3
masthead
24. dubna 1904. Císlo 114
4
article
ského národa setrvá na své cestě z
splněním obou svých požadavků: po důstojném
vybudování nynějších vysokých škol českých
v Praze a po zřízení druhé české university na
Noravě.
Bylo před 3. hodinou, když sněmovna od
ročila se do úterka. Toho dne vykoná také
volby do kvotové deputace.
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod
25 mjn.
Čeští poslanci přišli do sněmovny, když schůze
byla zahájena. Posl. Choc, Fresl a Klof á
volali: »Styďte se! Vykonali jste hezkou biřickou
službu! Ať se stydí parlament i vláda.«
Posl. dr. Kramář odevzdává předsedovi spisy
a hovoří s ním. Posl. Wolf volá: Kramář diktuje
a předseda poslouchá. Posl. Choc volá na Wolfa
Jste již dávno ve vládní službě?
Žatím čtou se doslova došlé spi sy.
Posl. Špindler podává pílný návrh, kterým
se vláda vyzývá, by dala vyšetřiti velké škody, kter
dne 17. t. m způsobily kroupy a průtrž mračen ve
Mšeně. Vrbce Roudníku. Vrbně-Podolí. Martiněvsi-
Pohořicích a Chorvátci a udělila postiženým obča-
nům k uvarování nouze jejich podpory ze státn
pokladny.
Jiné pilné návrhy podali: Lukscb a sp. stran
vyjednávání o vinném clu s Ilalií; — Schuh-
mayer a sp. stran železničního pluku, jenž je za-
městnán za nynější stávky na uherských dráhách
Daszynski stran změny říšského zákona o ná
rodních školách.
Vetter
Posl
Choc
Fresl
doktor
Kramář
Wolf
Špindler
Vrbec
Praha
Mšeno
Podolí
Martiněves
Pohořice
5
article
Dotazy podali poslanci: Fresl a sp. po zneu-
žívání konfiskačního práva st. zastupitelstvem brněn-
ským a po konfiskační praxi plzeňské: — Slám
a sp. po předloze o náhradách lidem nevinně odsou
zeným; — Pernerstorfer a sp. po poměrecl
finanční stráže; — Malik a sp. po konfiskaci
Hoensbröchova spisu; — Basev a sp. po vypsání
práce za rozšířením terstského přístavu; — Brei-
ter a sp. po splnění požadavků rakouských železni-
čářů a po sestátnění severní dráhy (Ferdinandovy)
Eisenkolb a sp. po dr. Böckové odsouzení v Li
toměřicích a po poměrech lodivodů na trati labské
až po zemské branice a po poměrech přístavních zří-
zenců; — Schönerer a sp. po nařízení o bra-
neckém kontingentu a jazykové otázce ve vojště (v
tomto se žádostí, by ministerstvo vojenství odvolalo
známý svůj výnos a dbalo o armádní řeč německou);
Ellenbogen a sp. po účinku uherské stávky na
státní železnice rakouské; — Iro a sp. po zaká
zaném pomníku Bismarkově v Chebo; Ellen
bogen a sp. po zaměstnání železni ního pluku
rakouského a náhradních záložníků za železniční
stávky uherské. Toto zaměstnání je neslýchaným
opatřením, protože vojsko odcizuje se svému po
volání ve prospěch zpátečnické, nemoderní a ne
schopné železniční správy uherské proti jejír zří
zencům. Nikdy neprozradila se závislos' Ralouska
na Uhersku tak zjevně, jako v tomto případu. Dota
zovatelé táží se, jak vláda může omluviti své stávko-
kazství a hodlá-li se postarat, aby se nepoužívale
státních občanů rakouských bezplatně k železniční
službě v Uhrách.
Fresl
Malik
Hoensbröchův
Böck
Ellenbogen
Ellen
Ferdinandov
Uhersko
Uhry
6
article
Posl. Eisenkolb a sp. podali konečně dotaz.
ve kterém žádají, by příbramská báňská akademi
byla přeložena do Ústí p. L
Čtení došlých spisů trvalo do 1.30 hod. odp
Posl. dr. Kramář: Navrhuji, by v úřadním proto
kole včerejší schůze byl učiněn dodatek: „Když by
president proti zřejmému ustanovení jednacího řádu
odepřel prohlásiti po návrhu dra. Stránského
mimořádně svolanou schůzi za řádnou a to způso-
bem, který se příčí jednacímu řádu a když hlaso-
vání o tomto návrhu — proti předpisům jednacího
řadu — nechtěl připustiti, hlasovalo se o ná-
vrhu dra. Stránského na konec schůze.
Budete se diviti, pánové, že právě já, bývalý
místopředseda, který sám jsem zde jedncu navrhoval
mimořádnou schůzi, v téle věci mluvim. Tehda viděli
jsme, že nepostupujeme podle znění jednacího řádu.
zastávali jsme však názor, že sněmovna je suverenní,
ustanovujíc sobě jednací pořad. Předložili jsme tedy
sněmovně návrh a ta jej velkou většinou schválila.
Členům presidia bylo tenkrále nadáno padouchů, lotrů
a nevím ještě jak. Náš postup třeba mohl býti nazván
násilným, ale přece loyálním, nepokrytým a upřím-
ným. Nechtěli jsme leč aby sněmovna užila suve
renního svého práva.
