ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 354af780-767c-11dc-847d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 24, person 46, org 7, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v neděli 13. října 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 283.
4 article
Na ranní a odpol. IIsty pře l, lscí se- v Prare v adulnistra na měsíe . . . .. . . 6 K ns čtvzt.i leta s dvojí donáškou : : : 7k9 ve slialch: „ K soh na měsíe . . Poštou: na měste, . . . . . . k sol sa čtvri leta s drojí zšemle na město
5 title
Dnešní číslo pre Prahu le o 18 slranách.
6 article Bida volebních oprav zemských
Bida volebních oprav zemských Když před měsícem ještě doutnaly jiskerký nadějí, že dojde letos ve sněmu českém k opravě volebního řádu Schmerlingova, ozývaly se u nás hlasy radící, aby všechny strany české se záhy hleděly dohodnout o určitém obrazu volební opravy, již se chceme a musíme pro lepší budoucnost svého národa domáhati; přání to zajisté bylo rozumné, neboť v politice jest nesporně první podmínkou zdaru — jasnosta pevnost cíle, za nímž se pak jde ne odvratně a vytrvale silami svornými. Avšak pro odpor Němcův a velko statkářů nedošlo lelos ani ku pouhému načet akce opravné, jelikož přesilou jejich utopena v t. zv. užším výboru, kde očekává svěho z mrtvých vstání, jako ta dušička utonulá na dně tůně pod hrnkem vodníkovým. Zalim však ostatní sněmové zemští v cele Cislajtanii od Haliče a Bukoviny až po Dalmacii puslili se v tomto období do pře dělávání svých zastaralých volebních řádů Schmerlingových; někteří jsou s prací svou již úplně hotovi a čekají na její sankci, jin ještě mají opravné dílo více méně rozdělané. Toliko kráňský, tyrolský a čes ký sněm zůstávají pozadu pro tuhý rozpor svých stran politických neb národních. Avšak rozhlédneme li se po těch »novo- stavbách« dokonaných neb rozdělaných, tož na žádné z nich, kromě čestné výminky sněmu dalmatského, nemůže zrak náš spočinouti s uspokojením a zálibou jako na díle zdařeném a blahoslibném, svědčícím o upřímné snaze, zbudovati dílo na solid- ních základech spravedlnost nepopíratelné, dilo prosté šeredných koutů křivdy a nadpráví.
Schmerlingův Němcův Bida Halič Bukovina Dalmacie
7 article
Většina sněmů zemských obmezila se — poslušna erárních plánů — prostě na chatrné přístavby čtvrté »všeobecné kurie«, nechávajíc celý ostatní Babylon Schmerlin- gových výsad a nerovnosti mezi ostatním zájmovými kuriemi netknulý; leda že ten neb onen sněm si podovolil malou odchylku v detailu, ustanoviv, že ve všeobecné té kurii nemají právo voliti než pouze ti, kdož nevolí v žádné z ostatních kurií. Jsme však žádostivi, zdali vláda tuto novotu, za niž se již před 12 lety přimlouval vůdce staročeský dr. Fr. L. Rieger, doporučí koruně k sankci. Avšak i tam, kde jednotliví sněmové zemšti troufali si nedbati vládní šablonya chtěli vyvésti stavbu podle vlastních svých planů, jako v Dolních Rakousích a v Haliči, nevyšlo pohříchu z dílny žádné dílo mistrné, nýbrž břídilství politické nejsmutnější facony. Rozumně a poctivě má býti vole bn řád tak uzpůsoben, aby sněm čili zastupi telstvo zemské bylo věrným obrazem skutečných poměrů obyvatelstva té které vlasti, jakýmsi mikrokosmem její sil a jej vůle, aby žádná národnost a žádná značnějš strana v lidu neměla důvodné příčiny žalo- vati, že jest násilně, lstivým úskokem umlčena a o patřičné zastoupení ve sněmu vlast oloupena. Proto má býti prvním předsevzetím, první svatou přísahou zákonodárců patrio tických, když podjímají se úlohy, dáti vlast pro dlouhou budoucnost nový volební řád sněmovní, aby přistoupili ku práci svědomitě s ryzím citem nestrannosti a spravedlivosti a nikoliv s obmysly sobeckými, nikoliv s tendencí zjednat různými křivdami praktikami určité straně neb národnosti volebním řádem pro celou budoucnost vějšinu a panství nad národností neb stranou sobě protivnou.
