ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 36cc4770-6601-11dc-8816-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 132, place 121, org 20, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
10. února 1901.
4 masthead
Číslo 41.
5 article
obyv., Segedin 104.007, Sobotka 83.940, De brecín 73.417. Prešpurk 61944, Hödmezč- Vásárhely 61.200, Kečkeme t 56.997, Ara 53.933, Temešvár 50.860, Kluž 48.027, Velký Varadin 47.645, Pětikostelí 42.423, Nov Pešt 41.179 a Miškou li 41.075. Parlamentní zprávy. Z Vídně, 9. února. (C.-B.) Na denním pořadě pondělní odpolední schůze panské sněmovny je: 1. čtení státní smlouvy s Německem ze dne 30 prosince 1899 o vzájemné ochraně lilerárních, umě leckých a fotogralických děl: — 1. čtení předlohy o knihovním dělení katastrálních parcel a přípust nosti soudního přijímání listin o nabytí malých po- zemků; — 1. čtení zákona o fundovaných banko- vých dluhopisech: — 1. čtení předloby námořni- ckého řádu pro obchodní loďstvo rakouské; — 1. čtení světové smlouvy poštovní, uzavřené ve Washingtoně 15. června 1897. Německá lidová strana podala — dle »Deutschoat. Corresp.« — ve včerejší schůzi 56 ná- vrhů, mezi nimi: o snížení činné vojenské služby ze 3 na 2 leta pro absolv. nižší gymnasisty a rea- listy: — o zrušení zákazu kolportáže; — o zřízení německé university na Moravě; — o zrušení diffe- renční hry se zemědělskými plodinami: — o náhradě obcím za práce v přeneseném oboru působnosti.
brecín Miška Segedin Sobotka Prešpurk Temešvár Kluž Velká Varadin Pětikostelí Vídeň Německo Washington Morava Ara 53.933 panská sněmovna HödmezčVásárhet 61.200 Peštátný 41.179 zákon o fundovaný bankavýchod dluhopis
6 article
Dále pilné návrhy o nouzi v jižní Moravěa změně §S 59. a 60. živn. řádu: — dotazy: po úpravě zákona o nepoctivé soulěží, po opravě plodi- nových burs zemědělských a po zřízení pensijního ústavu pro soukromé úřadníky a zřízence. — Posl. Schönerer podal dotaz, v němž vzhledem ke smutnému stavu pracovních tříd v Rakousku dovo- zuje, že vláda sama má podnikáli hospodářské opravy. neboť to, co je obsaženo v trůnní řeči, je tuze málo, aby se způsobila náležitá změna. Třeba ochranných zákonů pro střední a pracovní třídy; při obchodních smlouvách sluší chrániti výdatně hospodářské zájmy rakouské zvláště naproti Uhrám. Táže se, zda budou podány snémovně záhy příslušné předlohy a zvláště předloha o zabezpečení němčiny jako státní řeči. neboť to prý je nezbytným základem také pro vše- cky ostatní hospodářské 1eformy.
Posl Rakousko Uhry
7 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. února. Rusové o věcech čínských. »Honoe Bpen« v jednání Evropanů v Čině spatřuje přílišnou a zbytečnou krutost, jež ne může dovésti k dobrým koncům. Číňané žádali, aby jim Evropané vrálil aspoň tu část Pekinu, kde je císařský dvůr. aby měli známku, že Evropané skutečně po- mýšlejí na mír. Evropané ale odpověděli zá- porně, čímž prozradili, že čínského čísaře, kdyby přijal jejich podmínku a vrátil se do Pekina, budou považovati za svého zajatce. Císař ne- vrátí se tedy do Pekina a nemůže již proto, že Evropané tu část hlavního města, jež je kaž- dému Čiňanu posvátna, poskvrnili. Cisařské dvory proměněny jsou v kasárny evropskýe vojsk a císař by musil dliti pod jednou stře- chou se surovými německými kaprály. Stav, do kterého vojska civilisované Evropy Pekin uvrhla, nedá se vylíčiti. Chrámy a paláce, které ješté nedávno byly nedostupny i pohledu Evropana, jsou nyní hanebně zprzněny. V tom chrámě, do kterého měl přístup jedině císař, bydlí nyní italský vyslanec se svým personálem. V »chrámě nebes« ubytováno jest anglické vojsko a ve vnitřním dvoře svatyně složeny jsou stohy sena. Nositelé evropského pokroku, hlasatelé nejširší věrské snášenlivosti připominají skutky svým barbary dávno minulých věků. »Naproti takovému nepříteli«, praví ruský list, »je každá zbraň dovolena, a jestliže Evro pané nemohou čínské diplomacii nic jiného vy- tknouti, nežli že prý je falešná a prolhaná, to je za těchto okolnosti tolik, jako kdyby ji dával vysvědčení svatosti. Rusko jako stát upřimně s žádající míru má právo tázati se: kam je chtějí vésti druhě státy a jaké jsou zásady te politiky, jménem které hrozný požár čínského povstání nehasí, nýbrž rozdouvají«.
