1
masthead
26. června 1904.
2
masthead
Příloha „Národních Listu
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Tři jiní.
= Max Liebermann se na výstavách praž
ských tuším dosud neobjevil. Nepamatuji se, že
bych se byl s ním zde kdy setkal, a stalo-lise
tak přece, byl to nejspíše jen některý menš
odpadek, který sem náhodou byl zavát. Jinak
ovšem toto jméno a co kryje není mnohým ne-
známo, a ti jistě litují, že tento náčelník berlín-
ské secese neukázal v Praze žádný z oněch
velkých a nad pomýšlení prostých děl, jež po-
máhala v Němeích raziti cestu pleinairu a
impresionismu. Pětatřicet jeho listů ve výstavě
Liebermann
Praha
6
article
»Manesa« má býti zatímní náhradou. Tu si al
vzpomínám, že tento neobyčejně bystrý, daleko
víe intelektuálný nežli temperamentní, nepo-
měrně uvážlivější nežli impulsivní, vysoce logi-
eký a neodvratně vytrvalý umělec, bývá také
poctíván titulem realisty, nebo ještě časlěji na-
turalisty a že vlastně toto střídání a mísení
přívlastků a titulů v uměleckém žargonu až
s nemilou zřetelností prozrazuje vrátkost, ne-
jasnost a neustálenost těchto pojmů. Prostředky
uměleckého zobrazování, způsob nazírání, obsah
nebo látkový výbor, osobní nota a karakter, vše
to, přece zároveň vždy v každém výtvoru
obsažené, chtějí jediným jen z oněch slov ozna
čiti a etiketovati. Ale pleinair může býti impre-
sionistní anebo ne, realistním může býti umělec
ideálných vznětů a cílů, a co je dnes natura-
listní, není zajisté totéž, co jsme jim zvsli před
půl stoletím. Víc z pohodlí a k vůli stručnost
užíváme oněch přivlastků a měli bychom s
býti, píšící i čtoucí, mluvící i slyšící, vědomi,
že se nehodí ani k předzdívkám ani k úplnému
vyčerpání podstaty a jakosti díla. Jsou to běžné
mince, které jenom na počátku svého oběhu
mají nějaké určité ražení, potom se dost brzy
k nepoznání otřou a jenom k rychlému pla-
cení slouží. Je-li realismus uměním pravdovým,
pak věru nevím, které by z jeho domény
mělo být vůbec vyloučeno. Za pravdou
umění šel Giotto zrovna tak jako Menzel a Ch.
Giotto
Menzel
7
article
Ruben se cítil realistou oproti Reinerovi, Mánes
oproti Rubenovi. A na kolik se naturalism týče?
Není-liž na konec Rops větším naturalistou nežli
Liebermann, když jemu, nebo Toulouse-Lautre-
covi nikdy naturalia non sunt turpia ? A nejsou
při tom od sebe rozděleni pravými propastmi?
Všechen umělecký názor vychází od dojmů pří
rodních a každé umělecké dilo má za nejvnitř-
nější úkol a eil působit přírodním dojmem, n
sie v jeho materiálné substanci, ale v evokaci
iluse. V. Hynais stejně jako M. Liebermann.
Každý ovšem kráčí jinou cestou do tohoto všem
společného Říma. Jeden po cestě nejzevrubnější
subtilnosti, druhý účelnou redukcí, obmyslným
výběrem a vynecháváním. Liebermannovy kresby
a lepty, list za listem, jsou jen neustálou řadou
vyjadřující tento jeho princip eliminace až do
obnažení jádra zjevů. V jeho leptech je prove-
dena negace anekdoty se vší konsekvencí až do
krajnosti. Nikde »se nic neděje«; všechino je
nom jest. Uprka, jakkoli si v tom stejně vede,
neobejde se přece vždycky beze všech dějových
zikmitů mezi svými děvčaty a hochy, ovšem
ale nikdy na úkor nebo odlehčení umělecké ma-
lebnosti. Liebermannovi je svět jen souborem
určitých jevů, z nichž každý v sobě nese umě-
lecký problem: jak lidé stojí a pracují, jak se
jeví ve vzduchu a světle, jak působí rozloha a
hloubka prostoru a v jakém optickém a hmot-
něm poměru k němu jsou živé a mrtvé věci.
O tom všem jeho malba a kresba, jedině svými
graficko-barevnými prostředky, hovoři. To jest je-
jich obsah i řeč. Potom ještě jedna finesa, umě-
lecká potence a vytříbenost: momentní stav ži-
vého pohybu. Ne posa člověka, kterou tělo jeho
má při kroku, nýbrž črtou vyjádřený chod
kráčejícího, sunutí těla v před, postižené okem
i myslí ve výmluvné jakosti vybraného mžiku.
Ruben
Reiner
Mánes
Liebermann
V Hynais
M Liebermann
Liebermannův
Uprka
Toulouse
Lautre
Řím
8
article
Pravdou je při tom arci, že Lieberman-
novo umění právě pro tyto své cíle nese se
objektivismem, který je prost tepla, vřelosti a
srdečnosti. Umělec sám je podoben obdivuhod-
nému stroji postřehovacímu a rozeznávajícímu
a neomylně graficky či barevně vystihujícímua
v tom je nejspíše potence rasy, z níž pochází.
