny, lidé a zvířata na břehu mají své hodnoty a celek, s energicky vystiženou šedo- mračnou atmosferou, má šířku a rozvahu v roz- vrhu, pevnou rukou provedenou, která mnohe slibuje pro nejbližší budoucnost. Dva reliefy St. Suchardy, příbuzné koncepce, obdobných silhuet a kombinací různě zbarveného bronzu a mramorového podkladu, personifikace Prahy a Vltavy a věštíci Libuše, táhlých linií, patetické, vábných forem a poetické vroucno- sti, některé plastiky L. Šalouna a Jana Štursy (Z lázně), potom roztomilá vila Kotěrova, v niž s radostí vidíme prokmitati domácí chalupové motivy, organicky převedené v konstrukci a de- koraci moderního domku venkovského, dávají pěkný a zvučivý závěr tomuto veřejnému účto- vání tvůrčího ruchu členů »Manesa« Karel B. Mádl.
Honzík Suchard Libuše L Šaloun Štursa Kotěrův Manesa Mádl Praha Vltava
13 article Školská hlidka.
Školská hlidka. Jednotné školy vysoké i jednotná škola střední. Zásady tyto, nedávno ještě nepřístojnými považované, nabývají v kruzích odborných, mezi professorstvem škol vysokých i středních, vůbec v mladší generaci intelligence horlivých stou- pencův a obhájců; zdá se, jakoby otázka jed- notné university čekala jen na odstoupení starší generace, která se nijak rozloučiti nemůže se staroslavnou budovou kultury staleté. Ve projevech zástupců universit rakouských vytčena již několikráte pravda, že v univer- sitách není již ztělesněna „universitas litte- rarum“, nýbrž že v novější době, jednak za ne- všímavosti, jednak za přímého opovržení se strany universit vyrostla celá řada důležitých věd technických, jež nemají na universitách mí- sta. — Vznikly tedy techniky, jež zřízením svým přibližovaly se znenáhla universitám, čímž protivy dřívější mizí a nejvýhodnějším by bylo, cbojí ústavy spojiti v jeden celek. „Prospěeh z tohoto spojení byl by pro obojí vědu značný. Vědy technické nalezly by v něm své theoretické vědy pomocné a přišly by v užší souvislost s řa- dou jiných věcí universitních, které jsou jim ne- zbytné, jako jsou národní hospodářství, různá odvětví věd právních a hygiena. Vědy technické zase naopak by osvěžily a vzpružily obor věd mathematických a přírodovědeckých, jakož i jed- notlivá odvětví lékařství a věd právních. Aesthe- tika a archaeologie braly by užitek z architektury na universitě; „universitas litterarum“ byla by zase v časové, životné formě obnovena.“ Nyní, kdy techniky promočním právem postavily se na vlastní akademický základ a odmítají sloučení universitami, nezbývá universitám nic jiného, než rozšířiti obor činnosti ve směru technik.
14 article
Má-li universita vyhovovati sociálním potřebám a neoddalovati se od života, jest potřebí, touto novou cestou co možno nejdříve ku předu kráčeti. S akcí touto bude nutně spojeno opatření pro přístup realistů na universitua gymnasistů na techniku. Do těchto dob není možno abiturientovi reálky bez doplňo- vací maturity přijatu býti řádným posluchačem university, rovněž i absolventu gymnasia přijetí na techniku stíženo jest zkouškou přijímací. Pů- sobení obou našich středních škol přiblížilo se tak k cíli jedinému, k cíli všeobecného vzdělání, že by nyní již rozhodnuto býti mohlo o způsobu, jakým by přístup na vysoké školy byl vzájemně a zásadně usnadněn. Přijímací zkouška gymna- sijního abiturienta na techniku mohla by zde býti vzorem i pro zkoušku realisty na universitu. K uskutečnění těchto reforem navrhují od- borníci buď aby jednotná střední škola s latinou bez řečtiny měla 6 tříd, k níž aby se družilo dvoutřídní lyceum, jež by bylo dvojí: jedno s řečtinou pro přípravu na odbory huma- nitní a druhé, bez řečtiny pro přípravu na od- bory ostatní. Neb aby zřízeny byly ve všech mě- stech s obojí vysokou školou nejen pro abitu- rienty reálek, nýbrž i pro žáky VII. a VIII. třídy gymnasijní přípravky, v nichž by se dostalo žákům učiteli středoškolskými těch vědomostí. kterých k návštěvě té neb oné vysoké školy spe- ciálně jest potřebí.
