Periodikum ALTO Viewer

1

nni

2

árodní hospodář.

3

emědělství

4

Obohod

5

Průmysl

6

Finančnictví

7

Příloha „Národních Listů“ k číslu 283. ze dne 13. října 1907.

8 article Z pražského trhu peněžního.

Z pražského trhu peněžního. V Praze, 12. října Vyrovnání jest hotovo... Po celý týden zabrnuje úřadní i ostatní vídeňský tisk pana barona Becka chválou tak pronikavou, že list věrný panu dru. Körbrovi dává průchod své ne- líčené závisti, a ani žurnál vídeňské bursy nechyb v tomto choru. Není bez přičiny tento moment: jeho vydavatel funguje jako záchrance vyrovnání svojí formulí o řešení otázky bankovní. Radosti na všech stranách tedy dosti. P důvodech jejích neptá se vlastně nikdo. A přeee jsou podrobnosti o obsahu vyrovnacích před- loh tak málo známy, že úsudku pevného utvo- řiti si nelze o meritu řešení otázky. Listům jindy tak málo spokojeným stačí fakt, že k vy- rovnání vůbec došlo. Až na toto minimum klesly pyšné požadavky pronášené od té chvile, co vyrovnací základy Szellovy a Körbrovy byly rozbity vítězstvím strany neodvislosti v Uhrách. Naučili jsme se tedy skromnosti nejen in po- liticis. A přece není k radosti podstatné příčiny. Kdo vychází vítězem z dlouhých porad, jsou zase jen — Uhry. Jest zajímavo, že tento fakt, který jest zřejmým ze širokých základů díla vy- rovnavacího, jež známy jsou a jež naznačeny uherským ministrem obchodu jasně, vlastně po- zornosti interesované veřejnosti uchází. Jest třeba pouze rozpomenouti se trochu na vývoj udalostí. Když baron Fejerváry, který se tolik zasloužil o urovnání poměrů v Uhrách. předával otěže vlády v Uhrách panu dru.

Beck Fejervára Praha Uhry

9 article

Wekerlovi a Košutovi, ustoupila strana nedd- vislosti, respektive koalice uherská, zatímně od svých požadavků armádních, mohla však se vy- kázati obrovským úspěchem ve věcech hospo dářských. Rozumí se při zkušené politice uherské samo sebou, že úspěch záhy tělem učiněn společný dotud autonomní celní tarif předložen parlamentu pešťskému za souhlasu uherského krále jako celní tarif uherský a tak také schválen i inartikulován. Vitězná majorita sně- movny zalitavské zavázala se ovšem na druhé straně, že uzná nové obchodní smlouvy a že tedy nebudou v období jich oproti cizině činěny příslušné závěry — ale moment tento byl jen ústupkem zdánlivým, ústupkem, který plynu z celkové situace vůbee. Bylo přece nemyslitelno, že mohou Uhry v krátké době několika týdnů sjednati nové smlouvy se státy, se kterými dohoda se stala a bylo také jasně vysloveno našími kompasci scenty, že by k eventuelnímu opětnému jednání na tomto základě ochotni nebyli. A mimoto — a to pro Uhry přece padalo na váhu — nebyly také hospodářské poměry druhé poloviny pro samostatnost úplnou připravené a zralé. Uhry získaly zalím toho: bylo jim zaručeno, že nové obchodní smlouvy po r. 1917 mohou sjednati jako úplně samostatný stát, bez ohledu na Předlitavsko, a dostalo se jim desetileté lhůty ku přípravě k neodvislosti. Samostatnost Norska zrála po dlouhou dobu a Norsko těšilo se ještě větší neodvislosti než Uhry — dob příprav byla nutnou a byla přímo žádoucí.

Wekerl Košut Uher Uhry Předlitavsko Norsko

10 article

Při této situsci zněl problém pro Uhry takto: jak lze využíli nejlépe doby připravně v rámci vyrovnání, které by však právně ne- spočívalo na společenství celním a obchodním jako dosud, nýbrž na obchodní smlouvě, jakji sjednávají dva úplně samostatné státy, povolu- jící až na cukr bezeclný dovoz z jednoho státu do druhého a uznávající i tarifní důsledky pa- rity vyslovené co do posuzování zboží na trhu vlastním. Přes bouřná hesla a hrozby byli si v Uhrách dobře věcomi, v jakém postavení se nalézají. Uhry až do dnes jsou zemědělským státem, který jest odkázán na vývoz plodin zemědělských. Na tomto základě možno stavěti nový prů- myš a možno povzbuzovati podnikavost — tento základ bylo tedy nutno zaručiti pevně a klidně. Střední Evropa ostatní jest svými ely uherskému obilí uzavřena a pro vývoz do Anglie Uhry za- tím dopravně zařízeny nejsou. V tomto směru učiněny zatím pouhé náběhy, účelné ovšem, ale přece jen pouhé náběhy. Na druhé straně bylo nutno uvolniti si ruce pro podporování ruchu prů- myslového. Uhry zatím dostatečnými kapitály ne- vládnou. Kapitál předlitavský stal se v poslední době následkem stálé nejistoty opatrným a zdr- želivým, byť zněly nabídky uherské vlády stále lákavěji a lákavěji a cizina vůbec odmítala bližší styk se státem, jehož renty tak značně a rychle vracela. Mimo to nebylo neznámo, že podminky průmyslového podnikání v Uhrách jsou velmi stíženy celkovou nepřipraveností země.