Posl
doktor
Kramář
Stránský
Ústí
7
article
Časy se změnily a nastala tu jiná zvyklost. Byla
tu vyhlašována posválnou zásada, že jednací řád má
býti zachováván nejen dle plsma, nýbrž také podle
Čucha. Jinými slovy: na prave i na levo zachovávána
možnost obstrukce. Také to jest stanovisko, které lze
zaujati. Trváme na něm, neboť musíme bdíti nad
tím, aby nebylo toto stanovisko posunováno svévolným
jednáním presidia na prospěch jedné strany proli
nám a proti jednacímu řádu. Kdy je mimořádná schůze
možná? Dle jednacího řádu lze svolati sněmovnu způ-
sebem trojím. Předseda může koncem schůze na-
vrhnouti příští schůzi a její pořad. Sněmovna má
právo, činili námitky. Nelze-li takovým způsobem
svolati schůzi buď prolo, že je to první schůze v nové
kampaní, nebo proto, že poslední schůze byl“ k usná-
šení neschopnou a president nemohl vzněsti na sně-
movnu dotaz, nebo proto, že president pro hlukči
jinou věc byl nucen schůzi předčasně skončiti, nežli
navrhl den příští schůze — pak předseda ze své
vlastní právomoci ustanovuje den přiští schůze a táže
ze počátkem této přiští schůze sněmovny, namítá-li
něčeho proti jednacímu pořadu jím navrženému. Tim
je sněmovně dáno právo, ustanoviti sobě jednací řád.
8
article
Mimořadná schůze je as tato: slovo „mimořádná
týká se způsobu svolání, ale nikol
schůze samotné. Svolá-li president za souhlasu
sněmovny příští schůzi na určitý den s nějakým jed-
nacím pořadem a dojde-li zatím k nějaké kalastrofě.
na př. k železniční stávce, k živelním pohromám
k úmrtí v panovnické rodině nebo zmizí-li náhle
mínistr-president (Veselost), má president právo, ai
svolal řádně příští schůzi, svolati mimořádnou s ur-
čilým jednacím pořadem o nějaký den dříve. Pro
jednání v této munoládné schůzi platí však všechna
pravidla, jako pro každou schůzi jinou. (Souhlasu
Čechů.) Zvláště musí býti čteny všecky došlé spisy
Po té stránce nečiní se v jednacím řádě rozdílů pra-
žádných.
Čecho
9
article
Proto musíme trvati na tom, že svolání mimo-
řádné schůze bylo úplným porušením jednacího řádu
poněvadž stalo se současně se svoláním schůze řádné
To jest ve zřejmém odporu s jednacím řádem, jako
jest to směšné. (Souhlas na lavicích českých.) Proto
také pokládáme porušením jednacího řádu, že presi-
dent včera nevyhověl žádosti dra. Stránského, by pro-
hlásil schůzi za řádnou a dal přečísti došlé spisy. Pro-
hlásil-li president návrh dra Stránského nepřípustným.
aby rozhodla sněmovna, bylo to také porušením jed-
nacího řádu. (Souhlas na lavicích českých.) Nemáme
ničeho proti tomu (obrácen k levici), dělejte si, co
chcete. Prejudic tento není namířen pouze proti nám
nýbrž také proti vám. Chcete-li, aby obstrukce byla
takovým způsobem vymitěna, nemáme ničeho
proti tomu, my jsme poclivější po této stránce, než-li
vy. (Hlučný odpor na levici.) Řečník se opravujea
praví: chtěl jsem říci, že jsme upřímnější. My
říkáme, chceme změnu jednacího řádu, poněvadž
chceme, aby zde stín a světlo byly stejně rozděleny
a poněvadž spoléháme ve spravedlnost svých poža-
davků tak pevně, že doufáme ve splnění jejich tak
cestou řádnou. (Hlučný souhlas na lavicích českých.
Stránský
10
article
Protože však všemi věcmi, které se zde spáchaly, byl
takový prejudic zjednán, chci vám dáti příležitost
abyste projevili své stanovisko hlasováním a tente
případ zvěčnili na věčné časy v úradním protokole.
Chcete-li, aby pro budoucnost zjednán byl pro-
judic, kterého snad užijeme také my, hlasujte pro
mému návrhu. Chcete-li však, aby jednací řád by
zachován nejen dle písmeny, nýbrž také dle ducha
pak přijměte můj návrh. Po stránce formální navrhuji
hlasování die jmen. (Hlučná pochvala na českých
lavicích.
Předseda lituje, že nemůže vybověti. (Hlučné
Oho! mezi Čechy.) Prosím o klid. Nechte mne do-
mluviti. Lituji, že nemohu vyhověti přání dr. Kra-
máře, neboť považují své včerejší jednání za správné
a sbodné s jednacím řádem. (Hlučný odpor mezi
Čechy.) . . . Nechte mne přec domluviti. Nevyhověl
jsem žádosti posl. dr. Kramáře ve smyslu § 50 za
opravu úřadního protokolu a proto pan poslanee
doktor
Kramář
Čechy
11
article
mohl navrhnouti potaz se sněmovnou. Návrh taký
stal se a dám proto o něm hlasovati.
Kramářův návrh na jmenovité hlasování je do-
statečně podporován, ale hlasováním zamítnut 119
proti 69 hlasům.
Posl. hr. Sleruberg: Protestují proti volbě do
delegací, včera vykonané. Ták důležité věci nemají
se vykonávati způsobem tak frivolním. Skoro celý
český klub nehlasova! (Nikoliv »skoro«, nýbrž »celýe
klub nehlasoval. Pozn. red.). Podolýkám to proto
aby veřejnost viděla, že čeští delegáti nejsou zvolení
českými zástupci, nýbrž Němci a velkostatkáři. Zd-
stavuji zvoleným delegátům, aby volbu prohlásil
tím, že mandáty přijmou. Český lid neuzná je svými
zástupci. Nedivím se ničemu již, co vůdcové mlado-
čeští konají v důslednosti své, neboť za nimi ne-
stojí žádný volič, nestojí lid, nestojí nic, leč sliby
které zůstaty nesplněny. Protestují proti velbám.
protože nikdo z nás nemohl voliti a zůstavují ná-
rodnímu cítění českých poslanců, by přijetím man-
dátů do delegací tomuto postupu, který příčí se
všemu právnímu citu, dali legální sankci.
