ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 36c5b7c0-6601-11dc-8812-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 16, person 75, org 5, work 5
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 10. února 1901
Praha
3 masthead
Číslo 4.
4 article
dal vžinl
6 article
Na ranní a odpol. listy předpláef sur v Praze v administraal n. . . . 6 K — s dvojí čonálkee za měsíe na čtvrt leta . . . . 7 K 50 ve álialkách: 2 K 80 za ně sše a Poštou: na měsíe . . . . . nn čtvrt leta. . . . 9 K 00 a dvoji zásilkon a pěsl k ei nnrt len
Pošta Praha
7 title
Dnežní číslo pro Prahu le o 18 stranácl.
Praha
8 article Bez většiny těžko hrát.
Bez většiny těžko hrát. »A s tímto »parlamentem« chcete válčit proti opposici rozhořčeného českého národa? Tento ubohý parlament bez většiny a slátaný z 26 různojdoucíeh stran a straniček má provádět krkolomne kousky dle povelu Wolfa a Schönerera proti právu a životu národů slovanských? Tento parlament má vypáčit základní zákon Ra- kouska: článek to XIX. o rovnoprávnost všech národních a zemských jazyků ve škole, úřadě a životě veřejném, z kořenův a privilegovati němčinu na jazyk státní K smíchu!e Tak bychom mohli dnes — po té f mósní volbě presidentské právem vysmátise těm rekům z německého cirku »souručen- ství«, kteří včera ještě si houkali a foukali. že musí na stolec předsednický parlamentu cislajtánského býti tentokráte vyzdvižen muž z jejich středu, pravý muž německý od jádra, který by železnou pěstí dovedl zdrti český vzdor a slovanskou »neplechu« neně meckých interpellací; již ho měli vyhlédnu- tého tohoto svého řízného německého presidenta Prada, již mu spletli devítipra- menné důtky na nás, již mu je tiskli sji stotou vítězů do ruky: však — tu máš, jaké to procitnutí neblahé, jaka blamáž pro na- duté světa pány! Wolfův orgán div nepuká vzteky: místo německého velikáše Prada — vyhrála politická nulla: hrabě Moric Vetter »Zvolen presidentem jen proto, že nemá z sebou žádného programu a žádné strany; zvolen jen proto, že Němei nemohou o něm tvrdit, že by byl Čechem Češi, že by byl Němcem«. Volba jeho jest důkazem, že v tomto parlamentě není žádné pevně většiny vládní, nýbrž že budou se v něm strany toliko od případu k případu seskupovat, jak je nahodilé okolnosti dohro- mady srazí. A to je ovšem pro pány levi- čáky malheur stejně mrzutý, jako pro pana
Wolf Schönerer Wolfův Vetter Čecho Čech Němec Zvolen Prado Rakousek
9 article
Körbra. Doufali pevně, že jim Poláci a kle rikálové tyrolští sednou slepě na vějičku na- líčené pracovní většiny, že jim na zavolání budou dělati pomahače, ba pochopy prot nám. Ale teď postihují, že ani jedni an druzí nehoří právě ochotou pomáhat kom- militonům Wolfovým a Schönererovým do sedla. Klerikálové jim odpovídají: »Chcete-li. bychom s vámi šli, setřeste dřive wolfiánské prušnetví se svých šosů, odřekněte se dříve Schönerera a jeho paroly »pryč od Říma!