ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3dd37110-7128-11dc-89cf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 95, place 30, org 22, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
24. dubna 1904. Císlo 114
4 article
ského národa setrvá na své cestě z splněním obou svých požadavků: po důstojném vybudování nynějších vysokých škol českých v Praze a po zřízení druhé české university na Noravě. Bylo před 3. hodinou, když sněmovna od ročila se do úterka. Toho dne vykoná také volby do kvotové deputace. Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod 25 mjn. Čeští poslanci přišli do sněmovny, když schůze byla zahájena. Posl. Choc, Fresl a Klof á volali: »Styďte se! Vykonali jste hezkou biřickou službu! Ať se stydí parlament i vláda.« Posl. dr. Kramář odevzdává předsedovi spisy a hovoří s ním. Posl. Wolf volá: Kramář diktuje a předseda poslouchá. Posl. Choc volá na Wolfa Jste již dávno ve vládní službě? Žatím čtou se doslova došlé spi sy. Posl. Špindler podává pílný návrh, kterým se vláda vyzývá, by dala vyšetřiti velké škody, kter dne 17. t. m způsobily kroupy a průtrž mračen ve Mšeně. Vrbce Roudníku. Vrbně-Podolí. Martiněvsi- Pohořicích a Chorvátci a udělila postiženým obča- nům k uvarování nouze jejich podpory ze státn pokladny. Jiné pilné návrhy podali: Lukscb a sp. stran vyjednávání o vinném clu s Ilalií; — Schuh- mayer a sp. stran železničního pluku, jenž je za- městnán za nynější stávky na uherských dráhách Daszynski stran změny říšského zákona o ná rodních školách.
Vetter Posl Choc Fresl doktor Kramář Wolf Špindler Vrbec Praha Mšeno Podolí Martiněves Pohořice
5 article
Dotazy podali poslanci: Fresl a sp. po zneu- žívání konfiskačního práva st. zastupitelstvem brněn- ským a po konfiskační praxi plzeňské: — Slám a sp. po předloze o náhradách lidem nevinně odsou zeným; — Pernerstorfer a sp. po poměrecl finanční stráže; — Malik a sp. po konfiskaci Hoensbröchova spisu; — Basev a sp. po vypsání práce za rozšířením terstského přístavu; — Brei- ter a sp. po splnění požadavků rakouských železni- čářů a po sestátnění severní dráhy (Ferdinandovy) Eisenkolb a sp. po dr. Böckové odsouzení v Li toměřicích a po poměrech lodivodů na trati labské až po zemské branice a po poměrech přístavních zří- zenců; — Schönerer a sp. po nařízení o bra- neckém kontingentu a jazykové otázce ve vojště (v tomto se žádostí, by ministerstvo vojenství odvolalo známý svůj výnos a dbalo o armádní řeč německou); Ellenbogen a sp. po účinku uherské stávky na státní železnice rakouské; — Iro a sp. po zaká zaném pomníku Bismarkově v Chebo; Ellen bogen a sp. po zaměstnání železni ního pluku rakouského a náhradních záložníků za železniční stávky uherské. Toto zaměstnání je neslýchaným opatřením, protože vojsko odcizuje se svému po volání ve prospěch zpátečnické, nemoderní a ne schopné železniční správy uherské proti jejír zří zencům. Nikdy neprozradila se závislos' Ralouska na Uhersku tak zjevně, jako v tomto případu. Dota zovatelé táží se, jak vláda může omluviti své stávko- kazství a hodlá-li se postarat, aby se nepoužívale státních občanů rakouských bezplatně k železniční službě v Uhrách.
Fresl Malik Hoensbröchův Böck Ellenbogen Ellen Ferdinandov Uhersko Uhry
6 article
Posl. Eisenkolb a sp. podali konečně dotaz. ve kterém žádají, by příbramská báňská akademi byla přeložena do Ústí p. L Čtení došlých spisů trvalo do 1.30 hod. odp Posl. dr. Kramář: Navrhuji, by v úřadním proto kole včerejší schůze byl učiněn dodatek: „Když by president proti zřejmému ustanovení jednacího řádu odepřel prohlásiti po návrhu dra. Stránského mimořádně svolanou schůzi za řádnou a to způso- bem, který se příčí jednacímu řádu a když hlaso- vání o tomto návrhu — proti předpisům jednacího řadu — nechtěl připustiti, hlasovalo se o ná- vrhu dra. Stránského na konec schůze. Budete se diviti, pánové, že právě já, bývalý místopředseda, který sám jsem zde jedncu navrhoval mimořádnou schůzi, v téle věci mluvim. Tehda viděli jsme, že nepostupujeme podle znění jednacího řádu. zastávali jsme však názor, že sněmovna je suverenní, ustanovujíc sobě jednací pořad. Předložili jsme tedy sněmovně návrh a ta jej velkou většinou schválila. Členům presidia bylo tenkrále nadáno padouchů, lotrů a nevím ještě jak. Náš postup třeba mohl býti nazván násilným, ale přece loyálním, nepokrytým a upřím- ným. Nechtěli jsme leč aby sněmovna užila suve renního svého práva.
