1
masthead
10. února 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listu
6
article
Památce Julia Zeyera.
Památce Julia Zeyera.
=I na tomto místě slušno vzpomenout
zesnulého básníka. Na každém místě, kde dýše.
kdo kdy podlehl čaromoci jeho umění a obdi-
voval se nádhernému letu perlokřidlé fanlasie
Avšak na tomto místě smím jej uvésti zvlástě
neboť Julfus Zeyer i do sloupců umělecké kri
tiky někdy zašel, ne na dlouho, za to své
lásky a náklonnosti poslušen, sice pouze jako
host, ale i na toho vzpomínáme, nevrací-li se
víc. Ve starém »Lumíru« naleznete v petito-
vých sloupcích tu krátké, tu delší noticky
označené —er, v nichž oznamuje Zeyer slovy
vřelými, mnohdy zanícenými, co právě Chittussi
Myslbek, Mauder, Aleš pracují nebo vystavují
a všechnu svoji temperamentní zaujatost, svů
smysl a cit pro umělecký výtvor a jeho charak-
ter národní vypsal jednou v delší stati, nadšené
a zároveň hněvivé, u příležilosti soutěže o risa
litní skupiny Opery a Dramatu pro budovu Ná
rodního divadla. V ní dal, pokud vím, jedin-
kráte na veřejnost výraz své živé antipatie prot
vídeňské povrchnosti, proti oné, jak ji nazývá
precieuse ridicule. Hlásá, že volbou návrhů Wa-
gnerových, z Vídně pocházejících, stal se »in-
sult bledě, s trůnu svržené královně, v roze-
draném purpuru«, Praze. Pěje potom o »sku-
pinách nádherných, Myslbekových, plných vzletu
a poesie«, o jejich »vysoké kráse« a »divosličné
podobě«, na nichž »spočívá zlatá sluneční záře
čisté ideality a ryze slovanského charakteru.
Zeyer
Julfus Zeyer
Chittussi Myslbek
Mauder
Aleš pracovat
Myslbekův
Wa
Vídeň
Praha
Ná
7
article
Srdce bije v prsou vřeleji při pohledu na tento
skvěle zdařilý náběh ke slovanskému idealu,
v němž se spojuje indická měkkost a helenský
půvab s římskou silou, jednoduchostí a důstoj-
nosti.« Plastika je Zeyerovi »cudné umění«, jež
i při prudkých afektech a pohybech a stupňo-
vaném výrazu promlouvá klidně a velebně.
Soutěž o sochy Lumíra a Záboje diktovala
mu do péra: »Lumír jest mlhovitý neurčitý zjev
a musí býti další budouenosti zůstaveno, aby
se ho zmocnila a jej představila. Myslbek má
mužné síly dost, i zde vykonati dílo neobyčejnět.
A při tom prorokoval i sobě, neboť v nedlouhé
době, co toto psal, básnil svého Lumíra v eyklu
»Vyšehrad« a Myslbek ztělesnil zjev bájného
pěvce ve skupině mostecké. Zeyerův » Vyšehrad«
a Myslbekovy čtyry dvojice na mostě Palackého
patří nedílně k sobě: jsou to nádherné květy,
vypučelé na stonku, z téže půdy a ve stejném
čase vyrostlém a vůně jejich jest zhuštěné
aroma ovzduší na sklonu let sedmdesátých,
jež oba umělci v přátelském sdružení spolu
dýchali. Obě díla vynořila se z téže myšlenkové
oblasti.
Ještě jedno trvalé hnuti mysli Zeyerovy
se v oněch referátech a kritikách hlasitě proje-
vuje: odpor proti každé všednosti a banalnosti.
Karakteristikon každého čistokrevného umělce.
Zeyer
Lumír
Záboj
Myslbek
Zeyerův
Myslbekův
Palacký
Vyšehrad
8
article
Všechna poesie J. Zeyera, až do jeho posledního
vydechnutí, nese se tak vysoko nad zemí, že
ani její dlouhovlající řasy, ni lemem, ni cípem
nedotýkají se prachu ulice. I jeho všechen život
stál povždy mimo rmutný klopot dneška. Iv
rozčíleném víru velkého města dovedl se obto-
čiti jako čarodějným kruhem, a jeho byt byl
šamotou, kterou si vykrášlil bibeloty a po různu
sebranými kusy uměleckými, v nichž naivnost
a upřímnost cenil výš než zevní dovednost. Jeho
verš i prosa, která je veršem, aristokratická po
vznesenost a rytiřská ušlechtilost jeho postav.
všechna koncepce jeho výtvorů jsou neustálými
projevy oné hrůzy a ošklivosti proti obyčejnost
a vůlgaritě
Ani se nedalo jinak očekávat! S první
zprávou o smrti Julia Zeyera a s první proje-
venou bolestí nad shasnutím tohoto magického
strůjee čarodivných světů, jehož říše sousedila
na jedné straně s královstvím Burne-Jonesovým
a na druhé hraničila s kouzelným územím Gu-
stava Morcaua, hned s první bolesti vynořilo s
na povrch heslo: Budiž mu postaven pomník-
Sám sobě postavil již nejkrásnější. Po třice
let na něm budoval a vyzvedl jej vysoko, do
daleka záříci a planoucí bohatstvím orientu
vyvanující vůně, jež omamují a zároveň uná-
šejí. Tento pomník, svoje díla, stavěl do srdcí
našich, všech, které cítí touhu po vytržení
básnickém opojení. Ale my se také chceme
ukázati vděčnými za tento nádherný odkaz,
chceme sobě i jiným, přítomným i budoucím,
osvědčiti znatelně, že básníkův vzlet a jeho
unášivá síla nalezly v nás byt trvalý s hlubo-
kými základy. Co sami máme nejkrasšího, co
on sám s intensivní vřelostí miloval: všechno
umění přivoláváme na pomoc, abychom nezů
stali dlouho dlužníky.
