Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

29. prosince 1907. Císlo 359.

4 article

nerál sir John French, dosavadní velitel v Alderstotu. Vévoda Connaught převezme vrchní velení ve Středozemním moři a za tím účelem odebere se 2. ledna z Marseillu n Maltu.

French Connaught Marseille

5 article Marokko.

Marokko. Zprávu o onemocnění generála Drudaa o jehio žádosti, aby se směl vrátit do Francie, vysvětlovali někteří, že generál Drude upadl v nemilost. Je však zjištěno, že generál Dru de je skutečně nemocen Trpí recidivou zimnice, kterou si ulovil před lety v Dahomeji. Že ne- upadl v nemilost, tomu nasvědčuje telegrafieká zpráva o jeho vysokém vyznamenání komandér- skou hvězdou Čestné Legie. Jak známo, byl již jmenován nástupce Drudeův v osobě generála d! Amade a. Při nastávajících operacích jedná se o tom, aby byl dobyt tábor v Mediuně, ležící 30 kilo- metrů od Casablanky. Z Mediuny znepokojují rebelové celý kraj. Operace nebude zahájena před osmi dny, dokud nepřibudou do Casa- blanky nové posily. Až bude krajina očištěna od lupičů a povstaleů, bude odevzdána sultá- novi Abdul-Azizovi a vojsko francouzské bude odvoláno. Vážná sitnace v Persii. Situace v Persii jest na dále nepokojná. Obchody váznou, nejistota se vzmáhá. Parla ment jest neustále střežen jeho stoupenci, po- něvadž jest obava před novým státním pře- vratem. Holandské vyslanectvo poskytlo útulek Saad el Douleovi, duchovnímu původci posledních pokusů šachových o zvrácení ústavy, ačkoliv byl týž po vítězství parlamentní strany z Persie vypovězen. V Teheranu budí tento čin ciziho vyslanectví sensaci i roztrpčení.

Drudaa Drude Aziz Saad Maroko Francie Dahomea Mediun Casablanca Casa Persie Amade a

6 article

Vatikánské zákazy. Vatikán vystupuje proti moderním směrům stále neomaleněji. Milánská modernistická revue »Riunovimento«, vědecky vážně vedená, byl právě zakázána tamním arcibiskupem, ale jménem Vatikánu, jehož »trpělivost jest prý už vy- čerpána«. Arcibiskup projevuje v dekretu naději, že redakce se zákazu »rebelantsky « nevzepře. Obrovská stávka nájemníkův. Na 30.000 nájemníkův, bydlicích v Nov Yorku v tak zvané čtvrti činžáckých kasáren, ohlásilo domácím, že činži, o Novém roce splatnou, nezaplatí, a že se oprou všichni násilím vystěhován! z do- mů. A to proto, že žádost jejich za 20%, až 30 slevu (z ohledu na známou velikou krisi peněžní) byla domácími zamitnuta. Nájemníci, za nimiž stojí socialističtí agitátoři, hledí nyní právní cestou vymoci rozhodnuti, jež by zne- možnilo hromadné vypovězení. Domácí, znepo- kojení velice stávkou hrozí přes to, že raději po celé měsíce nechají byty prázdny, než aby před nájemníky kapitulovali. Vůdcem stávkují- cích nájemníkův jest 21letá slečinka Pavline Newmonnova, obchodnice, jež chystá hromadné schůze a protesty. Zatýkání anarchistů v Německu I v Alt Stagenu u Essenu byli zatčení dva anarchisté, kteři se tam ubytovali jako horníci. Zabaveny u nich četné anarchistické listv. Řím pro cara. Mezi Italií a Ruskem vyjednává se o ve likonoční návštěvu cara v Italii. Rusko přeje si návštěvu v Nespoli neb na lodi na širém moři. Italie trvá prý zásadně na Římu. Příšti president Spojených států. Čáky kandidatury Tafta, ministra vojenství, aa tento úřad republiky stále se horší ve vládní — republikánské — straně jeho. Nyní usnesli se i důvěrníci její za stát Indianu podporovati na presidentství kandidaturu Fairbankse, nyněj- šího místopředsedu Spojených států.

Čáka Taft Vatikán Nova York Německo Alta Stagen Essen Řím Rusko Nespoli spojený stát Indiana Fairbanks Pavline Newmonnov nájemníkův

7 article U našich vězňů. Dr. Alois Kolfsek.

U našich vězňů. Dr. Alois Kolfsek. V Segedině. Po bedlivé úradě s přáteli ve Skalici vyda jsem se na cestu do Segedina navštivit našicl vězňů. Po malé zaslávce ve starodávné Brat slavě — to je nynějšl Prešpurk, maď. Pozsoný (Požoň) — pohodlným rychlíkem dojel jsem

