2
masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3
masthead
26. června 1904.
5
article
„Božo! — ženo! — Boženo!“ vyslovoval
pan professor v přestávkách, jistou, nesčíslně-
kráte otiskovanou šarádu.
„Konečně (a řeč pani professorové plynula
jako voda v potoce) si zakazuji každodenní cho-
zení do hostince! Než bych měla slouti ženou
nočního tuláka, raději se vrátím k mamince . ..
„Ha! K mamince!“ rozbřesklo se pan
professorovi v hlavě.
Jeho Boženka, jeho něžná, mlčelivá ženušk
napodobí maminku a on — on ji to sám po
radil!
A pan professor zakryl si rukama tvářa
zdálo se mu, že celé krupobiti se tříští o jeho
hlavu.
„Tyran“, „vše musí být jiné“, „požadavky
ženy“ a podobná slova zaléhala v jeho sluch.
Konečně se vzchopil a zvolal:
„Boženko! Drahoušku!
Ale Boženka neslyšela. Mluvila dále, roz
horlením nevidouc a neslyšíc. Řeč se jí hrnula
přes rty jako voda po jezu.
Pan professor ji chopil za ruku a tím ji
z řečnického opojení probudil. Skoro uleknutě
zarazila.
„Ty blázinku — proč jsi mi dosud nie ne
řekla? Proč jsi mlčela a stále mlčela, když umíš
tak znamenitě mluvit?“
„Umím?“ zasmála se náhle paní.
„O! Hrozně!“
„Slíbiš mi tedy ...
„Slibuji všechno, co chceš...“
„Dobře! Dnes jsem si na ponejprv příliš
netroufala a získala jsem si přece první tvoji
pochvalu. Buď jist, že se i v řečnění prodlením
času zdokonalím, zrovna tak, jako ve vaření. Ale
to mi věř. ..
„Věřím — všechno věřím —“ zašeptal pan
professor a myslil si:
„Ten modernista měl pravdu, když tvrdil,
že si musíme ženy sami vychovávat; jen že tak.
jak mně se to povedlo, jsem si ani nepřál.“
Zahlednuv skřítka pak, jak mu právě před
nosem strouhá mrkvičku, ohnal se po něm rukou
a nezasáhnuv ho, šel, jak tušil, naposledy po půl-
noci spat.
Božena
profesor
Boženek
6
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Dělnické prázdniny v Anglii. Z Londýna se
oznamuje: Letní prázdniny má v Anglii každý, nejen
učitel a právník, ale i obchodník a živnostník, od děl-
níka a učedníka v pisárně až ku průmyslníku. Těmto
prázdninám říká se prostě „Holiduys“ svátky. V Lan-
cashiru na př., proslaveném okresu přádelen a tkal-
coven, smluvili se továrníci, že svoje závody na týden
nebo dva úplně uzavrou. Obyčejně nastane zastavení
výroby na pět dnů po svatodušních svátcích a zak
poněkud déle v srpnu. V Glasgowě rovněž jsou prázd-
niny týden nebo dva v srpnu a rovněž v báňských
okresech bývají prázdniny s částečným zastavením
práce. Také domácí výroba po celé zemi, pokud se
pracuje s pomocnými silami, přeruší se v létě
na několik týdnů a letní prázdniny má i každá služka.
V neobyčejně rozsáhlé míře připravují se bavlnářští
dělnici již před tím na prázdniny. Po celý rok přispívá
každý dělník ku prázdninové pokladně na úroky a před
prázdninami bývá výplata. V okrese Oldhamu sebralo
se tímto způsobem minulého léta 175.000 1. sl., v okre-
se Blackburnu dosahují sebrané peníze z pravidla výše
as 50.000 lib. st. a také v menších obcích, na př. Hey-
woodu, Remsbottomu, Colne atd. sebere se 7500 až
10.000 I. st., celkem se počítá, že se v Lancashiru vydá
as půl millionu l. st. na prázdniny. Ovšem jest prů-
mysl bavlnářský aristokracií mezi průmyslovými děl-
níky, ale také v jiných kruzích přičítá se prázdninám
velká důležitost, i mezi zaměstnavateli. V Anglii
dávno nahlédli, že se vyplatí nechat odpočinout ob čas
nejen stroje, ale i lidi, aby po odpočinku tím svěžeji
pracovali.