Umělecký rozum vede u něho nejen hlavní,
sic by se cit aspoň podružně musil ozvat,
nýbrž jediné slovo. Burlinská střízlivost a semit-
ská bystrost si podaly u M. Liebermanna ruce k
společné pouti životem.
S tohoto stanoviska a hlediska když vy-
jdele, naleznete na vystavených listech kusy
vysoké dokonalosti v těchto vískách v písku
nebo za vlnami jesepů se vynořujících, v těchto
pasačkách, oveích, kozách a prasnicích, v těchto
zahradních pivnicích a koupajících se klucích,
v těchto ženách a chudácích. Není v nich nie
jásavého, ale také ne nic tížícího; je v nich
jen neodvratný a neodčinitelný chod života
přírodě a v lidech, vyjádřený soustavou velm
spoře, s úžasnou však jistotou a určitosti ra-
pidně vedených čar a nahozených feček, které
zároveň vyvolávají životnou illusi formy, po-
hybu a světla, tři to prvků, jimiž v umění kre
sebném promlouvá život ve svém optickém pro-
jevu a sdělování.
Lieberman
M Liebermann
9
article
Zde hned dlužno přidružiti k Lieberman-
novi Ch. Storma van's Gravesande. Co zajímá
prvního na zemi a lidech, to zpytuje, nalezá a
silné vyjadřuje druhý na pobřeží a moři. Jako
skvafortista stojí tento Holanďan vysoko nad
Němcem. Technické prostředky leptu se u něho
nikterak netlačí do koutka. Liebermann vždycky
po výtce kreslí a případně bylo o něm řečeno,
že kresbou maluje. Podává leptané kresbyl
Storm tvoří lepty. Jeho jehla má stejně mocnou
výmluvnost jako ton černě, různě nanesený na
desku v tisku. Liebermann čarou a stínem po-
dává zprávu o formě a hybu; Storm je jim
zároveň tvoři. Poučení, jež kdysi v mládí od
F. Ropse přijal, zachovává podnes: lept jeho
je čistý a tisk, vlastní rukou a pečí provedený.
sytý, šťavnatý a barvitý, v němž je uložena sá-
lavá třesavost slunce nad lagunou i chmury
těžkých bouři nad mořem severním, melancholi-
cký blyskot vod v přístavu havreském i smutný
ledochod kol Rýnokolina. Tyto lepty nejsou
proto jen veliké, že jsou rozměrné. Velikost
jejich spočívá ve velikosti zrna, jímž umělee
svůj kus kraje, a byť by to byla jediná jen va-
licí se neb ustupující vlna při břehu nebo molu,
objímá. V detailu podává málo, v celku však
všechno; spoří sic, ale nelakotí. Tyto vody, tato
moře Stormova jsou živé bytosti. Jednou se vrší
Holanďan
Němec
Liebermann
Storm
F Rops
Stormův
10
article
až k okraji listu, podruhé drží se spodního
kraje, ponechávajíce širému nebi plochu k roz-
pjetí a pobouření. Mají svůj osobitý karakter v
jakosti vody a různé utvořené vlně, houpavé
nebo hřímavé, světle pěnivé nebo strašně za-
mračené. Storm van's Gravesande, stoje před
ním a načrtávaje jednotlivé v mžiku mizící mo-
menty jeho odvěčného neklidu, není nepodoben
velkému portretistovi, jemuž zevní podoba člo-
věka je písmem, v němž čte psychologii jeho
nitra. Obojí jest však v těchlo leplech širokých
rysů a velkých tonů, do nichž vešlo mnoho
mořského majestatu, sloučeno nedílně, proniká
se navzájem, v jedné chvíli jedno z druhého
vyrůstá, navzájem se rodí.
11
article
Zcela jinak, ano přímo naopak vede si Henry
Rivire. Na výstavě jsou jen jeho tři litografo-
vané cyky: Vnes de Paris, Féeries des heures
a Aspects de la Nature; není tu tedy zastoupen
tento odchovanec Monímartru a rytíř z Chat
noir ani svými duchaplnými silhuetami, ani
vábnými dřevoryty, o nichž před časem M. Ji-
ránek ve »Zlaté Praze« nadšeně mluvil. Nic ne-
vadi. H. Rivire je zde přece ve své podstatě,
opěvovatel Paříže, milovník Bretagne, nadšenec pro
půvab zjevů přírodních. Na Francouze neobvykle
měkký, ale beze vší sentimentálnosti, řízný a přec
graciosní, který nic víc nepodává na svých listech
nežli esenci tvarů a barev. Vychází na kořist
do města a přírody s hotovou formulí. Naučii
se jí od Japonců. Od nich má toto letmé ob-
rysováni forem, tuto spoře rozloženou hmolnost
po ploše, toto rychlé střídání absolutních hori
zontál s rovnými a klikatými věrhikalami, toto
nenáhlé přecházení dominujících tonů a náhlé
jimi prokmitnuti živějších, nebo spíše jen urči-
tějších barev. Zdánlivě nemůže být nic prostšího
a jednoduššího nad tyto málem monochromní
listy a přece jsou plody velkých rafinovanostía
sležitých kombinací, v nichž rapidní momenta-
nost přechází v monumentalitu. Pohled na Paříž
z Montmartru a ještě mnohem více »S výše věží
Rivire
Monímartr
H Rivire
Francouz
Japonec
Paříž
Bretagne
Montmartre
vnést jít Paris
Aspect jít le Nature
zlatý Praga
12
article
Notre-Damu« na Paříž zasněženou, na bílé její
moře v šedivých dálkách zmírající, nebo »Tro-
cadéro« jsou lyrická opěvání ne malíře, nýbrž
zamilovaného, lichotivé a nadšené, něžné a ve-
lebící. Na bretagnských pobřežích s pohledem
do země nebo na moře nalézá Riviěre víc barvy
nežli tvary. Totiž barvitost mlhy, bouře, západů
a východů, soumraků a nocí, sněžení a měsíčné
noci, duhy a letního deště odpoledního slunce
modrého nebe, žlutavých záplav a oranžového
plání. V těchto listech zdá se mi býti víc umě-
losti a úvahy nežli bezprostřednosti a primární
svěžesti. Jsou s to vyvolávati obdiv pro svoje
bohaté, krásné a jemně široké harmonie, někdy
i pro své krásné silhuetování, vždycky pro ka-
rakternost tvarů všech tři říší přírodních, než
také vždycky ozve se v nich něco sladce plo-
chého a přiliš stejnoměrného. Navzdor tomu však
tyto lapidarní transkripce Pohledů, tyto světlo-
jasné zpěvy a popěvky, toto sloučení dvou kul-
tur uměleckých, naivně východní a rafinovaně
západní, staví H. Rivičra v přední řady malířů,
kteři pitoreskních komplikaci pohledů do měst
a kraje dovedli vytěžiti měkký a nejednou snivý
půvab napovídající dekorace.