« Poláci pak jim zase odpovídají: »S lidmi kteří hotují návrh na uzákonění státni němčiny, s lidmi, kteří Slovanům rakou- ským hrozí popruštěním, nemůžeme se nikdy spolčiti«. Bez Polákův a bez klerikálů jsou však německo-nacionální centralisté v parlamentě cislajtánském na své choutky příliš krátcía proto je přes všechnu přízeň mocných život nic netěší. Nestačí jim nikterak, že vláda v trůnní řeči letošní takou hymnu zapěla na požehnání darované ústavy a slibila hájiti jednotu řeči v jistých síérách státní správy při budoucím zákonném řešení otázky jazy- kové: to vše jsou jim pořád ještě málo- cenné, »všeobecné fráse, jež umožňují vý- klady všeliké a jsou s to, aby pravé zámysly vlády zakryly«... a proto interpellují svým vůdcem Schönererem milého pana Körbra, aby jim pověděl určitě a přesně: jakého rozřešení otázky jazykové se vlastně domáhá? Jakých prostředků chce užiti k za- jištění dělnosti sněmovny? Zdali a jaké bylo vyjednávání vlády se stranami parlamentními
Polák Wolfův Schönererův Slovan Polákův Körbr Řím
10 article
stran vyřízení určitých vládních předloh Jaká opatření vláda chystá neb navrhne pro případ, že znovu bude parlament za- staven obstrukcí českou? A konečně: jde-li vládě pouze o to, aby byly parlamentem vy- řízeny jen tak zvané státní nezbytnosti? — »Vláda je povinna,« peroruje uznaný velitel Němců: »přiznati v těchto pro celou budoucnost státu předůležitých věcech barvu. Dokud nebude úplná jasnost o tom, jaké stanovisko vláda zaujme, dolud nemohou- prý Němci zaujmouti pevného stanoviska ku vládě.« — Jak má ale vláda přiznat barvu a mluvit od plic vůči parlamentu tak rozháranému, v němž nemůže sehnat pro sebe žádné pevné většiny? Toť hle následek a kletba zlého činu ze dne 17. října 1899. Tenkráte po- hrdla vláda ustálenou, pevnou starou vět- šinou pravice, tenkráte ji rozbila a obětovala revoltě německé menšiny a nyní z toho má ta revoluční německá menšina ji hrdlía svírá v kleště svých nezřízených chtíčů, ta prusofilská menšina německých hegemonů na ní požaduje číré nemožnosti a hledí z ní vynutit slib a přísahu služebnou pro sebe. aniž by jí však navzájem mohla říci: zde ti opatřuju potřebnou většinul
Němec
11 article
A tak se ty dvě krásné duše: — zde rakousko-byrokratická — tam velkoněmecká. spolu potýkají, koušou a hnětou k vůli — nám. Ach, nebýti nás Čechův a toho na- šeho českého práva státního, uznaného slavně ve dvou královských reskriptech. To by se to panstvu žilo! Ale takhle? Ti prožluklí poslanci lidu českého budou chtít odpovědět k trůnní řeči adresou; Poláci budou také pro adresu a tak dojde opět ku neví- tané debatě o české otázce, o českém stát ním právu a o rovnoprávnosti národův slo vanských s německou menšinou, veliká tc nepříjemnost pro vládu jako pro německé levičáky, sedicí s ní pod touže skleněnou střechou. Vsak bohdejž jen tento šíp měli ti zl Češi v toulci. Avšak oni jich mají celou kopu. Oni na př. chtějí také donutit parla- ment, aby vyřknul svůj soud o tom vládním uhersko-rakouském vyrovnání, spíchnutém zatímně absolutistickou jehlou § 14. Oni chtějí tak dohnat Němce k vodě. aby musili říci buď ano neb ne, schvalujem či zavrhujem. To jsou starosti, které pod- kalují život šlechetníkům německo centrali- stickým tak, že jim naposled zajde opět všechna »chuť ku prácis, jako po každé. když uzřeli, že nemohou pracovat jen pro sebe a — »pour le roi de Prusse«.
Čechův Polák Čech Němec Pruss
12 article Volba předsednictva.