15 article
Učitelé tělocviku při měšťanskýcl školách. Uznává se všeobecně, že tělocvik zasluhuje větší péče a že je třeba, aby tělocviku bylo vy učováno účelněji než dosud. O tom není sporu. Těmto potřebám mohlo by se vyhověti ustano- vením odborných učitelů tělocviku. kteří by zanedbaný předmět povznesli na žádoueh výši. Jak dala by se tato změna nejlépe pro- vésti? Pokládáme aspoň pro Prahu za nejspráv nější rozřešení následující: Při obecných a mě šťanských školách v Praze je celkem asi 10 uči telů, kteří mají zkoušku z tělocviku pro střední školy. Někteří z nich mají zároveň zkoušky pro školy měšťanské. 1 je patrno, že nejpřiroze- nější postup je tu ten, aby vyučování tělocviku svěřeno bylo učitelům zkoušeným i z tělo- cviku pro školy střední i z některého odboru pro školy měšťanské. Ti v prvé řadě mají nároky, aby byli povoláni k učitelství tělocviku na měšťanských školách.
Praha
16 article
Bylo by tu však zajisté velmi dobrým za- řízením, kdyby týmž učitelům přikázány byly i předměty jiné a to tak, že by pro jednu měšťan- skou školu ustanoven byl jeden učitel tělocviku. který by vyučoval týdně 8—12 hodin tělocviku v ostatních hodinách předmětům svého odboru. V tomto smyslu také mluvil na poslední schůzi učitelů škol měšťanských o učitelích tělocvikup. kol. Smolka, a toto rozluštění pokládáme za nej- přiměřenější, nejspravedlivější a po stránce pae- dagogické za nejlepší. Ovšem v tom připadě, že by nebylo dost učitelů zkoušených pro školy měšťanské i střední, doporučovalo by se zařízení takové, za jaké se přimlouval ve schůzi výše zmíněné p. uč. Švácha: že by totiž pro 2 mě- šťanské školy stanoven byl zvláštní učite tělocviku se zkouškou pro školy střední neb absolvent kursu universitního, po případě kursu pro školy měšťanské. Týž učitel vyučoval by pouze tělocviku. S celou touto otázkou dala by se spojiti vý- borně otázka menšího počtu hodin, jejíž brzké rozřešení je tak žádoucí. Dokud však menší počet hodin učitelstvem vymožen a úřady povolen nebude, je nejvhodnější postup výše na- značený. Později snad, až tělocvik stane se doplň kem některého ze tří odborů (neboť velice po- chybujeme o tom, že by ustanoven byl čtvrtý zvláštní odbor), až zavedeny budou zkoušky z tě lecviku pro školy měšťanské, pak rozřeší se otázka učitelů tělocviku sama sebou jako u kte- réhokoli jiného predmětu. Dnes však, kdy nemáme ještě ani absolventů kursu pro školy měšťanské, a tím méně učitelů se zkouškou z tělocviku pro školy měšťanské, po- kládáme za nejsprávnější rozřešení takové, jak Sa+Sk +- Ke +- Mr. výše uvedeno.
