ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 35a53130-7697-11dc-b3c7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: place 51, person 81, org 15, work 3
1 masthead
29. prosince 1907. Císlo 359.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana a.
4 article
chybuji o nejpoctivějších úmyslech našich vůd- ců, provozujících dnes „vládní politiku bez vlád- ní moci“. Já jsem také z duše o tom přesvědčen že národ náš zatím k jiné vládní politice moc nými tohoto státu připuštěn býti nechce a ne může. Já se také nebojím, že jsme si z neda leké historie našeho národa nezapamatovali an tolik, abychom punktační chybu opakovali. Já vím, že každý z těch politických vůdeů národa kteří seděti budou ve vyrovnávacích nebo smi řovacíeh konferencích, opakovati si bude v po ledne, u večer i ráno: „my zemi českou roz- děliti nedáme, my ani na píd od práv jazyka če ského, vyslovených v § 19. státních základních zákonů, neustoupíme.“ Ale já jsem také ne- zvratně o tom přesvědčen, že nikdy a nikdy ne volají a volati nebudou naši krajané druhého ja zyka po vyrovnání a dohodě s národem naším aby jen vlásek ze svého „Besitzstandu“ ustou pili, nýbrž aby nových výhod nabyli. A situnee je taková, že oni něco ztratit musí ze svého ne- právem nabytého držení, máme-li my vyrovná ním získat. Já také neztrácím naděje, že opatrnost prozíravost našich punktatorů bude zrovna tal veliká, jako nesmírná jest ošemelnost a úskoč- nost našich odpůrců, čehož výslednicí nemůže být nic jiného, nežli — zmařený pokus o vyrovnání. Já nemám radost z boje, ze srdce jako člověk dobrý radoval bych se ze za- stavení války — ale situace je taková, že boj bez porážky jedné strany možný není. Všechno, co se jiného mluví, jsou frase a krytí ústupu.
5 article
Nejsem tak naivní, abych myslil, že jsou věci jednoduché, abych tak řekl výměna práva povinností obou stran z ručky do ručky. Věc je zamotaná a mnoho. Nám se bude mluviti o výhodách pro celý národ, jaké vyplynou z posílení naší autonomie krajským zřízením, o výhodách, že nebudeme novým zřízením zemským a volebním řádem více odkázáni v zemském sněmě na milost a ne milost šlechty konservativní. Mně je více než komukoli jasno, že celá naše zemská vláda, sně- movní většina, stojí na vratkých nohou. Mně je známo, že v kancelářích místodržitelství král. če- ského hromadí se akty na akty, věci drobné míst ní, které by dobře po provincii mohly být vyří- zeny a neobtěžovati vysokorodé rady při místo- dižitelství, vedle věcí důležitých a velkých, jichž vyřizování tím trpí. Avšak já se obávám, že za tím vším krajským zřízením a jak se ještě ty fir- my a firmičky jmenují, zasazeno má býti nepa- trné zrno hořčičné, z něhož jednou vyrůsti má dle dobrého plánu našich krajanů druhého ja- zyka mohutný strom. Strom docela jiný, nežve své fantasii jsme si zvykli představovati pod sta- rou firmou „Rozdělení Čech“, ale strom života schopný, jehož státní kořeny rozežerou jednol- nou kotlinu českou a vydají ovoce v podobě ně- kolika věvodství solnohradských při toku Vltavy a Labe! Bojim se, že zřízením krajským má být- položen základ k roztržení země české. jednotné a nedílné, na několik provincií významu Solnohrad a Korutan. Já vím, že to, co se bude pézi a snad za stolom upeče, nebude míti ještě z daleka tuto hrozivou pro národ český podobu — ale od toho tu jsou vůdcové němečti s poza- dím všech moených vlivů ve státě, aby si n těchto základech vybudovali útvary podle srdce svého.