J Zeyer
Iva
Zeyer
království BurneJonesův
9
article
Tento hold budiž vzdán Zeyerovým manům
V samém srdci země, v jeho rodném městě.
k němuž lnul bolestiplnou láskou. Jistě, žese
tak stane. Veliký ohlas, který smrt jeho roz-
vlnila po všem kraji českém, je toho zárukou.
V první chvíli, když se myšlenka památ-
níku zrodila, bylo ustanoveno, že co télesného
zbylo po Juliu Zeyerovi, bude uloženo v hrobce
rodinné, vedle jeho matky. Tam také asi po-
mýsleli postaviti mu pomník. Nyní však duch
jeho drží stráž ve Slavínu vyšehradském, čekaje
příštího druha. Na díle Mandrově a Wiehlově
není více místa než pro pouhý epítaf a vedle
schodové slavby a zarasírgu Genlem věnčeného
není také vhodného místa pro zvlášťní pomník.
Znám však jedno, kam patří. Leží v měst-
ském sadu, v jeho tiché západní polovici, právě
tam, kde druhdy stávala »Zeyerova pila« a v jejt
ohradě rodný domek Zeyerův. Teď jsou tam
pažity a křoviny parku a nehlučné cesty. Tam
také od několika let stojí Wimmrova fontánka,
dokazujíc každému, jak výhodné je místoto
pro plastiku, ne velkých rozměrů, nýbrž pro in-
timní, drobné poetičké dílo. Ne na dlažbu
v rachotivý hluk ulice nebo náměstí, ne v hlu-
čivý shon denního života patří památník poely
samotáře, nýbrž v úpravný koutek ku snění
kontemplaci přistrojený.
Zajistě jest pomník viditelným znamením
slávy a »sláva, řekl E. Delaeroix, není mamostí.
nýbrž ambrosií duší.« A toto jmeno, které nosi
muž, jejž i Zeyer pokrevenskou lůskou miloval.
připomíná mi jeho pomník v zahradě luxem-
burské, kde v tmavé zeleni a mezi přehoušlemi
květů Dalou vyvýšil poprsí velikého a nervos-
ního malíře romantika, jemuž Čas, Sláva a
Apolo ratolesti a věnce přinášejí. Poelovi patre
poětický pomník, nenáviditeli všednosti a obyčej-
nosti dilo poctického vzletu, které by vším, ideou
Zeyerův
Zeyer
Mandrův
Wiehlův
Wimmrův
E Delaeroix
Sláva
Apolo
Slavín
nebo náměstí
10
article
či.
ní
fa
ři
sa
11
article
i zevní koncepci, duchem i každíčkým rysem v
hýbalo se běžné obvyklosti a denní běžnosti.
Zeyer, vím to, jenom s hrůzou zpomínal si těch
kamenných a bronzových figur, jež kde jako
pomníky duševních pracovníků a tvořitelů byl
viděl. Jeho jemná hlava, pevně a šlechticky
uformovaná, jeho měkké, snivé oko, jeho zákmit
úsměvu, klerý nebyl vždy prost ironie nad
pygmejskou materialností okolního světa
vyjde-li z ruky tak šťastné, jako byla
Švabinského, když Zeyera kreslila, věru že
stačí pro všechnu jeho tělesnost. V ní žije
celý člověk, celý poeta. — Čím dále
byl a jest, to vyjádřit a vždy znovu a znova
v nás probouzet k vědomí a obdivu, je úlohou
sugestivného umění plastického i arehitektoni-
ckého. Ne pouhý portrét bych si nejraději přál
pro pomník Zeyerův, ne střízlivou sochu stojícího
nebo sedícího muže, nýbrž památník, který by
dumal se vší svojí poesií v šumivém šelestu
smaragdového okolí, který by vyprávěl, že
J. Zeyer byl povýšený snílek, v jehož duši žila
síla, kterou dovedl evokovati světy nadpozemsko
krásy a třpytivě hravého kouzla, aby se k němu
mohli utikati ti, kdo melanchalii J. M. Plojhara
byli kdy k slzám pohnuti, Zeleným Vítězem na
dšeni a Mahulenou unešeni. Předstaruji si po-
mník Julia Zeyera takový, aby místem, duševným
obsahem, plastickou formou a architektonickou
linií byl všeho daleko vzdálen, co zvěčnělý ne-
náviděl vášnivou silou celé své duše: památník
prostý vší prosy obyčejnosti, všednosti a ša-
K. B. M.
blony.
