3
masthead
10. února 1901.
5
article
obyv., Segedin 104.007, Sobotka 83.940, De
brecín 73.417. Prešpurk 61944, Hödmezč-
Vásárhely 61.200, Kečkeme t 56.997, Ara
53.933, Temešvár 50.860, Kluž 48.027, Velký
Varadin 47.645, Pětikostelí 42.423, Nov
Pešt 41.179 a Miškou li 41.075.
Parlamentní zprávy.
Z Vídně, 9. února. (C.-B.) Na denním pořadě
pondělní odpolední schůze panské sněmovny
je: 1. čtení státní smlouvy s Německem ze dne 30
prosince 1899 o vzájemné ochraně lilerárních, umě
leckých a fotogralických děl: — 1. čtení předlohy
o knihovním dělení katastrálních parcel a přípust
nosti soudního přijímání listin o nabytí malých po-
zemků; — 1. čtení zákona o fundovaných banko-
vých dluhopisech: — 1. čtení předloby námořni-
ckého řádu pro obchodní loďstvo rakouské; — 1. čtení
světové smlouvy poštovní, uzavřené ve Washingtoně
15. června 1897.
Německá lidová strana podala — dle
»Deutschoat. Corresp.« — ve včerejší schůzi 56 ná-
vrhů, mezi nimi: o snížení činné vojenské služby
ze 3 na 2 leta pro absolv. nižší gymnasisty a rea-
listy: — o zrušení zákazu kolportáže; — o zřízení
německé university na Moravě; — o zrušení diffe-
renční hry se zemědělskými plodinami: — o náhradě
obcím za práce v přeneseném oboru působnosti.
brecín
Miška
Segedin
Sobotka
Prešpurk
Temešvár
Kluž
Velká Varadin
Pětikostelí
Vídeň
Německo
Washington
Morava
Ara 53.933
panská sněmovna
HödmezčVásárhet 61.200
Peštátný 41.179
zákon o fundovaný bankavýchod dluhopis
6
article
Dále pilné návrhy o nouzi v jižní Moravěa
změně §S 59. a 60. živn. řádu: — dotazy: po
úpravě zákona o nepoctivé soulěží, po opravě plodi-
nových burs zemědělských a po zřízení pensijního
ústavu pro soukromé úřadníky a zřízence. — Posl.
Schönerer podal dotaz, v němž vzhledem ke
smutnému stavu pracovních tříd v Rakousku dovo-
zuje, že vláda sama má podnikáli hospodářské opravy.
neboť to, co je obsaženo v trůnní řeči, je tuze málo,
aby se způsobila náležitá změna. Třeba ochranných
zákonů pro střední a pracovní třídy; při obchodních
smlouvách sluší chrániti výdatně hospodářské zájmy
rakouské zvláště naproti Uhrám. Táže se, zda budou
podány snémovně záhy příslušné předlohy a zvláště
předloha o zabezpečení němčiny jako státní řeči.
neboť to prý je nezbytným základem také pro vše-
cky ostatní hospodářské 1eformy.
Posl
Rakousko
Uhry
7
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 9. února.
Rusové o věcech čínských.
»Honoe Bpen« v jednání Evropanů v Čině
spatřuje přílišnou a zbytečnou krutost, jež ne
může dovésti k dobrým koncům.
Číňané žádali, aby jim Evropané vrálil
aspoň tu část Pekinu, kde je císařský dvůr.
aby měli známku, že Evropané skutečně po-
mýšlejí na mír. Evropané ale odpověděli zá-
porně, čímž prozradili, že čínského čísaře, kdyby
přijal jejich podmínku a vrátil se do Pekina,
budou považovati za svého zajatce. Císař ne-
vrátí se tedy do Pekina a nemůže již proto, že
Evropané tu část hlavního města, jež je kaž-
dému Čiňanu posvátna, poskvrnili. Cisařské
dvory proměněny jsou v kasárny evropskýe
vojsk a císař by musil dliti pod jednou stře-
chou se surovými německými kaprály. Stav, do
kterého vojska civilisované Evropy Pekin uvrhla,
nedá se vylíčiti. Chrámy a paláce, které ješté
nedávno byly nedostupny i pohledu Evropana,
jsou nyní hanebně zprzněny. V tom chrámě,
do kterého měl přístup jedině císař, bydlí nyní
italský vyslanec se svým personálem. V »chrámě
nebes« ubytováno jest anglické vojsko a ve
vnitřním dvoře svatyně složeny jsou stohy sena.
Nositelé evropského pokroku, hlasatelé nejširší
věrské snášenlivosti připominají skutky svým
barbary dávno minulých věků.
»Naproti takovému nepříteli«, praví ruský
list, »je každá zbraň dovolena, a jestliže Evro
pané nemohou čínské diplomacii nic jiného vy-
tknouti, nežli že prý je falešná a prolhaná, to
je za těchto okolnosti tolik, jako kdyby ji dával
vysvědčení svatosti. Rusko jako stát upřimně s
žádající míru má právo tázati se: kam je
chtějí vésti druhě státy a jaké jsou zásady te
politiky, jménem které hrozný požár čínského
povstání nehasí, nýbrž rozdouvají«.
Rus
Evropan
Číňan
Praha
Peking
Pekina
Evropa
Rusko
Honoe loupen
8
article
Jazyk ruský při soudech v ruském
Polsku.
Listy varšavské tyto dni podaly zprávu
o rokování, které se vedlo mezi nejvyšším
úřady soudními a soudy obecními o uživání ja
zyka polského při soudním řízení.
