3
masthead
10. února 1901. Číslo 41
5
article
Byltě přítel Blažič rodák jesenický (Assling
a vyzval mine, abych příštího dne s ním jel do
Kraně, kde měl co činiti v jakési pozůstalostní
záležitosti
Byl jsem velmi žádostiv spatřiti Alpy
Hornokrajinské, neboť pověsti o čarokrásnýeh
horských krajinách těch mne zvláštním kouzlem
dávno již vábily, a tak mne pozvání přítelovo
přišlo velmi vhod a já byl již před určenou
hodinou u přítele, odkud jsme se vydali n
cestu k nejbližšímu nádraží státní dráhy.
Mezi jizdou vyprávěl mi Blažič o své do-
movině a o lesním hospodářství ve vysokém po-
hoří, kteréž zevrubně znal; býval ve svém
mládí v praxi u lesního úřadu v Javorníku
(Jauerburg), kdež také později několik let lesním
příručím byl a stal se v tamější krajině zná
mým jako dobrý střelec kamzíků a zvláště za
střelením posledního medvěda v lesích krajinské
průmyslové společnosti proslavil se jako posledn
»lovec medvědů« v Horním Krajinsku.
Hornokrajinský
Krana
Javorník
Horní Krajinsko
6
article
Při vyprávění ubíhala nám cesta rychle
před čtvrtou hodinou odpolední dorazili jsme
k eíli své cesty do Kraně.
Ubytovali jsme se v starém hostinci, poží
vajícím dávno již nejlepší pověsti.
Uloživše své vaky cestovní ve vykázané
nám ložnici, umyli a převlékli jsme se a posil.
nivše se malým zákuskem a sklenicí dolenského
vína s rohyčskou kyselkou, vydali jsme se n
cestu do města, kde prodlením asi jedné ho
diny přitel můj své záležitosti projednal.
Zbývajícího času před večeří užili jsme
k prohlédnutí některých historických památek
kraňských a hřbitova, kde jsme věnovali zvláštní
pozornost hrobu básníka Prešerna, který ne-
sčetným množstvím pěkných květin byl vy
zdoben.
Ze hřbitova jsme se ještě prošli po váb
ném okolí, z něhož otvírá se krásná vyhlídka
na Alpy: na pravo, k východní straně, bylo
viděti hřbety alp Kamnických a na levo, k se-
verovýchodu, vystupovala z temných, hvozdy
pokrytých horských hřbetů majestátní pyramida
»Triglavu«.
Prešerna
Krana
Triglav
Alpa
7
article
Kamnické Alpy i »Triglav« jsou v hořejš
své polovici stále pokryty sněhem a ledem, jenž
z dáli jeví se krásně bilý, jakoby hory ony byly
z křídy vytesány. Ubírali jsme se pomalu zpěo
k svému příbytku, any zatím paprsky zachá
zejícího slunce purpurově barvily běloskvou
temena hor, kterýžto zjev na mne nevýslovný
dojem učinil.
Vrátivše se do hostince, zašlí jsme do jí
delny a usedli u neobsazenéhio stolu.
Jidelna byla prostorná místnost s několik
U jednoho stolu seděli dva mladíci sluš-
ného zevnějšku, oděni v černé čamary; svrch
níky měli závěšené na věšáku.
Byl jsem čamarami poněkud překvapen.
neboť jsem — mimo u několika učitelů v Doln
Krajině — od svého odjezdu z Čech obleku
loho druhu nespatři.
Mladici, dle zdání studující, bavíli se v slo-
vinštině se švarnou služkou, která jim nějaký
popsaný sešit ukazovala.
Mimo tyto hosty seděl ještě v pozad
jizby u menšího stolu starší již muž, jenž
hlavu maje podepřenu o ruku, kouřil a časem
jobě přihýbal z hliněného džbánku pravého
»Dolence«,
Na starochovi nebylo sice nie nápadného,
1č jako kartáč husté a již našedivělé vlasy
mavá, hustá obočí, jež se nad orlím nosem
skoro v jediný oblouk spojovala, na sebe jaks
pozornost obracely.
