ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 357e3160-712a-11dc-b2f3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 52 celkem · entity: person 57, place 49, work 13, org 34
1 masthead
26. června 1904.
2 masthead
Příloha „Národních Listu
3 masthead
k čislu
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Tři jiní. = Max Liebermann se na výstavách praž ských tuším dosud neobjevil. Nepamatuji se, že bych se byl s ním zde kdy setkal, a stalo-lise tak přece, byl to nejspíše jen některý menš odpadek, který sem náhodou byl zavát. Jinak ovšem toto jméno a co kryje není mnohým ne- známo, a ti jistě litují, že tento náčelník berlín- ské secese neukázal v Praze žádný z oněch velkých a nad pomýšlení prostých děl, jež po- máhala v Němeích raziti cestu pleinairu a impresionismu. Pětatřicet jeho listů ve výstavě
Liebermann Praha
6 article
»Manesa« má býti zatímní náhradou. Tu si al vzpomínám, že tento neobyčejně bystrý, daleko víe intelektuálný nežli temperamentní, nepo- měrně uvážlivější nežli impulsivní, vysoce logi- eký a neodvratně vytrvalý umělec, bývá také poctíván titulem realisty, nebo ještě časlěji na- turalisty a že vlastně toto střídání a mísení přívlastků a titulů v uměleckém žargonu až s nemilou zřetelností prozrazuje vrátkost, ne- jasnost a neustálenost těchto pojmů. Prostředky uměleckého zobrazování, způsob nazírání, obsah nebo látkový výbor, osobní nota a karakter, vše to, přece zároveň vždy v každém výtvoru obsažené, chtějí jediným jen z oněch slov ozna čiti a etiketovati. Ale pleinair může býti impre- sionistní anebo ne, realistním může býti umělec ideálných vznětů a cílů, a co je dnes natura- listní, není zajisté totéž, co jsme jim zvsli před půl stoletím. Víc z pohodlí a k vůli stručnost užíváme oněch přivlastků a měli bychom s býti, píšící i čtoucí, mluvící i slyšící, vědomi, že se nehodí ani k předzdívkám ani k úplnému vyčerpání podstaty a jakosti díla. Jsou to běžné mince, které jenom na počátku svého oběhu mají nějaké určité ražení, potom se dost brzy k nepoznání otřou a jenom k rychlému pla- cení slouží. Je-li realismus uměním pravdovým, pak věru nevím, které by z jeho domény mělo být vůbec vyloučeno. Za pravdou umění šel Giotto zrovna tak jako Menzel a Ch.
Giotto Menzel
7 article
Ruben se cítil realistou oproti Reinerovi, Mánes oproti Rubenovi. A na kolik se naturalism týče? Není-liž na konec Rops větším naturalistou nežli Liebermann, když jemu, nebo Toulouse-Lautre- covi nikdy naturalia non sunt turpia ? A nejsou při tom od sebe rozděleni pravými propastmi? Všechen umělecký názor vychází od dojmů pří rodních a každé umělecké dilo má za nejvnitř- nější úkol a eil působit přírodním dojmem, n sie v jeho materiálné substanci, ale v evokaci iluse. V. Hynais stejně jako M. Liebermann. Každý ovšem kráčí jinou cestou do tohoto všem společného Říma. Jeden po cestě nejzevrubnější subtilnosti, druhý účelnou redukcí, obmyslným výběrem a vynecháváním. Liebermannovy kresby a lepty, list za listem, jsou jen neustálou řadou vyjadřující tento jeho princip eliminace až do obnažení jádra zjevů. V jeho leptech je prove- dena negace anekdoty se vší konsekvencí až do krajnosti. Nikde »se nic neděje«; všechino je nom jest. Uprka, jakkoli si v tom stejně vede, neobejde se přece vždycky beze všech dějových zikmitů mezi svými děvčaty a hochy, ovšem ale nikdy na úkor nebo odlehčení umělecké ma- lebnosti. Liebermannovi je svět jen souborem určitých jevů, z nichž každý v sobě nese umě- lecký problem: jak lidé stojí a pracují, jak se jeví ve vzduchu a světle, jak působí rozloha a hloubka prostoru a v jakém optickém a hmot- něm poměru k němu jsou živé a mrtvé věci. O tom všem jeho malba a kresba, jedině svými graficko-barevnými prostředky, hovoři. To jest je- jich obsah i řeč. Potom ještě jedna finesa, umě- lecká potence a vytříbenost: momentní stav ži- vého pohybu. Ne posa člověka, kterou tělo jeho má při kroku, nýbrž črtou vyjádřený chod kráčejícího, sunutí těla v před, postižené okem i myslí ve výmluvné jakosti vybraného mžiku.
