1
masthead
29. prosince 1907. Číslo 359.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY)
4
article
Výbuchy ve sloce. Z Pešti, 28. pros. (K. k.
Dnes večer udály se na několika mislech stoky as
4 km. dlouhé v Saroksarské ulici výbuchy, při nichě
bylo několik osob více nebo méně těžce zraněno.
Hasiči, policie a záchranná společnost poskytly
zraněným pomoc. Výbuchy byly způsobeny tím, že
proti zákazu magisírátu byly z četných továren do
stoky vypouštěny různé olejnaté tekuliny. Dylo za-
bájeno vyšetřování.
Pešť
Saroksarský ulice
km
5
article
Divadlo.
Divadlo.
Z kanceláře Národního divadla. Dnes od
poledne (začátek o 3/43. hod.) hraje se Berusteinova
efektní komedie »Zloděj« a to za malé odpo-
lední ceny činoberní; zaměstnáni jsou dámy Be-
noniová, Nosková, pp. Matějovský, Stcinsberg. Hašler
a Hurt. Dnes večer je 4. představení Wagnerovy opery
»Bludný Holanďán«, pro niž jeví se stále obrovský
zájem obecenstva; dosud byla všecka představení nejen
do posledního místa vyprodána, ale na přečetné ná-
vštevníky lístků ani k stání vůbec se již nedostalo. T-
tulní partii zpivá p. Benoni. Sentu sl. Slavíkova, Mary
al. Feidenova, Dalanda pan Kliment. Erika p. Pacal,
lodivoda pan Štork; řídí cheť opery pan Karel Ko-
vařovic, hraje se mimo předplacení. Zejtra prove-
dena bude populární Dvořákova opera »Čert a
Berusteinův
Nosková
Matějovský
Stcinsberg
Hašler
Hurt
Wagnerův
Benon
Senta
Maro
Feidenův
Daland
Kliment
Erik p
Pacal
Štork
ko
Slavíkov
národní divadlo
bludný Holanďán
6
article
Kača«. V úterý na Syivestra bude se bráti opět
dvakráte: odpoledne o 4443. hod. Čajkovského stále
oblíbený balet »Labutí jezero« a na večer roz-
marná veselohra »Tažní ptáci« od K. Želenského;
hlavní roli divadelního ředitele Václava Kostečky hráti
bude pan Mošna. Na Nový rok ve středu určena je
na odpoledne Aischylova trilogie »Orestela« a na
večer Wagnerova opera »Bludný Holanďane,
na čtvrtek Smeťanova opera »Hubička«, na pátek
Rostandova hra »Cyrano de Bergerace, na so
botu Shakespearův »Sen noci svatojanskě«,
na příští neděli odpoledne Štolbova veselohra »Moř-
ská panna« a na večer poprvé v novém obsazení
a nastudování Goldmarkova velká opera »Sab ská
královna«. V ponděli na Tři krále bude odpoledne
Jiráskova hra »Lucerna« a na večer Smetanova opera
»Tajemství«. Činobra studuje nyní 2 původní no-
vinky, celovečarní hru »Páni« od Abigail II. Hlorákové
a veršované drama o 1 dějství »Vodopád Giess-
bach« od Karla Horkého; kromě toho v novém na
studování Vrchlického veselohru »V sudě Dicge-
nově«. Na to přijde na řadu Písemského n roé
drama »Hořký osud«. V opeře budou nyní přední
události pohostinské hry slavné krajanky naší sl.
Kača
Čajkovský
K Želenský
Kostečka
Mošna
Aischylův
Orestel
Wagnerův
Holanďan
Hubička
Rostandův
Cyrano Bergerace
Shakespearův
Štolbův
Goldmarkův
Jiráskův
Činobr
Abigail
Karel
Vrchlický
Saba
Smeťanov opera
Smetanův opera
7
article
Emmy Destinnovy; umělkyně, poživající světového
jména, vystoupí poprvé dne 8. ledna ve středu
na druhý týden v titulní partii Verdiovy opery
»Aida«. Představení bude mimo předplacení a při
jímají se k němu přihlášty již nyní; ceny jsou poure
o polovinu zvýšeny. Další pohostinské hru si De
stinnovy určeny jsou na sobotu dne 11. ledna
v »Bludném Holanďanu«, úterý 14. ledna
v »Daliboru« a na pátek dne 17. ledna
v »Sedláku kavalíru« a »Komediantech«.
Též pro tyto večery možno se již přihlásiti.
+ Městské divadlo Král. Vinohradů. Dnes odpo-
ledne dává se roztomila Capusova »Slečinka z pošty«
se sl. Šiblovou v úloze titulní. Večer jest mimo před
placení Mozarfova opera »Takové jsou všechnye
(Cosi fan tutte). Pan Flala zpívali bude dnes poprve
Ferranda. Mozarlova opera došla na jevišti Měst. di
vadla úspěchu takového, že dosavadní všechna před-
stavení této opery byla vyprodána. Zejtra jest jako
26. hra v předpl. (II. čtvrtka) Lavedanova hra »Mar
kýz Priola«, v úterý na Sylvestra po 6. a sice mim
předpl. Hellmesbergerova opereta »Děvče s fialkam e
Na nový rok odpol. jest Jaroslava Vrchlického drama-
tická legenda »Godiva«, večer opět mimo předplace
Mozartova opera »Takové jsou všechny«, ve čivrtei
jako 27. bra v předpl. (III. čtvrtka) Weisova oper
»Polský žid«, v pátek jako 28. hra v předplacení (Iv.