Posl doktor Kramář Stránský Ústí
7 article
Časy se změnily a nastala tu jiná zvyklost. Byla tu vyhlašována posválnou zásada, že jednací řád má býti zachováván nejen dle plsma, nýbrž také podle Čucha. Jinými slovy: na prave i na levo zachovávána možnost obstrukce. Také to jest stanovisko, které lze zaujati. Trváme na něm, neboť musíme bdíti nad tím, aby nebylo toto stanovisko posunováno svévolným jednáním presidia na prospěch jedné strany proli nám a proti jednacímu řádu. Kdy je mimořádná schůze možná? Dle jednacího řádu lze svolati sněmovnu způ- sebem trojím. Předseda může koncem schůze na- vrhnouti příští schůzi a její pořad. Sněmovna má právo, činili námitky. Nelze-li takovým způsobem svolati schůzi buď prolo, že je to první schůze v nové kampaní, nebo proto, že poslední schůze byl“ k usná- šení neschopnou a president nemohl vzněsti na sně- movnu dotaz, nebo proto, že president pro hlukči jinou věc byl nucen schůzi předčasně skončiti, nežli navrhl den příští schůze — pak předseda ze své vlastní právomoci ustanovuje den přiští schůze a táže ze počátkem této přiští schůze sněmovny, namítá-li něčeho proti jednacímu pořadu jím navrženému. Tim je sněmovně dáno právo, ustanoviti sobě jednací řád.
8 article
Mimořadná schůze je as tato: slovo „mimořádná týká se způsobu svolání, ale nikol schůze samotné. Svolá-li president za souhlasu sněmovny příští schůzi na určitý den s nějakým jed- nacím pořadem a dojde-li zatím k nějaké kalastrofě. na př. k železniční stávce, k živelním pohromám k úmrtí v panovnické rodině nebo zmizí-li náhle mínistr-president (Veselost), má president právo, ai svolal řádně příští schůzi, svolati mimořádnou s ur- čilým jednacím pořadem o nějaký den dříve. Pro jednání v této munoládné schůzi platí však všechna pravidla, jako pro každou schůzi jinou. (Souhlasu Čechů.) Zvláště musí býti čteny všecky došlé spisy Po té stránce nečiní se v jednacím řádě rozdílů pra- žádných.
Čecho
9 article
Proto musíme trvati na tom, že svolání mimo- řádné schůze bylo úplným porušením jednacího řádu poněvadž stalo se současně se svoláním schůze řádné To jest ve zřejmém odporu s jednacím řádem, jako jest to směšné. (Souhlas na lavicích českých.) Proto také pokládáme porušením jednacího řádu, že presi- dent včera nevyhověl žádosti dra. Stránského, by pro- hlásil schůzi za řádnou a dal přečísti došlé spisy. Pro- hlásil-li president návrh dra Stránského nepřípustným. aby rozhodla sněmovna, bylo to také porušením jed- nacího řádu. (Souhlas na lavicích českých.) Nemáme ničeho proti tomu (obrácen k levici), dělejte si, co chcete. Prejudic tento není namířen pouze proti nám nýbrž také proti vám. Chcete-li, aby obstrukce byla takovým způsobem vymitěna, nemáme ničeho proti tomu, my jsme poclivější po této stránce, než-li vy. (Hlučný odpor na levici.) Řečník se opravujea praví: chtěl jsem říci, že jsme upřímnější. My říkáme, chceme změnu jednacího řádu, poněvadž chceme, aby zde stín a světlo byly stejně rozděleny a poněvadž spoléháme ve spravedlnost svých poža- davků tak pevně, že doufáme ve splnění jejich tak cestou řádnou. (Hlučný souhlas na lavicích českých.
Stránský
10 article
Protože však všemi věcmi, které se zde spáchaly, byl takový prejudic zjednán, chci vám dáti příležitost abyste projevili své stanovisko hlasováním a tente případ zvěčnili na věčné časy v úradním protokole. Chcete-li, aby pro budoucnost zjednán byl pro- judic, kterého snad užijeme také my, hlasujte pro mému návrhu. Chcete-li však, aby jednací řád by zachován nejen dle písmeny, nýbrž také dle ducha pak přijměte můj návrh. Po stránce formální navrhuji hlasování die jmen. (Hlučná pochvala na českých lavicích. Předseda lituje, že nemůže vybověti. (Hlučné Oho! mezi Čechy.) Prosím o klid. Nechte mne do- mluviti. Lituji, že nemohu vyhověti přání dr. Kra- máře, neboť považují své včerejší jednání za správné a sbodné s jednacím řádem. (Hlučný odpor mezi Čechy.) . . . Nechte mne přec domluviti. Nevyhověl jsem žádosti posl. dr. Kramáře ve smyslu § 50 za opravu úřadního protokolu a proto pan poslanee
doktor Kramář Čechy
11 article
mohl navrhnouti potaz se sněmovnou. Návrh taký stal se a dám proto o něm hlasovati. Kramářův návrh na jmenovité hlasování je do- statečně podporován, ale hlasováním zamítnut 119 proti 69 hlasům. Posl. hr. Sleruberg: Protestují proti volbě do delegací, včera vykonané. Ták důležité věci nemají se vykonávati způsobem tak frivolním. Skoro celý český klub nehlasova! (Nikoliv »skoro«, nýbrž »celýe klub nehlasoval. Pozn. red.). Podolýkám to proto aby veřejnost viděla, že čeští delegáti nejsou zvolení českými zástupci, nýbrž Němci a velkostatkáři. Zd- stavuji zvoleným delegátům, aby volbu prohlásil tím, že mandáty přijmou. Český lid neuzná je svými zástupci. Nedivím se ničemu již, co vůdcové mlado- čeští konají v důslednosti své, neboť za nimi ne- stojí žádný volič, nestojí lid, nestojí nic, leč sliby které zůstaty nesplněny. Protestují proti velbám. protože nikdo z nás nemohl voliti a zůstavují ná- rodnímu cítění českých poslanců, by přijetím man- dátů do delegací tomuto postupu, který příčí se všemu právnímu citu, dali legální sankci.