Mezi tím, co jsme se my zabývali večeil
bavili se mladici polohlasitě s dívkou dále
z úryvku jejich rozmluvy jsme seznali, že sešit
který jim poskytoval látku k zábavě, jest vlastno
ručním rukopisem »nezapomenutelného Prešernas
pbsahující mnohé nyní již obecně známé jeho
básně. Po delší době tichého rozhovoru s dlv-
činou, mezi nímž po očku pohlíželi ke stolu,u
něhož starý muž seděl, povstali, přiblížili se
k němu a představili se jako posluchači práv
na štyrsko-hradecké universitě a požádali jej
zdvořile, aby směli si přisednouti k němu.
Čo
Kamnický Alpy
Triglav
8
article
Tolo jednání mladých pánů nás poněkud
překvapilo, neboť jsme nemohli okamžitě pocho-
piti, proč inteligentní mladíci přejí sobě býti n
blízku starého — a jak vše ukazovalo — zá
lumčivého muže.
Z průběhu zábavy mezi těmito hosty vy
jasnilo se nám však chování studujících úplně
Stařec, jejž mladíci panem mistrem nazý
rali, změřil je nejprv pronikavým zrakem
ačiniv řádný doušek ze svého džbánečku, leda-
byle odvětil, že proti jich přisednuti nic ne-
namítá.
Z počátku hovor vázl, a mistr — jakoby
je z dotěrnosti mládenců netěšil — vypouštěl
selá mračna dýmu ze své dýmky.
Znenáhla však dostali se do hovoruo
Prešernovi, k čemuž zavdal příčinu zmíněný
rukopis, a tu mistr náhle jakoby se změnil,
počal mluviti s nadšením o Prešernovi. Z jeho
úst řinulo se slovo za slovem a jakoby čini
zvětu výčitky za nevděk k velkému básníku,
pouštěl vždy více uzdu svému jazyku.
Prešernov
9
article
Divil jsem se živosti staříka, když pravii
k mladým pánům: »Ano! Vy páni byste nyn
rádí zvěděli něco o doktorovi, ke kterému za
živa málo lidí se přátelsky příblížilo. Po jeho
smrti toužíte, abyste nějaký úryvek z onoho
zkormouceného života zaslechli. Arci, co vás
se týče — nemohu vám zazlívati, neboť vy jste
příliš mladí, a jsem přesvědčen, že náležíte
již onomu pokolení, které bude k svému »vel-
kému básniku« vděčnější, než byli jeho vrstev-
níci, a proto mi možno s vámi o svém přítel
pohovořiti.
Není ostatně mnoho vyprávěti, neboť celá
věc jest velmni krátká. V trudné době posledních
dnů svého života býval doktor každodenním
hostem v tomto hostinci a — chlubím se tím
— býval mým věrným společníkem. Rozumie
pánové? Veliký Prešern býval přítelem mistra
obuvnického ! Sedávali jsme u tohoto stolku až
do pozdních hodin, a mnohá upomínka z mládí
jeho zde proslovena, a mnohá píseň na tomto
stolku sepsána.
Vinu na zmaru štěstí života jeho měla
žena, a ne snad žena zvláštní!. Bylať to dívka
zcela obyčejná, kterou si Prešeren vášnive
oblíbil, a setrval v myšlence, že žádné náhrady
za její ztrátu najíti nemůže. Tato žena zprv
jeho holdování přijímala.
Prešeren
10
article
Když však se záhy vyskytl nápadník, jenž
sobeckým záměrům rodičů — boháčů (otec jej
byl kupcem) spíše vyhovoval, tu všední povah
její nebyla s to vyšinouti se nad obyčejné so
bectví a k hamižnosti rodičů připojila se dcera,
kteráž ve své vypočítavosti po jistém zaopatřent
opustila muže šlechetného a svolila ve spojeni
se šťastnějším sokem jeho, s nímž napotom
v zapomenutí život trávila.