Posl
Němec
Zdeněk
12
article
Posl. Klofáč: V tom jsme všichni svorni, že
včerejší volby byly nezákonné. To nebyly žádné
volby. Viděli jsme z našich lavic, jak někteří pánt
volili třikráte. (Tak jest! u národních sociálů.)
Posl. Staněk: Můžeme dokonce jmenovati.
Posl. Klotáč: To nebyly volby, to byl švindl.
Posl. Frosl : To byl podvodl
Posl. Klofáč: Viděli jsme, že někteří páni hla-
sovací lístky neodevzdávali sami, nýbrž že je podá-
vali jiným lídem a ti je odevzdali.
Posl. Choc: Pneumatikou. (Veselost.)
Posl. Klofáč: A to že je volba do delegací
Řekněte císaři, jak tato delegace byla zvolena.
Českému poctivému poslanci není možno jíti do této
delegace. Rečník činí na předsedu dotaz, proč, když
se hlásil o slovo, mu je odepřel, ačkoliv posl. Pra-
dovi slovo udělil
Předseda odmítí Flafáčovo tvrzení; del-
gační volby provedly se prý správně. Faždý posle ne
položil do osudí svůj lístek. Odepření slova vysvětl
stenografický protokol.
Posl. Choc: Protestovali jsme včera dosti silně
proti chování se prosidenta sněmovny. (Hlučná ve
selost.) Opakujeme svůj protest proti němu, zvláště
ve příčině vykonání voeb do delegací. Ty jsou ne
zákonně. Myslím, že můžeme také tvrditi, že oni po-
slanci, kteří pokládají volby tyto nezákonnými, man-
dátů těchto nepřijmou. Protestujeme ještě jednou
rozhodně proti chování se předsedovu a dodáváme.
že co jsme včera udělali, uděláme zase, kdyby před-
seda porušil jednací řád a že uděláme to také prot
změně jednacího řádu navržené Poláky. (Pochvala
u národních sociálů.)
Následovalo rokování o pilném návrbu posl. dra.
Posl
Klofáč
Staněk
Polák
prosidento sněmovna
13
article
Dvořáka na vybudování českých vysokých škol.
Posl. dr. Lad. Dvořák: Slavná sněmovno
Průhěh debaty o měm pilném návrhu umožňuje mi
že mohu ke konci konstatovati, že ani z vládních
lavic ani ze sněmovny ani ve veřejnosti nevyskyůl
se jediný hlas, který by důvodnost mých žalob do
nedostatečné výpravy českých vysokých škol mohl
bráti v pochybnost; naopak správnost mých dat byla
přiznána.
Lituji, že ministr vyučování, který sám
býval universitním professorem, nenaše! přile-
žitosti, aby zde veřejně prohlásil, zda
a v jaké lhůtě a jakým způsobem chee
nepopřeným nedostatkům vysokých ško
svěřených jeho péčí přítrž učinitil
Ministerský předseda učinil sice na počátky de
baty o měm pilném návrhu zcela všeobecné prohlá-
šeuí, dl kterého prý vláda chová se k českému vy
sokému školství stejným způsobem jako k něme-
ckému a odvolal se při tom na státní rozpočet, ze
kterého prý jest tato stejná péče patrna.
Dotkl se tím otázky, která nebyla cílem mé po-
slední řeči, neboť mluvil jsem v ní o nedostatcích
výpravy českých vysokých škol, při čemž byl jsem
ochoten uznati, že také některé vysoké školy něme-
cké v jistém směru snad nějaké nedostatky mohly b
vykázati.
Jen mimochodem uvádím při tom, že tato mnou
připuštěná možnost jistých nedostatků není ovšem
patrna ze státnického mlčení, které němečt
páni poslanci při této debatě zachovávali, nebot
kdyby zlořády a nedostatky výpravy německého vy-
sokého učení byly skutečně tak naléhavé a kdyby
se byly v takovém rozsahu v něm zahnízdily jako
se stalo u českých vysokých škol, pak by němečtí
páni kolegové nebyli ani okamžik váhali slova
uchopiti a stesky své tlumočiti.
Ministerský předseda svým tvrzením o domnělé
stejné pěči vlády k českému vysokému školství nad-
hodil zde otázku, ke které jsem nucen zaujati sta
novisko.
Dvořák
Posl
doktor
Lada
14
article
Řeknu hned: Neodpovídá to prostě
skutečnostem, že by nakládalo se s vy-
sokými českými školami stejně jak
s německými! Záleží snad rovná míra v tom.
že pro Němce, kteří činí kol 36 proc. všeho obyva-
telstva, bylo zřízeno 5 universit, což činí přes 60
proc. veškerých tuzemských universit.
Rovná míra vládní péče by vyžadovala, aby
vůči 8.461.000 Némců obdrželo 6,000.000 Čechů aspoů
dvě třetiny z počtu trvajících universit, tak že by
vůči 5německým aspoň 3 české unive
sily měly býti zřízeny-
Pro 6,000.000 Čechů existuje však jen jediná
universita a tuto navštěvuje v jednom semestru prů-
měrně 2879 posluchačů, tedy 18 proc. z celého počtu
universitních posluchačů rakouských. Naproti tomu
navštěvuje pražskou universitu německou průměrně
jen 1256 posluchačů, tedy 7.84 proc. všech rakou-
ských universitních ,osluchačů, ba v Černovicích
zřízena byla universila německá pro 396
posluchačů, tedy pro 2.47 proc. všech po-
sluchačů ve státěl
Z toho přirozeně plyne, že roční náklad státu
největší jest pro university německé; tak na něm. uni-
versitu v Praze vypadá dle státního rozpočiu pro rok
1904 z obnosu celkového 1,285.710 K, na jedno ho
posluchače tedy průměrně 1023 K, na-
proti tomu však na jednoho posluchače če-
ské university připadá méně než polo-
vice, totiž 457 K.