Zeyer
Švabinský
Zeyerův
J Zeyer
Plojhar
Mahulena
12
article
=Alfrod Seifert, jak bylo již oznámeno, ze
mřel 6. t. m. v Mnichově. Umělecký měsíčník »Kunsi
unserer Zeit«, který vydává F. Hanfstaengl v Mni-
chově, jehož nákladem vyšla velká část Setfertových
obrazů ve fotografiích různých formátů, obsahuje
roku 1896 světlotiskovou reprodukci jeho »Května«
s následující přívětivou karakteristikou: Přirozeně
že Alfred Seifert v tomto díle svoji oslavu mládi
krásy a jarna nemaloval poprve. Celé jeho tvořen
vlastně náleží oběma prvním a v podstalě také s nim
spojenému třetímu momentu. Přímo neuvěřitelné
množství hezkých, tmavookých dívčích hlav vzniklo
pod jeho štětcem, v jiných větších obrazech opěvá
touhu a blaho lásky, často spíše půvabně nežli hlu-
boce, vždy však roztomile a vždy cudně a poeticky.
kdy vyličuje vnady panenské sličnosti. Jeho milo-
stenky mají ponejvíce kostym renesanční, jehož de-
taily látky a krajky, zlaté vyšívání a šperky, jimiž
jejich něžné hlavičky zdobí, dovedl Seifert malovat
se zváštní virtuositou.
Avšak jiná část jeho díla je důležitější a význač
nější. Seifert jest hodnotný genrista a vytvořil ce
lou řadu vážných větších prací, jež jeho jménuzí
skaly zvuk i tam, kde se umění malířovu kladou
vyšší požadavky. »V den Páně« nazývá se Selfertův
kostymový obraz z počátku let osmdesátých; před-
stavuje tlum švarných mladých dívek v kroji 16. sto
leti, jež květinami ověnčené, jarním krajem asi do
kostela jdou. »Marketa u kolovratu«, pár mileneů
v zeleni, su studny«, »jaro lásky«, jsou rovněž hezké
obrazy kostymové, které Seifert v osmdesátých letech
maloval.
Alfrod Seifert
Seifert
Selfertův
Marketa
Mnichov
Kunsi unserer Zeit
13
article
Zároveň s nimi i mnohý výjev moderní, jako
1888 několik hezkých vesničanek v jemně tonované
a velmi dobře studované krajině, jeden z jeho nej
zdařilejších a nejvážnějších obrazů. Jmenuje se »do-
brý přítel«. Týž předmět provedl již roku 1883 sti-
tulem »Ohlíží se?« Také v »touze lásky« (1886
přinesl Seilert dobovému proudu uměleckému svoji
oběť, ukázav, že dovede velmi dobře podatí zjev
člověka a účin světla a vzduchu venku, aniž
by se přiznával ku pleinairistům. Totéž učinilv
»návratu z pole« (1888) a »na slovičko« (1887).
V tomto obraze spojuje znovu jaro, krásu a lásku
mladá dělnice hovoří v kvetoucí zahradě, při plotu,
se svým milým, a stejnou náladu má obraz »důvěr-
nosti« (1886), kde čtyři povídající děvčata sedív
jarní krajině. Z dřívějších dob pochází »návrat
ženců«, postavami bohatý obraz žní a hlavní dílo
Seifertovo onoho období »mimesenger«, Ulupa potul
ných pěvců přišla na panský zámek a nejmladší
nejsličnější přednáší své písně naslouchajícím oby
vatelům hradu, každý z nich po svém způsobu za
ujat a nejvíce mladí manželé v popředí. Tuto krás-
nou skupinu Seifert ostatně opakoval samostatně
pod titulem »lásky slast«. Blaho mladé lásky man-
želské došlo zde v pravdě rozkošným způsoben
svého výrazu.
Seifertův
Seifert
Blaha
14
article
Maliř zkoušel také svoje umění na předmětec
vážnějších: na skupině zpívajících siren, » bilé dámě«-
jejíž strašidelnost velmi případně vystihl, na »Zdrávas
Maria« a j. V mnichovském Skleněném paláci před
nějakým časem měl starou nosičku dříví, dokonalého
realismu, dokazuje tím, že jeho talentu není ani
drsnost a hořká opravdovost života vzdálená. Obraz
vzbudil v uměleckých kruzích oprávněnou pozornost
Rovněž šťastné debutoval na poli malby histo-
rické. Jeho »Filipina Welserovna« (1883) má pozoru
hodné maliřské kvality. Maluje-li A. Seiřert nabá
těla, pak činí to s cudným půvabem, který jest nej-
vyšší chvály hoden. Zvěčňuje-li umělec nezakrytou
krásu ženského těla, neozve se ani z úst nejprud-
nějších jaká výtka.
Vůči neobyčejné plodnosti Seifertově nelze ani
přibližné vyjmenovati úplně všechna jeho díla. Mnohé
z nich arci nepřináší sebou zvláště hlubokou ideu
uměleckou, malíř mnoho hledaný je nucen poptávkám
vyhovět. Zaslouží však chvály u vysoké míře, že vždy
vedle čelných drobných studijních hlaviček a genrů
tvoři obrazy umělecky zdařilé, s láskou a intimnost
propracované obrazy jako »květen« a jiné, z velkých
uměleckých výstav známé.
Maliř
Marius
Filipin
A Seiřert
Seifertův
15
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Rakouské ústavy učitelské a po-
třeby zemí slovanských.
Přede dvěma lety byly nynější ústavy uči
telské se strany říše ohroženy tím, že připra-
vovala se jejich soprava« v tom smyslu, by
naukové vzdělávání kandidatů, ae požadavkůn
čascrtm již dávno nevyhovuje, bylo ještě větši
měrou obmezeno ve prospěch prý praktického
výeviku učitelstva. Není již ve dvou ze mí ch
pojednává se o podobné zpálečnické »opravě«
paedagogií v tom smyslu, by jinak pro městské
jinak pro venkovské školy nastávající učitel
připravovalal
Zatím však nevyhovují státní ústavy učitel
ské ani svým počtem potřebám školství v jed-
notlivých zemích slovanských, ač stát
v době třicetiletí znovuzřízení školatv
obecného měl přece více než dosti času
k tomu.