Rus Evropan Číňan Praha Peking Pekina Evropa Rusko Honoe loupen
8 article
Jazyk ruský při soudech v ruském Polsku. Listy varšavské tyto dni podaly zprávu o rokování, které se vedlo mezi nejvyšším úřady soudními a soudy obecními o uživání ja zyka polského při soudním řízení. Podle zpráv soudův obecních jen v jednom okruhu líčení při soudech obecních konala se v jazyku ruském; ve dvou okresích (v gub. lubelské) částečně v jazyku ruském a ve všech ostatních místech převahou v jazyku polském v gub. pak piotskovské z části v polském z části v německém (l). Většina předsedů smírčích soudů pokládá za nemožno, aby polský jazyk v soudech by omezen. Jen dva soudcové dali votum opačné Jeden se jmenuje Gasmann a druhý Schreiber Tím je dosti řečeno. Nepřitel černozemného Ruska. V 80. letech jeden ruský professor bota- niky a zeměpisu předpověděl, že v XX. stol nejlepší část evropského Ruska, někdejší obil nice Evropy, bude zasypána písky podobně jako Mezopotamie a Egypt, nebude-li v čas proti tomu učiněno opatření racionálným pěstěním lesův zápovědí lesy pustošit. Proroctví to začíná se již naplňovati. Písky hrozně a důsledně zabíraji širší a širší pro- stranství. Boj s nimi je těžký. Mnoho vesnie na Volze a Donu proměnilo za tu dobu sví místa proto, že písky půdu jejich zasypaly obyvatelé byli nuceni hledati si jinou. Jak ve- liká prostranství nejúrodnější půdy tím zničena, není dosud spočteno. Kdo cestoval po černo- zemném pásmu, 20—25 tomu let a nyní, ne- poznává některých krajin, které tehdy poznal. Nu místech, kde rostly melouny, kde se procházel a tučněli opěvaní v ukrajinské poesii voli, lež- nyní hluboké vrstvy písku, jež větry dále roz nášejí Listy ruské vyzývají k zalesnění a umě- lému zavodnění ohrožených krajů, v čemž jes jediný prostředek k jejich zachránění.
Gasmann Schreiber Polsko Rusko Evropa Egypt Písek Volha
9 article
Alkoholism ve Finsku. Některé finské časopisy věnovaly pozornost statistiekým číslicím o těch spoustách, které al- kohol činí v řadách obyvatelstva i v jeho ka- psách. Finsku přináleží druhé místo eo do poctu úmrtí z alkoholismu. Prvé místo zaujímá Belgie, »zaslíbená země kořalen«, kde kořalečníci krčmáři hrají důležitou úlohu při všech mož ných volbách. V Belgii při 612 mill. obyv. z opil ství hyne každoročně 20.000 liií, což jest je- den smutelný případ na 325. Ve Finsku prol. Suksdorf stanoví počet úmrtí z opilství na 6000 ročně, což jest poměr 1 : 420. Na to následuji skandinávské země. Statistik Sundberg udávě, že také ve Švédsku bývá 6000 úmrií z opilství. V Dánsku je poměr poměrně nejpříznivější v Norsku přiznivější. Vůbec v Skandinavii př 10 mill. obyv. bývá ročně na 12.000 úm z opilství, čili 1: 830. Ve Francii z obětí al koholismu jedna přichází na 900, v Anglii Švýcarsku na 1000, v Německu na 1125. Nej skromnější číslo přichází na Rusko bez Finska — 100.000 úmrtí na 135,000.000 obyv. = 1: 1350. Z číslic těch následuje, že alkohol připra- vuje Evropu o několikrát více životů, než vojna a mor. A nejvice řádí v těch zemích, kde jes v obyčeji pokrytecká střídmost. Obracejíce se k hospodářskému významu alkoholismu pro Finsko, listy počítají, že obyva telstvo utrácí na alkohol ročně 30—40 ml mar. a úbytek pracovných sil, které atkoho- předčasně hubí, páčí na 5 mill. mar. ročně.
Sundberg Finsko Belgie Švédsko Dánsko Norsko Skandinavie Francie Anglie Švýcarsko Německo Rusko Evropa ml
10 article
René Henry o dohodnutí anglo něme ckém. Známý publicista a politik (rancouzský pan René Henry, jenž tyto dny dlí v Praze, vyda novou brožuru nákladem »Revge politiquee parlamentaire«, v níž velmi věcným způsobem pojednává o dohodnutí Anglie a Německa v zá- ležitosti čínské a dochází k zajímavým hypo- thésám diplomatickým o všeobecném dobodnuti a společném postupu anglo-německém. Se sta- noviska francouzského znamenalo by toto sblí- žení vážné nebezpečí. René Henry opírá se znamenilou řeč presidenta sněmovny p. Paula Deschanela, pronesenou 10. ledna t. r. ve sněmovně francouzské, kde pan Deschanel upo- zorňoval Francouze a všechny politiky na otázku rakousko-uherskou a na důležitost této otázky pro vnitřní i zahraniční politiku francouzskou René Henry, který patří vedle Andréa Chéra- dama k nejlepším znalcům poměrů střední Ev ropy, zejmena rakouských, zabývá se toutéž otázkou se stanoviska možného dohodnutí anglo- némeckého. Vylíčiv politické a diplomatické styky německo-anglické, jež nastaly, když pomi- nulo dosti příkré střetnuti konkurenčních zájmů anglických a německých v obchodě a zejmena na mori, kde dle slov Viléma II. je budoucnost
René Henry Deschanel Francouz Eva ropa Vilém Praha Anglie Německo André Chér
11 article
Německa, dovozuje Henry, jaký zájem vedl obě strany k nynějšímu sblíženi. Henry cituje četné prameny, jež nasvědčují bedlivému a rozsáhlému studiu záležitostí anglo-německých a vývoje po- sledních událostí. Angličané a Němci podaji si ruce, aby se rozdělili o panství světa. Prušacký pangermanismus a aglický imperialismus ob jevují se na obzoru jako dva mraky, věštl bouře. Henry uvažuje o hrozivosti téchto úkazů. jež jej zneklidňují nejen vzhledem k Francii, ale i vzhledem k Rakousku. Stručně naznačuje snahy pangermanismu »Germania triumphans« a odhaluje perspektivu boje racy germánské ragy slovanské. Nejen Slované, ale i Maďaři jsou zaraženi výbojností pangermanismu. Henry cituje známou řeč Viléma II. v Tangermündu, pronesenou při odhalení pomníku císaře řím- ského a krále českého Karla IV., kde Vilém I se zmínil o snu Karla IV., »založiti říši severní. jejíž jižní hranicí by bylo Labe«.