Uher Uhry Evropa Anglie

11 article

Massy lidu stěhují se sice do Ameriky, ale dobrých pracovních sil jest za Litavou málo, dělnietvo neustále přechází ze závodu do zá- vodu a podniky jsou nuceny udržovati vysoký stav pracovních sil, aby byla k disposici stálá záloha. A k tomu všemu družila se nejistota stoupající pevnost trhu peněz. Z toho všeho jest zřejmo, že situace ho- spodářská byla pro uherskou vládu velmi těžka. Ale těžkou byla i situace politická. Dnešní majorita peštské sněmovny jest pri- vilegovanou representací v plném slova smyslu. Privilegovanou národně i sociálně. Peštský sněm není ani z daleka národním zastupitelstvem ma- darským a směr udává v něm majorita polo- feudální, která při svém šovinismu a potlačování národností ostatních nemá ani zbla sociálního cítění i pro maďarský lid. Agrární poměry maďarské jsou bolestny a rozrušeny, dělnictvo domáhá se podílu na správě státní a ani střední vrstvy nejsou spokojeny s režimem, který se přímo topí v protekčním systému. Uhry ovládány jsou skupinou lidí, kleří udržují svoji vládu právě jen umělými volebními řády a bezohledným tlakem admini- strativního aparátu státního. Postup protiuherský. jak ho své doby připravovala Vídeň za Fejer- vára, ktert poučně dovedl odvrátiti hrozící ne

Uher Amerika Vídeň

12 article

bezpečí a zabezpečiti nadále hegemonní kasty z níž vyšel, byl založen na správném před- pokladu, na demokratisaci volebních řádů. Byla by Uhrám přinesla nejen zastoupení skutečné lidové, ale i národnostně spravedli- vější; současně byla by se však pouta mez oběma státy této říše stala pevnějšími a trva- lejšími než dosud. V paktu sjednaném mezi korunou uherskou a většinou parlamentu trval ještě faktor prvý na tom, aby přistoupeno bylo k reformě volebních řádů uherských. Na tomto požadavku však se trvalo velmi málo energicky. Tím více však roste nespokojenost s politickým stavem věcí v Uhrách a není nejmenší pochyb- nosti o tom, že by postupující tíseň hospodář- ská byla nespokojenost tuto jen živila. Bylo proto přímo i politickým interesem Wekerlovy vlády, aby vyrovnání bylo, pokud možno, skon- cováno. A u nás? Chuť k zápasu byla všeobecno a provanula i národy slovanské, poněvadž jieh sympatie přirozeně se kloní na stranu Chorvatů a utlačovaných národností vlastního Uherska. A mimo to byla naše převaha hospodářská tak zřejma, že i laik poznával sílu naší posice. A přece: nové vyrovnání uznává úplnou hospodářskou samostatnost uherskou, stavi se na princip obchodní smlouvy, kloní se před uherskou autonomil ve příčině daní spotřebních a na druhé straně rovná uherským rentám cestu k nám, uznává určité zásady, pomocí jichž mohou Uhry budovati na svém samostatném průmyslu. A koruna díla: Uhrám má se dostat bez provedení volební reformy t. zv. ústavních záruk.

Wekerlův Chorvat Uher Uhry

13 article

Dojde-li k reformě volební, bude provedena v duchu dnešní vládnoucí koterie a bude prove- dena proti národnostem. Není pochyby: po deset let můžeme bezcelně, za podmínek stíženějších vyvážeti své tovary do Uher. Za to ale posílíme uherský úvěr zahraniční, pomůžeme jim nésti břemeno vracejících se rent, usnadníme jim utvoření vlastní cedulové banky ... V základ- ních rysech vyrovnání přijali jsme názory uher- ské a učinili vše, aby hlasy měly volnou dráhu Umění pana barona Becka není tedy tak veli kým, jak hlásá světu vídeňský tisk. Vyrovnáním z roku 1907 založena a umožněna úplná samostatnost Uher; politicky vyjádří se tento fakt později a vyjádří se velmi pronikavě. Při dvojí měně bude lze stíží udržovati jednotu armády, tím méně, že uvolněna budou veškerá pouta hospodářská. Neodvislostí hospodářskou probojovaly se moderní státy k své samostat- nosti; učinili jsme vše, aby Uhry touto cestou iatlíl jiti mohly.