Podle zpráv soudův obecních jen v jednom
okruhu líčení při soudech obecních konala se
v jazyku ruském; ve dvou okresích (v gub.
lubelské) částečně v jazyku ruském a ve všech
ostatních místech převahou v jazyku polském
v gub. pak piotskovské z části v polském
z části v německém (l).
Většina předsedů smírčích soudů pokládá
za nemožno, aby polský jazyk v soudech by
omezen. Jen dva soudcové dali votum opačné
Jeden se jmenuje Gasmann a druhý Schreiber
Tím je dosti řečeno.
Nepřitel černozemného Ruska.
V 80. letech jeden ruský professor bota-
niky a zeměpisu předpověděl, že v XX. stol
nejlepší část evropského Ruska, někdejší obil
nice Evropy, bude zasypána písky podobně jako
Mezopotamie a Egypt, nebude-li v čas proti tomu
učiněno opatření racionálným pěstěním lesův
zápovědí lesy pustošit.
Proroctví to začíná se již naplňovati. Písky
hrozně a důsledně zabíraji širší a širší pro-
stranství. Boj s nimi je těžký. Mnoho vesnie
na Volze a Donu proměnilo za tu dobu sví
místa proto, že písky půdu jejich zasypaly
obyvatelé byli nuceni hledati si jinou. Jak ve-
liká prostranství nejúrodnější půdy tím zničena,
není dosud spočteno. Kdo cestoval po černo-
zemném pásmu, 20—25 tomu let a nyní, ne-
poznává některých krajin, které tehdy poznal. Nu
místech, kde rostly melouny, kde se procházel
a tučněli opěvaní v ukrajinské poesii voli, lež-
nyní hluboké vrstvy písku, jež větry dále roz
nášejí
Listy ruské vyzývají k zalesnění a umě-
lému zavodnění ohrožených krajů, v čemž jes
jediný prostředek k jejich zachránění.
Gasmann
Schreiber
Polsko
Rusko
Evropa
Egypt
Písek
Volha
9
article
Alkoholism ve Finsku.
Některé finské časopisy věnovaly pozornost
statistiekým číslicím o těch spoustách, které al-
kohol činí v řadách obyvatelstva i v jeho ka-
psách. Finsku přináleží druhé místo eo do poctu
úmrtí z alkoholismu. Prvé místo zaujímá Belgie,
»zaslíbená země kořalen«, kde kořalečníci
krčmáři hrají důležitou úlohu při všech mož
ných volbách. V Belgii při 612 mill. obyv. z opil
ství hyne každoročně 20.000 liií, což jest je-
den smutelný případ na 325. Ve Finsku prol.
Suksdorf stanoví počet úmrtí z opilství na 6000
ročně, což jest poměr 1 : 420. Na to následuji
skandinávské země. Statistik Sundberg udávě,
že také ve Švédsku bývá 6000 úmrií z opilství.
V Dánsku je poměr poměrně nejpříznivější
v Norsku přiznivější. Vůbec v Skandinavii př
10 mill. obyv. bývá ročně na 12.000 úm
z opilství, čili 1: 830. Ve Francii z obětí al
koholismu jedna přichází na 900, v Anglii
Švýcarsku na 1000, v Německu na 1125. Nej
skromnější číslo přichází na Rusko bez Finska
— 100.000 úmrtí na 135,000.000 obyv. =
1: 1350.
Z číslic těch následuje, že alkohol připra-
vuje Evropu o několikrát více životů, než vojna
a mor. A nejvice řádí v těch zemích, kde jes
v obyčeji pokrytecká střídmost.
Obracejíce se k hospodářskému významu
alkoholismu pro Finsko, listy počítají, že obyva
telstvo utrácí na alkohol ročně 30—40 ml
mar. a úbytek pracovných sil, které atkoho-
předčasně hubí, páčí na 5 mill. mar. ročně.
Sundberg
Finsko
Belgie
Švédsko
Dánsko
Norsko
Skandinavie
Francie
Anglie
Švýcarsko
Německo
Rusko
Evropa
ml
10
article
René Henry o dohodnutí anglo něme
ckém. Známý publicista a politik (rancouzský pan
René Henry, jenž tyto dny dlí v Praze, vyda
novou brožuru nákladem »Revge politiquee
parlamentaire«, v níž velmi věcným způsobem
pojednává o dohodnutí Anglie a Německa v zá-
ležitosti čínské a dochází k zajímavým hypo-
thésám diplomatickým o všeobecném dobodnuti
a společném postupu anglo-německém. Se sta-
noviska francouzského znamenalo by toto sblí-
žení vážné nebezpečí. René Henry opírá se
znamenilou řeč presidenta sněmovny p. Paula
Deschanela, pronesenou 10. ledna t. r. ve
sněmovně francouzské, kde pan Deschanel upo-
zorňoval Francouze a všechny politiky na otázku
rakousko-uherskou a na důležitost této otázky
pro vnitřní i zahraniční politiku francouzskou
René Henry, který patří vedle Andréa Chéra-
dama k nejlepším znalcům poměrů střední Ev
ropy, zejmena rakouských, zabývá se toutéž
otázkou se stanoviska možného dohodnutí anglo-
némeckého. Vylíčiv politické a diplomatické
styky německo-anglické, jež nastaly, když pomi-
nulo dosti příkré střetnuti konkurenčních zájmů
anglických a německých v obchodě a zejmena
na mori, kde dle slov Viléma II. je budoucnost
René Henry
Deschanel
Francouz
Eva ropa
Vilém
Praha
Anglie
Německo
André Chér
11
article
Německa, dovozuje Henry, jaký zájem vedl obě
strany k nynějšímu sblíženi. Henry cituje četné
prameny, jež nasvědčují bedlivému a rozsáhlému
studiu záležitostí anglo-německých a vývoje po-
sledních událostí. Angličané a Němci podaji si
ruce, aby se rozdělili o panství světa. Prušacký
pangermanismus a aglický imperialismus ob
jevují se na obzoru jako dva mraky, věštl
bouře. Henry uvažuje o hrozivosti téchto úkazů.
