ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 358b82f0-767c-11dc-9a21-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 36 celkem · entity: place 55, person 57, org 17, work 28
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
13 října 1907. Číslo 28a.
28 a
4 title
Lékařská hlídka.
5 article O neštovicích.
O neštovicích. Podle souhlasných udání v odborné litera tuře lze tvrditi, že variolace konána již ve staro- věku. Podle udání těch byla konána u Číňanů a Indů již dvě tisiciletí před naším letopočtem jakási podobná procedura k zamezení neštovie. Uvádí se tak zv. „sázení neštovie“ v Číně, jež záleželo v tom, že dětem vpravovány byly do nesu přiškvary neštoviční, anebo oblékány byly dětem košilky potřísněné hnisem neštovičním. V Indii očkování bylo funkcí kněží. Na sklonku zimy počínali bramínové s očkováním; toto záleželo v tom, že na horní končetině kůže osušena, načež pak do ní vykonáno 15—16 krvavých řezů. Na tyto pak přiložen bavlněný chumáček, impraegnovaný lálkou očkovací, rk starou, a smočený vodou Gangu. Chumáček pak obvazem připevněn. Jako na zvláštní zjev upo- zorňujeme, že nebylo upotřebeno čerstvé látky z vlnstních neštovic, nýbrž jenom z uměle vyvo- lan, ch. Očkovaný byl poléván dvakráte denně studenou vodou a jen v době nejvyšší horečky obyčejně 6. dne se dostavující, od omývání upu štěno. Jen v nejřidšich prý připadech bylo po zorováno úmrti, ačkoliv po takové inokulaci na stávala někdy vyrážka 50 až 200 puchýřků ne- štovičných. I u jiných národů, tak zejména u Arabů Čerkesů a jiných, e podobným počináním se se- tkáváme. Počinání to jmenováno bylo zde „ku pováním neštovic“, jelikož hnis neštovičný byl kupován a prodej ten na určitých místech hlasa- teli oznamován. Na Kavkaze, zejména u Čer- kesů, vykonáváno za tou příčinou, aby život krása dívek pro harem vychovaných byly tlm chráněny. Neštovice v prvním pololetí životn byly dětem jehlou očkovány starými ženštinami. při čemž dbáno ovšem různých pověrčivých zvyků. — Jinde opět přikládali mince, imprae- snované hnisem neštovičným, na kůži, kdež ob vazem upevňovány.
Číňan Čína Indie Ganga Kavkaz
6 article
Z uvedeného vysvítá, že upotřebeno bylo ku variolaci jedu, seslabeného zejména vyschnutím. lakže inoculací tohoto způsobena sice erupee puchýřků, avšak nikoliv pravých neštovičných. nýbrž asi variolosních, jak tomu nasvědčuje jedna zpráva zaznamonaná, že jakási Thessalk lak výtečně prý uměla variolovati, že nikde z očkovaných pravými neštovicemi neonemoc- něl. Táž očkovala jehlou na oblíčeji a ruce. pečlivě vybírala látku očkovací, jakož i roční počasí a pokrývala místo, kam očkovala, skořáp- kou ořechovou, hodlajíc tím zameziti škrabán svědící erupce. V druhém desetiletí předešlého století vario- lace přenesena jistou Čerkeskou do Cařihradu. kde obligátní stala se u Reků zde žijících, z to však fatalismu tureckému zůstala nepřistup- nou. Zde v Cařihradě seznámila se s umělou inoculací neštovic a jejími příznivými výsledky choť tehdejšího anglického vyslance v Cařihradě Lady Woothly Montagne. Táž dala roku 1717 očkovati svého šestiletého hocha, u něhož ob- jevila se erupce asi 100 neštovic. Když pak 4 léta později vrátila se táž dáma zpět do Lon- dýna, dala očkovati i svoji šestiletou dcerušku pravými neštovicemi. Událost ta způsobila v Londýně značnou sensaci, jelikož obě děti ne- byly postiženy infekcí variolosní. Na rozkaz vlá- dy vykonány pokusy na 6 k smrti odsouzených; pokusy se zdařily, zločincové „uchráněni“ byl jak před odpravením tak i před nákazou nešto- vic, jíž po přestálém očkování byli vysazení. Po- dobné pokusy vykonány na pěti sirotcích, načež pak vykonáno očkování dětí Jiřího I. Příkladu dvoru následovaly aristokratické rodiny Anglie.
