ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 356d6880-712a-11dc-90ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 45 celkem · entity: person 50, place 66, org 16, work 22
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3 masthead
26. června 1904.
4 masthead
Číslo 175.
5 article
„Božo! — ženo! — Boženo!“ vyslovoval pan professor v přestávkách, jistou, nesčíslně- kráte otiskovanou šarádu. „Konečně (a řeč pani professorové plynula jako voda v potoce) si zakazuji každodenní cho- zení do hostince! Než bych měla slouti ženou nočního tuláka, raději se vrátím k mamince . .. „Ha! K mamince!“ rozbřesklo se pan professorovi v hlavě. Jeho Boženka, jeho něžná, mlčelivá ženušk napodobí maminku a on — on ji to sám po radil! A pan professor zakryl si rukama tvářa zdálo se mu, že celé krupobiti se tříští o jeho hlavu. „Tyran“, „vše musí být jiné“, „požadavky ženy“ a podobná slova zaléhala v jeho sluch. Konečně se vzchopil a zvolal: „Boženko! Drahoušku! Ale Boženka neslyšela. Mluvila dále, roz horlením nevidouc a neslyšíc. Řeč se jí hrnula přes rty jako voda po jezu. Pan professor ji chopil za ruku a tím ji z řečnického opojení probudil. Skoro uleknutě zarazila. „Ty blázinku — proč jsi mi dosud nie ne řekla? Proč jsi mlčela a stále mlčela, když umíš tak znamenitě mluvit?“ „Umím?“ zasmála se náhle paní. „O! Hrozně!“ „Slíbiš mi tedy ... „Slibuji všechno, co chceš...“ „Dobře! Dnes jsem si na ponejprv příliš netroufala a získala jsem si přece první tvoji pochvalu. Buď jist, že se i v řečnění prodlením času zdokonalím, zrovna tak, jako ve vaření. Ale to mi věř. .. „Věřím — všechno věřím —“ zašeptal pan professor a myslil si: „Ten modernista měl pravdu, když tvrdil, že si musíme ženy sami vychovávat; jen že tak. jak mně se to povedlo, jsem si ani nepřál.“ Zahlednuv skřítka pak, jak mu právě před nosem strouhá mrkvičku, ohnal se po něm rukou a nezasáhnuv ho, šel, jak tušil, naposledy po půl- noci spat.
Božena profesor Boženek
6 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Dělnické prázdniny v Anglii. Z Londýna se oznamuje: Letní prázdniny má v Anglii každý, nejen učitel a právník, ale i obchodník a živnostník, od děl- níka a učedníka v pisárně až ku průmyslníku. Těmto prázdninám říká se prostě „Holiduys“ svátky. V Lan- cashiru na př., proslaveném okresu přádelen a tkal- coven, smluvili se továrníci, že svoje závody na týden nebo dva úplně uzavrou. Obyčejně nastane zastavení výroby na pět dnů po svatodušních svátcích a zak poněkud déle v srpnu. V Glasgowě rovněž jsou prázd- niny týden nebo dva v srpnu a rovněž v báňských okresech bývají prázdniny s částečným zastavením práce. Také domácí výroba po celé zemi, pokud se pracuje s pomocnými silami, přeruší se v létě na několik týdnů a letní prázdniny má i každá služka. V neobyčejně rozsáhlé míře připravují se bavlnářští dělnici již před tím na prázdniny. Po celý rok přispívá každý dělník ku prázdninové pokladně na úroky a před prázdninami bývá výplata. V okrese Oldhamu sebralo se tímto způsobem minulého léta 175.000 1. sl., v okre- se Blackburnu dosahují sebrané peníze z pravidla výše as 50.000 lib. st. a také v menších obcích, na př. Hey- woodu, Remsbottomu, Colne atd. sebere se 7500 až 10.000 I. st., celkem se počítá, že se v Lancashiru vydá as půl millionu l. st. na prázdniny. Ovšem jest prů- mysl bavlnářský aristokracií mezi průmyslovými děl- níky, ale také v jiných kruzích přičítá se prázdninám velká důležitost, i mezi zaměstnavateli. V Anglii dávno nahlédli, že se vyplatí nechat odpočinout ob čas nejen stroje, ale i lidi, aby po odpočinku tím svěžeji pracovali.