Posl Němec Zdeněk
12 article
Posl. Klofáč: V tom jsme všichni svorni, že včerejší volby byly nezákonné. To nebyly žádné volby. Viděli jsme z našich lavic, jak někteří pánt volili třikráte. (Tak jest! u národních sociálů.) Posl. Staněk: Můžeme dokonce jmenovati. Posl. Klotáč: To nebyly volby, to byl švindl. Posl. Frosl : To byl podvodl Posl. Klofáč: Viděli jsme, že někteří páni hla- sovací lístky neodevzdávali sami, nýbrž že je podá- vali jiným lídem a ti je odevzdali. Posl. Choc: Pneumatikou. (Veselost.) Posl. Klofáč: A to že je volba do delegací Řekněte císaři, jak tato delegace byla zvolena. Českému poctivému poslanci není možno jíti do této delegace. Rečník činí na předsedu dotaz, proč, když se hlásil o slovo, mu je odepřel, ačkoliv posl. Pra- dovi slovo udělil Předseda odmítí Flafáčovo tvrzení; del- gační volby provedly se prý správně. Faždý posle ne položil do osudí svůj lístek. Odepření slova vysvětl stenografický protokol. Posl. Choc: Protestovali jsme včera dosti silně proti chování se prosidenta sněmovny. (Hlučná ve selost.) Opakujeme svůj protest proti němu, zvláště ve příčině vykonání voeb do delegací. Ty jsou ne zákonně. Myslím, že můžeme také tvrditi, že oni po- slanci, kteří pokládají volby tyto nezákonnými, man- dátů těchto nepřijmou. Protestujeme ještě jednou rozhodně proti chování se předsedovu a dodáváme. že co jsme včera udělali, uděláme zase, kdyby před- seda porušil jednací řád a že uděláme to také prot změně jednacího řádu navržené Poláky. (Pochvala u národních sociálů.) Následovalo rokování o pilném návrbu posl. dra.
Posl Klofáč Staněk Polák prosidento sněmovna
13 article
Dvořáka na vybudování českých vysokých škol. Posl. dr. Lad. Dvořák: Slavná sněmovno Průhěh debaty o měm pilném návrhu umožňuje mi že mohu ke konci konstatovati, že ani z vládních lavic ani ze sněmovny ani ve veřejnosti nevyskyůl se jediný hlas, který by důvodnost mých žalob do nedostatečné výpravy českých vysokých škol mohl bráti v pochybnost; naopak správnost mých dat byla přiznána. Lituji, že ministr vyučování, který sám býval universitním professorem, nenaše! přile- žitosti, aby zde veřejně prohlásil, zda a v jaké lhůtě a jakým způsobem chee nepopřeným nedostatkům vysokých ško svěřených jeho péčí přítrž učinitil Ministerský předseda učinil sice na počátky de baty o měm pilném návrhu zcela všeobecné prohlá- šeuí, dl kterého prý vláda chová se k českému vy sokému školství stejným způsobem jako k něme- ckému a odvolal se při tom na státní rozpočet, ze kterého prý jest tato stejná péče patrna. Dotkl se tím otázky, která nebyla cílem mé po- slední řeči, neboť mluvil jsem v ní o nedostatcích výpravy českých vysokých škol, při čemž byl jsem ochoten uznati, že také některé vysoké školy něme- cké v jistém směru snad nějaké nedostatky mohly b vykázati. Jen mimochodem uvádím při tom, že tato mnou připuštěná možnost jistých nedostatků není ovšem patrna ze státnického mlčení, které němečt páni poslanci při této debatě zachovávali, nebot kdyby zlořády a nedostatky výpravy německého vy- sokého učení byly skutečně tak naléhavé a kdyby se byly v takovém rozsahu v něm zahnízdily jako se stalo u českých vysokých škol, pak by němečtí páni kolegové nebyli ani okamžik váhali slova uchopiti a stesky své tlumočiti. Ministerský předseda svým tvrzením o domnělé stejné pěči vlády k českému vysokému školství nad- hodil zde otázku, ke které jsem nucen zaujati sta novisko.
Dvořák Posl doktor Lada
14 article
Řeknu hned: Neodpovídá to prostě skutečnostem, že by nakládalo se s vy- sokými českými školami stejně jak s německými! Záleží snad rovná míra v tom. že pro Němce, kteří činí kol 36 proc. všeho obyva- telstva, bylo zřízeno 5 universit, což činí přes 60 proc. veškerých tuzemských universit. Rovná míra vládní péče by vyžadovala, aby vůči 8.461.000 Némců obdrželo 6,000.000 Čechů aspoů dvě třetiny z počtu trvajících universit, tak že by vůči 5německým aspoň 3 české unive sily měly býti zřízeny- Pro 6,000.000 Čechů existuje však jen jediná universita a tuto navštěvuje v jednom semestru prů- měrně 2879 posluchačů, tedy 18 proc. z celého počtu universitních posluchačů rakouských. Naproti tomu navštěvuje pražskou universitu německou průměrně jen 1256 posluchačů, tedy 7.84 proc. všech rakou- ských universitních ,osluchačů, ba v Černovicích zřízena byla universila německá pro 396 posluchačů, tedy pro 2.47 proc. všech po- sluchačů ve státěl Z toho přirozeně plyne, že roční náklad státu největší jest pro university německé; tak na něm. uni- versitu v Praze vypadá dle státního rozpočiu pro rok 1904 z obnosu celkového 1,285.710 K, na jedno ho posluchače tedy průměrně 1023 K, na- proti tomu však na jednoho posluchače če- ské university připadá méně než polo- vice, totiž 457 K. Jak postaráno jest o místnosti č-ských ústavů fakult české university a obou technik českých a jak vyučovací správa také ve směru personálním mačeš- sky chová se k těmto vysokým školám, ukázal jsem zajisté s dostatečnou podrobností v odůvodňovac své řeči.