Tato neblahá známost ztrávila život našeho
doktora. Jiný na jeho místě by byl zapomenul
On ale zavřel dívku do duše své tak, že již
z okovů jej svírajících vyprostiti se nedovedl
Tento nešťastný osud, tyto zmařené naděje
zavdaly podnět k sepsání krásných, milostnýci
písní jeho.
Znáte je? Znáte »Momarja«, »Strunam
»Ukazi«, »K slovesu«, »Pod oknom« a j. v.í
Jsou to výlevy rozervané duše, krvácejícího
srdce !«
Umlkl a po chvíli počal chraplavým hlasem
pěti: »Luna sije«. Čím dále zpíval, tím více vy
jasňoval se jeho hlas a zasmušoval se jeho
obličej. Mistr smutně končil:
»Po nje zgubi,
Ako ljubi
Druzga počlo bo srce.-
Pak ustal, zaplatil řád, podal mladíkům
žilnatou pravici a odmítnuv díky za učiněná jim
sdělení, přál dobré noci a odešel.
Také my jsme se sebrali a odešli do své
ložnice.
Dlouho jsem přemítal o tomto setkánís
s podivným přítelem nesmrtelného básníka.
Druhého dne jsme nastoupili zpáteční cestu
do Dolní Krajiny, avšak nejen tenkráte, nýbrž
i v pozdějších dobách, kdykoli jsem zaslechl
o velkém slovinském básníku, vždy bezděky
vzpomněl jsem si na prostého, věrného přítele
v Krani.
Aka
11
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Zajímavé vzpomínky na zesnulého lěchto
dnů vévodu de Broglie a na »bistorickou periodu«
roku 1873, kdy Francie byla by se málem opět stala
královstvím, uveřejňuje »Indépendance Belge«, jež
praví ve svém clánku: Jestliže vévoda de Broglie
nenahradil republiku královstvím, nebyla to chyba
jeho. Když se vrátil z Londýna, kam jej byl pan
Thieru poslal jakožto vyslance a způsobil pád svého
bývalého chefa, snažil se všemožnými prostředky
přivěsti krále nazpět. Bylo to v pověstné periodě o
6. srpna do 5. listopadu 1873. Vévoda de Broglie byo
u vesla a podporoval všemožně návrat hr. Cham-
borda ujišťuje, že jej národní shromáždění většinou
sto hlasů prohlásí za krále francouzského. Hrab
Pařižský navštívil hraběte Chamborda ve Frohsdorlo
a fuse mezi Orleanovci a Bourhony byla botova. Ve
Versaillu byly již zakoupeny parádní kočáry, dvorní
kroje byly objednány a šaty příštích palácových dam
byly dokonce již dodány. V některých vesnicích hro
zíli duchovní svým neposlušným osadníkům: »Po-
čkejte, počkejte! až přijdu král, všechno se změní
ten vám již hlavu napraví.« Ale král nepřišel, poně-
vadž nechtěl. Spiklenci žádali jej o jedinou koncesi
aby uznal aspoň prozatfmně trikoloru. Hr. Chambor
to také slíbil, ale pojednou odvolal svoje slovo
a večer dne 30. října r. 1873 přinesl časopis
Broglie
Belge
Thiera
Hrab Pařižský
Chambord
Frohsdorlo
Francie
Londýn
Cham
Hradec
12
article
»Union«, jeho orgán, památný onen list, v němž
prohlašoval, že toliko s bílým praporem v ruce
vstoupí na trůn, jinak že raději zůstane ve vyhnan-
ství. Vévoda de Broglie, jenž byl všechny tyto in-
triky podporoval, shromáždil ihned va Versaillu mi-
nisterskou radu. Odebrali se k maršálkovi Mac Ma-
honovi a zde usneseno, podržeti vládu a prodloužiti