Beck Uher Uhry

14 article

To znamená: vyrovnání jest politicum prvého řádu i pro nás a tím dán i postup náš v této otázce. To jest jasno, to zřejmo každému, kdo politicky myslí. Proti tomuto vyrovnání lze snadno vzbudití odpor takový, že budou nuceny vlády vyplatiti benevolenci hodně draze . .. Zájem naší bursy obrací se nadále přede- vším k hodnotám ukládaeím. Jednány byly opětně zástavní listy Zemské banky král. če- ského, dále kvělnová renta za 96.65 a únorová renta za 98.35. Z hodnot dividendových sjed- nány akcie české banky Union za 238.50. — Jinak podáváno za akcie: Živno- stenské banky 241.—, Pražské úvěrní banky 524.——, Hosp. ú větrn banky 382.—, České prům. ba n ky 414.—, První pražské zastavár ny 450.—, »Morkuru«, ake. směnár. s po- lečnosti 603.—, Úvěrního ústavu v Hradci Králové 447.—, První če- ské pojišť. na život 245.—, Prvn české tov. orient. cukrov. 250.— Kolínské tov. káv. náhražků 590.— pivovaru v Č. Budějovicích 825.— České spol. pro průmysl cukern 146.—, strojírny dř. Daňkovy 453.—. Podolské cementárny 200.—, tov. na umělá hnojiva v KolIně 406. — První česko-moravské stro jírny 845.—, aniž by bylo došlo k ob- chodu.

Morkura Daňkův Hradec Králové Č . Budějovice zemský banka Union úvěrní banka úvěrní ústav Český společenský

15 article Z vídeňské bursy.

Z vídeňské bursy. Z Vídně, 12. řljna. (Pův. zpráva »Nár. L.«) Uzavření vyrovnávacích smluv mezi vládami obou říšských polovin uvítáno bursami s velkým enthu- siasmem. Avšak ten netrval dlouho. Spekulace brzo vystřízlivěla ze svého nadšení a část značných vze- slupů kursovních u některých hodnot dlužno ještě vysvětliti bursovně-technickým momentem, t. j. rych- lými úhradnými koupěmi kontreminy, která v mi- nulých dnech — před vyrovnáním — měla široké pole pro svou působnost. Vystřízlivění bursy vy- světluje se zvláště tím, že podmínky vyrovnání za- haleny jsou dosud úplnou rouškou tajemství. Po- necháno volné pole všelikým dohadům — které po zkušenostech z vyjednávání posledních nejsou po většině zabarveny optimisticky. V mnohých olázkách ovšem ví se, k jakému rozhodnutí asi došlo. Jsou to však zvláště otázky přímo finančního rázu, o kterých není nikterak jisto, zda rozhodnuty ve prospěch té neb oné říšské poloviny. Náleží sem předovším olázka postavení uherských rent a jiných ukládacích hodnot v Řakousku a pak otázka cedulové banky.

Vídeň

16 article

Ohledně rent měli Maďaři požadavky hned dva. Jed- ním bylo, aby uherské renty nabyly v Rakousku rázu sirotčích hodnot, aby tak také mohly býti ku- povány rakouskými spořitelnami. Mimo to žádali Madaří, aby uherské renty byly osvobozeny od ra- kouské rentovní daně. Splnění tohoto požadavku mělo zotaviti kurs uherských rent. Je všeobecně známo, že uherské renty nikdy nedosáhly tak vysokého kursu. jako renty rakouské. Vlády uherské chtěly z pra- vidla hledati příčinu toho v tom, že kupony uher- ských rent podléhají v Rakousku rentovní dani. Proto ten požadavek, aby tato daň odpadla. Avšak to není nikterak jedinou příčinou rozdilu kursů obou rent, jsou tu příčiny ještě jiné. Uherské renty měly i v době, kdy rentovní daň v Rakousku neexistovala, kurs nížší než rakouské. Po roce 1867. kdy počaly Uhry vydávati samostatně své půjčky. musily si pro své renty obecenstvo i odbytiště teprv hledali, a to bylo lze provésti jen nablzením výhod- ných kursů. Tak zvykli si kapitalistě již předem či- niti rozdíl kursový mezi rakouskými a uherskými rentami, který byl z počátku ještě větší než dnes. Během času se ovšem kurs uherských rent lepšil — stejně jako lepšily se uherské finance — a nutno říci, lepšil se za účinného přispění Rakouska. Bylo to zřejmo i jakmile Uhry počaly činiti v otázce po- měro obou polovin líše obulže, zaplatily to uhersk

Maďar Madařit Uher Rakousko

17 article

renty kursovým sestupem, podporovaným nedůvěrou ciziny. Bylo proto opravdovou ironií a výsměchem, prohlašovali jedním dechem naprostou chuf státi se samostalným státem a žádati na druhé straně pro své renty tytéž výhody v Rakousku, jaké mají sa- motné renty rakouské. Vždyť důvod osvobození da- ňového a pojem sirotčí jistoty musí se v každém případě hraditi s pojmem papíru domácího. A budou uherské hodnoty i po tomto vyrovnání u nás pa- píry dom ácími? — Ostalně osvobození od daně je myslitelno právě jen na dobu společenství celního, t. j. na dobu de- siti let Je samozřejmo, že vzhledem k tomu výhod osvobození od rentovní daně (2 proc., které ovšem někde přirážkami stoupnou na dvojnásobnou výši) smršťuje se velmi citelně a že může kurs oherských rent přibližiti se kursu rent rakouských nej- íce 1 procento. Oproti tomu jistota, že po roce 1917 budou Uhry samostatným státem, bude působiti na kurs uherských rent nepříznivě a Uhram sotva se podaří docíliti toho, aby jich renty byly tak vysoko cenčny jako renty naše.