Cařihrad Lon Londýn Anglie Woothnout Montagne Jiří I
7 article
Odtud pak rozšířila se variolace do jiných zemí, kdež různě se ujala, tak že brzo zevšeobecnělo počínání to, ne však na dlouhou dobu, nebot brzy dostavila se reakce. Dnes jest nám zúplna pochopitelno, že methoda tato nemohla se udržeti, vždyt nebylo přesných předpisů o tom, jak jed seslabovati. Erupce povšechná dostav vala se později pravidelně, a smrť nebyla zjever nejřidším. Z toho pochopitelno, že nalezli se lékaři, kteří odvážné experimenty tyto zavrhoval jednak pro nebezpečenství s tím spojená, jednok proto, že výkony svěřeny rukám laiků, zejména starým ženštinám. K lékařům připojili se i kně- ži, jimž nezamlouval se orientálský původ varlo- lace. Jelikož však potom zkušenost na jisto uká- zala, že variolací stává se skutečně individuum ronitontním proti pravým neštovicím, pátrali ně- kteří lékařové po tom, jak by variolace méně nebezpečnou se státi mohla. TTakovými reformá- tory variolace byli v Italii Angelo Gatti, profesor v Pise, v Anglii bratří Suttonové. Jakož pak dále v Evropě Thomas Dimsdale. Gatti upotře- boval lymíy čerstvých puchýřků neštovičních nejvýše pět dní starých z lehkých případů. V tom vidíme tedy již jakýsi pokrok, neboť vě- domky snad Gatti užival zmírněného jedu. avšak zajisté nevědomky upotřebením lymíy pětidenní vymýtil dnes nám známé mikroby pyogenní, jež v průběhu neštovic v puchýřcích se nalézají a které lymfou uměle přeneseny mo- hou míti v zápětí bouřlivé příznaky (infekce ranné, erysipelas, phlegmona). Kromě toho Gatti přísně hleděl k tomu, aby množství přenesen lymíy bylo minímální.
TTakový Gatt Suttonová Thomas Dimsdale Pisa Anglie Evropa
8 article
Gattiovi skutečně podařilo se touto modi- fikací erupci umělých neštovic zmírniti. V An- glii v téže době bratří Suttonové vystoupili s no- vou jakousi melhodou očkovací, jíž získalis jména „šťastných očkovatelů“; ze 17.000 osob, jež očkovali, zemřelo prý jich pouze 6. Sutton zprvu nechával methodu svou v tajnosti, až ko- nečně jeho rukopis: „Grundsitze und Regeln“ dostal se roku 1774 na veřejnost. Nového všal pranic Sutton nezavedl, veškerou jeho modifikaei shledáváme v základních pravidlech Gattiových Na rozdíl však od tohoto, shledáváme se u něho ještě s jakousi šarlatanerií, spočivající v tom. že podávány očkovaným buď laxativní pilulky aneb étherické likéry atd. Dimsdale převzal dobré základy methody Suttonovy, vynechal nevědecké titěrnosti a do- sáhl rychle jména první evropské autority ze- jména očkováním cisařovny Kateřiny a jejího syna Pavla v roce 1768 v Petrohradě vykona- Pokrok, který těmito reformátory ve vario lisaci nastal, nedá se popříti, přece však s hygie- nického stanoviska nedala se variolisace udržeti Ji chráněno bylo sice individuum, jež beze ško- ným.
Suttonová Kateřina Pavel Sutton Petrohrad
9 article
dy ji přestálo proti variole, avšak každý očko vanec mohl býti zdrojem infekce pro své okoli. Tak dokázáno bylo, že inoculovaná individua za vlekla jed variolosní do krajin dříve nezamo- řených, kdež pak vznikly rozsáhlé epidemi neštovic. Kromě toho však i úmrtnost varioli sovaných nedovolovala, aby počínání toto n delší dobu se udrželo. Udání o úmrinosti tétc jsou různá: Podle Gregoria je v průměru 1.:300 a v době, kdy základní pravidla Gattiova jještě ne- byla známa, úmrtnost byla ještě větší. Tomu nemůžeme se diviti, neboť variolovaný vlastně zachvacován byl generalisovanou variolou; vždyt počet vzniklých neštovic po inoculaci povstalých byl podle Tissota 50-400, podle jiných ještě více. a vlastně jen v řídkých případech puchýřků těch bylo velice málo. Dostavovalyť se i komplikaee tak jako u varioly pravé, genuinní. Podle Bremera připadal na 30 očkovaných jeden případ, jeni těžce celkově onemocněl.
Tissot Bremer
10 article
Jediný tedy výsledek umělého přenášen jedu neštovičného záležel — proti nepoměrné mu množství škodlivých následků — v tom, že individuum variolaci šťastně přestávší zůstávalo naproli neštovicím pravým ochráněným. Jiná však okolnost padá tu na váhu, totiž ta, že pro různá nebezpečí variolace pomýšleno bylo na vypátrání methody jiné, methody, která vedla by k témuž příznivému výsledku jako variolace. zároveň však prosta byla veškerého toho nebez- pečného přívěsku. Tímto způsobem jaksi na základech vario- lace vznikla vaccinace. To vše předeházelo pokusům Jennerovým a jak vidno, byla zejména v Anglii Jennerovi půda s dostatek připravena. Jenner, obrav si za úkol podrobiti pověst v lidu udržované vědecké kontrole, podjal se úkolu svého velice pečlivě a podníkl tento s ne- sčetnými obětmi. Skoro 25 let sbíral zkušenosti a v počínání tomto byl neunavným. Jeho kole- gové, s nimiž se ve vsi Alvestonu u Bristolu stýkal a jež ustavičně vyzýval k účasti v poku- sech s účinností vacciny, byli již ustavičnými domluvami Jennerovými tak rozmrzeni, že hro- zili mu vyloučením ze spolku, jestli s předmě- tem tím beznadějným je dále unavovati bude.
