ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 35aef530-7697-11dc-b798-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 35 celkem · entity: place 46, work 5, person 125, org 22
1 masthead
29. prosince 1907. Číslo 359.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY)
3 masthead
Strana 5.
4 article
Výbuchy ve sloce. Z Pešti, 28. pros. (K. k. Dnes večer udály se na několika mislech stoky as 4 km. dlouhé v Saroksarské ulici výbuchy, při nichě bylo několik osob více nebo méně těžce zraněno. Hasiči, policie a záchranná společnost poskytly zraněným pomoc. Výbuchy byly způsobeny tím, že proti zákazu magisírátu byly z četných továren do stoky vypouštěny různé olejnaté tekuliny. Dylo za- bájeno vyšetřování.
Pešť Saroksarský ulice km
5 article Divadlo.
Divadlo. Z kanceláře Národního divadla. Dnes od poledne (začátek o 3/43. hod.) hraje se Berusteinova efektní komedie »Zloděj« a to za malé odpo- lední ceny činoberní; zaměstnáni jsou dámy Be- noniová, Nosková, pp. Matějovský, Stcinsberg. Hašler a Hurt. Dnes večer je 4. představení Wagnerovy opery »Bludný Holanďán«, pro niž jeví se stále obrovský zájem obecenstva; dosud byla všecka představení nejen do posledního místa vyprodána, ale na přečetné ná- vštevníky lístků ani k stání vůbec se již nedostalo. T- tulní partii zpivá p. Benoni. Sentu sl. Slavíkova, Mary al. Feidenova, Dalanda pan Kliment. Erika p. Pacal, lodivoda pan Štork; řídí cheť opery pan Karel Ko- vařovic, hraje se mimo předplacení. Zejtra prove- dena bude populární Dvořákova opera »Čert a
Berusteinův Nosková Matějovský Stcinsberg Hašler Hurt Wagnerův Benon Senta Maro Feidenův Daland Kliment Erik p Pacal Štork ko Slavíkov národní divadlo bludný Holanďán
6 article
Kača«. V úterý na Syivestra bude se bráti opět dvakráte: odpoledne o 4443. hod. Čajkovského stále oblíbený balet »Labutí jezero« a na večer roz- marná veselohra »Tažní ptáci« od K. Želenského; hlavní roli divadelního ředitele Václava Kostečky hráti bude pan Mošna. Na Nový rok ve středu určena je na odpoledne Aischylova trilogie »Orestela« a na večer Wagnerova opera »Bludný Holanďane, na čtvrtek Smeťanova opera »Hubička«, na pátek Rostandova hra »Cyrano de Bergerace, na so botu Shakespearův »Sen noci svatojanskě«, na příští neděli odpoledne Štolbova veselohra »Moř- ská panna« a na večer poprvé v novém obsazení a nastudování Goldmarkova velká opera »Sab ská královna«. V ponděli na Tři krále bude odpoledne Jiráskova hra »Lucerna« a na večer Smetanova opera »Tajemství«. Činobra studuje nyní 2 původní no- vinky, celovečarní hru »Páni« od Abigail II. Hlorákové a veršované drama o 1 dějství »Vodopád Giess- bach« od Karla Horkého; kromě toho v novém na studování Vrchlického veselohru »V sudě Dicge- nově«. Na to přijde na řadu Písemského n roé drama »Hořký osud«. V opeře budou nyní přední události pohostinské hry slavné krajanky naší sl.
Kača Čajkovský K Želenský Kostečka Mošna Aischylův Orestel Wagnerův Holanďan Hubička Rostandův Cyrano Bergerace Shakespearův Štolbův Goldmarkův Jiráskův Činobr Abigail Karel Vrchlický Saba Smeťanov opera Smetanův opera
7 article
Emmy Destinnovy; umělkyně, poživající světového jména, vystoupí poprvé dne 8. ledna ve středu na druhý týden v titulní partii Verdiovy opery »Aida«. Představení bude mimo předplacení a při jímají se k němu přihlášty již nyní; ceny jsou poure o polovinu zvýšeny. Další pohostinské hru si De stinnovy určeny jsou na sobotu dne 11. ledna v »Bludném Holanďanu«, úterý 14. ledna v »Daliboru« a na pátek dne 17. ledna v »Sedláku kavalíru« a »Komediantech«. Též pro tyto večery možno se již přihlásiti. + Městské divadlo Král. Vinohradů. Dnes odpo- ledne dává se roztomila Capusova »Slečinka z pošty« se sl. Šiblovou v úloze titulní. Večer jest mimo před placení Mozarfova opera »Takové jsou všechnye (Cosi fan tutte). Pan Flala zpívali bude dnes poprve Ferranda. Mozarlova opera došla na jevišti Měst. di vadla úspěchu takového, že dosavadní všechna před- stavení této opery byla vyprodána. Zejtra jest jako 26. hra v předpl. (II. čtvrtka) Lavedanova hra »Mar kýz Priola«, v úterý na Sylvestra po 6. a sice mim předpl. Hellmesbergerova opereta »Děvče s fialkam e Na nový rok odpol. jest Jaroslava Vrchlického drama- tická legenda »Godiva«, večer opět mimo předplace Mozartova opera »Takové jsou všechny«, ve čivrtei jako 27. bra v předpl. (III. čtvrtka) Weisova oper »Polský žid«, v pátek jako 28. hra v předplacení (Iv. čtvrtka) Jullienovo drama »Moře«, v sobotu večen jako 29. hra v předpl. (I čivrtka) »Slečinka z pošty« v sobotu odpol. o 3. hod. jako lidové představení Weisova opera »Polský žid«. Příšti neděli večer po- prvé veselohra Václava Štecha »Deskový statek«a sice mimo předplacení. Při včerejším odpol. před- stavení »Vějíře lady Windermerově« bylo divadlo do posledního místo vyprodáno.
