1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v neděli 13. října 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. IIsty
pře l, lscí se-
v Prare v adulnistra
na měsíe . . . ..
. . 6 K
ns čtvzt.i leta
s dvojí donáškou
: : : 7k9
ve slialch: „ K soh
na měsíe . .
Poštou:
na měste, . . . . . . k sol
sa čtvri leta
s drojí zšemle
na město
5
title
Dnešní číslo pre Prahu le o 18 slranách.
6
article
Bida volebních oprav zemských
Bida volebních oprav zemských
Když před měsícem ještě doutnaly jiskerký
nadějí, že dojde letos ve sněmu českém
k opravě volebního řádu Schmerlingova,
ozývaly se u nás hlasy radící, aby všechny
strany české se záhy hleděly dohodnout
o určitém obrazu volební opravy, již se
chceme a musíme pro lepší budoucnost
svého národa domáhati; přání to zajisté
bylo rozumné, neboť v politice jest nesporně
první podmínkou zdaru — jasnosta
pevnost cíle, za nímž se pak jde ne
odvratně a vytrvale silami svornými.
Avšak pro odpor Němcův a velko
statkářů nedošlo lelos ani ku pouhému načet
akce opravné, jelikož přesilou jejich utopena
v t. zv. užším výboru, kde očekává svěho
z mrtvých vstání, jako ta dušička utonulá
na dně tůně pod hrnkem vodníkovým.
Zalim však ostatní sněmové zemští v cele
Cislajtanii od Haliče a Bukoviny až po
Dalmacii puslili se v tomto období do pře
dělávání svých zastaralých volebních řádů
Schmerlingových; někteří jsou s prací svou
již úplně hotovi a čekají na její sankci, jin
ještě mají opravné dílo více méně rozdělané.
Toliko kráňský, tyrolský a čes ký
sněm zůstávají pozadu pro tuhý rozpor
svých stran politických neb národních.
Avšak rozhlédneme li se po těch »novo-
stavbách« dokonaných neb rozdělaných, tož
na žádné z nich, kromě čestné výminky
sněmu dalmatského, nemůže zrak náš
spočinouti s uspokojením a zálibou jako na
díle zdařeném a blahoslibném, svědčícím
o upřímné snaze, zbudovati dílo na solid-
ních základech spravedlnost
nepopíratelné, dilo prosté šeredných koutů
křivdy a nadpráví.
Schmerlingův
Němcův
Bida
Halič
Bukovina
Dalmacie
7
article
Většina sněmů zemských obmezila se —
poslušna erárních plánů — prostě
na chatrné přístavby čtvrté »všeobecné kurie«,
nechávajíc celý ostatní Babylon Schmerlin-
gových výsad a nerovnosti mezi ostatním
zájmovými kuriemi netknulý; leda že ten
neb onen sněm si podovolil malou odchylku
v detailu, ustanoviv, že ve všeobecné té
kurii nemají právo voliti než pouze ti, kdož
nevolí v žádné z ostatních kurií. Jsme však
žádostivi, zdali vláda tuto novotu, za niž se
již před 12 lety přimlouval vůdce staročeský
dr. Fr. L. Rieger, doporučí koruně k sankci.
Avšak i tam, kde jednotliví sněmové
zemšti troufali si nedbati vládní šablonya
chtěli vyvésti stavbu podle vlastních svých
planů, jako v Dolních Rakousích a
v Haliči, nevyšlo pohříchu z dílny žádné
dílo mistrné, nýbrž břídilství politické
nejsmutnější facony.
Rozumně a poctivě má býti vole bn
řád tak uzpůsoben, aby sněm čili zastupi
telstvo zemské bylo věrným obrazem
skutečných poměrů obyvatelstva té které
vlasti, jakýmsi mikrokosmem její sil a jej
vůle, aby žádná národnost a žádná značnějš
strana v lidu neměla důvodné příčiny žalo-
vati, že jest násilně, lstivým úskokem umlčena
a o patřičné zastoupení ve sněmu vlast
oloupena.