Čechy Vltava Korutany
6 article
Ministr Körber podřizoval krajské úřady přímo ministerstvu ve Vídni, Beck bude je pod- řizovat mistodržitelství pražskému. Tato dvě fakta jsou ohromující svou prostotou. Dvě etapy německých snah. Návrh Beckův teprve vedle Körbrova vyjadřuje eíl německé politiky v Če- chách. Více než půl tisíciletí šeré historie naší uběhlo, nežli podařilo se z konglomeratu mezi Šumavou a Krkonoši vytvořiti jeden správnía stání útvar, než podařilo se knížatům pražským zceliti zemi českou, která jen tím zcelením, tou svou velkou jednotou tehdy jako dnes stala se vlastí národa a kolébkou státu života a odporu schopného. My nemáme jednoduše práva rukou svatokrádežnou sahati na to, co zpečetěno bylo krví bratrskou a posvěceno tisíciletím. Jednola země české nebude zrušena ještě ani krajskými hejtmany ani krajskými sněmíky, jak vyjdou z česko-německých komisí — vyjdou-li — ale položeny budou demarkační čáry, kde má véstiřezhistorie budoucna. Teprve tehdy, když by korunován byla jednota a nedílnest zemí svatováclavských generálním sně- mem zemi koruny české, střežena ministerstvem pro tyto země v Pra- ze s necdvislostí Uher, mohli by- chom bez obavy na dně Juše nás zžírrjící zasednouti k vybudo- vání zemské autonomie na způsob komitátního zřízení Uher. Soused, jenž nikdy neznal a nezná pardonu vůči Slovanu, blíží se ke prahu našemu s rato- lestí miru. Mužové, jimž osud svěřil opatrován krbu našeho — P ozorl
Körber Beckův Körbrův Vídeň Šumava Uhry Slovan
7 article Společnícilupiče Adamského
Společnícilupiče Adamského dosud nejsou nalezeni! Včerejšek nepřinesl žádné sensační odhalen v lupičské štědrovečerní krvavé historii. Zejměna nebyl dosud dopaden žádný další člen lupičské spo lečnosti, která se pohodlně ubytovala v L bušině ulici v Žižkově a zapřádala po Praze nejrozsáblejšt styky. Raport bazpečnostníko oddělení pražskéhi policejního ředitelství včera do 9. hod. v noci ne- mohl sdělit žádnou překvapující zprávu. O výsledku včerejšího vyšetřování, orgány poli cejními provedeného, sdělujeme tyto další podrob nosti. Střežení novostavby „u Rajt- knechtů“ a odjezd lupičů z Praby Na Boží hod vánoční byla novostavba p. areh. Buldry »u Rajtknechtů« v Jindřišské ulici střežena několika policejními hlídkami. Byla totiž vyslovena domněnka, že vrah vězeňského dozorce Koutského ukryl se v télo novostavhě, která měla být důkladni prohlédnuta. Mezitím zaslány z bezpečnostního od- dělení na nejřůznější strany obsáhlé depeše se žá- dosti za schytání lupičů, nádraží byla střežena de- tektivy, ale veškerá tato opatření neměla žádný pří- znivý výsledek. V novostavbě vrah nebyt, v praž- ských hotelích pátráno marně a zatím nebez- pečná ta společnost před zrakoma de- tektivů volně a nezávadně odjela rychlíkem spol. rak.-u h. státní dráh z Prahy směrem k Vídni. Lupiči přijeli ve fiakru, elegantně vystupovali a tím od sebe odvrátili veškeré podezření! Možno říci, že ta revise odjíždě- jíeích osob na nádraží nebyla přísně důkladná.
Společnícilupič Adamský Buldra Rajtknecht Koutský Žižkov Praha Jindřišská ulice Vídeň Praba Na boží
8 article
Včera odpoledne dostavil se na policii fiakrista který lupiče odvezl na Žižkov a odtud na nádraží Fiakrista udal, že na Boží hod o 1/26. hod. rann přišli k němu na stanoviště v Hybernské ulici u ná draží dva mužové a nařídili mu, aby jel do Libu- šiny ulice na Žižkov k domu č. 56. Mužové vstou pili do fiakru a jeli na Žižkov. Před uvedeným domem fiakr zastavil, mužové vystoupili a po chvilce vrátili se z domu, nesouca veliký cestovní kufr, značně těžký. Naložili kufe na kozlik vedle kočího a usedli do fiakru, kam k nim přisedla elegantní dáma. Podle daného příkazu je fiakrista k nádraží v Hybernské ulici. Jakmile za stavil, přikvapili dva nosiči a kufr snesli s kozliku na váhu. Vážil 109 kilo. Jeden z mužů oznámil. že zavazadlo má býti dopraveno do Dzieditz v Haliči. O půl 8. hod. dopolední, před zrakoma několika de- tektivů, odjeli tři členové nebezpečné lupičské spo- lečnosti z Prahy rychlíkem směrem k Vídni. Nesta- tali se o Adamského, neboť tušili, když se nevráti domů, že byl chycen. Popis těchto pasažerů fiakrista nemohl podati, ježto časně z rána bylo tak šero, že je nemohl poznati.
Nesta Adamský Žižkov hybernský Liba hybernský ulice Halič Praha Vídeň
9 article
Něco z domácnosti lupičů. Služka Aloisie Sludničkova vyprávěla při vý- slechu na policii velmi podrobně o domácnosti do- mnělých manželů Elsneroviczových v Žižkově. Jak- mile se do domu č. 56 v Libušině ulici v Žižkove přistěhovali, bylo první starostí paničky, aby se po- někud nsučila česky. Učitelkou jí byla služka Aloisie Studničkova, která ve své zaměsínavatelce měla opět učitelku polské řeči a tak obě doplňovaly navzájem své jazykové vědomosti. V prvýchadnech přinášela služka pokrmy z hostince, později, když bylo opa- třeno kuchyňské nářadí, rozhodla domnělá manželka chemika Elsnerovicze, že bude vařiti. Služka Stud- ničkova pomáhala a zaučovala paničku také při upra- vování českých jídel. Panstvu nejvíce se zamlouvaly pečeně a začasté si dali připravit huspeninu. Ve spíži byla jí veliká zásoba. Pochutnávali si na ní ráno — po pitce, i večer — před pilkou. O tom, že kuchyně jejich vyžadovala značných nákladů, jsme se již zminili. Velké obnosy vydali také za víno, ze- jména malaga. Panička byla velmi fintivá a když poznala, že služka kuchyni sama obstará, byla tam řídkým hostem, za to celé hodiny ztrávila před zreadlem, upravujíc si účes. Odívala se velmi ele- gantně. Služce Sludničkově vyprávěla »paní Elsnero- viezová«, že její muž je z velmi bohaté rodiny,že měl na Rusi celou vesnici a množství »duší«. On sama prý také měla jednu ves a nevolníky, ale všechno musili prodati a z Ruska se vystěhovati poněvadž se stali oběti politické denun ciace.