Destinnův Aida Holanďan Dalibor kavalír Capusův Flal Ferranda Mozarlův Lavedanův Hellmesbergerův Vrchlický Godiva Mozartův Weisův Iva Jullienův Štech Mar Verdiův opera městský divadlo Královský
8 article
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze VII. Dne odpoledne dává se Kolárovo úchvatné historické drama »Pražský žid« s p. Tišnovem v úloze titulní. Režisér B. Kovář. Začálek o 31/2 hod. Večer hraje se »Diblik, šotek z hor«. Obraz venkovského živola o 5 jedn. od Bírch- Píeifrové. Přeložil J. V. Friě. Režisér V. Spurný. Titulní role jest v rukách sle. Jeřábkové. Začatek o 7. hod., konec o 1/210 hodině večer. Po divadle dostalečný počet vozů elektr. dráhy. Zejtra o 3/48. hod. več. proveden bude charakterní obraz ze života se zpěvem a tanci »Chudý kejklíře Napsal J. K. Tyl. Hudba od Škroupa. Pořádá děl- nictvo strany sociálně-demokratické v Praze VII. V úterý jest zvláštní představení pro dítky. Zvolena k němu Görnerova výpravná vánoční pohádka »Sně- hulka a sedm trpaslíků«. Začátek o 1/24 hod. odpol. Ceny míst poloviční. — Beneliční večer na místa uvádějícího personálu odložen jest na čtvrtek2. ledna, kdy na scénu poprvé uvedena bude Kralo- chvílova bistorická hra »Eva ze Závořic«. Ve pro- spěch p. Jar. Mráčka bude se dne 9 ledna hráti vý- borná francouzská veselohra »Japonská vása« od Bilhauda a Hlennequina.
Diblik Fri V Spurná Jeřábek Tyl Škroup Görnerův Beneliční Eva Mráček Praha Tišnov Bírch lidový divadlo
9 article
+ Z kanceláře smichovského divadla. Dnes jsou v areně odpoledne i večer první dva vejké Š vá bovy Sylvestry tentokráte s neobyčejně pestrou a velkou řadou čísel humoristických, z nichž většina jest pro Prahu novinkou. Odpolední představení za- číná výjinečně již o 3. hod odpol, aby celý bohalý program brán mohl býti nezkráceně. — V zimním divadle hraje se dnes odpoledne naposled Rogerův veselý vaudeville »Reservistka« se sl. F. Horní- kovou v titulní úloze, večer pak po třetí vynikající novinka Karolanyova komická opera »Marky- tánka« se slečnou Hadrbolcovou. Předprodej lfstků ke všem čtyřem představením je do 11 hod. v trafice v Jungmannově třídě (v domě Měšť. besedy) a po cel dopoledne u pokladny zimního divadla; poslední svátek nedošlo ani k otavření večerní pokladny. + Pištěkovo lidové divadlo na Kr. Vinohradech. Dnes jsou dvě představení: o 1/24. hod. odpoledne Rossegrův obraz ze živola »V den soudu«; večen o 7. hod. po druhé burleskní fraška »Divoká kočkae. Zejtra se tato hra opakoje. + Divadlo Marie Zieglerové v Praze VIII. (Re ditel Jan Kubík.) Dne 27. t. m. konala se úřadní stavební a zemská divadelní komise, která schválila všechny změny, navržené správou divadla. Ve 14 dnech dokončeny budou všecky tyto účelné adaptace vně i uvnitě divadelního sálu, které přetvoří jak sá sám, tak i jeho vestibul v intimní a ladný stánek Thaliin, a hned na to otevřeno bude divadlo slav- nostní premierou činohry »Dvě« od Jaroslava M.