doktor Kolfsek Požoň Skalica Segedin Prešpurk

8 article

večer před Štědrým dnem do Pešti, kdež mne čekal Milan Hodža, národ. vyslanec slovenský chefredaktor »Slovenského Týždenníka«. Hodža byl nedávno v Segedině u našieh vězňů, proto mohl mi dáti dobré informace ovšem o jedné důležité okolnosti se nezmínil, nevěds, že při mojí návštěvě nastane — jak později povím. Chtěje býti u vězňů segedinských právě na Štědrý den a ve Vácově na Boží ho vánoční, musil jsem z Pešti do Segedina jeti nočním rychlikem. Asi o půl druhé hod. po půlnoci dojel jsem na místo. Neznaje ani dle jména hofelu v Segedině, ponechal jsem na vůli kočího, tedy náhodě, kam se dostanu. Náhoda mi přála, ocitl jsem se v nejlepším snad hotelu segedinském »Europa Szál- loda«. Kdo by za dne do Segedina přijel, do- poručuji, aby jel tramwayl, která jede hned o nádraží a zastaví zrovna před Szalladou či ho- telem Europa. Zde lze se domluviti bez znalosti maďarštiny. Kolem deváté hodiny vydal jsem se na »výzkumné cesty« po Segedině. Segedin je pěkné a velké město. První po Pešti (120.000 obyv.), bývá nazýváno »perlou Uher«. Některá krásná náměstí a park, mohutně založené pomniky Košuta, Tiszy a j. činí dojem velkoměsta. Ne- popírätelně významnou zajímavost má Segedin velký most Effelův, téhož arohitekta, od něhož je pověstná E ffelova věž v Pařízi. Štědrovečerní trh byl v proudu: jako vý- značnosti u nás nezvyklé uvádím prodej obrov- ských peenů chleba bilého a pak celé řady pro- davačů papriky, kterou zde nabízejí v kvantite ohromující — ve velkých pytlích, jak u nás o velkém trhu obill.

Hodža Vácův Europa Szál Segedin Europa Effelův Pešť Segedina Segedin Uhry Tisza

9 article

Dojem rozhodně maloměstský a zpátečnický činí — tramway. Je to starobylá »koňka«, vůz jako truhlík, vlečený vyzáblým koníkem, jená úkol svůj zdatně přemáhá po rovinatých ulicíeh a silnicích Szegedu. Státní vězení je skoro za městem — v ulici, která má příznačné jméno: Vasas szt. Peter t. j. Petr v okovech. Kdo chce navštíviti vězně, musí se nejprve hlásiti o dovolení u ředitelství, to však nen v Allamfogházu, nýbrž nedaleko odtud ve velké distriktní trestnici, zvané Csillagbörtrön. ŘRedit Mecsér nebyl doma. Stráž zavedla mne k jeho zástupci, který slovensky neumí. Představím se německy, přednesu svoji žádost. Byl jsem přija slušně, ač velmi odměřeně; musil jsem nejprve zodpovídati několik otázek, z nichž hlavní jest jakýsi výkaz, odkud vězně znám. Na to dostal jsem písemné svolení k návštěvě »Látogatári engeděly« a sice dva lístky: jeden k návštěvé Hlinky od 10—11, druhý k návštěvě dra. Šro- bara, faráře Tomíka a Ondř. Jančeka. (Ostatních vězňů: Vl. Kolinského, Janovce a Jesenského nechtěl připustiti, dávaje rukou znamení, že toho není třeba). Přiznávám se, že se mi velmi ulevilo, když jsem měl listky »Látogatási . ..« v rukou. Ne- boť nebylo zcela jisto, zdali dovolení dostanu také jsem byl od některých přátel ze Slovenska varován, abych do Segedína jezdil. Nuž ale jsem dovolení obdržel, za to však bylo učiněno mimořádné opatření jednak jako pro cizozemce (z Rakouska l), jednak pro osobu podezřelou návštěva moje měla asistenci čestnou, ceremo- niální, ne dozorce (vojáka), nýbrž samého úřad- níka vězenského a sice od 10—11 při Hlinkovi a Jančekovi jednoho (rodem Maďara), od 11— 12 při ostatních druhého (rodem Rumuna pomaďar- štěného).

Petra t Petr Tomík Ondř Kolinský Janovec Jesenský Hlinka Maďar Rumun Slovensko Segedín Rakousko

10 article

První branou Allamfogházu dostal jsem se k bytu strážníkovu a zároveň jsem se octl u železné mřížované brány, která vede do malé zahrady a ke vlastnímu vězení čili budově s celami vězňů. Sotva jsem se postavil k bráně, čekaje až mi strážník otevře, v tom za- hlédl jsem na zahradním chodníku skupinu vězňů, konajících právě předepsanou procházku mezi mini byl dr. Šrobar a far. Tomík. Byli velice překvapeni, když mno shlédli, naše uvl- tání na »distane« bylo radostné, ale ztlumené, tiché. Sdělil jsem jim, že na 11. hodinu mám dovolenou pro ně.