16
article
Upozorňujeme naše poslance říšské, žez
47 státních ústavův učitelských v zemích n
říšské radě zastoupených jest německých 22a
to v Dolních Rakousích 2 (ve Vídni a v Kremži),
v Horních Rakousích 1 (v Linci), v Salepursku
1 (v Salepurku), v Tyrolsku 2 (v Inšpruku a
v Bolzanu), ve Štyrsku 2 (ve Štyrském Hradci
a v Mariboru), v Korutanech 1 (v Celovei)
v Čechách 8 (v Praze, Budějovicích, Chebu,
Chomutově, Litoměřicích, ve Stříbře, Trutnově
a Liberci), na Moravě 2 (v Brně a v Olomouci).
ve Slezsku 2 (v Opavě a v Těšíně), v Bukovině
1 (v Černovicích). Na všech těch ústavech bylo
loni 2860 kandidátů, letos jest jich 2751, ubylo
tedy proti Ioňsku 109 kandidátů. Nejvíc ubylo
kandidátů v Opavě (43), v Budějovicích (34).
v Chebu (33), v Chomutově (25), v Trutnově
(19), v Litoměřicích (16); za to přibylo jich
ve Štyrském Hradci (26), v Mariboru (17).
v Salepurku (10), v Bolzanu (18). Na jisto sou-
diti lze, že úprava učitelských platů a právních
poměrů měla na počet kandidátů německýeh
v jednotlivých zemích patrný vliv. Kandidátův
ubylo v Dolních Rakousích (10) a v Horních
(3), v Korutanech (7). v Čechách (89), na M -
ravě (14), ve Slezsku (53), za to jich přibylo
v Salepursku (10), v Tyrolsku (1 2), ve Štyrsku
(43), v Bukovině (2).
Dolní Rakousy
Vídeň
Kremže
Horní Rakousy
Salepursko 1
Salepurk
Tyrolsko 2
Inšpruk
Bolzano
Štyrsko 2
Štyrský Hradec
Maribor
Korutany 1
Celovei
Čechy
Praha
Budějovice
Cheb
Chomutov
Litoměřice
Trutnov
Liberec
Morava
Brno
Olomouc
Slezsko 2
Opava
Těšín
Bukovina 1
Černovice
Korutany
Slezsko
Salepursko
Tyrolsko
Štyrsko
Bukovina
17
article
Českých ústavů jest 11 a to 8 v Čechách
a 3 na Moravě. Na těch bylo loni 1711, leto
1753 kandidátů. Přibylo kandidátů tím, že ote-
vřen byl 2. ročník v Poličce, jinak se poče
proti loňsku nezměnil, což má zajisté své př
činy. Polské ústavy jsou 4 a to v Haliči (v Kra-
kové, Krosnu, Tarnově a Řešově. Loni měly 746
letos mají 774 kandidátů. Chorvatský ústav jes
1 (v Arbanasích u Zadru) se 79 kandidáty (lon
91), vlaský též 1 (v Roveredu) se 111 kandi
dáty (loni 105). Ostalní ústavy jsou dvoujazyčné
jeden dokonce trojjazyčný. Nemají tedy Rusíni
Slovinci a Rumuni svých učitelských ústavů
v nichž by se kandidáti pouze jazykem matet
ským vzdělávali. Tak rozdílně pačuje se v naš
říši o vzdělání učitelstva jednotlivých národů
Polskoruských ústavů jest v Haliči 6 (ve Lvově
Stanislavově, Tarnopoli, Samboru, Sokalu a Za
leščikách). Loni měly 1142, letos mají 1178
kandidátů. Přibývá tedy v Haliči kandidátův uči
telských, nikoli však v té míře, jak si toho n
rozhodujících místech přejí a jak po zřízení no-
vých ústavův očekávali.
Mnoho absolventův neoddává se však uči-
telství, nýbrž jiným povoláním. Přibývá tam kan-
didátův i z té příčiny, že je v Haliči nedostatek
škol středních, které mimo to jsou přeplněny
Německoslovinský ústav pro učitele jest jeden
(v Lublani); má 99 kandidátů (loni 102). Slo
vinsko-chorvatsko-italský ústav jest v Kopru. Mě
loni 126, letos má 129 kandidátů (51 v oddě
lení slovinském, 24 v chorvatském a 51 v ital
ském). Tento ústav je pravou kuriositou. Zkou-
šky způsobilosti mohou se tam skládati pro
školy slovinské, chorvatské, vlaské a německé,
ale vyučuje se v něm většině předmětů ně
mecky. Slovanští kandidáti mimo to zakoušej
hrozná příkoří od vlaského obyvatelstva ko
perského.