Volba předsednictva. Ve Vídni, 9. února. Volba sněmovního presidia tedy šťastn vykonána. O desáté hodině dopolední nikdo ještě ne- měl tušení, jak věc skončí a zdálo se býti od- stavení volby na některý pozdější den ne- zbytným. Ba situace od minuty k miniutě se přiostřovala tou měrou, že o jedenácté hodině ještě nezasvěceni za to měli, že cislajťánský parlament na presidenta vůbec se nezmůže s nepořízenou vráti se opět domů. Přičinou domněnky tě, situací veskrze odůvodněně, bylo jednak zpupné počínání si Němců, kteří opová žili si ostatním stranám předpisovati podmínky. za jakých by eventnálně byli ochotní »dodat« sněmovně předsedu a na druhé straně katego rické prohlášení Poláků, že stoupenec strany. jež opovážila se propagovati německou státní řeč, presidentem vůbec státi se nesmí. To bylo až přilis zjevně adresovánon
Němec Polák Vídeň
13 article
oná v
14 article
pana Prada a tím také byla jeho kandidatura odbyta. Pravice trvala rozhodně na kandidatuře Fuchsově, týž byl by úřad ten také přijal, kdyby nebylo bývalo německému souručenství úplně již oddaného dra. Kathreina, jenž ve své straně s takovým úspěchem intrikoval proti svému soudruhu, že klerikálové za žádnou cenu k tomu nechtěli svoliti, aby nabídku přijal a se voliti dal. Tak stála situace — jak jsme se již zml nili — o 10. hodině. Zatím ale sestoupila se svého »nad strany povznešeného piedestalue vláda, která seznavši, že by prononcovaný poslanec z levice propadl, a president z pravice že by na novo způsobil německou obstrukci. odhodlala se propagovati ze tři zel to nejmenšt a zasadila se o volbu hrabéte Vettra. Týž ne- váhal volbu přijati, ovšem musil podrobiti se podmínce, kterou mu pan Körber uložil a jež původ svůj má zase jen ve směšném již strachu před Wolfem a jeho fallstaffskou gardou, která den za dnem stává se větší. Pan Körber totiž bál se, že na konec nebude vhod Němcům ani mírňoučký pan Vetter, poněvadž není Čecho- žroutem a v minulém období několikráte hla- soval v otázkách, jazykových s námi. Proto uložil panu hraběti Vettrovi, že musí vyhledati pana Prada a prohlásiti, že přijme předsednictví jen za tou podmínkou, přijme-li Prade prvn místopředsednictví. Toť se ví, že touto » pozor- ností« až k slzám pohnut pan Prade kandi daturu neodmitl, nýbrž přislibil panu předsedov nejhorlivější podporu. Dr. Žáček byl již z předu za druhého místopředsedu designován. A tak se stalo, že proti všemu parlament nímu zvyku stal se předsedou ne člen některé ze stran největších, nýbrž příslušník strany nej menší, čítající celkem tři muže. Němci při tom pochodili ovšem dobře Mají v předsednietví zástupce dva, kdežto my Čechové jen jednoho a to teprve na třetím místě.
Prado Fuchsův Kathrein Körber Wolf Němec Vetter Vettr Prade doktor Žáček Čecho
15 article
Co cislajtánský parlament je parlamentem. nedostal předseda, když šlo o volbu nového muže, tolik hlasů jako hrabě Vetter. VI on sám nejlépe, že kouzlo, které to způsobilo, nebyla jeho osobnost, nýbrž že volba jeho byla spo- lečným dílem rezpaků a vysílenosti, s ign um praesidia že je pan Prade a že dle všeho zahostí se v předsednictv u duch tohoto pána, který po právu měl býti posunut až na místo třetí. Sám o sobě je hrabě Vetter osobností sym- patickou, která liší se od pánů z jeho sféry již tím, že je to muž neobyčejně seriosní a pilný, kterého baví především jiným studium. Pustil se jako čtyřicátník do studia