čtvrtka) Jullienovo drama »Moře«, v sobotu večen
jako 29. hra v předpl. (I čivrtka) »Slečinka z pošty«
v sobotu odpol. o 3. hod. jako lidové představení
Weisova opera »Polský žid«. Příšti neděli večer po-
prvé veselohra Václava Štecha »Deskový statek«a
sice mimo předplacení. Při včerejším odpol. před-
stavení »Vějíře lady Windermerově« bylo divadlo do
posledního místo vyprodáno.
Destinnův
Aida
Holanďan
Dalibor
kavalír
Capusův
Flal
Ferranda
Mozarlův
Lavedanův
Hellmesbergerův
Vrchlický
Godiva
Mozartův
Weisův
Iva
Jullienův
Štech
Mar
Verdiův opera
městský divadlo Královský
8
article
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze VII. Dne
odpoledne dává se Kolárovo úchvatné historické
drama »Pražský žid« s p. Tišnovem v úloze titulní.
Režisér B. Kovář. Začálek o 31/2 hod. Večer hraje
se »Diblik, šotek z hor«. Obraz venkovského živola
o 5 jedn. od Bírch- Píeifrové. Přeložil J. V. Friě.
Režisér V. Spurný. Titulní role jest v rukách sle.
Jeřábkové. Začatek o 7. hod., konec o 1/210 hodině
večer. Po divadle dostalečný počet vozů elektr. dráhy.
Zejtra o 3/48. hod. več. proveden bude charakterní
obraz ze života se zpěvem a tanci »Chudý kejklíře
Napsal J. K. Tyl. Hudba od Škroupa. Pořádá děl-
nictvo strany sociálně-demokratické v Praze VII.
V úterý jest zvláštní představení pro dítky. Zvolena
k němu Görnerova výpravná vánoční pohádka »Sně-
hulka a sedm trpaslíků«. Začátek o 1/24 hod. odpol.
Ceny míst poloviční. — Beneliční večer na místa
uvádějícího personálu odložen jest na čtvrtek2.
ledna, kdy na scénu poprvé uvedena bude Kralo-
chvílova bistorická hra »Eva ze Závořic«. Ve pro-
spěch p. Jar. Mráčka bude se dne 9 ledna hráti vý-
borná francouzská veselohra »Japonská vása« od
Bilhauda a Hlennequina.
Diblik
Fri
V Spurná
Jeřábek
Tyl
Škroup
Görnerův
Beneliční
Eva
Mráček
Praha
Tišnov
Bírch
lidový divadlo
9
article
+ Z kanceláře smichovského divadla. Dnes jsou
v areně odpoledne i večer první dva vejké Š vá
bovy Sylvestry tentokráte s neobyčejně pestrou
a velkou řadou čísel humoristických, z nichž většina
jest pro Prahu novinkou. Odpolední představení za-
číná výjinečně již o 3. hod odpol, aby celý bohalý
program brán mohl býti nezkráceně. — V zimním
divadle hraje se dnes odpoledne naposled Rogerův
veselý vaudeville »Reservistka« se sl. F. Horní-
kovou v titulní úloze, večer pak po třetí vynikající
novinka Karolanyova komická opera »Marky-
tánka« se slečnou Hadrbolcovou. Předprodej lfstků
ke všem čtyřem představením je do 11 hod. v trafice
v Jungmannově třídě (v domě Měšť. besedy) a po cel
dopoledne u pokladny zimního divadla; poslední
svátek nedošlo ani k otavření večerní pokladny.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Kr. Vinohradech.
Dnes jsou dvě představení: o 1/24. hod. odpoledne
Rossegrův obraz ze živola »V den soudu«; večen
o 7. hod. po druhé burleskní fraška »Divoká kočkae.
Zejtra se tato hra opakoje.
+ Divadlo Marie Zieglerové v Praze VIII. (Re
ditel Jan Kubík.) Dne 27. t. m. konala se úřadní
stavební a zemská divadelní komise, která schválila
všechny změny, navržené správou divadla. Ve 14
dnech dokončeny budou všecky tyto účelné adaptace
vně i uvnitě divadelního sálu, které přetvoří jak sá
sám, tak i jeho vestibul v intimní a ladný stánek
Thaliin, a hned na to otevřeno bude divadlo slav-
nostní premierou činohry »Dvě« od Jaroslava M.
Karolanyův
Marek
Hadrbolcův
Rossegrův
ditel
Kubík
Jungmannův třída
Pištěkův lidový divadlo
Králové
divadlo Marie Ziegler v Praga
10
article
Mayera, autora »Irrlacherů«, k níž přikomponova
slavnostní ouverturu K Moor. Druhého večera ná-
sledovati bude Lehárova opereta »Veselá vdov ae
zakoupená ředitelstvím ještě s řadou jiných nejpůso
bivějších a populárních novinek tohoto druhu, které
budou pro Prahu překvapením. Tím bude už dán
i základní ráz nově scěny libeňské, na niž bade
nutno pohlížeti s dvojího hlediska: bude lido vá,
jak toho vyžaduje dané její prostředí, ale bude zá-
roveň umělecky výchovná, jak toho vyžaduje poslání
každého řádného divadla. V program její zařazeny
budou pouze novinky a kusy účinné a výchovné
tendence mravní i umělecké, zejmena po stránce
činoherní. Repertoir činoberní veden bude progra-
mově a to tak, aby během doby seznámil návštěv-
níky se všemi vynikajícími dramaty nejmodernějšími
i staršími, našimi i zahraničními, pokud se dají zn
daných okolností získati a dokud jsou v Praze docela
neb šíře neznáma. Za tím účelem zavedena bude
zcela originální novinka tak zv. »literárních
večerů«, za jejichž volbu i program
bude odpovídati dramaturg Fr. Seka-
ninr, absolvovaných každý druhý pátek v nrěsíci.