jež jej zneklidňují nejen vzhledem k Francii,
ale i vzhledem k Rakousku. Stručně naznačuje
snahy pangermanismu »Germania triumphans«
a odhaluje perspektivu boje racy germánské
ragy slovanské. Nejen Slované, ale i Maďaři
jsou zaraženi výbojností pangermanismu. Henry
cituje známou řeč Viléma II. v Tangermündu,
pronesenou při odhalení pomníku císaře řím-
ského a krále českého Karla IV., kde Vilém I
se zmínil o snu Karla IV., »založiti říši severní.
jejíž jižní hranicí by bylo Labe«.
Henry
Angličan
Němec
Slovan
Maďar
Vilém II
Karel Iva
Německo
Francie
Rakousko
Tangermünd
český Karel Iva
12
article
Dále velmi pěkně karakterisuje Henry
ušlechtilý idealism politiky francouzské, jež
pomáhala Polákům a zachraňovala Italii a jež
se tak úplně liší od hrabivého a brutálního
egoismu Angličanů, chtějících vyhladiti Bury,
a Němeů výbojně vše germanisujících. Francie
podle názorů Henryových nemá sice pěstovat
politiku sentimentální, avšak též nemá býti bez-
ohledná a sobecká. Věrná svým vznešeným
svobodomyslným tradicím, má zastávati svobodu
a práva jiých potlačovaných národů. V ny-
nější době ozbrojeného míru, kde pangermanisté
a imperialisté pracují ke společnému cíli, mus
Francie zvýšiti své síly mravní i materiálnía
hráti svou roli v Evropě, obklopiti se spojenci
a přáteli. Francie nechce se domoci světového
panství, domáhá se volnosti, spravedlnosti pr
ostatní národy a chce udržeti rovnováhu evrop-
skou. Zejmena musí Francie hledati své přátely
mezi Slovany. »Slované středoevropští,« píše
René Henry, »naši přátelé Čechové v čele a
Henry
Polák
Angličan
Henryová
Slovan
René Henry
Čecho
Bura
Francie
Evropa
Slovan
13
article
Slované jižní s politiky černohorskými získali
si naše sympatie. Jsou to národové nezkrotitelní
a četní, kteří zaujímají den ode dne větší po-
stavení v Evropě.« A dále cituje Henry tato
významná slovo Paula Deschanela: »Slované
středoevropští a jižní, národové plní svěžesti
budoucnosti, obracejí se ke Francii, která je
příliš zanedbává.« Henry uvádí kromě všech
Slovanů ostatní přátely Francie. Španěly, latin-
skou Ameriku, Kanadu, Irčany, Dány a praví
»Bylo by krásné i je možné organisovati tak
celé hnutí národů silných svými právy a milu-
jících svou národní svobodu,« A všechno toto
hnutí, posilnění Francie, obrozené uvnitř duchem
národním a podporované přáteli a spojenci
musí směřovati proti společnému nepříteli, který
se zove »nebezpečí německé«. Nebezpečí roste
následkem rostoucí vášnivosti a ctižádosti ger
mánské i výbojným vystoupením Anglie egoi-
stické. »Mějme víru ve Francii, vlasť, která má
vyšší poslání, jež musí splniti,« končí René
Henry svou znamenitou brožurku, jež v kru-
zích politických a diplomatických zajisté vzbud
značnou pozornos
Slovan
Henry
Deschanel
Španěl
Irčan
Dán
René Henry
Evropa
Francie
ska Amerika
Kanada
Anglie
14
article
Nově poměry v Anglil.
Se živou zvědavostí se očekává svolán
sněmoven anglických. Budou to záležitosti veli
kého dosahu, o nichž se bude jednati. V přední
řadě jest to otázka transvaalská, jež
vnesla v samo ministerstvo neshody
které by mohly skončiti krisí. Smě-
rodaíné kruhy poznávají, že chybily, když hnaly
válku do krajností, nenalézajíce nyní, když se
jich egoism poněkud ukojil, dosti rekrutů pro
Afriku, a vídouce, kterak vojíní, jichž prapory
nebyly ještě povolány k činnosti, se vykupuj
ze služby vojenské, poněvadž jim tak činil
zákon dovoluje. Ovšem většina země jes
ješté velmi bojechtivá, avšak mezi dělnictvem
v jisté části střední strany a také ve šlechtě
nastala již velká reakce.
Všeobecně se přetřásá, že 55.000 muži
zůstalo na bojištích a že válka posud ukončena
neni. Nespokojenců stále přibývá, a řáda apo-
štolů, hlásajících mír, se zvolna přece jen množí.
Vláda vidí, že nemá vojáků, aby mohla
s prospěchem pokračovati ve válečných opera
eích a pokořiti konečně Bury na dobro. o
K tomu se pojí obavy a reklamace ob
chodníků a průmyslníků, kteří netají se oba-
vami před fiskálními opatřeními, jaké bude mí
nevyhnutelně v zápětí žádost kanciéře pokladu
za povolení dalších 70 millionů sterlingů na
válku.
Z toho všeho lze souditi na obtíže a kom-
plikace, které mohou nastati v době nejbližšía
jež učiní zajisté i sněmovní zasedání velmi po-
hnutým.
Afrika
Bura
15
article
Francouzská výstava v Berlíně.