Hey Remsbottom Colne Anglie Londýn Lana Glasgow Oldham Blackburn I . st
7 article
= Archneologické výzkumy v Delfách. Z Paříže se oznamuje: Znamenitý francouzský archaeolog Ho- molle, jenž před nedávnem jmenován byl ředitelem musea v Louvru, podával ve zdejším kongrese archne- ologie zajímavou zprávu o posavadních výsledcich archaeologických výzkumů v Delfách. Z 500.000 fr., jež povolila Irancouzská vláda, musilo být vydáno 218.000 jen na náhradu venkovskému obyvatelstvu, jež se bylo usadilo na zříceninách delfských. Vévoda de Loubat dal každoročně 50.000 fr. k disposici na pokračování v pracích. Práce měly dosud značný úspěch a očekává se, že podobně jako v Pompeji, bude možno objevit i největší svatyni Řeků. Již nyní byl skorem úplně vykopán malý chrám, kde byly uloženy vítězné trofeje, které byli Athéňané ukořistili od Per- šanů při bitvě u Marathonu.
jít Loubat Řek Athéňan Delfy Paříž Louvre Marathon
8 article
= Trhavé účinky blesku pozorovány onehdy za podivných okolnosti v Anglii. Patnáct metrů vysoký cedr himalajský stál při samém domu, jehož obyvatelé když nastala bouře, stáli u okna, odkud nebylo vidět na cedr, nýbrž toliko na arancarii, vzdálenou as 10 metrů. Pojednou objevil se na arancarii podivný pla- menný úkaz, jakoby byla projela mezi jejími větvemi prskavka a tiskla je k zemi. Zároveň ozval se hrozný třesk, jako od tisíce ran z pistolí, provázený zvukem, jakoby se větve arancarie byly srazily. Hned potom vystoupil sloup páry z trávníku, na němž oba stromy stály. Ohledáním bylo zjištěno, že kmen cedru by úplně zničen. Vrchol stromu ve výši as 10 metrů nad zemí byl uražen a jak se zdálo, spadl přímo dolů neboť byl při samém kmeni skorem kolmo zaražen do země. Kmen stromu byl as metr nade trávníkem rozštěpen na dvě části, jež se byly rozpadly na pravo a na levo a také každá z nich o sobě byla potrhána. Pozorovatelé pocítili onen zvláštní „sirný zápach“ jenž se obyčejně vyskytuje při udeření blesku, ale n žádném z obou stromů nebyly patrny stopy ožehnutí. Věc lze si vysvětliti toliko tím, že míza silného stromu účinkem blesku proměníla se v páru a kmen roztrhala.
Anglie
9 article
Přece však ono vystoupení sloupu páry na trávníku jest podivuhodně. Bylo by záhodno, všímati si při bouřích podobných úkazů a podávati o nich zprávu. = Výprava Nordenskjoeldova do Jižní Ameriky. Ze Štokholmu se oznamuje: Od barona Erlanda Nor- denskjoelda, jenž as po šest měsíců mešká na vědecké výpravě v pohraničných končinách Peruanska a Bo- livie, došel zdejších časopisů zajímavý dopis, v němž podává zprávu zejmena o provedených ohledáních jeskyň a archneologickém bádání v údelí Quearea jiných místech, jež nikdy ještě nebyl přírodozpytec navštívil. Údoli Oueare dle zprávy Nordenskjoeldovy jest obrovské pohřebiště, ráj pro archaeology. Skorem všechny nesčíslné jeskyně zde se nalezající obsahují hroby. V některých nalezeno jen málo koster, ale na- lezeny též hroby obrovské, jež obsahovaly pozůstatků mnoho přes sto jedinců. Nebožtíci byli bezpochyby ukládáni oděni a ozdobeni, ve dlouhých řadách v je- skyních a jedno pokolení po druhém pohřbíváno, až se tu nashromaždily celé hromady koster. Také jiný způsob hrobů byl nalezen. Byly zrobeny z břidlice ve tvaru malých domků, kde ukládáni nebožtíci, aby tam bydleli a čekali na »lepší časy«. Jestliže členové
Nordenskjoeldov jižní Amerika Bolivia
10 article
výpravy se vydali de pralesa, byli každé chvíle v nebezpečí, že se skrze mech, lupení a směsici rostlinstva propadnou do hlubokých jam, v nichž skorem vždy poznány hroby. Ale nalezají se tam nejen památky smrti, nýbrž také četné pozůstatky živé kultury z prastarých časů, kde národ Inků vzdělával každou píď půdy, kterou teprve jejich po tomci, Indiání Kvičua, ponechali pralesu. Nalezeny zejmena dobře zachovalé domy a dokonce i zřetelně zachované stavby pevnostní, kde bylo lze ještě roze- znat zřetelně okna a dvéře. Z Indiánů Kvičua žije nyní jedva 70 až 80 osob v údolí Queara; starý jeden Indián sloužil výpravě jeho a dostával po 50 centavos za každý hrob, který objevil. Dosud praco- vala výprava toliko na pokrají pralesa, teď hodlá proniknouti hloub a chystá se připravit si mnoha- měsíční pobyt v pralese. = Ezpzesní vlak do Laponska. Královské gene- rální ředitelstvo státních drah švédských již minu- lého roku zavedlo expresní vlak mezi Štokholmema Narvikem v Norsku. Vlak opptřen největším pohodlím, aby vyhověl i nejvyšším požadavkům cestujících.