Karolanyův Marek Hadrbolcův Rossegrův ditel Kubík Jungmannův třída Pištěkův lidový divadlo Králové divadlo Marie Ziegler v Praga
10 article
Mayera, autora »Irrlacherů«, k níž přikomponova slavnostní ouverturu K Moor. Druhého večera ná- sledovati bude Lehárova opereta »Veselá vdov ae zakoupená ředitelstvím ještě s řadou jiných nejpůso bivějších a populárních novinek tohoto druhu, které budou pro Prahu překvapením. Tím bude už dán i základní ráz nově scěny libeňské, na niž bade nutno pohlížeti s dvojího hlediska: bude lido vá, jak toho vyžaduje dané její prostředí, ale bude zá- roveň umělecky výchovná, jak toho vyžaduje poslání každého řádného divadla. V program její zařazeny budou pouze novinky a kusy účinné a výchovné tendence mravní i umělecké, zejmena po stránce činoherní. Repertoir činoberní veden bude progra- mově a to tak, aby během doby seznámil návštěv- níky se všemi vynikajícími dramaty nejmodernějšími i staršími, našimi i zahraničními, pokud se dají zn daných okolností získati a dokud jsou v Praze docela neb šíře neznáma. Za tím účelem zavedena bude zcela originální novinka tak zv. »literárních večerů«, za jejichž volbu i program bude odpovídati dramaturg Fr. Seka- ninr, absolvovaných každý druhý pátek v nrěsíci. Tím zajištěno bude do roka 24 rázovilých premier jejichž pořad je pro prvni obdobi už přesně sta- noven. S večery činoherními působivě se bude stři- dati opereta a lehčí dramatická tvorba lidová, jejíž bobatý repertoir je rovněž ředitelstvím podniku za- bezpečen
Mayer Moor Lehárův Seka Praha Francie
11 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. * Přednášku o úpravě a zadborněni pokr. škol- ství průmyslového pana Leopolda Weignera, inspek- tora tech. prům. musea v Praze, pořáda dne 3C. t. m. o 7. hod. večerní v Národním domě na Kr. Vino hradech k žádosti tamního společensíva mistrů krej- čovských Zemská jednota řem. a živ. společenstev v král. českém. Velice poutavá a poučná přednáška ta přístupna jest volně všem živnostníkům z Kral Vinohradů a okoli, jakož i jiným inferesentům. K hojně účasti se zve. Životní a starobní pojištění děluletva a slu- žebuictva u firmy Josef Jan Frič, mechanická to- várna na stroje měřící na Král. Vinohradech. Dnem 1. ledna 1908 uvádí majitel této firmy v život všeobecné pojištění dělnictva i služebnictva ve svém závodě zaměstnaného pojištěním doživotního dů- chodu ve stáří, u Zemského pojišťovacího fondu cís. Františka Josefa podle platných stanov a zřídi za tím účelem u tohoto ústavu pojišťovací fond, pak úsporou pro každého dělníka a sluhu závodu a síce na knížku městské spořitelny pražské a zřízen za tím účelem úsporný fond. Obojí stává se výhradně z prostředků majitele závodu. Stávký. * Z Terstu, 28. prosince. (K. k.) V lloydověn arsenálu byla dnes ráno práce v celém rozsahu ob novena.
Weigner Frič Král František Josef Praha Terst národní dům na Králové Kral vinohrad pojišťovací fond
12 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Zmařený život. (Ozvěna událosli z Jindřišské ulice.) ...Zločinný výstřel, který padl tichem svatvečer- ním, zmařil život nevinného člověka a jedinou vte- řinou způsobil tragédti v rodině, kde sotva půl hodiny před tím dlelo ještě skromné štěstí. Neznámý lol vzal staré matce hodného syna, manželce dobrého chotě, dítěti starosllivého otce. Spáchal tak zločin. který není k napravení, ani k pomstě — — Kdo v rozrušení čtli zprávy o události oně, jati byli jistě litostí nad neskonale krutým osudem ne- šťaslného dozorce vězňů, Františka Koutského Mladý, dvacetiosmiletý muž, zdráv opustil skromný svůj příbytek v Žižkově, když před tím strávil ně- kolik hodn v kruhu svých nejbiižších, ve hřejivém teple Štědého večera. Ze skrovných příjnů svých pořídil ditěti stromek, koupil laciné hračky, malý dárek ženě a matce. Nemohl jako jiní šťastnější pro- dlíli celý večer doma; musil do služby, vystřídat jiné, kleři se teprve chystali ke svým rodinám Šel neskratší cesteu k budově zemského trestního soudu, snad v myšlenkách prodlévaje ještě mezi svý- mi. A tu zaslechne z dálky volání, vidí proti sobě utikajícího muže a za ním stihatele. Postřehne si tunci a odhodianě, jak mu káže povinnost, postavi se prchajícímu vstříc. Roztáhne ruce — v tom třesk- ne rána a nešťastník s prostřelenou hlavou klesá k zemi. . Můželi býti osudu tragičtějšího?
Koutský Jindřišská ulice Žižkov Šela
13 article
Zpravodajové sudní dozorce Koutského znali Slável občas u šatny v prvém poschodí rozsáhlé budovy, ale větší část své služby trávil v enom křídle nádvoří, kde do dlouhé cbodby vede řada pevných dveří ze žalářních cel. Byl to tichý, skromný a úslužný človíček, který poclivě se snažil plnit těžkou svop službu. S námabou k ni přišel, za malý plat ji za- stávul jako provisorní dozorce a jen se těšil, až se stane delinitivním a zabezpečí tak skromničkou pensi buď sobě nebo své ženě. Zločinný výstřel všechno zničil! A býti sna jiných okolností a příčin smrti nebohého dezorce stála by tu výdělku neschopná maíka, žena i dntě. tedy tři lidé beze vší podpory, neboť podle mrive litery nemá míti nároků na pensi, zemře-li muž jej jako prozatímní dozorce. Tragičnost jeho skonu zpo- sobila, že učiněny jislé kroky o pensi — z milosti. ale jaká může býtl Ani míra newyšší nemůže na- hraditi ubohé paní cenu živola jejího muže. V ovzduší, kde dozorce Koulský žil, vzbudila frudná událost hluboký soucit s vdovou a jejím dí- lětem. Je charakteristické, že všichni kolegové joho. ač sami slejně nemajelní jako on, ze skrovné mzdy své neprodleně uspořáduli sbirku — první pome rodině, zbavené živilele. A po nich přišli soudní úřadníci, obhájcové a jiní, takže sešla se dosti slušná čásíka, aspoň pro první chvíli Tím arci míra dobročinnosti vyčerpána není A nedá se ani vyplniti poukazováním na povinnost státu, který i v mimořádných takových případecli bývá nemístně šetrným, ale zcela jistě zdlouhavým.