Jak postaráno jest o místnosti č-ských ústavů
fakult české university a obou technik českých a jak
vyučovací správa také ve směru personálním mačeš-
sky chová se k těmto vysokým školám, ukázal jsem
zajisté s dostatečnou podrobností v odůvodňovac
své řeči.
Němec
Čecho
Černovice
Praha
ský ústav fakulta český univerzita
15
article
Pokud jde především o poměr, vlastně ne
poměr péče vládní k českým a německým fakul-
tám, odborům a ústavům, uvádím následující:
Předevší i charakteristické jest jednání vlády při
a po koupi slupských pozemků. Těchto po-
zemků nabyl stát dle říšského zákona z 22. dubna
1893 č. 75 ř. z. v roce 1894 koupí od král. českého,
a to ani za 1/s skutečné ceny pozemků.
Zástupci vlády lotiž ujišťovali, že pozemků má
býti použito především ke stavbám pro nedostatečně
vypravené úslavy české university. R. 1898 byl uči-
něn rozvrh, dle kterého mělo býti na slupských po-
zemcích 6 českých ústavů universitních postaveno
vedle 5 německých a budovy německé techníky. Ale
ministerstvo změnilo tento projekt ještě větší měrou
v neprospěch českých ústavů, takže měly býti mimo
německou techniku ještě 4 německé a jen tři české
ústavy býti vystaveny
Při tom byly vykázány německým ústavům nej-
větší prostory, které zároveň byly nejlépe, totižv
dolní části položeny.
16
article
Naproti tomu český chemický ústav byl vytlačen
do postranní ulice (do Horské ulice) za německou
tochniku a fysiologický a mathematický ústav do-
konce až k nalezinci a ke Kariovu! To jest rovná
míra min. předsedy! Kdežto německé ústavy jsou
důstojných budovách a palácích umístěny, nalezají
se české úslavy v místnostech prona-
jatých a to v takovém rozsahu, že jenom na ná-
je mném za místnosti filosofické, medicinské a the-
ologické fakulty platí stát ročně dle státního rozpočtu
na r. 1904 až 115.184 K.
Kdyby tento obnos byl kapitalisován, bylo by
lze z obnosu toho jistě důstojnou novostavbu zřídili
Ale ještě dále k stejné míře J. E.
Česká právnická fakulta nalezá se
Karolinu, v místnostech, jež jsou posměchem před-
pisů policie stavební i zdravotní a jež v mé řeči odů
vodňovací náležitě byly vylíčeny
Totéž platí o místnostech českých tech nil
v Praze i v Brně.
Karolina
Praha
Brno
Horská ulice
Český právnický fakulta
17
article
V tak bídných místnostech není umístěn žádný
německý ústav v celém státě.
Česká medicinská fakulta má jen jednu
budovu růzu kasárnického, totiž tak zvaný anatomi
cký ústav.
Naproti tomu německá medicinská fakulta dis
ponuje 3 krásnými paláci: anatomickým, chemickým
a pathologicko chemickým ústavem a mimo to pou-
živá ještě krásného paláce přírodovědeckého ústavu
V nemocnici nalezají se německé kliniky v moder-
ních pavillonech, naproti tomu pro české byly určeny
místnosti nedostatečné, což platí zvláště o české
vnitřní klinice, jež byla umístěna v místnostech, které
nevyhovovaly německé vnitřní klinice.
Ministerský předseda odvolal se na stát n
rozpočet, ale tu musím konstatovati, že obnosy,
které ve státním rozpočtu k universitním
účelům jsou určeny, nejsou vždycky také
skutečně vyplaceny k účelům uvedenýma
to jest nejzajímavější stránka našeho rozpočtu!
Nutné investice pro novostav bu
universitních ústavů na slupských
pozemeích byly již v r. 1898 říšskou radou po-
voleny. Ze všech budov, jež měly býti hotovy, byla
na podzim r. 1903 jen budova chemického ústavu
hotova.
Tyto položky tedy jen v rozpočtu paradují snad
proto, aby mohl se minislerský předseda na státní
rozpočet odvolat, ale nejsou realisovány, a to my
slím, že při rozpočtu jest přece jen blavní věc!
V státním rozpočtu pro rok 1902 bylo určeno
150.000 K pro novostavbu elektrotechnického
a fysického ústavu české technikyv
Praze, ale od té doby se nic nestalo a v rozpočtu
na r. 1903 a 1904 i tato uvedená suma pojednou
zmizela.
Český medicinský
přírodovědecký ústav
český technikyv Praga
18
article
Ještě něco zajímavého!
Pod litulem 13. § 21. věnovány jsou v státním
rozpočtu pro r. 1904 na vzdělání učitel-
ských sil na vysokých školách 84.000
s poznámkou, že tato potřeba odpovídá oné roku
lonského. Leč jakému účelu byla tato suma, aneb
aspoň část její skutečně věnována?
Českou universitou byly ministerstvu učiněny
mnohé návrhy, kterými byly doporučeny žádosti vý
borných absolventů, kteří chtěli se připraviti k do
centuře, ale ministerstvo vyřídilo tyto žádosti nepří
znivě. K osobním urgencím dal příslušný referení
ministerstva vyučování v odpověď, že není již žádné
dotace k účelu uvedenému.