Ruben Reiner Mánes Liebermann V Hynais M Liebermann Liebermannův Uprka Toulouse Lautre Řím
8 article
Pravdou je při tom arci, že Lieberman- novo umění právě pro tyto své cíle nese se objektivismem, který je prost tepla, vřelosti a srdečnosti. Umělec sám je podoben obdivuhod- nému stroji postřehovacímu a rozeznávajícímu a neomylně graficky či barevně vystihujícímua v tom je nejspíše potence rasy, z níž pochází. Umělecký rozum vede u něho nejen hlavní, sic by se cit aspoň podružně musil ozvat, nýbrž jediné slovo. Burlinská střízlivost a semit- ská bystrost si podaly u M. Liebermanna ruce k společné pouti životem. S tohoto stanoviska a hlediska když vy- jdele, naleznete na vystavených listech kusy vysoké dokonalosti v těchto vískách v písku nebo za vlnami jesepů se vynořujících, v těchto pasačkách, oveích, kozách a prasnicích, v těchto zahradních pivnicích a koupajících se klucích, v těchto ženách a chudácích. Není v nich nie jásavého, ale také ne nic tížícího; je v nich jen neodvratný a neodčinitelný chod života přírodě a v lidech, vyjádřený soustavou velm spoře, s úžasnou však jistotou a určitosti ra- pidně vedených čar a nahozených feček, které zároveň vyvolávají životnou illusi formy, po- hybu a světla, tři to prvků, jimiž v umění kre sebném promlouvá život ve svém optickém pro- jevu a sdělování.
Lieberman M Liebermann
9 article
Zde hned dlužno přidružiti k Lieberman- novi Ch. Storma van's Gravesande. Co zajímá prvního na zemi a lidech, to zpytuje, nalezá a silné vyjadřuje druhý na pobřeží a moři. Jako skvafortista stojí tento Holanďan vysoko nad Němcem. Technické prostředky leptu se u něho nikterak netlačí do koutka. Liebermann vždycky po výtce kreslí a případně bylo o něm řečeno, že kresbou maluje. Podává leptané kresbyl Storm tvoří lepty. Jeho jehla má stejně mocnou výmluvnost jako ton černě, různě nanesený na desku v tisku. Liebermann čarou a stínem po- dává zprávu o formě a hybu; Storm je jim zároveň tvoři. Poučení, jež kdysi v mládí od F. Ropse přijal, zachovává podnes: lept jeho je čistý a tisk, vlastní rukou a pečí provedený. sytý, šťavnatý a barvitý, v němž je uložena sá- lavá třesavost slunce nad lagunou i chmury těžkých bouři nad mořem severním, melancholi- cký blyskot vod v přístavu havreském i smutný ledochod kol Rýnokolina. Tyto lepty nejsou proto jen veliké, že jsou rozměrné. Velikost jejich spočívá ve velikosti zrna, jímž umělee svůj kus kraje, a byť by to byla jediná jen va- licí se neb ustupující vlna při břehu nebo molu, objímá. V detailu podává málo, v celku však všechno; spoří sic, ale nelakotí. Tyto vody, tato moře Stormova jsou živé bytosti. Jednou se vrší
Holanďan Němec Liebermann Storm F Rops Stormův
10 article
až k okraji listu, podruhé drží se spodního kraje, ponechávajíce širému nebi plochu k roz- pjetí a pobouření. Mají svůj osobitý karakter v jakosti vody a různé utvořené vlně, houpavé nebo hřímavé, světle pěnivé nebo strašně za- mračené. Storm van's Gravesande, stoje před ním a načrtávaje jednotlivé v mžiku mizící mo- menty jeho odvěčného neklidu, není nepodoben velkému portretistovi, jemuž zevní podoba člo- věka je písmem, v němž čte psychologii jeho nitra. Obojí jest však v těchlo leplech širokých rysů a velkých tonů, do nichž vešlo mnoho mořského majestatu, sloučeno nedílně, proniká se navzájem, v jedné chvíli jedno z druhého vyrůstá, navzájem se rodí.
11 article
Zcela jinak, ano přímo naopak vede si Henry Rivire. Na výstavě jsou jen jeho tři litografo- vané cyky: Vnes de Paris, Féeries des heures a Aspects de la Nature; není tu tedy zastoupen tento odchovanec Monímartru a rytíř z Chat noir ani svými duchaplnými silhuetami, ani vábnými dřevoryty, o nichž před časem M. Ji- ránek ve »Zlaté Praze« nadšeně mluvil. Nic ne- vadi. H. Rivire je zde přece ve své podstatě, opěvovatel Paříže, milovník Bretagne, nadšenec pro půvab zjevů přírodních. Na Francouze neobvykle měkký, ale beze vší sentimentálnosti, řízný a přec graciosní, který nic víc nepodává na svých listech nežli esenci tvarů a barev. Vychází na kořist do města a přírody s hotovou formulí. Naučii se jí od Japonců. Od nich má toto letmé ob- rysováni forem, tuto spoře rozloženou hmolnost po ploše, toto rychlé střídání absolutních hori zontál s rovnými a klikatými věrhikalami, toto nenáhlé přecházení dominujících tonů a náhlé jimi prokmitnuti živějších, nebo spíše jen urči- tějších barev. Zdánlivě nemůže být nic prostšího a jednoduššího nad tyto málem monochromní listy a přece jsou plody velkých rafinovanostía sležitých kombinací, v nichž rapidní momenta- nost přechází v monumentalitu. Pohled na Paříž z Montmartru a ještě mnohem více »S výše věží
Rivire Monímartr H Rivire Francouz Japonec Paříž Bretagne Montmartre vnést jít Paris Aspect jít le Nature zlatý Praga
12 article
Notre-Damu« na Paříž zasněženou, na bílé její moře v šedivých dálkách zmírající, nebo »Tro- cadéro« jsou lyrická opěvání ne malíře, nýbrž zamilovaného, lichotivé a nadšené, něžné a ve- lebící. Na bretagnských pobřežích s pohledem do země nebo na moře nalézá Riviěre víc barvy nežli tvary. Totiž barvitost mlhy, bouře, západů a východů, soumraků a nocí, sněžení a měsíčné noci, duhy a letního deště odpoledního slunce modrého nebe, žlutavých záplav a oranžového plání. V těchto listech zdá se mi býti víc umě- losti a úvahy nežli bezprostřednosti a primární svěžesti. Jsou s to vyvolávati obdiv pro svoje bohaté, krásné a jemně široké harmonie, někdy i pro své krásné silhuetování, vždycky pro ka- rakternost tvarů všech tři říší přírodních, než také vždycky ozve se v nich něco sladce plo- chého a přiliš stejnoměrného. Navzdor tomu však tyto lapidarní transkripce Pohledů, tyto světlo- jasné zpěvy a popěvky, toto sloučení dvou kul- tur uměleckých, naivně východní a rafinovaně západní, staví H. Rivičra v přední řady malířů, kteři pitoreskních komplikaci pohledů do měst a kraje dovedli vytěžiti měkký a nejednou snivý půvab napovídající dekorace.