Koutský Slável Koulský
14 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Přednášky. Dnes: Výbor pro lidové přednášky české university v Praze: Doc. dr. J. V. Daneš »O jihozápadních Spojených státech severo- amerických« (se svět. obrazy) v Lužci nad Vlt. v hostinci su Sokola« o 3. hod. odp. (pořádá Sokol a místní spolky vzděl.). Tamže bude přednášeli ješt doc. dr. B. Foustka »Světový názar socialismue v neděli dne 5. ledna a prof. dr. F. Počta »O po- topě světové« (se svět. obr.) v neděli dne 12. ledna 1908. Ochotnická divadla. Dnes: Zpěvácký spolek »Vlastimil. v Nové Pace provede o 7. hod. večer po čtvrté Gounodovu operu »Fáust a Markéta«.
docent doktor J V Daneš Sokol Foustka profesor F Počta Vlastimil Gounodův Fáust Markéta spojený stát severo Lužec nad Vltava Nová Paka výbor pro lidový přednáška český univerzita v Praga ochotnický divadlo
16 article
Dnes: Řemeslnicko-živnostenská be- seda v Praze o 3. hod. odpolední ku prohlédnutí starožitného a drahocenného pokladu loretánského Schůzka určitě o 1/23. hod. odpol. na malostranském náměslí. — Mladá generace Českoslovanské obchodnické besedy v Praze do Náprstkova průmy- slového musen. Schůzka o 101/2 hod. dopolední na Betlemském náměstí »U Halánků«. — Proh lídku staroměstské radnice, při níž historický výklad podá p. prof. dr. Karel Křemen, pořádají místní odbory Nár. jednoty severočeské na Král. Vl nohradech o 3. hod. odp. Schůzka před radnicí vstupné 40 h.
Proh profesor doktor Křemen Král Praha Betlemský náměstí U Halánek Náprstkův průma řemeslnickýživnostenský be
17 article Zábavy.
Zábavy. Dne 31. prosince: Měšťanská beseda n Král. Vinohradech uspořádá velkou sylve- strovskou zábavu ve všech sálech Národního doru Program večera, který obstarají přední umělecké síly herecké a hudební i domácí síly dramatického odboru. bude v mnohém účastníkům večera milým překva- pením. Rozmarnou scěnu půlnoční napsal režisén městského divadla pan Fr. Hlavatý. Program jest ve velkém i divadelním sále tentýž, čimž umožní se de- jista návštěva nejširších vrstev členstva. Přístup jen členům a jich rodinám. Každý musí se u vehodu prokázati lístkem členským. Začalek o 8. hodině ve- černí. — Spolek živnostníků ve Všeta tech pořádá syivestrovskou zábavu v místnost pana Slmona. Schůze. 2 ledna 1908: Schůze výboru jednoty českosl ředitelů kůru, kapelníků, varhaníků a majitelů hud. škol o 1. hod. odpol. v Pardubicích »u Heřmanů- Plesy.
Král František Hlavatá Slmon Heřman Pardubice spolek živnostník v Všet
18 article
Ples Občanské besedy v Praze VI. jenž řadí se mezi prvni společenské večery mase- pusiní v VII. části, pořádán bude v sobotu dne 25 ledna 1908 v sálech „Na kovárně“. Zábavní výbon koná pilné přípravy, aby tento representační pies zdřil se co nejskvěleji. Dotazy a reklanace budtež zasílány poštou na adresu: „Zábavní výbor Občansk besedy v Praze VII.“ Damská beseda 4. ledna na Želině uchy- stá svým účastnicím příjemný, ušlechtilý požštek Uproslřed zimy vykouslí před nimi nejpůvabněj dobu jamí — předvečer a úsvit prvního máje v te poesli, v kterou ho oděla nezkalená mysl lidu našeho stavic všem devěutům v dedině po „májce“ pře okénko — před okénko nelbohatšího statku, jake před okésíko nejchudší chaloupky — a prostřed návs „máji“ společnou, strem to vespolné radosti všeol občanů společné rodné vísky. Jak krásný to symbo- pruvé slovanské družnosti, pravé občanské rovnosti pravé srdečně lidskosti, jež pociťuje radost z radost druhých. A tuto chvini čisté radosti, jak od věku do věku lid ji slavil a jak ji dosud mnolde ještě slaví — tu vykouzliti hodlá Beseda. Zve proto všechny ty. jež dovedou ocenit ušlechtilou zábavu, a kleré rády mysl osvěží uprestřed sester, kde se cítí doma, tal doma, jak se cílival náš lid v těch českých vlskách v jejichž chaloupkách se uchoval nám se starým zvvky i náš jazyk i starý čistý cit rovnosti liu- ské, onen cit mocný, klerý přenesl celý národ nái přes útisk staletý. Nuž, přijďie, svěžit se, posflit
Želina občanský beseda v Praga VI Občansk beseda v Praga Damská beseda
19 article
I. podpůrný spolek sladovníků v Pra- ze pořádá za protektorátu společenstva pražských sládků svůj ples v Konviktě dne 4. ledna 1908. Pohřeb zastřeleného Fr. Koutského. Kolegy- členy Jednoty státních zřízencův Praze vyzývá ústřední výbor, aby zúčastnilisse v čelném počtu pohřbu nešťastného kol. Františka Koutského, který koná se dnes v neděli o 3. hod odpolední z německého pathologického ústavu a tak projevili mu poslední čest. M. Dvořák, předseda
Koutský M Dvořák Konvikt Francie Praha
20 title
Ruské události.