právomoc presidenta republiky na sedm let. Později
prý se uvidí, co počít. Po skončené ministerské radě
spěchal vévoda de Broglie k hraběti Pařížskému, kdež
byli již vévodové d'Audiffret- Pasquier a Deca zes
Oba žádali hraběte Pařížského, jakožto mluvčí velk
většiny pravého středu, aby se prozatím ujal vladat
ství. Doufali, že mnozí členové levého středu, mezi
nimi též Casimir Pěrier, budou s touto kombinaci
soublasit. Hrabě Pařížský váhal, neboť nechtěl jed
nati proti hraběti Chambordovi a porušiti čestné slovo
jež byl dal před třemi měsíci ve Frobsdorfu. » Hrabě
Chambord nechce«, volal vévoda d'Audiffret Pasquier
»Nyní, monseigneure, náleží jednati vám.«
Hrabě Pařížský pohledl tázavě na vévodu do
Broglie, jenž pravil k němu. »Není to možno
Zakazuje nám to čest. Můžeme toliko prodloužiti
právomoc maršálka Mac Mahona a vyčkati událostí.
Broglie
Mac ma
Audiffret
Pasquier
Dec
Casimir Pěrier
Chambord
Hrabě
Mac Mahon
Frobsdorf
Chambord
13
article
— Navzdor většině sto hlasů v národním shro-
máždění a ačkoli spiklenci douřali, že lid bude
mlčky souhlasit, zhatilo se obnovení království
poněvadž tu nebylo prince, jenž by byl chlěl
přijati korunu. A Bonapartisté? Jásalí radostí
jako celý svět, domnívali se i oni, že království
jest hotovou událostí. Naděje jejich, o nichž se
domnívali, že jsou navždy pochovány, opět ob-
živly. Očitý svědek Eugen Ballevguier vylíčil
výjev, jenž se odehrál v kanceláři bonapartistické
strany, řízené Rouherem. Přítomni byli kromě ji-
ných prine Murat a Théophile Gautier, jenž přibéhl
se zprávou: »List hraběte Chamborda.« Trvá při
bílém praporu a při svém prohlášení a nesvoluje
k nijakým koncessím:« Baron Echasseriaux žádal
Gauthiera, aby list předčítal. Již po prvních slovech
volal jeden přes druhého: »To není možno — to
je smyšlenka — to není pravda.« Ale konečně
musili tomu přece jen uvěřit. Nyní nastal hotový
výbuch jásotu. Zejmena Rouher byl jako posedlý
radostí a dělal špatné vtipy na hraběte Chamborda
Na konec počala celá cüihodná společnost tančit
Rouher tančil auvergnatskou »bourrée«, píše Balley
guier. Když se první rozčilení utišilo, propusti
Rouher svoje stoupence řka: »Pánové, dnes nent
schůze výboru« — a všichni tito spiklenci vyšlisi
na procházku... Doufali, že nyní bude míti čáky
princ Lulu, jenž měl přivržence mezi generály, aie
také jim sklaplo.
Ballevguier
Gautier
Chambord
Echasseriaux
Gauthier
Rouher
Lula
Murat
14
article
= Zajímavý archaeologický nález. V Kerči
na Krymu podniknuto těchto dnů kopání k účelům
archacologickým, při čemž nalezena dlouhá chodba,
na jejímž konci nalezala se prostranná místnost.
Stěny této místnosti ozdobeny jsou malbami, před-
stavujícími výjevy z heroických pověstí řeckých-
V tomto pokoji nalezena vása práce velmi umělé
několik zlatých prstenů a jiné menší šperky, pochá-
zející a třetího stoleli před Kristem. V kopání se po-
kračuje.