Již jednou jsme zaznamenali, že marký-
Noailles, francouzský velevýslanec v Berlíně
opusti své místo pro své pokročilé stáří. Dnes
můžeme oznámiti, že zprava ta se potvrdila
Připravuje se toliž ve francouzském ministerstvu
zahraničních záležitostí řada jmenování ve světě
diplomatickém a mezi těmi, kteří budou nahra
ženi silami čerstvými, nalézá se i markýz No
ailles. Jak se s námi sděluje, jsou dva vážní
kándidáti pro toto důležnté místo: p. Léon
Bourgeois, známý vůdce radikálů francouz-
ských, a p. Jules Cambon, nynější zástup
Francie ve Spojených státech.
Léon Bourgeois
Jules Cambon
Berlín
Noailles
Francie
spojený stát
16
article
Úprava Botiče.
Úprava Botiče.
V záležitosti upravení potoka Botiče svola
okresní výbor na Král. Vinehradech na den
9. února schůzí zástupeů všech na úpravě tétc
zúčastněných obcí, přizvav k ní zároveň k za-
stoupení technického elaborátu regulace Botiče
technickou kancelář zemědělské rady král. če
škého. Do schůze, kterou řídil referent okres
ního výboru p. slav. Al. Bureš, dostavili s
za zemědělskou radu pp. stav. r. Němec
vrch. inž. Staněk, za král. hl. město Prahu
pp. dvor. stav. Tereba, stav. r. Václ a vek
vrch. inž. Heinemann, mag. kom. dr-
Švejda, za město Král. Vinohrady pp. m. r.
inž. Staněk, m. r. JUDr. Jahn a stav. r.
Franzl, za město Nuste pp. m. r. Fric
řed. JUC. F. Kurka, za město Vršovice pp
m. r. Zimmermann a řed. V. Řezníček
za obec michelskou p. J. Svoboda, za obe
záběhlickou pp. Bartos a Wackermann
za obec hostivařskou pp. starosta Černý
Krečm er.
Předseda p. stav. Bureš sdělil, že schůze
byla svolána za tím účelem, aby interessenti
usnesli se na tom, jaké stanovisko zaujati by
měly zúčastněné obce vůči výnosu ministerstva
orby ze dne 17. prosince 1900 č. 19.888, jímž
vláda odvolala dřívější svá prohlášení, kterjmi
zavázala se přispěti na upravení Botiče padesál
procenty veškerého nákladu s úpravou spoje-
ného, a jímž vyhrazuje si ve sméru tomto své
volně rozhodnutí do doby, až by upravení Bo
úiče mělo býti uskutečnéno.
Král
Bureš
Němec
Ing
Staněk
Tereba
Václ
Heinemann
Švejda
JUDr
Jahn
Franzl
Fric
F Kurek
Zimmermann
V Řezníček
J Svoboda
Bartos
Wackermann
úič
Botič
Praha
Vršovice
kancelář zemědělský rada král
Nuste page . m
17
article
V debatě, jež se o výnosu tomto rozpředla
vyslovili přitomní své hluboké politování nad
tím, že vláda právě v okamžiku, kdy uskutečněn
býti má projekt v zájmu veřejném tak eminentně
důležitý, od jehož provedení závísí nejenom me-
liorace pozemků při Horním toku Botiče, ale
i zvláště odstranění zdravotních závad, jež by
zdravotní úřady ani v nejposlednější vesnici ne-
trpěly, jež však po celou řadu let jsou pravým
výsměchem veřejného zdravotnictví v král. hlav
městě Praze a v celé řadě obcí s ní souse
diefch — původně slíbenou podporu finančn
podniku tomuto odepírá. Po živé debatě, ve
které toto jednání vlády podrobeno bylo ostré
kritice, bylo usneseno, požádati zemský výbor,
aby všemi prostředky co nejdůrazněji u vlády
zakročil, by dostála původním určitým svým
slibům; zemský výbor má býti také požádán,
aby k tomu působil, by s prováděním regulace
potoka Botiče na účet příspěvku zemského ne-
odkladně se počalo.
Praha
Botič
18
article
Okresní výbor král.vinohradský byl zmoe
něn, aby prostřednictvím deputací, jmenovanýeh
z kruhu interessentů na všech příslušných ml-
stech s největším důrazem o zachování dřív
již převzatých závazků bylo působeno.
Dále bylo usneseno, požádati pány poslance
na radě říšské, aby s poukázáním na ohromné
oběti, které stát přinesl v zájmu upravení Vi-
deňky a upravení malého i velkého Dunaje ve
Vidni, co nejrozhodněji o to se zasadili, aby ze
státní pokladny pro úpravu Botiče takový při-
spěvek byl povolen, aby zúčastněným obcím.
které, nemají-li propadnouti finanční kala mitě.
příspěvky na úpravu tuto slibené, na žádný
způsob zvyšovati již nemohou, břemeno, ktere
na sebe převzaly, bylo náležitě zmenšeno.
Na to skončil předseda p. stav. Al. Bureš
schůzi, ujístiv přítomné, že okresní výbor ničeho
neopomene, aby záležitost upravení Botiče co
nejdríve zdárně byla rozřešena.
Bureš
Botič
okresní výbor král
19
article
Denní zprävy.
Denní zprävy.
Parlamentní komise klubu svobo
domyslných lidových poslanců če
ských ma schůzi v pondělí 11. února o6
hod. odpolední v mistnosti druhého místo-
předsedy poslanecké sněmovny dra. Žáčka.
Je nutno a nezbytno, by veškeří členové
klubu svobodomyslných lidových poslanců
českých byli v úterní schůzi poslanecké sně
movny přítomni od počátku do konce.