Henry Angličan Němec Slovan Maďar Vilém II Karel Iva Německo Francie Rakousko Tangermünd český Karel Iva
12 article
Dále velmi pěkně karakterisuje Henry ušlechtilý idealism politiky francouzské, jež pomáhala Polákům a zachraňovala Italii a jež se tak úplně liší od hrabivého a brutálního egoismu Angličanů, chtějících vyhladiti Bury, a Němeů výbojně vše germanisujících. Francie podle názorů Henryových nemá sice pěstovat politiku sentimentální, avšak též nemá býti bez- ohledná a sobecká. Věrná svým vznešeným svobodomyslným tradicím, má zastávati svobodu a práva jiých potlačovaných národů. V ny- nější době ozbrojeného míru, kde pangermanisté a imperialisté pracují ke společnému cíli, mus Francie zvýšiti své síly mravní i materiálnía hráti svou roli v Evropě, obklopiti se spojenci a přáteli. Francie nechce se domoci světového panství, domáhá se volnosti, spravedlnosti pr ostatní národy a chce udržeti rovnováhu evrop- skou. Zejmena musí Francie hledati své přátely mezi Slovany. »Slované středoevropští,« píše René Henry, »naši přátelé Čechové v čele a
Henry Polák Angličan Henryová Slovan René Henry Čecho Bura Francie Evropa Slovan
13 article
Slované jižní s politiky černohorskými získali si naše sympatie. Jsou to národové nezkrotitelní a četní, kteří zaujímají den ode dne větší po- stavení v Evropě.« A dále cituje Henry tato významná slovo Paula Deschanela: »Slované středoevropští a jižní, národové plní svěžesti budoucnosti, obracejí se ke Francii, která je příliš zanedbává.« Henry uvádí kromě všech Slovanů ostatní přátely Francie. Španěly, latin- skou Ameriku, Kanadu, Irčany, Dány a praví »Bylo by krásné i je možné organisovati tak celé hnutí národů silných svými právy a milu- jících svou národní svobodu,« A všechno toto hnutí, posilnění Francie, obrozené uvnitř duchem národním a podporované přáteli a spojenci musí směřovati proti společnému nepříteli, který se zove »nebezpečí německé«. Nebezpečí roste následkem rostoucí vášnivosti a ctižádosti ger mánské i výbojným vystoupením Anglie egoi- stické. »Mějme víru ve Francii, vlasť, která má vyšší poslání, jež musí splniti,« končí René Henry svou znamenitou brožurku, jež v kru- zích politických a diplomatických zajisté vzbud značnou pozornos
Slovan Henry Deschanel Španěl Irčan Dán René Henry Evropa Francie ska Amerika Kanada Anglie
14 article
Nově poměry v Anglil. Se živou zvědavostí se očekává svolán sněmoven anglických. Budou to záležitosti veli kého dosahu, o nichž se bude jednati. V přední řadě jest to otázka transvaalská, jež vnesla v samo ministerstvo neshody které by mohly skončiti krisí. Smě- rodaíné kruhy poznávají, že chybily, když hnaly válku do krajností, nenalézajíce nyní, když se jich egoism poněkud ukojil, dosti rekrutů pro Afriku, a vídouce, kterak vojíní, jichž prapory nebyly ještě povolány k činnosti, se vykupuj ze služby vojenské, poněvadž jim tak činil zákon dovoluje. Ovšem většina země jes ješté velmi bojechtivá, avšak mezi dělnictvem v jisté části střední strany a také ve šlechtě nastala již velká reakce. Všeobecně se přetřásá, že 55.000 muži zůstalo na bojištích a že válka posud ukončena neni. Nespokojenců stále přibývá, a řáda apo- štolů, hlásajících mír, se zvolna přece jen množí. Vláda vidí, že nemá vojáků, aby mohla s prospěchem pokračovati ve válečných opera eích a pokořiti konečně Bury na dobro. o K tomu se pojí obavy a reklamace ob chodníků a průmyslníků, kteří netají se oba- vami před fiskálními opatřeními, jaké bude mí nevyhnutelně v zápětí žádost kanciéře pokladu za povolení dalších 70 millionů sterlingů na válku. Z toho všeho lze souditi na obtíže a kom- plikace, které mohou nastati v době nejbližšía jež učiní zajisté i sněmovní zasedání velmi po- hnutým.