Sludničkův Studničkův Elsnero Žižkov Libušin ulice Rusko
10 article
Dle sdělení služky mluvili domnělí manželé jejich hosté nejen polsky, ale i německy, francouzsky a anglicky. Panička se pochlubila, že mnoho cesto- vala a že zejmena delší dobu prodlela ve Vidni v Paříži. Sama prý pochází z Krakova a její manžei ze Lvova. Domnělý Elsnerovicz někdy po několik dnů nebyl doma, jednou dokonce 14 dnů nebyo k spatření. Dáma se velice nudila a vělšinu dne pro- spala. Později přišla do hostince »U Vocelků« v Hu- sově třídě na Starém městě. Služka ji tam doprovo- dila. V kroužku krajanů představila se dáma jako chotchemika Vladislava Elaneroviczová a kra- jané ji vlídně přijali, neboť o správnosti jejího tvrzení nepochybovali. I v této společnosti vyprávěla, že mu- sela z Ruska prchnouti. Poněvadž večírku se zúčast- nili skoro vesměs starší pánové a rodiny řemeslníků a živnostníků, nellbilo se dámě valně v tomte ovzduší, ač ji velmi přátelsky uvítali. Při vyprávění že její manžel je bobatý chemik a že hledá v Praze zaměstnání, poněvadž byl z polilických důvodů nu- cen prchnouti z Ruska, zůstávali Polaci nápadně za- raženi.
Vocelka Elaneroviczová Paříž Krakov Lvov Hu Rusko Praha
11 article
Doma služce si stěžovala, že se »U Vocelků- nudila a že si musl vyhledat nějakou vzdělanější společnost. Tuto nalezla v místnosti v Salmovské ul Tam přišla dvakrát. Vyprávěla znova vymyšlenou historku o nuceném útěku z Ruska, ale opět po znala chlad. Na pozvání, aby ji někteří krajané navšlívili doma, dostala vlídné odmitnuti a jest zajímavo, že nenalezl se ani jediný Polák, který by se byl do její tenat nechal vlákati. Před Vánocemi na několik dnů vařilo seu Elsneroviczových o překol. Zejmena připravila se ve liká zásoba — huspeniny, jakoby se čekalo víc hostů. V pondělí 23. prosince přivedl »chemik« pouze dva hosty, z nichž jeden byl Slanislav Adamski Pustili se všichni nejprve do beefsteaku a pak do huspeniny, na niž nalili mnoho ocla, nasypali značně rozkrájené cibule a posypali pepřem. Druhého dne spali do 11 hodin dopoledne . . Tak to vypadalo v domácnosti lupičů ..
Polák Slanislav Adamský Rusko U Vocelka
12 article
Co bylo nalezeno v příbytku Elsneroviczových Po odhalení příbytku lupičů dostavili se tam ne- prodleně policejní zřízenci, kteří do bezpečnostního oddělení přivezli následující předměty: velký klíč, silný drát k zholovení paklíčů, černé brejle, dva vý- tisky časopisu »Wiek Nowy«, který byl posflán denně na adresu Elsnerovicže, kalhoty, pár damských bilých rukavic, košile, nákrčník, niklované kladivo se žlutou násadou, paklíč, 6 různých pilníků, šrouby. pytlík s pudrem, sešit německého humoristického ča- sopisu, na jehož okraji je vícekráte napsáno písmeno W. a dvě terna: 88. 77, 31 a 21. 25. 19, zástavní lístek z karlinské zastavároy, kde byl zastaven zlatý prsten na jméno Studnička. Veškeré tyto předměty byly odeslány vyšetřujícímu soudci. Elsnerovicz—Wasiúskl. Výpovědí služky Aloisie Studni- čkovy jest súplnou určilostí zjištěno že vězeňského dozorce Franl. Kout- ského zastřelil Elsnerovicz. Vrah n úlěku odhodil svůj zimník a ten poznala služka jako majetek Elsnerovicze. A když jí byla předlo- žena fotografie Eduarda Wasiňské ho, poznala v něm služka s naprostou urči- tostí svého zaměstnavatele — Elsne- rovicze. Elsneroviez jest tedy totožným s Wasiňským, po němž bezpečnostní orgány dlouho a marně pá- traly. A on pohodlně bydlil v Žižkově a pochutnával si na — huspenině! Nešťastný dozorce Koutský není zajisté první obělí nebezpečného zlosyna. Nasvědčuje tomu výrok Elsneroviczové, který učinila jednou při hádce se svým domnělým manželem. Nepohodli se, křičeli na sebe a tu dle svědectví služky Studničkovy panička hrozila mužovi nožem v ruce a zvolala, že n něj učiní oznámení, že připravil člo- věka o život . ..