= Knlha bohatství. Nejd.sžší nová kniha
jakou doposud spisovatel napsal, připravuje se v
Americe. Má titul: The book of wenlthy. Cena za
výtisk slanovena na 500 l. št. Kniha jest pojednání
o bohatství. Autor chce dokázati, co bohatství uči
nilo pro lidstvo a kterak jeho pomocí člověk zlepšil
svoje poměry. Autorem knihy jest Hubert Baneroft.
ředítel známé nakladatelské firmy v Chicagu a přl-
buzný známého historika Georgea Bancrofta. Slovo
bohatství pojato v nejširším smyslu a obsahuje tož
duševní majetek. Dilo skládá se z deseti svazků
úhrnem o 1000 stranách. Všcchny svazky jsou vá-
zány okázale v těžkém hedbáví. Ke každému svazku
náleží 10 akvarelových skizz a fotogravur v mapě.
Krist
Hubert Baneroft
George Bancroft
Kerč
Krym
Amerika
Chicago
the book of wenlthy
15
article
Některé z těchto map jsou zvláště vzácné, neboť ob
sahují originální kresby slavných umělců, jež získány
se značným nákladem. Toboto dila vyjde toliko
400 výtisků. Prvních 150 výtísků tvoří přepychové
vydání po 500 l. št. Ostatních 250 prodáváno bude
po 2001. st. Bancroft ztrávil několik let bádáním
o tomto předmělu, k čemuž sebral materiál z pů-
vodních pramenů. Navštívil k tomuto účelu Evropu.
Egypt, Palestinu a země východní. Poněvadž »The
book of wentthy« vychází v Americe, jest piřirozeno.
že Spojeným stálům ponechůno tu značné místo.
New-York jest obšírně vylíčen, zejmena jeho míllio-
náři. Je tu nejen vyfíčeno, Fterak svého bohatství
nabyli, nýbrž i kterak toto bohalství v celko Americe
prospělo.
Zajímavý historický ubjev. Dánský je-
den učenec rozluštil záhadný nápis, jenž se nalezá
na jednom z obou lvů, steří střeží bránu starého
Bancroft
Evropa
Egypt
Palestina
Amerika
NewYork
the book of wentthy
16
article
arsenálu v Benátkách. Nápis táhne se jednak v kru
hové čáře kolem plecí, jednak pokrývá boky, a litery
svým tvarem připomínají klinové písmo babylonské
Lvové, zhotovení athénským umělcem v V. neb vl
století před Kristem, pochazejí z Piraeu a Francesco
Morosini po vítězství nad Turky r. 1687 přivezl je
do Benátek. Záhadné ony nápisy pocházejí z XI. sto-
letí našeho letopočtu a byly do prastarého pomníku
vytesány Normany. Nápis zní následovně: »Ahakon
s Alfem, Asmundem a Armem přístavu tohoto dobyli
na rozkaz Harolda Dlouhého a uložili řeckému lidu
jako trest za jeho vzpouru poplatek. Dalk meškal
v dálných končinách, Egil a Ragner válčili v Moest
a Armenii. Aömund vytesal tyto runy pomocí Asgira
Thorleffa, Thora a Joara na rozkaz Harolda Dlouhého
a přes hlučný odpor Řeků.« — Harold, nazván
Dlonhý, meškal roku 1040 se svými loďmi na lou-
pežné výpravě ve Středozemním moři a byl byzant-
ým cisařem Michaelem IV. povolán na pomoc, aby
potrestal Athéňany, kteří mu odpírali poslušnost. Dv
ruky potom však objevil se Harold před Cařihradem
svrhl nástupce císařova a dosadil na trůn byzantin
ský Theodoru a Zoě, jakožto společné vladařky. Te-
prve po dvaceti a jednom roce padl tento odvážný
Wiking v boji proti svému anglickému jmenovei
blíže Slanfordbridge, jen několik neděl před bitvou
u Hastingsu, jíž se Britannie dostala pod normanské
panství.