Rusín
Slovinec
Rumun
Stanislavův
Tarnopoli
Sokal
Čechy
Morava
Halič
Tarnov
jes 1
Arbanas
Zadr
Lvov
Lublaň
východ ústavův
Německoslovinský ústav pro učitel
Sambor
18
article
Jak se rozumí rovnoprávnosti všech ná-
rodů v Rakousku a jak se dbá o vzdělání pří
slušníků jejich k nabytí úřadu učitelského, vi-
děti nejlépe ve Slezsku, v Bukovině, ve Štyrsku,
v Korulanech a v Přimoří. Na opavském ústav
jest čeština pouze povinným » předmětem« a to
jen pro české kandidáty, a přece mohou tam
býti skládány zkoušky dospělosti i pro české
školy. Zkoušky a celé vyučování koná se na
ústavě německy a jen, když čeští kandidáti vy-
konavše německy zkoušku, prokážou, že dovedou
česky mluviti, prohlašují se za způsobilé k vy-
učování na českých školách. Tedy úplně něme-
cky vzdělaný učitel může býti ustanoven učite-
tem na české škole, když vykoná zkoušku z ja-
zyka českého jako předmětu vyučovacího. Po-
dobně je tomu na ústavě v Těšíně, kde je
čeština a polština povinným předmětem pouze
pro kandidáty české a polské a kde skládati se
mohou zkoušky dospělosti i pro školy české a
polské, podobně je tomu v Mariboru, kde je
slovinština pro slovinské kandidáty povinným,
pro německé nepovinným předmětem a kde
přece možno skládati zkoušku dospělosti i pro
školy slovinské. Ještě hůře mají se věci na
ústavech v Celovci, kde je slovinština jen ne-
povinným předmětem a kde se mohou konat
zkoušky dospělosti i pro školy slovinské,
v Černovicích, kde sice maloruština a rumun-
ština jsou předměty jen nepovinnými, ale kde
přece možno konati zkoušky dospělosti i pro
školy rusínské i pro rumunské. V jiných zemích
rakouských platí o zkouškách zcela jiné zá-
sady. Kdo na př. v Čechách chce být učitelem
na české škole, musí vykonati zkoušku dospě
losti česky ze všech předmětů, nejen z češliny.
Rakousko
Slezsko
Bukovina
Štyrsko
Korulany
Těšín
Maribor
Celovec
Černovice
Čechy
19
article
byť z nich třeba vykonal již zkoušku dospělost
na ústavě německém. Tak je tomu na Moravě
v Haliči a v Tyrolsku. V Roveredu na vlaském.
v Brně, Přiboře a v Kroměříži na českých
ústavech, jakož i na všech ústavech polskýeh
a polsko-rusínských jest němčina předmětem po-
vinným, ale zkoušky dospělesti pro školy ně-
mecké nelze na nich skládati. Pro nastávající
německé učitele v celé ríši, pro české v Če-
chách a na Moravě, pro polské v Haliči, pro
chorvatské v Dalmácií a pro vlaské v Tyrolsku
platí jmé zásady než pro nastávající české
polské učitele ve Slezsku, pro rumunské a ru-
sínské v Bukovině, pro slovinské ve Štyrsku
v Korutanech. Na tyto křiklavé poměry mělo by
se již jednou řádně ukázati na místech náleži-
tých, protože jsou paskvilem na vzdělání učitel
stva »národních« škol. Bude možno po letech
uvěřiti, že ještě na konci 19. a na počátku 20.
století byli vzdělávání v Rakousku pro národní
školy české, polské, rustské, slovinské a ru-
munske učitelé na ústavech úplně německých?
Morava
Halič
Tyrolsko
Brno
Kroměříž
Dalmácie
Slezsko
Bukovina
Štyrsko
Korutany
Rakousko
národní škola český
Přibora
20
article
Naše veřejnost se bouří, že nemáme dostatek
českých škol středních a odborných v zemích
koruny české, ale klidně trpí, když na české
školy národní ve Slezsku za učitele dosazováni
jsou po dlouhá léta odchovanci ústavů ryze ně-
meckých, kteži nejsou ani řádně v mateřské
řeči ditek vycvičeni, a proto buď jsou z většiny
k národnímu životu českému k výchově dětí v
duchu národním úplně netečni, anebo pracuji
v duchu nenárodním, cizím, germanisačním.
Volání po českém ústavě učitelském ve Slezsku
je stále hlasem volajícího na poušti, a přece
zajisté ústav takový měl tam býti zřízen dříve
než české gymnasium v Opavě. Učitel je dušl
školy, a jestliže ta duše v české škole ve Slez-
sku, vypěstovaná duchem germánským a ger-
manisujícím, působí v tom duchu, v jakém byla
vypěstována, co můžeme pro český národ od
takové školy očekávati? Jak se může dařiti
vyšším školám českým ve Slezsku, když základní
škola, škola obecná, majíc německy vzdělané
učitele, nepracuje, neb pracovati nemůže tak,
jak by měla a mohla? A co platí o české škole
ve Slezsku, platí rovnou měrou i o škole jiných
slovanských národů v Rakousku. Dokud jejich
škole nebude dán učitel, vychovaný vyučovacím
jazykem jejím, dotud budou střední a jiné vyšší
školy u nich tak bídně na tom, jako jsou
Slezsko
Opava
Rakousko
21
article
dosud. Vidíme to i tam, kde místo němčiny
dusí národní učitelstvo a národní školu jiná.
cizí řeč. V Haliči nemají Rusíni svých ryzo
rusínských ústavů, nýbrž jen buď polsko-rusín-
ské nebo polské s povinnou nebo nepovinnou
maloruštinou. A jak to vypadá v rusínské škole
národní? Učitelstvo v celku buď velmi vlažné,
netečné neb zřejmě straní Polákům. Podobné
nářky slyšeti ve Štyrsku a v Korutanech. Sam
sebou se tedy rozumí, že učitel, má-li s náro-
dem žíti, v duchu národním vychovávati, musí
býti sám v duchu tom vzdělán — samo sebou
nic nepříjde ani zder —
Ještě hůře mají se po této stránce věc
s ústavy pro vzdělání učitelek.