Jennerův Jenner Anglie Alveston Bristol
11 article
Ve svých pozorováních zůstával Jenner nepřed pojatým; uznal factum, že ve výminečných pří- padech mohou osoby, vaccinu přestávší, stíženy býti variolou; bylo mu dále známo, že vaccineu může jedna osoba vícekrát býti postižena, kte- roužto možnost však Jenner zeela správně vy- kládal i našim dnešním názorům odpovídajíeím způsobem, t. j. nedostatečností prvního onemoe- nění; poruchy pak v průběhu očkování se do- stavující nevysvětloval účinkem jedu vaceino- vého, nýbrž tvrdil, že způsobeny jsou jakousi „sekundární“ nemocí, jež se často přidružuje, když „místo, kamž bylo očkováno, samo sobě bylo ponecháno“. Nabyv pak po onom mnoho- letém pozorování pevného mínění, že průběh onemocnění, získaného nakažením se neštovicemi kravskými (vaccina), je vždy benigní, a maje na paměti, že chrániti člověka před neštovicemi inoculací jedu neštovičného jest vždy spojeno s nebozpečím, odhodlal se experimentálně zji- stiti na člověku chránící účinek vacciny proti variole.
Jenner
12 article
Dne 14. května 1796 vykonal Jenner první veřejnou vaccinaci a sice v Berkley na 8letém zdravém hochu James Phippsovi na rameni dvě- ma jemnými řezy v kůži. Látky očkovaci neupo- třebil z krávy, nýbrž použil látky z pustulí jakésí služky Sary Nelmesové, vykonal tedy očkování lymphou humanisovanou. Služka tato, obstará- vající dojení krav, stižených vaccinou, infiko- vala se na sv,ch trnem poškrábaných ruhou ne- štovicemi kravskými; na místech rozškráhaných povstaly typické pustulky vaccinové, z nichž Jenner látku upotřebil. Vaccina se u hocha ujala onemocnění u něho probíhalo mírně, a 11. dne byl Phipps opět úplně zdráv. Dne 1. července 1796 podnikl Jenner kontrolní pokus tím, že očkoval Phippse neštovicemi lidskými; učiniv několik malých zářezů a vpichů na obou rame- nech, vpravil do nich pečlivě „materii neštovic lidských“. Na hochu po této inoculaci nepozoro- váno nijakých příznaků zrovna tak jako po kon- trole, provedené za několik měsíců, jakož i po 5 letech, vždy zůstával Phipps immunním a pře exporimentální infekcí jedem neštovičným chrá- něným. Koncem června 1798 vydal o věci této pojednání „An inquiry“. Již téhož roku a sice 1798 dostalo se zku- šenostem Jennerovým lékařského potvrzení lon- dýnským chirurgem Clinem, jenž s Listrem pře- svědčil se experimentem o chránivém účinku vacciny vůči variole. Zmíniv se velice pochvalně o pokusech J., podotýká, že čím více o thematu tomto přemýšlí, tím významnějším se mu objev J. jeví.
Jenner James Phipps Sary Nelmesová Phipps Jennerův Clin Berkley
13 article
Jelikož, jak uvedeno, původní spis Jennerův přeložen do mnoha jazyků, byla udání Jenne- rova podrobována kontrole i jinde; jako vůbee, tak i zde nebyly objevy J. ihned uznávány. Ne- boť hned vystouplo mnoho protivníků, někde fanatickým skopticismem se honosfcích. J. nedal se zvrátiti, konal pokusy své vy- trvale dál a žádal, aby pokusy jeho byly kon- trolovány; s důrazem však připomíná, aby ko- náno bylo tak „s nepředpojatostí, jež ve filoso- fických pokusech musí býti zřejmou“. Stalo se, že někdy nebylo dosaženo immu- nity po očkování vaccinou, jež však vysvětleno tím, že nebylo upotřebeno čisté látky z vaceiny, nýbrž obsahu jiných affekcí, aneb obsahu vacei- nového hnilobou zkaženého. Jenner však ne- předpojatě uznával, že očkovaný vaccinou by v některých případech onemocněti mohl zrovna tak, jako člověk přestávší neštovice není na neurčitou dobu před neštovicemi chráněn. Uvádi pak Jenner, že i kdyby mozi 100 vaccinou očko- vanými jedno individuum zůstalo proti variole vnímavým, tento ojedinělý případ proti prospěš- nosti očkování nijak by nesvědčil. Sdělení s J. souhlasná brzy se množila. V roco 1799 sdělil lékař neštovičného a očkovacího oddělení v Lon- dýně Woodwille o 200 pokusech, v nichž po přestálé vaccinaci inoculace se již nezdařila, a týž lékař roku 1802 uvádí svých dalších 7500 případů, z nichž polovice dodatečně byla in - culována a u nichž umělá variola se neobjevila.