Smolek Švácha sa + Sk +k +Mister
17 article
Poznámka redakce. Ani zníněné schůzi pražského odboru Spolku učitelstva škol měšťanských nejevila se tato olázka k rozhodnutí dosti zralou, takže hlasování o ní odročeno. Byloť ve schůzi poukazo- váno i ke z pěvu, jenž by podobného opatření v dů- sledcích vyžadoval a dokázáno, že nezdary u vyučováni tělocviku jdou ještě z jiných, a to ještě podstatnějších příčin, toliž z připouštění velmi značného počtu žactva do téže hodiny tělocvičné a z nedostatečného vypravení tělocvičen. I sneseno, by bylo domá- háno se toho, by vyučování tělocviku jako vyučování ženským pracím ručním se dělilo, vzroste-li počel žáků přes 40, a dále, by městská rada byla upozor- něna na potřebu, při rozhodování o nezastavených mistech pamatovati na letní tělocvičny pr školní mládež. Komenský loučí ze s vlastí. OBraz J. F. Hetteše Barevným trojtiskem, 50 X 70 cm rozsáhlý. Nákladem B. Kočího v Praze. Snížená cena 1 kor. poštou 1 kor. 20 hal. — Je to poslední Hette- šovo zobrazení tklivé chvíle v dějinách českých, kter zajisté i ve školách i v rodinách našich hojně se roz- šíří. Nakladatelství uvádí je jako protějšek ke svě reprodukci Brožíkova Odsouzení Mistra Jana Husa kterýž obraz vskutku stal se prostonárodním. Návštěvou v dílnách. Díl III. Napsali F. H y š ma a A. Mojžíš. V Praze 1903. 8 str. 105. Cena K 1.20. V cenně Hynkově Pokladnici mládeže svědčí již Hřetí svazek hlavním druhům, povaze, prostředkům, vý- znamu a dějinám řemeslné práce. Jasné, pouta- vé, vyobrazeními doložené a dějin českých řemesel vzpomínající výklady doporučujeme co nejvíce za četbu naší mládeže, která, bohužel, v „předepsaném učení tak málo o lidské práci zvídá.
Komenský Hetteš Brožíkův Hus Hynkův Praha spolek učitelstvo škola centimetr
18 article
Dis Fürsorge Pür die verwahrloste Jngend von dr. H. Relcher. 1904. Nakladatelství Manzovo ve Vídni pod tímto názvem počalo vydávati rozsáhle založený spis, jenž má podati obraz prostředků k výchověa ochraně opuštěné mládeže Německa, Anglie, Belgie, Francie a Švýcarska, Norska a Nov. Yorku (I. díl), Rakouska (II. díl) a theorii a soustavu výchovy po- mocné a ochranné (III. díl). Spisovatel, jenž na sněmě štyrském a na říš. radě tomto směru působil, hájí stano- visko, že této povinnosti má ujati se stát. U nás bylo to stanoveno za povinnost země, které by mělo k to- mu účelu dostati se přebylků z pokladen sirotčích. Z učilelské jednoty »Komenský« pro Prahua okolí. Ve čtvrtek dne 28. dubna o 6. hodině večerní přednáší v měšťanské škole u Nejsv. Trojice ve Vladislavově ulici pan koll. A. Jand!: »O prvním mezinárodním sjezdu pro školní hy- gienu v Norimberce«. Vzhledem k důležitosti a zajímavosti thematu hojná účast žádoucí. Hostům vstup volný. Při českém soukromém gymnasiu s právem v- řejnosli ve Vyškově obsadí se počátkem školního roku 1904—05 místo skutečného učitele pro mathe- matiku a fysiku. Služné s místem tímto spojené je totéž jako na ústavech státních. Žádosti buďlež po dány do 20. května 1904 výboru Ústřední Matice školské v Praze, Spálená ulice 24. Učitelská místa na dívčím lyceu v Čes. Budšjo- vicích pro vědy přírodní a mathematiku, pro kre- slení a geometrii a pro moderní filologii obsadí se počátkem příštího školního roku. Bližší v insertu.