Uher Rakousko

18 article

Zajímavou otázkou z vyrovnání jest také osu t. zv. uherského bloku renty. Stálý příspěvek Uhet na jeho zúročení bude nyní kapitalisován 4.35 proc. a renta tato během času bude vlastně rentou uher- skou. Ke konversi na 4 proc. prozátím asi sotva dojde, poněvadž poměry na trhu peněz nejsou tomu nikterak příznivy. Ovšem že nyni není také nijaké příčiny, aby majitelé této renty (ůnorové a dubnové se nějak nastávající konversí znepokojovaly, poně vadž konverse sama o sobě podmíněna jest vyplá cením jmenovité hodnoty na požádání. Poněvadž pak nynější kurs jest pod pari, není příčiny, aby proto klesl ještě více. — Co se týče olázky banky. uvítala bursa sjednání vyrovnávací smlouvy vze- stupem kursů akcií cedulové banky o 25 korun. Zřejmě tím vyjádřeno uspokojení nad prozatimním odložením obtížné otázky, o níž lze již dnes říci, jak bude rozluštěna. Prozatím čeká se nyní na svo- lání mimořádné valné hromady a na prohlášení vlád, jež nastane do května 1908. Po r. 1917 budou mít Maďaři svou cedulovou banku, to je jisto. A s tímto faktem i banka sama musí se smiřiti.

Maďar

19 article

Jak již řečeno, zahájen minulý týden na burse překotnou baussou. Vystřízlivění však dostavilo se brzo a během týdne bursa obchodovala za smýšlení vělšinou chabého. Pověsti o nemoci císařově a málo příznivé zprávy z cizích burs vyvolávaly všeobecné rozladění. Trh hodnot dopravních nevyznačovali se zvlášt í pavností. Jedině akcie dunajské paroplavební společ nosti získaly na kursu, poněvadž dopravní dař v Uhrách asi odpadne. Jinak byly akcie železniční obchodovány za smýšlení slabého, ač akcie státn dráhy počálkem týdne kupovány spekulací ně- meckou. Z akcil bankovních ovšem vynikaly vzeslupem kursů akcie uberských bank, které i během týdne udržovaly pavně svoje kursy. Oproti tomu akcie rak. úvěrního ústavu a ostatních rak. bank utrpěly všeobecnou ochablostí. I na trhu akcií průmyslových kupovány čile akcie uherských podniků. Oproti tomu ustoupily rakouské železářské hodnoty do pozadí. Jinak pevny byly hodnoty petrolejářské a akcie tov. na kabelya Feltenovy továrny, poněvadž očekává se energičtějšt post ip v budování telefonní sítě.

Feltenův Uhry

20 article

Renty na počátku týdne vyrovnáním získaly během týdne však nastalo znovu ochabnuti. Důležitější kursové variace v minulém týdnu se- znati lze z tohoto sestavení: 12. iljna 5. října 96 .50 96 35 115.20 115.3 111.— 110 60 93.40 Rak. korunová renta . . . Rak. zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta . . Turecké losy . . . . . . Rak. kreditky Banka pro země rakouské. Uherské kroditky . . . . . Bankovní jednota . . . . Pozemkový úvěrní ústav . . Živnoslenská banka . . . Společnost státní dráhy . . Jižní dráha . . . . . . . Polabská dráha . . . . . Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol.. Rakouská továrna na zbroj. Alpinky Rým.muráňská společnost Pražská železářská společnost Mostecká uhlářská společnost Schodnica Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . . . .

Živnoslenský banka státní dráha pražský železářský společnost mostecký uhlářský společnost Schodnica

21 article Osnova zemského zákona o úpravě pokračovacího školství živnosten- ského.

Osnova zemského zákona o úpravě pokračovacího školství živnosten- ského. Konečně po tolikerém váhání a odmitání vypra- covala vláda sama osnovu zemského zákona o ú- pravě pokračovacího školství živnostenského. Osno- va, jejíž obsah posud není podrobněji znám, vyšla ze známé akce, zahájené ve prospěch zodbornění po- kračovacího školství živnostenského. Bezprostředním podnětem ke konečnému vydání osnovy byla petice, na níž se na podkladě zevrubného referátu náměstka sekreláře dra. V. Schustra obch. a živno- stenská komora v Praze usnesla a kteráž byla také vládě odeslána. Na podkladě téže petice obnovil po důkladném návrhu zpravodaje komise školské posl. prof. dra. Čelakovského také sněm království českého svou dlouholetou akci za samostatnou úpravu pokračovacích škol živnosten- ských zákonem zemským, kteráž k urychlení celé zá- ležitcsti znamenitě přispěla. Zájem, jaký zpráva po- slance prof. dra. Jar. Čelakovského ve sněmu vbudila, jest posud v živé paměti, podobně jako úsilí zemského výboru, zvláště přisedícího p. posl.