Jennerův Jenne Jenner Lon
14 article
Dle Willana počet vaccinových v Anglii r. 1799 a 1800 byl 10—12.000. Hlavní zásluhu, že objev J. v celém světě doznal ocenění a kontroly, měla společnost Royal-Jennerian Society, jež založila 13 očkova- cích stanic v Londýně, kdež během 18 měsíeů provedeno bylo 12.288 očkování a v téže době rozesláno do cizozemska 19.355 dávek očkova- cích. Rozšíření vaccinace po ostatních zemíeh se stalo skoro současně. V Německu, kde r. 1709 BallHornem pře ložen prvý spis Jennerův, doznala vaccinace značného rozšíření věhlasnými lékaři, zejména Stromeyrem, Heimem, Hufelandem, Sömmierin- gem, Ossinndrem a j. V Berlíně r. 1801 se se- stoupilo 9 lékařů ve zvláštní společnost, jež bezplatně očkovala. Ve Francii zvláštní r. 1800 k tomu zvolená komise s důrazem se zmiňuje o výhodách in- oculace J. V Halii prvé očkování provedl lékař Sacco v r. 1800, upotřebiv látky kravské. V Rusku zabývali se lékaři vaccinací již r. 1801. Na prvém místě však ctálo Rakousko, kdež současně ve Vidni a v Čechách provedeno očko- vání r. 1799. Ve Vídni r. 1799 vykonána první vaccinace na dětech dra. Ferroa a sice lymfou na vláknech přischlou z Londýna dodanou. Na tomto místě obzvláštní laskavostí pan místodržitelského rady dra. Pelce děku jeme za sdělení, že Praze vykonáno očkování poprve r. 1799 na dvou dětech vodního mýtného Chládka; lymfa byla z Dublína.
Jennerův Stromeyr Heim Hufeland Sömmierin doktor Pelc Chládek Anglie Londýn Německo Berlín Francie Sacco Rusko Rakousko Čechy Vídeň Praha RoyalJennerian societa
15 article Z odborných kruhů.
Z odborných kruhů. O zvěři a zvěřincích. Píše Jiři Janda.
Janda
16 article I. U obchodníků.
I. U obchodníků. Touha spatřiti cizí zvířata živá neměla pů vodně jiného zájmu, než drážditi nervy a zro dila se na dvorech rozmařilých mocnářů, kteři i tím chtěli ukázati svou moc, že nejen lid, ale i šelmy dovedou zotročiti. Hejna lvů, tygrů, nosorožců a slonů již k ukrutným zápasům do- pravována byla do Řima, obrovská stáda sajek. zeber a pštrosů, jež ze všech končin říše se- hnána, rázem bývala pobíjena u dvorů egypt- ských Faraonů, vytrpěla mučennickou smrt jen proto, aby polehtala přesycené nervy rozmařileů potoky krve a zápasem smrtelným a ukázala prostému lidu nemilosrdnou a hrůznou „vzneše- nest“ jeho krutovládců. Teprve mnohem později, když stoupající vzdělaností vzbuzen zájem pro poznávání forem živočiných vůbec a cizokrajných zvlášť, když věda přírodopisná počala se vybavovati ze str- nulé formy po staletí děděné a vlivy sociálním i náboženskými znešvařené a pověrečností pro- sycené doktriny, jež majíc člověka za zjev na- prosto od vrodnin ostatních odlišný, přírodu zbývající považovala jen za nehodnou, otrockou pomůcku lidských potřeb a vášní — tu teprve vedle sbírek přírodnin mrtvých počaly se spoře objevovati sbírky přírodnin živých.
Hejna lev
17 article
Arci opět a opět, ba i do dnešní doby, jsou i byli to především šelmy a dravci, kteří pou- tali zájem širších vrotev, byla a jcou to posu namnoze zvířata jedovatá, bizarními formam vynikající, ve zvláštních a vzdálených ústře- dích žijící, jež lákají obdivovatele z tříd méně vzdělaných. Ještě dnes není myslitelna zoolegi cká zahrada bez lvů, tygrů a slonů a dráždivé „krocení“ ubohých utýraných a vší své indivi- duality zbavených „šelem“ v kočovném cirku dovede shromážditi mnohom větší společnost. než nejskvostnější seriová sbírka žádnými „hrů- zami“ a „ukrutnosti“ nevynikající třídy zvířat Mimo šelmy „lidožravé a mrtvoly vyhrabá- vající“ ještě jen jedna skupina těší se neubýva- jící přízni širšího obecenstva. Jsou to opice. Ji- stota a určitost pohybů ve všech polohách, ovlá- dání výšek a nečekané obraty, neodolatelné gri- masy obličejů, značně na lidské upomínajících a v novější době konečně, lehtající „pro“ „proti“ laíky obyčejně úplně neporozuměnéh přibuzenství ke člověku učinily kletky opič hned po mřížích dravčích nejobléhanějšími kou ty zoologických zahrad.