Když mu bylo vysvětleno, že k tomuto účelu
rozpočtově stanovenému dostatek prostředků musí
býti k disposici, prohlásil, že ničeho již ne-
zbylo, protože z těchto prostředků, které
jsou dle rozpočtu věnovány na výcho-
vu učitelských sil na universitách —
jsou placeni mimořádní professoři
universitní a tomu jest skutečně také taka
mohl bych uvésti jména professorů, které stát
platí z fondu, určeného pro vzdělání učitelských sil
na universitách!
Toto zneužiti prostředků povolených roz-
počlem k určitému účelu, k cíli zcela jinému, pro
jehož rozpočtovou úhradu měla vláda v čas pe-
čovati, illvstruje nejjasnějí, jaký
význam má odvolání se předsedy mi-
nísterstva na státní rozpočet a jak to
vláda upřímně myslí s výchovou uči-
telských sil pro university.
19
article
Rád bych ještě zcela stručně reagoval na po-
známku, která jistou částí německé publicistické ve-
řejnosti byla učiněna u příležitosti projednání tohoto
pilného návrhu.
Z nedostatečné výpravy českých vysokých ško
chtěl se konstruovati domnělý důsledek, že prý není
zřízení druhé české university na čas
poněvadž prý předem jest nutno trvající vysoké školy
náležitě vypraviti.
Zároveň tvrdili pánové s veškerým důrazem, že
nejen české, nýbrž i německé vysoké školy, zvlaště
prý pražské vysoké školy vykazují mnoho nedostatků
Dovolil bych si učiniti k oněm pánům otázku
Když německé, zvláště starší německé vysoké
školy byly tak nedostatečně vypraveny a tolik nedo-
statků vždy vykazovaly, proč pak byly vedl
těchto domněle nedostalečné vypra-
vlených německých rakouských uni-
versit zřizovány stále nové a nove
university německé, takže jich dne
již pět jest pro Němee zřízeno?
Pánové vědí jistě, proč a za jakým úče-
lem se to dálo a proto budeme i my tak smělými
a budeme pány na těchto cestách následovati. Proto
také trváme rozhodně na splnění obo
našich požadavků: na důstojné vý-
pravě českých vysokých škol v Praze
a v Brně a na zřízení druhé české uni-
versity na Moravěl
Při hlasování pílný návrh Dvořákův pro padí
a rokování přerušeno.
Posl. Wohlmeier (v dotazu k předsedovi
nalehal na odpověď k několika dotazům po dolno
rakouské úrazovně.
Příští schůze bude v úterý 26. t. m. Na jed
nacím pořadu je: 1. volba kvotové deputace; 2. ter
nový návrh na místo náhradníka v říšském soudě
3. doplňovací volby do výborů a dvou zapisovatelů
4 1. čtení rozpočtu.
Konec schůze ve 2.45 hod. odpol.
Dvořákův
Posl
Wohlmeier
Praha
Brno
20
article
Z Vídně, 23. dubna.
Vídeň
21
article
Čtyřicet let práce sokolské.
Čtyřicet let práce sokolské.
V Praze, dne 24. dubna 1904.
Praha
22
article
Jubileum — — — Slyším již, jak mnohý
z laskavých čtenářů si zabručí: „Dejte nám po-
koj s jubileem“ a vidím, jak stáhno rty-u výraz
znamenající dle slovníku mimiky pohrdavbu sou
strast. Avšak, příteli, měj strpení, a dejsi-li skra
na skrz prosáknut světoobčanskými zásadami.
hlásanými tak často jistými, „také českými
stranami, oč, že se mnou se zamyslíš, ponoříš
ve vzpomínky, a srdce zaplesá, srovnavší nedáv-
neu minulost s přítomností. Nejednáť se o tuctové
jubileum, nýbrž o oslavu výroči nejušlechtilejší
ze ctností vlasteneckých — krajní obětavosti
jednotlivce, jenž prakticky provedl, co jiný
chlubně pronesl: „Až do těch hrdel a statků“.
„Sokol“ pražský oslavuje čtyřicetiletou pa-
mátku postavení své tělocvičny, první to tělo-
cvičny sokolské vůbec, zbudované nákladem
prvního starosty svého, nezapomenutelného
Jindřicha Fügnera, jenž celé své jmění věnoval
účelu tomuto.
Fügner
Sokol
23
article
Nebude nezajímavo přehledně zmíniti seo
tom, za jakých okolností došlo k založení tělo-
cvičné jednoty „Sokol“ pražský, mateřskéto
jednoty sokolské, neboť události ty znamenaji
zrození Sokolstva vůbec, jsouce též důležitou
částkou historie znovuzrození českého národa.
V létě r. 1861 seznámil se PhDr. Mirosla
Tyrš, dlící tehdy v Novém Jáchymově u Křivo-
klátu u továrníka Bartelma, s Jindřichem Füg-
nerem, nalezajícím se na letním bytu na Svaté,
Oba tito mužové, demokraté v nejkrásnějším
toho slova smyslu, poznavše se při nahodilé ná-
vštěvě Fügnerově u Bartelma, přilnuli k sobě
vzájemně ryzím přátelstvím. Tyrš zabýval se již
déle myšlenkou založiti český spolek turnéřský.
Turnéř ovšem tehdy neznamenalo člena něme-
ckého spolku tělocvičného, nýbrž každého, kdo
tělocvik vůbec pěstoval.
Události na podzim a začátkem zimy 1861
nastalé, urychlily uskutečnění myšlenky Tyršovy.
V době této nalezaly se v Praze dva tělocvičné
ústavy: Schmidtův v místnosti „u města Pešti“
v Rybní ulici č. 11 a Malypetrův v ulici Panské
vedle škol Piaristů. Ježto pak Schmidt byl již
tehdy značně chorý a místnosti jeho ústavu ne-
vlídné, počalo se mezi žáky jeho mluviti o zalo-
žení nového a to utrakvistického spolku tělo
cvičného. Dr. Tyrš, známý v kruzích tělocvič
ných, byl vyzván, aby ke spolku tomu přistoupi.