Hey
Remsbottom
Colne
Anglie
Londýn
Lana
Glasgow
Oldham
Blackburn
I . st
7
article
= Archneologické výzkumy v Delfách. Z Paříže
se oznamuje: Znamenitý francouzský archaeolog Ho-
molle, jenž před nedávnem jmenován byl ředitelem
musea v Louvru, podával ve zdejším kongrese archne-
ologie zajímavou zprávu o posavadních výsledcich
archaeologických výzkumů v Delfách. Z 500.000 fr.,
jež povolila Irancouzská vláda, musilo být vydáno
218.000 jen na náhradu venkovskému obyvatelstvu,
jež se bylo usadilo na zříceninách delfských. Vévoda
de Loubat dal každoročně 50.000 fr. k disposici na
pokračování v pracích. Práce měly dosud značný
úspěch a očekává se, že podobně jako v Pompeji, bude
možno objevit i největší svatyni Řeků. Již nyní byl
skorem úplně vykopán malý chrám, kde byly uloženy
vítězné trofeje, které byli Athéňané ukořistili od Per-
šanů při bitvě u Marathonu.
jít Loubat
Řek
Athéňan
Delfy
Paříž
Louvre
Marathon
8
article
= Trhavé účinky blesku pozorovány onehdy za
podivných okolnosti v Anglii. Patnáct metrů vysoký
cedr himalajský stál při samém domu, jehož obyvatelé
když nastala bouře, stáli u okna, odkud nebylo vidět
na cedr, nýbrž toliko na arancarii, vzdálenou as 10
metrů. Pojednou objevil se na arancarii podivný pla-
menný úkaz, jakoby byla projela mezi jejími větvemi
prskavka a tiskla je k zemi. Zároveň ozval se hrozný
třesk, jako od tisíce ran z pistolí, provázený zvukem,
jakoby se větve arancarie byly srazily. Hned potom
vystoupil sloup páry z trávníku, na němž oba stromy
stály. Ohledáním bylo zjištěno, že kmen cedru by
úplně zničen. Vrchol stromu ve výši as 10 metrů nad
zemí byl uražen a jak se zdálo, spadl přímo dolů
neboť byl při samém kmeni skorem kolmo zaražen
do země. Kmen stromu byl as metr nade trávníkem
rozštěpen na dvě části, jež se byly rozpadly na pravo
a na levo a také každá z nich o sobě byla potrhána.
Pozorovatelé pocítili onen zvláštní „sirný zápach“
jenž se obyčejně vyskytuje při udeření blesku, ale n
žádném z obou stromů nebyly patrny stopy ožehnutí.
Věc lze si vysvětliti toliko tím, že míza silného stromu
účinkem blesku proměníla se v páru a kmen roztrhala.
Anglie
9
article
Přece však ono vystoupení sloupu páry na trávníku
jest podivuhodně. Bylo by záhodno, všímati si při
bouřích podobných úkazů a podávati o nich zprávu.
= Výprava Nordenskjoeldova do Jižní Ameriky.