Afrika Bura
15 article
Francouzská výstava v Berlíně. Již jednou jsme zaznamenali, že marký- Noailles, francouzský velevýslanec v Berlíně opusti své místo pro své pokročilé stáří. Dnes můžeme oznámiti, že zprava ta se potvrdila Připravuje se toliž ve francouzském ministerstvu zahraničních záležitostí řada jmenování ve světě diplomatickém a mezi těmi, kteří budou nahra ženi silami čerstvými, nalézá se i markýz No ailles. Jak se s námi sděluje, jsou dva vážní kándidáti pro toto důležnté místo: p. Léon Bourgeois, známý vůdce radikálů francouz- ských, a p. Jules Cambon, nynější zástup Francie ve Spojených státech.
Léon Bourgeois Jules Cambon Berlín Noailles Francie spojený stát
16 article Úprava Botiče.
Úprava Botiče. V záležitosti upravení potoka Botiče svola okresní výbor na Král. Vinehradech na den 9. února schůzí zástupeů všech na úpravě tétc zúčastněných obcí, přizvav k ní zároveň k za- stoupení technického elaborátu regulace Botiče technickou kancelář zemědělské rady král. če škého. Do schůze, kterou řídil referent okres ního výboru p. slav. Al. Bureš, dostavili s za zemědělskou radu pp. stav. r. Němec vrch. inž. Staněk, za král. hl. město Prahu pp. dvor. stav. Tereba, stav. r. Václ a vek vrch. inž. Heinemann, mag. kom. dr- Švejda, za město Král. Vinohrady pp. m. r. inž. Staněk, m. r. JUDr. Jahn a stav. r. Franzl, za město Nuste pp. m. r. Fric řed. JUC. F. Kurka, za město Vršovice pp m. r. Zimmermann a řed. V. Řezníček za obec michelskou p. J. Svoboda, za obe záběhlickou pp. Bartos a Wackermann za obec hostivařskou pp. starosta Černý Krečm er. Předseda p. stav. Bureš sdělil, že schůze byla svolána za tím účelem, aby interessenti usnesli se na tom, jaké stanovisko zaujati by měly zúčastněné obce vůči výnosu ministerstva orby ze dne 17. prosince 1900 č. 19.888, jímž vláda odvolala dřívější svá prohlášení, kterjmi zavázala se přispěti na upravení Botiče padesál procenty veškerého nákladu s úpravou spoje- ného, a jímž vyhrazuje si ve sméru tomto své volně rozhodnutí do doby, až by upravení Bo úiče mělo býti uskutečnéno.
Král Bureš Němec Ing Staněk Tereba Václ Heinemann Švejda JUDr Jahn Franzl Fric F Kurek Zimmermann V Řezníček J Svoboda Bartos Wackermann úič Botič Praha Vršovice kancelář zemědělský rada král Nuste page . m
17 article
V debatě, jež se o výnosu tomto rozpředla vyslovili přitomní své hluboké politování nad tím, že vláda právě v okamžiku, kdy uskutečněn býti má projekt v zájmu veřejném tak eminentně důležitý, od jehož provedení závísí nejenom me- liorace pozemků při Horním toku Botiče, ale i zvláště odstranění zdravotních závad, jež by zdravotní úřady ani v nejposlednější vesnici ne- trpěly, jež však po celou řadu let jsou pravým výsměchem veřejného zdravotnictví v král. hlav městě Praze a v celé řadě obcí s ní souse diefch — původně slíbenou podporu finančn podniku tomuto odepírá. Po živé debatě, ve které toto jednání vlády podrobeno bylo ostré kritice, bylo usneseno, požádati zemský výbor, aby všemi prostředky co nejdůrazněji u vlády zakročil, by dostála původním určitým svým slibům; zemský výbor má býti také požádán, aby k tomu působil, by s prováděním regulace potoka Botiče na účet příspěvku zemského ne- odkladně se počalo.
Praha Botič
18 article
Okresní výbor král.vinohradský byl zmoe něn, aby prostřednictvím deputací, jmenovanýeh z kruhu interessentů na všech příslušných ml- stech s největším důrazem o zachování dřív již převzatých závazků bylo působeno. Dále bylo usneseno, požádati pány poslance na radě říšské, aby s poukázáním na ohromné oběti, které stát přinesl v zájmu upravení Vi- deňky a upravení malého i velkého Dunaje ve Vidni, co nejrozhodněji o to se zasadili, aby ze státní pokladny pro úpravu Botiče takový při- spěvek byl povolen, aby zúčastněným obcím. které, nemají-li propadnouti finanční kala mitě. příspěvky na úpravu tuto slibené, na žádný způsob zvyšovati již nemohou, břemeno, ktere na sebe převzaly, bylo náležitě zmenšeno. Na to skončil předseda p. stav. Al. Bureš schůzi, ujístiv přítomné, že okresní výbor ničeho neopomene, aby záležitost upravení Botiče co nejdríve zdárně byla rozřešena.
Bureš Botič okresní výbor král
19 article Denní zprävy.