Šrobar Tomík Allamfogház

11 article

Strážník zavedl mě do prvního poschodí do — hovorny či přijímací síně. (V celách vězně navštiviti není dovoleno.) V tom již vešel Hlinka za doprovodu úřadníka a několika rychlými vě- tami slovenskými rozčileně mi sdělil, předně, že nesmíme býti sami, jako bývá s jinými návštěv- níky a pak že nesmíme mluviti slovensky, protože úřadník musí našemu hovoru rozuměli, ale slo- vensky neumí. (S návštěvníky z Uher může být vězeň sám, jen tu a tam strážník může skleně- nými dveřmi dohlédnouti.) Poddali jsme se nutnosti a hovořili — ně- mecky, ač nám to připadalo hrozně nezvykle protivně. Vyřizoval jsem Hlinkovi rozličné po- zdravy, obsahy dopisů. O veřejném životě našem jest informován: dostáváť asi 50 novin a časo- pisů, které mají býti censurovány jako dopisy. ale správa vězeňská od toho upustila, protože by musila jen k vůli novinám Hlinkovým vy- držovati několik úřadníků. Andrej si stěžoval. že Wekerle chce jej postaviti před soud prý pro nepořádky se sbírkami na kostel černovský. z nichž prý nevydal posud účtů. Ředitel stál- ního vězení byl zvlášť do Pešti volán, aby mu byly sděleny všechny rozkazy a pokyny, jak z- cházeti s vězni růžomberskými. Se Šrobarem se stýkati nesmí. V poschodí jsou ubytováni čtyři vězní: Hlinka, žid Kuhn, socialista pro přečin tiskový, rumunský sedlák prý pro ohrožování při volbách a Ondřej Janček z Růžomberka pro pobuřování. Tito čtyři tvoří jednu skupinu, která se smí vzájemně stýkati a procházky společně konati musí. Janček byl nyní také zavolán k mě návštěvě v první partii. Při hovoru nevyhýbal jsme se ani choulostivým předmětům, ovšem s náležitou opatrností a zřejmým — rozrušením

Hlinka Hlinkův Andrej Kuhn Janček Uhry Pešť

12 article

Hlinkovi jsem chtěl odevzdati vánoční obrázek; i k tomu musilo býti svolení úřadní. kovo, prohlédnuv obrázek, odevzdal jej Hln kovi. Hodina, k návštěvě výměřená, prchla jak okamžik. Jak litoval jsem, že jsem nemohl Hlin- kovi přinásti nějaké potěšující zprávy, jež by v jeho záležitosti znamenala obrat. Hlinka, Jan- ček, úřadník odešli, za chvili vešel dr. Šrobar, farář Tomik a jiný úřadník. Oba snaží se býti nálady svěží. Táži se po choti Šrobarově. »Po novém roce odjede z Ružomberka do Strážnice na Moravě k rodičům. « »Neseme svůj osud mužně« — pravil Tomik. Dr. Šrobar hodtá ve vězení napsati popu- lární Zdravovědu, pak Politickou čitanku pro lid slovenský. Naříká si, že nejhorší doba jest mu od 7. hod. vočer — od kdy každý vězen musí býti v jizbě sám — do 6. hod. ráno. Štědrý večer oslaví »Dolňáci« (dolejší sku- pina Slováků) v jizbě Šrobarově čajem (bez rumu, jenž ve vězení není dovolen, jako vůbec alkohol, vyjma víno a pivo v jistém množství.) »Horňáci« (Hlinka, Janček) budou sami . .. Úřadnici při návštěvě přítomní chovali se přísně, ale velmi slušně. Teskně opouštěl jsem tufo slovenskou » po- sádku na Tise«. Odpoledne odjel jsem do Pešli a v hotelu »London« ztrávil o samotě Štědrý večer, vzpominaje na segedinské vězně.

Hlinka Jan Šrobar Tomik doktor Slovák Horňák Janček Ružomberk Strážnice Morava Šrobarov čaj

13 article Protest českého učitelstva

Protest českého učitelstva proti reakčnímu návrhu německých agrárníků na snížení povinné do- cházky školní. Šírší výbor Zemského Ústředního spolku jedno učitelských v království českém za přchojné účasti delegátů českých učitelských jednot z celého králov- ství sešel se včerejšího dne na Žofině ve veřejne schůzi, aby protestoval proti hroznému vý padu reakcionářskému na skolu ná- rodní, jakým bez odporu jest dne 21. t. m. na říšské radě podaný návrh německých agrárníků, dle něhož má býti změněn § 21. riš. zák. o obecnyel školách v tom smyslu, aby povinná návštěva školy byla na venkově kromě velkých míst a průmyslo- vých měst snížena v budoucnu z posavad- ních 8 roků na 71 Chytře koncipovaný návrh do- plněn je průhledným stanovením zdánlivě výhodné podninky, aby odpadly všecky úlevy v náv ště- vě školy a propuštění z obecných škol po 7lelě návštěvě aby dovoleno bylo jen koncem školního roku. Náhradou za odpadávající 8. rok mají ke ško- lám obocným připojeny býti hospodářské pokračo vací školy ve formě nedělních (!) a zimních škol, jako škol povinných,