Tím zajištěno bude do roka 24 rázovilých premier
jejichž pořad je pro prvni obdobi už přesně sta-
noven. S večery činoherními působivě se bude stři-
dati opereta a lehčí dramatická tvorba lidová, jejíž
bobatý repertoir je rovněž ředitelstvím podniku za-
bezpečen
Mayer
Moor
Lehárův
Seka
Praha
Francie
11
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Přednášku o úpravě a zadborněni pokr. škol-
ství průmyslového pana Leopolda Weignera, inspek-
tora tech. prům. musea v Praze, pořáda dne 3C. t. m.
o 7. hod. večerní v Národním domě na Kr. Vino
hradech k žádosti tamního společensíva mistrů krej-
čovských Zemská jednota řem. a živ. společenstev
v král. českém. Velice poutavá a poučná přednáška
ta přístupna jest volně všem živnostníkům z Kral
Vinohradů a okoli, jakož i jiným inferesentům.
K hojně účasti se zve.
Životní a starobní pojištění děluletva a slu-
žebuictva u firmy Josef Jan Frič, mechanická to-
várna na stroje měřící na Král. Vinohradech. Dnem
1. ledna 1908 uvádí majitel této firmy v život
všeobecné pojištění dělnictva i služebnictva ve svém
závodě zaměstnaného pojištěním doživotního dů-
chodu ve stáří, u Zemského pojišťovacího fondu
cís. Františka Josefa podle platných stanov a zřídi
za tím účelem u tohoto ústavu pojišťovací fond, pak
úsporou pro každého dělníka a sluhu závodu a síce
na knížku městské spořitelny pražské a zřízen za
tím účelem úsporný fond. Obojí stává se výhradně
z prostředků majitele závodu.
Stávký.
* Z Terstu, 28. prosince. (K. k.) V lloydověn
arsenálu byla dnes ráno práce v celém rozsahu ob
novena.
Weigner
Frič
Král
František Josef
Praha
Terst
národní dům na Králové
Kral vinohrad
pojišťovací fond
12
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Zmařený život.
(Ozvěna událosli z Jindřišské ulice.)
...Zločinný výstřel, který padl tichem svatvečer-
ním, zmařil život nevinného člověka a jedinou vte-
řinou způsobil tragédti v rodině, kde sotva půl hodiny
před tím dlelo ještě skromné štěstí. Neznámý lol
vzal staré matce hodného syna, manželce dobrého
chotě, dítěti starosllivého otce. Spáchal tak zločin.
který není k napravení, ani k pomstě — —
Kdo v rozrušení čtli zprávy o události oně, jati
byli jistě litostí nad neskonale krutým osudem ne-
šťaslného dozorce vězňů, Františka Koutského
Mladý, dvacetiosmiletý muž, zdráv opustil skromný
svůj příbytek v Žižkově, když před tím strávil ně-
kolik hodn v kruhu svých nejbiižších, ve hřejivém
teple Štědého večera. Ze skrovných příjnů svých
pořídil ditěti stromek, koupil laciné hračky, malý
dárek ženě a matce. Nemohl jako jiní šťastnější pro-
dlíli celý večer doma; musil do služby, vystřídat
jiné, kleři se teprve chystali ke svým rodinám
Šel neskratší cesteu k budově zemského trestního
soudu, snad v myšlenkách prodlévaje ještě mezi svý-
mi. A tu zaslechne z dálky volání, vidí proti sobě
utikajícího muže a za ním stihatele. Postřehne si
tunci a odhodianě, jak mu káže povinnost, postavi
se prchajícímu vstříc. Roztáhne ruce — v tom třesk-
ne rána a nešťastník s prostřelenou hlavou klesá
k zemi. . Můželi býti osudu tragičtějšího?
Koutský
Jindřišská ulice
Žižkov
Šela
13
article
Zpravodajové sudní dozorce Koutského znali
Slável občas u šatny v prvém poschodí rozsáhlé
budovy, ale větší část své služby trávil v enom křídle
nádvoří, kde do dlouhé cbodby vede řada pevných
dveří ze žalářních cel. Byl to tichý, skromný a úslužný
človíček, který poclivě se snažil plnit těžkou svop
službu. S námabou k ni přišel, za malý plat ji za-
stávul jako provisorní dozorce a jen se těšil, až se
stane delinitivním a zabezpečí tak skromničkou pensi
buď sobě nebo své ženě.
Zločinný výstřel všechno zničil! A býti sna
jiných okolností a příčin smrti nebohého dezorce
stála by tu výdělku neschopná maíka, žena i dntě.
tedy tři lidé beze vší podpory, neboť podle mrive
litery nemá míti nároků na pensi, zemře-li muž jej
jako prozatímní dozorce. Tragičnost jeho skonu zpo-
sobila, že učiněny jislé kroky o pensi — z milosti.
ale jaká může býtl Ani míra newyšší nemůže na-
hraditi ubohé paní cenu živola jejího muže.
V ovzduší, kde dozorce Koulský žil, vzbudila
frudná událost hluboký soucit s vdovou a jejím dí-
lětem. Je charakteristické, že všichni kolegové joho.
ač sami slejně nemajelní jako on, ze skrovné mzdy
své neprodleně uspořáduli sbirku — první pome
rodině, zbavené živilele. A po nich přišli soudní
úřadníci, obhájcové a jiní, takže sešla se dosti slušná
čásíka, aspoň pro první chvíli
Tím arci míra dobročinnosti vyčerpána není
A nedá se ani vyplniti poukazováním na povinnost
státu, který i v mimořádných takových případecli
bývá nemístně šetrným, ale zcela jistě zdlouhavým.