L Rieger Babylón Francie Dolní Rakousy Halič
8 article
Neboť každý volební řád, zplozený ne- čistým duchem strannické panovačnosti a nespravedlivosti, založený na křiv dě a bezpráví proti značnějšímu počtu spolu občanův neb dokonce národův pospolite vlasti neb říše, mstí se záhy hlubokou ne spokojeností vyloučených a v právu svém poškozených občanův neb národův, jím otrá ven jest celý veřejný život hned u pramene a klidny rozvoj zapuzen permanentním bojem. — Dějinné té výstrahy pustili s očí Němo jako kruhové vládní při volební opravě říšské, a pouští je, svedení zlým příkladem s mysli též panstvíchtivé strany na sněmech zemských, jako na př. němečtí křesťánšt sociálové na sněmu dolnorakouském a kon- servativní většina polská na sněmu halič ském. Volební řády, které obě ty strany vypracovaly, jsou sice — »originální«, avšai na sto krokův zeje a čouhá z nich ten- dence sobecká, sobectví a křivda.
9 article
Přihlédněme pro přiklad k jednomyslně přijatému plánu volebního výboru sněmu království haličského! Vyzývá se jím zem ský výbor, aby do listopadu vypracoval vo lební předlohu, spočivající na těchto zá kladech: Sněm království haličského nechť má na budoucno 204 poslance a sice: 102 zvolené ze všeobecné kurie a 102 z kurie vybudované na »společenstvech«. Ale vizme jak libovolně jsou tato »spole čenstva« vybrána: 53 mandáty vyhraženy rolnickým společenstvům; — 17 městům, jichž obecní zastupi telstva volí za každých 500 obyvatel jed noho volitele! — 12 mandátů vyhrazeno obchodním korporacím, 8 průmyslníkům,3 poslanci profesorskému sboru university lvov ské, rovněž 3 profesorskému sboru univer- sity krakovské, 2 profesorskému sboru tech niky Ivovské, 2 advokátní komoře, 1 no- tářské komoře, 1 lékařské komoře. Kromě toho mají na sněmu virilní hlasy: všichní katoličtí arcibiskupové a biskupové, jakož president krakovské akademie věd a umění — Tak slátána kurie zájmová tvořící polo vinu sněmu. Druhá polovina jeho záležejíe z kurie »všeobecné« má záležeti z 28 po slanců za města, z 28 poslanců za ven kovské obce západní Haliče a 46 po- slanců za venkovské obce haličské.
Halič profesorský sbor lékařský komora akademie věda Ivovský
10 article
Z těchto 46 východo haličských man- dátů připadiy by dle odhadu Malorusům asi 34. To by asi tak bylo celé zastoupen národa maloruského, čítajícího v zemi téměř polovinu obyvatelstva. Jak viděti vypracován celý plán za úmyslem zajistiti Polákům na další časy na sněmu zdrcující většinu oproti živlu ruskému a nad to rozhodnou převahu vládnoucí straně konservativní mezi Poláky samými. Tážeme se, přinesl by takovýto umělý volební řad království haličskému želaný mír a požehnání? Či by spíše nerozsíval jedovatou setbu ne- sváru mezi oba národy, mezi lid dělný šlechtu? Nechť vlastenci polští dobřesi uváží a rozmyslí krok svůj než podají vládě takovýto elaborát ke schválení deſinitivnímu. Ale ještě obmyslněji a sobečtěji vedla si, možno-li, strana Luegrových křesťan ských sociálů na sněmu dolno rakouském! Z prvu na oko zemský výbor dolnorakouský vyslovil se v zásadě pro všeobecné rovně hlasovací právo; než jak mile narazil na odpor u vlády Beckovy. která na sněmech zemských nechce o zrušení kurif privilegovaných a o všeobecném rovném hlasovacím právu — za něž se bila v parla mentě — pojednou ani slyšet: ihned ochotně
Polák Luegrový Beckův
11 article
couvnul a vypracoval osnovu volební re- formy: půl ryby půl pláka, se zachováním kuriatních voleb pro venkov, v obcích sel ských jako městských a za velkostatek, avšal se všeobecným rovným hlasovacím právem pro Vídeň, jen že podmíněným tříletým stálým pobytem a zfalšovaným krajně nespravedlivou volební geome- trií na prospěch strany křesťansko sociální, pro niž upraveny volebn okresy tak, že v okresech, kde mají kře- sťanští sociálově většinu, připadá jeden po- slanec již na 22.000 duší, v okresech pře- vahou sociálně demokralických však teprve na 58 000 duší!