H Rivičr Notre Dam Paříž západ východ
13 title
Karel B. Mádl.
Mádl
14 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. V Praze, 25. června. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) (Decentralisace úvěru.— Pražská bursa. — Papíry k uložení kapitálu. — Akci rakousko uherské banky a statistika akciového kapitálu tohoto ústavu. — Akcie průmyslové.) Jednou z četných otázek, která se k veřejným úvahám vrací, jest organisace bankovních filiálek, resp. organisace našeho úvěrnictví a touto organisací v nejčastějších případech myslíme jeho decentralisaci. Otázka tato vrací se k nám aktnálně zejmena zase v poslední době, kdy příklady ústavů vídeňských po- vzbuzují úvahy analogické a vyvolávají otázku, zda i u nás je síť peněžnictví přiměřeně rozvětvena. Od- povědí jest všeobecný názor, že v této příčině jsme dosaváde nedostihli plně mety. Ne že by snad byl nedostatek movitého kapilálu k účelům obchodním a průmyslovým, nýbrž proto, že nedostatečné jest místní rozdělení oněch pramenů úvěru. Máme-li n mysli tyto zdroje úvěrnictví, jest třeba, abychomsi odmyslili dosti značný počet filiálek a pobočných míst banky rakousko-uherské, ježto úkoly ústavu cedulo- vého jsou úzce vytčeny a byť i jim banka dotyčná plně činila dosti, s úkolem vlastních ústavů pěstují- cích úvěr movitý, nikterak nejsou totožny. Proto tam kde ústavy tyto veřejně působí i vedle banky rakou- sko uherské, nevidí v ústavu tomto soutěž, nýbrž spíše úvěrní oporu, která jejich postavení činí silnějším.
Praha uherský banka
15 article
Kromě toho dlužno si uvědomiti, že spořitelny vládnoucí tak bohatým kapitálem nejsou s to, aby zcela nahradily oživující činnost ústavů movitý úvěr pěstujících. ježto právě spořitelny ony jsou vázány přísným a mnohdy i zastaralým již regulativem spo- řitelen. Právě ohledně těchto ústavů vytkli jsme již nedostatek, že ani v tomto dosti omezeném prostoru kde by pro svůj kraj působiti mohly, často náležitě činny nejsou, ustupujíce za obchodní zásadu, že svůj kapitál umísťují buďto v cenných papírech nebo v hypotékách. Tím úspory, které okrsek svému ústavu věnuje, okrsku onomu unikají a oblasť finanční ztrácí důležitou sílu nejvlastnější finanční krve, která tímto způsobem jest mu ubírána Trpnost spořitelen v této příčině vzbuzuje pro dotyčný okrsek tím větší nesnáze, ježto z ústavů cizích pak dosti nesnadno jest získati prostředků pro onen kraj přímo. Proto vznikla ona idea z nejvlastnějších potřeb našeho venkova k součinnosti spořitelen se záložnami, aby tomuto stavu věci i velkému nedostatku doby bylo odpomoženo. Záložny cestou směnečného eskontu mají býti na pomoc domácím kruhům průmyslovým a obchodním, za sebou majíce spořitelny, které by jejich eskontní materiál o bonitě jedním podpisem zvýšené přejímaly. Leč nezdá se, že by tato my- šlenka velmi úspěšně hned plnou silou si získávala pole. Bude asi třeba delší doby, aby potřeba své- pomoci se stala ještě více zjevnou. Nová myšlenka bude asi potřebovati nové generace.