východ město

14 article

Po úvodních slovech níd. uč. J, Smrtky pro- mluvil o tomto reakčním návrhu po stránce kulturní nid. uč. V. K. Tuček. Učitelstvo české ustrnulo na opětným a smělým zasahováním do školství národ- ního živlem zpátečnickým. Opakuje se tu zase ná- vrh Liechtensteinův a Ebenhochův a jde tu v první řadě o snížení vzdělání lidu. Je obava, neposlaví-l se náš lid proti takovému zpátečnickému návrhu, ž za dnešních peměrů politických, kdy se jeví sklon ke klerikalismu, jest vzdělání lidu ohroženo. Návrh je stylisován, aby stal se populárním, by se zdálo, ze se chce lidu uleviti, aby mohl použíti dětí ku práci Dodatku, ze mohou úlevy býti zrušeny, prostě ne- věříme, prolože sírana, od Eteré návrh pochází, samia úlevy vyvolala. Jako na ríšské radě vzbuzen byl od- por proti útoku na vysoké školství, jest nyní potřebí aby z lidu vyšel odpor proti zpátečni- ckému návrhu na snížení docházky školní, ne- boť lidu má se vzíti právo na vzdělání a tím základ budoucího štěstí a blahobytu. Nelze snésti tohot útoku a učitelstvo české vybízí všechny strany po- krokově, aby útok ten odrazily.

Smrtka V K Tuček Liechtensteinův Ebenhochův

15 article

F. V. Moravec, uč. měšt. školy v Praze, lič obšírnou řečí analogické poměry z dob útoku Liech- tensteinova a z bojů proti školské novelle a dospíví k náhledu, že sociální a kulturní poměry v královstv českém nesnesou dožadovaného snížení povinné do- cházky školní. Připomíná, kterak on svého času vy- zván byl na popud dr. Edv. Grégra a posl. Ery. Špin- dlera, aby zavedl posl. Eima do typických vesni- ckých usedlostí na Podřipsku, by on mohl pak ušlech- tilého vůdce klerikálů P. Greutra očitě přesvědčiti, že hospodářské poměry v Čechách jsou tak daleko od- lišné od salašnického hospodářství zemí alpských, že nikdo nerozumný nemůže navrhovati pro Čechy sní- žení docházky školní. Dále vysvětluje řečník, které důvody vedly české učitelstvo k tomu, aby ve svů kulturní program pojalo požadavek devitiletě do- cházky a vyslovuje přesvědčení, že vzméhajícís industriální ráz našeho venkova nepřipouští již z dů- vodů hospodá řských, ahy docházka na venkově byla snížena a očekává, že ani naše strana agrární ne- dopustí, aby uzákoněn byl princip, dle něhož by lidu venkovskému mělo dostačiti vzdělání nižší, než lidu městskému, třeba že návrh zdánlivě mířil na hmot- né inleresy zemědělců. O straně svobodomyslnéa ostatních stianách pokrokových pak řečník vůbe nepochybuje, že využijí všech prostředků, aby úlok odrazily Snahy všech svobodomyslných stran nésti se musí k tomu, aby odčiněna byla škoda, kterou Ho- znala školská organisace školní novellou, z otázky školské učiněna býti musí otázka lid ová a národní. Velmi mnoho tu vykonati mohou učitel taktiekým, klidným, vážným jednáním a jmenovitě tím, když ochotně ujmou se všude lido- výchovy a dokáží prakticky, že učitelstvu nejde jen o zájmy stavu, ale o věc lidu a prospěch národa.

F V Moravec Lie doktor Edv Grégr Eim P Greutra Praha Čechy

16 article

Ostatně otázka snížení docházky školní není otáz- kou stavovského prospěchu, ale záležitostí eminentně politickou a celoná rodní. Po té přijata bez debaty následující resoluce navržená a odůvodnéná předsedou uč. Jos. Čer- ným: „Učitelstvo české ve schůzl dne 28 prosince 1907 v Praze konané, uvažujíc o akci německých agrárníků ve ví parlamentu na poškození hodnoty na- šich národních škol snižením škol- ské návštěvy na 7 let a odhadujíe s obavami důsledky, jež by se jistě do- stavily i ve snížení národní vzděla- nosti, uvažovalo i o útocích, jež pod- niknuty byly sté strany na sjezdu kato- lickém ve Vídni i na svobodu vědy na školách vysokých. 1 jest přesvědčeno, že se tu jedná o poškození národní kultury v samotných jejích ko řenech a prohlašuje, že v organisovaném učitelstvu vzbudily zmíněné útoky hluboký odpor a považuje za svou p- vinnost pracovati v lidu našem k tom . aby veřejnost pokroku přejlci a jme novitě její žurnalistika a političtí zá- stupci stavěli první hráze proti sna- hám zpátečnickým a nepřipustili mož nosti, aby záměry zpátečníků došly us kutečněníí- Rádi zaznamenávámíe tento rázný projev učitel- stva, vyslovujíce povděk, že ono první se v česk veřejnosti ozvalo proti útoku, na národní školu na- mířenému i doufáme, že tento protest českého učitel- stva dojde v české veřejnosti nejen ohlasu, ale i ná- sledování. Neopomeneme k vážně této věci znovuse vrátiti.

Praha Vídeň šicha národní škola snižení škola

17 article Politická hovorna.