Vídeň duše
12 article
Vyšpekulováno rozdělení volebních okre sův pro Vídeň tak obmyslně, jako — v Č chách: jen že místo Čechův jsou tam oši zeni sociální demokraté. Prohlášeno vše obecné rovné hlasovací právo pro Vídeň ale narafičeno to šibalsky tak, aby 700 000 obyvatel, hlásících se ke stranám jiným, do stalo pouze všeho 12 mandátů, za to však 800 000 obyvatel, hlásících se ke straně kře stansko sociální, mělo zajištěno 36 mandátův Hrubou tou křivdou jest ovšem sociálně de mokratický tábor rozzuřen. Orgán jeho Adlerův »Arbeiter Zeitung«, bouří vášnivým články proti té falši ošemetné, která se ho- nosí, že dává lidu chléb všeobecného rov ného práva volebního a zatím mu dávo opět jen starý kámen privilegií zabezpečujíc hanebnou volebn geometrií straně křesťansko sociální vý sadu nepřístojné nadvlády a většiny dvou třetinové, kdežto jí dle posledních voleb ne- náleží než neznačná prostá většina (157 000 hlasů proti 124 000 sociálně demokratickým). Avšak kdež byl pan dr. Adler, když tutez ošemetnou hru křivé volebn geometrie páchali Němci při říšské volební opravě proti nám Slovanům vůbec a nám Čechům zvláště? Tehda on první zrádně zapřel zásadu: »n stejný počet lidu, stejný poče poslanců« a do poslední chvíle stra ni německé volební geometrii, kte- rouž jsme byli my Slováné oloupeni o ná- ležící nám 62procentové zastoupení v parla- mentě cislajtanském. Nyní aspoň ví, jak křivda taková chutná.
Čechův Adlerův doktor Adler Němec Slovan Čecho Vídeň Č chy Arbeiter Zeitung
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. října. (Poláci už schva- lují uherské vyrovnání.) Ještě se ne- sešla říšská rada, ještě není znám obsah nového vyrovnání rakousko-uherského a věrní přátelé Bockovy vlády už nabízejí své hlasy. Mezi prvním ovšem vždycky vládní polské kolo. Jeho hlavní orgán, krakovský „Czas“, prohlašuje už předem za velikou chybu, vytáhnou-li parlamentní stra ny dosrozpravy o vyrovnání s velikými bojovný mi řečmi. Vždyť prý rámec nového vyrovnání byl schválen už před dvěma lety, když odhlaso vány obchodní smlouvy s cizími státy; nynějším vyjednáváním mezi vládami rakouskou a uher skou rámec ten se pouze vyplnil. Parlamentům zbývá nyní jen jediný úkol: sehváliti vy rovnání. Odhlasují-li je, nevykonají ve sku tečnosti nic zvláštního; zamítnou-li je však oloupí říši na deset let o mír. Jinými slovy parlamenty nesmějí prý svou aktivní úlohu v otázce vyrovnací přeceňovati, ale také nemaj podceňovati účinky svého odporu proti vyrovná- ní. „Jestliže se vyrovnání schváli — pokračuje „Czas“ — nevzejde z toho Rakousku ani Uhrá nijaké nové nebezpečí, ale také žádná výhoda; jeho zamítnutí byla by však věe nanejvýš neber- pečná. Neznajíce autentického textu vyrovnání. nemůžeme posouditi, zdali rakouský kabinet vté neb oné podrobnosti zvítězil neb ustoupil. Ale s veškerou určitosti můžeme říci už dnes, že vyrovnání se odhlasovati mu sí.“
Polák Bockův Uhrat Praha Rakousko
14 article