mediciny a po- kročil v něm tak daleko, že nedávno s vý- tečným úspěchem odbyl si první rigorosum a že v měsíci dubnu chystá se ke druhému. Také to sluší připomenouti, že jako zralý muž naučil se dokonale jazyku českému. Rod Vettrův po- cházi prý z rodu Valois a má ně pouze ve jmeně, nýbrž i v erbu bourbonskou linii. Před- kové Vettrů byli tedy skutečnými »cousiny« králů francouzských. Když po prvé proneseno bylo toto jmen jako kandidáta předsednictví, namítalo se obecně, že je to sice velmi hodný muž, ale slabý, bez energie a iniciativy. Jedni měli za to, že bude úplně v rukou vlády, druzí že v rukou své strany, třetí dokonce, že stane se marionellou pana Chlumeckého. Dle řeči, v níž za své zvolení děkoval, nezdá se, že by byl takovým, jak jej ličili. Nepronesl sice v několika těch větách aní smělou ani originální myšlenku, ale vyznívalo z ní jisté sebevědomí, tak že se zdálo, jako by byl chtěl pověsti o něm kolujíeí dementovati. Že navzdor tomu bude míti v něm p. Körber předsedu oddaného, o tom směšno by bylo po ehybovati. Poslanci češti připojili se svými hlasy na zitsitsl
Vetter Prade Vettrův Chlumecký Körber Valois
16 article
ke stranám ostatním teprve po tom, když se jim dostalo od moravských soudruhů ujištění. že byl hrabě Vetter i jeho otec, zemský hejt- man, k národnosti naší vždy spravedlivým a když slíbil, že v interpretaci jednacího řádu na úkor jazyka našeho jednati nebude. Při volbě Pradově odevzdali zástupeové národa českého prázdné lístky. Volbu jeho překaziti nemohlia voliti tohoto nebezpečného odpůrce národa na- šeho nechtěli a nemohli. K poslancům českým připojili se též čeští velkostatkáři, Jihoslované a členové polské strány lidové. Děkovací řeč Pradova byla sice korrektní, až na podezřelé místo, kde pravil, že vykládati bude j ednací řád v duchu jeho a ne pouze dle slova. Co znamená tato fráse, vyňatá ze zná- mých německých podmínek, o tom nemůže býti pochybnosti. Nic jiného, než že bude jednac řád kroutiti tak, aby vždy zněl proti české. vždy ale na prospěch německé obstrukce. Tento »výklad v duchu« je nejnovějším vynálezem Němců, kterým má býti podporována dělnost parlamentu proti nám. Celkem nelze popřiti, že volbou předsedů. v pátek vykonanou, docílila vláda jistého úspěchu Nová to pobídka pro německý tisk, nalehati na vládu, aby vůbec pustila se do politického reje a zaujavši určité stanovisko — jinými slovy aby pomáhala Němcům — »lámala slovansk vzdory« a potirala zejmena aspirace nás Čechů Přistoupíli pan dr. Körber na tuto radu, uvidí kde bude za měslc
Vetter Jihoslovan Němec Čecho Přistoupíle doktor Körber
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 9. února. (Nejbližší pro- gram řísské rady.) V úterý, jak sděleno telegraficky, předloží vláda sněmovně rozpoče na r. 1901, jejž ministr financi doprovodí svým výkladem; spolu bude prý podán návrh zákona o odvodu nováčků a kořaleční přirážce, jejiž výnos má býti věnován na sesílení zemských fondů. Ve schůzi následující mají dle » Grazer Tagblattu« přijíti na jednací pořad návrhy, aby se na trůnní řeč odpovědělo adresou. Až bude skončena debata adresní, přijdou na řadu in- vestiční předlohy, při čemž se prý vláda naděje, že v otázkách hospodářských ne objeví se ve sněmovně přílišná různost minění Jakmile budou investiční předlohy přikázány výboru, vyzve vláda sněmovnu, aby vylional volby do delegacl, proti nimž prý zajiste nebude odporu.