Ze Štokholmu se oznamuje: Od barona Erlanda Nor-
denskjoelda, jenž as po šest měsíců mešká na vědecké
výpravě v pohraničných končinách Peruanska a Bo-
livie, došel zdejších časopisů zajímavý dopis, v němž
podává zprávu zejmena o provedených ohledáních
jeskyň a archneologickém bádání v údelí Quearea
jiných místech, jež nikdy ještě nebyl přírodozpytec
navštívil. Údoli Oueare dle zprávy Nordenskjoeldovy
jest obrovské pohřebiště, ráj pro archaeology. Skorem
všechny nesčíslné jeskyně zde se nalezající obsahují
hroby. V některých nalezeno jen málo koster, ale na-
lezeny též hroby obrovské, jež obsahovaly pozůstatků
mnoho přes sto jedinců. Nebožtíci byli bezpochyby
ukládáni oděni a ozdobeni, ve dlouhých řadách v je-
skyních a jedno pokolení po druhém pohřbíváno, až
se tu nashromaždily celé hromady koster. Také jiný
způsob hrobů byl nalezen. Byly zrobeny z břidlice
ve tvaru malých domků, kde ukládáni nebožtíci, aby
tam bydleli a čekali na »lepší časy«. Jestliže členové
Nordenskjoeldov
jižní Amerika
Bolivia
10
article
výpravy se vydali de pralesa, byli každé chvíle
v nebezpečí, že se skrze mech, lupení a směsici
rostlinstva propadnou do hlubokých jam, v nichž
skorem vždy poznány hroby. Ale nalezají se tam
nejen památky smrti, nýbrž také četné pozůstatky
živé kultury z prastarých časů, kde národ Inků
vzdělával každou píď půdy, kterou teprve jejich po
tomci, Indiání Kvičua, ponechali pralesu. Nalezeny
zejmena dobře zachovalé domy a dokonce i zřetelně
zachované stavby pevnostní, kde bylo lze ještě roze-
znat zřetelně okna a dvéře. Z Indiánů Kvičua žije
nyní jedva 70 až 80 osob v údolí Queara; starý
jeden Indián sloužil výpravě jeho a dostával po 50
centavos za každý hrob, který objevil. Dosud praco-
vala výprava toliko na pokrají pralesa, teď hodlá
proniknouti hloub a chystá se připravit si mnoha-
měsíční pobyt v pralese.
= Ezpzesní vlak do Laponska. Královské gene-
rální ředitelstvo státních drah švédských již minu-
lého roku zavedlo expresní vlak mezi Štokholmema
Narvikem v Norsku. Vlak opptřen největším pohodlím,
aby vyhověl i nejvyšším požadavkům cestujících.
jít prales
inka
Indián
Kviču
Laponsko
Norsko
Indiání Kvičua
Štokholmema Narvik
11
article
Expresní vlak poskytuje cestujícím vhodné příleži-
tosti, aby ze středisk civilisace dostali se rychle a po
hodlně přímo do divočiny skorem nedotknuté, plné
překvapujících a střídavých pohledů. S různých stanic
dráhy laponské může turista snadno s malou ztrátou
času podnikati výlety do hor, po jezerech, po ře
kách a kochati se pohledem na vznešenou severní pří-
rodu a poznati život a obyčeje jediného národa v Evropě
nedotčeného dosud civilisací, Laponců. Cesta zemí
půlnočního slunce stává se kombinaci cest po zemi
a po moři zvláště příjemnou a rozmanitou.
Cestující může v Narviku plout na sever nebo na
jih, studovat celé vysoké horské pobřeží Norska,
anebo přerpšiti plavbu v Trondhjemu a vrátit se
dráhou do Švédska, aby projel mohutnými sněžnými
horami Areskutanu, zelenými rovinami a temnými
hvozdy Jemtlandu. Na tuto cestu je třeba jednoho
dne. Expresní vlak jezdí od 17. června do 19. srpna
dvakráte týdně, v úterý a v pátek ze Štokholmu.
Kdo v úterý vyjede ze Štokholmu, jest ve čtvrtek v
Narviku. Zpáteční cesta přes Trondbjem při cestě po
moři do Trondhjemu dva dny a po železniciz
Trondhjemu do Štokholmu as 26 hodin. Také ve
směru Narvik—Štokholm jezdí expresní vlak dva-
kráte týdně a umožňuje turistům, vracejícím se o
mysu Severního aneb norského pobřeží, každé pon
dělí a pátek rychlý návrat do Štokholmu.
Laponec
Evropa
Narvik
Norsko
Švédsko
12
article
= Drobotiny z Jerusalema. Těchto dnů počal v
Jerusalemě vycházeti týdenník v řeči turecké a arab
ské pod titulem »Elkends elšerief«. Jest to především
list vládní a označuje se zejména přepjatým vy-
chvalováním všech výše postavených a vlivuplných
osob ve správě, soudnictví, policii atd. Starostové
vesnic, kteří dost často neumějí ani číst ani psát, jsou
nuceni odbírati tento list, jenž stůj co stůj musí vy-
davatelům vynésti náležitý zisk. Nařízení všeho drahu,
jež se ohlašují s velkou okázalostí, není v novém
časopise nedostatek. Ale tím stávají se přestupky na
řízení jen četnějšími. Nařízení vskutku velmi nutné,
jímž zakázáno kácení stromů a vykopávání kořeno
ještě života schopných, zdá se míti za následek, že
se hubení lesů, stromů a kořenů provádí jen tím hor-
livěji. Chudý sedlák palestýnský musí přece něco
vydělat a nařízení dávají se jen proto, aby byla pře-
stupována. — Druhá a sice velmi potěšitelná událost
jest nalezení pramene živé vody. Obratný anglický
badatel po pramenech upozornil majítele pozemku na
cestě do Betlema, nedaleko nádraží, Reka, na místo,
slibující vodu. Řek počal kopat a ve hloubce 35 m.