21 article Duma bez většiny (Pův. dopis »Národních Listů«.)
Duma bez většiny (Pův. dopis »Národních Listů«.) Čím více pokračují práce dumy, tím zřejměj ším se stává, že v ní není většiny a za tčch okol- ností jest nesnadno si představiti, jak splní přán carovo, pokud se týče plodně, zákonodárné čin- nosti. Naopak lze předvídati, že přijaté zákony dojde-li se až tak daleko, budou takovým amal gamem protiv, že jich nikdo nebude moci po- užiti a to by bylo největší ranou pro instilue dumy, neboť když sklamala již naděje politické které liberálně kruhy skládaly v tulo institue i v omezené formě, jak stanovily základné zá kony, zklame-li nyní také mnohem skromnějš naděje v oboru zákonodárství a reforem, mohle by to znamenati její bankrot. Posud mohloe zklamanému lidu říkati, že duma by byla mohl mnoho dobrého vykonati, ale vláda ji nenechala pracovati, jakmile však lid pozná, že dumou na- vržené zákony jsou vrcholem nesrovnalosti, ne- bude se od této korporace již ničeho sčekávati. Vláda i lid budou přesvědčeny o její neužiteč nosti a lze sotva věřiti, že takové fiasko přetrvá. O situaci v Rusku není skutečně třeba se klamati. Rusko jest vzhledem ku pokusůmo parlamentní sbory posud příliš mladou zemí, aby se mu mohla podkládati nezištná láska k této instituci. Velká masa ruského obyvatelstva dala se získati pro dumu, poněvadž od ni očekávala výsledky praktické a bezprostřední. Zvláště sedláci, kteří činí 90% obyvatelstva, nevidi v du- mě jiného účelu, než zlepšení agrárních poměrů.
Rusko
22 article
Již to, že dvě dumy byly rozpuštěny, aniž b přinesly očekávaného zlepšení, uškodilo velm její popularitě u sedláků, kteří přece byli z po- čátku její nejfanatičtější přívrženci. Na mno- hých místech sedláci ani nepřišli k volbě do třetí dumy a při volbách příštích bude ještě hůře. Maklakov, vynikající kadet, jenž byl kan- didátem své strany na místopředsednictví dumy. pravil otevřeně: „Sodláci a také jiné třídy oby- vatelstva neomlouvají prvé dvě dumy pro jejiel bezmocnost. Vidí jen jedno, totiž praktický vý- sledek. Řeknete-li, že duma nebyla dosti silna. odpovědí: „K čemu nám tedy jest, když nen dosti silná?“ Aby se počítalo na podporu oby vatelstva proti vládě, na to nelze ani mysliti. „Máme-li si zlepšení dobýti sami svou krví, pal nemáme zapotřebí dumy,“ řeknou vám. Nepři- nese-li třetí duma žádného zlepšení, je ztracena v očích obyvatelstva, nikdo již nebude o ni stát a reakce bude snadno triumfovali. V první chvíli dalo se očekávati, že tomu tak nebude. I kadeti a tím více oktabristé pro- hlašovali, že vymýt z dumy debaty o tom,e se nazývá „otázka konstituce“. Nebude se dis- kutovati, je-li konstituce neho není, nýbrž bude se konati užilečná zákonodárná práce. Na tomte základě byla možna doboda také s čistou pra- vici, neboť vzhledem k tomu, že vláda a cara nepřejí, aby se touto otázkou hýbalo, spokojile by se pravice se statem quo. Na tom základo byla uzavřena dohoda mezi pravici a okťabristy a výsledkem této dohody byla řeč Chomjakovn v níž se nemluvilo ani o absolutismu ani o kon stituci a řeklo se jen, že se bude konati práce užitečná a národní.
Maklakov
23 article
Na neštěstí toto dobré smýšlení nepotrvalo Kadeti jako vždy byli kazimíry a jako vždy byl jejich intrikami postižena samotná duma, v její prospěch, jak praví, chtěji pracovati. Jejieh osobní ješitnost byla popuzena tím, že byli vy loučení z předsednictví dumy, snad také příliš si uvykli mluviti bez valných činů a byli nespo kojeni, že nový předseda neužil jejich obvyklé fraseologie. Počali útočiti na okťabristy jako fa lešně konstitucionalisty a obviňovali je z reakce
24 article
Oktabristé jsou ještě ješitnější a ještě men prozíravi než kadeti. Jistá neutrální osebnos z vysoké společnosti petrohradské se nedávné vyslovila: „Okťabristé jsou v základě kadely jenže jsou hloupější.“ Tento výraz je snad přili silný, ale je v tom mnoho pravdy. Okťabriste aby nemusili snášeti ironii, která je dráždila vrhli se na půdu „konstituční“ a ve své adrese snažili se vytknouli, že konstituce jest v Rusku zavedena a že povinnost věrnosti k carovi trvá jen v rámci konstitučního zákona, totiž pokue jest konstitučním. Tento krok ovšem rozbil blok okťabristů a pravice, neboť čistá pravice nemohla pominouti zásadu konstituce, aniž by naproti n postavila zásadu absolutismu a duma zůstaln bez většiny. Kromě toho, sněhová koule „kon- stituce“, uvedena jednou v pohyb, již se neza stavi, při každé otázce se objeví znova, mysli se rozčilují na obou stranách a celá tato diskusse. sama o sobě vášnivá, zvyšuje ještě všeobecnou ochablost, ježto nikdo v dumě nemá možnosti ji rozhodnouti a zůstává se stále při slovech boz výsledku. Je známo, jak za takových okolnosi jeví se ve shromážděních odstředivé snahy. Tak nemohla duma ani odhlasovati jednací pořad na prohlášení ministerské, všechny návrhy byly za- mítnuty. Nejpodivnější při tom všem jest,že nejhorlivější konstitucionalisté nejvíce se snaž jen mluviti o konstituci a uplatniti ji v rokován dumy, nevidíce, že anarchií tím způsobenou roz- hodně diskreditují myšlenku konstiluční a po- silují úmysl dvora, nahraditi dumu něčím jiným.