Koutský
Slável
Koulský
14
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Přednášky.
Dnes: Výbor pro lidové přednášky
české university v Praze: Doc. dr. J. V.
Daneš »O jihozápadních Spojených státech severo-
amerických« (se svět. obrazy) v Lužci nad Vlt.
v hostinci su Sokola« o 3. hod. odp. (pořádá Sokol
a místní spolky vzděl.). Tamže bude přednášeli ješt
doc. dr. B. Foustka »Světový názar socialismue
v neděli dne 5. ledna a prof. dr. F. Počta »O po-
topě světové« (se svět. obr.) v neděli dne 12. ledna
1908.
Ochotnická divadla.
Dnes: Zpěvácký spolek »Vlastimil.
v Nové Pace provede o 7. hod. večer po čtvrté
Gounodovu operu »Fáust a Markéta«.
docent
doktor
J V Daneš
Sokol
Foustka
profesor
F Počta
Vlastimil
Gounodův
Fáust
Markéta
spojený stát severo
Lužec nad Vltava
Nová Paka
výbor pro lidový přednáška český univerzita v Praga
ochotnický divadlo
16
article
Dnes: Řemeslnicko-živnostenská be-
seda v Praze o 3. hod. odpolední ku prohlédnutí
starožitného a drahocenného pokladu loretánského
Schůzka určitě o 1/23. hod. odpol. na malostranském
náměslí. — Mladá generace Českoslovanské
obchodnické besedy v Praze do Náprstkova průmy-
slového musen. Schůzka o 101/2 hod. dopolední na
Betlemském náměstí »U Halánků«. — Proh lídku
staroměstské radnice, při níž historický
výklad podá p. prof. dr. Karel Křemen, pořádají
místní odbory Nár. jednoty severočeské na Král. Vl
nohradech o 3. hod. odp. Schůzka před radnicí
vstupné 40 h.
Proh
profesor
doktor
Křemen
Král
Praha
Betlemský náměstí
U Halánek
Náprstkův průma
řemeslnickýživnostenský be
17
article
Zábavy.
Zábavy.
Dne 31. prosince: Měšťanská beseda n
Král. Vinohradech uspořádá velkou sylve-
strovskou zábavu ve všech sálech Národního doru
Program večera, který obstarají přední umělecké síly
herecké a hudební i domácí síly dramatického odboru.
bude v mnohém účastníkům večera milým překva-
pením. Rozmarnou scěnu půlnoční napsal režisén
městského divadla pan Fr. Hlavatý. Program jest ve
velkém i divadelním sále tentýž, čimž umožní se de-
jista návštěva nejširších vrstev členstva. Přístup jen
členům a jich rodinám. Každý musí se u vehodu
prokázati lístkem členským. Začalek o 8. hodině ve-
černí. — Spolek živnostníků ve Všeta
tech pořádá syivestrovskou zábavu v místnost
pana Slmona.
Schůze.
2 ledna 1908: Schůze výboru jednoty českosl
ředitelů kůru, kapelníků, varhaníků a majitelů
hud. škol o 1. hod. odpol. v Pardubicích »u Heřmanů-
Plesy.
Král
František
Hlavatá
Slmon
Heřman
Pardubice
spolek živnostník v Všet
18
article
Ples Občanské besedy v Praze VI.
jenž řadí se mezi prvni společenské večery mase-
pusiní v VII. části, pořádán bude v sobotu dne 25
ledna 1908 v sálech „Na kovárně“. Zábavní výbon
koná pilné přípravy, aby tento representační pies
zdřil se co nejskvěleji. Dotazy a reklanace budtež
zasílány poštou na adresu: „Zábavní výbor Občansk
besedy v Praze VII.“
Damská beseda 4. ledna na Želině uchy-
stá svým účastnicím příjemný, ušlechtilý požštek
Uproslřed zimy vykouslí před nimi nejpůvabněj
dobu jamí — předvečer a úsvit prvního máje v te
poesli, v kterou ho oděla nezkalená mysl lidu našeho
stavic všem devěutům v dedině po „májce“ pře
okénko — před okénko nelbohatšího statku, jake
před okésíko nejchudší chaloupky — a prostřed návs
„máji“ společnou, strem to vespolné radosti všeol
občanů společné rodné vísky. Jak krásný to symbo-
pruvé slovanské družnosti, pravé občanské rovnosti
pravé srdečně lidskosti, jež pociťuje radost z radost
druhých. A tuto chvini čisté radosti, jak od věku do
věku lid ji slavil a jak ji dosud mnolde ještě slaví —
tu vykouzliti hodlá Beseda. Zve proto všechny ty.
jež dovedou ocenit ušlechtilou zábavu, a kleré rády
mysl osvěží uprestřed sester, kde se cítí doma, tal
doma, jak se cílival náš lid v těch českých vlskách
v jejichž chaloupkách se uchoval nám se starým
zvvky i náš jazyk i starý čistý cit rovnosti liu-
ské, onen cit mocný, klerý přenesl celý národ nái
přes útisk staletý. Nuž, přijďie, svěžit se, posflit
Želina
občanský beseda v Praga VI
Občansk beseda v Praga
Damská beseda
19
article
I. podpůrný spolek sladovníků v Pra-
ze pořádá za protektorátu společenstva pražských
sládků svůj ples v Konviktě dne 4. ledna 1908.