Tyrš
Bartelmus
Füg
Svatá
Fügnerův
Turnéř
Tyršův
Schmidtův
Malypetrův
Schmidt
doktor
Nový Jáchymov
Křiva
Praha
Pešť
Sokol
24
article
Dr. Tyrš neodpověděl určitým způsobem k vy-
zvání tomuto, nýbrž vyžádal si stanovy tvoříeího
se spolku, jež přeložil do češtiny. Zatím sbírány
podpisy přiznivců tělocviku. Dotyčná deputace
přišla také k tehdejšímu řediteli pražské filiálky
vídeňského kreditního ústavu Seutteroviz
Lötzenu. Poslednější však přislíbil svou přízeň
jen pro ten případ, že nový spolek bude čistě
německý. Na to Češi ihned počali škrtati své
podpisy z listiny subskripění a na návrh Tyršův
prohlásili, že založí tělocvičný spolek český, což
přijato bylo u Němců s posměškem, že se če-
ský spolek v Praze neudrží. Tím však
jen uspíšeno provedení myšlenky Tyršovy. Již
dne 17. prosince 1861 podal dr. Eduard Grégr
k místodržitelství ke schválení stanovy, dle nichž
nový spelek jmenoval se: Tělocvičná jednota
pražská. Teprve v opravených stanovách ze
dne 13. listopadu 1864 zní název spolku: Tělo-
cvičná jednota pražská „Sokol“. Toto označen
stalo se k návrhu zemřelého Emanuela Tonnera.
později ředitele Českoslovanské akademie ob-
chodní. Prvním starostou zvolen k návrhu dra.
Tyrše a dra. Grégra Jindřich Fügner, jenž za-
kládání spolku vynikajícím způsobem se
zúčastnil.
Cvičiti se počalo v tělocvičně Malypetrově
a to ve středu dne 5. března 1862 o 6. hodině
večerní. Nájemného placeno Malypetrovi mě-
síčně 60 zl. a cvičeno v pondělí, ve středu a
v sobotu od 6.—9. hod. Za hesla jednoty zvo-
lena: „Silou k svobodě“ (k návrhu dra. Julia
Grégra) a „Tužme se“ (k návrhu dra. Tyrše).
doktor
Tyrš
Čech
Tyršův
Němec
Grégr
Tonner
Fügner
Malypetrův
Malypetr
Praha
kreditní ústav Seutterovizstán Lötzen
Sokol
českoslovanský akademie
spolek : tělo
25
article
Spolkovým pozdravem bylo z počátku „Zdař
Bůh“, záhy však k návrhu br. Em. Tonnera při-
jato a ujalo se zvučné a jadrné „Na zdar“.
Zajímavo jest také zmíniti se o průběhu
první přátelské schůze členů spolku, konané na
Střeleckém ostrově ku podnětu starosty Fůgnera
dne 27. března 1862. Na schůzce této poprvé
použito odznaků spolkových: malé červené ko-
kardy s bílým kovovým S uprostřed. Odznaky
ty rozděloval sám Fügner, jenž také tehdy
s drem. Eduardem Grégrem a Vít. Guthem po-
prvé objevili se v červených košilích. Hlavně
však pro jinou událost stala se schůzka tato pa-
mátnou. Po řečníku dru. Eduardu Grégrovi, jenž
kladl důraz na demokratický základ spolku,
na volnost, rovnost a bratrství všech členů jeho,
povstal starosta Fügner a navrhl, aby na důkaz
tohoto bratrství všichni členové spolku
jako bratří si tykali. Tak myšlenkou
Fügnerovou, s jásotem přijatou, vdechnut ce-
lému spolku duch, jenž v žádném jiném spolku
nevane a jenž chloubou „Sokola“ byl, jest a
bude.
Cvičícího členstva přibývalo úžasnou měrou,
tak že musili se i v „sále“ samotném svlékati;
když pak návalu cvičenců se nevyhovělo ani za-
vedením dalších cvičebních hodin v úterý, ve
čtvrtek a v sobotu od 7—8 hodin, bylo zřejmo,
že nutno jest opatřiti místnosti samostatné, což
ovšem výboru způsobovalo nemalou starost. Jak
radostně přijata tudíž zpráva, nikým nepřed-
vídaná, že starosta Fügner najal sám pro spolel
za 1800 zl. ročně sál „U Apolla“ v Ječné ulie
č. 27, lze si představiti.
bůh
Tonner
Fůgner
Grégr
Vít
Guth
Fügnerův
Sokol
U Apollo
26
article
Sál upraven, avšak — nářadí tělocvičné
scházelo. Tu neznámý příznivec jednoty zapůjči
bezúročně a proti splacení dle možnosti, ku po-
řízení nářadí, 1200 zl. Že tímto neznámým nebyl
nikdo jiný, než skromný Fügner, věděli ovšem
všichni.
V sále apollském začalo se cvičiti po ná-
rodní slavnosti svatojanské v r. 1862 a sice cvi-
čilo již přes 150 cvičeneů.
Tu však v únoru r. 1863 stihla jednotu n
očekávaná nehoda. Dům „U Apolla“ koupil pro-
bešt vyšehradský P. Václav Štule pro školské
sestry a jednota obdržela výpověď z nájmu. Ne
ztrácela však mysli, neboť zatím byla již pevně
zapustila kořeny do všech vrstev českého oby
vatelstva Prahy.
Uvažováno jednak o upravení místností pivo-
varu „U Fáfů“ neb v mikulášském klášteře vedlo
ruského kostela v tělocvičnu, jednak nabízeny
jednotě pozemky ke stavbě tělocvičny nové.
k čemuž však scházely spolku peněžní pro-
středky.