16 article
Zřizování nových filiálek jest úkazem decentra- sace úvěruí a vytvořením úvěrních zdrojů na těch místech, která je potřebují — v oné expansí jest ale také vyjádřena mocným významem stále zpět jdoucí myšlenka soutěže a konečně modernisování bankov- ních služeb v tom směru, že jestli dříve bylo po- važováno za vážnost a prestige ústavu, pro ohchod se neexponovat, nýbrž důstojně ho vyčkávat na křesle ředitelském, nynější doba zrodila větší agil- nost a akvisice bankovní stala se právě tak běžná.
17 article
jako jednatelství obchodu jiného. Jestliže pak tímto způsobem se pracuje na novém míště, které se stalu bankovním střediskem, jeho potřeba se vyciťuje, f- liálka racionálně se vede, jestliže se podá pomocná ruka k pěstování takových obchodních a průmyslo- vých oborů, které uvolněním přístupných pramenů úvěrních mohou zkvétati, jest ústav zakotvena stává se slřediskem ve svém kruhu. Takovou sku- tečnost, že v zemi vznikají nové úvěrní zdroje a že soutěž na poli bankovním — dokud není příliš — čilá — anebo příliš ostrá — jest vítati s obzvláštním povděkem, neboť z ní vznikají výhody i výrobě i ob- chodu i všeobecnému styku. Kraje kapitalisticky chudé a tím zanedbané se oživují a bankovní ústavy. které samy sebou přirozeným vývojem věcí z příčiny změn poměrů bankovních a bursovních, z přičiny nové úpravy velkých obchodů finančních a takéz příčiny změn v obchodu emisním, jsou nuceny k no- vým melhodám, nabývají širší podstaty, dalších vztahů a rozsáhlejšího významu.
18 article
Ale nesmí býti zapomenuto, že vytvoření nových filiálek není věcí příliš tak hladkou, aby mohla být podniknuta na pouhou frási, že má býti vyplněna »citelná mezera«. Jest třeba tu prozkoumati, zda vhodný jest terrain, zda jsou tu podmínky ke tvo- ření, prozkoumati sílu kapitálu onoho kraje a jest potře ba také kapitálu a konečně — což jest vlastně věcí nejdůležitější — jest k tomu potřeba také lidí. Na domácím trhu na poli obchodu s papíry ukládácími došlo k pozoruhodným obchodům v 4proe. zástavních listech České hypoteční banky, které jed- nány byly za 100 271 a 100.25. Nemýlíme se asi jestliže příčinu oněch obchodů vídíme především v osobním názoru, že kurs tohoto papíru jest přimě- řeně nízký. Distinkce oné hodnoty — zástavního listu České hypoteční banky — naznačuje kurs do- týčný, málo nad pári se pohybující, za nedrahý. Kromě šproc. zástavních listů byla poptávka také po 5procentních za kursu 103.5). Kromě zá- stavních listů České hypoteční banky docházelo tak k obratům v rentách, avšak obraty tyto jsou čistě nábodné. V obchodu soukromém došlo k větším koupím v papírech Zemské banky království ča- ského, jichž kulantní kurs pod pari nejen mnohým ústavům, nýbrž i četným kapitalistům jest důvodem aby v hodnotě oné uložili svůj kapitál, ježto docilují tak zúročení více než 4procentního a získávají v případě vylosování. Zásoba 41/zprocentních ban- kovních dlužních úpisů České průmyslové banky jest vyčerpána a přijímají se toliko přihlášky na příík emissi.
ský Český hypoteční banka Český průmyslový banka
19 article
Z papírů akciových a bankovních byly v popředí zájmu zejmena akcie Rakousko uherské banky, jichž kurs se pohyboval mezi 1625.— a 1620.—. Jestliže nedocházelo z příčiny rozdílu kursového k obchodům v těchto akciích na pražské burse, můžeme konstato- vati, že české koupě v tomto papíru byly prováděn; na burse vídeňské z té strany, která má za svou po- vinnost, aby ještě zajistila si účasť ku příští valné hromadě. Přepsání akcii jest nutno do 1. července t.r. a tudíž jest také nezbytno, do této doby akcie ony získati. Ve sporu o majetek těchto akcií jest pozoru- hodná statistika finančního ministerstva o majetku rakouských bank v cizině, která konstatuje, že 52.399 akcil Rakouskouherské banky, tudiž plných 35% akciového kapitálu, se nalezá v cizině. Jestliže tudíž se strany německé s velkým bramarbasem v mi- nulé valné hromadě bylo dokazováno, že velký po- měr zastoupených akcií českých není ještě důkazem o poměru akciového majetku, jest podán cenný stati- stický doklad, mnoho-li akciového kapi- tálu vlastně se nalezá v rukou čistě německých. K pravdě podobnému počtu onomu dojdeme, jestliže k 35% akciového kapitálu, který se nalezá v cizině, a tudíž dle stanov bankovních valné hromady se zúčastniti nemůže, připočteme akciový kapitál, nalezající se v rukách českých, dále připo- čteme akciový kapitál maďarský (ovšem neznačný) a akciový kapitál v rukou ještě jiných, a teprve eo zbude, tak velký poměr to ovšem není, jak s enfasí bylo dokazováno, bylo by německé. Vídlme, že také v této statistice Němci se mýlili ve svůj prospěch. Z jiných akcií poznamenati sluší kurs Zajišťovacích, který se znamenal již bez kuponu, 180.