V Rakousku jest všech ústavů 18. Z těch
jest 9 ústavů německých, a to v Dol. Rakou-
sích 2 (oba ve Vídni), v Hor. Rakousích 1 (
Linci), ve Štyrsku 1 (ve Štyr. Hradci), v Če-
chách 1 (v Praze), na Moravě 1 (v Brně), ve
Slezsku 1 (v Opavě), v Bukovině 1 (v Černo-
vicích). Loni měly 1222, letos mají 1204 kan-
didátky. Ubylo jich tedy (v Praze 14, v Brně 4),
ale velmi nepatrně, a i to je s podívením při
stále vzrůstajíeím počtu učitelek i na školách
německých. České ústavy jsou 2 (v Praze a v
Brně) se 402 kandidátkami (loni 347), polské3
(v Krakově, ve Lvově a v Přemyšlu) se 693
kandidátkami (loni 692), vlaský 1 (v Tridentu)
se 166 kandidátkami (loni 135), chorvatský l
(v Dubrovníku) se 143 kandidátkami (loni 148),
dvojjazyčné 2: slovinsko-německý v Lublani se
163 kandidátkami a ústav v Gorici, jenž má
oddělení slovinsko-německé a vlasko-německé
má 143 kandidátek. Rusínských, slovinskýcha
rumunských ústavů pro učitelky není. Nastáva-
jící učitelky pro české školy ve Slezsku (daly
by se za dosavadních poměrů školských ve
Rusín
Polák
Sam
Halič
Štyrsko
Korutany
Rakousko
Dolo
Vídeň
Rakousy 1
Štyrsko 1
Hradec
chy 1
Praha
Morava 1
Brno
Slezsko 1
Opava
Bukovina 1
Brno 4
Krakov
Lvov
Přemyšl
Trident
Dubrovník
Lublaň
Gorica
Slezsko
Český ústav
22
article
Slezsku na prsty spočítat), vzdělávají se tedy
jen buď v Brně nebo v Praze. Učitelky pro
polské školy vzdělávati se musí na ústavech
haličských. A přece je Čechův a Poláků v
Slezsku více než Němců. Rusínské učitelky na-
bývají vzdělání buď na polských ústavech ve
Lvově a v Přemyšlu, kde je maloruština tak
jako němčina jen povinným předmětem, nebo
Cernovieích, kde je maloruština (a rumunština)
dokonce jen předmětem nepovinným.
Ze všeho viděti, že jest o vzdělání učite-
lův a učitelek německých postaráno všude
velmi dobře — majíť polovinu všech ústavů o
vzdělání učitelů a učitelek českých (v Čechách
a na Moravě), polských (v Haliči), chorvatských
(v Dalmacii), vlaských (v Tyrolsku) celkem dobře,
za to o vzdělání učitelův a učitelek českých a
polských ve Slezsku, rusínských, slovinských
rumunských nedostatečně. Rusínův a Slovinců
v Rakousku jest mnohem více než Vlachů
přece tito mají své ústavy učitelské, onino ni-
koli. I v té věci je viděti, že v Rakousku musí
si každý národ (kromě Němců a Vlachů) všecky
kulturní ústavy přímo vynutiti, a jen podle toho,
jakou má sílu, aby si je vynutil, poskytuje mu
jich vláda více méně. Proto jest nejvýš po-
třebno, aby i v této eminentně kulturní záleži-
tosti poslanci čeští ve Vídni vážné slovo pro-
mluvili a nepouštěli ji za žádných okolnosti se
zřetele. I po této stránce slovanské ústavy uči-
telské v nebezpečíl
A—k.
Čechův
Polák
Němec
Rusínův
Vlach
Slezsko
Brno
Praha
Lvov
Přemyšl
Čechy
Morava
Halič
Dalmacie
Tyrolsko
Rakousko
Vídeň
23
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Zimní sporty-
** Zdá se, že v brzku vymizí záhlaví výše po-
ložené z rubriky sportní. Paprsky sluneční opírají se
čím dále tím vydatněji o umazané zbytky zimy v
ulicích a jedině ještě přespolní zprávy o vycházkách
na hory a výletech po lyžích vzbuzují poslední
prchavé představy letošní celkem vydatné zimní kam-
paně sportovní.
** Dnes 10. února pořádá »Rakonský spolek
pro jízdu na lyžích« velké závody na Semerinkuu
Vídně. Dopoledne koná se mezinárodní distanční běh
na lýžích a závody na sáňkách (připuštěny rohačky.
dětské sáňky a pod.). Odpůldne pak jsou závody na
lýžích ve skoku o mistrovství spolku, závod junioru
a hochů.
Rakonský spolek pro jízda
Semerinkuum Vídeň
24
article
Athletika a sportovní hry-
** Klub »Slavoj« v Praze konal valnou
hromadu. Zvoleni za funkcionáře do správního vý-
boru pp.: K. Kadeřábek, E. Bloudil, kapitáni, Fr.
Vdolek, předs., V. Polidar, mistopředs., R. Schneiberg
pokl, B. Sladký, F. Kostomlatský. F. Knytl. A. Rou-
híček, J. Tesařík, Scharrer, A. Demín, Mráz, F. Láb
J. Killinger.
Z oyklistského ruch u.
** Austra Wheel Race«, největší každo-
roční handicap světa, konal se v Melbournu. Jest to
jízda o peněžní ceny. Vítězem v dvoumílovém han-
dicapu Forbes (30 m.) před Morganem (20 m.)