Studnička Aloisie studeň Eduard Wasiňský Koutská Elsneroviczová Studničkův Kout Žižkov Wiek Nowy Elsnerovicž
13 article
Dr. Johánek.
doktor Johánek
14 article
Zabavená korespondence vraha Wasiňského-Elsnerovicze. Ve středu, tedy v den, kdy vrah se svými spo lečníky odjel z Prahy, přinesl listonoš dva objemné dopisy, adresované E. Elsneroviczovi. Oba dopisy byly opatřeny pečetí a jeden byl odeslán z Kolomyje a drohý ze Lvova. Poněvadž byl byt zavřen a po zazvonění nikdo nepřišel olevřit, zanechal listonoš dopisy u domovnice pl. Novákové, aby je adresátov odevzdala. Nyní byly dopisy doručeny policii, která je postoupila vyšetřojícímu soudci. V kamnech přibytku Wasiňského- Eisnerovicze byla nalezena hromada zbytků spálených papírů Lupiči z obavy zajisté spálili obsáhlou svoji kore- spondenci. Kam utekli lupiči z Jindřišské ulice? Jakmile sluha Krejčí vyplašil lupiče ze schodiště u sklepa velkoobchodníka p. Rittra v Jindřišské ulic č. 2, uprchl jeden z nich směrem na Václavské náměstí a druhý k budově poštovního ředitel tví. Jak z vyličených podrobností patrno, dostal se vrah velmi záhy z novostavby »u Rajtknechtů« a bez nějmenších překážek dostal se na Žižkov, kam také putoval druhý lupič. Dle svědectví domovnice pí. No- vákové byl dům čp. 56 v Libušině ulici v Žižkově o Štědrý večer již o 9. hod, v noci zavřen a po celou noc nikomu neotvírala. Že Elanerovicz byl již o 11. hod. v noci doma, potvrzuje služka Sludničkova, která přišla z bytu své sestry a chtěla vstoupit do bytu Elsneroviczových, kde dosud bylo světlo. »Che- mik« lázal se, zda je to Lojzy a když dala kladnou odpověď, pravil schemik«, aby se vrátila k sestře. Byl tedy lupič vrah doma. Jak se tam dostal, když mu domovnice neotvírala a klIč od domu nedostal Tato záhada vysvělluje se tim, že lupič tajně si opa třil paklič, který měl zajistě laké i druhý jeho spo lečník.
E Elsnerovicz Novák Elanerovicz Sludničkův Elsneroviczový Che Lojza Praha Lvov Jindřišská ulice Václavský náměstí Žižkov Libušin ulice WasiňskýElsnerovicz
15 article
Lupiči „odjeli na pohřeb“. Služka Aloisie Sludničkova vrátila se do bytu své sestry o 11. hod. v noči a spala tvrdě až do pátě hodiny ranní, kdy ji Elsneroviczová probudila Panička byla velice rozechvěna. Odevzdala služc klíč od svého bytu a v rozrušení povídala: »Do- slali jsme zprávu, že zemřel tatí neka prolo musíme ihned odjeti na pohřeb Opatrujte dobře byt a nikam nechoďte aby se k nám nedostali zloději! Za něko- lik dnů se vrátímele Služka přijala klíč, přála paničce šťastnou cestu a zase ulehla. Kam společnost odjela, jest dosud záhadou. Ž nejeli do Vídně, jest pochopitetno. Na nádraží spol rak. uh. státní dráhy koupili tři listky drubé třídy do Vídně, zdá se však, že v Brně vystoupili a po kračovali v jízdě jiným směrem, aby zmátli slidie po sobě orgány Do Dziediez telegrafováno v pátek večer, aby kufr byl zabaven, ale odpověď nedošla. A kdož ví zda v kufru, i kdyby byl zabaven, nalezne se něc důležilého.
Sludničkův Elsneroviczová Vídeň Brno
16 article
Co nového o Adamském? V policejní cele zatčený lopič dva dny hladověl než snědl papriku a v hladovění pokračoval ve vazbě u trestního soudu. Obžda se nedotkl prvý den, včera však zase jedl. Včera byl Adamski předveden k vy šetřujícímu soudci, kde spatřil služku Sludničkovou Lupič byl zřejmě překvapen a po drahnou chvil nemohl ze sebe vypravit slova. Jakmile se uklidnil začal vyprávět podrobnosti, které dosud zalajoval S lěluje se, že učinil obsáhlé doznání, z něhož, ja- kožto částí soudního vyšetřování, dle tiskového zákona nemožno něco sdělit. Při výslechu interve- naje jako tlumočník polské řeči pan Stanislav rylí Towarnicki ze Sassu, hlavní pokladník zemské po- kladny- Množství osob dostavilo se k výslechu včera do bezpečnostního oddělení, aby udaly podrob- nosti o tom, že přišly do styku s E sneroviczovými. Tak zejmna několik obchodníků vyprávělo že u nich domnělí manželé činili nákupy různého domá- cího zařízení. Dle svědectví zřízence firmy Žibři Jeiteles v Celetné ulici zůčastnil se kovpě také spo- lečník chemika Dressler, jejž zřízenec dle před- ložené fotografie s určitostí poznal. Všude hotově platili a zřízencům neušlo, že zákazníci mají napě- chované tobolky. Množství peněz u Elsneroviezovýcl potvrzuje také služka Sludničkova. Nyní se vyslo- vuje domněnka, že peníze ty pocházejí z vyloupené pokladny v Černovcích. Jednoho dne měla Elsner - viczová doma zaplatit malý obnos za přinesené zboží, ale neměla u sebe drobné. Z pokladničky vzala tedy tisícovku, kterou dala služce, aby j šla rozměnit. Ale záhy si to rozmyslela, služkt vrátila, zaplacení slibila později a sama šla de banky v Praze, kde tisícovku rozměnila.