H Rivičr
Notre
Dam
Paříž
západ
východ
13
title
Karel B. Mádl.
Mádl
14
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 25. června.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Decentralisace úvěru.— Pražská bursa.
— Papíry k uložení kapitálu. — Akci
rakousko uherské banky a statistika
akciového kapitálu tohoto ústavu. —
Akcie průmyslové.)
Jednou z četných otázek, která se k veřejným
úvahám vrací, jest organisace bankovních filiálek,
resp. organisace našeho úvěrnictví a touto organisací
v nejčastějších případech myslíme jeho decentralisaci.
Otázka tato vrací se k nám aktnálně zejmena zase
v poslední době, kdy příklady ústavů vídeňských po-
vzbuzují úvahy analogické a vyvolávají otázku, zda
i u nás je síť peněžnictví přiměřeně rozvětvena. Od-
povědí jest všeobecný názor, že v této příčině jsme
dosaváde nedostihli plně mety. Ne že by snad byl
nedostatek movitého kapilálu k účelům obchodním
a průmyslovým, nýbrž proto, že nedostatečné jest
místní rozdělení oněch pramenů úvěru. Máme-li n
mysli tyto zdroje úvěrnictví, jest třeba, abychomsi
odmyslili dosti značný počet filiálek a pobočných míst
banky rakousko-uherské, ježto úkoly ústavu cedulo-
vého jsou úzce vytčeny a byť i jim banka dotyčná
plně činila dosti, s úkolem vlastních ústavů pěstují-
cích úvěr movitý, nikterak nejsou totožny. Proto tam
kde ústavy tyto veřejně působí i vedle banky rakou-
sko uherské, nevidí v ústavu tomto soutěž, nýbrž spíše
úvěrní oporu, která jejich postavení činí silnějším.
Praha
uherský banka
15
article
Kromě toho dlužno si uvědomiti, že spořitelny
vládnoucí tak bohatým kapitálem nejsou s to, aby
zcela nahradily oživující činnost ústavů movitý úvěr
pěstujících. ježto právě spořitelny ony jsou vázány
přísným a mnohdy i zastaralým již regulativem spo-
řitelen. Právě ohledně těchto ústavů vytkli jsme již
nedostatek, že ani v tomto dosti omezeném prostoru
kde by pro svůj kraj působiti mohly, často náležitě
činny nejsou, ustupujíce za obchodní zásadu, že
svůj kapitál umísťují buďto v cenných papírech nebo
v hypotékách. Tím úspory, které okrsek svému ústavu
věnuje, okrsku onomu unikají a oblasť finanční
ztrácí důležitou sílu nejvlastnější finanční krve, která
tímto způsobem jest mu ubírána Trpnost spořitelen
v této příčině vzbuzuje pro dotyčný okrsek tím větší
nesnáze, ježto z ústavů cizích pak dosti nesnadno
jest získati prostředků pro onen kraj přímo. Proto
vznikla ona idea z nejvlastnějších potřeb našeho
venkova k součinnosti spořitelen se záložnami, aby
tomuto stavu věci i velkému nedostatku doby bylo
odpomoženo. Záložny cestou směnečného eskontu
mají býti na pomoc domácím kruhům průmyslovým
a obchodním, za sebou majíce spořitelny, které by
jejich eskontní materiál o bonitě jedním podpisem
zvýšené přejímaly. Leč nezdá se, že by tato my-
šlenka velmi úspěšně hned plnou silou si získávala
pole. Bude asi třeba delší doby, aby potřeba své-
pomoci se stala ještě více zjevnou. Nová myšlenka
bude asi potřebovati nové generace.