zahrada bez lev
18 article
Tak povstaly kočující zvěřince, jichž hlav ním lákadlem jsou šelmy a produkce s nimi šarlatánskými „obrazy“ a výmluvnými vyvolá- vači své obecenstvo shánějící. Dalším, a to po- těšitelným krokem, jsou pak zahrady zoologické. Zběžná prohlídka jednou za dlouhý čas vede na scesti. V upomínce mnoho změní náhodná ná- lada při pozorování, dodatečné přídavky vlastn fantasie, jež snaží se z vlastního fondu doplnit nedostatky blednoucího nebo už původně nedo- konalého dojmu. Ale má-li pozorovatel příleži- tost opět a opět svou představu posilovati no- vým pozorováním, vzniká obraz dokonalý na dlouho, snad doživotně nesmazatelný. Tak stává se vhodná výstava živého zvířectva studnicí, od- kud čerpá se nejsprávnější poučení formální A dále. Nejen pouhý obraz, jejž z části i dobrý praeparát může poskytnouti, dává taková sbírka živých přírodnin. Hloub ke kořenu vzdělání sahá pozorování živých zvířat. Pobyby, zvyky, hla a vůbec veškeré životní úkony neskonale lépe než nejdokonalejší líčení a nejsprávnější obraz nebo praeparát ukáže živé zvíře samo. Láska ku předmětu již ladnou formou vzbuzená, pevně zakoření se vábným dojmem života a únava, vznikající delším pozorováním mrtvé přírodniny. nemůže nastati tam, kde nová a nová zajímavá hlediska opět a opět kouzlí nám život. Co od řádné zoologické zahrady žádáme, aby vyhověla našim požadavkům vzdělavacíma kterými pak prostředky zahrada zoologická plně dosahuje svého účelu, neztrácejíc zároveň půdu existenční pod nohama, dovolíme si vyložiti příště.
Láska
19 article
Dříve ohlédneme se po pramenech, z nichž doplňuje své strávníky. V dobách ještě ne příliš dávných — sotva před půl stoletím — přichá- zelo živé cizí zvířectvo na náš trh jen náhodně. Bylo-li na lodi místo a vyskytl-li se kdo z námoř- níků či cestovatelů, který měl chuť něco vziti ssebou, posílal-li ten který „exotický“ velmož svým evropským kolegům nějaký present v po- době lva, žirafy nebo nosorožce, objednal-lisi u svých zámořských známých některý boháč ně- jakou opeřenou nebo ozubenou ozdobu pro svůj park, pak dopravovalo se zboží — a při- cházelo obyčejně ve stavu hrozně zuboženém na místo svého určení, aby po krátkém utrpení podlehlo cizímu klimatu, nevzalo-li již za své za doby dopravy. Vždyť ještě dnes není tak snadno dopraviti choulostivější zvíře tropické do našich chladných pásem. Není tomu ani půl léta, co pět, pro schönbrunský zvěřinec zasla- ných orangutanů, zvláštní lodi vezených, v ně- kolika dnech po příchoďu veskrze zahiynulo. ) Ba stává se, že i mládě dobře již aklimatisova- ných ordičů zahyne u nás — hladem! Matka pozbude třeba mléka, jemuž žádné mléko našie zvířat složením se nepodobá, nebo odpudí mlá- dě, anebo i když mládě se už odstavuje, rázem není po ruce vhodné přirozené potravy (viz mlá- dě žirafí v témže zvěřinci!). Nejhojněji — mimo obligátní Ivy, tygry. pardaly atd., kteří nyní však již přehojně v za- jetí se pěstují — dováží se k nám ptactvo exo- tické.
Ivy
20 article
Záliba jednotlivců vzbudila velkolepý ob- chod s ozdobným ptactvem cizím, jež možno dnes, po období as 30—40letém, považovatiz ustálený. Ve všech téměř přístavních městech zámořských jsou celé trhy na ozdobné ptactvo, jež zásobují krajem se potulující chytáci-domo- rodci i četná, obyčejně více než podezřelá indi- vidua přistéhovalá.?) V žádném státě evropském nerozšíříla se obliba chovati exoty takovou mě- rou, jako v Německu. Duší celého hnutí může se považovati před několika léty zemřelý dr Karel Russ, který založil i orgán pěstitelů pla ctva „Gefiederte Welt“ dodnes za redakee Nounzigovy v Berlíně vycházející, a napsnl ce- lou řadu cenných skutečně knih?) o uvykání chování i pěstění ptactva, věnovav tomuto oboru celý život a celé jmění. Poprvé tu v posledn třetině právě minulého století vytknuty zásady o racionálním pěstění a uvykání ptactva a vzbu- zením čilého zájmu obohaceny naše vědomosti o biologii veliké řady druhů, jež znali jsme jen z kožek a z kusého líčení cestovatelů. Ba i mnohé zcela nové druhy (mezi amandinami, na p a snovači i jinde) stanoveny, a mnohá nedoroz- umění vysvětlena a omyly opraveny, zvlášť pokud se týče prvního šatu, počtu a vzhledu vajec, způ- sobu hinízdění atd.