jít prales inka Indián Kviču Laponsko Norsko Indiání Kvičua Štokholmema Narvik
11 article
Expresní vlak poskytuje cestujícím vhodné příleži- tosti, aby ze středisk civilisace dostali se rychle a po hodlně přímo do divočiny skorem nedotknuté, plné překvapujících a střídavých pohledů. S různých stanic dráhy laponské může turista snadno s malou ztrátou času podnikati výlety do hor, po jezerech, po ře kách a kochati se pohledem na vznešenou severní pří- rodu a poznati život a obyčeje jediného národa v Evropě nedotčeného dosud civilisací, Laponců. Cesta zemí půlnočního slunce stává se kombinaci cest po zemi a po moři zvláště příjemnou a rozmanitou. Cestující může v Narviku plout na sever nebo na jih, studovat celé vysoké horské pobřeží Norska, anebo přerpšiti plavbu v Trondhjemu a vrátit se dráhou do Švédska, aby projel mohutnými sněžnými horami Areskutanu, zelenými rovinami a temnými hvozdy Jemtlandu. Na tuto cestu je třeba jednoho dne. Expresní vlak jezdí od 17. června do 19. srpna dvakráte týdně, v úterý a v pátek ze Štokholmu. Kdo v úterý vyjede ze Štokholmu, jest ve čtvrtek v Narviku. Zpáteční cesta přes Trondbjem při cestě po moři do Trondhjemu dva dny a po železniciz Trondhjemu do Štokholmu as 26 hodin. Také ve směru Narvik—Štokholm jezdí expresní vlak dva- kráte týdně a umožňuje turistům, vracejícím se o mysu Severního aneb norského pobřeží, každé pon dělí a pátek rychlý návrat do Štokholmu.
Laponec Evropa Narvik Norsko Švédsko
12 article
= Drobotiny z Jerusalema. Těchto dnů počal v Jerusalemě vycházeti týdenník v řeči turecké a arab ské pod titulem »Elkends elšerief«. Jest to především list vládní a označuje se zejména přepjatým vy- chvalováním všech výše postavených a vlivuplných osob ve správě, soudnictví, policii atd. Starostové vesnic, kteří dost často neumějí ani číst ani psát, jsou nuceni odbírati tento list, jenž stůj co stůj musí vy- davatelům vynésti náležitý zisk. Nařízení všeho drahu, jež se ohlašují s velkou okázalostí, není v novém časopise nedostatek. Ale tím stávají se přestupky na řízení jen četnějšími. Nařízení vskutku velmi nutné, jímž zakázáno kácení stromů a vykopávání kořeno ještě života schopných, zdá se míti za následek, že se hubení lesů, stromů a kořenů provádí jen tím hor- livěji. Chudý sedlák palestýnský musí přece něco vydělat a nařízení dávají se jen proto, aby byla pře- stupována. — Druhá a sice velmi potěšitelná událost jest nalezení pramene živé vody. Obratný anglický badatel po pramenech upozornil majítele pozemku na cestě do Betlema, nedaleko nádraží, Reka, na místo, slibující vodu. Řek počal kopat a ve hloubce 35 m. skutečně nalezl dobrou, svěže tryskající vodu. Již po několika dnech se voda učistila, jemné částečky slínu, jimiž byla následkem složení půdy prosycena, klesly ke dnu a voda jest čistá a pitelná. Z toho jest v Je- rusalemě velká radost. Až dosud, pokud známo, ne- byl v Jerusalemě nalezen žádný pramen. Pomýšlí se na to, rozšířiti pramen dalším vrláním, ba doufá se, na základě ujišťování anglického objevitele, že také na jiných místech v okolí Jerusalema nalezne se pra- menitá voda. To bylo by skutečně dobrodiním pro všecky, kdož dosud jsou odkázáni toliko na dešťovou vodu, shromážděnou v cisternách. Číslo 34.
Jeruzalém
13 article
Šachy. Pořádá J. Rašovský Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava. Úloha č. 72 (originál) Vojtěch Košek v Bohumilicích
J Rašovský Košek Morava Bohumilice
14 article
Mat ve 2. tazích Úloha č. 73. („Tidskrift för Schack.“) J. Jesper se n, Svendhorg-
J Jesper
15 article
Mat ve 3. tazích
16 article
Partie čís. 59. Hrána v Neydeku u Karlových Varů, 30. listopadu 1902 — Ruská hra. — Bílý: J. Krautštengl. Černý: K. Baumgart e7—e5 1. e2—e4 15. Se2xe4! d5xíc4 Sf5 ced 2. Jg1—f3 Jg8 —fe 16. Velxe4 Dd8— c? 3. d2—d4 Jf6xct 17. Df3xe4 d7— d5 4. Sf1— d3. 18. De4—f5! Se7—d6 5. Jf3xe5 a) Sf8—e7 19. Je5—g6— Kť8—g8 6. Jb1—e3 Je4xkes Kgsxhs 20. Jg6x ha 7. b2xc3 Jb8 —d7 21. Df5xh5+ Kh8—g8 Va8—e8 Jd7—f 8. f2— f4. 22. f4—f51 23. Sc1—d2 De7—bt 9. Dd1—f c7 — c5 10. Sd3—b5-+ c) Ke8—f 24. Vat—fi Db6—b2g 11. Sb5 — ds g7—g0 25. f5—f6! c5—c4d 26. Dh5—h6 Sd6— 12. Sd3—e2 Sc8—f5 h7—h5!