Proto má býti prvním předsevzetím,
první svatou přísahou zákonodárců patrio
tických, když podjímají se úlohy, dáti vlast
pro dlouhou budoucnost nový volební řád
sněmovní, aby přistoupili ku práci svědomitě
s ryzím citem nestrannosti a spravedlivosti
a nikoliv s obmysly sobeckými, nikoliv
s tendencí zjednat různými křivdami
praktikami určité straně neb národnosti
volebním řádem pro celou budoucnost vějšinu
a panství nad národností neb stranou sobě
protivnou.
L Rieger
Babylón
Francie
Dolní Rakousy
Halič
8
article
Neboť každý volební řád, zplozený ne-
čistým duchem strannické panovačnosti a
nespravedlivosti, založený na křiv dě
a bezpráví proti značnějšímu počtu spolu
občanův neb dokonce národův pospolite
vlasti neb říše, mstí se záhy hlubokou ne
spokojeností vyloučených a v právu svém
poškozených občanův neb národův, jím otrá
ven jest celý veřejný život hned u pramene
a klidny rozvoj zapuzen permanentním
bojem. —
Dějinné té výstrahy pustili s očí Němo
jako kruhové vládní při volební opravě
říšské, a pouští je, svedení zlým příkladem
s mysli též panstvíchtivé strany na sněmech
zemských, jako na př. němečtí křesťánšt
sociálové na sněmu dolnorakouském a kon-
servativní většina polská na sněmu halič
ském. Volební řády, které obě ty strany
vypracovaly, jsou sice — »originální«, avšai
na sto krokův zeje a čouhá z nich ten-
dence sobecká, sobectví a křivda.
9
article
Přihlédněme pro přiklad k jednomyslně
přijatému plánu volebního výboru sněmu
království haličského! Vyzývá se jím zem
ský výbor, aby do listopadu vypracoval vo
lební předlohu, spočivající na těchto zá
kladech:
Sněm království haličského nechť má na
budoucno 204 poslance a sice: 102 zvolené
ze všeobecné kurie a 102 z kurie
vybudované na »společenstvech«. Ale
vizme jak libovolně jsou tato »spole
čenstva« vybrána: 53 mandáty vyhraženy
rolnickým společenstvům; — 17
městům, jichž obecní zastupi
telstva volí za každých 500 obyvatel jed
noho volitele! — 12 mandátů vyhrazeno
obchodním korporacím, 8 průmyslníkům,3
poslanci profesorskému sboru university lvov
ské, rovněž 3 profesorskému sboru univer-
sity krakovské, 2 profesorskému sboru tech
niky Ivovské, 2 advokátní komoře, 1 no-
tářské komoře, 1 lékařské komoře. Kromě
toho mají na sněmu virilní hlasy: všichní
katoličtí arcibiskupové a biskupové, jakož
president krakovské akademie věd a umění
— Tak slátána kurie zájmová tvořící polo
vinu sněmu. Druhá polovina jeho záležejíe
z kurie »všeobecné« má záležeti z 28 po
slanců za města, z 28 poslanců za ven
kovské obce západní Haliče a 46 po-
slanců za venkovské obce haličské.
Halič
profesorský sbor
lékařský komora
akademie věda
Ivovský
10
article
Z těchto 46 východo haličských man-
dátů připadiy by dle odhadu Malorusům
asi 34. To by asi tak bylo celé zastoupen
národa maloruského, čítajícího v zemi téměř
polovinu obyvatelstva.
Jak viděti vypracován celý plán za
úmyslem zajistiti Polákům na další časy na
sněmu zdrcující většinu oproti živlu ruskému
a nad to rozhodnou převahu vládnoucí straně
konservativní mezi Poláky samými. Tážeme
se, přinesl by takovýto umělý volební řad
království haličskému želaný mír a požehnání?
Či by spíše nerozsíval jedovatou setbu ne-
sváru mezi oba národy, mezi lid dělný
šlechtu? Nechť vlastenci polští dobřesi
uváží a rozmyslí krok svůj než podají vládě
takovýto elaborát ke schválení deſinitivnímu.