Krátce a dobře vládně řečeno. A nepochy bujeme, že „dobrý příklad“ polského kela na lezne v brzku nemálo následovníků. Bar. Bek může se smáti už předem. A kdo spláče nad vý- dělkem? Kdybychom chtěli hádat, jistě bychon uhodli. Z Golovoe, 11. října, (Korutanská vo lební oprava.) Korutanský sněm přikázal dnes právně politickému výboru, aby ještě v tomto zasedání podal sněmu osnovu nového volebního řádu a změny zemského zřízení, spo- čívající na následujících zásadách: 1. Mandáty všeobecné kurie se rozmnoží; 2. zastoupení zá jmové se podrži, ale mandály ostatních kuriíse nově rozdělí, aby zastoupení bylo spravedlivějš 3. počet mandátů kurie velkostatkářské, měst- ské a venkovské určí se dle počtu obyvatelstva a poplatnosti, při čemž mandáty obchodní ko- mory se odpočítají od mandátů městských;4 na venkově má býti dle možnosti každý soudn okres volebním okresem; 5. zemský výbo. a rozmnoží o jednoho člena, jenž má připadnouii venkovu a 6. ve všeobecné kurii žádá se u vo- ličů stáří 24 let a třiletý pobyt v Korutanech. V Praze, 11. října. (Obstrukce na sněmě haličskem.) Sněm haličský, vy- řidiv zatímný rozpočet, počal projednávati nový zostřený jednací řád, jímž dosavadní sněmovn většina chce zabezpočiti své panství na sněmě i pro případ, že volební opravou vnikne do sně mu více demokratiekých živlů. Osnova nového jednacího řádu, jejíž obsah jsme už sdělili, činí různá opatření proti obstrukei, vymezuje dobu, do které musí býti projednán rozpočel, připou- šti vyloučení poslanců ze schůzí pro urážku nepřitomných osob, stanoví polštinu jednacím jazykem sněmovním atd. Proti této osnově vy
Bek Korutany Praha
15 article
vstali poslanei ruští a polští lidovci. Jich řeč níci, dr. Mogilnický a Skolyszewski promluvil hned v prvé schůzi několikahodinné obstrukčn řeči, jež se neminuly účinku. Většina sněmovn dala se do vyjednávání s oposicí. Oposice před nesla své podmínky. Žádala, aby se ruským po- slancům zabezpečila úplná jazyková rovnopráv nost na sněmě, aby bylo dovoleno odůvodňovat pelice, aby se prodloužila doba, do které musí býti skončena rozpočtová debata a aby úplně odpadl § 50, připouštějící vyloučení poslanců ze sněmu pro urážky osob, stojících mimo sně- movnu. Vyjednávání přivedlo ke kompromisu. V včerejší sněmovní sebůzi obstrukce již nebyl- Návrh dra. Olesnického, aby ruština byla prohlášena jednacím jazykem sněmovním vedle polštiny, sice padl a přijato ustanovení, že před- seda sněmu jedná polsky, ale bude povinen n ruské dolazy odpovídati rusky, poslanci pak bu- dou míti práva užívati při dotazech, návrzích. při jich odůvodňování a v rozpravách sněmo ních rovnoprávně obou jazyků. Také zprávya návrhy zemského výboru i sněmovních výborů musejí se předkládati v obou jazycích. Za auten tický bude se pokládati text polský, ale při tře tím čtení musí se schváliti netoliko polský, nýbrž i ruský text zákonů. Trvání rozpočtové debaty prodlouženo z navržených pěti dnů na osm § 50., jednající o vylučování poslanců, vůbe škrtnut. Ostatní opravy jednacího řádu schválený pak téměř bez debaty. Konservativná většina haličského sněmu má tedy zostřeným jednaeím řádem půdu po nohama upevněnou a může nyní s lehčím srd cem připustiti spravedlivější volební opravu.
doktor Mogilnický Skolyszewski
16 title
Politické zprávy zahraničné.