— Německá strana pokroková. Ubohá
strana německo-pokroková! Z košatého dřive
jejího stromu list za listem opadává a pomalu
z ní trčeti budou k nebí jen holé větve. Druhdy
stranu, jež Rakousko vedla a Rakousku po-
roučela, která nominovala ministry své a bez
jejíž vůle nesmě! býti obsazen jediný vyšší
úřad ve státě — dnes sevrklá, seschlá a poní-
žena. Tam to dotáhla. Ovšem druhdy Herbsta
Plener, dnes — dr. Funke. Již při volbách do-
stala strana ta v Čechách — a zde vzniklaa
zde měla hlavní oporu — strašný výprask. Nyní
počínají od ní odpadávati i poslanci na její
program zvolení. Poroučel se již pan Glöckner,
známý parlamentní šašek, který pro Schönere-
riány jako by byl vůbec stvořen, petom pan
Nowak, a nyní zaslal jí rozvodní list dokonce
jeden z vůdců a sice nejtalentovanější ze všech —
dr. Pergelt. Zajel si schválně do svého vo-
lebního okresu, aby smluvil se tam s důvěrníky
svých voličů a ti všickni mu dali svolení, aby
z německoliberální strany vystoupil. Otázka jest,
ku které se připojí. Z počátku zněly zprávy
v ten smysl, že nejraději by se připojilk
schönererovcům, to ale bylo pozdějí opět demen
Herbst Plener
doktor
Funke
Glöckner
Nowak
Pergelt
Rakousko
Čechy
poslanecký sněmovna
20
article
továno. Bezpochyby že vstoupí do klubu ně
meckých nacionálů. Na konec nebude míti dr
Funke sikoho, koho by vedl. Bude nucen vést
sama sebe a bude prý míti i v tom případ
práce dost S úpadkem německo-pokroko
strany klesá ale jestě také jiný politický faktor
který v život veřejný v Čechách po dlouhá lét
osudně byl zasshoval, klesá tím za roveň té
pražské německé kasino. »Nepolitický« spolei
tento, který ale po dlouhou dobu rozhodova
ne pouze v této zemi, nýbrž v celé Cislajtanii.
dnes povalen leží v prachu. Slávy jeho je konee
a konec též politice tajeného prušáctví. Dne
bez ostychu nad táborem národních odpůreů
našich vlaje prapor všeněmecký a pod něj spěje
všechno, co germánsky cítí a germánské má
vědomi.
— Němčiny co nejméně. U porovnán
s minulosti a s minulosti dost nedávnou
v ohledu národním poměry u nás valně se
zlepšily. Němčina namnoze odtud, kde neme
co činiti, vytlačena a jazyk náš dosazen v místa
kde na dlouho domnívala se míti němčina pan
ství zajištěno. To popříti se nedá. Však přes t
dost ještě má útulků, dost se jí uživá i tam
kde naprostá toho není potřeba a kde udežuje
se jen z bllého zvyku, ze hříšné duševní leni
vosti a z nemíslných pokočujících ohledů. Ven
s ní odevšad! musí býti našim heslem, zejmena
v době nynější, kdy Němci hotoví se k prud-
kému výpadu proti nám a kdy bude snad již
v nejbližších dnech podniknut útok na nás po-
dáním návrhu v říšské radě na zaveden
německé řeči státní. Vymýtění něm-
činy odevšad, kde tato dosud se trpí a kde
my jsme pány, mělo býti vůbec odpovědí naší
na zrušení jazykových nařízení. Co se neučinilo
hned, proveďme nyní. Rána, namířená na jazy-
kové právo naše, musí býti odražena energicky
dalším postupem ku předu. Co té němčiny všude
u nás zbytečně visí! I v kraji nejčestějším
Funke
Němec
Rán
Čechy
21
article
Zajděte si do některého německéno města
zda tam jediný nápis český. Ani na úřa
dech. Vstupie do kterého koliv německého ho
stince, visí-li tam český list? Rozhlédněte s
vůkol po německých nádražích, zda tam jediný
český plskát? A co jest německých ve stani
cích českých! Aby se tak opovážili na trhu
neb na ulici v Mostě, v Žatci, Chebu atd. mlu
viti dva setkavší se židé česky! Ukamenoval
by je. Naši židé, když se sejdou, až na nékter
chvalné výjimky, i v nejčeštější vísce jinak než
německy nemluví. Jako by to musilo být. Take
my měme právo v mezích své právomoci háji
jazyk český a jeho doménu a právo to máme
zejmena nyní, kdy odpůrci naši hotoví se, aby
ve smělé zpupnosti své nám vnutili jazyk svoj
— Ze Sobotky, 9. února. (Zvl. tel
»Nár. Listů«.) Méslská rada v Sobotee proje
vuje nad úmrtím svého rodáka a výtečného
vlastence pana J. L. Turnovského, hlu-
bokou soustrast. Frant. Peča, starosta. —
Z Libně. Nad úmrtim šlechetného a pro
vše dobro vždy nadšeného J. L. Turnov-
ského, s nímž v Ú. M. Š. i v »Záb. Li-
stech« prožil jsem si polovici svého život
budiž mi dovoleno tímto projeviti nejhlubší
soustrast. Čest jeho památce a pokoj jehio po
peli! Ladislav Hlejtmánek.
turnovský
František
Peča
M Š
Hlejtmánek
Most
Žatec
Cheb
Sobotka
Libeň
Turnov
22
article
— Valná hromada Národopisné spo
lečnosti českoslovanské konati se bude
neděli dne 17. t. m. o 10. hodině dopolední
ve velkém sále Umělecké besedy (palác Zemské
banky, vehod z Nekázanky) s obvyklým pro-
gramem, na kterém je též návrh výboru na
změnu stanov. Valná hromada“ jest zároven
schůzí všech čtyř vědeckých sekcí, které maj
vykonati volbu svých předsedů.