Ale ještě obmyslněji a sobečtěji vedla
si, možno-li, strana Luegrových křesťan
ských sociálů na sněmu dolno
rakouském! Z prvu na oko zemský
výbor dolnorakouský vyslovil se v zásadě pro
všeobecné rovně hlasovací právo; než jak
mile narazil na odpor u vlády Beckovy.
která na sněmech zemských nechce o zrušení
kurif privilegovaných a o všeobecném rovném
hlasovacím právu — za něž se bila v parla
mentě — pojednou ani slyšet: ihned ochotně
Polák
Luegrový
Beckův
11
article
couvnul a vypracoval osnovu volební re-
formy: půl ryby půl pláka, se zachováním
kuriatních voleb pro venkov, v obcích sel
ských jako městských a za velkostatek, avšal
se všeobecným rovným hlasovacím právem
pro Vídeň, jen že podmíněným tříletým
stálým pobytem a zfalšovaným krajně
nespravedlivou volební geome-
trií na prospěch strany křesťansko
sociální, pro niž upraveny volebn
okresy tak, že v okresech, kde mají kře-
sťanští sociálově většinu, připadá jeden po-
slanec již na 22.000 duší, v okresech pře-
vahou sociálně demokralických však teprve
na 58 000 duší!
Vídeň
duše
12
article
Vyšpekulováno rozdělení volebních okre
sův pro Vídeň tak obmyslně, jako — v Č
chách: jen že místo Čechův jsou tam oši
zeni sociální demokraté. Prohlášeno vše
obecné rovné hlasovací právo pro Vídeň
ale narafičeno to šibalsky tak, aby 700 000
obyvatel, hlásících se ke stranám jiným, do
stalo pouze všeho 12 mandátů, za to však
800 000 obyvatel, hlásících se ke straně kře
stansko sociální, mělo zajištěno 36 mandátův
Hrubou tou křivdou jest ovšem sociálně de
mokratický tábor rozzuřen. Orgán jeho
Adlerův »Arbeiter Zeitung«, bouří vášnivým
články proti té falši ošemetné, která se ho-
nosí, že dává lidu chléb všeobecného rov
ného práva volebního a zatím mu dávo
opět jen starý kámen privilegií
zabezpečujíc hanebnou volebn
geometrií straně křesťansko sociální vý
sadu nepřístojné nadvlády a většiny dvou
třetinové, kdežto jí dle posledních voleb ne-
náleží než neznačná prostá většina (157 000
hlasů proti 124 000 sociálně demokratickým).
Avšak kdež byl pan dr. Adler, když tutez
ošemetnou hru křivé volebn
geometrie páchali Němci při
říšské volební opravě proti nám
Slovanům vůbec a nám Čechům zvláště?
Tehda on první zrádně zapřel zásadu: »n
stejný počet lidu, stejný poče
poslanců« a do poslední chvíle stra ni
německé volební geometrii, kte-
rouž jsme byli my Slováné oloupeni o ná-
ležící nám 62procentové zastoupení v parla-
mentě cislajtanském. Nyní aspoň ví, jak
křivda taková chutná.
Čechův
Adlerův
doktor
Adler
Němec
Slovan
Čecho
Vídeň
Č chy
Arbeiter Zeitung
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 12. října. (Poláci už schva-
lují uherské vyrovnání.) Ještě se ne-
sešla říšská rada, ještě není znám obsah nového
vyrovnání rakousko-uherského a věrní přátelé
Bockovy vlády už nabízejí své hlasy. Mezi prvním
ovšem vždycky vládní polské kolo. Jeho hlavní
orgán, krakovský „Czas“, prohlašuje už předem
za velikou chybu, vytáhnou-li parlamentní stra
ny dosrozpravy o vyrovnání s velikými bojovný
mi řečmi. Vždyť prý rámec nového vyrovnání
byl schválen už před dvěma lety, když odhlaso
vány obchodní smlouvy s cizími státy; nynějším
vyjednáváním mezi vládami rakouskou a uher
skou rámec ten se pouze vyplnil. Parlamentům
zbývá nyní jen jediný úkol: sehváliti vy
rovnání. Odhlasují-li je, nevykonají ve sku
tečnosti nic zvláštního; zamítnou-li je však
oloupí říši na deset let o mír. Jinými slovy
parlamenty nesmějí prý svou aktivní úlohu
v otázce vyrovnací přeceňovati, ale také nemaj
podceňovati účinky svého odporu proti vyrovná-
ní. „Jestliže se vyrovnání schváli — pokračuje
„Czas“ — nevzejde z toho Rakousku ani Uhrá
nijaké nové nebezpečí, ale také žádná výhoda;
jeho zamítnutí byla by však věe nanejvýš neber-
pečná. Neznajíce autentického textu vyrovnání.