Dis Fürsorge doktor H Relcher Komenský A Jand Vídeň Německo Anglie Belgie Francie Švýcarsko Norsko York Rakousko Vladislavův ulice Norimberk Vyškov Praha Manzovo
19 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. ** Rozmluva s drem. Pinkasemo velké akademii Českého šermířského klubu. Po neobyčejném úspěchu velké mezinárodní šermířské akademie ve prospěch ruských vojínů zdálo se nám zajímavým vystihnouti dojem a soud před sedy Čes. šermiřského klubu pana posl. dra. Pin- kasa, jenž ve dvou assautech fleuretových ve stře- deční akademii osvědčil se opětně jako jeden z nej- znamenitějších českých šermířů. Vyhledali jsme dra. Pinkasa v útulné jeho pracovně, ozdobené mnoha obrazy a náčrty, vzácnými vzpomínkami na uměle- ckou činnost a cesty jeho zesnulého otce Soběslava Pinkasa. Pan dr. Pinkas vyslovil své potěšení nad zdarem akademie. Při uvážení však okolnosti, ze- jmena mimořádně vysokého vstupného (kdežto oby čejně do šermířských akademií bývá vstup bezplatný) nutno uznati, že akademie se vydařila nad oče- kávání. Ovšem mravní úspěch byl zajištěn získáním slavných mistrů a akademie podala výkony nevšední krásy a ceny. »Na této akademii,« pravil dr. Pinkas, »jednalo se především o umění, krásu a výraznost šermua ne o pouhé docilování tuší, o potření odpůrce. Po- čílání tuší není vždy správným oceňováním šermíře. ale posuzování jejich jakosti. Jedná se nám též estetickou stránku šermu a v té příčině pravý chéí- d'oeuvre byl podán neskonale graciosním a elegant- ním »grand-salutem« (au mur), provedeným před posledním assautem pp. Kirchhofferem a Fériaudem.
Pinkasa doktor Pinkas Pino
20 article
»Odborníky zajímalo při této akademii zejmena porovnávání francouzské a italské školy, že ano? »Zajisté. V Rakousku v poslední době se my slilo, že italská škola je nezbytnou při fleuretu. My jsme odlišného názoru. Nechceme upírati přednosti italské školy, ale jsme jisti, že francouzská škola při nejmenším se ji vyrovná a má stejnoměrné před- nosti. Ostatně setník Tenner, bývalý ředitel kursu šermířského na vojenské škole vídeňského Nového města prohlásil, že se při fleuretu vůbec mohlo ostati při francouzské škole a toto mínění za- stávám ode dávna. Při šavli je italská škola odůvodněna. Fleuret je však na prvním místě v umění šermířském, bez výcviku ve fleuretu nelze ani dosíci náležitého ovládání šavle. Já sám jsem odchován francouzskou školou, vždy jsem se zastával její předností. Vnikl jsem do její methody r. 1889 a pak r. 1893—94, kdy jsem celý rok každo- denně šermoval za vedení svého učitele p. Mougina, nynějšího mistra-cvičitele republikánské gardy. Tak jsem byl odchován čistou francouzskou školou, jejíž dokonalým, klassickým představitelem byl mezi ji- nými též na př. slavný Vigeant, učitel Kirchhoffrův.
Kirchhoffrův Rakousko Tenner
21 article
O Kirchhoffrovi vyjádřil se dr. Pinkas s nej- větším obdivem: »Je to fenomenální šermíř, jenž ma úžasnou rychlost bodu a pohybu, tak že není možno ani sledovat jeho tuše. Zajímavé je, že užívá poně kud kratších fleuretů, nežli je obvyklá míra. Je to sice nevýhodné, ale při jeho mistrovství to nepadá na váhu a naopak, kratší zbraň je mu příležitější př častých corps á corps, v nichž se ocilá s italským šermíři. Noblesa a elegance francouzské hry fleure- tem vyžaduje náležité vzdálenosti soupeřů, ale skoky a temperamentnost italských šermířů způsobuje časté sbližení soupeřů tělem k tělu. Barhasetti svým kli dem a elegancí přibližuje se ke škole francouzské Santelli je typ školy italské se všemi jejími před nostmi a vadami. Jeauvois je znamenitý šermíř ale při azsautu se Santellim dal se strhnouti tempe- ramentem svého soupeře a kvalita zápasu tím utrpěla. Za to pro obecenstvo bylo to zábavné a effektní divadlo. Feriaud osvědčil se nejen jako dokonalý šermiř, ale i jako zápasník na nejvýš vy- trvalý, neboť kromě namahavé školy se Jeauvoisem provedl velmi zdařile dvě assauty. Čelkem byla stře- deční akademie se stanoviska odbornického svrcho- vaně pozoruhodná, zajímavá a poučná a myslím, že podobné Praha donud nikdy neviděla.