— Občanské kluby. Valná schůz
Staroměstského občanského klubu
v Praze koná se ve čtvrtek dne 14. únor
o 7. hodině večerní v restaurantu p. A. So-
chůrka v »Kopmance« s obvyklým programem.
— Osobní. Ústřední společnost pro historické
památky ve Vídni jmenovala dopisvjícím členem pana
Edvarda Sochora, architekta a stavilele v Praze
— Pan JUDr. Viktor Polák, kandidát advokaci
na Král. Vinohradech v Hálkově tř. 44, zanesen by
do seznamu obhájců ve věcech trestních. — Pan
MUDr. Jos. Schröder zahájí v těchto dnech prax
lékařskou ve Studénce ve Slezsku.
— Promoce. Pan JUC. Hynek Kubišt
z Borohrádku, místodržitelský konceptní praktikant
přidělený okresnímu hejtmanství v Taboře, byl v so-
botu dne 9. února 1901 o 12. hodině polední na česk
universitě Karlo- Ferdinandské v Praze doktorem ve
škerých práv veřejně prohlášen
— Rodinné zprávy. Pan Vilém Lan
správce velkostatku v Hoře Kutné, slaví sňatek svů
se slečnou Arnoštkou Pollakovou v úter
dne 12. t. m. o 3. hod. odpol. ve Vídeňském Nověn
Městě.
so
Sochor
JUDr
Viktor Polák
Král
Hálkův
MUDr
Jos
Schröder
JUC
Hynek Kubišt
Vilém Lana
Pollakův
Nekázanka
Praha
Vídeň
Vinohrady
Studénka
Slezsko
Borohrádek
Tabora
Kutná
zemský banka
staroměstský občanský klub
univerzita KarlaFerdinandský
Novět město
23
article
— Úmrtí. Dne 9. t. m. zemřel v Praze pan
František Schreckenstein, vrchní správce
při společnosti státní dráhy, ve věku 69 let. Zesnulý
působil v letech 1854—1868 jako důlní komisa
v uhelných dolech společnosti v Banátě, kde odkry
četná uhelná ložiska a byl v uznání svých geologicko-
hornických vědomostí povolán tureckou vládou n
Balkán, kde prováděl kutací práce v letech 1868 at
1872 a odkryl bohaté uhelné doly v Gabrovu a prů-
smyku Šipce. Po návratu do Čech jmenován byl n
dolech společnosti státních drah báňským referentem
a později vrchním správcem dolů v Brandýsku. Roku
1895 uchýlil se do výslužby, avšak přes to zůsta
v oboru hornickém až do své smrtí činným. Pohřel
koná se v pondělí dne 11. t. m. o 9. hodině dopo-
lední z kostela sv. Ludmily na Král. Vinohradech. —
Minulý pátek o 2. hod. odpol. zemřela v Praze pan
Jindřiška Štiková, rozená Sklenářova, man-
želka pana MUDra. K. Štiky, býv. lékaře ve Světl
nad Sáz., tchyně člena Národního divadla pana V.J
Slukova, v 69. roce věku svého. Zvěčnělá paní byla
vzornou, láskyplnou manželkou i matkou, vynikajíc
vzácnými přednostmi ducha i srdce. Celý život věno-
vala vychování a vzdělání svých dítek i vňoučat
Budiž čest její památce! Pohřeb zesnulé konán bude
v pondělí dne 11. února t. r. o 10. hodině dopol
z ústřední kaple na hřhitově olšanském. — Včera
zemřel pan Karel Ulrich, ředitel velkostatku na
odpoč., v 88. roce věku. Pohřeb koná se zejtra o3.
hod. z chrámu u sv. Mikuláše na Malé straně na
hřbitov olšanský
Schreckenstein
svatý . Ludmila
Král
Jindřišek
Sklenářův
Mudra
K Štika
V J Slukův
Ulrich
Mikuláš
Praha
Banát
Balkán
Gabrovo
Čechy
Brandýsek
Světl nad Sázava
Olšanský
státní dráha
národní divadlo
24
article
— Umělecká soutěž na návěští pro Iv.
slet všesokolský setkala se s neúspěchem, nebot
ze zaslaných 13 návrhů nebylo možno žádnému udě-
liti první cenu. Porota, záležející z pp. prof. Hynaisa
Kouly, Suchardy a Ženíška a dra. Scheinera, jakožto
zástupce slavnostního výheru, nedoporučila ani je-
diný z návrhů k provedení a přířkla většínou hlasů
druhou cenu návrhu s heslem »Zas jednou při sobě«
jehož autorem jest Jan Urban a třetí cenu návrhu
s heslem »Appell bratrstva«, jehož autorem jest Lud.
Vacátko. Páni umělcí, jichž práce cenou poctěny ne-
byly, mohou sobě tyto vyzvednouti v advokátní kan-
celáři p. JUDra. Jos. Scheinera v Praze, na Václav
ském nám. čís. 70. Porota a politováním konstatuje
tento slabý zájem českých uměleckých kruhů n
podniku tak významném a pro národní věci tak da-
ležitém, který soutěží touto a dalšími pokusy t
skému umění přichází vstříc.