Russ Německo Berlín Gefiederte Welt
21 article
Hlavními tržišti čerstvě přivezeného plactva cizího jsou tři přístavní města evropská Liver- pool, Hamburk a Terst, mimo celou řadu jiných měst přístavních, z nichž nanejve ještě nějaký význam má Marseille. V Liverpoolu schází se obrovské množství materiálu, obzvlášť papoušků z Ameriky, Afriky a Australie, ale většina spo- třebuje se již v Britanii. Hamburg je pro naše poměry nejdůležitějším a zásobuje zbožím z ce- lého světa střední Evropu. Terst dodává jen č- sem hojnější zboží především z Indie a Austra- lie. Marseille nepadá mnoho na váhu, ježto zá- liba ptáčnická je ve Francii málo vyzinuta. Rov- něž ceny jsou proti ostatním jmenovaným trbům příliš vysoké.
Hamburk Terst Marseille Liverpool Amerika Afrika Austrálie Británie Hamburg Evropa Indie Francie evropský Liverpool
22 article
Podívejme se na skok do Hamburku a na- vštivme jeden z předních závodů zvláště ptactvem obchodující, firmu Augusta Fockel- manna. Rozbíhající se nové části Hamburku skoro už dosáhly idylické vesničky Gross- Borstelu, jejíž vysokými štíty slaměnými kryté chaloupky, otočené zahrádkami, proměníly se skoro zúplna už ve villegiatury, pro ty, kteří městem vázáni nemohou daleko se vzdáliti. Úpravná vila Fockelmannova, zastíněná vysoký- mi lipami, jilmy a č by, leží na nejzazším kone a za ní prostírají se chudé, vlhké pastviny, hra- zené charakteristickými latěnmi ploty a zna- menané tu a tam jednotlivými stromy od dobytk zkomolonými. Za elegantní vílou, v jejíž přízemí jsou kanceláře obchodní, rozkládají se ohrady pro zvěř a týčí se veliké stodole podobná jedno- poschoďová budova, obsahující voliéry ptačí.
Gross Borstel Hamburk August Fockel
23 article
Na dvoře motá se nejistým krokem medvídek, ohleč. e opatrně cestu před sebou. Je chudák slopý a požívá chléb z milosti. Zná všechny místnosti, nikdy se nezatoulá a vždy v pravý čas dostaví se ke krmení. Blaženě si pobrou- kává, pohladíte-li ho, a prohledává, nemáte-li v kapsách nějaký pamlsek. V ohradách popásá se pár bílých velbloudů (1700 marek), několik hnědých dromedářů, kra- vičky zebu, sheflandšti pony a stádo antilop jeleních.Posledně jmenované počínají se znenáhla zdomácňovati jako nová zvěř užitková. Domo- vem v horských lesích indických snášejí dobře naše klima a jen ve sněžných zimách potřebují přikrmování.“) Na rybníčku prohánějí se cizo- krajné kachny, většinou v nenápadném letním šatě, černé a černokrké labuti, po březích pro- cházejí se jeřábi — obrovský Grus antigone a 200 M — a ve zvláštní ohradě jako známé ruské panenky nehybně dřepí tučňáci. Tento malý tučňák, velikosti kachny (Spheniseus demersus) pochází z jižní Afriky a dováží se dnes dosti hojně na trh (cena za kus 80—90 M).
jižní Afrika
24 article
Veliké druhy z jižní Ameriky a ledové oblasti jižního polárního moře dosud živy nebyly při- vezeny. Hlavní obtíží jest ta okolnost, že zajatí tučňáci nechtějí dlouhe sami žráti a musejí být násilím krmeni. Na stojanech po celé zahradě pestří se řvoucí arové, jichž cena přes všechen hojný dovoz stále neklesá (kolem 70 M, ara hyacin- tový až 300 M za kus). Tragopani a ba- žantilesklí udržují se stále na výši 100M za kohouta, slepice, velmi vzácná, dvojnásob. Kol provisorních kletek, v nichž tísní se čerstvě dovezení medvídkové malajští, vejdeme do veliké budovy ptačí. V přízemí je výpravna a „kuchyně“ pro stravování zvířat, v prvém poschodí vlastní voliéry velmi jednoduché úpra- vy. Drátěné sítě, na dřevěných rámech napjaté, vytvářejí po bocích táhlé budovy zavřené kouty, v nichž hemží se spousta většího i drobného ptactva cizokrajného. Středem táhne se řadn stolů, na nichž stojí „hamburačky“, čtyřboké papouščí klece z pevného drátu, v nichž vždy po dvou kusech v jedné zelená se na 300 amazo- ňanů, zboží, které jde stále dobře na odbyt. Je to amazoňan modročelý s červeným ohbím křídla (Androglossa aestiva), nejoblíbe- nější ze všech 30 druhů známých amazoňanů vůbec. Nejznámější a nejčastěji po celé země- koulí chovaný „mluvící“ papoušek. V krajích od Argentiny až ku proudům Amazonu domo- vem, zlý škůdce polních plodin, dobrý společ-
jižní Amerika Argentina Amazon domo
25 title
Prof. dr. J. Honl.