16
article
Zřizování nových filiálek jest úkazem decentra-
sace úvěruí a vytvořením úvěrních zdrojů na těch
místech, která je potřebují — v oné expansí jest ale
také vyjádřena mocným významem stále zpět jdoucí
myšlenka soutěže a konečně modernisování bankov-
ních služeb v tom směru, že jestli dříve bylo po-
važováno za vážnost a prestige ústavu, pro ohchod
se neexponovat, nýbrž důstojně ho vyčkávat na
křesle ředitelském, nynější doba zrodila větší agil-
nost a akvisice bankovní stala se právě tak běžná.
17
article
jako jednatelství obchodu jiného. Jestliže pak tímto
způsobem se pracuje na novém míště, které se stalu
bankovním střediskem, jeho potřeba se vyciťuje, f-
liálka racionálně se vede, jestliže se podá pomocná
ruka k pěstování takových obchodních a průmyslo-
vých oborů, které uvolněním přístupných pramenů
úvěrních mohou zkvétati, jest ústav zakotvena
stává se slřediskem ve svém kruhu. Takovou sku-
tečnost, že v zemi vznikají nové úvěrní zdroje a že
soutěž na poli bankovním — dokud není příliš —
čilá — anebo příliš ostrá — jest vítati s obzvláštním
povděkem, neboť z ní vznikají výhody i výrobě i ob-
chodu i všeobecnému styku. Kraje kapitalisticky
chudé a tím zanedbané se oživují a bankovní ústavy.
které samy sebou přirozeným vývojem věcí z příčiny
změn poměrů bankovních a bursovních, z přičiny
nové úpravy velkých obchodů finančních a takéz
příčiny změn v obchodu emisním, jsou nuceny k no-
vým melhodám, nabývají širší podstaty, dalších
vztahů a rozsáhlejšího významu.
18
article
Ale nesmí býti zapomenuto, že vytvoření nových
filiálek není věcí příliš tak hladkou, aby mohla být
podniknuta na pouhou frási, že má býti vyplněna
»citelná mezera«. Jest třeba tu prozkoumati, zda
vhodný jest terrain, zda jsou tu podmínky ke tvo-
ření, prozkoumati sílu kapitálu onoho kraje a jest
potře ba také kapitálu a konečně — což jest vlastně
věcí nejdůležitější — jest k tomu potřeba také lidí.
Na domácím trhu na poli obchodu s papíry
ukládácími došlo k pozoruhodným obchodům v 4proe.
zástavních listech České hypoteční banky, které jed-
nány byly za 100 271 a 100.25. Nemýlíme se asi
jestliže příčinu oněch obchodů vídíme především
v osobním názoru, že kurs tohoto papíru jest přimě-
řeně nízký. Distinkce oné hodnoty — zástavního
listu České hypoteční banky — naznačuje kurs do-
týčný, málo nad pári se pohybující, za nedrahý.
Kromě šproc. zástavních listů byla poptávka
také po 5procentních za kursu 103.5). Kromě zá-
stavních listů České hypoteční banky docházelo tak
k obratům v rentách, avšak obraty tyto jsou čistě
nábodné. V obchodu soukromém došlo k větším
koupím v papírech Zemské banky království ča-
ského, jichž kulantní kurs pod pari nejen mnohým
ústavům, nýbrž i četným kapitalistům jest důvodem
aby v hodnotě oné uložili svůj kapitál, ježto docilují
tak zúročení více než 4procentního a získávají
v případě vylosování. Zásoba 41/zprocentních ban-
kovních dlužních úpisů České průmyslové banky
jest vyčerpána a přijímají se toliko přihlášky na příík
emissi.
ský
Český hypoteční banka
Český průmyslový banka
19
article
Z papírů akciových a bankovních byly v popředí
zájmu zejmena akcie Rakousko uherské banky, jichž
kurs se pohyboval mezi 1625.— a 1620.—. Jestliže
nedocházelo z příčiny rozdílu kursového k obchodům
v těchto akciích na pražské burse, můžeme konstato-
vati, že české koupě v tomto papíru byly prováděn;
na burse vídeňské z té strany, která má za svou po-
vinnost, aby ještě zajistila si účasť ku příští valné
hromadě. Přepsání akcii jest nutno do 1. července t.r.
a tudíž jest také nezbytno, do této doby akcie ony
získati. Ve sporu o majetek těchto akcií jest pozoru-
hodná statistika finančního ministerstva o majetku
rakouských bank v cizině, která konstatuje, že 52.399
akcil Rakouskouherské banky, tudiž plných
35% akciového kapitálu, se nalezá v cizině. Jestliže
tudíž se strany německé s velkým bramarbasem v mi-
nulé valné hromadě bylo dokazováno, že velký po-
měr zastoupených akcií českých není ještě důkazem
o poměru akciového majetku, jest podán cenný stati-
stický doklad, mnoho-li akciového kapi-
tálu vlastně se nalezá v rukou čistě
německých. K pravdě podobnému počtu onomu
dojdeme, jestliže k 35% akciového kapitálu, který se
nalezá v cizině, a tudíž dle stanov bankovních valné
hromady se zúčastniti nemůže, připočteme akciový
kapitál, nalezající se v rukách českých, dále připo-
čteme akciový kapitál maďarský (ovšem neznačný) a
akciový kapitál v rukou ještě jiných, a teprve eo
zbude, tak velký poměr to ovšem není, jak s enfasí
bylo dokazováno, bylo by německé. Vídlme, že také
v této statistice Němci se mýlili ve svůj prospěch.