17 article
V Praze, 12 řijna. Vladimír Gringmut.
Gringmut Praha
18 article
V Moskvě zemřel vydavatel a hlavní redak tor „Moskevských Vědomosti“, Vladimir Grin Je tomu právě dvacet let, co zemřel slavný obávaný a mocný redaktor „Moskevských Vědo mostí“, Michail Nikiforovič Katkov. List po jeh
Grin Nikiforovič Katkov Moskva
19 article
V drobném p.ouejti ranní číslo o zobě . odpolodni . . . . na 2h Ve alialkách na vankově: ranní čislo. . . . odpolední . . . . . . . . 4l Inseráty plati se hotově zapřed Fřežplacení a irserty přijímá sěmnini- strace v Marlasské slicl č.3 Tam nachátejí se těž redakce Gskárna a eapudice „Národnich Listi“ Rukopisy so nevracuj.
Gskárno Národnich List
20 article
smrt přešel v řízení Vladimíra Gringmuta, jenž byl hlavním spolupracovníkem Katkova a po- kládal se za dědice jeho idef, čímž nezastavil upadání „Moskevských Vědomosti““ „M. V.“ sice i za Gringmuta byly dobře psány, ale konservativný jejich směr měl pořád méně přivrženců. Na počátku revoluce zbylo jim už jen tolik odběratelů, že jedva mohly vy- cházet, a byly by snad musily zaniknout, kdyby jako orgán (už jen dle jmena) moskevské uni- versity neměly v universitní tiskárně laciný tisk a nedostávaly k otískování vládní vyhlášky za insertní eeny. Revoluce vypověděla také „Moskevským Vědomestem“ boj na život a na smrt. Listu nadešla těžká krise. Universita jej vypověděla z tiskárny a prohlásila, že s ním nemá nie sp - lečného. Gringmut usnesení toho nedbal, pro- tože své postavení „Moskevské Vědomosti“ ob- držely ne od university, nýbrž jako privilej o vlády, a to ne od vlády nynější, ýbrž před sto a padesáti lety, kdy „Moskevské Vědomosti byly založeny. Usnesení university zůstalo ne- provedeno.
Gringmut Vědomest
21 article
Úpadek „Moskevských Vědomostí“ trval až do revolučního zavraždění moskevského generál- gubernátora, velikého knížete Sergěje Alexan- droviče. Tento moment v Moskvě způsobil hned patrnou reakci proti revoluci. „Moskevské Vědo- mosti“ dostaly se zase k slovu. Po prohlášení konstituce Gringmut ihned se postavil do příkré oposice proti ní a stejně proti všem svobodám, daným Mikulášem II. Gringmut ani na píď ne- ustoupil se stanoviska nebožtíka Katkova. Hájil důrazně samodržaví, ale samodržaví nepojímal měkce a demokraticky, jako slavjanofilové, ný- brž tvrdě jako někdejší absolutisté evropského Západu. Hájil pravoslaví proti jiným věrám, jimž teleranční patent Mikuláše II. dal volný roz- mach, ale pravoslaví Gringmutovo nebylo apo- štolské, nýbrž erárné. Byl rozhodným odpůrcem každého separatismu, a proto arci snahy ne- ruských národnosti nebyly jím podporovány. Po- tíral Finy jako Poláky, Židy jako Armény. V boj tom zacházel do protivy revoluce, jež v něm našla nepřitele zásadného, rázného a diesmiři- telného.