Politická hovorna. Pozorl Svého času zahájili jste volnou diskus o sovčasných politických udalostech. Vyšlo ně- kolik článků — a ticho. Vykládám si to tím, že u nás je mnoho stran, každá strana disponuje vlastním orgánem a příslušníci řeknou tam, co mají na srdci. Dnes průměrný občan v Praze může ovšem i za tčehto poměrů sledovati proudy a snahy to- ho času v národě existující. Navštěvuje veřejné místnosti, kde má dosti orgánů různých stran k disposici. Ne tak navenkově. Zde odkázán

Praha

18 article

jest na zprávy svého žurnálu, neboť málo lidí jest u nás žak situováno, aby si mohli vydržovati dva tři žurnály a politická výchova lidu nese se takovým směrem, že jedna strana dívá se pode- zřivě na každý krok strany druhé, takže pravo- věrný stranník některého ze sedmi nebo osmi politických směrů v Čechách předem předpojat bere do ruky list směru druhého; ještě se k tomu odhodlá, má-li jej zdarma ve veřejné místností k disposici — ale aby si jej platil a tak dle mí- nění sousedů dokonce podporoval druhý, třetí politický směr — to by bylo příliš ! .. Mezery mezi stranami rostou, lidé se na- vzájem odcizují, vznikají v národě tábory, z nichž každý v druhém je přesvědčen, že je táborem buď hlupců nebo dokonce zrádcův. Proto jsem vítal ofevření takové rubriky ve Vašem listě, která Vás i ničemu nezavazuje, ale která s různých hledisek informuje, vřele a vi- děl jsem v tom velmi cenný příspěvek ke zkon- solidování národa, ke zrušení mezer a přiblížení táborův. List Váš uchýlil se od dočasného směru če- ské oficialní politiky, uvolnil se, bylo by dobře této svobody použíti i tímto směrem. Chci ukázati na jeden důležitý moment na- šeho veřejného života, který, myslím, dobře jest míti na paměti. Matení pojmů. Naši krajané druhého jazyka v král. a zemích na říšské radě zastou- pených matou pojmy. Jejich požadavky, jejich snahy, pokud tangují národ český, jsou nemo- rální a nezákonné. Pod takovou firmou ovšem nemohou veřejně, před tváří Evropy bojovat.

Čechy Evropa

19 article

Vymyslí se nová firma a pod tou jdou staré ne- morální a protizákonné požadavky jich světem, parlamentem, vládou až na nejvyšší stůl státního ústrojí. Takovou starou poctivou německou fir- mou bylo označení „Přitlačení Slovanů ke zdí“, Asi od 30. let firma, která dělala na konci XIX. století nositelům kultury na východ ostudua s níž nebyli ve slušné společnosti národů XX. století možni, se odstranila, my označili jejich politickou provozovárnu svým způsobem, bud „panovačné choutky“, „poroba národů neněme- ckých“, „snahy po vyhubení národa českého“, „bezpráví“ atd. atd. — oni provozovali obchod nějaký čas bez firmy — až konečně jednoho dne zaskvěla se nad jejich hlavami zcela slušná fir- ma „Besitzstand!“ Vždycky mi to slovo napadne když čtu ve zprávách ze soudní síně něco o zlo- dějích. Neříkám, že oskamotáž u nás nebyla pro- hlédnuta. Dávno byla s naší strany dokázánaa prokázána pravá podstata nové firmy. Ale jen my sami sobě jsme věc objasnili a najisto po- stavili. Před světem i vládou existuje firma dál, jako do jisté míry firma slušná. Prodělala do- konce zkoušku ohněm při reformě říšského zá- kona o volbách r. 1907. Novověcí naši táborite z mladočeské strany viděli v zavedení všeobee- ného rovného, přímého a tajného práva hlaso- vacího zcela správně i odpoutání síly národů slo- vanských v tomto státě a nejen vrstev sociáln potlačených. Všechny německé elementy v tomto státě, které tlačily v před volební opravu, udatně tlačily Slovany ke zdi a Evropa před tím neuža- sla, protože viděla jen hájení „Besitzstandu“ což konečně může se přičísti i za přirozenou po- vinnost každého slušného majitele.

Besitzstand Evropa Slovan

20 article

Kdo by si tím tam za hranicemi lámal hla- vu, že jsou jisté „Besitzstandy“, jež uvádějí na pravou míru paragrafy trestního zákona. Od ně- meckých vlád a německých žurnalistických i ji- ných klik doma přece nikdo z nás nemůže oče- kávat, že bude zkoumat solidnost firmy „Besitz- stand“ Taková firma se má rozbit. Toto označení z terminologie politické zcela vymýtit, pokud na- še moc sahá doma i za hranicemi. Taková malá, nepatrná psychologická pomů- cka — a jakou ona hraje úlohu v osudech ná rodův! Dnes máme co činiti opět s jednou takovou novou firmou. Vlastně ani nevím, jak se bude jmenovat. Vím jen, že se jmenovala dříve „Punk- tace“; označení nové pro tuto firmu se zatím je- ště hledá — a s úžasem a s utajením dechu sle- duji, že hledají novou firmu tentokráte jak naši krajané druhého jazyka, tak mnazí dobromyslní lidé z tábora vlastního. Vlastně zdá se, že má se vyměnit více zlopověstných firem, mezi nimi zvláště cna, stkvící se jako „Rozdělení Čech“ Bůh mne uchovej podezření, jako bych chtěl hatiti úmornou politiekou práci našich vůd- ců. K tomu jsem také příliš nepatrný novinářský ochotník. Já ve svém nitru v nejmenším nepo-

Čechy

21 article Dramatické umění.