profesor doktor J Honl
26 article
1) Chyba byla v tom, že mladá zvířata, ještě sni dobře na zajetí ve své domovině nezvyklá, rázem přímo byla přivezena. ) V severní Americe tou dobou vydány byly již zákony v některých státech proti hromadnému vývozu ozdobného plactva, tak na př. kardinálů. *) Die fremdlándischen Stuhenvogel, ihre Natur- geschichte. Pflege und Zucht, 4 Bd., se 200 obrazy na 36 kolorovaných tabulích a mnoha obr. v textu. Dále: Die Prachtfinken, Wobervögel, der Weilensit- tich, Sprechende Papageien, der Graupapagei, di Amazonenpapagelem, der Kansrionvogel, Vogelzucht- buch, Bilder aus der Vozelstuhe ald. ) V oboře poděbradské rozmnožily se ve slušné stádo, jež ovládá jediný kozel: druhý byl zle svým sokem zpořízen a vleče se jen opatrně z povzdál za stádem
Sprechende Papageien Amazonenpapagel severní Amerika Natura Pflege und Zucht baud die Prachtfinken Vogelzuchtbuch Bilder aus der Vozelstuhe
27 article
níE v Faždé indianské chýši, pramen příjmů cha dých lezců, sbírajících lesní plody. Jen šedý pa- poušek africký (Psittacus erithacus) předčí to- hoto amazoňana v daru řeči. Mimo několik ka- kaduů a pestrých lori horských upoutá naši po- zornost malá společnost lori černohla- vých (Domicella atricapilla) skvostných ptáků. karmínově červených s černou čepičkou a žlu- tým půlměsícem na prsou. Jsou to jedni z nej- choulostivějších strávníků. Z Amboiny nebo Ce- ramu nedávno přivezeni, zanechali už po cestě as hezkou řádku mrtvol a zdá se, že z načepýře- ných, mdle mžhourajících choulostivců sotva který as přivykne našemu klimatu. Jednou uvykna, bývá i tento lori velmi pevným plákem jako všichni papoušci. Ale útrapy převozu při nedostatečné péči, přechod od plodů tropických na naši střízlivou potravu zahubí jich více než V koutě jedné voliéry krčí se dva skoro nazí toko (Lophoceros erythrorhynchus) zobo- rožci, ale bez výrůstku na zobanu. Mláďata dlou- ho se neopeřují a ještě když už dutinu hnízdní opouštějí a křídla mají zcela vyvinuta, jsou na ostatním těle skoro nazí (cena 60 M za kus).
28 article
Jiná voliéra hostí veliké hejno indických holubů lesknáčů (Carpophaga aenea) s kovově lesklými křídly a holubově sivě zbarve- ným drobným peřim, sta a sta drobounkých pěnkavek afrických a australských, -pousty sno- vačů a andulek lní jiné voliéry. V postranní místnosti kvičí a řádí černí a strakatí maki, v ná- držích zasklených nehybně leží krokodilové, do kotouče stočení hroznýši, tupě zírající leguanía želvy. 190 /1207. Číslo 206. Šachy. Pořádá J. Rašovský Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava. Úloha čís. 356. Antonio Corria s, Ozleri. Poctěna 2, a 3. cenou v soutěži čas. Norwich Mercury.
J Rašovský Corrio Mercury Morava
29 article
Mat ve 2 tazích.