Praha Grazer Tagblatt
18 article
Program, jak vidno, takový, jako kdyby na říšské radě po volbě presidia bylo vše ji v nejlepším pořádku. Ve skutečnosti jsou vnitrn poměry parlamentní hluboko pod normálem Krakovský »Czase je charakterisuje těmitc slovy: »Následkem nedostatku organisované vět šiny a nedostatku dohody mezi předsedy klubů což bývalo jindy i v době nejostřojších půtek vytvořila se na říšské radě jakási atmosféra slepé války všech proti všem, která nevěstí ni dobrého budoucnosti parlamentu. Co chvíl vznikají nová nedorozumění a není nikoho po volaného, kdo by je mohl odstraniti. Všechen parlamentarismus spočivá na zorganisované vět- šině; obstrukce, mařící většinu, zbavuje sně- movnu možnosti práce. Co chvíli posllají se z klubu do klubu delegáti, aby zkoumali si- tuaci, a kdo chce, rozmnožuje na svou odpo vědnosť trvající zmatky . .. Že hrozba obstrukco dosud visí nad sněmovnou, ukázalo se před volbou presidia, kdy Čechové hrozili obstrukeí, bude-li presidentem zvolen Prade, a Němci, budeli zvolen Fuchs. Jedni i druzí by jistě dostáli slovu«: V Praze, 8. února. (K trůnní řečii.) Konečně i krakovský »Czas« přináší rozbon trůnní řeči. Je s ní celkem spokojen. K od- stavci o jazykové otázce podotýká však, že je
Čecho Prade Němec Fuchs Praha
19 article
V drobném prodejii rsnní číslo o sebě . . . za sh od polední . . . Ba 2h Ve flislkách na venkovš ranní číslo. . . . . odpolední . . . . . . . . Sk Insernvy platí se hotově napřei Přelplacení a inserty plijiná aěniai strace v Marianské ulici č. s. Tin sebátají s tes pasvee tiskárna a ezpedice , Nárednich Listi- Hakopley sa nervřnseji
Nárednich List
20 article
vlastně zbytečný. Vláda tu měla prý říci přímo, že sférou jednotného jazyka ve správě rozumí se armáda, ústřední úřady a snad ještě parla- ment; v této sféře jednota jazyka trvá už dávno a nikdo se ji nevzpírá. »Pokud se týče jiných oborů veřejného života — dodává »Czas« — tu, zmiňuje-li se trůnní řeč o úpravě jazykové otázky cestou zákona, sluší prohlásiti, že otázka dle základních zákonů ne- patří do pravomoci říšské rady. Leda že měla vláda na mysli zá- konodárství zemské.« Na konci stati zmiňuje se »Czase o návrhu německých lidovců, aby se tentokrát upustilo od adresní debaty. »Czas« pochybuje, že sněmovna přistoupí na takový návrh. »Sněmovna — praví »Czas« — která by na tak obšírnou a podrobnou trůnní řeč neměla co odpověděti, dala by si sama vy- svědčení politické neschopnosti, neboť by tím dokázala, že není organickým celkem a zastu- pitelstvem národů, nýbrž shromážděním lidí bez eíle a účolu.« Záhřebský »Obzor« trvá na tom, že ne mají-li Němci z levice co odpověděti na trůnní řeč, postarají se o odpověď Čechové a Jiho- slované a sestavi adresu, v níž bude rozvit po- litický program, zcela opačný programu dra.
Němec Čecho
21 article
Körbra. Jejich řeč musí býti: Vyhovte našim národním právům a pak se ochotně dáme do projednávání hospodářského a sociálního pro- gramu Körbrova, neboť to bude pak nejen v zájmu státním, nýbrž i našem. Stálý vídeňský zpravodaj »Pester Lloydu jest ovšem spokojen s obsahem trůnní řeči, zejmena s hospodářskou její částí. Ale rád by viděl také prostředky, jimiž by se dalo provésti vše to, o čem se v trůnní řeči mluví. Vláda nesmní se prý domnívati, že splníla svou úlohu publikací »agendy« v trůnní řeči a že může býti nyní opět »blahovolným divákem«, jak se věci rozvinou v parlamentě. Naopak musí prý si býti už dnes vědoma, že sestavení trůnní řeči není samo o sobé nijaký politický skutek, a že se krise, jež ohlodává morek Rakouska, nedá odstraniti pouhým vládním programem . . .