J Krautštengl Černá K Baumgart Jg Df dh Neydek Karlová Vary Velx 4 Dd 8 d 7 Kh 8 h 5 e 7 e 5 1 e 2 — e 4 15 d 5 4 Sf 1 d 6 5 jít 7 c 7 c 5 10 Sb 5 c 4 d 26
17 article
13. 0—0 27. Dh6x« go 14. Vfl—e1 Jf6—e42 e) a černý se vzdal Poznámky: a) Neméně dobré jest 5) d4xe5. Volnější hru ziskává černému 5. ... c5. Schlechte hrál proti Pillsburymu v Mnichově (1. partie matche) Je6l s dobrým výsledkem. Ztráta tempa! Lepší bylo ihned 10. 0—0. Bílého úmyslem bylo vylákati pěšce c a způsobiti napjetí ve středu. Pěšce c2 netřeba krýti, ježto útok po rochadě a g4! vyváží tohoto více než do- statečně. — O něco lepší než tah učiněný bylo asi pokračování 11. . . . cd 12. cd Sb4+ 13. Sd2 Dah 14. De2 SXd2+ 15. DXd2 DXd2- 16. Kxd Je4+ 17. Sxe4 dxe a f5 1 atd. Chyba prohrávající partii! Černý přehlíží následu- jící pěknou a správnou oběť bílého. Tahem 14. .. Se4 mohl se černý s prospěchem brániti. I na jiné tahy podrží bílý útok. Černý netuše blížící se pohromu, klidně vrhá se na bílé pěšce. Správno bylo 24. . . . Dds aneb ještě lépe 24. . . . Seb s násl. 25. . . . Sf6 (25. Vei Sxd4++ 9)
dh Schlechte černý 5 Mnichov e 42 e Vei Sxd 4 + + 9 c 5 Sb 4 + 13 Sd 2 Dah DXd 2 f 5 1 Sf 6
18 article
Zprávy šachové. Praha. — V turnaji A. (o championát) klubu „Dobrnský“ dokončen 19. června prvý turnus s vý- sledkem: Baroch — 1 1 1/2 1 12 1/2 0 = 412 Kautský O — O 1 1 1/2 o 1 = 31 0 1 — 0 0 0 = Procházka 12 0 1 — 0 1 0 1 = 31 o 0 1 1 — 0 0 1 = Taussig 1 1 1/2 0 1 — 1/2 1 = 4 Treybai /2 1 2 1 1 — 1/2 = 5 Veirauch 1 0 1 0 0 0 1 — = 21 K. Unger vystoupil a jeho partie vůbec nepočítány Důkazem, že hraje se s chutí a zájmem jest, že dosu žádná partie nepropadla kontumaci. Plzeň. — „Český spolek šachový“ v Plzni po- řádá na oslavu 20. výročí založení spolku sjezd če- ských šachistů ve dnech 13.—15. srpna. Program: 13. srpna. Uvítání hostí. Volné, konsultační a simultánn partie. Řešení o závod. 14. srpna: Vylosování hráčů do turnajů: I. skupinových (ceny 20 a 10 K, vklad2 kor.). II. Do turnaje vynikajících českých hráčů. Ceny. 50 K a titul „Mistra království českého“, 30 K. O při jetí (nejvýše sedmi) účastníků rozhodne výbor sjezdový
Baroch Kautská O O Procházka K Unger Praha Dobrnský Treybai Plzeň Český spolek šachový spolek sjezd če Taussig 1 1
19 article
Kolb Sika Pro problemisty: Zpracování daného thematu. Dob hry: v neděli: od 10—12, od 2—6 a 8—11 h. večer V pondělí: od 9—12 h. dop. O 9. h. dop. odevzdání úloh na thema; dokončení turnajů. O 1. hod. banket na „Výstavě kuchařského umění v Plzni“, rozdílen cen, prohlídka výstavy. Večer. přátelský večírek. 16. srpna: Prohlídka plzeňských závodů a památností. Přihlášky ke sjezdu i veškeré dotazy zasilati jest panu V. Císařovi, městskému úřadníku v Plzni (radnice) Pořadatelstvo obstará účastníkům, kteří si toho přejí výhodné ubytování. — (Sport a liky).