— Vojenský věstník. Podmaršálek Josk
Höcksmann-Hochsan, velitel 28. pěší divise,
dán do pense a vyznamenán. rytířským křížem
Leopoldova řádu a jeho nástupcem stal. se gen. major
Chavanne, velitel 37. pěší brigády. Na toto mista
dostal se plnkovník Karel Puhl, velitel 12. pěšího
pluku a plukovník Török stal se velitelem 12.
pluku. Podmaršálek Josef Bach, velitel 7. země-
branského okruhu záhřebského, dán do pense a n
jeho místo dosazen gen.-major Jiří Čanič, velitel
83. zeměbran. pěší brigády. Gen.-major šl. Edvart
Pflügl, velitel 17. jízdní brigády, dán do pense
jeho nástupcem stal se hr. Ludvík Breda, velitel
6. husarského pluku: Velitelství tohoto pluku převza
podplukovník Jovanovič.
Iva
profesor
Hynaiso Koula
Suchard
Ženíšek
Scheiner
Urban
Vacátko
Leopoldův
Chavanne
Puhl
Török
Bach
Čanič
Edvart Pflügl
Breda
Jovanovič
Praha
Josk HöcksmannHochsan
25
article
— Sčítání lidu. V Lounech bylo dne 31.
prosince 1900, přílomno osob: 10.1449 a 63 vojaků,
dohromady 10 212 osob z nichž jest 5136 mužských
a 5076 ženských. Domů obydlených jest 657, neo-
bydlených, nedostavěných a za příčinou veřejné ko-
munikace sbořených jest 51, dobromady 708. Roku
1880 napočteno v Lounech 5561 obyvatel 434 domy.
roku 1890 napočteno v Lounech 6346 obyvatel a 500
domů. — V obci Krči, sestávající z osad Dolnía
Horní Krče a Jalového dvora (okres vinohradský) na-
počteno 179 domů, 530 rodin s 2323 obyvateli, oprol
1803 obyva napočitaným v roce 1890. — V Hosti-
vaři s osadou Hějem a Miličos em napočitány 162
domy. 715 rodin s 1793 obyv. (r. 1890 1485 obyv.)
Krča
em
Louny
Horní Krč
26
article
— V Braníku napočfeno 210 domů, 715 rodins
3190 obyv., (v roce 1890 186 domů 2334 obyv.). —
V Podoli-Dvorcích napočteno letos 187 domů,
801 rodina s 3534 obyv. — V Michli 321 dům,
1438 rodin s 6088 obyv. — Ve Vršovicích 419
domů, 3179 rodin s 13.570 obyv. (v roce 1890 byl
ve Vršovicích 337 domů s 8624 obyv.). — V Miko-
vicích polit. okres Slané napočleno: roku 1890
124 domy a 1180 obyvatel, roku 1900 155 domů.
299 bytů a 1342 obyvatel; přibylo tudíž v posledním
desítiletí 162 obyvatel t. j. 13.74%, vesměs národ-
ností české. — V Zeměchách pol. okres Slané
napočteno roku 1890 32 domů 313 obyvatel, r. 1900
51 dům 374 obyvatel, vesměs národnosti české
přibylo tudíž v posledním desítiletí 61 obyvatel,
19.49%. Příčinou příbytku tohoto ve zmíněných dvou
obcích jest rychle se vzmáhající průmyslové a ob-
chodní město Kralupy, kdež skoro veškeré obyvatel-
stvo z těchto obcí jest záměstnáno. — V Pardu-
bicích napočténo obyvatelstva civilního 16.320 osob,
vojska 709, dohromady 17.029 osob a 975 domů.
Jsou tedy Pardubice, nepočítají-li se pražská před-
městí, po Plzni, Budějovicích a Kladnu nejvétším
městem českého venkova a největším městem českého
východu vůbec
— Zobcí předměstských. Městský úřa
v Libni oznamuje, že účty ze správy jmění obeo-
ního i školního za rok 1900 vyloženy jsou v měst-
ské úřadovně číslo 3, po čtrnact dnů, ode dne9.
února t. r.
Braník
Michle
Vršovice
Slaný
Zeměchy polo
Kralupy
Pardubice
Plzeň
Budějovice
Kladno
Libeň
27
article
— Výstavy. Sbírky Národopisného
musea českoslovanského v Praz
(na Příkopě 12). jsou dnes v neděli obecenstvu pří-
stupny od 9. hod. dop. do 1. hod. odp. bezplatně
Hlustrovaný katalog dostali lze u vehodu za 40 nal.
— Výroční výstava v Rudollině. P-
pravné práce pro lelošní výslavu Krasoumné jed-
noty, jež počne jako v roce minulém opět zaťálsem
důbna, jsou již v plném proudu. Listiny výstavní
byly již rozeslány, reklamace mohou však býti ještě
podány správě Krasoumné jednoty do Rudolfina
Praze. Mimo to vyloženy jsou potřebné listiny v se-
kretariátech Rudolfina jakož i c. k. akademie umění
a c. k. umělecko-průmyslové školy. Po vytištění pro-
gramu výstavního dodatečně ještě usneseno, žev
tomto roce budou přijaty do výstavy opět předměty
uměleckého průmyslu moderního. V tomto směru
počet předmětů k výstavě povolených není obmezen
toliko na dvě díla rozumí se však, že se připust
k výstavě jen takové předměty uměleckého průmyslu,
jež dosud v Praze veřejně nebyly vystaveny.