Dramatické umění. Dvacáté páté předslavení Hamleta v „Ná- rodním divadle“ v novém překladě Sládkově za režie Kvapilovy a s Vojanem v titulní roli dostalo včera bezděky svůj slavnostní a jubilejní ráz. Co je nejvíce potěšitelno, že divadlo bylo vyprodáno až po samou střechu a veliký umělee byl okázale vítán a po celý večer vyznamenáván pochvalou. Dostal také po prvním jednání množ- ství květinových darů a i divadelní správa, pyšna na svého předního člena a ozdobu své činohry, dostavila se oficiálně s projevem uznání a díků Vojan hrál Hamleta se zřejmým vzrušením, snad ještě vřeloji, než obyčejně. Dojem celého večer byl umělecky skvělý

Hamlet Kvapilův Vojan

22 article Hudba.

Hudba. + Koncerty. Před samým oddechem vánočních svátků pospíšily si ještě dvě důležité instituce kon- certní, aby zachytily poslední chvilku, než na nějaký týden uzavrou se brány Rudolfina. Byl to Český spolek pro komorní hudbu a pražská konservatoí. Komorní spolek měl hostem Emila Sauera, který již několik let míjel Prahu. Udála se s ním za tu dobu dvojí změna. Zavnějškem sestárl a v nitru se uklidnil. To není již ten divoký tónoborec, jenž po klávesách vichřil a bouřil. Klassik se z něho stal. Vyčasený jako ohloha po bouři, vykvasený jako stare víno, jež se usadilo, zlabodnilo, ale — přece metá jiskry, které břejí a nadchnou. Technikem je stále týž vynikající edchovanec Nik. Rubinsteinův a Lisztův. Podává v tom ohledu úžasné. Chopinova fantasie vedle skladeb Lisztových a Griegových byla toho cpětným svědkem. S Českým kvartetlem sebrál Scbu- mannův kvintet, skladbu podmanivých půvabů, zpíje- jící blouznivostí, květnatou melodikou nad bohatě členitými ryihmy, skoro pohádkovou lantasií, něbou a snivostí. Ceské kvartetto, jež obyčejně jen po vrcholích Besthovenovy kostelní tvorby se prochází. sešlo tentokrát s ledovcových výšin do přístupného, čerstvou zelení a květy dýšícího údolí. Předneslo z op. 18. č. 5, dílo prvé periody Beethovenovy, ale zářící dosud v celé svěžesti, a mistrnou interpretací zavděčilo se všem ctitelům jeho, na jichž repertoiru domácím ono zaujímá své pevné místo.

Sauer Nik Rubinsteinův Lisztův Chopinův Griegův Besthovenův Beethovenův Praha brát Rudolfinum spolek pro komorní hudba

23 article

Koncert konservatuře přinesl více než stoletou novinku: ouverturu k Haydnově heroicko komické opeře »Orlando Paladino« z r. 1782. Z Haydnovy obrovské tvorby opery jeho zanikly ještě za živobyti jeho, přes všechny budební půvabné jednotlivosti. jimž vtištěna pečeť ducha mistrova neměně, než jeho lvorbě komorní a symfonické. Ouverturu řečenou bylo nutno pro koncert vyhrabati z rukopisu, jeja cbová dvorní knihovna ve Vídni. Je to práce svěží. dobromyslným Haydnovým humorem napojená, i jeh zvláštním starosvětským půvabem. Vedle ní Mozartův d-moll koncert pro klavír, ač jen o tři leta pozdějí složený, je nám zvláště svou okouzlující romane značně bližší, Beethoven pak svou druhou symfonií (z r. 1802) dokonce jako již moderní. Pedagogicky účelný tento pořad proveden byl řízením nového ředitelc ústavu, Jindřicha z Kanů, znamenitě.

Haydnův Orlando Paladino Mozartův Beethoven Jindřich Vídeň Kan komický opera

24 article

Vše bylo s krajní pečlivosti nastudováno a vytříbeno do nejdrobnější hlati jak v dynamice, tak v agogice přednesu svrchovaně čistého, slohového a při tom se zdravým tepem mladistvé krve v žilách. Tempera- mentním provedením zvolených skladeb ukázal s řed. z Khanů dirigentem, povolaným vésti renomo vané koncerty konservatorní k novým úspěchům Dirigoval vše z paměti. Jeho žákyně, sl. Aloisie P borská, rozvinula v koncertu Mozartově slibný svoj talent jak po stránce lechnické, tak i hudabní. Ovládla úkol i v brilantních pasážích, i v přednesu melo- dické frase, rythmisuje přesně a má decentní, skoro stydlavý ještě, ale dívce jejího útlého věku pěkně slušící úhoz. Ze záplavy dřívějších koncertů, jež většinou kollidovaly s prvinami zpěvoherními, vzpomenouti dlužno ještě pořádaného spolkem »Domov« ve pro- spěch dětí opuštěných a sirotků. Vedle nejmladší již pozeruhodné žákyně prof. Ševčíka Miss May Ward Meyro a ušlechtilých přednesů klavírního vir- tuosa p. Heřmana i slibného zpěvu p. Jiřího Říhy vynikla tu pl. Zdeňka Richterová Mollendova. Po delší době znovu objevivší se na podiu, zpívala s celou svou někdejší rozlomilostí. Hlas její neztratil ani ohebnosti, ani timbru a přednes jest ještě jen oduševnělejší.