—, 199.—- Podolské 160.—, zboží asi za 170.—
Rakousko
20 article
Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 25. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Zcela neočekávaně objevila se v tomto týdnu na trhu effektivním značná čilosť, která byla sou časně spojena se silným stoupáním kursů jednolli- vých hodnot. Po rychle překonané depressi, nastalé následkem klesnutí petrolejových akcií, upevňovalo se smýšleni vůčihledě a pevnost ta rozšířila se dosti rychle na četná odvětví průmyslová. V popředí zájmu byly hodnoty železářské, zejmena pražské železářské, alpinky a Poldiny huti. Příčina lepšího smýšlení leží arciť v první řadě v příznivých zprávách zahraničních o situaci mezinárodního trhu železářského a skutečně byly to také nejprve koupě zahraniční, kteréž probudily trh jaksi z letargie- K tomu přistoupily pak ještě příznivé zprávy o bi- laněních podrobnostech prvního čtvrtletí alpské spo- lečnosti, jež bursu uspokojily, třeba i vykázané plus 150 000 K nesplnilo zcela očekávání bursy, poněvadž by obnos ten, kdyby další rozvoj pokračoval pouze timto tempem, dovoloval pouze zvýšení dividendy asi o 11/2%. Jest však naděje, že trh železářský Rakousku ještě více oživne a sdělení ředitele Ker pelye, který nyní už definitivně nastoupil na místo ředitele Hella, o prvních dvou měsících druhého čtvrtletí očekávání takové do jisté míry opravňuje.
Poldin Ker Hell Vídeň
21 article
Ve příčině pražských železářských akcií, jichž kursy nejvíce stouply, kolovaly nejrůznější odhady divi- dendy. V souvislosti se stoupnutím českých akcií báňských stouply také akcie Rudolfovy huti. Zvýšení kursu alpinek a rýmavsko-muraňských bylo mnohem menší než stoupnutí hodnot šraňkovních a pohybo- valo se mezi 8—10 K. Vzestupný směr přenesl se odtud také na jiné obory trhu effektivního. Zvláště čilejší byl obchods hodnotami mezinárodními, s kreditkami akciemi dráhy státní. Tyto získaly též pro- hlášením uherského ministra obchodu Hieronyma, že Uhry nehodlají vésti illoyalní boj s uherskými panstvími této společnosti. Z průmyslových hodnot byly opět silněji favo- risovány cementové akcie. Zejmena byly kupovány královédvorské cementové, kteréž od delší doby stoupají. Přičinou jest asi příznivý průběh obchodu toholo podniku, který má prý z přistoupení ke kar- telu cementovému zcela zvláštní výhody. Velice silně kolisaly akcie petrolejové. Avisované snížení cen petroleje způsobilo klesnutí kursů akcii petrolejo- vých, jež však záhy pak zase stoupaly. Na trhu peněžním je tou dobou banka rakousko-uherská téměř bez soutěže, poněvadž se sazba soukromého diskontu přiblížila sazbě oficiálně až na malý zlomek. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: 18. června 25. června Rak. korunová renta . .. 99.25 99.30 Rak. zlatá renta . . . . . 118.25 117.95 Uherská zlatá renta . . . . 118.05 117.90 Uherská korunová renta . . 97.15 97.15 127.— Turecké losy . . . . . . 128.—
Rudolfův Hieronymus Uher
22 article
640.— Rak, kreditky . . . . . . 641.25 Banka pro země rakouské Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota . . . . Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . . . . Společnost státní dráhy .. Jižní dráha . . . . . .. Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol.. Rakouská továrna na zbroj . Alpinky Rým, muráňská společnost Pražská železářská společnost Česká báňská společnost. Mostecká uhlářská společnost Wienerberger . . . . . . Schodnica Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . . ..
živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost Český báňský společnost Wienerberger
23 article
Český odbor rady zemědělské pre království česk o zřizování rolnických pekáren družstevních. Odbo- rem vydána tato vyhláška: V poslední době vzmáhá se místy ruch pro zřizování rolnických pekáren druž- stevních a byly již také podobné závody družstevní v království českém zřízeny. Oproti těmto snahám ohražuje se však živnostnictvo, zvláště pekaři, kteři spatřují ve zřizování pekáren rolnických poškozování své živnosti a snaží se proto způsobiti podobným rol- nickým závodům různé nesnáze při zpeněžení pečiva (chleba) zvláště ve městech. Český odbor rady země- dělské, maje na zřeteli zájem zemědělského družstev- nictví a při tom i širší zájem zemědělství vůbec n této otázce, uvážil záležitost tuto a dospěl k tomulo hledisku: Zemědělskému obyvatelstvu nelze odepříti právo, aby sdružováním usnadnilo si odbyt svého obil a to i ve způsobě výroby a prodeje chleba. Ano země- dělské obyvatelstvo jest namnoze v zájmu sebezacho- vání přímo vedeno k tomuto způsobu odbytu obilí. tam kde pekaři domácí obilí resp. mouku z obilí domá- cího zanedbávají, používajíce šmahem mouky uherské
Český odbor rada zemědělský pre království Český odbor rada země
24 article
V případech takových jest zřizování rolnických pe- káren jen nutným aktem sebeochrany a lze zřizování závodů podobných při náležité obchodní a průmyslové prozíravosti zakladatelů jen schvalovati. V oněch pří- padech však, kde pekaři nepodporují sou- těžeuherskémouky, nýbrž spékajímou- ku domácí, nespatřuje český odbor rady zemědělské prospěch zemědělské věci v tom, aby rolnictvo vý- robou pečiva činilo soutěž stavu živnostenskému, ne- boť i vzájemnou dohodou se živností pekařskou může si stav zemědělský zabezpečiti trvalý odbyt českého obilí u živnosti pekařské. V případech takových do- poručuje český odbor rady zemědělské, by v zájmu celkového prospěchu rolnictva a domácí výroby obilní ke zřizování rolnických pekáren zatím se nepřistupo- valo. Tam, kde pekaři zpracují mouku z domácího obilí, může družstevní ruch zemědělský obrátiti se ke zprostředkování prodeje obilí buď do mlýnů anebo pekařům k semletí. Český odbor rady zemědělské oče- kává, že takováto vzájemná dohoda mezi živnostni- ctvem a zemědělstvem přinese oběma stavům větši prospěch než oboustranný boj, z něhož těží zvláště soutěž uherských mlýnů. Rakonsko-uherská banka v prvém pololetí 1904.
Rakonsko Český odbor rada zemědělský oč uherský banka
25 article
Generální rada Rakousko-uherské banky konala včera schůzi, ve které podával gen. tajemník Pranger obšír- nou zprávu o obchodech prvého pololetí. Uvedl přede- vším zprávy všech filiálek bankovních o vyhlídkách sklizňových a konstatoval, přecházeje k výsledkům daného roku, že banka eskomptovala letos směnek více za 158.3 mill. K než loni. Výnos eskomptu stoupi o několik tisíc korun. V poslední době následkem kursů směnečných a siabého smýšlení na peněžním trhu v Lendýně a v Paříži byly učiněny větší nabídky zlata a v posledních čtyřech týdnech bylo dovezeno asi za 71/2 mill. K zlatých prutů. Při velké záloze, která nyní obnáší více než 340 mill. K a vzhledem na velice příznivý stav zahraničního kursu směnečného ne- mohlo se na nějakou změnu míry úrokově pomýšleti. Generální rada usnesla se vypláceti od 1. červenc pololetní dividendu 28 K na akcii. Dále byly vyřízeny ve schůzi generální rady jen běžně záležitosti.
Pranger Lendýn Paříž
26 article
Uhelná doprava labská, jež počátkem června byla ještě značnou (6. června dostaveno v Ústí k Labi 1171 vagonů uhlí), od 10. června, kdy voda labská v Úste klesla pod normál, citelně ochabla a v Ústí obnášela některý den jen okolo 200 vagonů. V posledním týdnu se poměry dopravní ještě dále opadáváním vody zhor- šily. 20. června stálo Labe v Ústí na 20 em pod norm. 23. kleslo na 28 cm a pro 24. oznámila prognosa jen 37 cm pod. nor. Sazby lodní zvyšovány dále, ač napídka lodí byla tak značná, že stále převyšovala poptávku. V posledním lýdnu zaznamenány na burse ústecké tyto sazby za 1000 kg: do Drážďan 170 fen., do Magde- burku 210—295 fen., do Ilamburku 245—345 fen. do Brandenburku 320—370 fen., do Postupími 340 až 390 fen. Sazby pro Magdeburk a Hamburk rozumějí se při 75 cm nad norm. s ustanovením, že zákiadní sazby (210 a 245) zvyšují se za každý ubylý 1 cm splavnosti o 1 fen. za tunu až do ujednané sazby maxi- mální, pro Brandenburk a Postupim zmírněna platnost sazby základní na výšku vody o 50 cm. Ujednání na burse bylo v celku velmi málo, ježto labští konsumenti zásilkami konsignačními uhlím přesyceni nekupovali nových nákladů lodních. V době od 20. do 24. (v 5 dnech) bylo v celku k Labi do Ústi dopraveno 1167 vagonů uhlí.
Ústí Drážďany Magde Magdeburk Hamburk Postupim Labe em centimetr kg Ilamburk 245
27 article
Stoupnutí cam na trhu šelakovém. Píše se nám z Vídně: V poslední době lze pozorovati v kruzích truhlářských a soustružnických agitaci proti „šelako- vému kartelu“. Dle našich informací však v Rakousku kartel šelakový vůbec neexistuje, ale je správno, že ceny šelaku byly v posledních létech vyhnány obrov- sky do výše. O příčinách tohoto stoupnutí cen doví- dáme se následující: Šelak vyrábí se téměř výhradně v Kalkutě. Odtamtud rozváží se do celého světa. Cena závisi tudíž v první řadě od výroční sklizně a pak od rozsahu odbytišť šelaku. V tomto směru nastala v posledních létech značná změna potud, že se šelaku užívá k výrobě ploten grammofonových a k jiným výrobám, jež se přísně tají. Následkem tohoto rozšíře- ného odbytu zmocnila se zboží tohoto divoká speku- lace, kteráž způsobila neobyčejné kolísání cen. Před 4 léty znamenal ještě šelak asi 60 š. na 100 kg., zatím stoupl až na 240 š. a kolísal pak mezi 100 š. a 230 š.