Adamský Stanislav Towarnický Dressler Elsner jít banka Celetná ulice Černovec Praha Žibr Jeitele
17 article
Připravoval se Wasiúski na vylou- pení banky? Zajímavé sdělení učinil včera odpoledne v bez- pečnostním odlělení zástupce jisté banky v Praze Z výpovědi té vysvílá, že Wasiúski-Elsnerovicz (jeit zástupce banky dle fotografie určitě poznal) činii přípravy k vyloupení banky. Wasiňski přišel jednoh dne do banky a měnil tisícovku. Při té přiležitost velmi důkladně prohlížel si zařízení banky a vstoupi dokonce i do bytu vrátného banky, jehož se vy- plával na různé poměry v bance. Vrátnému nebylo to příjemným a odbyl cizince krátce, že nemá č se s ním zaměstnávat. I vrálný dle fotografie poznal že to byl Wasiáski. Výprava d banky byla by ne lupičovi sotva zdalila. Velké bankovní závody jsou po celou noc z věnčl střeženy a mimo to pokladny jsou opalřeny poplašnými elektrickými sigošly takže nejmenší dotek byl by ihned způsobil velký poplach.
Wasiáski Praha jistý banka WasiúskiElsnerovicz
18 article
Jakost zbraně, kterou byl dozorce Koutský zastřelen, Zbraň, kterou dozorca Koulský byl zastřelen Browningova samočinná bambitka, je nejdokonalejší kapesní zbraní obrannou, která v brzku vytlačí re- volvery. Laskavostí puškařské firmy J. Nowolný která moderních zbraní těch téměř tisíc kusů ročně prodá, byla nám bambitka ta znalecky popsána. Principem mechanismu je využitkování zpátečního tlaku plynů při vý třelu k vyhození odstřelené ná- bojnice, k nalažení zámkového ústrojí a k samočin nému nabijení. Celá délka této moderní kapesn zbraně obnáší při ráži 7.65 mm. jen 16 cm., př malém modelu ráže 6.25 mm. pouze 11 cm., takže malý model lze snadno v dlani ukrýti. Ač rozměry této bambitky jsou poměrně malé, má výstřel z ní účinek ohromný. Náboje jsou plněny bezdýmným prachem a střelou s ocelovým pláštikem, Bambitka je tvaru plochého, k nošení velice přihodného, ve- škeré součástky jsou černě oxydovány. Střelba je mnohem přesnější než z obyčejných revolverů; ze- jména s Browningovou bambilkou ráže 7.65 mm. lze až i na 50 kroků na zcela malý předmět stčíleti s velikou přesností. Praklická pojislka uzavírá zbrar proti nahodilému výstřelu. — Je známo, že výstře- lem z Browningovy bambilky usmrcen byl své doby v Rusku úkladně ministr Sipjagin.
Koutská Browningův Rusko mm centimetr
19 article
Projev z řad Poláků, v Praze dlicích. Z »Ogniska Polského v Praze« se nám píše K vůli zamezení nedorozumění a lichých zpráv poměru lupiče Elsnerowicze a jeho domnělé snad manželky ke spolku »Ognisko Polskie« v Praze do volujeme si sděliti: »Eisnerowiczové« přišli neznámi a nezváni nikým dne 24. prosince na zábavu klubu polského; tam seznámili se s několika členy »Ogni- ska Polského« a sami nabídli se navštěvovati naše společenské schůzky. Od té doby »Elsnerowiczová«. doprovázená svou služkou, byla třikráte, vždy v so- botu, v místnostech spolku našeho; ale nikdy ničím neupozorňovala na svou osobu. Posledně přišla dne 21. t. m. ve společnosti svého »manžela«, který objevil se v mis nostech spolku našeho poprvé ani tentokráte licé ti svým chováním nevzbudili žád- ného podezření. Spolek náš jsa hlavním střediskem Poláků, dlících v Praze, jest přístupný rodákům, hledajícím za projezdu Prahou pomoci. Spolek ovšem nemůže kontrolovati osoby, jež jako hosté přicházejí do místností spolkových. Avšak při přijímání členo provádí se příslušná kontrola: kdo se za člena hlásí. musí býti dvěma členy doporučen, aby byl přijat do svazku spolku, »Elsnerowiezové« členy spolku na- šeho nebyli a také neměli jakýchkoli jiných styků z »Ogniskem polským« kromě toho, co již bylo po věděno. — Výbor »Ogniska polského«. Pohřeb zastřeleného dozoree Fr. Koutského bude se konati dnes o 3. hod. odpol. z kaple ně meckého pathologického ústavu v ulici U nemocnice na hoř. Novém městě pražském