Aloisie Mozartův profesor Ševčík Ward Heřman Říha Richterová Mollendův

25 article

+ V koncertu Spolku českých žurnalistů v Praze večer 3. ledna v Hudolfinu bude miti provedení velkolepé symfonické básně Sukovy »Praga« do jisté míry ráz slavnostní. Mistrovské toto dílo, věnované Praze, odevzdáno bude teprve při tomto koncertu primátoru král. hlav. města Prahy ve zvláštním, ojedinělém výtisku. Skladatel, jenž bude přítomen, vyslovil se ku pořadateli: »Těším se velice na pro- vedení »Pragy« pod Čelanským.« Znamenitý orchestr vinohradské opery přednese mimo to Smetanovu »Vltavu«, jejíž ideální provedení o slavnostním ote- vření Městského divadla vinohradského vzbudilo ne- obyčejné nadšení, i provázetí bude virtuosku slč. Ellu Stillerovu při houslovém Glazunově koncerlu, milostné dueto z Malátovy komické opery »Veselé námluvy« arii z »Madame Butterfly« (zapěje pí. Maruše Čelanská a »Ukolébavku« Čelanského (přednese táž pěvkyně) Koncert bude tudíž z větší části rázu orchestrálního. a poněvadž výkony orchestru vinohradské opery za- ručují umělecký požitek v pravdě mimořádný, jest jisto, že koncert tento čestně rozmnoží řadu skvělých předchůdců svých z let posledních. — Vstupenky u firem F. A. Urbánek a Mojmír Urbánek, a to: sedadla v přízemí po 6, 5 a 4 K, na tribuně po4. 3, 2 a 1.50 K, k stání po 2 a 1 K.

Sukův Praga Čelanský Smetanův Stillerův Malátův Butterfly Čelanská F A Urbánek Urbánek Praha Vltava spolek český žurnalista Praga

26 article

+ Fr. Prochaska, Tichá láska. Cyklus písní na slova Jaroslava Kvapila. Věnováno památce Hanny Kvapilové. Skladatel, jehož jméno stalo se řadou elegantních valčíků populárním, uvedl se jako písničkái poprvé svým »Impromptu«, jež poprvé u nás zpíval kom. pěvec Karel Burian. Přítomným cyklem, skladbou to větších rozměrů, podává příležitost seznati jeho bohatý fond melodický. Jsou to písně lásky, kter bolně-milostným veršům Kvapilovým propůjčují vzněty přímo bouřlivé. Harmonie jsou bízarní, ale velmi za- jímavé, čistě moderní, skoro Pucciniovské. Sbírk ozdobena jest reprodukcí fotografie Hanny Kvapilové a obsahuje pět písní: S knihou »Růžový keř«. Touha, Smutná chvíle, Sloky a Sen. Vydány jsou v Edici M. U. pod č. 548. Mojmír Urbánek v Praze. + Z České Filharmonie. Dnes o 4. hodině od- poledne koná se v sále plodinové bursy jedenáclý (o založení 101) symfonický koncert. Na pořadu jsou Maxa Regera variace na Hillerovo thema, dílo, jehož reprodukce patří k nejtěžším problémům orche- strální hudby. Poněvadž dílo toto v Praze poprvé hrané trvá tři čtvrti hodiny, bude na pořadu pouze jedna další skladba a sice nad jiné oblíbená Čajkov- ského »Symphonie pathétique«. Vstupenky po 2 K na číslovaná, po 1 K na nečíslovaná sedadla a po 60 halé- řích na místa k stání prodávají se od 10 do 12. hodin dopoledne v kanceláři českého filharmenického druž- stva na Václavském náměstí č. 53 od 3 hodin odpole- dne u pokladny. Celému nákladu dnešního programu, v němž bude otištěna orientační stať o Regerovi, při- ložen bude seznam všech skladeb, provedených v 1. až 100, koncertě. + Z orchestrálního sdružení v Praze. Zkoušky k únorovému koncertu započndu ve čtvrtek 2. ledna

Kvapil Hanna Kvapil Burian Kvapilův Sen M U Urbánek Maxa Reger Hillerův Reger Francie . Prochaska Praha Václavský náměstí Český filharmonie Z orchestrální sdružený v Praga Tichá láska

27 article

v obvyklou hodinu večerní. Noví členové přijímají se vždy v době zkoušky ve čivrtek před 7. hodinou večerní v Hlaholu včetně do 15. ledna 1908. + Nedbalova taneční báchorka »Z pohádky do pohádky«, již tentokráte podařilo se získal české firmě Fr. A. Urbánkově v Praze, vedle Národ- ního divadla, právě vyšla v nádherné úpravě, ozdo- bena titulním obrázkem mistra K. Štaplera, provede ním grafické společnosti »Unie«. Vnější i vnitiní vý pravě věnována péče skutečně veliká a nákladen značným, takže česká literatura hudební opětně obo hacena byla o nádherné a nákladné dílo, o jehož umě- lecké hodnotě bude pojednáno o blízké premieře na Národním divadle. Báchorka založena je na rythmech více méně valčíkových. Při vzácném zvuku jmén obou na věci této zúčastněných L. Nováka, libretisty a O. Nedbala, skladatele, jest jisto, že dostane se obecen- stvu i hudby neobyčejné cenné. Cena objemného kla- vírního výtahu 12 K.