Vídeň Rakousko Kalkuta kg
28 article
Nyní pohybuje se cena šelaku mezi 206 a 210 š. Po- ukazuje se k tomu, že pro nejbližší dobu nelze asi očekávati silnější klesnutí cen, poněvadž zřejmé zá- soby v Londýně, obnášející v dřívějších létech 50 a 60.000 beden, klesly v poslední době až na 2000 beden V Rakousku zabývá se dovozem šelaku jen 5 obchod- níků, z nichž je jeden v Praze, ale ti prý nemají mezi sebou žádných smluv. Z Rovisní jednoty českých hospodářských a vý- dělkových společenstev v král. českém. Jednota usta- vila se již a do výboru jejího zvolení: za předsedu pan JUDr. Bedřich Jahn, místopředsedou pan JUDr Vladimír Fáček, jednatetem Alois Hůlka, pokladníkem pan J. B. Novotný; za členy výboru pp. JUDr. Otbo Gintel, prof. Frant. Fíbinger, doc. JUDr. K. Kadlec, Adolf Valášek a A. Balátě. Revisní jednota zřízena byla za tím účelem, aby podle zákona ze dne 10. června 1903 č. 133 ř. z. vykonávala revisi společenstev, ná- ležejících k Jednotě a aby jim takto uspořila povinnou jinak revisi soudní, která bude pro každé společenstvo zajisté nepoměrně nákladnější a obtížnější. Má-li se však jednotě dostati revisního práva, jest potřebí, aby měla aspoň 50 členů, kteréhožto počtu posavadní při- hlášky dosud nedostoupily. Výbor Jednoty vybízí tedy všecka společenstva, která se posud za členy Jednoty nepřihlásila, aby ve vlastním zájmu svém učinila tak co nejdříve k rukám předsedy pana dra. Bedř. Jahna, advokáta na Král. Vinohradech. Palackého tř. č. 22.
JUDr Jahn Fáček Hůlka Novotná Gintel profesor František docent K Kadlec Valášek Král Palacký Londýn Rakousko Praha
29 article
Plímé spojení Terstu s Mexikem. Ministerstvo obchodu uzavřelo včera definitivně smlouvu se spo- lečností Austro-Americana ve příčině plavebního spo- jení s Mexikem. Dle smlouvy té bude od září 1904 až do listopadu 1905 zajištěno pravidelné měsíční par- níkové spojení mezi Terstem a Mexikem, při čemž bude polovina plavby vykonána s rychlostí 9 námoř- ních mil a druhá polovina s rychlostí 12 námořních mil. Kromě toho hodlá Austro-Americana zříditi spo- jení s Argentinou a převzíti od Lloydu dopravu bra- zilskou. Stoupnutí obilních cen v Berlíně. Na zprávy, že Rusko vyslovilo souhlas s německými minimálními cly, jakož i na nepříznivější posuzování domácích vyhlídek na žně a vzhledem na nepatrné zásoby obilí ve skladištích stouply v Berlíně ceny obilí o 1—2 mk Výkazy dráh. Příjmy státní dráhy ve druhé dekádě červnové obnášely 1,483.112 K (— 56.801 k a příjmy jižní dráhy v téže době 3,006.555 K
Lloyd Terst Mexiko Americana Argentina Berlín Rusko
34 article
(+ 70.310 K). Růzé zprávy. Na včerejší mimořádné valné schů- zi Německé banky bylo usneseno jednohlasně zvýšiti akciový kapitál o 20 millionů, t. j. na 180 mill. marek. Ředitel Koch prohlásil, že banka upustila o sloučení se s Berlínskou bankou, poněvadž se uká- zalo, že jen okamžité převzetí úhrnných aktiv bylo by bývalo prospěšným, kdežto protesty a procesy by se bylo převzetí to zdrželo. Nynější zvýšení akciového kapitálu má se státi na větší zabezpečení deposila akceptů a na možnost čelení i obtížnějším eventuali- tám. Nových prostředků bude použito pro pravidelný běžný obchod. Snížení dividendy následkem zvýšem kapitálu se ředitelství neobává, spíše očekává zvýšení prosperity. — Mimořádná valná schůze Drážďan- ské banky usnesla se jednohlasně na fusi s Něme- ckou bankou společenstevní. Ředitelství ujišťuje, že spojení se Schaaffhausenským spolkem bankovním se ukázalo velice výhodným. Z ústředních jatek pražských. Na Irh dobytčí v pondělí dne 27. července přihlášeno jest 180 kusů hovězího dobytka původu domácího, 700 kusů původu haličského a 15 kusů původu uherského.