Kolb V Císař Plzeň
20 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Obecné školství v našem mar- krabství. C. k. zemská školní rada pro markrabstv moravské v Brně podává ve Věstníku vládním ze dne 31. května „Hlavní roční zprávu“ o stavu obecného školství na Moravě ve škol. roee 1902—1903, z níž čerpáme tento článek. Počet škol. Ve šk. roce 1902—1903 bylo na Moravě 2615 veřejných škol; 147 měšťan- ských a 2468 obecných. Českých bylo 1830 (82 měšť. a 1748 obec.), německých 774 (65 a 709), utrakvistických 11. Měšťanských škol bylo v celé zemi 147; chlapeckých 82, dívčích 65. Českých chlapeckých 45, dívčích 37. Německých chlap 32, divčích 33. Celkem bylo českých 82, něme- ckých 65. Čísla tato nejlépe dokládají vzájemné poměry národnosti české a německé. Roku 1900 bylo na Moravě 1,727.270 Čechů, t. j. 71.369 Němců 675.492, t. j. 27.9 všech obyvatel A teď pozorujme, že 27.9% Němců má 65 měšťanských škol, t. j. 44.22%%, kdežto 71.36 Čechů má toliko 82 měšt školy, t. j. 55.78% měšťanských škol! Připadá tudíž 1 měšťanská škola česká na 21.064 Čechů, kdežto němeeká na 10.392 Němce. Čechové, ač tvoří 3% všeho obyvatelstva mají pouze o 17 měšťanských škol více než Němci, kteří tvoři toliko 1/4 obyvatelstva morav- ského. Tento nepoměr je ještě horší při poboč kách. Při měšťanských školách byla 51 pobočk a to při českých 13 (25.49%), při něme ckých 38 (74.51.%), Z 38 německých po boček připadá na Brno 27. Nových měšťan ských škol přibylo 11 a to 9 českých a 2 ně mecké. Nových tříd přibylo 23 a to 18 českých a 5 německých. Poboček bylo otevřeno 9 (4 čes a 5 něm.). Zavřeny byly jedna třída české chlap měšť. školy ve Velkém Meziříčí a 4 pobočky (3 divčí v Olomouci a 1 chlap. v Příboře).
Čecho Němec Brno Morava Velký Meziříčí Olomouc Příbor obecný školství na Morava Němec
21 article
„Zpráva“ moravská uvádí v přehledné t- bulce rozdělení škol obecných na jednotlivé školní okresy, organisaci jejich dle vyučovacího jazyka, počet poboček a expositur, potom roz- dělení dětí, chodicích do školy, počet osob učitel- ských a průměrný počet žáků na jednoho učitele- Podobného souborného přehledu přáli bychon si ve „Zprávě“ pro království, neboť z takové přehledně tabulky možno hned seznati, který okres český má nedostatek měšťanských škol a pod. Českých měšťanských škol je nejvíce v venkovském okrese uhersko-hradišťském 8; v brněnském (venkov) a holešovském po 6, mo- ravsko-budějovickém, novoměstském a přerov- ském je po 5 školách; 10 okresů nemá ani je- diné české školy. Naproti tomu česká města Uherské Hradiště, Kroměříž, Prostějov a Třebíč mají německé školy. Třebíč dokonce 2.
uherský Hradiště Kroměříž Prostějov Třebíč
22 article
Soukromých škol měšťanských bylo 9, z nich 6 českých a 3 něměcké; 7 divčícha 2 chlapecké. S právem veřejhosti bylo škol7 (5 čes. a 2 něm.), bez práva veřejnosti 2 (1 čes. a 1 něm.). Jsou vydržovány 5 duchovními kon- gregacemi, 3 spolky a 1 průmyslovým závodem Obecných škol bylo 2468 a to 1748 če- ských, 709 německých a 11 utrakvistických Dle pohlaví bylo 2255 smíšených, 114 chla- peckých a 99 dívčích. Z nich jednotříd. 871, česk. 602, něm. 268, utrakv. dvoutříd. 769, česk. 608, něm. 158, utrakv. trojtřídn. 350, česk. 260, něm. 89, utrakv. čtyřtřídn. 159, česk. 107, něm. 50, utrakv. pělitřídn. 274, česk. 147, něm: 126, utrakv. šestitřídn. 44, česk. 23, něm. 18, utrakv. sedmitřídn. 1, česk. 1, něm. —, utraky. — Celodenní vyučování bylo na 2276, polo- denní na 142, dílem celodenní, dílem polodenní na 50 školách Poboček bylo 476, škol. oxpositur 20 a2 exkurrendní školy. Ve šk. roce 1902—1903 přibyly 24 obecné školy, 108 tříd, 113 poboček, 4 šk. expositury a 1 exkurrendní škola. Zavřeny byly 2 školy, 11 tříd, 52 pobočky a 3 šk. ex positury. Celkem bylo na Moravě 2615 veřej- ných škol, do nichž chodilo 410.678 dětí. Soukromých škol obecných bylo 57 a to 22 české, 32 německé a 3 utrakvistické.