Praz
Praha
národopisný muzeum
Rudolfinum Praga
Rudolfinum
28
article
— Výstava českých děluměleckých v Pe-
trohradě. Nejmladší úspěchy české hudby povzbu-
zují přátele naše na Rusí, aby pokusili se o popu-
larisaci umění českého v tamějších kruzích také
jiných oborů. Tak nejnověji mistr Řepín, znám také
našemu obecenstvu vynikajícími svými pracemi v
společnosti s gen. Komorosem a prof. Snatkovskijem
navrhuje, aby letošní výstavy »Tovaryšstva přenos-
ných výstav uměleckých v Petrohradě« zúrastnilo s
také české umění nejlepšími reprodukcemi a uměle-
ckými publikacemi, jako jsou vydání Pirnera, Ma-
rolda, Muchy, Úprky, Jansy. Manesa, Holá rka, Je-
neweina, alba a premie Umělecké besedy, Volných
směrů, publikace o velkých našich výstavách a vy-
nikajících historických památkách (Belvedere, Ame-
riku Diezenhoferovu) atd. Navrhovatelé jsou přesvěd-
čení, že toto účastenství přispěje valně k poznání
českého umění a uměleckých snah našeho národa
spolek českých knihkupců převzal ochotně kollekci
děl těch uspořádatí a do Petrohradu expedovat
Všechny zásilky, jež třeba brzo dodati, neb výstava
počíná dne 25. února dle řec. kal., přijímá knihku-
pectví Burslk a Kohout v Praze. Bližší informac
sdějí na požádání ochotně ústně mezi 9.—10. hod.
dop. p. F. Kohout v témž závodě.
profesor
Snatkovskij
Pirner
Mucha
Úprka
Jansa
Diezenhoferův
Rus
Řepín
Petrohrad
Ma
ame
Praha
Belveder
29
article
— Sbírky dra. Emila Holuba. Kdo pama-
tuje se na obsáhlé sbírky přírodovědecké na výstav
dra. Holuba r. 1892, táže se zajisté, co se s nimí
stalo. Největší jich díl rozptýlen jest na nejrůznější
strany, neboť do nynějška obdaroval dr. Holub velmi
cennými a pro kabinety již úplně upravenými a mon-
tovanými kollekcemi neméně než 413 škol a museji.
Také naše museum království českého chová velmí
cenné kusy, jakož i celá řada škol pražských. V době
poslední podíleny byly zvláště školy na Moravě, kde
p. dr. Holub pořádal četné přednášky. Předměty roz-
dané naplnily by 63 vagony a mají ceny nejméni
602.000 K. Výlohy s úpravou a rozesiláním činí
153.000 K, kterýžto obnos hradil dr. Holub výnosem
svých přednášek a rytin křováckých, které jedině pro-
dány byly, když výdeje příliš vzrůstaly. Každý, kdo
viděl skvostně upravené jeho sbírky, lituje, že ne-
bylo možno zachovati je aspoň z větší částí pohro-
madě.
— Sbor doktorů lékařství v Prazo kon
v úterý dne 12. února 1901 o 5. hod. odpol, v Karo-
linu mimořádnou valnou hromadu.
— Spolek českých advokátů v královst
ceském koná v sohotu dne 23. února t. r. o 5. ho
odpolední mimořádnou valnou hromadu v místno-
stech advokální komory v Praze s tímto programem
1. Volby kandidátů do advokátní komory a sice
a) 4 disciplinärních radů, b) 3 revisorů účtů, c) 2
zkušebních komisařů pro zkoušky advokátní, d)
zkušebních komisařů pro zkoušky soudcovské. 2. Ná-
vrh na změnu stanov §§ 4., 5., 6., 7. a 8. 3. Voln
návrhy.
Holub
doktor lékařství
Morava
Kara
Praha
30
article
— Přednášky. Ev. akad. spolek »Jeronýme
pořádá zejtra dne 11. února o půl osmé hod. večarní
ve dvoraně Uměl. Besedy v Nekázance veřejno
přednášku p. prol. E. Šmelánky o thematě »Chelči-
ckého postilla«. Vstupné 50 hal. — Týdenn
schůze spolku českých lěkařů koná s
v pondělí dne 11. února 1901 o 6. hodině več. v po-
sluchárně dermatologické kliniky ve všeobecné ne-
mocnici. Na programu je přednáška a demonstrac
prof. dra. Janovského.
— Dozorčí rada vodárny král. hlav. měst
Prahy a městských obcí Karlína, Smíchova, Král
Vinohrad a Žižkova má II. schůzi ve čtvrtek dne
14. února přesně o 4. hodině odp. ve velké zasedne
síni na radnici staroměstské. Na jednacím pořadu
jest návrh, aby povolena byla na potřeby vodárny
královského hlavního města Prahy a městských obci
Karlína, Smíchova, Kr. Vinohrad a Žižkova v r. 190
částka 45.000 K, kterou městské obce uhradí dle po-
měru v § 3. stanov vytknutého.
— Kuratorium vychovatelny manželů o
vových v Říčanech se včera ustavilo a sice před-
sedou zvolen pan Jirousek, místopředsedou pan dr
Štych, inspektorem hospodářským pan Sokol, paeda-
ogickým pan prol. Městecký a duchovním pan
P. Eekert.
— »Pod doštníkem«. Také roku letočníh
nese se nad Prahou dne 19. března na den sv. J-
sefa v sálech Žolina všeobecné oblibě se těšící
celý rok očekávaný velký »Liják«. Humoristické ve-
čery tyto těšily se vždy chvalné pověstí a přízní e
obecenstva a zajísté i letošní »Liják« čestně řadi
se bude ku svým předchůdcům. Neunavné » P'araplee
Eva
Jeroným
E Šmelánka
doktor
Janovský
Jirousek
Štych
Sokol
P Eekert
Nekázanka
Chelč
Praha
Karlín
Smíchov
Žižkov
Říčany
Královský Vinohrady
Králové . Vinohrady