Alexan Gringmut Mikuláš II Katkov Fina Polák Žid Armén Moskva
22 article
Dokud revoluce ruská byla v pk avném stadiu, mnozí si od ní slibovali, že provvle v ži- voté Ruska divy, a i to obecenstvo, ktere revo- luci nedělalo, postavilo se na stanovisko vyčká- vavé. Avšak brzy se ukázalo, že ruská revoluce činí sice nelonečně mnoho zlého, ale dobrého nepřináší nic, naopak i dobré reformy zašlapává. Zhoubná činnost revoluce sama umožnila Gring- mutovi organisaci monarchické strany, jíž vydal heslo: „a předovším musí býti zastavena revo- luce!“ Heslo toto skví se od té doby v čele kaž- dého čísla „Moskevských Vědomostí“. Až ne- bude v Rusku žádného revolucionáře více, te- prve potom by Gringmut připustil reformy. Neočekávaným úmrlím Vladimíra Gring- muta ruská monarchická strana utrpí ztrátu těž- kou, možná nenahraditelnou. Co se týče poměru Gringmutova k Slova- nům, dlužno zaznamenati, že „Moskevské Vě- domosti“ za něho jako za Katkova byly jejich snahám příznivy a přinášely z jejich zemí (1 z Čech) dosti časté dopisy konservalivného směru. Výjimku činil pouze s Poláky. Ke změnám a zmalkům v diplomaoli německé »Hamb. Nachr.« sdělují, že Tschirský padi jako oběť intriky. On sám své doby způsobi propuštění tajného rady Holsteina a tento nyní pomoci mnoholetého přítele svého Bülova vy strnadil jej- K odvolání Wedella z vyslanectva vídeň- ského tvrdí se, že bylo odvolání to dávno j iž chystáno dvorem německým. Vilém II. při vy- cizování záležitostí německých přešel obyčejně vlastního vyslance a svěřoval věci ty k pro- jednání — rakousko-uherskému vy slanci ve Vídni: Szögenyiovi
Gring Katkov Polák Tschirský Holstein Wedell Vilém II Rusko Čechy Vídeň
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 12. řijna. 5— (Kronika.) V divadle na Kr. Vino hradech mají už své lidičky pohromadě, zkouš se pilně, dilo je v plném proudu. Co neviděl ozve se zvonekí Ještě poslední starosti nalehají! Otázka se vyskytla: — Jak má vypadat cedule nového di- vadlap Neusmívejle se ! Nepatrná věc a přec snad důležitá! Zažili jsme už cedule nejrozmanitější. Byla čtvríka paplru: název a personalie hry, kdy začátek? kdy konec? a dále nic. Pak byly zas celě časopisy a v těch plno zpráv! Lichotivé notisky, reklamní šplechty, klepy! Všecko, co mohlo čtenáře v divadle zajímat. Obzvláště členáře — od divadla! A potom zase zprávy střízlivější, zhola obchodní živel, návěští, inserty Čemu dát přednost? Možno volit odstiny, kom- binace. Co nejlépe poslouží zájmům, o které běžl? O tom se teď na Vinohradech konaj porady. Dříve, nežli bude rozhodnuto, chtěli byste půnům něco našeptati: — Víte, co? Položte na divadelní cedul také — stručný obsah hry !. Návrh snad nevzbudí hned obecný jásot ale dá se o něm hovořit. — Jakže? Obsah hry? Aby divák napře věděl, co ho čeká, co a jak se v kuse děje jak všecko dopadne? To bychom si dali! Divák který napřed ví, jak vše dopadne, ztrali zvěda- vost, zbaven napjetí, přestane se zajímat, pře slane se — bavit. A co v divadle s divákem který se nebaví ? Ven s ním raději, aby ostatn
Kristus Praha
24 article