Pohřeb zastřeleného Fr. Koutského. Kolegy-
členy Jednoty státních zřízencův
Praze vyzývá ústřední výbor, aby zúčastnilisse
v čelném počtu pohřbu nešťastného kol. Františka
Koutského, který koná se dnes v neděli o 3. hod
odpolední z německého pathologického ústavu a tak
projevili mu poslední čest. M. Dvořák, předseda
Koutský
M Dvořák
Konvikt
Francie
Praha
21
article
Duma bez většiny
(Pův. dopis »Národních Listů«.)
Duma bez většiny
(Pův. dopis »Národních Listů«.)
Čím více pokračují práce dumy, tím zřejměj
ším se stává, že v ní není většiny a za tčch okol-
ností jest nesnadno si představiti, jak splní přán
carovo, pokud se týče plodně, zákonodárné čin-
nosti. Naopak lze předvídati, že přijaté zákony
dojde-li se až tak daleko, budou takovým amal
gamem protiv, že jich nikdo nebude moci po-
užiti a to by bylo největší ranou pro instilue
dumy, neboť když sklamala již naděje politické
které liberálně kruhy skládaly v tulo institue
i v omezené formě, jak stanovily základné zá
kony, zklame-li nyní také mnohem skromnějš
naděje v oboru zákonodárství a reforem, mohle
by to znamenati její bankrot. Posud mohloe
zklamanému lidu říkati, že duma by byla mohl
mnoho dobrého vykonati, ale vláda ji nenechala
pracovati, jakmile však lid pozná, že dumou na-
vržené zákony jsou vrcholem nesrovnalosti, ne-
bude se od této korporace již ničeho sčekávati.
Vláda i lid budou přesvědčeny o její neužiteč
nosti a lze sotva věřiti, že takové fiasko přetrvá.
O situaci v Rusku není skutečně třeba se
klamati. Rusko jest vzhledem ku pokusůmo
parlamentní sbory posud příliš mladou zemí, aby
se mu mohla podkládati nezištná láska k této
instituci. Velká masa ruského obyvatelstva dala
se získati pro dumu, poněvadž od ni očekávala
výsledky praktické a bezprostřední. Zvláště
sedláci, kteří činí 90% obyvatelstva, nevidi v du-
mě jiného účelu, než zlepšení agrárních poměrů.
Rusko
22
article
Již to, že dvě dumy byly rozpuštěny, aniž b
přinesly očekávaného zlepšení, uškodilo velm
její popularitě u sedláků, kteří přece byli z po-
čátku její nejfanatičtější přívrženci. Na mno-
hých místech sedláci ani nepřišli k volbě do
třetí dumy a při volbách příštích bude ještě
hůře. Maklakov, vynikající kadet, jenž byl kan-
didátem své strany na místopředsednictví dumy.
pravil otevřeně: „Sodláci a také jiné třídy oby-
vatelstva neomlouvají prvé dvě dumy pro jejiel
bezmocnost. Vidí jen jedno, totiž praktický vý-
sledek. Řeknete-li, že duma nebyla dosti silna.
odpovědí: „K čemu nám tedy jest, když nen
dosti silná?“ Aby se počítalo na podporu oby
vatelstva proti vládě, na to nelze ani mysliti.
„Máme-li si zlepšení dobýti sami svou krví, pal
nemáme zapotřebí dumy,“ řeknou vám. Nepři-
nese-li třetí duma žádného zlepšení, je ztracena
v očích obyvatelstva, nikdo již nebude o ni stát
a reakce bude snadno triumfovali.
V první chvíli dalo se očekávati, že tomu
tak nebude. I kadeti a tím více oktabristé pro-
hlašovali, že vymýt z dumy debaty o tom,e
se nazývá „otázka konstituce“. Nebude se dis-
kutovati, je-li konstituce neho není, nýbrž bude
se konati užilečná zákonodárná práce. Na tomte
základě byla možna doboda také s čistou pra-
vici, neboť vzhledem k tomu, že vláda a cara
nepřejí, aby se touto otázkou hýbalo, spokojile
by se pravice se statem quo. Na tom základo
byla uzavřena dohoda mezi pravici a okťabristy
a výsledkem této dohody byla řeč Chomjakovn
v níž se nemluvilo ani o absolutismu ani o kon
stituci a řeklo se jen, že se bude konati práce
užitečná a národní.
Maklakov
23
article
Na neštěstí toto dobré smýšlení nepotrvalo
Kadeti jako vždy byli kazimíry a jako vždy byl
jejich intrikami postižena samotná duma, v její
prospěch, jak praví, chtěji pracovati. Jejieh
osobní ješitnost byla popuzena tím, že byli vy
loučení z předsednictví dumy, snad také příliš
si uvykli mluviti bez valných činů a byli nespo
kojeni, že nový předseda neužil jejich obvyklé
fraseologie. Počali útočiti na okťabristy jako fa
lešně konstitucionalisty a obviňovali je z reakce
24
article
Oktabristé jsou ještě ješitnější a ještě men
prozíravi než kadeti. Jistá neutrální osebnos
z vysoké společnosti petrohradské se nedávné
vyslovila: „Okťabristé jsou v základě kadely
jenže jsou hloupější.“ Tento výraz je snad přili
silný, ale je v tom mnoho pravdy. Okťabriste
aby nemusili snášeti ironii, která je dráždila
vrhli se na půdu „konstituční“ a ve své adrese
snažili se vytknouli, že konstituce jest v Rusku
zavedena a že povinnost věrnosti k carovi trvá
jen v rámci konstitučního zákona, totiž pokue
jest konstitučním. Tento krok ovšem rozbil blok
okťabristů a pravice, neboť čistá pravice nemohla
pominouti zásadu konstituce, aniž by naproti n
postavila zásadu absolutismu a duma zůstaln
bez většiny. Kromě toho, sněhová koule „kon-
stituce“, uvedena jednou v pohyb, již se neza
stavi, při každé otázce se objeví znova, mysli se
rozčilují na obou stranách a celá tato diskusse.