Denní zprävy. Parlamentní komise klubu svobo domyslných lidových poslanců če ských ma schůzi v pondělí 11. února o6 hod. odpolední v mistnosti druhého místo- předsedy poslanecké sněmovny dra. Žáčka. Je nutno a nezbytno, by veškeří členové klubu svobodomyslných lidových poslanců českých byli v úterní schůzi poslanecké sně movny přítomni od počátku do konce. — Německá strana pokroková. Ubohá strana německo-pokroková! Z košatého dřive jejího stromu list za listem opadává a pomalu z ní trčeti budou k nebí jen holé větve. Druhdy stranu, jež Rakousko vedla a Rakousku po- roučela, která nominovala ministry své a bez jejíž vůle nesmě! býti obsazen jediný vyšší úřad ve státě — dnes sevrklá, seschlá a poní- žena. Tam to dotáhla. Ovšem druhdy Herbsta Plener, dnes — dr. Funke. Již při volbách do- stala strana ta v Čechách — a zde vzniklaa zde měla hlavní oporu — strašný výprask. Nyní počínají od ní odpadávati i poslanci na její program zvolení. Poroučel se již pan Glöckner, známý parlamentní šašek, který pro Schönere- riány jako by byl vůbec stvořen, petom pan Nowak, a nyní zaslal jí rozvodní list dokonce jeden z vůdců a sice nejtalentovanější ze všech — dr. Pergelt. Zajel si schválně do svého vo- lebního okresu, aby smluvil se tam s důvěrníky svých voličů a ti všickni mu dali svolení, aby z německoliberální strany vystoupil. Otázka jest, ku které se připojí. Z počátku zněly zprávy v ten smysl, že nejraději by se připojilk schönererovcům, to ale bylo pozdějí opět demen
Herbst Plener doktor Funke Glöckner Nowak Pergelt Rakousko Čechy poslanecký sněmovna
20 article
továno. Bezpochyby že vstoupí do klubu ně meckých nacionálů. Na konec nebude míti dr Funke sikoho, koho by vedl. Bude nucen vést sama sebe a bude prý míti i v tom případ práce dost S úpadkem německo-pokroko strany klesá ale jestě také jiný politický faktor který v život veřejný v Čechách po dlouhá lét osudně byl zasshoval, klesá tím za roveň té pražské německé kasino. »Nepolitický« spolei tento, který ale po dlouhou dobu rozhodova ne pouze v této zemi, nýbrž v celé Cislajtanii. dnes povalen leží v prachu. Slávy jeho je konee a konec též politice tajeného prušáctví. Dne bez ostychu nad táborem národních odpůreů našich vlaje prapor všeněmecký a pod něj spěje všechno, co germánsky cítí a germánské má vědomi. — Němčiny co nejméně. U porovnán s minulosti a s minulosti dost nedávnou v ohledu národním poměry u nás valně se zlepšily. Němčina namnoze odtud, kde neme co činiti, vytlačena a jazyk náš dosazen v místa kde na dlouho domnívala se míti němčina pan ství zajištěno. To popříti se nedá. Však přes t dost ještě má útulků, dost se jí uživá i tam kde naprostá toho není potřeba a kde udežuje se jen z bllého zvyku, ze hříšné duševní leni vosti a z nemíslných pokočujících ohledů. Ven s ní odevšad! musí býti našim heslem, zejmena v době nynější, kdy Němci hotoví se k prud- kému výpadu proti nám a kdy bude snad již v nejbližších dnech podniknut útok na nás po- dáním návrhu v říšské radě na zaveden německé řeči státní. Vymýtění něm- činy odevšad, kde tato dosud se trpí a kde my jsme pány, mělo býti vůbec odpovědí naší na zrušení jazykových nařízení. Co se neučinilo hned, proveďme nyní. Rána, namířená na jazy- kové právo naše, musí býti odražena energicky dalším postupem ku předu. Co té němčiny všude u nás zbytečně visí! I v kraji nejčestějším
Funke Němec Rán Čechy
21 article
Zajděte si do některého německéno města zda tam jediný nápis český. Ani na úřa dech. Vstupie do kterého koliv německého ho stince, visí-li tam český list? Rozhlédněte s vůkol po německých nádražích, zda tam jediný český plskát? A co jest německých ve stani cích českých! Aby se tak opovážili na trhu neb na ulici v Mostě, v Žatci, Chebu atd. mlu viti dva setkavší se židé česky! Ukamenoval by je. Naši židé, když se sejdou, až na nékter chvalné výjimky, i v nejčeštější vísce jinak než německy nemluví. Jako by to musilo být. Take my měme právo v mezích své právomoci háji jazyk český a jeho doménu a právo to máme zejmena nyní, kdy odpůrci naši hotoví se, aby ve smělé zpupnosti své nám vnutili jazyk svoj — Ze Sobotky, 9. února. (Zvl. tel »Nár. Listů«.) Méslská rada v Sobotee proje vuje nad úmrtím svého rodáka a výtečného vlastence pana J. L. Turnovského, hlu- bokou soustrast. Frant. Peča, starosta. — Z Libně. Nad úmrtim šlechetného a pro vše dobro vždy nadšeného J. L. Turnov- ského, s nímž v Ú. M. Š. i v »Záb. Li- stech« prožil jsem si polovici svého život budiž mi dovoleno tímto projeviti nejhlubší soustrast. Čest jeho památce a pokoj jehio po peli! Ladislav Hlejtmánek.