nemůžeme posouditi, zdali rakouský kabinet vté
neb oné podrobnosti zvítězil neb ustoupil. Ale
s veškerou určitosti můžeme říci už dnes, že
vyrovnání se odhlasovati mu sí.“
Polák
Bockův
Uhrat
Praha
Rakousko
14
article
Krátce a dobře vládně řečeno. A nepochy
bujeme, že „dobrý příklad“ polského kela na
lezne v brzku nemálo následovníků. Bar. Bek
může se smáti už předem. A kdo spláče nad vý-
dělkem? Kdybychom chtěli hádat, jistě bychon
uhodli.
Z Golovoe, 11. října, (Korutanská vo
lební oprava.) Korutanský sněm přikázal
dnes právně politickému výboru, aby ještě
v tomto zasedání podal sněmu osnovu nového
volebního řádu a změny zemského zřízení, spo-
čívající na následujících zásadách: 1. Mandáty
všeobecné kurie se rozmnoží; 2. zastoupení zá
jmové se podrži, ale mandály ostatních kuriíse
nově rozdělí, aby zastoupení bylo spravedlivějš
3. počet mandátů kurie velkostatkářské, měst-
ské a venkovské určí se dle počtu obyvatelstva
a poplatnosti, při čemž mandáty obchodní ko-
mory se odpočítají od mandátů městských;4
na venkově má býti dle možnosti každý soudn
okres volebním okresem; 5. zemský výbo. a
rozmnoží o jednoho člena, jenž má připadnouii
venkovu a 6. ve všeobecné kurii žádá se u vo-
ličů stáří 24 let a třiletý pobyt v Korutanech.
V Praze, 11. října. (Obstrukce na
sněmě haličskem.) Sněm haličský, vy-
řidiv zatímný rozpočet, počal projednávati nový
zostřený jednací řád, jímž dosavadní sněmovn
většina chce zabezpočiti své panství na sněmě
i pro případ, že volební opravou vnikne do sně
mu více demokratiekých živlů. Osnova nového
jednacího řádu, jejíž obsah jsme už sdělili, činí
různá opatření proti obstrukei, vymezuje dobu,
do které musí býti projednán rozpočel, připou-
šti vyloučení poslanců ze schůzí pro urážku
nepřitomných osob, stanoví polštinu jednacím
jazykem sněmovním atd. Proti této osnově vy
Bek
Korutany
Praha
15
article
vstali poslanei ruští a polští lidovci. Jich řeč
níci, dr. Mogilnický a Skolyszewski promluvil
hned v prvé schůzi několikahodinné obstrukčn
řeči, jež se neminuly účinku. Většina sněmovn
dala se do vyjednávání s oposicí. Oposice před
nesla své podmínky. Žádala, aby se ruským po-
slancům zabezpečila úplná jazyková rovnopráv
nost na sněmě, aby bylo dovoleno odůvodňovat
pelice, aby se prodloužila doba, do které musí
býti skončena rozpočtová debata a aby úplně
odpadl § 50, připouštějící vyloučení poslanců
ze sněmu pro urážky osob, stojících mimo sně-
movnu.
Vyjednávání přivedlo ke kompromisu. V
včerejší sněmovní sebůzi obstrukce již nebyl-
Návrh dra. Olesnického, aby ruština byla
prohlášena jednacím jazykem sněmovním vedle
polštiny, sice padl a přijato ustanovení, že před-
seda sněmu jedná polsky, ale bude povinen n
ruské dolazy odpovídati rusky, poslanci pak bu-
dou míti práva užívati při dotazech, návrzích.
při jich odůvodňování a v rozpravách sněmo
ních rovnoprávně obou jazyků. Také zprávya
návrhy zemského výboru i sněmovních výborů
musejí se předkládati v obou jazycích. Za auten
tický bude se pokládati text polský, ale při tře
tím čtení musí se schváliti netoliko polský, nýbrž
i ruský text zákonů. Trvání rozpočtové debaty
prodlouženo z navržených pěti dnů na osm
§ 50., jednající o vylučování poslanců, vůbe
škrtnut. Ostatní opravy jednacího řádu schválený
pak téměř bez debaty.