Morava
23 article
Dívčích bylo 30, smíšených 27. Právo veřejnosti mělo 46 (18 čes., 27 něm. a 1 utrakv.), bez práva veřejnosti bylo 11 škol (4 čes., 5 něm. a 2 utrakv.). Soukromé školy byly vydržovány nejvíce duchovními korporacemi, náboženským obcemi, spolky a soukromníky. Výsledek vyučo- vání byl na 8 školách velmi uspokojivý, na 38 uspokojivý, na 9 dostatečný a na 2 nedostatečný Školní budovy byly 2474, z nich 2220 při měřených, 254 nepřiměřené. Z budov, jichž se jen částečně nebo jen přechodně pro školy užívá, je 47 vhodných a 53 nevhodně. Ve vhod ných budovách jest umístěno 2266, t. j. 86.7 9 v nevhodných 230, t. j. 8.8%%, v rozličných bu- dovách 119, t. j. 4.5% všech škol. Vhodným nářadím bylo opatřeno 2136, t. j. 81.79 jen částečně vhodným 342, t. j. 13.1%%, ne vhodným 137, t. j. 5.29% všech škol. Školn zahrady byly při 1989 školách, t. j. 819 Žákovské knihovny měla 2601 škola, t. j. 99.5. Pomůcky, předepsané řádem školním a vyučovacím, měly 2523 školy, t. j. 96.5% všech škol. Školní docházka. Dětí školou povinných bylo počátkem šk. roku 427.766 (koncem šk.r 397.528), z nich chodilo do veřejných škol obecných a měšťanských 410.678 (kon- cem šk. roku 383.173), do soukromých škol 8544 (8140), do škol vyšších a odborných 6790 (5807). Doma vyučováno 446 (419). Pro těles- nou neb duševní vadu nedostalo se vyučován 1909 (1824) dětem. Bez vyučování vůbec bylo 226 (213) normálně vyvinutých dětí. Počet dětí, chodicích do soukromých škol, se stále menší; naproti tomu vzrůstá počet dětí, chodí- cích do vyšších neb odborných škol. Ve všech městských a 26 venkovských okresích byla docházka po celý rok pravi- delná; ve 2 venkovských okresích v zimních měsících pravidelná a jen v 7 venkovských okre-
24 title
192/%04.
25 article
sích po celý školní rok nepravidelná. Celkem zlepšila se školní docházka o 0.2% proti roku minulému. Jako příčiny nepravidelné do cházky uvádějí se: dětské nemoci, špatn cesty, velká vzdálenost od školy, užívání školní mládeže k polním a domácím pracim a pastvě dobytka, chudoba a nedbalost rodičů, potulování se jich v cizině, užívání mládeže v továrnách. při hospodářství, pěstování řepy a najímání jí do služby. Příznivý vliv na školní docházku mělo též v některých místech zrušení školného, zlep- šení spojovacích cest a zdravotních zařízení. Pro nedbalou docházku bylo uloženo 13.630 trestů. V 7907 případech byli rodiče potrestáni vězením a v 5623 případech uložena pokuta v obnosu 7753 K 24 h. Zaplacených pokut bylo 5551 K 74 h, nezaplacených 2201 K 50 h. Po- čet trestních případů pro nedbalou docházku vzrostl o 1047; výška zaplacených poku o 809 K 17 h. Úlev požívalo 66% všech děti (o 0.4% více než loni). Povšechných úlev mělo v 1113 obeích (58.37%) 26.621 dítě, t. j. 58.7%%, jedno- tlivých úlev mělo v 648 obcích (34.5%) 8956 dětí, t. j. 34.5. Ve 302 městech a městečkách mělo úlevu 5688 děti. Ze školních obcí venkov- ských použilo povšechných úlev 58.3% (o 0.49 více než loni), jednotlivých úlev 34.5%% (o 59%). z dětí ve venkovských obcích použilo 58.79 povšechných a 19.5 jednollivých úlev. V mě- stech a městečkách použilo 34.1%% dětí 7. a 8. šk. roku jednotlivých úlev (o 1.3% méně než Počet učitelských osob. Všech učitelských osob bylo na obecných a měšťanských školách 6790 a to 5460 učitelův a 1330 učitelek. Se zkouškou způsobilosti bylo 5028 učitelů a 1038 učitelek. Se zkouškou dospělosti bylo 452 učitelů, 291 učitelek. Bez vysvědčení byla 1 učitelka.