Z jiných akcií poznamenati sluší kurs Zajišťovacích,
který se znamenal již bez kuponu, 180.—, 199.—-
Podolské 160.—, zboží asi za 170.—
Rakousko
20
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 25. června.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Zcela neočekávaně objevila se v tomto týdnu
na trhu effektivním značná čilosť, která byla sou
časně spojena se silným stoupáním kursů jednolli-
vých hodnot. Po rychle překonané depressi, nastalé
následkem klesnutí petrolejových akcií, upevňovalo
se smýšleni vůčihledě a pevnost ta rozšířila se dosti
rychle na četná odvětví průmyslová. V popředí
zájmu byly hodnoty železářské, zejmena
pražské železářské, alpinky a Poldiny huti. Příčina
lepšího smýšlení leží arciť v první řadě v příznivých
zprávách zahraničních o situaci mezinárodního trhu
železářského a skutečně byly to také nejprve koupě
zahraniční, kteréž probudily trh jaksi z letargie-
K tomu přistoupily pak ještě příznivé zprávy o bi-
laněních podrobnostech prvního čtvrtletí alpské spo-
lečnosti, jež bursu uspokojily, třeba i vykázané plus
150 000 K nesplnilo zcela očekávání bursy, poněvadž
by obnos ten, kdyby další rozvoj pokračoval pouze
timto tempem, dovoloval pouze zvýšení dividendy
asi o 11/2%. Jest však naděje, že trh železářský
Rakousku ještě více oživne a sdělení ředitele Ker
pelye, který nyní už definitivně nastoupil na místo
ředitele Hella, o prvních dvou měsících druhého
čtvrtletí očekávání takové do jisté míry opravňuje.
Poldin
Ker
Hell
Vídeň
21
article
Ve příčině pražských železářských akcií, jichž kursy
nejvíce stouply, kolovaly nejrůznější odhady divi-
dendy. V souvislosti se stoupnutím českých akcií
báňských stouply také akcie Rudolfovy huti. Zvýšení
kursu alpinek a rýmavsko-muraňských bylo mnohem
menší než stoupnutí hodnot šraňkovních a pohybo-
valo se mezi 8—10 K.
Vzestupný směr přenesl se odtud také na jiné
obory trhu effektivního. Zvláště čilejší byl obchods
hodnotami mezinárodními, s kreditkami
akciemi dráhy státní. Tyto získaly též pro-
hlášením uherského ministra obchodu Hieronyma,
že Uhry nehodlají vésti illoyalní boj s uherskými
panstvími této společnosti.
Z průmyslových hodnot byly opět silněji favo-
risovány cementové akcie. Zejmena byly kupovány
královédvorské cementové, kteréž od delší doby
stoupají. Přičinou jest asi příznivý průběh obchodu
toholo podniku, který má prý z přistoupení ke kar-
telu cementovému zcela zvláštní výhody. Velice silně
kolisaly akcie petrolejové. Avisované snížení cen
petroleje způsobilo klesnutí kursů akcii petrolejo-
vých, jež však záhy pak zase stoupaly.
Na trhu peněžním je tou dobou banka
rakousko-uherská téměř bez soutěže, poněvadž se
sazba soukromého diskontu přiblížila sazbě oficiálně
až na malý zlomek.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
18. června 25. června
Rak. korunová renta . ..
99.25
99.30
Rak. zlatá renta . . . . . 118.25 117.95
Uherská zlatá renta . . . . 118.05
117.90
Uherská korunová renta . . 97.15
97.15
127.—
Turecké losy . . . . . .
128.—
Rudolfův
Hieronymus
Uher
22
article
640.—
Rak, kreditky . . . . . .
641.25
Banka pro země rakouské
Uherské kreditky . . . . .
Bankovní jednota . . . .
Pozemkový úvěrní ústav . .
Živnostenská banka . . . .
Společnost státní dráhy ..
Jižní dráha . . . . . ..
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol..
Rakouská továrna na zbroj .
Alpinky
Rým, muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost.
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica
Londýnská devisa . . . .
Říšské marky . . . . ..
živnostenský banka
státní dráha
pražský železářský společnost
Český báňský společnost
Wienerberger
23
article
Český odbor rady zemědělské pre království česk
o zřizování rolnických pekáren družstevních. Odbo-
rem vydána tato vyhláška: V poslední době vzmáhá
se místy ruch pro zřizování rolnických pekáren druž-
stevních a byly již také podobné závody družstevní
v království českém zřízeny. Oproti těmto snahám
ohražuje se však živnostnictvo, zvláště pekaři, kteři
spatřují ve zřizování pekáren rolnických poškozování
své živnosti a snaží se proto způsobiti podobným rol-
nickým závodům různé nesnáze při zpeněžení pečiva
(chleba) zvláště ve městech. Český odbor rady země-
dělské, maje na zřeteli zájem zemědělského družstev-
nictví a při tom i širší zájem zemědělství vůbec n
této otázce, uvážil záležitost tuto a dospěl k tomulo
hledisku: Zemědělskému obyvatelstvu nelze odepříti
právo, aby sdružováním usnadnilo si odbyt svého obil
a to i ve způsobě výroby a prodeje chleba. Ano země-
dělské obyvatelstvo jest namnoze v zájmu sebezacho-
vání přímo vedeno k tomuto způsobu odbytu obilí.