V Schustr profesor doktor Čelakovský Praha

22 article

Karla Adámka a náměstka p. posl. Němee v této věci neutuchající. Vládou prostřednictvím mí- stodržitelo zemskému výboru sdělená osnova béře význačný zřetel ke zodbornění škol pokračovacích, akcentovanému svého času na přednášce vl. r. Ed. Černého, konané v obch. živnostenské komoře, jakož i na přednášce, konané insp. L. Woignerem na schůzi Zemskou jedno- tou živnostenských společenstev k tomu cíli svolané Požadavek zodbornění doznal podrobné formu- lace i na komorní anketě, jejíž výsledkem byla svr- chu uvedená petice, referentem drem. Schustrem vypracovaná, Bude potřebí, aby zemský výbor sděi osnovu zákona o úpravě školství pokračovacího po- volaným korporacím a popřál jim dostatečného času k náležitému studiu osnovy se stanovisek prakti- ckých, školských i právnických odborníků. Zejména bude k tomu dlužno přihlížeti, aby akce neuvizlav přílišné nákladnosti, aby neomezila se jen na Prahu a aby hověla praktickým potřebám ře mesel co nejvíce. Školy pokračovací, byť i odborné přece jen musí zůstati pokračovacími, t. j. do- plňujícími školu obecnou a měšťanskou, arciť nejen po stránce všeo becn é, nýbrž i so zřetelen

Adámek Ed Černý L Woigner doktor Praha

23 article

k odborně stránce dolyčných. živností. Školy pokračovací musí i nadále sloužiti výchově ši- rokých mas řemeslnického doroslu a nesmí býti nikterak tomuto úkolu odcizeny. S to- hoto hlediska bude dlužno posuzovati i novou osnovu. Z trhů peněžních. (12. října.) Pověsti o nemoc císaře Františka Josefa nepříznivé zprávy z Nov Yorku a zpevnění trhu peněz v Lundýně působil na bursy nepříznivě. Banka anglická rychle ztrácí zlnto ze svých sklepů a včera oznámen nový vývoz za 11/4 mil. lib. šterl. do Egypla, Mluví se i o mož- nosti zvýšení diskontní sazby na ochranu pokladu. I v Pařízi je burso rozladéna kolísáním cen mědi a kursů vůdčích měďařských hodnot. Praha. Dnešní bursa minula opět klidně placeno pouze za 4% meliorační úpisy České zem- ské banky K 96.25. Dále podáváno za akcie: První čes. tov. orient. cukrov. K 250.—, „Merkuru“, směn akc. spol., K 604.—, První pražské zastavárny 450.—, pivovaru v Čes. Budějovicích K 825.—, Kolín ské tov. káv. náhražků K 590.—, Živnostenské banky K 241.—, České banky „Union“ K 238..50, České spol pro průmysl cukerní K 145.—, strojírny Daňkovy K 456.—, Pražské úvěrní banky K 524—, Hospod úvěrní banky K 382.—, České prům. banky K 414.— První české akc. pojišť. na život K 245.—, Podolské cementárny K 200.—, Akc. továrny na umělá hnojiva v Kolíně K 406.—, První čoskomoravské strojírny K 845.—, Královéhradeckého úvěr. ústavu K 447.— peníze.

František Josef Daňkův Nova York Egypl Praha Čes . Budějovice Kolín Český země smět akciový . společenský živnostenský banka Český banka Český společenský úvěrní banka hospoda úvěrní banka Český průmyslový první český akciový

24 article

Vídeň. Zprávy o nepříznivém zdraví císařově působily dnes citelnou depresí na začáteční bursu, takže kursy značně klesly. Ve většině oborů n zdější, jakož i na pešťský účet byly provedeny větší prodeje, vůči nimž nebyla přiměřená poptávka. Kro- mě toho působily chabé zprávy z ciziny, pasivní resistence a jmé nepříznivé momenty. Do konce začáteční bursy potrvalo chabé smýšlení. Na polední burse rozladění nepřestalo. Teprve krátce před skon- čením bursy, kdy došly zprávy, že stav císařův jest uspokojivý, nastalo malé oživení. Kreditky utrpěly ztrátu 5 K, uherské kreditky 9 K. Akcie Banky pro země rakouské, Unionky, Úvěrního ústavu pro země rakouské a Uherské hypoteční banky značně klesly.