Němec Čecho Černovice Praha ský ústav fakulta český univerzita
15 article
Pokud jde především o poměr, vlastně ne poměr péče vládní k českým a německým fakul- tám, odborům a ústavům, uvádím následující: Předevší i charakteristické jest jednání vlády při a po koupi slupských pozemků. Těchto po- zemků nabyl stát dle říšského zákona z 22. dubna 1893 č. 75 ř. z. v roce 1894 koupí od král. českého, a to ani za 1/s skutečné ceny pozemků. Zástupci vlády lotiž ujišťovali, že pozemků má býti použito především ke stavbám pro nedostatečně vypravené úslavy české university. R. 1898 byl uči- něn rozvrh, dle kterého mělo býti na slupských po- zemcích 6 českých ústavů universitních postaveno vedle 5 německých a budovy německé techníky. Ale ministerstvo změnilo tento projekt ještě větší měrou v neprospěch českých ústavů, takže měly býti mimo německou techniku ještě 4 německé a jen tři české ústavy býti vystaveny Při tom byly vykázány německým ústavům nej- větší prostory, které zároveň byly nejlépe, totižv dolní části položeny.
16 article
Naproti tomu český chemický ústav byl vytlačen do postranní ulice (do Horské ulice) za německou tochniku a fysiologický a mathematický ústav do- konce až k nalezinci a ke Kariovu! To jest rovná míra min. předsedy! Kdežto německé ústavy jsou důstojných budovách a palácích umístěny, nalezají se české úslavy v místnostech prona- jatých a to v takovém rozsahu, že jenom na ná- je mném za místnosti filosofické, medicinské a the- ologické fakulty platí stát ročně dle státního rozpočtu na r. 1904 až 115.184 K. Kdyby tento obnos byl kapitalisován, bylo by lze z obnosu toho jistě důstojnou novostavbu zřídili Ale ještě dále k stejné míře J. E. Česká právnická fakulta nalezá se Karolinu, v místnostech, jež jsou posměchem před- pisů policie stavební i zdravotní a jež v mé řeči odů vodňovací náležitě byly vylíčeny Totéž platí o místnostech českých tech nil v Praze i v Brně.
Karolina Praha Brno Horská ulice Český právnický fakulta
17 article
V tak bídných místnostech není umístěn žádný německý ústav v celém státě. Česká medicinská fakulta má jen jednu budovu růzu kasárnického, totiž tak zvaný anatomi cký ústav. Naproti tomu německá medicinská fakulta dis ponuje 3 krásnými paláci: anatomickým, chemickým a pathologicko chemickým ústavem a mimo to pou- živá ještě krásného paláce přírodovědeckého ústavu V nemocnici nalezají se německé kliniky v moder- ních pavillonech, naproti tomu pro české byly určeny místnosti nedostatečné, což platí zvláště o české vnitřní klinice, jež byla umístěna v místnostech, které nevyhovovaly německé vnitřní klinice. Ministerský předseda odvolal se na stát n rozpočet, ale tu musím konstatovati, že obnosy, které ve státním rozpočtu k universitním účelům jsou určeny, nejsou vždycky také skutečně vyplaceny k účelům uvedenýma to jest nejzajímavější stránka našeho rozpočtu! Nutné investice pro novostav bu universitních ústavů na slupských pozemeích byly již v r. 1898 říšskou radou po- voleny. Ze všech budov, jež měly býti hotovy, byla na podzim r. 1903 jen budova chemického ústavu hotova. Tyto položky tedy jen v rozpočtu paradují snad proto, aby mohl se minislerský předseda na státní rozpočet odvolat, ale nejsou realisovány, a to my slím, že při rozpočtu jest přece jen blavní věc! V státním rozpočtu pro rok 1902 bylo určeno 150.000 K pro novostavbu elektrotechnického a fysického ústavu české technikyv Praze, ale od té doby se nic nestalo a v rozpočtu na r. 1903 a 1904 i tato uvedená suma pojednou zmizela.
Český medicinský přírodovědecký ústav český technikyv Praga
18 article
Ještě něco zajímavého! Pod litulem 13. § 21. věnovány jsou v státním rozpočtu pro r. 1904 na vzdělání učitel- ských sil na vysokých školách 84.000 s poznámkou, že tato potřeba odpovídá oné roku lonského. Leč jakému účelu byla tato suma, aneb aspoň část její skutečně věnována? Českou universitou byly ministerstvu učiněny mnohé návrhy, kterými byly doporučeny žádosti vý borných absolventů, kteří chtěli se připraviti k do centuře, ale ministerstvo vyřídilo tyto žádosti nepří znivě. K osobním urgencím dal příslušný referení ministerstva vyučování v odpověď, že není již žádné dotace k účelu uvedenému. Když mu bylo vysvětleno, že k tomuto účelu rozpočtově stanovenému dostatek prostředků musí býti k disposici, prohlásil, že ničeho již ne- zbylo, protože z těchto prostředků, které jsou dle rozpočtu věnovány na výcho- vu učitelských sil na universitách — jsou placeni mimořádní professoři universitní a tomu jest skutečně také taka mohl bych uvésti jména professorů, které stát platí z fondu, určeného pro vzdělání učitelských sil na universitách! Toto zneužiti prostředků povolených roz- počlem k určitému účelu, k cíli zcela jinému, pro jehož rozpočtovou úhradu měla vláda v čas pe- čovati, illvstruje nejjasnějí, jaký význam má odvolání se předsedy mi- nísterstva na státní rozpočet a jak to vláda upřímně myslí s výchovou uči- telských sil pro university.