sama o sobě vášnivá, zvyšuje ještě všeobecnou
ochablost, ježto nikdo v dumě nemá možnosti ji
rozhodnouti a zůstává se stále při slovech boz
výsledku. Je známo, jak za takových okolnosi
jeví se ve shromážděních odstředivé snahy. Tak
nemohla duma ani odhlasovati jednací pořad na
prohlášení ministerské, všechny návrhy byly za-
mítnuty. Nejpodivnější při tom všem jest,že
nejhorlivější konstitucionalisté nejvíce se snaž
jen mluviti o konstituci a uplatniti ji v rokován
dumy, nevidíce, že anarchií tím způsobenou roz-
hodně diskreditují myšlenku konstiluční a po-
silují úmysl dvora, nahraditi dumu něčím jiným.
Rusko
25
article
Tato hra jest tím nebezpečnější, že dvů
již není konstituční, byl-li jim kdy vůbec. Bel
události ukázal, že síla jest na straně absolutn
moci a že konstitucionalisté nemohou postaviti
vážného odporu hmotného. Avšak politické otáz
ky řeší se vždy ve směru rovnováhy skutečných
sil a nikoli abstraktními naukami. Dvůr se cit
silným, cítí se dosti mocným vyhladiti po při-
padě všechny stopy konstituce a za takovýcl
okolností jest neobratným připominati neustále
carovi, že nynější stav jest konstitucí, které cu
Číselně seskupují se strany v dumě takto
Velká čásť umírněné pravice dala se zapsati do
klubu okťabristů, jenž nyní čítá skoro 160 čle
nů. Následkem tohoto zblížení připojili se ostat
ní členové pravice těsněji ke krajní pravici, je
nechce.
dosáhla 120 členů. Postup umírněné pravice
měl takto za následek zvýšení odstředivé snahy
obou živlů většiny a zničení vlastního významu
Ve straně okťabristů jsou nyní podřadné sku-
piny: okťabristé levice (20 členů, vůdce prof
Kapustin), čistí okťabristé (30 členů, vůdce
Gučkov), okťabristé pravice (60 členů) a členové
umírněné pravice (50, vůdce Krupenský). Okra
bristé levice jsou rozhodní přívrženci bloku
s umírněnou levicí, počínaje v to kadety a čisti
oktabristé, kteří se z počátku klonili ke spolku
s pravicí, chýli se stále více k okťabristům le-
vice, znepokojeni velkým počtem členů pravice
v klubu.
Oposice čítá 160 členů, totiž 30 z krajní
levice, 25 autonomistů, 45 kadetů, 30 liberálů
(nuance pokojné obnovy) a 30 (umírněných) zvo-
lených jako okťabristé. Tyto dvě poslední sku-
piny jeví snahu se spojiti.
Bela událost
Kapustin
Gučkov
26
article
Pohlížime-li takto na situaci, vidíme, jal
nesnadno jest utvořiti většinu. Kdyby se spojil
okťabristé (160) s umírněnou oposicí (60) bez
kadetů, měli by přece jen 220 hlasů, to jes
právě polovici. Mohli by se připojiti ještě kadeti.
ale v tom okamžiku by se odloučili okťabristé
pravice (110 nebo 60). Kdyby se učinil poku
nahraditi tuto ztrátu připojením autonomistů
odloučil by se pak i sám Gučkov. Na praviai
lze předvídati dohodu krajní pravice s pravým
křidlem okťabristů, což by činilo 230 hlasů prot
210, tedy přiliš slabou většinu. Jest však po-
chybno, zdali k této dohodě dojde po neshodách
poslední doby.
Jak viděti, skytá situace málo nadějí do bu
douenosti.
Říšská duma.
Z Petrohradu, 28. prosince. (Spb. Ag.) Po
slanecká sněmovna schválila předlohu ministerstv
vnitra, jíž povoluje se na podporu o by
vatelstva v území postiženém nouzí úvě
15,182.000 rublů.
Po sehválení ještě 5 předloh v 1. čten
duma odročila se do 29. ledna.
Potvrzený rozsudek.
Z Vladivostoku, 28. prosince. (Spb. Ag.
Pevnostní velitel potvrdil rozsudek, vynesený
v přeličení s 73 účastníky ozbrojené vzpoury
na dělové lodi »Mandžur«. 5 obžalovaných byl
odsouzeno k smrti a 16 k doživotní nucené
práci, 26 obžalovaných k vřadění do oddilu
irestaneckého a 6 do oddílu kárného. Ostatníeh
20 obžalovaných bylo osvobozeno.
Kompromis.
Z Petrohradu, 28. prosince. (»Birž. Věd.«)
Poláci uzavreli kompromis s okta-
bristy, kteří slibili, že budou hlasovati pro
zachování jazyka polského na obecných školách
Z říšského sněmu uherského
z Pešti, 28. prosince. (K. k)
Panská sněmovna projednávala kv ot-
vou předlohu.