turnovský František Peča M Š Hlejtmánek Most Žatec Cheb Sobotka Libeň Turnov
22 article
— Valná hromada Národopisné spo lečnosti českoslovanské konati se bude neděli dne 17. t. m. o 10. hodině dopolední ve velkém sále Umělecké besedy (palác Zemské banky, vehod z Nekázanky) s obvyklým pro- gramem, na kterém je též návrh výboru na změnu stanov. Valná hromada“ jest zároven schůzí všech čtyř vědeckých sekcí, které maj vykonati volbu svých předsedů. — Občanské kluby. Valná schůz Staroměstského občanského klubu v Praze koná se ve čtvrtek dne 14. únor o 7. hodině večerní v restaurantu p. A. So- chůrka v »Kopmance« s obvyklým programem. — Osobní. Ústřední společnost pro historické památky ve Vídni jmenovala dopisvjícím členem pana Edvarda Sochora, architekta a stavilele v Praze — Pan JUDr. Viktor Polák, kandidát advokaci na Král. Vinohradech v Hálkově tř. 44, zanesen by do seznamu obhájců ve věcech trestních. — Pan MUDr. Jos. Schröder zahájí v těchto dnech prax lékařskou ve Studénce ve Slezsku. — Promoce. Pan JUC. Hynek Kubišt z Borohrádku, místodržitelský konceptní praktikant přidělený okresnímu hejtmanství v Taboře, byl v so- botu dne 9. února 1901 o 12. hodině polední na česk universitě Karlo- Ferdinandské v Praze doktorem ve škerých práv veřejně prohlášen — Rodinné zprávy. Pan Vilém Lan správce velkostatku v Hoře Kutné, slaví sňatek svů se slečnou Arnoštkou Pollakovou v úter dne 12. t. m. o 3. hod. odpol. ve Vídeňském Nověn Městě.
so Sochor JUDr Viktor Polák Král Hálkův MUDr Jos Schröder JUC Hynek Kubišt Vilém Lana Pollakův Nekázanka Praha Vídeň Vinohrady Studénka Slezsko Borohrádek Tabora Kutná zemský banka staroměstský občanský klub univerzita KarlaFerdinandský Novět město
23 article
— Úmrtí. Dne 9. t. m. zemřel v Praze pan František Schreckenstein, vrchní správce při společnosti státní dráhy, ve věku 69 let. Zesnulý působil v letech 1854—1868 jako důlní komisa v uhelných dolech společnosti v Banátě, kde odkry četná uhelná ložiska a byl v uznání svých geologicko- hornických vědomostí povolán tureckou vládou n Balkán, kde prováděl kutací práce v letech 1868 at 1872 a odkryl bohaté uhelné doly v Gabrovu a prů- smyku Šipce. Po návratu do Čech jmenován byl n dolech společnosti státních drah báňským referentem a později vrchním správcem dolů v Brandýsku. Roku 1895 uchýlil se do výslužby, avšak přes to zůsta v oboru hornickém až do své smrtí činným. Pohřel koná se v pondělí dne 11. t. m. o 9. hodině dopo- lední z kostela sv. Ludmily na Král. Vinohradech. — Minulý pátek o 2. hod. odpol. zemřela v Praze pan Jindřiška Štiková, rozená Sklenářova, man- želka pana MUDra. K. Štiky, býv. lékaře ve Světl nad Sáz., tchyně člena Národního divadla pana V.J Slukova, v 69. roce věku svého. Zvěčnělá paní byla vzornou, láskyplnou manželkou i matkou, vynikajíc vzácnými přednostmi ducha i srdce. Celý život věno- vala vychování a vzdělání svých dítek i vňoučat Budiž čest její památce! Pohřeb zesnulé konán bude v pondělí dne 11. února t. r. o 10. hodině dopol z ústřední kaple na hřhitově olšanském. — Včera zemřel pan Karel Ulrich, ředitel velkostatku na odpoč., v 88. roce věku. Pohřeb koná se zejtra o3. hod. z chrámu u sv. Mikuláše na Malé straně na hřbitov olšanský
Schreckenstein svatý . Ludmila Král Jindřišek Sklenářův Mudra K Štika V J Slukův Ulrich Mikuláš Praha Banát Balkán Gabrovo Čechy Brandýsek Světl nad Sázava Olšanský státní dráha národní divadlo
24 article
— Umělecká soutěž na návěští pro Iv. slet všesokolský setkala se s neúspěchem, nebot ze zaslaných 13 návrhů nebylo možno žádnému udě- liti první cenu. Porota, záležející z pp. prof. Hynaisa Kouly, Suchardy a Ženíška a dra. Scheinera, jakožto zástupce slavnostního výheru, nedoporučila ani je- diný z návrhů k provedení a přířkla většínou hlasů druhou cenu návrhu s heslem »Zas jednou při sobě« jehož autorem jest Jan Urban a třetí cenu návrhu s heslem »Appell bratrstva«, jehož autorem jest Lud. Vacátko. Páni umělcí, jichž práce cenou poctěny ne- byly, mohou sobě tyto vyzvednouti v advokátní kan- celáři p. JUDra. Jos. Scheinera v Praze, na Václav ském nám. čís. 70. Porota a politováním konstatuje tento slabý zájem českých uměleckých kruhů n podniku tak významném a pro národní věci tak da- ležitém, který soutěží touto a dalšími pokusy t skému umění přichází vstříc. — Vojenský věstník. Podmaršálek Josk Höcksmann-Hochsan, velitel 28. pěší divise, dán do pense a vyznamenán. rytířským křížem Leopoldova řádu a jeho nástupcem stal. se gen. major Chavanne, velitel 37. pěší brigády. Na toto mista dostal se plnkovník Karel Puhl, velitel 12. pěšího pluku a plukovník Török stal se velitelem 12. pluku. Podmaršálek Josef Bach, velitel 7. země- branského okruhu záhřebského, dán do pense a n jeho místo dosazen gen.-major Jiří Čanič, velitel 83. zeměbran. pěší brigády. Gen.-major šl. Edvart Pflügl, velitel 17. jízdní brigády, dán do pense jeho nástupcem stal se hr. Ludvík Breda, velitel 6. husarského pluku: Velitelství tohoto pluku převza podplukovník Jovanovič.