19 article
Rád bych ještě zcela stručně reagoval na po- známku, která jistou částí německé publicistické ve- řejnosti byla učiněna u příležitosti projednání tohoto pilného návrhu. Z nedostatečné výpravy českých vysokých ško chtěl se konstruovati domnělý důsledek, že prý není zřízení druhé české university na čas poněvadž prý předem jest nutno trvající vysoké školy náležitě vypraviti. Zároveň tvrdili pánové s veškerým důrazem, že nejen české, nýbrž i německé vysoké školy, zvlaště prý pražské vysoké školy vykazují mnoho nedostatků Dovolil bych si učiniti k oněm pánům otázku Když německé, zvláště starší německé vysoké školy byly tak nedostatečně vypraveny a tolik nedo- statků vždy vykazovaly, proč pak byly vedl těchto domněle nedostalečné vypra- vlených německých rakouských uni- versit zřizovány stále nové a nove university německé, takže jich dne již pět jest pro Němee zřízeno? Pánové vědí jistě, proč a za jakým úče- lem se to dálo a proto budeme i my tak smělými a budeme pány na těchto cestách následovati. Proto také trváme rozhodně na splnění obo našich požadavků: na důstojné vý- pravě českých vysokých škol v Praze a v Brně a na zřízení druhé české uni- versity na Moravěl Při hlasování pílný návrh Dvořákův pro padí a rokování přerušeno. Posl. Wohlmeier (v dotazu k předsedovi nalehal na odpověď k několika dotazům po dolno rakouské úrazovně. Příští schůze bude v úterý 26. t. m. Na jed nacím pořadu je: 1. volba kvotové deputace; 2. ter nový návrh na místo náhradníka v říšském soudě 3. doplňovací volby do výborů a dvou zapisovatelů 4 1. čtení rozpočtu. Konec schůze ve 2.45 hod. odpol.
Dvořákův Posl Wohlmeier Praha Brno
20 article
Z Vídně, 23. dubna.
Vídeň
21 article Čtyřicet let práce sokolské.
Čtyřicet let práce sokolské. V Praze, dne 24. dubna 1904.
Praha
22 article
Jubileum — — — Slyším již, jak mnohý z laskavých čtenářů si zabručí: „Dejte nám po- koj s jubileem“ a vidím, jak stáhno rty-u výraz znamenající dle slovníku mimiky pohrdavbu sou strast. Avšak, příteli, měj strpení, a dejsi-li skra na skrz prosáknut světoobčanskými zásadami. hlásanými tak často jistými, „také českými stranami, oč, že se mnou se zamyslíš, ponoříš ve vzpomínky, a srdce zaplesá, srovnavší nedáv- neu minulost s přítomností. Nejednáť se o tuctové jubileum, nýbrž o oslavu výroči nejušlechtilejší ze ctností vlasteneckých — krajní obětavosti jednotlivce, jenž prakticky provedl, co jiný chlubně pronesl: „Až do těch hrdel a statků“. „Sokol“ pražský oslavuje čtyřicetiletou pa- mátku postavení své tělocvičny, první to tělo- cvičny sokolské vůbec, zbudované nákladem prvního starosty svého, nezapomenutelného Jindřicha Fügnera, jenž celé své jmění věnoval účelu tomuto.
Fügner Sokol
23 article
Nebude nezajímavo přehledně zmíniti seo tom, za jakých okolností došlo k založení tělo- cvičné jednoty „Sokol“ pražský, mateřskéto jednoty sokolské, neboť události ty znamenaji zrození Sokolstva vůbec, jsouce též důležitou částkou historie znovuzrození českého národa. V létě r. 1861 seznámil se PhDr. Mirosla Tyrš, dlící tehdy v Novém Jáchymově u Křivo- klátu u továrníka Bartelma, s Jindřichem Füg- nerem, nalezajícím se na letním bytu na Svaté, Oba tito mužové, demokraté v nejkrásnějším toho slova smyslu, poznavše se při nahodilé ná- vštěvě Fügnerově u Bartelma, přilnuli k sobě vzájemně ryzím přátelstvím. Tyrš zabýval se již déle myšlenkou založiti český spolek turnéřský. Turnéř ovšem tehdy neznamenalo člena něme- ckého spolku tělocvičného, nýbrž každého, kdo tělocvik vůbec pěstoval. Události na podzim a začátkem zimy 1861 nastalé, urychlily uskutečnění myšlenky Tyršovy. V době této nalezaly se v Praze dva tělocvičné ústavy: Schmidtův v místnosti „u města Pešti“ v Rybní ulici č. 11 a Malypetrův v ulici Panské vedle škol Piaristů. Ježto pak Schmidt byl již tehdy značně chorý a místnosti jeho ústavu ne- vlídné, počalo se mezi žáky jeho mluviti o zalo- žení nového a to utrakvistického spolku tělo cvičného. Dr. Tyrš, známý v kruzích tělocvič ných, byl vyzván, aby ke spolku tomu přistoupi.