doktor Pinkas Jeauvois Čelko Praha
22 article
** Měšťanská beseda v Karlíně zařídila šermíř ský kroužek, který koná svá cvičení ve vlastních míst nostech »u města Pe rohradu«, v úterý a v sobotu pod vrchním vedením všeobecně známého mistra šermu pana G. Hergsella, ředitele král. zemské školy šermí ské v Praze a za asistování pana V. Farkače. ** V Nuslích, v městě v každém ohledu vzkvéta- jícím, v místnostech Národního domu otevřen bude 2. května český ústav pro vyučování šermu v Nuslích. Vyučováni díti se bude pod vrchním vedením pana G. Hergsella, ředitele král. zemské šermířské školy v Praze a za assistence pana V. Farkače. Bližší zprávy ochotně zdělí pan Hrabánek, majite! Národního domu v Nuslích. Athletika a sportovní hry * Dnes odpoledne utká se S. K. Slavia se sta- rým svým soupeřem First Viennou z Vídně, nad níh posledně zvítězila 1:0. Budeť tedy na Slavii, aby ukázala, že slabý tento výsledek byl jen náhodný. Hra Vienny je u nás dostatečně známa, Řídíť se touže taktikou, jaké užívá Slavia proti silným muž- stvům anglickým, totiž náhlými výpady překvapií nepřátelskou obranu. Vůdcem výpravy vídeňské je předseda First Vienny p. Schönaug. Vlenna bude hráti v následujícím postavení: Pekarna goal, Eipel Helmle baks, Dick, Blooncey, Other halfbaks, Kreisl Kleinhans, Berg. Spanier, Kellner forwards. Začátek zápasu ve 4 hodiny. Před tím hrají junioři Slavie s S. K. Slavoj 1902. Slavia Reservs hraje dnes v Plzni s S. K. Plzeň.
G Hergsell V Farkač Hrabánek Eipel Helmle Dick Blooncey Kreisl Kleinhans Berg Spanier Kellner S K Karlín Praha Nusle Vídeň Plzeň národní dom Slavia Vienna First Vienna Othry halfbak First Vienna
23 article
** Athletický klub»Sparta«. Dnes v ne- děli sehraje I. mužstvo »Sparty« rozhodující zápas s vinohradským českým athletickým a footballovým klubem. Zápas prvý, jak všem dobře povědomo, skon- čil nerozhodně po urputném boji 4:4. Oba kluby staví dnes do pole své nejlepší hráče, neboť dnešní zápas rozhodne o výkonnosti těchto vedoucích klubo pražských. Před tímto zápasem sehraje athletický klub »Sparta II.« match se S. K. »1903 Vinohrady . Mezi oběma zápasy (zápas I. mužstev počiná odpole- dne o půl 5. hodině) dobihati se bude na skvostné závodní dráze »Sparty« dokončení závody Zdiby Praha a sice proběhnou tu účasiníci ještě 1 km. 400 metro (asi čtyři kola). Jelikož dle přihlášek jsou konkurenti téměř stejné výkonnosti, odbude se asi rozhodnuti o vítězství na dráze samé. Hřiště a závodní dráha »Sparty« nalezá se proti prvnímu pražskému měšťan- skému pivovaru v Holešovicích, stanice elektrických ** Na hřišti Č. A. č F. C. na Král. Vinohradech konají se dnes dva zápasy: o 1/23. hod. »Studentský team« proti S. K. »Sparta« ze Žižkova; o 1/25. hod Č. A. F. C. »Elita« proti S. K. »Nusle«. * S. K. »Smichov« v. S. K. »Meteor« dnes o 4. hod. odpol. na hřišti »Smíchova« na Letné u vodárny. ** Dnes velký mezinárodní řecko- ří m- ský zápas mezi p. F. J. Šmejkalem. mistrem Evropy a p. A. E. Glorentou, mistrem Španělska v Narodním domě v Nuslích. Začátek 1/23. hod. Čistý výtěžek ve prospěch úkolů »Sokolae nuselského. Lístky v předprodeji jsou u p. Mecery kožešníka v Nuslích, Havličkova tř., »na Zámecké« u p. Ang. Šebka, řezníka tamtéž. Ceny míst křeslo K 2.—, I. místo K 1.50, II. místo K 1.— místo k stání 50 hal. dráb.