nenakazil! Ne, ne! Vyžvatlávat napřed diváku nač by se měl těšit? S tím dejte pokoj ! Čim méně divák ví, co následuje, tím lépe ! . .. — Chyba lávkyl — Proč chyba? — Prolože zkušenost pravý opak doka zuje! Látka, osoba, předmět, o kterých nic ne- vím, nejsou-li mi — lhostejny? Nestarám, ne- zajímám se o ně. Osoby a věci začínají mne teprv zajímat, když jsem s nimi vstoupil v užš známost, ať v životě, ať na divadle ! Čím více kuse vím, čím je mi látka bližši, čim lépe jsem uveden, tím živěji se zajímám! Jakého si pře- jete diváka ve hledišti? Nelečného, sludeného ospalého? Nebo čiperu, který už napřed dychtivě větří, co a jak bude? — Rozhodně diváka živého zájmu! — Dobrá, tedy nemeškejte! Přičiňte ze svého, co třeba! Způsobte, aby zájem divák v čas byl probuzen, dřive ještě, než se opona zvedne. Máte prostředek v moci! Užijte ho Napovězte diváku obsah! Pravé Kolumbovo vejce! Zkuste to s nim l Věc má svou psychologickou stránku! Zasvětit diváka, uvést ho, uvědomit, aby byl nejen schopen, ale přiměn, rovnou donucen se zajímat! Není-li v tom všecko tajemství - dramalické skladby? Kde je hlavní vada tak zvaných těžkýel dramat? Zůstávají bez obecenstva. Proč ? Před mět je diváku vzdálen, zůstává mu cizl, neza jímá ho, nedovede jej popadnout. A hlavní přednost her z opačného konce Tak zvané »atrakce«, kusy, které plní domy Čím to, že plní domy? Látka je známa všem, týká se, baví, kde koho Vemte nejkřiklavější číslo ! Sensační odrho- vačka ! »Majitel huti!« Idea hrv : zápas dvou
Kolumbův
25 article
moeností duševních: předsudku společenského — lásky. Množstvu diváků obě spolu zápasl moenosti byly dobře povědomy. Dra lidé z růz- ných vrstev pro sebe vzplanuli: občan, aristo- kratka. Předsudek třidní — je roztrhl Zápas je nutný. Jaký bude jeho průběh? Všecko byl napjato. Hrnulo se na představení. Plnilo domy Zápas je prineip všeho dramatismu. Ať zá- pas hmoty nebo ducha, ať stran na závodišti nebo stran na jevišti, v cirku nebo v saloně. A pro účast diváka vždy hlavní požadavek: aby by zasvěcen do podmínek zápasu, znal pomě sil a mohl sledova t průběb ! Proč závody spor tovní mají tak velké a věrné obecenstvo ? Pro- tože všecky podminky jsou zde pro diváka vyloženy a jasny. Proč mnohé hlubokomyslné drama zů- stává nepochopeno? Autor neuměl či opomenu zasvětit množství, získat jeho vědomost, pod manit si jeho zájeml V sensační hře všecko je obecenstvu fak jasně! Majitel hutí! Zcela všední slly posta veny proti sobě, nikdo nebyl v pochybnostio tom, co dovede aristokralism, co žádá demo kralism, co zmůže — láska. Principy jsou vše lidské! Aristokratism, demokratism! Obě je vro zeno lídskému cítění. Někde a nějak každý z ná- se cíti aristokralem a nenávidí z pudu aristo kratism — druhého. A ovzduší společenské formy, pravidla, obyčeje, závazky, povinnosti, příkazy mravní na obou stranách — všecko bylo tak známo! Ba i podrobnosti děje, souvislost vý- jevů, obraty a efekty hry, začátek i konee všecko! Obecenstvo četlo román, snad už vi- dělo kus na jevišti a přece ho chtělo vidět — znovu! Znovu procítit — zápas, jemuž tak dobře — rozumělol A jiné třeba číslo! Neméně křiklavé! »Cesta kolem světa«! Nemálo vábily dekorace. A přec ne dokorace — především ! Viděli jste hru na ven- kově bez dekorací a obecenstvo i tam — plnilo
Množstvo
26 article