Hůdsonem (210 m.) za 4 m. 197/4 vt. Vitěz obdrže
10.000 K.
Jacguelin, mistr světa, vystupuje při cir-
kusových závodech v cirku Schumanově v Berlíně
na drážce, měřící 60 m.
** Mavor Taylor, černoch, nejlepší ameri
cký letoun, přibude záhy do Evropy za účelem zá
vodění. Startovati bude jednou v Paříži, pak buo
v Nantes neb Lille, v Turině, Miláně, Berlíně. Ka-
dani (match s Ellegardem) a v Londýně. Taylor při-
jede v průvodu trenéra a vezme s sebou manželku
mladou, 18letou černošku.
Čís. 108.
Veškeré dopisy a přispévky buďtež adresorány:
Jan S zutny v Příbrami
Úloha čís. 269 (original).
O. Kunětický na Král. Vinohradech.
K Kadeřábek
V Polidar
R Schneiberg
F Kostomlatský
F Knytl
A Roa
J Tesařík
Scharrer
A Demín
Mráz
F Láb
J Killinger
Forbes
Morgan
Hůdson
K Jacguelin
Mavor Taylor
Taylor
Jan
Král
Praha
Zvolen
Francie
Melbourne
Schumanův
Berlín
Evropa
Paříž
Nantes
Lille
Turin
Milán
Londýn
Příbram
Slavoj
Austra Wheel Race
26
article
Bílý začne a dá 3. tahemn nlat.
Úloha čís. 270. (Reprod.) Valentin Marin v Madrídě
Bílý: Kc7 De3 Sh4 Jf4 Pb4 g4.
Černý: Ke5 Pd5 e4 mat ve 2 tazích.
Oprava: V úložce čís. 262 má státi ještě na hs
černý pěšec a v č. 268 na h4 bílý péšec, jenž omylem
vynechán.
Partie čís. 206.
Hrána v korrespondenčním zápase zemí koruny české
Francouzská hra
Bílý: J. Hostáň v Brzicích. Černý: L. Košur v Lounech
1. e2—e4 e7—e6 2. d2—d4 d7—d5 3. Jb1 —cs
Jg8—f6 4. 64—e5 Jf6—d7 5. f2—f4 c7—c5 6. d4xccn
Jd7xc5 (lépe bylo as Jce a pak vzetí střelcem. Jezden
na c5 překáží působnosti Síš a nestojí výhodně 6.
Jc5 hrával Bardeleben chtěje se vyhnouti Steincouu
útoku Dg4!) 7. Jg1—3 Jb8—c6 8. Sfl—e2 Sf8—e7
(obvyklým jest 8. . . Db6 9. Vbí Jd7 10. Jb5 Sch
11. b4 Se7 12. c3 a6 13. Jd4 a bílý má volnější
hru.) 9. 0—0 f7—f6 10. Sc1——e3 o—0 11. e5xsfe
Ví8f6 12. Kg1—h1 Dds—f8 13. Dd1—d2 b7—be
(na výhodné vyvinutí Ses nezbude času. Lépe Kbs
aby bílý nemohl JXd5 jež připravoval.) 14. Jf3—e5
Je6e5 (Jb4 a Sb7 nelze) 15. f4Xe5 Vf6—f7 (lépe
bylo VXV a De8) 16. VÍIXf7 Dí8Xf7 17. b2—h4l
(hrozí Vft a JXd5) Jc5—e4 18. Je3xe4 d5xe4 19.
Va1—d1 Se7—f8! 20. c2—c4 a7—a5 (tento tah uspíšil
konec, lépe De7 a po 21. De3 Sb7 ač i pak černá hra
stisnénou a bílý bezpochyby by vyhrál.) 21. b4 —b5
(bílý nesní bráti pěšce) Dř7— c?
Valentin Marin
Černá
J Hostáň
L Košur
Jd
Jc
Bardeleben
Steincouum
Jb
VÍIXf
Xf
Dř
Madrída
Brzice
Louny
c 5
e 7
Virginie
Kce 7 jít 3 sh 4 Jf 4 Pb
d 5 3
Vbit Jd
b 7
d 7
c 5
e 2 Sf
Dd
Jb 4
Sb 7
f 7
Vft
JXd 5
c 4
27
article
22. Dd2—d8! a černý vzdal
Partie čís. 207. Králův gambit
Hrána korrespondenčně v roce 1900
Bílý: M. Lange Štětín. Černý: H. Čaro v Berlíně.
1. 62—e4 c7—e5 2. f2—f4 e5f4 3. Dd1—3
(ztráta času.) Dd8—h4+ 4. g2—23 14X23 5. h2x5 g3
Dh4—f6 (silnější bylo De7 s hrozbou 17—15 neb
d7—d5). 6. Dí3—e3 Jb8—c6 7. c2—63 Je8—h6 8.
St1—h3 Jc6—e5 9. d2—d4 Je5—g4 10. De3—e2 d7—
d6 11. Jg1—13 Sc8—d7 12. Sc1—f4 Dí6— 26 13.
Jb1—d2 Sí8—e7 14. 0—0—0 0—0—0 15. Vd1—ei
Vh8—e8 16. De2—c4 f7—f5 17. Sh3xg4 Jh6xg4 18.
d4—d5! Jg4—2? 19 De4—dá! Jí2xchl 20. Ddkxka?
Sd7—b5 21. e4—e5 c7—c6 22. J13—d4 d6)e5 23.