F C Král S K Smichov F J Šmejkal A E Glorenta nuselský Mecer Šebek Zdiby Praha Holešovice Vinohrady Žižkov Č . A Nusle Smíchov Letná Evropa Španělsko Havličkov třída Athletický klub Sparta Meteor Narodní dům km
24 article
Z cyklistského ruchu. ** Č K. V. Král. Vinohrady pořádá v neděli dne 24. dubna celodenní výlet pro silnější jezdce na Říp k návštěvě pouti sv.-jirské, pro slabší jezdce do Veltrus k prohlídce komorového plavidla a pohybll- vého jezu v Mitovicích. Odjezd společný z klubu o7 hodině ráno. Odpolední výlet do Roztok na „Maxmi- lianku“ v Tichém údoli, odjezd z klubu o 2. hodině Návrat společný. Bližší na výletní tabuli v klubu. Ve dnech 15. a 16. května projektován výlet na hra Křivoklát a do do Rakovníka, o svátcích svalodušních 22. a 23. května na Sázavu. **Z klubu cyklistů »Čechie« na K Vinohradech. Soutěž klubovní zahájena dnem 1. dubna a konány letos již 4 výlety a 3 vyjíždky. Výletu Praha Dobříš dne 17. t. m. zúčastnilo se 2 členů. Oblíbené pravidelné vyjíždky konají se opě ve středy a pátky. V neděli dne 24. dubn výlet do Předměřic. ** Pražský klub cyklistů »Ruch- pořádá dne 24. t. m. svůj první celodenní výlet sice na Kladno. Odjezd o půl 8. hod. ráno z klu- bových místností na Střeleckém ostrově.
K V Král Říp Veltrusy Křivoklát Rakovník Sázava Dobříš Předměřice Kladno Čechie K Vinohrady Výleta Praha
26 article
** Poslední číslo (13., ročníku II.) »Společ- nosti a Sportu«, zvláštní přilohy »Zlaté Prahy«, obsahuje opět zdařilé obrázky sportovní i společen- ské. Tak k šermířské akademii Č. K. Š. připojeno pět zdařilých podobizen mistrů šermu (dr. Pinkas Italo Santeili, Luigi Barbassetti, AlI. Kirchhofer Feriand). Z návštěvy anglických footballistů zachy ceny čtyři zdařilé momentky, které vítány budou milovníkům oblíbené bry »kopané«. Zajímavé jsou též obrázky z pražských poutí dnešních i před 15 lety. Damský svět pak nalezne tamtéž tři roztomilé vzory jarní damských mód. Bohatá čásť textu při- náší pak příspěvky předních odborných spisovatela
K Š doktor Pinkas Santeit Luigi Barbassetti Al Praha Společ Kirchhofer Feriand
31 article HOTEL KOLBECK-
HOTEL KOLBECK- ve Vídni, 10 okres, Laxenburgerstrasse č. 19. poblíž jižního a státního nádraží. Zastávka elek trické uliční dráhy všemi směry. * * Jemně měšťanský a nově zřízený dům. - Elektrické osvětlení, lázně, mirné ceny. Service osvětlení neúčtují se zvlášť František Kolbeck, hotelier. Nebudiž zaměněno s prvním v téže ulici so nale- zajícím hostincem.
Kolbeck Vídeň