Gučkov
Polák
Petrohrad
Vladivostok
Pešť
Aga
27
article
Jul. Laskary neschvaluje předlohu. Zvýšen
uherské kvoty je nespravedlivé; spíše se měla zvýšit
kvota rakouská. Pro její sníženi svěděl, že Uhry stav
více nováčků, než dle kvoty třeba. Plá se min. pře
sedy, odkud vezmou Uhry na nová břemena a zvlášt
když chystaná berní reforma znamená zvýšení daní
Bylo by to velice nebezpečné, neboť střední majitelo
pozemků by byli zničeni
Bar. Pronay prohlašuje také zvýšení kvolyz
nespravedlivé. Vyrovnání ve svých vodrobnostec
prospívá skoro výhradně Rakousku. Dodnes stojím
naproli starým centralisačním snahám rakouským
Charakteristickým jejich znakem je zvýšení našehe
příspěvku na společné záležitosti. Příčinou toho ne
byla ani tak slabost, jako malomyslnost Uher. Od-
mítá předlohu
Hr. Ferd. Zichy vykládal, že vyrovnání z
bezpečuje Uhrám hospodářský vývoj na nejbližších
10 lei tím, že jejich výrobkům zabozpečuje se dobr
odbytiště. Liluje, že za Litavou zdají se čím dál více
zapominati, že rozkvět Uherska je také v zájmu B-
kouska. Vzájemné vztahy zhoršují se více, takže dnes
jsme si vzdálenější, než kdy jindy, ač oboustranný
zájem by vyžadoval spiše, abychom se k sobě při-
bližovali. Bylo by tfcba, aby Uhry a Rakouskos
navzájem rozuměly a se ctily. Vláda učinila co mohla
k echraně uherských zájmů, a proto schvaluje před-
lohu.
Jula
Uher
Zich
Rakousko
Uhry
Hradec
Litava
Uhersko
28
article
Min. předseda dr. Wekerle popirá, že by ben
ní politika vládní přiváděla statkáře na mizinu. Za-
mýšlená berní reforma má své meze. Příjmů nad roz-
počet nepoužije se pro státní pokladnu, nýbrž n
snížení berních sazeb. Berní reforma nepostihne tež-
ce ani statkáře. Pokud týče se kvoly, nesmí zaujímat
se ke kompromisu jednostranné postavení. Porovnán
s poměry v roce 1867 není správné; nynější poměry
jsou zcela jiné. Tak jako v Uhrách dostávají v ado
popředí snahy o neodvislost, ozývají se v RRakousku
čím dál hlučnějí hlasy, aby kvoln byla stanovena dle
počtu obyvatelstva. Vláda nalézala se v tísni. Stála
před olázkou, co je lepší: uzavřti vyrovnání, neb
setrvati na vratkém základě reciprocily. Při tom roz
hedovaly polit. ohledy. „Spravedlivý“ postu
naproli národnostem byl postaven do falešného(?
svělla. V Evropě líčí nás za ullačovatele. Jsme denně
dáváni v šanc nejnespravedlivějším nařčením a mu-
síine vésti pravý boj, abychom mohli svůj „spra-
vodlivý“ poslup před Evropou vylíčit ve svělle „spr
vedlnosti“. To působilo také v hospodář-
ském oboru. Jevila se čím dál větší nedo-
věra nejen v umistění našich cenných pa
pírů, nýbrž i také v jejich vracení. T
kové poměry ochromují podnikavost. Naše v
škerá hespodářská činnost v oboru
emissí a finančních závazků uvá zla
Vše to jsou hospodářsky-politické příčiny.
doktor
Wekerle
Uhry
Evropa
29
article
Avšak hlavní příčinou, proč uzavřeli jsme vy
rovnání, bylo ohroženi našeho vývozu. Na-
še kupní i platební způsobilost octly se v úzkých
Musili jsme dtát, aby byl zajištěn vývoz pro naše
nejdůležitější vývozní zboží. Nemohli jsme toho do-
sálnouti jinak, než takovýmlo oceněním politickýel
poměrů.
Také úprava našeho vnitřně pol itické h
života rovněž vyžaduje klidných poměrů. Každý
v této zemi uznává, že volební zákon potře
buje refermy, a přece otázka ta neoella se v popř
svou vnilřní hodnotou, nýbrž následkem jiných, vše
obecně známých okolností
Neuzavřeli jsme žádných tajných úmluv, ani ne
převzali jsme tajných závazků. O kvotě neměli jsm
zádného závazku. Když vláda ujala se úřadu, uza
vřela s panovníkem jisté dohody. Tento nemohl p
skytnouti o kvotě žádné záruky
Bar. Pronay: A přec! On rozhoduje, nedoellí-
se dohodyí
30
article
Min. př. dr. Wekerle: S dovolenímí. Považoval
bych za velmi zvláštní, kdybychom rozhodovací prá-
vo panovníkovo vykládali tím způsobem, jakobyt
bylo právo absolutní.
Panovník rozhoduje o závazku vlády. Žijeme
v ústavním státě a nesluší se, abych se kryl tím, ž
panovník rozhodl o kvotě. Jsem za to zodpovědným
a mohu proto setrvati ve svém úřadě jen, doku
zvýšení kvoly souhlasí s mým přesvědčením. Okol-
nost, že císaři sluší rozhodčí právo, nemůže změni
vzájemné posice vlád. Panovník nemůže uzavřli
žádného závazku. Nebylo by také možno, aby naproti
nové rakouské vládě převzal závazek, že zvýší kvotu
o jisté procento, neboť to by zvrátilo veškerou úslav-
nost. Kvola nebyla pojata do rámce vyrovnávacího
proto v té věci jsme volni. Po zralém uvážení dla-
ných poměrů dospěli jsme dle svého nejlepšího pře-
svědčení až k hranicím, u nichž toto nové zatížení,
třeba bychom považovali je též za tísnivé, poklá dám
přece za snesitelně, neboť jen tak bylo celé vyrov-
návací dílo zkoncováno. Z těchto důvodů doporu-
čuji schválení předlohy
Předioha schválena v celku i v podrobnostech
beze změny; rovněž předlchy o zatimné Úpravě ob-
chodních a dopravních styků s cizími státy a před-
lohy o konsulátním soudnictví bez debaty v celku
v podrobnostech schváleny, načež schůze skončen
Poslanecká sněmovna měla v 1 hod
odpol. formální schůzi.