Rusko
25 article
Tato hra jest tím nebezpečnější, že dvů již není konstituční, byl-li jim kdy vůbec. Bel události ukázal, že síla jest na straně absolutn moci a že konstitucionalisté nemohou postaviti vážného odporu hmotného. Avšak politické otáz ky řeší se vždy ve směru rovnováhy skutečných sil a nikoli abstraktními naukami. Dvůr se cit silným, cítí se dosti mocným vyhladiti po při- padě všechny stopy konstituce a za takovýcl okolností jest neobratným připominati neustále carovi, že nynější stav jest konstitucí, které cu Číselně seskupují se strany v dumě takto Velká čásť umírněné pravice dala se zapsati do klubu okťabristů, jenž nyní čítá skoro 160 čle nů. Následkem tohoto zblížení připojili se ostat ní členové pravice těsněji ke krajní pravici, je nechce. dosáhla 120 členů. Postup umírněné pravice měl takto za následek zvýšení odstředivé snahy obou živlů většiny a zničení vlastního významu Ve straně okťabristů jsou nyní podřadné sku- piny: okťabristé levice (20 členů, vůdce prof Kapustin), čistí okťabristé (30 členů, vůdce Gučkov), okťabristé pravice (60 členů) a členové umírněné pravice (50, vůdce Krupenský). Okra bristé levice jsou rozhodní přívrženci bloku s umírněnou levicí, počínaje v to kadety a čisti oktabristé, kteří se z počátku klonili ke spolku s pravicí, chýli se stále více k okťabristům le- vice, znepokojeni velkým počtem členů pravice v klubu. Oposice čítá 160 členů, totiž 30 z krajní levice, 25 autonomistů, 45 kadetů, 30 liberálů (nuance pokojné obnovy) a 30 (umírněných) zvo- lených jako okťabristé. Tyto dvě poslední sku- piny jeví snahu se spojiti.
Bela událost Kapustin Gučkov
26 article
Pohlížime-li takto na situaci, vidíme, jal nesnadno jest utvořiti většinu. Kdyby se spojil okťabristé (160) s umírněnou oposicí (60) bez kadetů, měli by přece jen 220 hlasů, to jes právě polovici. Mohli by se připojiti ještě kadeti. ale v tom okamžiku by se odloučili okťabristé pravice (110 nebo 60). Kdyby se učinil poku nahraditi tuto ztrátu připojením autonomistů odloučil by se pak i sám Gučkov. Na praviai lze předvídati dohodu krajní pravice s pravým křidlem okťabristů, což by činilo 230 hlasů prot 210, tedy přiliš slabou většinu. Jest však po- chybno, zdali k této dohodě dojde po neshodách poslední doby. Jak viděti, skytá situace málo nadějí do bu douenosti. Říšská duma. Z Petrohradu, 28. prosince. (Spb. Ag.) Po slanecká sněmovna schválila předlohu ministerstv vnitra, jíž povoluje se na podporu o by vatelstva v území postiženém nouzí úvě 15,182.000 rublů. Po sehválení ještě 5 předloh v 1. čten duma odročila se do 29. ledna. Potvrzený rozsudek. Z Vladivostoku, 28. prosince. (Spb. Ag. Pevnostní velitel potvrdil rozsudek, vynesený v přeličení s 73 účastníky ozbrojené vzpoury na dělové lodi »Mandžur«. 5 obžalovaných byl odsouzeno k smrti a 16 k doživotní nucené práci, 26 obžalovaných k vřadění do oddilu irestaneckého a 6 do oddílu kárného. Ostatníeh 20 obžalovaných bylo osvobozeno. Kompromis. Z Petrohradu, 28. prosince. (»Birž. Věd.«) Poláci uzavreli kompromis s okta- bristy, kteří slibili, že budou hlasovati pro zachování jazyka polského na obecných školách Z říšského sněmu uherského z Pešti, 28. prosince. (K. k) Panská sněmovna projednávala kv ot- vou předlohu.