Polák Polskie Koutský Praha Francie U nemocnice
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. „K tomuto vtipu bude třeba vrátit s jindy“, pravil božíhodní pisatel výpadu v lido- vém listě svobodomyslném proti nám. „Vtipem nevtipně mínil „výklad našeho vídeňského kore spondenta o tom, co prý při rekonsstrukci kabi- netu bar. Beck české delegaci prohlásil“. Zni pak výklad ten následovně: „Bar. Beck roz- hodně prohlásil, že musí žádati: 1. aby Če- chové, chtějí-li míti dva ministry, dodali také vládě náležitý počet hlasů pro všechny předlohy vládní; 2. aby čeští ministři mohli dáti záruku a jistotu, že za nimi vezdy stojí také poslanei čeští“. Učiněn pak v telefonické zprávě našeho vídeňského korespondenta dne 14. t. m. v čísl 345. Ale až nasane ono „jindy“, kteréhožs orgán pana dra. Kramáře vrátí k dotčenému „vtipu“, bude musit jíti přece jenom hlouběi do současných dějin, vtip není totiž původní zásluhou našeho korespondenta. Učinilť ho mno- hem dříve sám posl. dr. IIerold a to už dne 2. t. m. ve vinohradském „Národním domě“ ve schůzi místní organisace vinohradské. „My po- slanci svobodomyslní měli jsme v novém parla- mentě situaci velmi obtížnou“ vykládal dr. He rold o vzniku Národního klubu. „Byloť vysláno z království českého jenom 14 svobodomyslných poslanců do říšské rady a v kabinetě baron Becka zasedali dva z nich jako ministři. Vláda
Beck Kramář doktor IIerold He národní dům národní klub
21 article
Beokova nemohla opírati svoji existenci o 14 nebo 15 poslanců svobodomyslných, ba an o 25 členů Českého klubu a tim byla posice našeho ministra velice se- slabena.“ Dále vypravoval dr. Herold o sna- hách o „atvoření pevaé organisac poslanecké, která by zjednala opo- ru našim ministrům a aby měli za sebou takový počet poslanců, kteří by jejieh postavení mezi ostatními ministry německými polským upevnili a dodali jim váh a autority“. Poněvadž se snahy tyto neda- řily, a poslanci eítili, že nemohou utvořiti sami o sobě pro české ministry podporu vydatnou — vypravuje dále dr. Herold docela v souhlasu s naším korespondentem — ministři naši dr- Pacák a dr. Fořt přikročili k rozhodnému skut- ku, podali demisi, „poněvadž chtěli uvolniti dráhu k nové formact, chtěli umožnit sjednocení českých poslanců, chtěli dáti na jevo, že jen tací ministři mo- hou v Beckově kabinetě něco pla- titi, kteří mohou se opírati o větši- nu českých poslanců. Nuže slova jiná ale humor týž i pointa, třeba že nám namitne lehký stylista ve „Dnu“, že je-li výklad našeho korespondenta vtipem, vypravování dra. Herolda jest celou — humoreskou. Ale anekdota získáví právě koncisností. Či bude nám snad chtiti vá- žený protivník dovozovati, že rozdíl je v tom.
Beokův Herold doktor Pacák Fořt Beckův
22 article
postup líčený drem. Heroldem že dál se z ii ciativy vedení poslaneckého, kdežto nás kore spondent líčil jej jako požadavek Beckův, v tor že je celý vtip?! Inu, potom by teprve byla věc jinak neveselá k smíchu. Neboť potom by češti poslanci zachraňovali existenci Beckova kabi- netu svou podporou přes vůli Beckovu, anebo bar. Beck dal by si tuto oporu mlěky líbiti. A to by konečně mohl býti výklad, proč jest podporován — „bez zaplacení“... On, šlechot- ník v čele kabinetu, jenom nechtěl míti české ministry v kabinetě bez váhy a podpory, ale chraň bůh, aby byl žádal, anebo dokonce roz- hodně prohlásil, že žádá české hlasy pro vládní předlohy!