Lloyd Rakousko
22 article
»Nesmí se — končí »P. L.« — žádati vše jen na sněmovně a ji činiti odpovědnou za všechno, co se děje neb neděje. Také vláda se musí při- činiti, aby strhla pouta s parlamentu. Trůnní řečí toho nedosáhne; míní-li to vláda upřímně (s levic!? Pozn. red.), musí si sama opatřiti takovou sněmovnu, jež by jeji program pro- vedla.« Nepochybujeme, že »P. Lloydu« tanou při tom na mysli ony »ůstavní prostředky«, jimiž si maďarské vlády opatřují sněmovny pro svůj program, a taktéž nepochybujeme, že by pánové Wolf Cie, oběma rukama dali své požehnání každému opatření dra. Körbra, jež by i v Ra- kousku přivodilo poměry, podobné maďarským. Ale dr. Körber doví se v nejbližších dnech, jak na tuto věc pohliží česká delegace. »Pracuje se k tomu — píše dnes dr. Pacák ve svém kutno- horském listě — aby sněmovna na trůnní řeč nedala odpovědi. Čechové se odpovědi nevyhnou. Chtějí dát a dají odpověď určitou a jadrnou. aby nebylo nikde, pránikde, nejméně pak na mistech rozhodujících, jímž adresa svědčí, ni- jaké pochybnosti o jich smýšlení vzhledem k ny- nějšímu směru cislajtánské poliliky. Čechová tento svůj soud o ní pronesou a nedají se v tom umlčeti nijakým pokusem . . .« Z Vídně, 9. února. (Doplňovací volb za bar. Dipaula), jenž nepřijal mandálu do říš- ské rady za tyrolský venkovský okres bol zánský vypsána na pondělí dne 18. t. m. Bude-li v okres tom postaven nový klerikální kandidát, či bude-li volen opět bar. Dipauli, není dosud známo. Z Pešti, 8. února. (V-ýsiedky sčítá n lidu v Uhrách.) Dle předbčžných výsledků sčílání lidu jsou v Uhrách nyní dvě města, mající nad 100.000 obyvatelů a 12 měst s více než 40.000 civilními obyvateli. Pešť má bez vojska 713.383
P L Lloyd Wolf Cie Körber doktor Pacák Čecho Čechová Vídeň Pešť Uhry
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 9. února. 6—. (Kronika.) Na straně našich kon- servativců ozval se onehdy pozoruhodný stesk — Úkolem českým nebude pro dobu nej- blíže příští dobývat, nýbrž bránit . . . A vt vnitřní práci české, na níž bude větší část naš národní úlohy spočívati, už dnes se pociťuji následky jisté jednostrannosti. Schází našemu životu skutečný konservativný živel. Všecky nové proudy jsou jen radikálné, scházi našemu rozvojovému hnuti ona zdravá protiváha, jakou jinde tvořivají strany konservativné. A nen naděje, že by se brzo mohla vyvinouti. Přirozen vůdeové a sloupové každé konservativné strany musili by býti šlechta a kněžstvo . . Shodujeme se tedy všichni: pro svůj nej bližší »český úkole nemůžeme prozatím počítat na celé dvě třídy společnosti. Šlechta i kněžstvo dva staré stavy, tradie málem věkovitých. nejsou spolehlivé naše. Oběma vytýkáno cizáctv ideí, šilhání přes domácí obzor, universalism. Výtka nenárodnosti stihla ostatně i mladší třídy společnosti, nedávno vzniklé, teprv se při- řaďující. Také socialism, namnoze si libuje v póse protinárodní. Jak tedy? Idey staré idey budoucnosti odbočují od tělesa národního Co mu pak ještě zbývá ubohému?
Praha
24 article
Těleso kulturní, zbavené organické souvis- losti v před i v zad? Zjev byl by vskutku po- vážlivý, kdyby pochod nebyl opačný. Třeb obrátiti perspektivu. Aristokratism, klerikalism i socialism jsou idey o sobě, světové univer- sální. Nejsou to mocnosti, proti nimž by nacio- nalism potřeboval svoji bytost chránit. Naopak, jemu připadá úkol podmaňovat je sobě. Dosud jejich sféry osazny neměl, nemůže jich tedy pozbýti. Nacionalism nebojuje proti aristokra- tismu, ani proti klerikalismu, ani proti socialismu, bojuje vždy jen proti panství — druhého na- cionalismu, jehož vlivům tyto tři universalismy mimoděk služebnými se staly. Nacionalism proli nacionalismu. Tak stojí věci. Nemáme šlechtu kněžstvo (patrně jeho ducha, jeho vedení) máme nepřátelský socialism ne prolo, že bychom je byli ztratili, ale že jsme jich dosl u nedovedli dobýti. To je práce, která zbývá. Tedy úvaha strategická, ne — elegická. A v tom je jakás formule příští národn práce, Dokonati z celení tělesa národního ! Do- vršiti jeho ústrojenství! Třída za třídou, obo za oborem, vrstvu společnosti za vrstvou, pro nikla myšlenka národní. Tak postupovalo naše obrození. Poslední nejtíže dobytně bašty ješte zbývají. I na ně dojde. I zde konečně zavládne vědomí národní svou podněcující a zúrod- ňující silou přirozeného kulturního — indi vidu alismu.