Gučkov Polák Petrohrad Vladivostok Pešť Aga
27 article
Jul. Laskary neschvaluje předlohu. Zvýšen uherské kvoty je nespravedlivé; spíše se měla zvýšit kvota rakouská. Pro její sníženi svěděl, že Uhry stav více nováčků, než dle kvoty třeba. Plá se min. pře sedy, odkud vezmou Uhry na nová břemena a zvlášt když chystaná berní reforma znamená zvýšení daní Bylo by to velice nebezpečné, neboť střední majitelo pozemků by byli zničeni Bar. Pronay prohlašuje také zvýšení kvolyz nespravedlivé. Vyrovnání ve svých vodrobnostec prospívá skoro výhradně Rakousku. Dodnes stojím naproli starým centralisačním snahám rakouským Charakteristickým jejich znakem je zvýšení našehe příspěvku na společné záležitosti. Příčinou toho ne byla ani tak slabost, jako malomyslnost Uher. Od- mítá předlohu Hr. Ferd. Zichy vykládal, že vyrovnání z bezpečuje Uhrám hospodářský vývoj na nejbližších 10 lei tím, že jejich výrobkům zabozpečuje se dobr odbytiště. Liluje, že za Litavou zdají se čím dál více zapominati, že rozkvět Uherska je také v zájmu B- kouska. Vzájemné vztahy zhoršují se více, takže dnes jsme si vzdálenější, než kdy jindy, ač oboustranný zájem by vyžadoval spiše, abychom se k sobě při- bližovali. Bylo by tfcba, aby Uhry a Rakouskos navzájem rozuměly a se ctily. Vláda učinila co mohla k echraně uherských zájmů, a proto schvaluje před- lohu.
Jula Uher Zich Rakousko Uhry Hradec Litava Uhersko
28 article
Min. předseda dr. Wekerle popirá, že by ben ní politika vládní přiváděla statkáře na mizinu. Za- mýšlená berní reforma má své meze. Příjmů nad roz- počet nepoužije se pro státní pokladnu, nýbrž n snížení berních sazeb. Berní reforma nepostihne tež- ce ani statkáře. Pokud týče se kvoly, nesmí zaujímat se ke kompromisu jednostranné postavení. Porovnán s poměry v roce 1867 není správné; nynější poměry jsou zcela jiné. Tak jako v Uhrách dostávají v ado popředí snahy o neodvislost, ozývají se v RRakousku čím dál hlučnějí hlasy, aby kvoln byla stanovena dle počtu obyvatelstva. Vláda nalézala se v tísni. Stála před olázkou, co je lepší: uzavřti vyrovnání, neb setrvati na vratkém základě reciprocily. Při tom roz hedovaly polit. ohledy. „Spravedlivý“ postu naproli národnostem byl postaven do falešného(? svělla. V Evropě líčí nás za ullačovatele. Jsme denně dáváni v šanc nejnespravedlivějším nařčením a mu- síine vésti pravý boj, abychom mohli svůj „spra- vodlivý“ poslup před Evropou vylíčit ve svělle „spr vedlnosti“. To působilo také v hospodář- ském oboru. Jevila se čím dál větší nedo- věra nejen v umistění našich cenných pa pírů, nýbrž i také v jejich vracení. T kové poměry ochromují podnikavost. Naše v škerá hespodářská činnost v oboru emissí a finančních závazků uvá zla Vše to jsou hospodářsky-politické příčiny.
doktor Wekerle Uhry Evropa
29 article
Avšak hlavní příčinou, proč uzavřeli jsme vy rovnání, bylo ohroženi našeho vývozu. Na- še kupní i platební způsobilost octly se v úzkých Musili jsme dtát, aby byl zajištěn vývoz pro naše nejdůležitější vývozní zboží. Nemohli jsme toho do- sálnouti jinak, než takovýmlo oceněním politickýel poměrů. Také úprava našeho vnitřně pol itické h života rovněž vyžaduje klidných poměrů. Každý v této zemi uznává, že volební zákon potře buje refermy, a přece otázka ta neoella se v popř svou vnilřní hodnotou, nýbrž následkem jiných, vše obecně známých okolností Neuzavřeli jsme žádných tajných úmluv, ani ne převzali jsme tajných závazků. O kvotě neměli jsm zádného závazku. Když vláda ujala se úřadu, uza vřela s panovníkem jisté dohody. Tento nemohl p skytnouti o kvotě žádné záruky Bar. Pronay: A přec! On rozhoduje, nedoellí- se dohodyí
30 article
Min. př. dr. Wekerle: S dovolenímí. Považoval bych za velmi zvláštní, kdybychom rozhodovací prá- vo panovníkovo vykládali tím způsobem, jakobyt bylo právo absolutní. Panovník rozhoduje o závazku vlády. Žijeme v ústavním státě a nesluší se, abych se kryl tím, ž panovník rozhodl o kvotě. Jsem za to zodpovědným a mohu proto setrvati ve svém úřadě jen, doku zvýšení kvoly souhlasí s mým přesvědčením. Okol- nost, že císaři sluší rozhodčí právo, nemůže změni vzájemné posice vlád. Panovník nemůže uzavřli žádného závazku. Nebylo by také možno, aby naproti nové rakouské vládě převzal závazek, že zvýší kvotu o jisté procento, neboť to by zvrátilo veškerou úslav- nost. Kvola nebyla pojata do rámce vyrovnávacího proto v té věci jsme volni. Po zralém uvážení dla- ných poměrů dospěli jsme dle svého nejlepšího pře- svědčení až k hranicím, u nichž toto nové zatížení, třeba bychom považovali je též za tísnivé, poklá dám přece za snesitelně, neboť jen tak bylo celé vyrov- návací dílo zkoncováno. Z těchto důvodů doporu- čuji schválení předlohy Předioha schválena v celku i v podrobnostech beze změny; rovněž předlchy o zatimné Úpravě ob- chodních a dopravních styků s cizími státy a před- lohy o konsulátním soudnictví bez debaty v celku v podrobnostech schváleny, načež schůze skončen Poslanecká sněmovna měla v 1 hod odpol. formální schůzi. Byl předčitán přípis panské sněmovny, jenž sdě- luje nezměněné schválení kvotové předlohy a obou druhých předloh a vzat na vědomí. Min. př. dr. Wekerle předložil závěrečne účty za rok 1906 a zprávu o stanovisku v lá- dy v roce 1906, čímž schůze ukončen Telafonické a telegraf. zprávy