tam kde pekaři domácí obilí resp. mouku z obilí domá-
cího zanedbávají, používajíce šmahem mouky uherské
Český odbor rada zemědělský pre království
Český odbor rada země
24
article
V případech takových jest zřizování rolnických pe-
káren jen nutným aktem sebeochrany a lze zřizování
závodů podobných při náležité obchodní a průmyslové
prozíravosti zakladatelů jen schvalovati. V oněch pří-
padech však, kde pekaři nepodporují sou-
těžeuherskémouky, nýbrž spékajímou-
ku domácí, nespatřuje český odbor rady zemědělské
prospěch zemědělské věci v tom, aby rolnictvo vý-
robou pečiva činilo soutěž stavu živnostenskému, ne-
boť i vzájemnou dohodou se živností pekařskou může
si stav zemědělský zabezpečiti trvalý odbyt českého
obilí u živnosti pekařské. V případech takových do-
poručuje český odbor rady zemědělské, by v zájmu
celkového prospěchu rolnictva a domácí výroby obilní
ke zřizování rolnických pekáren zatím se nepřistupo-
valo. Tam, kde pekaři zpracují mouku z domácího
obilí, může družstevní ruch zemědělský obrátiti se
ke zprostředkování prodeje obilí buď do mlýnů anebo
pekařům k semletí. Český odbor rady zemědělské oče-
kává, že takováto vzájemná dohoda mezi živnostni-
ctvem a zemědělstvem přinese oběma stavům větši
prospěch než oboustranný boj, z něhož těží zvláště
soutěž uherských mlýnů.
Rakonsko-uherská banka v prvém pololetí 1904.
Rakonsko
Český odbor rada zemědělský oč
uherský banka
25
article
Generální rada Rakousko-uherské banky konala včera
schůzi, ve které podával gen. tajemník Pranger obšír-
nou zprávu o obchodech prvého pololetí. Uvedl přede-
vším zprávy všech filiálek bankovních o vyhlídkách
sklizňových a konstatoval, přecházeje k výsledkům
daného roku, že banka eskomptovala letos směnek
více za 158.3 mill. K než loni. Výnos eskomptu stoupi
o několik tisíc korun. V poslední době následkem kursů
směnečných a siabého smýšlení na peněžním trhu
v Lendýně a v Paříži byly učiněny větší nabídky
zlata a v posledních čtyřech týdnech bylo dovezeno
asi za 71/2 mill. K zlatých prutů. Při velké záloze, která
nyní obnáší více než 340 mill. K a vzhledem na velice
příznivý stav zahraničního kursu směnečného ne-
mohlo se na nějakou změnu míry úrokově pomýšleti.
Generální rada usnesla se vypláceti od 1. červenc
pololetní dividendu 28 K na akcii. Dále byly vyřízeny
ve schůzi generální rady jen běžně záležitosti.
Pranger
Lendýn
Paříž
26
article
Uhelná doprava labská, jež počátkem června byla
ještě značnou (6. června dostaveno v Ústí k Labi 1171
vagonů uhlí), od 10. června, kdy voda labská v Úste
klesla pod normál, citelně ochabla a v Ústí obnášela
některý den jen okolo 200 vagonů. V posledním týdnu
se poměry dopravní ještě dále opadáváním vody zhor-
šily. 20. června stálo Labe v Ústí na 20 em pod norm.
23. kleslo na 28 cm a pro 24. oznámila prognosa jen
37 cm pod. nor. Sazby lodní zvyšovány dále, ač napídka
lodí byla tak značná, že stále převyšovala poptávku.
V posledním lýdnu zaznamenány na burse ústecké
tyto sazby za 1000 kg: do Drážďan 170 fen., do Magde-
burku 210—295 fen., do Ilamburku 245—345 fen.
do Brandenburku 320—370 fen., do Postupími 340 až
390 fen. Sazby pro Magdeburk a Hamburk rozumějí
se při 75 cm nad norm. s ustanovením, že zákiadní
sazby (210 a 245) zvyšují se za každý ubylý 1 cm
splavnosti o 1 fen. za tunu až do ujednané sazby maxi-
mální, pro Brandenburk a Postupim zmírněna platnost
sazby základní na výšku vody o 50 cm. Ujednání na
burse bylo v celku velmi málo, ježto labští konsumenti
zásilkami konsignačními uhlím přesyceni nekupovali
nových nákladů lodních. V době od 20. do 24. (v 5
dnech) bylo v celku k Labi do Ústi dopraveno 1167
vagonů uhlí.
Ústí
Drážďany
Magde
Magdeburk
Hamburk
Postupim
Labe
em
centimetr
kg
Ilamburk 245
27
article
Stoupnutí cam na trhu šelakovém. Píše se nám
z Vídně: V poslední době lze pozorovati v kruzích
truhlářských a soustružnických agitaci proti „šelako-
vému kartelu“. Dle našich informací však v Rakousku
kartel šelakový vůbec neexistuje, ale je správno, že
ceny šelaku byly v posledních létech vyhnány obrov-
sky do výše. O příčinách tohoto stoupnutí cen doví-
dáme se následující: Šelak vyrábí se téměř výhradně
v Kalkutě. Odtamtud rozváží se do celého světa. Cena
závisi tudíž v první řadě od výroční sklizně a pak
od rozsahu odbytišť šelaku. V tomto směru nastala
v posledních létech značná změna potud, že se šelaku
užívá k výrobě ploten grammofonových a k jiným
výrobám, jež se přísně tají. Následkem tohoto rozšíře-
ného odbytu zmocnila se zboží tohoto divoká speku-
lace, kteráž způsobila neobyčejné kolísání cen. Před
4 léty znamenal ještě šelak asi 60 š. na 100 kg., zatím
stoupl až na 240 š. a kolísal pak mezi 100 š. a 230 š.