Nedbalův Urbánkův K Štapler L Novák O Nedbal Praha Francie . A národní divadlo

28 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Z Mnichova v poslední době zaznamenali jsme několikrát zprávy o hromadném vyskylování s falešných obrazů slavných anebo aspoň vyhlášenýcl mistrů, které čím dál povážlivěji zaplavovaly tamn umělecký trh. Padělky — převážnou většinou dosti povedené — naličeny byly ovšem především na ne kritické gros turistův a cestujlcích enihuistů, kteři Mnichovem projíždějí téměř neustále a činí zde ná kupy lacinějších obrazů, skulptur a uměleckých před- mětů. Během listopadu a prosince objevilo se pojed- nou nápadné množství drobnějších originálův a skiz Lenbachových v několika velkých obchodecl uměleckých, takže záležitost vedla k zahájení soud ního vyšetřování. Tím se zjistilo, že za poslednícb šest neděl vyvezeno bylo z Mnichova jenom padě- laných Lenbachův okrouhle 400 kusů. Mimo četné soukromniky byly jimi napáleny také renomo- vané umělecké závedy v Berlíně, ve Vídni, v Praze Frankrurtě, v Kolíně n. R., v Dráždanech, Paříži. Pešti a j. Něktoré z těchto domů utrpěly ztráty hodně citelne Z Vídně dochází zpráva, že místo zvláštního dvorního censora dvorních divadel má byt zrušeno. Hodnost tulo zastával ve Vídni až dosu vysoký úřadník z ministerstva zahraničních záleži tostí (posledních deset let to byl sekční šěf Jettel) a generální intendant dvorních divadel musil mu předkládati všechny věci, jež se měly provozovati Od nvnělška toto poslední „síto“ odpadne — odpo-

Lenbachový Něktorý Mnichov Berlín Vídeň Praha Frankrurta Kolín Dráždany Paříž Pešť

29 article

vědnost za kusy přijaté a provozované bude spočívat výhradně na ředitelích a intendantovi. „Polská předloha! Nucená germanisace, vyvlastnění! Mírnější forma vyhlazení!A to vše na záchranu „němectví“. Národní liberálové — pouze tito! — jsou tím nadseni. Jim právě totiž jde pojem národní nade vše, nade vše na světě. Po- žadavkův ušlechtilého lidství takoví národní fanati- kové prostě noznají. Tato předloha pochopitelně způ- sobí asi silný vzrůst polského uvědomění. V rakou- ském parlamentě pozvedlo již několik Poláků pro- testní hlasy, načež němečtí nacionálové v domě volali: „Sláva Bülowovi!“ Protestantům, jak těm vídeňským, tak i berlínským bylo připomenuto, že jest mezinárodní zvyklostí, nemísiti se do vnitř- ních záležitostí druhého státu. „Ve svých šraň- cích chceme být svými pány!“, volalo s v německém říšském sněmě. Pro boha, svět se přece už nedá jako nějaké parcely ohražovati šraňkya zdmi! Sláváme se přece jenom pomalu jedinou kulturní rodinou. A existuje také jakési me- zinárodní kulturní svědomí! Tomu se ne- dá poroučel, aby mičelo! A všude, kdekoli naciona- lismus brutálně vystoupí, tam všude bude uražen jemný cit mezinárodní souvislosti — tu nepomohou pranic příkrá a ostrá odmítnutí.“ „Je to přece jenom charakteristické, jak ukrulně rádi naši národní liberálové užívají slůvek „příří- křrře“ a „osstřřre“. Je vůbec chybou, že v názvu jejich strany „liborálové“ se vyskytá pouze jediné r“, dodává vtipně populární autorka, dokládajíc, ovšem asi marně svým sourodákům, že právě projev moci a síly by se měl jeviti pravým — umírnöním.

Jim Polák Bülow

30 article

O protipolské vyvlastňovací před- loze několik trpkých gloss napsala známá německá spisovatelka a propagátorka mírového hnutí Berta Suttnerová v posledním svazku revue „D ie Friedenswarte“, jenž v těchto dnech zahajuje 10. ročník tohoto časopisu, věnovaného snahám mí- rovým a bledání cest po smírném mezinárodním dorozumění. V tomto svazku, jenž ve svém celku nese jakýsi slavnostní, jubilejní ráz, píše Berta Sul- nerová o olázce, která přičiněním Sienkiewiczovým způsobuje stále šíříci se debatu, málo slovy, ale hodně významnými:

Suttnerová Bert Sula Sienkiewiczův