Krist
Piraeu
Francesco Morosini
Norman
Alf
Dlouhý
Egil
Ragner
Moest
Thor
Řek
Harold
Dlonhý
Michael
Athéňan
Theodor
Zo
Benátky
Cařihrad
Hastings
Britannia
17
article
= Vědecké bádání na středním Borneu
Cestovatel dr. A. W. Nieuwenhuys vratil se ze svo
výpravy, jež trvala půl třetího roku, ze středního
Bornea do Balavie. Na rozhraní říše Saravak objevil
dosud zcela neznámý horský kmen a navštívil kra-
jiny, kam dosud nikdy Evropan nepřišel. Jest to
druhá cesta, kterou tento zasloužilý badatel podníkl
do středního Bornea. První cestu podnikl r. 1895-
štědře podporován společností na podporu přírodol
vědeckých výzkumů v nizozemských osadách. Ohleda.
tehdáž rozhraní vod řek Kapuas a Mahakkam
V červnu 1897 se vrátil, pracoval pak po nějakou
dobu ve velké botanické zabradě v Buittenzorgu
obstaral při tom vydání svého cestopisu »Z Pontia-
naku do Tamarindy«. Druhou cestu podnikl nejprv
v průvodu osadního kontrolora, jenž se však již
v červnu 1899 opět vrátil, kdežto doktor Nieuwen-
huys pronikl dále do nitra Bornen, odkud nyní při-
náší neobyčejné bohatou kořisť zeměpisného a na
rodopisného materiálu.
= Řimský vodovod v Palestině. Francouz
ský duchovní pater German Durand zaslal pařížské
»Académie des lnseriptions« zprávu, že ohledal mo
hotný oblouk antického vodovodu, jenž zásoboval
město a hrad jerusalemský směrem od Belléma vodou
a přepíná údolí Hinna. Nalezl při tom velký počet
římských nápisů, podávajících zprávu o stavbě vodo
vodu. Z těchto nápisů možno zjistit, že tato mohutní
stavba nebyla, jak se dosud předpokládalo, dílem
Pontia Pilata nebo krále Herodesa, nebo dokonc
krále Šalamouna, nýbrž že byl postaven teprve r. 195
po Kr. za císaře Septima Severa z nařízení vojen-
ských inženýrů 10. legte, jež tehdáž ležela posádkou
v Jerusalemě
Zákonltě zapsaná
doktor
A W
Evropan
Francouz
German Durand
Pontius Pilatus
Herodes
Šalamoun
Septimus Severa
Borneo
Kapuas
Buittenzorg
Pontius
Bornen
Palestina
Jeruzalém
Académie desátník lnseription
31
article
KUCHARKÁ.
KUCHARKÁ.
S Illustracemi. — Úprava pokrmů. Cukrovin-
ky. Zavařeniny. Nápoje. Servirování. Ubrou
sky. Kuchyň pronemocné. Velmipochvalné
pozudky: Nár. Listů, Katol. Listů, Plzeň-
ského Obzoru, Politiky, Liter. Obzoru aj.
Vydání obsahující 1504 recepty 2 zl., váz. 2 zl.
40 kr., velké s 2448 recepty 3 zl., váz. 3 zl. 50 k.
Plzeň
50
article
Jeruzalemská ul. č. 11.
kdož navštíviti hodlají oblíbené lázeňské místo Arco.
doporučujeme spis dra. K. Navrátila
klimatieká léčeb-
ná staníce a prů-
vodce po Rivě
jezeře Gardském.
Zajímavý tento opis opatřen množstvím illustrací
jakož i mapkou.
26e7
Cena K 1.2o.
K dostání u všechi knihkupeů, zvlášté pakv
Nakladatelstní dra. ED. BRÉBRA, knihtiskárna
v Praze, v Tůních čis. 8-ll.
K Navrátil
Praha
Arco
56
article
Zeměpis všeobecný.