25 article
— Nemáme šlechty ! Naše šlechta nesm ýšli necíti, nejedná po česku, nežije v duchu ná rodním, není jako slechty jiných národů, neni zkrátka česká ! 1 . .. Znáte tu melodi. Neňčastenství šlechty v národním životě vy- kládáno u nás vždy jako zvlástnost našich po- měrův. Ale právem-li? Ten trpný odpor aristo- kratismu vůči snahám probuzeného a postupu- jicího nacionalismu, je-li skutečně nějakou če- skou specialitou? Anebo je to spíše typická forma kulturního procesu, jaká se vyskytuje — jinde? Vůči myšlénce národní, dobývajíeí na svém postupu vrstvu společnosti za vrstvou, nejdele zůstává uzavřena a netečna třída šlech- tická. Leč ne jen u nás! Německá šlechta na přiklad nevedla si v té otázce svého času o nie statečněji, nežli si vede dnes šlechta naše. Lpěla na svých předsudeích, štítila se no- votou páchnouci němčiny a německého ducha, jako se dnes naše štítí češtiny, tarasila se z své tradice a otročila cizímu nacionalismu, jako naše otročí dnes německému. Z holé setrva- čnosti živlu. V tom je právě příznak aristokra- tismu, v jistých stránkách života je živlem nej- méně hybným, nejvzdorovitějším.
26 article
Literatura, chcete-li, poskytne vám klassi- cká svědectví. Dovolte malý citát: — Rod, stav i majetek nikterak nevylu- čují nadání a vkus, a toho doklady nacházíme u národů cizích, kteří veliký počet urozených počítají mezi své nejlepší hlavy. Poražováno- u nás dosud málem ne za zázrak, nalezl-li se šlechtic, který by se věnoval práci vědecké, vy- skytlo-li se posud jen málo slavných jmen, která by svou příchyiností ku vědám a uměnám byla se stala jen slavnějšími . . . nemusí tak zůstati vždycky . . Výrok, jakoby namířený na dnešní naše české poměry! Ne-li? Tak přímo trefuje do slabin našeho českého šlechtictví! A přec není ani český ani už dnešní výrok. — Nýbrž Byl učiněn již — před sto lety. A týká se — co byste neřekli? Týká se šlechty ně mecké! A svědek té zpozdilosti německého šlechtictví při kulturním díle německého národa je věrohodný muž. Není to nikdo zadnější c do váhy slova, nežli sám velmistr německé lite- ratury — Goethe. A aby nebylo nejmenší pochybnosti, kteral proces kulturního postupu v lůně národního tě- lesa byl v Německu týž, jaký postihujeme dnes u nás, třeba jen si zobraceti trochu stránky v znamenitém Goethově životopisném románu Vi- léma Meistera. Zas jen malou ukázku dovolte: tooe . . . Hrabě, vida kolem okouněti ještě několik lidí, kteří se rovněž vydávali za herce, vyptával se jich, jak silná je společnost, kdeže naposledy hráli a koho maji ředitelem. ee — Kdyby to byli Francouzi, pravil ke své choti, mohli bychom způsobiti knížeti neočeká vanou radost a překvapiti jej u nás zábavou, kterou tak miluje. — Mohli bychom ostatně, odpověděla hra- běnka, nechat ty lidičky v zámku hráti, pokud kníže u nás pobude. Snad přece něco dovedou třeba nešťastnou náhodou bvli Němci
Goethe Goethův Hrabě Francouz Němec Německo národní tyles Vlém Meister
27 article
Velká společnost pobaví se nejlépe divadlem baron by je už trochu obrousil. ... Hrabě pak ke každému podotkl, čeho by měl především dbáti, co na svém zevnějšku a jak upraviti, a pochopitelně jim vysvětlil, čeho se Němcům vždycky nedostává a pro- jevoval při tom vědomosti tak mimořádné, že všickni s největší ponížeností tak osvíceného znalce a jasného příznivce obstávali a sotva s vydechnouti se opovážili. .. Na jiném místě propuká nevole probudilého německého národovce přímo. — My Němci bychom zasluhovali, aby naše Musy zůstaly v opovržení, v němž po tak dlouho úpěly, ježto si nedovedeme váži mužů urozených, pokud jsou ochotní v šímat si jakýmkoliv způsobem naší literatury ! . .. Zrovna fonografické! Neli.? Nebýti nad- pisu, řekli byste, útrpná slova šlechtické ochot- nosti týkají se jistě literatury — české. Rozdí mezi oběma kulturními procesy je leda v datu. Stezky německého nacionalismu pocházejí z konce osmnáctého stoleti, českého z konce devatená- etého. Každý nacionalism na počátcích svého rozvoje, pokud se nedopracovali jisté výše úrovně. jisté zásoby prostředků vzdělanosti a dobrobytu. naráží na odpor i opovržení ideí starousedlých, panujících.