Vídeň Unionka úvěrní ústav pro země

25 article

Akcie státní dráhy klesly o 6 K, lombardky o 3 K oboje buštěhrudské byly stísněny, ústecko-teplické a paroplavební povolily. Alpinky klesly o 5 K, praž- sko-železářské o 15 K. Akcie rýmavsko muráňské byly o 10 K nižší. Také zbrojovky, akcie kralodvor- ské cemntárny, kolešovické, hirtenberské klesly. Tr s rontami byl chabý. Na oskontním trhu stav peněz nezměněn: 415/1a %. Berlín. Při skrovných obralech a klidněm průběhu nedoznaly kursy všech skupin žádných podstatných změn. Mále uspokojivý „Iron Monger způsobil konečně oslabení kursů akcií železářských podniků, které nebylo proto značnější, ježto bilance Bismarkovy huti a stanovení vyšší dividendy tohoto podniku míle překvapilo. Akcie uhelnodolných spo- lečností zůstaly celkem pevny. Pro akcie bank do- mácích nebylo zájmu a kursy končí o zlomky pro- centní pod včerejším níveau. Na podnět vídeňský prodávány akcie slátní dráhy a rakouské kreditky Americké dráhy dnes mírně oslabeny. V ruských tilrech převládaly realisace. Soukromý diskont Z českého odhoru rady romědělské pro královstv české. Český odbor rady zemědělské pro království české hodlá podniknouti akci za účelem odstranění nedostatku vagonů na státních drahách, kterým jsou zemědělské kruhy poškozovány. Z té příčiny obraci se na pp. interesenly, zejména- pak zemědělská druž- stva, obchodníky a vývozce zemědělských plodin. průmyslové závody pro zpracován! zemědělskýc plodin a j. se žádostí za okamžilé poskytr. : pří slušných dat.

Monger Bismarkův Berlín Český odbor rada zemědělský pro království

26 article

Zákaz vývozu píenin? Jak se dovídá „P. L.“ obrátil se uherský zemský zemědělský spolek na vlá- du se žádostí, aby vydala ve shodě s Rakouskem zákaz vývozu pícnin, který by platil pro celou říší. Tento zákaz týkal by se otrub, mlýnských odpadků. pokrutin, řepových řízků, mláta, sena a slámy. Poklei cen bavlny. V posledních dnech poklesly záznamy bavlny na bavlnářské burse novoyorské citolně. Od konce srpna činí nynější pokles záznamů novoyorských za zboží poholové 190, resp. 180 bodů.

P L Rakousko

27 article

Tonto úbytek není nápadným, uváží-li se, že počát- kam září vykazovaly letos kursy nejvyšší stav, jaký kdy na počátku sklizňového roku od r. 1876 byl zna- menán. Přistavují se sice stále nová vřetena, a zvlá- ště v Německu, kde za vysoké konjunktury přádelny bavlny doznaly jen nepatrného rozšíření, lze čekati ještě přírost, ježto stroje dříve objednané toprve nyní budou moci býti dodány. Přes to však nelze počitati pro nový rok sklizňový se vznostem konsumu ame- rické bavlny, v Německu následkem nedostatku děl- nictva, v Anglii a zvl. v Americe proto ne, že se ob- chod nepohybuje již zcela na dřívější své výši,a dosloupí-li — při zpozděném nástupu mrazu — skli- zeň 13 mil, bal., není vyloučen ještě další sestup cenový. Tato siluace tržní poměry v bavlnářském průmyslu značně obmezila. Pod vlivem baissy ba- vlnové obmezuje se obchod jen na rozvin starých závěrů; s novými závěry se zatím vyčkává. Nezota- ví-li se ceny bavlny, budou nové věry opírati se jen o mírnější bási, zvláště když průmysl konfekční následkem krásného počasí podzimního vykazuje menší odbyt, který zejména v září byl slabý. Zdražování uhlí. Několik členů průmyslové rady podalo vzhledem k poměrům na trhu uhlí návrh, aby průmyslová rada zabývala se olázkou nedostatku a zdražování uhlí, a aby podala vládě návrhy, jak by se mělo čeliti těmto poměrům. Jak se dovadáme, bude se touto otázkou zabývati ve své pondělní schůzi také obchodně-politická ústředna obchodních komor.