Herold Beckův Beck
23 article
— Na voličské schůzi v Železném Brodě posl. dr. Kramář vystoupil jskožto kandidát k nastávajícím zemským volbám a prohlásil, že poslanei čeští nepřistoupí z žádných okolností na podmínk národnostního rozdělení země dodal, že totéž očekává i od českého sociálně- demokratického dělnictva už pro osudné ná sledky, které by rozdělení mělo pro politický hospodářský rozvoj českého národa. V odpovědi své posl. Lisému v prudké debatě, která uči- nila schůzi vůbec bezvýslednou, pravil potom posl. dr. Kramář, že ostatně i o kr aj ském zřízení, bude-li předloženo, přísluš rozhodnutí českému sněmu, resp. jeho české většině. »Bylo by však pro nás naprosto ne- přijatelno, kdyby znamenalo ujařmení českýeh menšin v krajích německých«, dodal p. dr
doktor Kramář Lisý Železný Brod český sněm
24 article
Kramář. Krajské zřízení a národ- nostní rozdělení v Čechách je zá- ležitosť totožná, krajské zřízení jest jenom nevinná etikela na stejně vražednou věc. la zůstává nezměněna. Není k tomu zapolřebí žádných dokumentárních důkazů, a je-li, po- stačí pro dnešek názor, proklamovaný veřejné t. zv. pracovním výborem německých zem. po- slanců ze dne 14. t. m., z něhož vychází n jevo, že výbor tento pokládá skutečně předlohu o krajském zřízení v Čechách, sestavovanou v ministerstvu vnitra přednostou Hlerdtelem, která hotova bude podle ujištění posl. dra Urbana teprve kdesi v dubnu, opravdu z úskutok národnostního rozdělení země. Ostatně se k tomu zná naprosto netajeně i německý lisk. Všichni politikové, a to češtl i němečtl vědí, že krajské zřízení v Čechách za hlavní účel má provésti německý požadavek ná- rodnostního rozdělení a že nejhlavnější zřetel vlády, osnovu krajskou chystající směřuje k tomu, vykonstruovati ve smyslu ně- meckém kraje národnostně co »nejčistší«, k če- muž za podklad slouží jí známý elaborát prof. Rauchberga, stálého dosud čekatele úřadu zems. statistika. Vědí dále, že je ab so- lutně vyloučeno, aby sněmu byl předložena jiná osnova s krajským zřízením, než jaká bude absolutně vyhovovati němezkému požadavku.
Hlerdtel Urban profesor Rauchberg Čechy
25 article
Každá jiná předloha byla by bezúčelná pro obstruktivný odpor Němců. Pravíli tedy dr Kramář, že se domáhá jen smíru poctivého jehož dociliti lze jen na podkladě naprosté rovnoprávnosti a rovnocennost národů, jakožto stěžejné zásady, pro české poslance platné, připomínáme si svých zápast proti zásadám jednojazyčné rovnopráv- nosti a rovnocennosti, která, není tomu dávno. byla směrodatnou v kruzích, pro něž jsou jinak platny dotčené stéžejné zásady. Jednojazyčná »rovnoprávnost« anebo přesnějí podle německého plánu německá jednojazyčnost v uzavřeném územi německém a německo-česká dvojjazyčnost v území českém jest však pro nás stejně ne- přijatelna jako krajské zřízení s ujařmením menšin, jež za nepřijatelné prohlásil v Železném Brodě také posl. dr. Kramář, dodav, že o této předloze rozhodovati bude » česká většina sněmu«. Vzhledem k tomu, že rakousko-uherské vyrov nání rovněž bylo prohlašováno bez splnění po stulátů nepřijatelným pro české poslance, věrné stěžejným svým zásadám, a přece jenom byl českými hlasy přijato, pochodí české voličstvo při nastávajících zemských volbách nejlépe, dá-li si před udělením mandátů výslovně a na čestný závazek osobní slibiti od kandidátů, že nebudou v zemském sněmu nikdy hlasovati pro takovou předlohu, která by měla za výsledek uzákoněn jazykového rozhraní jakožto efektivní hranie k jakýmkoli správním a politickým účelům nýbrž že ji budou všemi prostředky potírati Tedy i takovou předlohu, kter pod záminkou krajského zřízen
Němec doktor Kramář Železný Brod
26 article
Jač utajeně, ve skutečnosti přece jenom obmýšlí národnostní roz- braničení země a to výslednicí, vzniklou při stanovení obvod jednotlivých krajů a k nim prr slušných okres ů — Politické schůze. Folitický spolek pro okree vinohiradský pořádá dne 1. ledna 1908 o 10. hodině dopolední v zimní zahradě Národního domu na Král. Vinohradech (vchod z Korunní třídy) schůzi politi- ckou, k niž mají přístup i zvaní hosté a členové mislních organisaci národní strany svobodomyslné. Promluví pan JUDr. Josef Herold »O české otázcee. — Ve dnech svátečního ruchu novoroč- ního nebudiž ve vlasteneckých společnostech v domácnostech českých zapomínáno na Ústřední Matici školskou, jejíž potřeby rostou den ode dne. Jest uvážiti, že Ústřední Matice školská má nejen vždy nové a nové úkoly, jež ukládá ji péče a starost o zdar a rozkvět českých menšin i ukojení kulturních jich potřeb, nýbrž že vydržování celé řady škol matičních je bře- menem stálým a pravidelným a že značné tyto náklady musí býti hraženy z příjmů běžných.