30 article
Partie čís. 290. Hrána v poslodním utkání mistr. turnaje v Karlových Varech 1907. Albínův protigambit Bílý: Fr. Marshall. Černý O. Důras 1. d2—44 d7—d5 (11. Va1—dt Jho—gt Df6 —he 12. Sfl—e 2. c2—c4 e7—e5 13. a2 —a3 Sb4xccs 3. Jb1—c3 e5xd4 4. Ddlxd4 Jb8—cí 14. Sd2xc3 Vdsxdl- Vh8—ds 5. Dd4Xd5 Se8—etl 15. Da4xdi 16. Ddi—c2 f7—f 6. Dd5—b5a) a7—a0 17. h2—h3 Jg4—n5 7. Db5—a4b) Sf8—ble Jesxceh 8. 62—03 Dd8—f 18. Jí3xe5 f6e5d) g9. Sc1—de 19. Sc3xKce5 Dh6—f 20. De2—et Jg8—h6 10. Jg1—f
Albínův Marshall O Důras Df Dd Karlová Vary Virginie Ddlxd 4 jb 8 Sf 8 c 3 e 5 xd 4 4 Jg 8
32 article
21. Se2—f3
33 article
29. Vf1—e1 c7—c6 Vd4—dí 30. Ve1—7 22. Sí3—gte) Seů xkgk 31. Dg8—f7g) De5—gt- 23. h3xg4 Dí6—de 32. Kh2—g c6—c5 g7—g6í 24. 0—0 33. Ve7b7-.7h) Kbe—ae e5xKl4 25. f2—f4 34. Vb7—b3 Dgt—e1— 26. e3f4 Dd6—c5- a remis věčným 27. Kg1—h2 Vds—dá šachem. 28. De4—g8+ Kc8—c7 a) Jestli 6. D5xd8-- Va8xds a černý má značnou výhodu; černý jezdec hrozí táhnouti na b5 nebo d5, kdež zaujal by bílému nebezpečné postavení. b) Na 7. Db5xb7 odvětil by černý Jc6—d4 a vyhraje. c) Ve variantě 7.b7—b5, 8. 04xb5 a6b5, 9. Dadx b5 Se6—d7, 10. e2—e3 Jc6—b4, 11. Db5—e5-- Sf8—e7 vyvážil by útok černého oba obětované pěšce. d) Cerný nemá nyní náhrady za obětovaného pěšce. e) Nejlépe; po 0—0 násl. by Se6—f5, 23. Sf3—g4 g7—g6 s úmyslem vynutiti si spojené pěšce ve středu. f8 Jak později se ukáže, bylo h7—h6 lepší. Bílý mohl povšem pak v partii jinak pokračovati než ve sku- Jtečnosti se stalo g) Kdyby černý býval hrál 24.h7--h6 mohl nyní partii vyhráti 31..De5—g1-, 32. Kh2—g3 Vdi— d3+, 33. Kg3—h4 Dgt—h1— mat. h) Po 33. b2—b4 nemohl by černý mat chrániti („The Fleld“.)
jít 32 Vb jít 5 h 1 g 8 + Kce Dadx b d 7 Sf 8 h 6 Kh 2 Dgt the Fleld
34 article
Partie č. 291. Hrána v témž turnaji dne 12. září 1907. Otevření pěšcem dámy. Černý: M. Čigorin Bílý: E. Cohn Jg8—f6 120. g4—g5 Jf6—d7 1. d2—d4 21. Je3—d5 Da5 —ds d7—d6. 2. c2—c4 22. h3—h4 Jd7—be Jb8—d7 3. Jb1—c3 Jbůxedo 23. f4—f5 e7—65 4. c2—c4 Sc8—d7 24. Vd4 xkd5 Sf8—e7 5. Jg1—e2 25. c4—05! Sd7—ce . g2—g3 f7xKce6 Ví8—es 26. e5—e6l 7. sf1 — g2. Dd8—e7 27. f5xKC e6 Se7—fs Kg8—h8 28. Df2—f7- e5xd4 9. h2—h3 De7xkíf7 29. Vd5—f5 Jc6—e5 10. Ddixkdk 30. e6xef Ve8—e2 c7—c5 11. f2—f4l Ve2xf2 31. Vf1—fe Je5xkc4 12. Dd4—fe d6 —da 32. Vísxkc fe Jc4—a5 13, b2—bs 14. Sc1 —b2 h7—h5 33. Sb2—di Ja5—c6 Sc6—d? 34. g5—g6 Dd8—a5 35. V2—e2 Sí8—d6 Jc6—d4 36. Sg2—h3! Sd7—bs c5xK dt 37. Ve2—e6l a černý s Da5xkbt vzdal, neboť nemůže Db4—a hrozby tV—e8-+ nebo VXh5+. Jestl tu 38. Vec—f6! Va8f8, 39. Vf6 —f5 Sd4—c5 a vyhraje. Za tuto partii obdr- cenu za brilanci. 15. Val—di 16. g3—g4 17. Je2xxkc d4 18. b3—b4l 19. Vdixdá chrániti obě 37—Sd6—e7 Sb5—e2, 40. žel Cohn II
Černá M Čigorin E Cohn Sf Vd e 5 Val d 7 Sd 7 f 7 120 d 7 1 c 3 Jbůxedo 23 e 7 27 f 5 xKC c 7 c 5 Sb 2 5 35 e 2 Sí c 5 xK VXh 5 + e 7 Sb 5
35 article Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva. piv o
36 article
aVpoe vaří Sleyskaliv pivovar na Sníchov. 1939s