Tyrš Bartelmus Füg Svatá Fügnerův Turnéř Tyršův Schmidtův Malypetrův Schmidt doktor Nový Jáchymov Křiva Praha Pešť Sokol
24 article
Dr. Tyrš neodpověděl určitým způsobem k vy- zvání tomuto, nýbrž vyžádal si stanovy tvoříeího se spolku, jež přeložil do češtiny. Zatím sbírány podpisy přiznivců tělocviku. Dotyčná deputace přišla také k tehdejšímu řediteli pražské filiálky vídeňského kreditního ústavu Seutteroviz Lötzenu. Poslednější však přislíbil svou přízeň jen pro ten případ, že nový spolek bude čistě německý. Na to Češi ihned počali škrtati své podpisy z listiny subskripění a na návrh Tyršův prohlásili, že založí tělocvičný spolek český, což přijato bylo u Němců s posměškem, že se če- ský spolek v Praze neudrží. Tím však jen uspíšeno provedení myšlenky Tyršovy. Již dne 17. prosince 1861 podal dr. Eduard Grégr k místodržitelství ke schválení stanovy, dle nichž nový spelek jmenoval se: Tělocvičná jednota pražská. Teprve v opravených stanovách ze dne 13. listopadu 1864 zní název spolku: Tělo- cvičná jednota pražská „Sokol“. Toto označen stalo se k návrhu zemřelého Emanuela Tonnera. později ředitele Českoslovanské akademie ob- chodní. Prvním starostou zvolen k návrhu dra. Tyrše a dra. Grégra Jindřich Fügner, jenž za- kládání spolku vynikajícím způsobem se zúčastnil. Cvičiti se počalo v tělocvičně Malypetrově a to ve středu dne 5. března 1862 o 6. hodině večerní. Nájemného placeno Malypetrovi mě- síčně 60 zl. a cvičeno v pondělí, ve středu a v sobotu od 6.—9. hod. Za hesla jednoty zvo- lena: „Silou k svobodě“ (k návrhu dra. Julia Grégra) a „Tužme se“ (k návrhu dra. Tyrše).
doktor Tyrš Čech Tyršův Němec Grégr Tonner Fügner Malypetrův Malypetr Praha kreditní ústav Seutterovizstán Lötzen Sokol českoslovanský akademie spolek : tělo
25 article
Spolkovým pozdravem bylo z počátku „Zdař Bůh“, záhy však k návrhu br. Em. Tonnera při- jato a ujalo se zvučné a jadrné „Na zdar“. Zajímavo jest také zmíniti se o průběhu první přátelské schůze členů spolku, konané na Střeleckém ostrově ku podnětu starosty Fůgnera dne 27. března 1862. Na schůzce této poprvé použito odznaků spolkových: malé červené ko- kardy s bílým kovovým S uprostřed. Odznaky ty rozděloval sám Fügner, jenž také tehdy s drem. Eduardem Grégrem a Vít. Guthem po- prvé objevili se v červených košilích. Hlavně však pro jinou událost stala se schůzka tato pa- mátnou. Po řečníku dru. Eduardu Grégrovi, jenž kladl důraz na demokratický základ spolku, na volnost, rovnost a bratrství všech členů jeho, povstal starosta Fügner a navrhl, aby na důkaz tohoto bratrství všichni členové spolku jako bratří si tykali. Tak myšlenkou Fügnerovou, s jásotem přijatou, vdechnut ce- lému spolku duch, jenž v žádném jiném spolku nevane a jenž chloubou „Sokola“ byl, jest a bude. Cvičícího členstva přibývalo úžasnou měrou, tak že musili se i v „sále“ samotném svlékati; když pak návalu cvičenců se nevyhovělo ani za- vedením dalších cvičebních hodin v úterý, ve čtvrtek a v sobotu od 7—8 hodin, bylo zřejmo, že nutno jest opatřiti místnosti samostatné, což ovšem výboru způsobovalo nemalou starost. Jak radostně přijata tudíž zpráva, nikým nepřed- vídaná, že starosta Fügner najal sám pro spolel za 1800 zl. ročně sál „U Apolla“ v Ječné ulie č. 27, lze si představiti.
bůh Tonner Fůgner Grégr Vít Guth Fügnerův Sokol U Apollo
26 article
Sál upraven, avšak — nářadí tělocvičné scházelo. Tu neznámý příznivec jednoty zapůjči bezúročně a proti splacení dle možnosti, ku po- řízení nářadí, 1200 zl. Že tímto neznámým nebyl nikdo jiný, než skromný Fügner, věděli ovšem všichni. V sále apollském začalo se cvičiti po ná- rodní slavnosti svatojanské v r. 1862 a sice cvi- čilo již přes 150 cvičeneů. Tu však v únoru r. 1863 stihla jednotu n očekávaná nehoda. Dům „U Apolla“ koupil pro- bešt vyšehradský P. Václav Štule pro školské sestry a jednota obdržela výpověď z nájmu. Ne ztrácela však mysli, neboť zatím byla již pevně zapustila kořeny do všech vrstev českého oby vatelstva Prahy. Uvažováno jednak o upravení místností pivo- varu „U Fáfů“ neb v mikulášském klášteře vedlo ruského kostela v tělocvičnu, jednak nabízeny jednotě pozemky ke stavbě tělocvičny nové. k čemuž však scházely spolku peněžní pro- středky. Pro povahu Fügnerovu význačným jest, ž se vzpíral definitivnímu rozřešení této otázky upravením místností, k jinému účelu určených neuváděje výslovně proč. Ale ukázalo se brzy že zrála v něm myšlenka postaviti jednotě vlastn nádhernou budovu spolkovou. Byl tudíž provisorně najat sál konviktský na dobu od začátku května r. 1863 do konce září 1863. Cvičení zde započalo dne 4. května 1863 Místnost byla však naprosto nedostatečná. V šatně slěl jeden na druhém, v sále jedno družstvo překáželo druhému — cvičeno každý den, celkem v 28 družstvech.