Vídeň
Rakousko
Kalkuta
kg
28
article
Nyní pohybuje se cena šelaku mezi 206 a 210 š. Po-
ukazuje se k tomu, že pro nejbližší dobu nelze asi
očekávati silnější klesnutí cen, poněvadž zřejmé zá-
soby v Londýně, obnášející v dřívějších létech 50 a
60.000 beden, klesly v poslední době až na 2000 beden
V Rakousku zabývá se dovozem šelaku jen 5 obchod-
níků, z nichž je jeden v Praze, ale ti prý nemají mezi
sebou žádných smluv.
Z Rovisní jednoty českých hospodářských a vý-
dělkových společenstev v král. českém. Jednota usta-
vila se již a do výboru jejího zvolení: za předsedu
pan JUDr. Bedřich Jahn, místopředsedou pan JUDr
Vladimír Fáček, jednatetem Alois Hůlka, pokladníkem
pan J. B. Novotný; za členy výboru pp. JUDr. Otbo
Gintel, prof. Frant. Fíbinger, doc. JUDr. K. Kadlec,
Adolf Valášek a A. Balátě. Revisní jednota zřízena byla
za tím účelem, aby podle zákona ze dne 10. června
1903 č. 133 ř. z. vykonávala revisi společenstev, ná-
ležejících k Jednotě a aby jim takto uspořila povinnou
jinak revisi soudní, která bude pro každé společenstvo
zajisté nepoměrně nákladnější a obtížnější. Má-li se
však jednotě dostati revisního práva, jest potřebí, aby
měla aspoň 50 členů, kteréhožto počtu posavadní při-
hlášky dosud nedostoupily. Výbor Jednoty vybízí tedy
všecka společenstva, která se posud za členy Jednoty
nepřihlásila, aby ve vlastním zájmu svém učinila tak
co nejdříve k rukám předsedy pana dra. Bedř. Jahna,
advokáta na Král. Vinohradech. Palackého tř. č. 22.
JUDr
Jahn
Fáček
Hůlka
Novotná
Gintel
profesor
František
docent
K Kadlec
Valášek
Král
Palacký
Londýn
Rakousko
Praha
29
article
Plímé spojení Terstu s Mexikem. Ministerstvo
obchodu uzavřelo včera definitivně smlouvu se spo-
lečností Austro-Americana ve příčině plavebního spo-
jení s Mexikem. Dle smlouvy té bude od září 1904
až do listopadu 1905 zajištěno pravidelné měsíční par-
níkové spojení mezi Terstem a Mexikem, při čemž
bude polovina plavby vykonána s rychlostí 9 námoř-
ních mil a druhá polovina s rychlostí 12 námořních
mil. Kromě toho hodlá Austro-Americana zříditi spo-
jení s Argentinou a převzíti od Lloydu dopravu bra-
zilskou.
Stoupnutí obilních cen v Berlíně. Na zprávy, že
Rusko vyslovilo souhlas s německými minimálními
cly, jakož i na nepříznivější posuzování domácích
vyhlídek na žně a vzhledem na nepatrné zásoby obilí
ve skladištích stouply v Berlíně ceny obilí o 1—2 mk
Výkazy dráh. Příjmy státní dráhy ve druhé
dekádě červnové obnášely 1,483.112 K (— 56.801 k
a příjmy jižní dráhy v téže době 3,006.555 K
Lloyd
Terst
Mexiko
Americana
Argentina
Berlín
Rusko
34
article
(+ 70.310 K).
Růzé zprávy. Na včerejší mimořádné valné schů-
zi Německé banky bylo usneseno jednohlasně
zvýšiti akciový kapitál o 20 millionů, t. j. na 180 mill.
marek. Ředitel Koch prohlásil, že banka upustila o
sloučení se s Berlínskou bankou, poněvadž se uká-
zalo, že jen okamžité převzetí úhrnných aktiv bylo by
bývalo prospěšným, kdežto protesty a procesy by se
bylo převzetí to zdrželo. Nynější zvýšení akciového
kapitálu má se státi na větší zabezpečení deposila
akceptů a na možnost čelení i obtížnějším eventuali-
tám. Nových prostředků bude použito pro pravidelný
běžný obchod. Snížení dividendy následkem zvýšem
kapitálu se ředitelství neobává, spíše očekává zvýšení
prosperity. — Mimořádná valná schůze Drážďan-
ské banky usnesla se jednohlasně na fusi s Něme-
ckou bankou společenstevní. Ředitelství
ujišťuje, že spojení se Schaaffhausenským spolkem
bankovním se ukázalo velice výhodným.
Z ústředních jatek pražských. Na Irh dobytčí
v pondělí dne 27. července přihlášeno jest 180 kusů
hovězího dobytka původu domácího, 700 kusů původu
haličského a 15 kusů původu uherského.
Koch
Drážďany
37
article
Banky, záložny a spořitelny.