Konservativná většina haličského sněmu
má tedy zostřeným jednaeím řádem půdu po
nohama upevněnou a může nyní s lehčím srd
cem připustiti spravedlivější volební opravu.
doktor
Mogilnický
Skolyszewski
16
title
Politické zprávy zahraničné.
17
article
V Praze, 12 řijna.
Vladimír Gringmut.
Gringmut
Praha
18
article
V Moskvě zemřel vydavatel a hlavní redak
tor „Moskevských Vědomosti“, Vladimir Grin
Je tomu právě dvacet let, co zemřel slavný
obávaný a mocný redaktor „Moskevských Vědo
mostí“, Michail Nikiforovič Katkov. List po jeh
Grin
Nikiforovič Katkov
Moskva
19
article
V drobném p.ouejti
ranní číslo o zobě .
odpolodni .
. . . na 2h
Ve alialkách na vankově:
ranní čislo. . . .
odpolední . . . . . . . . 4l
Inseráty
plati se hotově zapřed
Fřežplacení a irserty přijímá sěmnini-
strace v Marlasské slicl č.3
Tam nachátejí se těž redakce
Gskárna a eapudice „Národnich Listi“
Rukopisy so nevracuj.
Gskárno
Národnich List
20
article
smrt přešel v řízení Vladimíra Gringmuta, jenž
byl hlavním spolupracovníkem Katkova a po-
kládal se za dědice jeho idef, čímž nezastavil
upadání „Moskevských Vědomosti““
„M. V.“ sice i za Gringmuta byly dobře
psány, ale konservativný jejich směr měl pořád
méně přivrženců. Na počátku revoluce zbylo
jim už jen tolik odběratelů, že jedva mohly vy-
cházet, a byly by snad musily zaniknout, kdyby
jako orgán (už jen dle jmena) moskevské uni-
versity neměly v universitní tiskárně laciný tisk
a nedostávaly k otískování vládní vyhlášky za
insertní eeny.
Revoluce vypověděla také „Moskevským
Vědomestem“ boj na život a na smrt. Listu
nadešla těžká krise. Universita jej vypověděla
z tiskárny a prohlásila, že s ním nemá nie sp -
lečného. Gringmut usnesení toho nedbal, pro-
tože své postavení „Moskevské Vědomosti“ ob-
držely ne od university, nýbrž jako privilej o
vlády, a to ne od vlády nynější, ýbrž před sto
a padesáti lety, kdy „Moskevské Vědomosti
byly založeny. Usnesení university zůstalo ne-
provedeno.
Gringmut
Vědomest
21
article
Úpadek „Moskevských Vědomostí“ trval až
do revolučního zavraždění moskevského generál-
gubernátora, velikého knížete Sergěje Alexan-
droviče. Tento moment v Moskvě způsobil hned
patrnou reakci proti revoluci. „Moskevské Vědo-
mosti“ dostaly se zase k slovu. Po prohlášení
konstituce Gringmut ihned se postavil do příkré
oposice proti ní a stejně proti všem svobodám,
daným Mikulášem II. Gringmut ani na píď ne-
ustoupil se stanoviska nebožtíka Katkova. Hájil
důrazně samodržaví, ale samodržaví nepojímal
měkce a demokraticky, jako slavjanofilové, ný-
brž tvrdě jako někdejší absolutisté evropského
Západu. Hájil pravoslaví proti jiným věrám, jimž
teleranční patent Mikuláše II. dal volný roz-
mach, ale pravoslaví Gringmutovo nebylo apo-
štolské, nýbrž erárné. Byl rozhodným odpůrcem
každého separatismu, a proto arci snahy ne-
ruských národnosti nebyly jím podporovány. Po-
tíral Finy jako Poláky, Židy jako Armény. V boj
tom zacházel do protivy revoluce, jež v něm
našla nepřitele zásadného, rázného a diesmiři-
telného.