26 article
Celkem bylo ve šk. roce 1902—1903 o 86 učitelů a o 144 učitelky více než loni. Učitelů náboženství, ustanovených školními úřady, bylo 107, ustanovených církev- ními úřady a náboženskými společnostmi 1743 celkem 1850. Ženským ručním pracím a nepo- vinným předmětům vyučovalo 1268 učitelek s vysvědčením učitelské způsobilosti (o 130 více než loni). Nebylo obsazeno 78 systemisovanýeh míst učitelských. Světští učitelé vyučovali na 59 veřejných školách částečně neb úplně náboženství Tělocviku vyučovalo se na 2556 školách, t. j. 97.7%, ručním pracím na 1861 škole, t. j. 76.8 venkovských škol. Toto pro- cento v jednotlivých okresích velice se liší. Na Novoměstsku vyučovalo se ručním pracím na 97%, v okresu šternberském jen na 39% škol. O působení učitelstva „Zpráva“ uvádí, že velká většina učitelů dostála své úloze a plnila povinnosti svého povolání, přes poměry často značně obtížné, oddaně a horlivě. Úspěch učitelstva na poli vyučování a výchovy můžei letos nazván býti uspokojivým.“ Dle kvalifikaee okresních školních rad byl výsledek vyučování velmi uspokojivý na 442 (16.9), uspokojivý na 1539 (58.9%), dostatečný na- 609 (2a9%)- a—re- dostatečný na 32 (1.2%) školách. Většina uči- telstva projevovala snahu po zdokonalení me- thody a po dalším vzdělání. Snaha tato jevila se zvláště pilným čtením odborných časopisů, vy užitkováváním okresních knihoven učitelských. účastí ve schůzích učitelských, rozpravami o pae- dagogických a odborných otázkách a návštěvou různých kursů. Disciplinárních trestů bylo 11, pokárání okresními školními radami 18. Svorné spolupůsobení učitelů světských a duchovních bylo porušeno v 7 případech.
Novoměstsko
27 article
Pro další vzdělání učitelstva bylo 41 okres ních knihoven s filiálkami v několika okre sích; dotace na ně obnášela 7000 K. Učitelských ústavů bylo 10 a to 7 státních (5 mužských a 3 ženské) a 3 soukromé vesměs ženské. Ze 7 státních ústavů byly 4 české3 mužské a 1 ženský) a 3 německé (2 mužské a 1 ženský). Ze 3 soukromých ústavů byl 1 če- ský, 1 německý a 1 utrakvistický. Celkem bylo 5 českých, 4 německé a 1 utrakvistický. Če- ské státní ústavy jsou pro učitele v Brně, Příboře a Kroměříži, pro učitelky v Brně; německé v Brně a Olomouci pro učitele a pro učitelky v Brně. Soukromé ústavy pro učitelky s právem veřejnosti jsou: český konventu dominikánekv Řepčíně u Olomouce, městský německý v Olo- mouci a utrakvistický v Olomouci; tyto soukromé ústavy mají po dvou střídavě postupujících roč- nících. Na všech 10 ústavech učitelských bylo 1314 chovancův a to 728 kandidátů (476 českých a 252 německých) a 586 kandidátek (271 českých 236 německých a 79 utrakvistických). Na 4 stát- ních ústavech českých bylo 641 chovanců (476 kandidátů a 165 kandidátek), na 3 německých 415 (252 a 163). Na 1 český ústav učitelský při- padá průměrně 160 chovanců, na německý jen 138 chovanců. Celkem měl. 7 státních ústavů 1056 chovanců (728 a 328). Soukromé 3 ústavy měly 258 kandidátek a to český v Řepčíně u Olo mouce 106, německý v Olomouci 73 a utrakvi- stický arcibiskupský v Olomouci 73. Správa arci- biskupského ústavu učitelského je svěřena pro- fessoru tamější theologické fakulty, ústav v Řep- číně řídí sestra řádu dominikánek, městský ně mecký v Olomouci spravuje ředitel státního ústavu učitelského.
Příbor Kroměříž Brno Olomouc Řepčín Ola Řepy ústav být pro učitel v Brno státní ústav učitelský
28 article
Pro nemajetné chovance 4 českých ústavů státních byla stipendia v obnosu K 20.190 pro 3 německé K 18.137.3. Na německých ústa vech činí obecní a soukromá stipendia 5137.3 K na českých jen 1000 K. Zkoušku dospělosti vykonalo 281 chovanců (166 muž. a 115 žen.) a 19 privatist 18 a 1), celkem 300, z nich approbováno 277 (162 muž. a 115 žen.) a 16 privatistů (15 a 1). Zkoušku způsobilosti vykonalo 187 učitelů a 129 učitelek, celkem 316; z těch approbováno 168 učitelů a 125 učitelek; celkem 293. Pro školy měšťanské 40 učitelů a 16 uči- telek; celkem 56, z těch approbováno 25 učitel a 11 učitelek; celkem 36. Zkoušku pro vyučování ženským ručním pracím vykonalo 95 učitelek (66 pro české a 29 pro německé školy). Zkoušku způsobilosti pro pěstounky 44 (35 čes. a 9 něm.). Doplňovací zkoušku z jazyka německého podniklo 13 učitelů a 1 česká učitelka; celkem 14. Z jazyka českého toliko 1 učitel a 1 německá učitelka.