Zeměpis všeobecný.
224 stran se 75 obrázky v textu, pěkui
vázané 3 K 20 h.
Hlustrovaně Katechismy Naučné (re
daltor V. J. Procházka) populárně psané vychá
zeti budou rychle za sebou v pěkné vázaných svaz
cích. Katechismy naše proberou postupem času vešker
obory věd ve slohu všeobecné přistupném, tak že se
hodí pro knihovnu každého.
Zvláštní prospekt „Il. Kat. Naučných“
zněleme na požádání zdarma.
K dostání v každém knihkupectví, zvláště v n-
3260
kladatelství
V J Procházka
63
article
po kterých byla delší čas poptávka,
vychází právě v novém doplněném
po stránce paedagogické přepracova
ném vydání
v sešitech po 20 hal.
Každý sešlt samostatná ukončená hra.
Dosud vydáno 10 sešitů s obsahem: Seš. 1. Ss-
varie. Seš. 2. Kurando a Spadolino. Seš. 3. Baron Pe-
divin. Seš. 4. Barbaramáš a Medordes. Seš. 5. Kat se-
rinelo. Seš. 6. Korsikanské otroctvi. Seš. 7. Kréma
v lese. Seš. 8, Kleveta. Seš. 9. Tři králové. Seš. 10. Lae-
pežníci na Chlumu.
Ve vydávání se rychle pokračuje.
Při objednávce všech 10 sešitů a zaslání peněn
předem zásilka na venek franko. Na skladě takéu
všech knihkupců, zejmena v nakladatelstni
A. STORCH SYM v Praze,
knihkupectví a antikvariát na Staroměstském náměstí
číslo 20.
3389
Churaví, slabí na plících a žaludku, re-
konvalescenti po těžkých nemocech piji
s nejlepším úspěchem lékaři doporu-
čovaný výživný, posilňující a snadne
stravitelný nápoj
který dodává denné do domů
veškerých čtvrtí a předměstí l-
kárna B. FRAGNERA, c. k
dvorní dodavatel na nárot
Nerudovy ulice. — Te-
lefon 455.
K rychlé výrobě na venkově doporučují se dra
Fragnera připravená zrnka kefirová. Tato nedají se
nahraditi ani suchými, nečistými zrnky ani různé fan-
tasticky pojmenovanými pastilami, fermenty a prášky.
Prospekty zdarma a franko.
3449
Kuranda
Spadolino
Baron
Kleveta
A Storch
Churavý
B Fragner
Fragner
Lae
Chlum
Praha
staroměstský náměstí
Nerudův ulice
Sym
64
article
P. T. rolníkůmy
P. T. rolníkůmy
Vrbové sazenice, které skýtají největší užitek
mokrých a kamenitých pozemcích, nabízím, pokud z-
soba stačí, v každém množství franko s obalem, sta-
nice Roudnice n. L. proti dobírce a sice:
1/1000 sazenie „Urálky“ K 5.—,
1/1000 „ Handlovky K 5.—
1/1000 „ zelené jemné K 5.—
1/1000 „ Konopina žlutá K 4.40.
76
article
1. Zpráva jednatelská.
2. Zpráva pokladniční
3. Rozpočet příjmů a výdajů na rok 1901.
4. Určení přispěvku členského na rok 1901
5. VVolba: čtyr členů disciplinární rady, zkušeb
ních komisařů pro zkoušky advokátské a soudcovské
účetních revisorů.
6. Návrh dra. V. Boučka: a) na zřízení odbor
pro neúplatnou právní pomoc osobám nemajetnýmv
záležitostech, pro které nucené zastupování advokáty
zákonem neni předepsáno; b) na podání petice k
sborům zákonodárným na zrušení § 1. odst. 5.
změnu § 2. odst. 4. zákona ze dne 23. května 187
čis. 121 ř.z.
V Bouček
odbor pro úplatný právní pomoc