Alexan
Gringmut
Mikuláš II
Katkov
Fina
Polák
Žid
Armén
Moskva
22
article
Dokud revoluce ruská byla v pk avném
stadiu, mnozí si od ní slibovali, že provvle v ži-
voté Ruska divy, a i to obecenstvo, ktere revo-
luci nedělalo, postavilo se na stanovisko vyčká-
vavé. Avšak brzy se ukázalo, že ruská revoluce
činí sice nelonečně mnoho zlého, ale dobrého
nepřináší nic, naopak i dobré reformy zašlapává.
Zhoubná činnost revoluce sama umožnila Gring-
mutovi organisaci monarchické strany, jíž vydal
heslo: „a předovším musí býti zastavena revo-
luce!“ Heslo toto skví se od té doby v čele kaž-
dého čísla „Moskevských Vědomostí“. Až ne-
bude v Rusku žádného revolucionáře více, te-
prve potom by Gringmut připustil reformy.
Neočekávaným úmrlím Vladimíra Gring-
muta ruská monarchická strana utrpí ztrátu těž-
kou, možná nenahraditelnou.
Co se týče poměru Gringmutova k Slova-
nům, dlužno zaznamenati, že „Moskevské Vě-
domosti“ za něho jako za Katkova byly jejich
snahám příznivy a přinášely z jejich zemí
(1 z Čech) dosti časté dopisy konservalivného
směru. Výjimku činil pouze s Poláky.
Ke změnám a zmalkům v diplomaoli německé
»Hamb. Nachr.« sdělují, že Tschirský padi
jako oběť intriky. On sám své doby způsobi
propuštění tajného rady Holsteina a tento nyní
pomoci mnoholetého přítele svého Bülova vy
strnadil jej-
K odvolání Wedella z vyslanectva vídeň-
ského tvrdí se, že bylo odvolání to dávno j iž
chystáno dvorem německým. Vilém II. při vy-
cizování záležitostí německých přešel obyčejně
vlastního vyslance a svěřoval věci ty k pro-
jednání — rakousko-uherskému vy
slanci ve Vídni: Szögenyiovi
Gring
Katkov
Polák
Tschirský
Holstein
Wedell
Vilém II
Rusko
Čechy
Vídeň
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 12. řijna.
5— (Kronika.) V divadle na Kr. Vino
hradech mají už své lidičky pohromadě, zkouš
se pilně, dilo je v plném proudu. Co neviděl
ozve se zvonekí
Ještě poslední starosti nalehají! Otázka se
vyskytla:
— Jak má vypadat cedule nového di-
vadlap
Neusmívejle se ! Nepatrná věc a přec snad
důležitá! Zažili jsme už cedule nejrozmanitější.
Byla čtvríka paplru: název a personalie hry, kdy
začátek? kdy konec? a dále nic. Pak byly zas
celě časopisy a v těch plno zpráv! Lichotivé
notisky, reklamní šplechty, klepy! Všecko, co
mohlo čtenáře v divadle zajímat. Obzvláště
členáře — od divadla! A potom zase zprávy
střízlivější, zhola obchodní živel, návěští, inserty
Čemu dát přednost? Možno volit odstiny, kom-
binace. Co nejlépe poslouží zájmům, o které
běžl? O tom se teď na Vinohradech konaj
porady.
Dříve, nežli bude rozhodnuto, chtěli byste
půnům něco našeptati:
— Víte, co? Položte na divadelní cedul
také — stručný obsah hry !.
Návrh snad nevzbudí hned obecný jásot
ale dá se o něm hovořit.
— Jakže? Obsah hry? Aby divák napře
věděl, co ho čeká, co a jak se v kuse děje
jak všecko dopadne? To bychom si dali! Divák
který napřed ví, jak vše dopadne, ztrali zvěda-
vost, zbaven napjetí, přestane se zajímat, pře
slane se — bavit. A co v divadle s divákem
který se nebaví ? Ven s ním raději, aby ostatn
Kristus
Praha
24
article
nenakazil! Ne, ne! Vyžvatlávat napřed diváku
nač by se měl těšit? S tím dejte pokoj ! Čim
méně divák ví, co následuje, tím lépe ! . ..
— Chyba lávkyl
— Proč chyba?