Koch Drážďany
37 article
Banky, záložny a spořitelny. Zemská banka království českého v Praze připočítává koncem června a prosince každého roku splatné, avšak nevyzdvižené úroky k ji- stině na vkladní knížku uložené a neni třeba vkladní knížku za účelem připsání úroků zvlášť předklá- dati. Ustanovení zákona, že úroky po tři léta nepožadované promlčením propadají, navzlahuje se k úrokům ze vkladů na knížky. Úroky za prošlé pololetí vpíší se do vkladní knížky, po- čínajíe dnem 16 července t. r., jak- mile bude předložena. Stav rakousko-uherského banku ze dne 23. června t. r. Oběh bankovek 1.551,386.000K (— 10,437.000 K), poklad kovový 1.503,211.000 K (+ 3,403000 K), portef, směn. 248,743.000 K (— 1,420.000 K), lombard 38,997.000 K (— 519.000 K), záloha bankovek prostých daní 349,029.000 K (+ 13,846.000 K) Trhy poněžní- Pražská bursa. V Praze, 25. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Při klidném trhu jednána na dnešní burse květnová a červencová renta za K 99.921/2. Dále podáváno za akcie Živnostenské banky K 249.50, české banky »Union« K 243.50, Pražské úvěrní banky K 567.—, Hospodářské úvěrní banky K 344.—, Rakousko-uher- ské banky 1618.—, Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolíně 315.—, Kralohradeckého úvěrního ústavu 249. 50. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Ofliciální záznamy zněji: Zástavní listy české hyp. banky 59% Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl. „ „ , , , , (v K Mel. úpisy » » » (ve zl. „ . » (v K Žel., Dlužní úpisy České prům. banky 4 12 Zástavní listy mor. hyp. banky 590 Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 40 Želez. úpisy „ Zástavní listy I. mor. spořitelny 41, „ » hal. zem. banky 4 1, Kom. dl. úpisy . . — 400 Železnič. Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 412e „ . Rak. sherské banky 4 0 „ . Dolnorak. byp. ústavu 490 31/2 Kom. dl. úp.
K K Praha Rakousko Kolín K Mel zemský banka uherský banka živnostenský banka český banka úvěrní banka hospodářský úvěrní banka Kralohradecký úvěrní ústav 249 . 50 Český průmyslový . banka Hal 4 1 Železnič
38 article
„ „ 316 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 30% Únorová spol. renta (v pap.) 4 . 2 0 (ve stř.) 4.20 Dubnová , , Květnová „ , (v pap ) 4 % Červencová spol. renta (ve stř.) 40 Rakouská zlatá renta . . . . 49% korunová renta . . 4 % investiční » . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . » Česká zajišťovací banka . . . » Haličská akc. hypoteční banka . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka .. Pražská úvěrní banka . . .. Rakousko-uherská banka . . Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . .. Českomoravská strojírna . .. Daňkova strojírna . . . .. Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní . .. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech » tov. orient. cukrov. Z Vídně, 25. června. (Závěrečné úřadni kursy.) Únorová renta . 99.80. 575.— Ivovskočernovická květnová . . 99.25 spol. st. dr. rak. - uh. 6354.— 99 05 červenc. . . 78 75 jižní dráha .. 99.40 říjnová . štyrsko hr. -köfl. rakouská » zlatá 117 95 severní dráha . 5600.— » kor. 99 30 rak. severozáp. dr. 414.— uherská » zlatá 117 95 pardubická dráha » ko 97.15 polabská dráha 424.— česká sev. dráha rak. invest. renta uher. » , buštěhradská A 4% zást. listy Hyp. 1012. — banky král. č.. pražsko - ducheov. 31/29% zást. 1. Hyp. duchcov.- podmok. ústecko-tepl. dr..
Daňkův Rustonův Poldin doktor Rakousko Zala Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Vídeň Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost Dubnová
39 article
banky král č. . 842.— dunaj. paroplaveb. 4% kom. dluhop. rakouský Lloyd . Zem. banky kr. č. 675.— 4% žel. dl. úpisy turecká labák. rež. 343.— 478.— rak. zbrojovka . Zem. banky kr.č. 329.— státní losy 1854 Rudolfova huť . » 1860 417.— alpská montan. sp. 487.50 po 500 zl. . . rým.-muráň. spol. 350.— Poldina huť . . po 100 zl. státní losy 1864 2115. — praž. želez. sp.. losy úvěrního úst. 1240.— česká montan. sp. 335.— vídeň. l. komun. Daněk . . . . tisské losy . .. západočeská ubl. turecké losy . . severočeská uhl. mostecká uhl. sp. 605.— rak.-uh. banka . rak. úvěrní ústav vídeň, stavební sp. 148.— b. anglo-rakouská Schodnica . . . 776.— vídeňská unionka haličsko-karpatské 1060.— b. pro země rak. peštska vagonka. uh. úvěrní banka devisa německá . 117.37 bank. jednota. pařížská . 95 0 r. úst. pro úv. poz „ curyšská , 95.— Česká průmyslová „ londýnská 239.35 412.— banka . . . dvacetifrank . roln. úvěr. banka 345.— marka papírová . 117.37 česká b. Union. rubl 258.— Živnost. banka . —.— Eskoniní sazby 31/4—33/4 procenta. Po opělném mirném kolísání smýšlení na zprávy z bojiště ochablo. Celkový obchod byl klidný.
Lloyd Rudolfův Daněk Poldin huť úvěrní banka Český průmyslový