domy ! Jiné výpravné hry měly dražší, měly effakt nější dekorace a nedocílily stejného úspěchu jako závod mistra Philease Fogga se zatrole- ným jeho protivníkem! Zase — závod Jak pevná vůle dovede zápolit s překáž kami! Všecko bylo tak zřetelné .a jasné Proto tak strhovalo! A všecko bylo obecenslvu známo — napřed! Cedule vypočitávala obrazy suezský kanál, indický prales, výjev na parniku na pacifické dráze atd. Nikdo nebyl v pochyb noslech o ničem, kdo a jak na konec vyhraje sázku! Děti doma i ve školách napřed si vy pravovaly děj a všecky obraty. A přece každí chtěl vidět zápol živý, chtěl procitit všeeky obraty, kterým — tak dobře rozuměl Ani nejnovější hrdina sympatií širokýeh davů, Sherloek Holmes, není výminkou. Však i drama nejvíce exklusivné, nejintimnější, nej- tiže přistupné jen potvrz uje zákon Komu se libl Ibsen, Naeterlink a druz scénovatelé pochodů nejinternějších? Tém, kdo jsou — zasvěceni, kdo se připra- vili četbou, kdo se dřive dobře obezná m tl s podminkami a okolnostmi vedeného zápasu. Hlavní zásada divadelní praktiky plyne přímo z psychologie hlediště: informovat divák předem neškodí, ale prospěje ! Čim bližší infor- mace, tím — lépel
Sherloek Holmes Ibsen Naeterlink Phileas Fogga
27 article
Uznaný mistr prohlásil hlavním tajemstvem dramatické skladby — dobrou exposici. Ku má z pola vyhráno, je-li dobře vyložen. Exposice uvádi do poměrů, vysvětluje, čeho je třeba diváku věděl, aby se mohl zajímat o věci následující. Všecko na tom sejde, jak exposice věci vysvětluje! Obratně, neobratně ? Dost nebo málo? Kolik propadlých autorů svádělo vinu na všecky možné okolnosti! A zalim byla vina jediná a samozřejmá ! Divák nebyl uveden, nebyl informován, nemohl se zajímat! Drama počiná exposici. Dobrá exposice, dobré drama. A zájem o hru nepočiná-li po- hledem na — divadelní cedali? Není-li důležito. aby začátek byl dobrý? Cedule je součást ex- posice. Napoví rychle, všeobecně, eo je pro- spěšno, aby divák věděl, když usedl přen oponu. A divák je v divadle rozhodující činitelt Není li důležito, aby dobře věděl, co třeba, kdo roz- hoduje? Nenl-li svrchovaně nešikovné, dopustit, aby si myslel něeo, co nemá a očekával něco, co snad — nepřjde? Očekávat něco, co se ne- splní, není-li to vyložené — sklamání? A skla- maný divak? Což to jiného, než hotový — neúspěch večera?
Dosta
28 article
— Naposled tedy v divadle nejvíc záleži na divadelní — ceduli? Napiš dobře svou ce- duli a napsal jsi — dobrý kus.? . . Tak laciné přece jen nejsou koroplvičky Divadelní cedule snad je čáslí exposice, ale nikdy nezastoupí kus sám. Netřeba nic pře- mršťovat! Na ceduli, jaká je, nezáleží »nejvíc«, zle co do praktického úspěchu večera záleží naní dojista — taky! Sebe lépe opatřená cedule nie nespraví, nestojí-li hra za nie. Dozajista ! Slabý kus nebude se libit, kdyby cedule byla sebe uměleji popsána a pomalována! Leč za to druhou stránku nelze popřit. Vhodnou informací také nejlepší představení jen — získá. Divák je pro- divadlo, co je půda pro hospodáře: žádná po- zornost není zlracena, která se na něj vynaloží Dříve či pozdějí vrátí půda vděčně svoje — procenta. Stručný obsah na ceduli nestojí mnoho tolik lze za něj získat! Větší pozornost, hlu bšl účast, živější zájem hlediště! Vzácné zboží z — nepatrný náklad! Vénujie ho