Pro povahu Fügnerovu význačným jest, ž
se vzpíral definitivnímu rozřešení této otázky
upravením místností, k jinému účelu určených
neuváděje výslovně proč. Ale ukázalo se brzy
že zrála v něm myšlenka postaviti jednotě vlastn
nádhernou budovu spolkovou.
Byl tudíž provisorně najat sál konviktský na
dobu od začátku května r. 1863 do konce
září 1863.
Cvičení zde započalo dne 4. května 1863
Místnost byla však naprosto nedostatečná.
V šatně slěl jeden na druhém, v sále jedno
družstvo překáželo druhému — cvičeno každý
den, celkem v 28 družstvech.
Fügner
Apollo
Fügnerův
Praha
U Fáf
27
article
Den po započetí cvičení dne 5. května 1863
konala se schůze výboru, již předsedal, jako
obyčejně, Fügner. Tu z nenadání vstal Fügner
a oznamoval překvapeným členům výboru, ž
zakoupil stavební místo, na němž postaví tělo-
cvičnu. Zvěsť ta šla od úst k ústům. Šlechetný
čin starostův potvrdil, že neomezená úcta a
láska členstva k němu, již dříve chovaná, byla
úplně zasloužena.
Uzavřena pak s Fügnerem smlouva, na 10
let platná, dle níž měla jednota míti tělocvičnu
k volnému používání od 6. do 12. hod. večerní
za nájemné 30 kr. z každého zlatého, od činných
členů vybraného. Nájemné však nemělo činit
méně, než 1500 zl. a více, než 3600 zl. ročně.
Stavební místo, Fügnerem zakoupené, v ny-
nější Sokolské třídě se nalezajíci, bylo tehdy ze
linářskou zahradgu, ohraženou směrem k Sokol
ské třídě zídkou, v níž nacházela se dvířka
Dviřky sestupovalo se po několika schůdcích
do zahrady. Nedaleko dvířek nalezala se studna.
táž, která se nachází v koupelně „Sokola“ praž-
ského.
Dne 2. července 1863 při cvičení proslovi
vždy originální Fügner: „Bratří, my jsme Soko-
lové, kopejme si sami základy k naší tělocvičně
Přijďte zejtra všichni na staveniště.“ S jásotem
příjat návrh ten a dne 3. července 1863 přišlo
200 bratří, rozdělili se na čety, shodili kabáty.
klobouky a čapky, vykasali rukávy a při zvucích
„Naprej“, jež hrála hudba a za hlučného pro-
volávání obecenstva na hradbách, tehdy ještč
tam se nalezajících, chopili se motyk, rýčů
koleček, tu vykopávajíce na mistech, stavby.
vedoucím označených, jámy pro základní zdi
tam odvážejíce vykopanou zemi aneb bourajíee
a kácejíce staré zdivo. Dělnici, pro stavbu na-
jatí, zvědavě přihlíželi, s jakým zápalem cho-
pili se bratří nezvyklé práce, při čemž ovšen
nescházelo ani komických výjevů. Účastníl
Fügner
Sokol
28
article
tohoto originálního kopání základů br. Joset
Müller, z jehož líčení v památníku „Sekola“
pražského vyňaty tyto řádky, zvláště připomíná
statného bratra Loužeckého, řezníka, jenž s mo-
tykou v rukou, stoje na střeše u zmíněné studny,
mocným nápřahem bušil do střechy a zdiva
s takovou horlivostí, jakoby bastillu boural.
Třísky litaly kolem, rum se sypal, a prach v ko-
toučích zvedal se při práci jeho. — Ještě př
záři pochodní pokračováno v práci.
Plány k tělocvičně zhotovil dle návrho
prof. dra. Tyrše stavitel Ullmann. Dík ráznosti
a obětavosti Fügnerově dostavěna tělocvična již
začátkem prosince 1863. Od října 1863, kdy
došla smlouva s majitelem Konviktu, až do doby
této nastala nutná přestávka ve cvičení.
Tělocvična „Sokola“ pražského jest antická
basilika o třech lodich, oddělených dvojími ar-
kudami, nad sebou postavenými. Té doby ne-
stávalo ve střední Evropě tělocvičny, jež by
architektonickou výstavností a lepostí provedení
rovnala se budově „Sokola“ pražského.
Velikomyslností a bezpříkladnou obětovnosti
Fügnerovou zbudován „Sokolu“ stánek, jenžv
nádheře a velkoleposti své jest věrným obrazem
ideální mysli budovatele a důstojným pomníkem
národního uvědomění muže, jenž sám provedl,
co jinde celé obce podnikají! Při všem tom byl
tak skromný, že ani heslo „Ni zisk, ni slávu“, za
své přijati nechtěl. Heslo to spojili s jménom
Fügnerovým po jeho smrti jiní.
První spolkové cvičení v nové budově ko-
náno dne 9. prosince 1863 a to beze všech slav-
ností k výslovnému přání Fügnerovu, jenž se
ovací přímo obával a vnitřním vědomím vykona-
ného šlecheného skutku se spokojoval.
Joset Müller
Loužecký
doktor
Tyrš
Ullmann
Fügnerův
Sekol
Evropa
Konvikt
Sokol
29
article
Však nebylo mu souzeno, aby se dleuh
těšil z výsledku obětavosti své a aby odevzdali
mchl jednotě stánek, jím zbudovaný.
Již v jeseni r. 1865 cítil se Fügner nevol-
ným. Jak později vysvitlo, starosti materiální
podkopávaly zdraví jeho, přemáhal se však.