— Prolože zkušenost pravý opak doka
zuje! Látka, osoba, předmět, o kterých nic ne-
vím, nejsou-li mi — lhostejny? Nestarám, ne-
zajímám se o ně. Osoby a věci začínají mne
teprv zajímat, když jsem s nimi vstoupil v užš
známost, ať v životě, ať na divadle ! Čím více
kuse vím, čím je mi látka bližši, čim lépe jsem
uveden, tím živěji se zajímám! Jakého si pře-
jete diváka ve hledišti? Nelečného, sludeného
ospalého? Nebo čiperu, který už napřed dychtivě
větří, co a jak bude?
— Rozhodně diváka živého zájmu!
— Dobrá, tedy nemeškejte! Přičiňte ze
svého, co třeba! Způsobte, aby zájem divák
v čas byl probuzen, dřive ještě, než se opona
zvedne. Máte prostředek v moci! Užijte ho
Napovězte diváku obsah! Pravé Kolumbovo
vejce! Zkuste to s nim l
Věc má svou psychologickou stránku!
Zasvětit diváka, uvést ho, uvědomit, aby
byl nejen schopen, ale přiměn, rovnou donucen
se zajímat! Není-li v tom všecko tajemství -
dramalické skladby?
Kde je hlavní vada tak zvaných těžkýel
dramat? Zůstávají bez obecenstva. Proč ? Před
mět je diváku vzdálen, zůstává mu cizl, neza
jímá ho, nedovede jej popadnout.
A hlavní přednost her z opačného konce
Tak zvané »atrakce«, kusy, které plní domy
Čím to, že plní domy? Látka je známa
všem, týká se, baví, kde koho
Vemte nejkřiklavější číslo ! Sensační odrho-
vačka ! »Majitel huti!« Idea hrv : zápas dvou
Kolumbův
25
article
moeností duševních: předsudku společenského
— lásky. Množstvu diváků obě spolu zápasl
moenosti byly dobře povědomy. Dra lidé z růz-
ných vrstev pro sebe vzplanuli: občan, aristo-
kratka. Předsudek třidní — je roztrhl Zápas je
nutný. Jaký bude jeho průběh? Všecko byl
napjato. Hrnulo se na představení. Plnilo domy
Zápas je prineip všeho dramatismu. Ať zá-
pas hmoty nebo ducha, ať stran na závodišti nebo
stran na jevišti, v cirku nebo v saloně. A pro
účast diváka vždy hlavní požadavek: aby by
zasvěcen do podmínek zápasu, znal pomě
sil a mohl sledova t průběb ! Proč závody spor
tovní mají tak velké a věrné obecenstvo ? Pro-
tože všecky podminky jsou zde pro diváka vyloženy
a jasny. Proč mnohé hlubokomyslné drama zů-
stává nepochopeno? Autor neuměl či opomenu
zasvětit množství, získat jeho vědomost, pod
manit si jeho zájeml
V sensační hře všecko je obecenstvu fak
jasně! Majitel hutí! Zcela všední slly posta
veny proti sobě, nikdo nebyl v pochybnostio
tom, co dovede aristokralism, co žádá demo
kralism, co zmůže — láska. Principy jsou vše
lidské! Aristokratism, demokratism! Obě je vro
zeno lídskému cítění. Někde a nějak každý z ná-
se cíti aristokralem a nenávidí z pudu aristo
kratism — druhého. A ovzduší společenské
formy, pravidla, obyčeje, závazky, povinnosti,
příkazy mravní na obou stranách — všecko bylo
tak známo! Ba i podrobnosti děje, souvislost vý-
jevů, obraty a efekty hry, začátek i konee
všecko! Obecenstvo četlo román, snad už vi-
dělo kus na jevišti a přece ho chtělo vidět —
znovu! Znovu procítit — zápas, jemuž tak
dobře — rozumělol
A jiné třeba číslo! Neméně křiklavé! »Cesta
kolem světa«! Nemálo vábily dekorace. A přec
ne dokorace — především ! Viděli jste hru na ven-
kově bez dekorací a obecenstvo i tam — plnilo
Množstvo
26
article
domy ! Jiné výpravné hry měly dražší, měly effakt
nější dekorace a nedocílily stejného úspěchu
jako závod mistra Philease Fogga se zatrole-
ným jeho protivníkem! Zase — závod
Jak pevná vůle dovede zápolit s překáž
kami! Všecko bylo tak zřetelné .a jasné
Proto tak strhovalo! A všecko bylo obecenslvu
známo — napřed! Cedule vypočitávala obrazy
suezský kanál, indický prales, výjev na parniku
na pacifické dráze atd. Nikdo nebyl v pochyb
noslech o ničem, kdo a jak na konec vyhraje
sázku! Děti doma i ve školách napřed si vy
pravovaly děj a všecky obraty. A přece každí
chtěl vidět zápol živý, chtěl procitit všeeky
obraty, kterým — tak dobře rozuměl
Ani nejnovější hrdina sympatií širokýeh
davů, Sherloek Holmes, není výminkou. Však
i drama nejvíce exklusivné, nejintimnější, nej-
tiže přistupné jen potvrz uje zákon
Komu se libl Ibsen, Naeterlink a druz
scénovatelé pochodů nejinternějších?