30 article
Ústavů pro mládež u věku školou povinsin bylo 290 a to opatroven 22 a 168 dae ských zahrádek. Z 22 opatroven bylo ských 9, německých 13; ze 168 zahrádek by českých 78, německých 90. Ze 22 opalro bylo 8 ve městech a 14 na venkově; ze 16 zalrádek byly 44 ve městech a 124 na venko Hospodářských kursů pokračon cích bylo 30 (24 čes. a 6 něm.), prům slových kursů 14 (10 a 4), pokračovack kursů pro dívky 15 (10 a 5), jiných speci- ních kursů učebných 2 (1 a 1). Ústavy pro děti neplnosmyslné byly 3m hluchoněmé (2 čes. a 1 něm.), 1 utrakvist- cký ústav pro slepce v Brně, 2 ochr ano ny (1 čes. a 1 utrakv.). V ústavech pro hluci- němé bylo v Brně (něm.) 88, v Ivančicích 9 Lipníku 100, v ústavě slepců v Brně 134. ochranovnách: v Brně 212, v Dřevohosticich? chovanců. Náklad na školství obecné činil 13,540.60 kor. 74 hal., proti loňsku o 948.280 K 73 h vle Školní úřady. V 21 okresích plnily ni- školní rady své povinnosti horlivě, naproti toa ve 14 okresích nevyhovovale činnostv šiny místních školních rad. V 15 okresích neko naly místní školní rady pravidelných sehů O okresních školních radách se pr že snažily se horlivě i s úspěchem, aby vyhore důležitému úkolu svému. 41 okresních školnái rad mělo 381 zasedání; připadá tudíž průměn na jeden okres 9 schůzí. Na Moravě je 41 školní okr es. Průměrný počet dětí na třídue Největší průměrný počet děti připadá n okres Val. Meziříčí (78), nejmenší na oku uhersko-hradišťský 35 dětí. —ský. od 60 kraje. až do zl. 119 metr, ve všech barvách. Pooo ené a již vyelené čale do demu. Hohstý výbér vat obratem Hennebergova továrna na hedvábí v Curychu
Hennebergův Brno Ivančice Lipník Dřevohosticich Morava Val Curych ústav pro slepec v Brno
31 article HenvaDí ro nevest)
HenvaDí ro nevest) (Zasláno.) Ceny veškerého zboží Pošumavských pletárena lož. Národní Jednotou pošumavskou vzbuzují old pro svou láci. Račte si prohlédnouti výklady zámol v Melantrichově ul. Závod v Ovocné ul. byl zrušen. 13991
Melantrichův ulice ovocný
33 article PoSoroku se Bergerova aehtova m
PoSoroku se Bergerova aehtova m v Rakousko-Uhersku a ve všech kulturních státech k r a koupání proti vyrážkám kožním a nečisin pleti upotřebuji. Každá viněta musi b touto ochran. znám- oaopemn ec l arln na, jinak nejsou to pravá, po 35 r. v obchoné se nalézajicí U velkém: 6. HELL a SPOL. ve Vídni, I., Storng.
Bergerův Hell Storng RakouskoUhersko Vídeň
34 title
K oslavám Husovým Právě vyšlo
Husův
35 title
Jan Hus.
Hus
36 article Jan Žižka
Jan Žižka z Trocnova. Básně od VĚNCESLAVA MOLENS (87 str. vel. 8°). Cena 1 K, poštou K 110.
Žižek Molens Trocnov
38 article Grosman a Svoboda
Grosman a Svoboda knihkupectví a nakladatelství v Praze, Ferdinandova tř., 40.
Grosman Praha Ferdinandov třída
39 article
Právě vyšlo
40 article
Právě vyšlo!
41 article Mlada matká.
Mlada matká. Pravé rady českým ženám jak při vstnpně stavu manželského, tak v těhotenství, při porodni ošetřování děcka. — Poučení o čmýře, postupu teke tenství a šestinedělí. — Kterak dociliti lze snadný p- rod. — Děcko a jeho ošetřování. — Kojení a um výživa. — Nemocí věku dětského. Dle mnoholeté vlastní zkušenosti napsal dr. L. Svo- boda. S 29 vyobrazeními- Cena velice obsáhlé knihy pouze 3 K 20 h, v oe plátěné pův. pěkné vazbě 4 K, poštou franko o 30l více, rekomandované o 60 h více, kdo obnos předn pošt, poukázkou zašle. Na skladě v koždém knihkupectví, a jména u nakladatele Rudolfa Storcha, knihkn,e v Karlině. 14l (1nrn
Mlada doktor Storch Karlin
42 article Nádherné dar
Nádherné dar v nejvelkolepějším výběruu
43 article MIKOLÁŠ LEHMANÍ
MIKOLÁŠ LEHMANÍ c. a k. dv. závod uměl. výst. a maliřské ataller pr portrěty atd. v Praze, Ferdinandova třída čis. 1i.
Mikoláš LEHMANÍ Praha Ferdinandov třída
44 article Přátelé zvířat
Přátelé zvířat Žádejte na ukánku zdarm velký obrázkový časoji j46 v Praze, n „Svět zvířat „Klamovko“ 1250
Praha Klamovka