doktor Wekerle panská sněmovna
31 article
„Národních Listů“ Dr. Chiari o česko-německém vyrovnání. Z Vídně, 28. prosince. Předseda něme ckého národního svazu v poslanecké sněmovně, posl. dr. Chiari, vyslovil se o česko-německém vyrovnání v »Německo nacionální korespondencie takto: »Rozřešení národního problému v ten způsob, aby mohl se každý rakouský národ samostatně vyvíjeti a vyžíti jako národně-politický útvar, není myslitel- ným. Rozřešení státi se může jen v tom smyslu, že se umožní spolužití národů tím, ž národní a kulturní život každého národa omez se pokud možno na kruh vlastních soukme- novců, že se však pro celistvost všech národ vytknou veliké politické a hos po- dářské cíle, které by se ve smyslu rakou- ských národů representovaly takřka jako mezi- národní. Odnárodňování stává s čím dále tím nemožnějším; prot musí býti stejně odmítnuta politika vý- bojná, která v jednotlivých malých obvodech chce přivoditi ujařmení národa národem, jako národnípolitika vyděračská. Dlužn vytknouti pevné hranice, ty pak dle měho soudu mohou býti nalezeny tak, že se pokračovat bude národně - federalistieky státně-centralisticky. Výše, nežl právo jednotlivých národů stojí po- třeba státu, zachovati se, a proto musí býti stanoveny linie, uvnitř kterých jest možným svobodný výroj jednotlivých národů ve státě.
doktor Chiari Vídeň Německo cký národní svaz poslanecký sněmovna
32 article
Na druhé straně musí však býti také určen okruh oněch záležitostí, jež jsou všem ná- rodům společny a které nemohou býti hř čkou národních snah. Také bez národního šovi nismu musí každý uznati, že jednací jazyk ústřední správy může býti tolik německý, poněvadž jenom němčina jest je- diným skutečným sprostředkovacím jazykem v Rakousku, a stát v zájmu sebezachování jes na jazyk ten odkázán. Německý jazyk spro středkovací není tedy žádným národním nadprá- vím Némců, nýbrž prostě praktickou nezbyt Má-li se to na mysli, pak je zcela dobře myslitelno, že v okresích ryze národních po všech stránkách, které netýkají se v še- obecnosti, provede se národní sa mo správa. Jsme tudíž odkázáni na cestu ná- rodní autonomie, a stručně lze program pro řešení národních otázek vysloviti takto: národně federalisovat a státn centralisovat. První důležitý krok pro celé Rakousko se již stal. Rozdělením volebních okresů na Moravě stal se národním ka tastrem, v Čechách rozdělením zemědělské rady a zemské školní rady, dále rozdělením lé- kařské komory. Všemi těmito novotami se uká- zalo, že se jimi podporuje zájem celéh státu. Úkolem politiky nemůže ovšem býti. naraziti všechno na brdo jedno a předstihovat vývoj přišt.
Rakousko Morava Čechy
33 article
Při úpravě národní otázky musí býti vzat zřetel napřed na sever říše, poněvadž tam ná- rodní konkurenční boj tou dobou rozvíji se nej- pronikavěji. Chce-li se, aby Rakousko jak stát zůstalo života schopno, musí býti přede- vším odmltnuta snaha, uvnitř hra- nie říšských zjednati nové státn útvary, ve kterých se chce jede kmen samostatně zařiditi, jak s to jeví v tak zv. — českém státním právu. (Veleclěný předseda německé lidové strany ne- má o českém slátním právu ani poluchy, mů- že li takto mluviti a psáli: neboť ni jediný člo- věk v českém národě nikdy nechtěl, aby v če- ském slátě měli všechna práva jen Čechově Němci žádná, nýbrž také nejradikálnější Če- chové a státoprávníci vždycky byli ochotní ně- mecké menšině v zemích koruny české přiznati totéž právo, které by měla česká většina. Pozn. zpr) Čechové nemohou žádat, leč aby mohli po stránce národní se vyžít, avšak odmit- nouti se musí všeliký pokus, češtinu Něm- cům v Čechách vnutiti pod záminkou rovnoprávnosti ve vlastních bydlištich jejich (Němců) a vyloučiti je z činnosti v životě státním. V Čechách musí zejmenao vnějším a vnitřním jazyku úřad- ním, potom o otázee úřadnické a o školách býli stanoveno určitě, co jest právem každého národa. Při tom nelze se opírati o stará práva, nýbrž musí býti vysloveny určité zásady, vyho- vujíeí nynějším skutečným poměrům. Na cestě nastoupené vzpomenutými ná- rodně rozdělovacími pokusy musí býti rozhodně pokračováno dále, nebo myslím, že jen postupem národní samosprávy
Čechův žádný Čecho Němec Rakousko Německo Čechy
35 article
jest možno ozdravění našich poměrů. Úprava