Německo Anglie

28 article

Vílězství českého ječmene v Německu. Na 25. řijnové valné hromadě svazu německých sládků v Berlíně, která trvá vždy několik dnů a na které se podávají zprávy ze všech odborů pivovarství s týkajících, přednášel prof. dr. z Eckenbrecherů v od- dělení pro suroviny o pokusném pěstění ječmen v Německu a uvedl doslova: »Při ječmenných po- kusech, provedených r. 1906, vyznamenal se co do výnosnosti »veleranný český ječmene od Nolče nejvice. Po něm daly největší výnosy ječmen »Hannchen«, po kterém následoval »Werne kův pivovarský«. Méně výnosnými ukázaly se »Hein- cův chevalier« a »Himmelův melonový«. Dle dosu došlých zpráv o letošních pokusech, pří kte rých kromě »Českého«, »Hannchen« a »Melonového- ještě »Bielerův ranný ušlechtilý« ke zkoušce vzaty byly, dal Nolčův »Veleranný český ječ- men« opětně výnosy nejvyšší; po něm následoval opětně teprve ječmen »Hannchen«, pak »Ranný ušlechtilý« a »Melonový«. Podáváme s ra- dostí tuto zajímavou zprávu, plnou nestranného uznání, svědčící o zřejmém pokroku našeho domá- cího ječmenářství, které zároveň podává pádný dů- kaz, že i naše domácí zušlechťování ječmene metho- dou Nolčovou nalézá se na pravé cestě zdravého rozvoje. (Z Ústřední hospodářské společnosti pro království české.) Česká společnost pro průmysl cukerní v Praze docilila v minulé kampaní potěšitelných výsledků. Kdežto loni bilance končila ztrátou ve výši 405.722 K 14 h a akcionářům nemohla býti vyplá- cena dividenda, vykazuje letošní bilance po úhradě tantiem a odpisů v ohnose 117.083 K (loni 88.335 K). čistý zisk obnosem 170.289 K. Dnešní valné hromade bude učiněn návrh, aby z čistého zisku vyplácela s dividend a 3%.

profesor doktor Nolč Himmelův Bielerův Nolčův Německo Berlín Praha svaz německý sládek Heincův chevalier

29 title

11740 117 43

30 article

93 20 184 75 181 90 6:46 — 641.— 426 9 424. 50 745.— 754 50 530 75. 533.70 1016 — 1020 655.— 662 50 148.25 155 25 427.— 1060.— 1080- 1024.— 1011.— 464.— 468.— 612 . — 600 25 539 50 544 50 2619.— 2650. 727.— 72k.— 488.— 494.— 240.40 240 17

31 article

Zvýšení cen šicího hedvábí. Kartel rakouských továrníků šícího hedvábí zvýšil ceny šicího hedvabí průměrem o 8 až 10 proc. Zvýšení cen odůvodňuje se značným stoupnutím cen surového hedvábí. Státní dráhy a bytová olázka. Správa státních drah věnuje olázce bytů pro své zřízence stálou po- zornost. Nyní činí další krok. Zřídí v Terstu 12 obyt- ných stavení, z nichž každé bude míti bytů pro 20 rodin, a ve Lvově rovněž 12 stavení po 12 bytech. Náklad na tyto budovy bude činiti 21/4 mil. K. Pro- střodky dodá provisní fand státních drah, kterému zaručuje správa státních drah 4proc. zúročení tohoto kapitálu. Národní záložna v Praze. Vklady za měsíc září t. r. činily K 58.527.—, výplaty K 93.269. Zvýšeni cen nábylku z ohýbaného dřeva. Jak zmiňuje se správa saské společnosti pro průmysl dřevní ve své výroční zprávě, dojde asi k dohodě mezi rakouskými a německými továrnami na nábytek z ohýbaného dřeva, která bude míti účelem zvýšent Místní dráha Ostrava—Karvím. Moravsko-ostrav- ské městské zastupitelstvo usneslo se v poslední schůzi, zaříditi rozestavěnou místní dráhu Mor. Ostra- va—Karvin na elektrický pohon. Zařízení elektrára svěřeno Siemens-Schuckertovým továrnám za obno 800.000 K. Obchodní zástupce v cizině. Ve vývozní kan- celáři pražské obchodní a živnostenské komory mo- hou továrny prvního řádu dověděli se adresu dobře doporučených zástupců pro Milán a Nový York. Trhy. V Husinci bude se nejbližší výroční trh na hovězí dobytek konati v pátek 18. října.- Trh na hovězí dobytek konati se bude v Habrech dne 23. října 1907. — Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí v pondělí dne 14 října 1907 přihlášeno jest 200 kusů hovězího do- bytka původu domácího, 705 kusů původu haličského a 15 kusů původu uherského. cen.

Terst Lvov Praha Ostrava Ostra Milán Nová York živnostenský komora mohou SiemensSchuckertův

32 article

„Poněžní Obzor“. Měsíčník Sdružení čosko-slo- vanského úřudnictva ústavů peněžních, zabývající se otázknmi nociálními úřadníků peněžních ústavů, finančnictvím a národohospodářstvím, vyjde redakcí Fr. Bělohlávka 15. t. m. Z cenného obsahu uvádíme; dvor. rady prof. dra. Bráfa „Národohospodářský úvod do studia vědy bankovní“, Fr. Pátka organi- sační článek. „Naše tužby a snahy“, dále fin. přehled rubrice „Z ruchu finančního a národohospodář- ského“, úvahy o české společenstevní pokladně, „Če- ském Kompasu“ atd. Druhá čásť listu jest věnována stavovským a organisačním záležitostem úřadnictva ústavů peněžních. Redakce i administrace jest v Pra- ze, Šimáčkova ul. 911.