Tém, kdo jsou — zasvěceni, kdo se připra-
vili četbou, kdo se dřive dobře obezná m tl
s podminkami a okolnostmi vedeného zápasu.
Hlavní zásada divadelní praktiky plyne
přímo z psychologie hlediště: informovat divák
předem neškodí, ale prospěje ! Čim bližší infor-
mace, tím — lépel
Sherloek Holmes
Ibsen
Naeterlink
Phileas Fogga
27
article
Uznaný mistr prohlásil hlavním tajemstvem
dramatické skladby — dobrou exposici. Ku
má z pola vyhráno, je-li dobře vyložen.
Exposice uvádi do poměrů, vysvětluje, čeho
je třeba diváku věděl, aby se mohl zajímat
o věci následující. Všecko na tom sejde, jak
exposice věci vysvětluje! Obratně, neobratně ? Dost
nebo málo? Kolik propadlých autorů svádělo
vinu na všecky možné okolnosti! A zalim byla
vina jediná a samozřejmá ! Divák nebyl uveden,
nebyl informován, nemohl se zajímat!
Drama počiná exposici. Dobrá exposice,
dobré drama. A zájem o hru nepočiná-li po-
hledem na — divadelní cedali? Není-li důležito.
aby začátek byl dobrý? Cedule je součást ex-
posice. Napoví rychle, všeobecně, eo je pro-
spěšno, aby divák věděl, když usedl přen
oponu. A divák je v divadle rozhodující činitelt
Není li důležito, aby dobře věděl, co třeba, kdo roz-
hoduje? Nenl-li svrchovaně nešikovné, dopustit,
aby si myslel něeo, co nemá a očekával něco,
co snad — nepřjde? Očekávat něco, co se ne-
splní, není-li to vyložené — sklamání? A skla-
maný divak? Což to jiného, než hotový —
neúspěch večera?
Dosta
28
article
— Naposled tedy v divadle nejvíc záleži
na divadelní — ceduli? Napiš dobře svou ce-
duli a napsal jsi — dobrý kus.? . .
Tak laciné přece jen nejsou koroplvičky
Divadelní cedule snad je čáslí exposice, ale
nikdy nezastoupí kus sám. Netřeba nic pře-
mršťovat! Na ceduli, jaká je, nezáleží »nejvíc«,
zle co do praktického úspěchu večera záleží naní
dojista — taky! Sebe lépe opatřená cedule nie
nespraví, nestojí-li hra za nie. Dozajista ! Slabý
kus nebude se libit, kdyby cedule byla sebe
uměleji popsána a pomalována! Leč za to druhou
stránku nelze popřit. Vhodnou informací také
nejlepší představení jen — získá. Divák je pro-
divadlo, co je půda pro hospodáře: žádná po-
zornost není zlracena, která se na něj vynaloží
Dříve či pozdějí vrátí půda vděčně svoje —
procenta.
Stručný obsah na ceduli nestojí mnoho
tolik lze za něj získat! Větší pozornost, hlu bšl
účast, živější zájem hlediště! Vzácné zboží z
— nepatrný náklad! Vénujie ho