Jd2—c4! Sb5xc4 24. d5c6 Sc4—a6 25. Velxke5
Vd8xd4 26. Ve5xe7 Kc8—d8 27. Ve7—c7 Ve8—e1--
28. Kc1—c2 Vel—e2++ 29. Kc2—ci! (na Kb3 roz-
hodne De6+ 30. Ka3 Va4 ve prospěch černého.)
Ve3—e1+ 30. Kcl—c2 Vel—e2+ a remis věčným
šachem.
Partie čís. 208. Ruská hra.
Iráno na Rusi v uplynulém roce.
Bílý: A. Barfolič.
Černý: V. A. K
1. e2—e4 e7—e5 2. Jg1—f3 Jg8—f6 3. Jí3xKe5
d7—d6 4. Je5—f3 Jf6Xe4 5. d2—d4 d6—d5 6. Sf1—
da Sf8—e7 7. 0—0. 0—0 8. c2—c4 Je4—f6 9. c4 xKd5
Jf6xd5 10. Jb1—c3 Sc8—e6 11. Vf1—e1 Se7—b4 12.
Jís—g5 g7—g6 13. Jg5Xh7! Kg8h7 14. Velxk es)
f7—f5 15. Ve6g6. Kh7g6 16. Dd1Xg4+- Kg6 —hr
17. Sd35+ Vísf5 18. Dg4f5+ Kh7—h8 19.
Je3xd5 8b4—d6 20. Sc1—g5 a černý se vzdal.
(Hlasy z obocenstval-
M Lange
Černá
H Čaro
Velxke
Rus
A Barfolič
Jg
Berlín
d 5
Kb
Kh
d 8
Sd 7
e 4 e
d 4 d 6
Sf 8
b 4
Xg 4 +kg
c 2
Sí
xg
c 6
J 13 — d 4 d 6
5 23
Sb 5 xc 4 24 . d 5 c
Kc 8
d 8 27
c 7
c 2 Vela
e 2 + + 29
e 1 + 30
e 2 +
d 6 4
d 5 6
Sd 35 + Vísf 5 18
h 8
29
article
Čceinosche
nejtepěi Zampa fiské
Čceinosche
nejtepěi Zampa fiské
Chvalně známá
Zampa
30
article
DRIOLI BRANDY
DRIOLI BRANDY
F. Drioli, Zader) všnde k dostání
Drioli
31
title
Medicinální cognac.
32
article
Čstý S. Kapita
Čstý S. Kapita
4,000.00
destilát.
franků.
S Kapita
33
article
MAn
MAn
rRAnu
Sociétě des Propriétašres Vinicoles de Cognac (Spo-
lečenstvo sdružených majitelá vinic v Čognacn)-
Ředitelství: J. 6. Kennet a Ce., Cognac. Založeno 1838.
Hlavní sklad má C. Tran, e. a k. dvorní oLeliod s ca-
jem a rumem ve Vídni, I., WollzvileI.
Odebírati lze ve všech lepších obchodech se zbožím
osadnickým a lahů dkářským.
Vinicoles
jít cognac
Wollzvilei
spo
Čognacn
Vídeň
34
article
Literární zpráva
Literární zpráva
z nakladatelství E. Beauforta.
E Beaufort
35
article
Tento týden vyšlo:
Tento týden vyšlo:
Beaufortova illustrovaná
Beaufortův
36
article
Obecná Kronika
Obecná Kronika
Světové dějiny líčí prof. Jos. Lacina (Kolda
Malinský) seáit po 25 kr. (Možno začíti ode-
bírati kdykoliv po libovolném počtu sešitův.
nikarn ai
a r
profesor
Jos
Lacina
Kolda Malinský
38
article
Svazek sien. Pan Volodyjovskl
Svazek sien. Pan Volodyjovskl
na 18 svazků polotuhé
Bočně se
předplácí ) 3 ZI. 6U KT. vazby o 96 až 100 str.
P. t. odběratelům rozešle se 5, svazek příští týden
Volodyjovskl
ZI
39
article
H. Sienkiewioze
40
article
Ohněm a mečem
Ohněm a mečem
Druhé vydání formátu „Levné illustrované knihovny“
41
article
sešit po 15 kr.
42
article
V.ZDRÁVÍ
V.ZDRÁVÍ
Lidový list veškerého zdravotnictví. Zodpovědný re-
daktor MUDr. Vladjmár Preininger. Spoluredaktoři:
A. J. Šnajdanfova-Čadová, MUDr. Karel Chudoba,
praktický lékař. Inženýr Ludvík Čížek, Josef Klenka
učitel tělocviku. MUDr. Duchoslav Panýrek, odb. lékař.
Z obsahu 2. sešitu: Manželství a dekadence. Studie
dra. V. Waltra. Alkohol jako lék. Uvažuje dr. Jar
Květ. O školním zdravotnictví. Uvažuje A. Schuster
Rozhledy. Úřadní výnosy a předpisy. Drobné zprávy.
Věstník spolkový.
„ZDRAVÍ“ vychází 1. každého měsíce (mimo srpen
září) a předplácí se: ročně 3 zl., půlletně 1 zl. 50 kr.
Ukázky svého nakladatelství na žádost zasíla.
nakladatelství E. BEAUFORTA
v Praze, ll.
MUDr
Vladjmár Preininger
Šnajdanfův
Čadová
Chudoba
Čížek
Klenk
Duchoslav Panýrek
doktor
V Waltr
A Schuster
E Beaufort
Praha