Král JUDr Josef Herold národní dom organizace národní strana
27 article
Že náklady ty rostou stále a stále, patrno jest z těchto několika čísel: Na měsíčním služném učitelstvu a úřadnictvu matičnímu — vydání toto jest zcela pravidelné a opětující se — vy- placeno bylo na leden 1906 celkem 30.07 K 4 h, na leden 1907 již 31.531 K 74 h, n leden 1908 musilo však býti právě poukázáno 34.833 K 54 h. Toť jen náklad osobní na je- diný měsíc. A což kdyby se uvésti měla výše nákladů věcných; nájemné ze škol a opatroven, daně, učebné pomůcky, školní potřeby, opravy školních budov, subvence různým školám opatrovnám a t. d., k jakým teprve závratným sumám bychom dospěli. Musí proto Ústřední Matice školská, nemá-li býti ochromena jej činnost, dovolávati se pomoci českého národa, aby jí pravidelnými a neumenšenými příspěvky pomohl nalézti úhradu pro tato běžná vydání. Nastávající chvíle novoroční jsou dobou k tomu velmi vhodnou, i budiž proto heslem českých společností: Budiž konec starého a po- čátek roku nového oslaven sbír- kou na Ústřední Matici školskou. — Z Národní rady české. Porada I. oddílu finančního odboru koná se dnes v neděli v 10 hodin dopoledne v zasedací síní Národní rady české (Vodičkova ul. č. 20.). — Schůze ústředního výboru Národní rady české, v niž jsou na pořadu jednacím kromě zprávy presidi- ální referáty o dalších přípravných pracích k svolání valného sboru i zprávy z presidiální k - mise a jednotlivých odborů pracovních, konati se bude zejtra v pondělí, dne 30. prosinee
Vodičkův ulice národní rada český národní rada
28 article
— Před Novým rokem posílá se bezpočetně blahopřání přes to, že jsou zaváděny novoroční omluvenky Ú. M. Š. a obecních ústavů chudin- ských. Doporučuje se tudíž české společnosti co nejlépe vedle používání pohlednic národních institucí, opatřovati blahopřání ná- rodním kolkem českým, jakožto jednot- nou značkou všenárodní, jejíž výtěžek jest určen ku podpoře všech nejdůležitějších institucí n obranu českých menšin i ostatním nejzávažněj- ším účelům celonárodním. Toto používání jed- notného národního kolku českého doporučuje se zejména také místo kupování bezcenných a ne- českými firmami vyrobených nebo vydaných pohlednic, jichž kupování jest přímo mrháním národního jmění, a to jak u příležitosti blaho- přání novoročních, tak i při podobných příleži- tostech jiných. Národní kolek všech druhů vy- daných lze koupiti v jednollivých prodejnách jeho, jichž jest v Praze samé v různých částec města více než 100, jakož jsou zřizovány pří- slušnými odbory Národní rady české při samo- správných korporaeích také na českém venkově. — Půl stoleti vážné národní práce — ano, vážné práce, ač jde o tisk humoristický, o je- hož zakončení 50. ročníku chceme se zmíniti.
M Š Praha
29 article
Vilímkovy „Humoristické Listy“ počaly vycházeti hned v prvních letech našeho politi- ckého obrození a od té doby po celé půl století sloužily naší národní věcí tak, jak sžíravou sa- tyrou a lehkým humorem sloužiti možno. Budily národní sebevědomí, mrskaly bičem satyry od- rodilectví a vlažnost, vybízely ku plodné práei národní a t. d., podporujíce všechny kulturní snahy mužů, již ve kterémkoliv oboru pracovali o povznesení našeho národa, a při tom snažily se nezdolným humorem obveselovati a k novým bojům vzpružovati mysl českého lidu i v dobách nejtrudnějších. Starší čtenáři novin pamatují se, kterak každičké číslo „Humorů“ bývalo hotovou literární i politickou událostí. Ať nepřátelé naši dopustili se na nás nějaké nové křivdy, nebo stala se v národní naši společnosti nějaká ne- plecha, už byly zde „Humory“, aby provinilc po zásluze ztrestaly. Však za to také měly vedle nesčetných přátel v českém lidu hojně nepřátel mezi jeho protivníky a zejména v dobách perse- kucí sypaly se na ně tisícové tresty a redaktor jejich přečasto — jednou docela na celý rok — stěhoval se do trestnice pod novoměstskou věží.
Vilímkův Budil Humorů
30 article
Ale ani tresty peněžní nepřipravily starého Vi- límka o jeho humor, ani železná pouta neochro- mila ruku jeho! Vyšel z vězení a neohroženě pracoval zase dále svým způsobem na národní roli. A pracoval tak plných 49 let, až teprve loni, kdy všichni novinářští soudruhové, kteří spolu s ním stáli u kolébky „Humorů“, dávno již ode- šli na trvalý nebo věčný odpočinek, odhodlal se i on list svůj svěřiti rukám mladším, aby ho tyto přivedly na výši moderního humoristického listu s použitím všech vymožeností dnešního umění polygrafického. Známý český nakladatel Jos. R. Vilímek ml. ujal se po otei svém „Humorů“ a můžeme plným právem říci, že s pomocí oblíbeného spisovatele a žurnalisty. red. Jana Klecandy, jakož i celé řady na- šich nejlepších malířů, udělal z nich v letošním jubilejním roce časopis, jenž směle možno za- řaditi mezi nejlepší humoristické listy. „Humo- ristické Listy“ Vilímkovy, jež právě na- stupují novou pouť po vlastech českých i do ciziny, tak jak se dnes jevi s přebohatým svým obsahem textovým i s četnými nádhernými obra- zy, jsou listem, jejž možno vřele doporučiti všem českým rodinám i spolkovým a veřejným místnostem, zejména tam, kde ještě na úkor naší domácí tvorby rozlahují se časopisy eizá- cké, přečasto nám nepřátelské a české čtenáře za jejich peníze urážející. Přejeme Humorům v druhém půlstoletí hojně zdaru.
Humorů Jos R Vilímek Klecanda Vilímkův Huma