Zemská banka království českého v Praze
připočítává koncem června a prosince každého
roku splatné, avšak nevyzdvižené úroky k ji-
stině na vkladní knížku uložené a neni
třeba vkladní knížku za účelem
připsání úroků zvlášť předklá-
dati. Ustanovení zákona, že úroky po tři léta
nepožadované promlčením propadají, navzlahuje
se k úrokům ze vkladů na knížky. Úroky za
prošlé pololetí vpíší se do vkladní knížky, po-
čínajíe dnem 16 července t. r., jak-
mile bude předložena.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
23. června t. r. Oběh bankovek 1.551,386.000K
(— 10,437.000 K), poklad kovový 1.503,211.000
K (+ 3,403000 K), portef, směn. 248,743.000
K (— 1,420.000 K), lombard 38,997.000 K
(— 519.000 K), záloha bankovek prostých
daní 349,029.000 K (+ 13,846.000 K)
Trhy poněžní-
Pražská bursa.
V Praze, 25. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Při klidném trhu jednána na dnešní burse květnová
a červencová renta za K 99.921/2. Dále podáváno
za akcie Živnostenské banky K 249.50, české banky
»Union« K 243.50, Pražské úvěrní banky K 567.—,
Hospodářské úvěrní banky K 344.—, Rakousko-uher-
ské banky 1618.—, Akciové továrny na vyrábění
umělých hnojiv v Kolíně 315.—, Kralohradeckého
úvěrního ústavu 249. 50.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Ofliciální záznamy zněji:
Zástavní listy české hyp. banky 59%
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.
„ „ , , , , (v K
Mel. úpisy » » » (ve zl.
„ . » (v K
Žel.,
Dlužní úpisy České prům. banky 4 12
Zástavní listy mor. hyp. banky 590
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 40
Želez. úpisy „
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41,
„ » hal. zem. banky 4 1,
Kom. dl. úpisy . . — 400
Železnič.
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 412e
„ . Rak. sherské banky 4 0
„ . Dolnorak. byp. ústavu 490
31/2
Kom. dl. úp.
K K
Praha
Rakousko
Kolín
K Mel
zemský banka
uherský banka
živnostenský banka
český banka
úvěrní banka
hospodářský úvěrní banka
Kralohradecký úvěrní ústav 249 . 50
Český průmyslový . banka
Hal
4 1
Železnič
38
article
„ „ 316
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 30%
Únorová spol. renta (v pap.) 4 . 2 0
(ve stř.) 4.20
Dubnová , ,
Květnová „ ,
(v pap ) 4 %
Červencová spol. renta (ve stř.) 40
Rakouská zlatá renta . . . . 49%
korunová renta . . 4 %
investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . . »
Haličská akc. hypoteční banka .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka ..
Pražská úvěrní banka . . ..
Rakousko-uherská banka . .
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . ..
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . ..
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
Z Vídně, 25. června. (Závěrečné úřadni
kursy.)
Únorová renta . 99.80.
575.—
Ivovskočernovická
květnová . . 99.25
spol. st. dr. rak. - uh.
6354.—
99 05
červenc. . .
78 75
jižní dráha ..
99.40
říjnová .
štyrsko hr. -köfl.
rakouská » zlatá 117 95
severní dráha . 5600.—
» kor.
99 30
rak. severozáp. dr. 414.—
uherská » zlatá
117 95
pardubická dráha
» ko
97.15
polabská dráha 424.—
česká sev. dráha
rak. invest. renta
uher. » ,
buštěhradská A
4% zást. listy Hyp.
1012. —
banky král. č..
pražsko - ducheov.
31/29% zást. 1. Hyp.
duchcov.- podmok.
ústecko-tepl. dr..
Daňkův
Rustonův
Poldin
doktor
Rakousko
Zala
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Vídeň
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
Dubnová
39
article
banky král č. .
842.—
dunaj. paroplaveb.
4% kom. dluhop.
rakouský Lloyd .
Zem. banky kr. č.
675.—
4% žel. dl. úpisy
turecká labák. rež.
343.—
478.—
rak. zbrojovka .
Zem. banky kr.č.
329.—
státní losy 1854
Rudolfova huť .
» 1860
417.—
alpská montan. sp.
487.50
po 500 zl. . .
rým.-muráň. spol.
350.—
Poldina huť . .
po 100 zl.
státní losy 1864
2115. —
praž. želez. sp..
losy úvěrního úst.
1240.—
česká montan. sp.
335.—
vídeň. l. komun.
Daněk . . . .
tisské losy . ..
západočeská ubl.
turecké losy . .
severočeská uhl.
mostecká uhl. sp. 605.—
rak.-uh. banka .
rak. úvěrní ústav
vídeň, stavební sp. 148.—
b. anglo-rakouská
Schodnica . . . 776.—
vídeňská unionka
haličsko-karpatské 1060.—
b. pro země rak.
peštska vagonka.
uh. úvěrní banka
devisa německá . 117.37
bank. jednota.
pařížská . 95 0
r. úst. pro úv. poz
„ curyšská , 95.—
Česká průmyslová
„ londýnská 239.35
412.—
banka . . .
dvacetifrank .
roln. úvěr. banka 345.—
marka papírová . 117.37
česká b. Union.
rubl
258.—
Živnost. banka . —.—
Eskoniní sazby 31/4—33/4 procenta.
Po opělném mirném kolísání smýšlení na zprávy
z bojiště ochablo. Celkový obchod byl klidný.
Lloyd
Rudolfův
Daněk
Poldin huť
úvěrní banka
Český průmyslový