Bělohlávek profesor doktor Bráf Pátek Francie Šimáčkův ulice sdružený čoskýslo Poněžní obzor

33 article

K. C. Nenmannův Kalendář cukrovarnický n kampaň 1907-8. Praha 1907. V ustálené dvojdilné úpravě vyšel právě XXII. ročník toholo v českém cukrovarnictví zakotveného kalendáře; letos o něco později než obyčejně, následkem zpráv pro adresát poněkud opozděně od některých závodů zaslanýcho Letošní ročník obsohuje opětně řadu cenných změn a nové rozšíření. Tak přibyl manipulačnímu zápis- níku nový odstavec „Pro práci v rafineriích cuker- ních“. Značného obohacení dostalo se i labulkám technickým. Zrevidován a dle dnešního stavu upra- ven „Králký návod k rozborům v cukrovarství běž- ným“ od K. C. Neumanna. Stať „Hospodářství“ do- plněna a rozšířena novou tabulkou. V části techni- cko manipulační nově upravena kapitola o teple a páře dle rozborů v laboratoři drá. Nevole Neu- manna. Novými statěmi jsou „Nahřívání a odpařo- vání šťáv v cukrovarech“ dle řed. J. Cuřína a „Elek- trotechnika“ od vrch. inž. V. Kouly. Kalendář ob- sahuje dále nejnovější úsance pražšké bursý pro obchod s cukrem a melasou z 1. listopadu 1906. Také ostalní oddíly otištěny jsou po obkyklé každoroční rovisi a doplněny buď v předchozím, opraveném, nebo docela novém znění. „Statistika“ vykazuje některé nové tabulky, v „Různostech“ pak jest oti- štěna poprvé „Bilanční statistika rakouských akčio- vých závodů“ a „Průřizné ceny za melis a rafinádu posledních 80 letech v Čechách“, dle sestavení Jos. Podhory. Kalendář vyniká, jako dříve, úhlednou úpravou, a lze jej všem interesentům dobře dopo- ručiti. Frhy peněžní. Vídeňská bursa.

K C Nenmannův Neumann Nevole J Cuřín Ing V Koula Praha Čechy Podhora Elka

34 article

Závěrečně kursy 12. října 11 října Renty: 96.25 96 50 4procentní papírová květnová .. 98.05 98 30 4 2procentní » únorová . . 96 25 96.55 4procentní stříbrná lednová . . . 98 30 98 10 4.2procentní . dubnová .. 115 40 115.30 4procentní zlatá rakouská . .. 96 60 96.35 4procentní korunová rakouská .. 86 45 86 60 31/aprocentní korunová (invest.). 111.40 111.— 4procentní zlatá uherská . . . . 93.20 93 60 4procentní korunová uherská .. 82.40 82.70 3l/zprocentní kor. (invest.) uher. . 86.15 ruská půjčka . . . . . . . . 85.95 Losy: Colé státní z r. 1860 . . . . . státní z r. 1864 . . . . . .. rakouské úvěrní . . . . . .. vídeňské komunální . . . .. tisské. . . . . . . . . .. turecké . . . . . . . . . . Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/zproc. Hypot. banky kr. českého 41/aproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 4 pětiny

ústřední banka

35 article

Banky: Česká průmyslova . . . . . . » »Union« . . . . . . . Hospodářská úvěrní pro Čechy . Živnostenská . . . . . . . . moravská eskontní . . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglorakouská . . . . . .. banka pro země rakouské . . . dolnorskouská eskontní . . . . »Merkur«, sménár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . .. uherská všeobecná úvěrní . . . všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav . vídeňská bankovní jednota . . vídeňska banka »Union« . . .. všeobecná depositní banka . .. Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . . . Česká severní dráha . . . . . Duchcovsku-podmokelská dráha . Rak. severo-západní dráha . . . Polabská dráha . . . . . . . Pardubická (Jiho-sev.něm. spoj.)- Pražsko-duchcovská dráha kmen. Pražsko duchc. dráha prioritní. Ústecko teplická drába . . .. Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . . . Státní dráha . . . . . . .. Jižní dráha Štyrsko-hradecko-köllašská dráha. Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . .. Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . .. Plzeňský akciový pivovar . . . Daňkova stroifrna . . . . . .

Ferdinandův Lloyd Daňkův Čechy Duchcovsko Štyrsko vídeňsko banka všeobecný depozitní banka Český cukerní společnost

36 article

149 25 149.25 208 — 209.— 255.50 255 25 450.— 452.— 484.— 484.— 144.75 146.—- 181 90 182.25 96.25 96.50 97.60

37 title

99.75 1002

38 article

96 25 96 5 97 60 87 85 99 75 100.— 414.— 414 —

39 article 38225 382.25

38225 382.25 1796.— 1795.— 296.— 297 25 424 50 710.— 560.— 561.— 602.— 636.— 641 25 745.— 754 . — 1916.— 1020.—- 590.75 33 — 533.50 534 461.— 461.— hen 1060— 1065.— 340.— 436 50 435.— 429.— 427.— 394.50 396. — 287.— 284.— 5110.— 5100.— 655.— 661.— 145 25 151.75 481.— —. 1011.— 1022.— 419.— 415.— 145.50 144.— 2370.— 2415.— 453. — 458.—