Iva profesor Hynaiso Koula Suchard Ženíšek Scheiner Urban Vacátko Leopoldův Chavanne Puhl Török Bach Čanič Edvart Pflügl Breda Jovanovič Praha Josk HöcksmannHochsan
25 article
— Sčítání lidu. V Lounech bylo dne 31. prosince 1900, přílomno osob: 10.1449 a 63 vojaků, dohromady 10 212 osob z nichž jest 5136 mužských a 5076 ženských. Domů obydlených jest 657, neo- bydlených, nedostavěných a za příčinou veřejné ko- munikace sbořených jest 51, dobromady 708. Roku 1880 napočteno v Lounech 5561 obyvatel 434 domy. roku 1890 napočteno v Lounech 6346 obyvatel a 500 domů. — V obci Krči, sestávající z osad Dolnía Horní Krče a Jalového dvora (okres vinohradský) na- počteno 179 domů, 530 rodin s 2323 obyvateli, oprol 1803 obyva napočitaným v roce 1890. — V Hosti- vaři s osadou Hějem a Miličos em napočitány 162 domy. 715 rodin s 1793 obyv. (r. 1890 1485 obyv.)
Krča em Louny Horní Krč
26 article
— V Braníku napočfeno 210 domů, 715 rodins 3190 obyv., (v roce 1890 186 domů 2334 obyv.). — V Podoli-Dvorcích napočteno letos 187 domů, 801 rodina s 3534 obyv. — V Michli 321 dům, 1438 rodin s 6088 obyv. — Ve Vršovicích 419 domů, 3179 rodin s 13.570 obyv. (v roce 1890 byl ve Vršovicích 337 domů s 8624 obyv.). — V Miko- vicích polit. okres Slané napočleno: roku 1890 124 domy a 1180 obyvatel, roku 1900 155 domů. 299 bytů a 1342 obyvatel; přibylo tudíž v posledním desítiletí 162 obyvatel t. j. 13.74%, vesměs národ- ností české. — V Zeměchách pol. okres Slané napočteno roku 1890 32 domů 313 obyvatel, r. 1900 51 dům 374 obyvatel, vesměs národnosti české přibylo tudíž v posledním desítiletí 61 obyvatel, 19.49%. Příčinou příbytku tohoto ve zmíněných dvou obcích jest rychle se vzmáhající průmyslové a ob- chodní město Kralupy, kdež skoro veškeré obyvatel- stvo z těchto obcí jest záměstnáno. — V Pardu- bicích napočténo obyvatelstva civilního 16.320 osob, vojska 709, dohromady 17.029 osob a 975 domů. Jsou tedy Pardubice, nepočítají-li se pražská před- městí, po Plzni, Budějovicích a Kladnu nejvétším městem českého venkova a největším městem českého východu vůbec — Zobcí předměstských. Městský úřa v Libni oznamuje, že účty ze správy jmění obeo- ního i školního za rok 1900 vyloženy jsou v měst- ské úřadovně číslo 3, po čtrnact dnů, ode dne9. února t. r.
Braník Michle Vršovice Slaný Zeměchy polo Kralupy Pardubice Plzeň Budějovice Kladno Libeň
27 article
— Výstavy. Sbírky Národopisného musea českoslovanského v Praz (na Příkopě 12). jsou dnes v neděli obecenstvu pří- stupny od 9. hod. dop. do 1. hod. odp. bezplatně Hlustrovaný katalog dostali lze u vehodu za 40 nal. — Výroční výstava v Rudollině. P- pravné práce pro lelošní výslavu Krasoumné jed- noty, jež počne jako v roce minulém opět zaťálsem důbna, jsou již v plném proudu. Listiny výstavní byly již rozeslány, reklamace mohou však býti ještě podány správě Krasoumné jednoty do Rudolfina Praze. Mimo to vyloženy jsou potřebné listiny v se- kretariátech Rudolfina jakož i c. k. akademie umění a c. k. umělecko-průmyslové školy. Po vytištění pro- gramu výstavního dodatečně ještě usneseno, žev tomto roce budou přijaty do výstavy opět předměty uměleckého průmyslu moderního. V tomto směru počet předmětů k výstavě povolených není obmezen toliko na dvě díla rozumí se však, že se připust k výstavě jen takové předměty uměleckého průmyslu, jež dosud v Praze veřejně nebyly vystaveny.