Fügner Apollo Fügnerův Praha U Fáf
27 article
Den po započetí cvičení dne 5. května 1863 konala se schůze výboru, již předsedal, jako obyčejně, Fügner. Tu z nenadání vstal Fügner a oznamoval překvapeným členům výboru, ž zakoupil stavební místo, na němž postaví tělo- cvičnu. Zvěsť ta šla od úst k ústům. Šlechetný čin starostův potvrdil, že neomezená úcta a láska členstva k němu, již dříve chovaná, byla úplně zasloužena. Uzavřena pak s Fügnerem smlouva, na 10 let platná, dle níž měla jednota míti tělocvičnu k volnému používání od 6. do 12. hod. večerní za nájemné 30 kr. z každého zlatého, od činných členů vybraného. Nájemné však nemělo činit méně, než 1500 zl. a více, než 3600 zl. ročně. Stavební místo, Fügnerem zakoupené, v ny- nější Sokolské třídě se nalezajíci, bylo tehdy ze linářskou zahradgu, ohraženou směrem k Sokol ské třídě zídkou, v níž nacházela se dvířka Dviřky sestupovalo se po několika schůdcích do zahrady. Nedaleko dvířek nalezala se studna. táž, která se nachází v koupelně „Sokola“ praž- ského. Dne 2. července 1863 při cvičení proslovi vždy originální Fügner: „Bratří, my jsme Soko- lové, kopejme si sami základy k naší tělocvičně Přijďte zejtra všichni na staveniště.“ S jásotem příjat návrh ten a dne 3. července 1863 přišlo 200 bratří, rozdělili se na čety, shodili kabáty. klobouky a čapky, vykasali rukávy a při zvucích „Naprej“, jež hrála hudba a za hlučného pro- volávání obecenstva na hradbách, tehdy ještč tam se nalezajících, chopili se motyk, rýčů koleček, tu vykopávajíce na mistech, stavby. vedoucím označených, jámy pro základní zdi tam odvážejíce vykopanou zemi aneb bourajíee a kácejíce staré zdivo. Dělnici, pro stavbu na- jatí, zvědavě přihlíželi, s jakým zápalem cho- pili se bratří nezvyklé práce, při čemž ovšen nescházelo ani komických výjevů. Účastníl
Fügner Sokol
28 article
tohoto originálního kopání základů br. Joset Müller, z jehož líčení v památníku „Sekola“ pražského vyňaty tyto řádky, zvláště připomíná statného bratra Loužeckého, řezníka, jenž s mo- tykou v rukou, stoje na střeše u zmíněné studny, mocným nápřahem bušil do střechy a zdiva s takovou horlivostí, jakoby bastillu boural. Třísky litaly kolem, rum se sypal, a prach v ko- toučích zvedal se při práci jeho. — Ještě př záři pochodní pokračováno v práci. Plány k tělocvičně zhotovil dle návrho prof. dra. Tyrše stavitel Ullmann. Dík ráznosti a obětavosti Fügnerově dostavěna tělocvična již začátkem prosince 1863. Od října 1863, kdy došla smlouva s majitelem Konviktu, až do doby této nastala nutná přestávka ve cvičení. Tělocvična „Sokola“ pražského jest antická basilika o třech lodich, oddělených dvojími ar- kudami, nad sebou postavenými. Té doby ne- stávalo ve střední Evropě tělocvičny, jež by architektonickou výstavností a lepostí provedení rovnala se budově „Sokola“ pražského. Velikomyslností a bezpříkladnou obětovnosti Fügnerovou zbudován „Sokolu“ stánek, jenžv nádheře a velkoleposti své jest věrným obrazem ideální mysli budovatele a důstojným pomníkem národního uvědomění muže, jenž sám provedl, co jinde celé obce podnikají! Při všem tom byl tak skromný, že ani heslo „Ni zisk, ni slávu“, za své přijati nechtěl. Heslo to spojili s jménom Fügnerovým po jeho smrti jiní. První spolkové cvičení v nové budově ko- náno dne 9. prosince 1863 a to beze všech slav- ností k výslovnému přání Fügnerovu, jenž se ovací přímo obával a vnitřním vědomím vykona- ného šlecheného skutku se spokojoval.