Byl předčitán přípis panské sněmovny, jenž sdě-
luje nezměněné schválení kvotové předlohy a obou
druhých předloh a vzat na vědomí.
Min. př. dr. Wekerle předložil závěrečne
účty za rok 1906 a zprávu o stanovisku v lá-
dy v roce 1906, čímž schůze ukončen
Telafonické a telegraf. zprávy
doktor
Wekerle
panská sněmovna
31
article
„Národních Listů“
Dr. Chiari o česko-německém vyrovnání.
Z Vídně, 28. prosince. Předseda něme
ckého národního svazu v poslanecké sněmovně,
posl. dr. Chiari, vyslovil se o česko-německém
vyrovnání v »Německo nacionální korespondencie
takto: »Rozřešení národního problému v ten
způsob, aby mohl se každý rakouský národ
samostatně vyvíjeti a vyžíti jako
národně-politický útvar, není myslitel-
ným. Rozřešení státi se může jen v tom
smyslu, že se umožní spolužití národů tím, ž
národní a kulturní život každého národa omez
se pokud možno na kruh vlastních soukme-
novců, že se však pro celistvost všech národ
vytknou veliké politické a hos po-
dářské cíle, které by se ve smyslu rakou-
ských národů representovaly takřka jako mezi-
národní. Odnárodňování stává s
čím dále tím nemožnějším; prot
musí býti stejně odmítnuta politika vý-
bojná, která v jednotlivých malých obvodech
chce přivoditi ujařmení národa národem, jako
národnípolitika vyděračská. Dlužn
vytknouti pevné hranice, ty pak dle měho soudu
mohou býti nalezeny tak, že se pokračovat
bude národně - federalistieky
státně-centralisticky. Výše, nežl
právo jednotlivých národů stojí po-
třeba státu, zachovati se, a proto musí
býti stanoveny linie, uvnitř kterých jest možným
svobodný výroj jednotlivých národů ve státě.
doktor
Chiari
Vídeň
Německo
cký národní svaz
poslanecký sněmovna
32
article
Na druhé straně musí však býti také určen
okruh oněch záležitostí, jež jsou všem ná-
rodům společny a které nemohou býti hř
čkou národních snah. Také bez národního šovi
nismu musí každý uznati, že jednací jazyk
ústřední správy může býti tolik
německý, poněvadž jenom němčina jest je-
diným skutečným sprostředkovacím jazykem
v Rakousku, a stát v zájmu sebezachování jes
na jazyk ten odkázán. Německý jazyk spro
středkovací není tedy žádným národním nadprá-
vím Némců, nýbrž prostě praktickou nezbyt
Má-li se to na mysli, pak je zcela dobře
myslitelno, že v okresích ryze národních
po všech stránkách, které netýkají se v še-
obecnosti, provede se národní sa mo
správa. Jsme tudíž odkázáni na cestu ná-
rodní autonomie, a stručně lze program
pro řešení národních otázek vysloviti takto:
národně federalisovat a státn
centralisovat. První důležitý krok pro
celé Rakousko se již stal. Rozdělením volebních
okresů na Moravě stal se národním ka
tastrem, v Čechách rozdělením zemědělské
rady a zemské školní rady, dále rozdělením lé-
kařské komory. Všemi těmito novotami se uká-
zalo, že se jimi podporuje zájem celéh
státu. Úkolem politiky nemůže ovšem býti.
naraziti všechno na brdo jedno a předstihovat
vývoj přišt.
Rakousko
Morava
Čechy
33
article
Při úpravě národní otázky musí býti vzat
zřetel napřed na sever říše, poněvadž tam ná-
rodní konkurenční boj tou dobou rozvíji se nej-
pronikavěji. Chce-li se, aby Rakousko jak
stát zůstalo života schopno, musí býti přede-
vším odmltnuta snaha, uvnitř hra-
nie říšských zjednati nové státn
útvary, ve kterých se chce jede
kmen samostatně zařiditi, jak s
to jeví v tak zv. — českém státním právu.
(Veleclěný předseda německé lidové strany ne-
má o českém slátním právu ani poluchy, mů-
že li takto mluviti a psáli: neboť ni jediný člo-
věk v českém národě nikdy nechtěl, aby v če-
ském slátě měli všechna práva jen Čechově
Němci žádná, nýbrž také nejradikálnější Če-
chové a státoprávníci vždycky byli ochotní ně-
mecké menšině v zemích koruny české přiznati
totéž právo, které by měla česká většina. Pozn.
zpr) Čechové nemohou žádat, leč aby mohli
po stránce národní se vyžít, avšak odmit-
nouti se musí všeliký pokus, češtinu Něm-
cům v Čechách vnutiti pod záminkou
rovnoprávnosti ve vlastních bydlištich
jejich (Němců) a vyloučiti je z činnosti
v životě státním. V Čechách musí zejmenao
vnějším a vnitřním jazyku úřad-
ním, potom o otázee úřadnické a o školách
býli stanoveno určitě, co jest právem každého
národa. Při tom nelze se opírati o stará práva,
nýbrž musí býti vysloveny určité zásady, vyho-
vujíeí nynějším skutečným poměrům.
Na cestě nastoupené vzpomenutými ná-
rodně rozdělovacími pokusy musí býti
rozhodně pokračováno dále, nebo
myslím, že jen postupem národní samosprávy
Čechův
žádný
Čecho
Němec
Rakousko
Německo
Čechy
35
article
jest možno ozdravění našich poměrů. Úprava