Praz Praha národopisný muzeum Rudolfinum Praga Rudolfinum
28 article
— Výstava českých děluměleckých v Pe- trohradě. Nejmladší úspěchy české hudby povzbu- zují přátele naše na Rusí, aby pokusili se o popu- larisaci umění českého v tamějších kruzích také jiných oborů. Tak nejnověji mistr Řepín, znám také našemu obecenstvu vynikajícími svými pracemi v společnosti s gen. Komorosem a prof. Snatkovskijem navrhuje, aby letošní výstavy »Tovaryšstva přenos- ných výstav uměleckých v Petrohradě« zúrastnilo s také české umění nejlepšími reprodukcemi a uměle- ckými publikacemi, jako jsou vydání Pirnera, Ma- rolda, Muchy, Úprky, Jansy. Manesa, Holá rka, Je- neweina, alba a premie Umělecké besedy, Volných směrů, publikace o velkých našich výstavách a vy- nikajících historických památkách (Belvedere, Ame- riku Diezenhoferovu) atd. Navrhovatelé jsou přesvěd- čení, že toto účastenství přispěje valně k poznání českého umění a uměleckých snah našeho národa spolek českých knihkupců převzal ochotně kollekci děl těch uspořádatí a do Petrohradu expedovat Všechny zásilky, jež třeba brzo dodati, neb výstava počíná dne 25. února dle řec. kal., přijímá knihku- pectví Burslk a Kohout v Praze. Bližší informac sdějí na požádání ochotně ústně mezi 9.—10. hod. dop. p. F. Kohout v témž závodě.
profesor Snatkovskij Pirner Mucha Úprka Jansa Diezenhoferův Rus Řepín Petrohrad Ma ame Praha Belveder
29 article
— Sbírky dra. Emila Holuba. Kdo pama- tuje se na obsáhlé sbírky přírodovědecké na výstav dra. Holuba r. 1892, táže se zajisté, co se s nimí stalo. Největší jich díl rozptýlen jest na nejrůznější strany, neboť do nynějška obdaroval dr. Holub velmi cennými a pro kabinety již úplně upravenými a mon- tovanými kollekcemi neméně než 413 škol a museji. Také naše museum království českého chová velmí cenné kusy, jakož i celá řada škol pražských. V době poslední podíleny byly zvláště školy na Moravě, kde p. dr. Holub pořádal četné přednášky. Předměty roz- dané naplnily by 63 vagony a mají ceny nejméni 602.000 K. Výlohy s úpravou a rozesiláním činí 153.000 K, kterýžto obnos hradil dr. Holub výnosem svých přednášek a rytin křováckých, které jedině pro- dány byly, když výdeje příliš vzrůstaly. Každý, kdo viděl skvostně upravené jeho sbírky, lituje, že ne- bylo možno zachovati je aspoň z větší částí pohro- madě. — Sbor doktorů lékařství v Prazo kon v úterý dne 12. února 1901 o 5. hod. odpol, v Karo- linu mimořádnou valnou hromadu. — Spolek českých advokátů v královst ceském koná v sohotu dne 23. února t. r. o 5. ho odpolední mimořádnou valnou hromadu v místno- stech advokální komory v Praze s tímto programem 1. Volby kandidátů do advokátní komory a sice a) 4 disciplinärních radů, b) 3 revisorů účtů, c) 2 zkušebních komisařů pro zkoušky advokátní, d) zkušebních komisařů pro zkoušky soudcovské. 2. Ná- vrh na změnu stanov §§ 4., 5., 6., 7. a 8. 3. Voln návrhy.
Holub doktor lékařství Morava Kara Praha
30 article
— Přednášky. Ev. akad. spolek »Jeronýme pořádá zejtra dne 11. února o půl osmé hod. večarní ve dvoraně Uměl. Besedy v Nekázance veřejno přednášku p. prol. E. Šmelánky o thematě »Chelči- ckého postilla«. Vstupné 50 hal. — Týdenn schůze spolku českých lěkařů koná s v pondělí dne 11. února 1901 o 6. hodině več. v po- sluchárně dermatologické kliniky ve všeobecné ne- mocnici. Na programu je přednáška a demonstrac prof. dra. Janovského. — Dozorčí rada vodárny král. hlav. měst Prahy a městských obcí Karlína, Smíchova, Král Vinohrad a Žižkova má II. schůzi ve čtvrtek dne 14. února přesně o 4. hodině odp. ve velké zasedne síni na radnici staroměstské. Na jednacím pořadu jest návrh, aby povolena byla na potřeby vodárny královského hlavního města Prahy a městských obci Karlína, Smíchova, Kr. Vinohrad a Žižkova v r. 190 částka 45.000 K, kterou městské obce uhradí dle po- měru v § 3. stanov vytknutého. — Kuratorium vychovatelny manželů o vových v Říčanech se včera ustavilo a sice před- sedou zvolen pan Jirousek, místopředsedou pan dr Štych, inspektorem hospodářským pan Sokol, paeda- ogickým pan prol. Městecký a duchovním pan P. Eekert. — »Pod doštníkem«. Také roku letočníh nese se nad Prahou dne 19. března na den sv. J- sefa v sálech Žolina všeobecné oblibě se těšící celý rok očekávaný velký »Liják«. Humoristické ve- čery tyto těšily se vždy chvalné pověstí a přízní e obecenstva a zajísté i letošní »Liják« čestně řadi se bude ku svým předchůdcům. Neunavné » P'araplee
Eva Jeroným E Šmelánka doktor Janovský Jirousek Štych Sokol P Eekert Nekázanka Chelč Praha Karlín Smíchov Žižkov Říčany Královský Vinohrady Králové . Vinohrady