Joset Müller Loužecký doktor Tyrš Ullmann Fügnerův Sekol Evropa Konvikt Sokol
29 article
Však nebylo mu souzeno, aby se dleuh těšil z výsledku obětavosti své a aby odevzdali mchl jednotě stánek, jím zbudovaný. Již v jeseni r. 1865 cítil se Fügner nevol- ným. Jak později vysvitlo, starosti materiální podkopávaly zdraví jeho, přemáhal se však. Ještě v říjnu r. 1865 procházel se ulicemi města. brzo na to však ulehl. Dne 15. listopadu 1865 přikvačila katastrofa — „Sokol“ ztratil otee svého, národ syna z nejzdárnějších. Velkolepá účasť všech vrstev národa, b i příslušníků druhé národnosti, spolků Männer- gesangverein a Turnverein, na pohřbu Fügne- rově zřejmě dokázala, jak znamenitým byl Fůg ner Čechem a vzorným občanem vůbec. Po smrti Fügnerově osiřelému „Sokolu nastaly nové starosti. Bylť šlechetný starosta na stavbu tělocvičny nejen všechno jmění své vy- čerpal, nýbrž musil i úvěru použiti. Po smrii jeho nalehali neúprosní věřitelé a hrozil exekuční prodej tělocvičny. S napjetím všech sil poda- řilo se sehnati výboru, dík obětavosti uvědomě- lého občanstva, půjčkami potřebný obnos asi 11.000 zl. k zapravení dluhů pozůstalostních,a byla dnem 18. srpna 1866 budova výměrem soudním tělocvičné jednotě pražské „Sokol“ do vlastnictví připsána. Nuž a oslavuje-li „Sokol“ pražský čtyřicáté výročí této krajní vlastenecké obětavosti spolu- zakladatele svého, zdaž nesplácí aspoň čá- stečně nesmírný dluh svůj i celého národa čackému Fůgnerovi, a zdaž není povinností každého věrného Čecha připojiti se k oslavě té? Kdo význam tohoto jubilea by neuznával, ten neměl by slouti ani člověkem, neřku-li Čechem. Kéž by národ náš, zejmena v nynější době. vzmáhající se vlažnosti národní a idey všesvě- tové co nejčastěji takové jubileum slaviti mohl!
Fügner Čecho Fügnerův Sokol Sokol spolek MännerSF SF zl
30 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. dubna. (Společné mini- sterské konference.) Dnes dopoledne v 10 hodin zahájeny ve Vídni společné mini- sterské konference za předsednictví hr. Golu- ehowského. Přítomni byli říšský ministr vojenství ryt. Pitreich, říšský ministr financí bar. Burian, ministerští předsedové dr. Körber a hr. Tisza, finanční ministři ryt. Böhm Bawerk a Lukacsa admirál bar. Spaun. Účelem konferencí jest vy- řiditi onu čásť společného rozpočtu na r. 1905, která zůstala nevyřízena na konferencích, jež se minulý týden konaly v Pešti. Difference týkají se, jak sděleno svým časem, nákladu na nová děla. Společná vláda žádá na r. 1905 přispěvek 25 millionů korun, kdežto finanční ministři jsou ochotni opatřiti pro příští rok jen 15 millionů V Praze, 23. dubna. (Ne obratnost hr. Vettra.) Kromě četných poklesků, kterých se dopustil hr. Vetter jako předseda rakouské poslanecké sněmovny, »Dzien. Polski« vytýkš mu i to, že zbytečně prodlužuje sněmovní schůze, ač ví, že všechno jednání sněmovní jest marné.
Gola Burian doktor Körber Tisza Böhm Lukacsa Vetter Praha Pešť poslanecký sněmovna
31 article
Jakmile jest jasno — praví »Dz. Pol. « — že obstrukce trvá dále, nač pak sněmovní schůze protahovat až do večera. Vždyť presidium vl dobře, že tím obstrukce nezlomí, ba ani ji ne- znaví. Bylo by mnohem rozumnější, kdyby se po přečtení jedné nebo dvou pelie, jakmile by se ukázalo, že obstrukce trvá dále, schůze ihned zakončila. Ale hr. Vetter slyšel kdesi, že kdosi chce obstrukci »zlámat« a proto, ač onen » kdosie už dávno se přesvědčil, že snahy o zlámáni obstrukce jsou marny, předsedá dále v potu tváři pět až šest hodin ve schůzích, v nichž se předčítají petice. Mohl by si vzíti příklad z če- ského maršálka kn. Jiří Lobkovice, který po- každé, jakmile se zjistilo další trvání obstrukc schůzi ihned skončil a tím předešel všeliké přikré výjevy. Z Vídně, 23. dubna. (Spor Ivov ských akademiků ruských před řišským soudem.) Včera říšský soud jednal o sporu lvovských ruských akademi s universitním senátem a ministerstvem osvěty.
Pol Vetter Lobkovic Vídeň
32 article
Ruští akademikové lvovské university žádsl, aby se jim vydávaly ruské legilimace a abyp immatrikulaci mohli slib skládati rusky. Akade- mický senát žádost jich zamitl, odvolávaje s na ministerské nařizení z r. 1879, jímž pr lvovskou universitu jednacím jazykem stanoven polština. Ministerstvo osvěty, jemuž akademikor podali stížnost do rozhodnutí akademického nátu, rozhodnutí to potvrdilo. Před říšskjm soudem ruskou stížnost hájil dr. Kryžanovak, jenž prohlásil, že jednáním senátu i minister- stva osvěty porušena ústavní práva ruských akr demiků, zaručená jim čl. XIX. zákl. zák. a Zástupce ministerstva osvěty sekretář dr. Her ritt hájil rozhodnutí senátu i ministerstva, tvrdí, že legitimace slouží pouze za průkaz pro ui- versitní úřady a immatrikulace jest čistě vnitta akt universitní, takže akad. senát měl prár držeti se minizterského nařízení z r. 1879. Nález říšského soudu bude prohlášen v pondět
Kryžanovak doktor