Ještě v říjnu r. 1865 procházel se ulicemi města.
brzo na to však ulehl. Dne 15. listopadu 1865
přikvačila katastrofa — „Sokol“ ztratil otee
svého, národ syna z nejzdárnějších.
Velkolepá účasť všech vrstev národa, b
i příslušníků druhé národnosti, spolků Männer-
gesangverein a Turnverein, na pohřbu Fügne-
rově zřejmě dokázala, jak znamenitým byl Fůg
ner Čechem a vzorným občanem vůbec.
Po smrti Fügnerově osiřelému „Sokolu
nastaly nové starosti. Bylť šlechetný starosta na
stavbu tělocvičny nejen všechno jmění své vy-
čerpal, nýbrž musil i úvěru použiti. Po smrii jeho
nalehali neúprosní věřitelé a hrozil exekuční
prodej tělocvičny. S napjetím všech sil poda-
řilo se sehnati výboru, dík obětavosti uvědomě-
lého občanstva, půjčkami potřebný obnos asi
11.000 zl. k zapravení dluhů pozůstalostních,a
byla dnem 18. srpna 1866 budova výměrem
soudním tělocvičné jednotě pražské „Sokol“ do
vlastnictví připsána.
Nuž a oslavuje-li „Sokol“ pražský čtyřicáté
výročí této krajní vlastenecké obětavosti spolu-
zakladatele svého, zdaž nesplácí aspoň čá-
stečně nesmírný dluh svůj i celého národa
čackému Fůgnerovi, a zdaž není povinností
každého věrného Čecha připojiti se k oslavě té?
Kdo význam tohoto jubilea by neuznával, ten
neměl by slouti ani člověkem, neřku-li Čechem.
Kéž by národ náš, zejmena v nynější době.
vzmáhající se vlažnosti národní a idey všesvě-
tové co nejčastěji takové jubileum slaviti mohl!
Fügner
Čecho
Fügnerův
Sokol
Sokol
spolek MännerSF
SF
zl
30
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. dubna. (Společné mini-
sterské konference.) Dnes dopoledne
v 10 hodin zahájeny ve Vídni společné mini-
sterské konference za předsednictví hr. Golu-
ehowského. Přítomni byli říšský ministr vojenství
ryt. Pitreich, říšský ministr financí bar. Burian,
ministerští předsedové dr. Körber a hr. Tisza,
finanční ministři ryt. Böhm Bawerk a Lukacsa
admirál bar. Spaun. Účelem konferencí jest vy-
řiditi onu čásť společného rozpočtu na r. 1905,
která zůstala nevyřízena na konferencích, jež se
minulý týden konaly v Pešti. Difference týkají
se, jak sděleno svým časem, nákladu na nová
děla. Společná vláda žádá na r. 1905 přispěvek
25 millionů korun, kdežto finanční ministři jsou
ochotni opatřiti pro příští rok jen 15 millionů
V Praze, 23. dubna. (Ne obratnost
hr. Vettra.) Kromě četných poklesků, kterých
se dopustil hr. Vetter jako předseda rakouské
poslanecké sněmovny, »Dzien. Polski« vytýkš
mu i to, že zbytečně prodlužuje sněmovní schůze,
ač ví, že všechno jednání sněmovní jest marné.
Gola
Burian
doktor
Körber
Tisza
Böhm
Lukacsa
Vetter
Praha
Pešť
poslanecký sněmovna
31
article
Jakmile jest jasno — praví »Dz. Pol. « — že
obstrukce trvá dále, nač pak sněmovní schůze
protahovat až do večera. Vždyť presidium vl
dobře, že tím obstrukce nezlomí, ba ani ji ne-
znaví. Bylo by mnohem rozumnější, kdyby se
po přečtení jedné nebo dvou pelie, jakmile by
se ukázalo, že obstrukce trvá dále, schůze ihned
zakončila. Ale hr. Vetter slyšel kdesi, že kdosi
chce obstrukci »zlámat« a proto, ač onen » kdosie
už dávno se přesvědčil, že snahy o zlámáni
obstrukce jsou marny, předsedá dále v potu
tváři pět až šest hodin ve schůzích, v nichž se
předčítají petice. Mohl by si vzíti příklad z če-
ského maršálka kn. Jiří Lobkovice, který po-
každé, jakmile se zjistilo další trvání obstrukc
schůzi ihned skončil a tím předešel všeliké
přikré výjevy.
Z Vídně, 23. dubna. (Spor Ivov
ských akademiků ruských před
řišským soudem.) Včera říšský soud
jednal o sporu lvovských ruských akademi
s universitním senátem a ministerstvem osvěty.
Pol
Vetter
Lobkovic
Vídeň
32
article
Ruští akademikové lvovské university žádsl,
aby se jim vydávaly ruské legilimace a abyp
immatrikulaci mohli slib skládati rusky. Akade-
mický senát žádost jich zamitl, odvolávaje s
na ministerské nařizení z r. 1879, jímž pr
lvovskou universitu jednacím jazykem stanoven
polština. Ministerstvo osvěty, jemuž akademikor
podali stížnost do rozhodnutí akademického
nátu, rozhodnutí to potvrdilo. Před říšskjm
soudem ruskou stížnost hájil dr. Kryžanovak,
jenž prohlásil, že jednáním senátu i minister-
stva osvěty porušena ústavní práva ruských akr
demiků, zaručená jim čl. XIX. zákl. zák. a
Zástupce ministerstva osvěty sekretář dr. Her
ritt hájil rozhodnutí senátu i ministerstva, tvrdí,
že legitimace slouží pouze za průkaz pro ui-
versitní úřady a immatrikulace jest čistě vnitta
akt universitní, takže akad. senát měl prár
držeti se minizterského nařízení z r. 1879.
Nález říšského soudu bude prohlášen v pondět
Kryžanovak
doktor