Hrabě Němec
28 article
Týž proces v jednom tělese národním jak v druhém, v Německu jako u nás. Není tu jeden děj dokonalým zrcadlem druhého ?A protože jeden už je dokonán, nemožno z jeho průběhu předpovidati, jak proběhne — druhý čma s. Schází nám živel konservativný1 Nemáme šlechtuv . .. Ale doufáme, že také u nás na- dejde chvíle a šlechtická vrstva se dokonale přiřadí k ústrojí. Sroste s ním . . .. no Jak se to odehraje? Nevíme. Víme jen, jak se odehrálo jinde Jak se stalo, že vrstva za vrstvou, méně do stupná za dostupnější a konečně nejvzdorovi tější podlehla příboji vítězného nacionalismu. Bylo to vždy dílo povolaných jedinců, členů do- týčné vrstvy, kteří v dané chvíli se vyskytli. Muži se objeví vynikající, silní a neoddolatelní, jichž profil ukazuje obě idey, starou vrstevnía novou kulturní, ve šťastném proniknutí a stěle- snění. Čarovné osobnosti, jež mocí svého ta- entu, kouzlem svých darů, váhou získané auto- rity zpřerážejí pouta předsudků, strhují příkla- dem, oslňují vše vůkol a počinem svým zaha- jují nový obrat. Osobnostem průměrným, ta- lentům prostředním nikdy se to nezdaří. Ne- majit ani potřebné odvahy, ani dost síly sug- gestivné.
Německo
29 article
Němci měli už Goetha i Schillera a ještě neměli svoji slechtu. Za jich působení vy- vstávali teprve vévodové Výmarští, hrabata Stolbergové, Platenové a z nenáhla přiřaďovali se i v jiných oborech národní kultury spolu- pracovníci slechtického rodu. Maďarům, kteří své literární probuzení o padosát let před námi zahájili, vyvstal už v letech třicátých vlastenecký hrabě Štěpán Szechényi, zakladatel maďarské Akademie umění, Národního divadla a konservatoře v Pešti, městě společensky ještě poněmčilém. Ve zmateích roku osmačtyřicátého mohla už ve šlépějích urozeného národovce předáka tužiti se mladá generace maďarské šlechty. A tužila se ! .. Kdy naší šlechtě zavzní signál národního probuzení? Otázka tichého procesu ideí, jež tajemně si razi cestu přes bradby tradic a předsudků, zne- náhla si podmaňujíce duchy. Nadejde chvile a rázem idea se vtělila v mohutného jedince. Tak jednoho dne i český aristokratism podlehne kouzlu svěžího nacionalismu. »Čarovná osobnost« se zjeví a kýžený obrat nastane . . . Svoji Aka- demii, své Národní divadlo a jiné ústavy kul- turní máme a bez šlechlického mecenášství už se obejdeme. Ale »čarovné osobnosti« jistés podaři příkladem osvítiti obery činnosti, kudy jako zlatou brankou také český aristokratism vstoupí v jednotné ústrojenství s kulturním organismem národa.
Němec Goethe Schiller Stolbergová Platenová Maďar Szechényi Pešť maďarský akademie uměný národní divadlo čarovný osobnost