skutečně nalezl dobrou, svěže tryskající vodu. Již po
několika dnech se voda učistila, jemné částečky slínu,
jimiž byla následkem složení půdy prosycena, klesly
ke dnu a voda jest čistá a pitelná. Z toho jest v Je-
rusalemě velká radost. Až dosud, pokud známo, ne-
byl v Jerusalemě nalezen žádný pramen. Pomýšlí se
na to, rozšířiti pramen dalším vrláním, ba doufá se,
na základě ujišťování anglického objevitele, že také
na jiných místech v okolí Jerusalema nalezne se pra-
menitá voda. To bylo by skutečně dobrodiním pro
všecky, kdož dosud jsou odkázáni toliko na dešťovou
vodu, shromážděnou v cisternách.
Číslo 34.
Jeruzalém
13
article
Šachy.
Pořádá J. Rašovský
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
Úloha č. 72 (originál)
Vojtěch Košek v Bohumilicích
J Rašovský
Košek
Morava
Bohumilice
14
article
Mat ve 2. tazích
Úloha č. 73. („Tidskrift för Schack.“)
J. Jesper se n,
Svendhorg-
J Jesper
15
article
Mat ve 3. tazích
16
article
Partie čís. 59.
Hrána v Neydeku u Karlových Varů, 30. listopadu 1902
— Ruská hra. —
Bílý: J. Krautštengl.
Černý: K. Baumgart
e7—e5
1. e2—e4
15. Se2xe4! d5xíc4
Sf5 ced
2. Jg1—f3 Jg8 —fe
16. Velxe4
Dd8— c?
3. d2—d4 Jf6xct
17. Df3xe4
d7— d5
4. Sf1— d3.
18. De4—f5!
Se7—d6
5. Jf3xe5 a) Sf8—e7
19. Je5—g6—
Kť8—g8
6. Jb1—e3 Je4xkes
Kgsxhs
20. Jg6x ha
7. b2xc3 Jb8 —d7
21. Df5xh5+ Kh8—g8
Va8—e8
Jd7—f
8. f2— f4.
22. f4—f51
23. Sc1—d2 De7—bt
9. Dd1—f
c7 — c5
10. Sd3—b5-+ c) Ke8—f
24. Vat—fi Db6—b2g
11. Sb5 — ds
g7—g0
25. f5—f6!
c5—c4d
26. Dh5—h6 Sd6—
12. Sd3—e2 Sc8—f5
h7—h5!
J Krautštengl
Černá
K Baumgart
Jg
Df
dh
Neydek
Karlová Vary
Velx 4 Dd 8
d 7
Kh 8
h 5
e 7
e 5 1
e 2 — e 4 15
d 5 4
Sf 1
d 6 5
jít 7
c 7
c 5 10
Sb 5
c 4 d 26
17
article
13. 0—0
27. Dh6x« go
14. Vfl—e1 Jf6—e42 e)
a černý se vzdal
Poznámky:
a) Neméně dobré jest 5) d4xe5.
Volnější hru ziskává černému 5. ... c5. Schlechte
hrál proti Pillsburymu v Mnichově (1. partie matche)
Je6l s dobrým výsledkem.
Ztráta tempa! Lepší bylo ihned 10. 0—0.
Bílého úmyslem bylo vylákati pěšce c a způsobiti
napjetí ve středu. Pěšce c2 netřeba krýti, ježto
útok po rochadě a g4! vyváží tohoto více než do-
statečně. — O něco lepší než tah učiněný bylo asi
pokračování 11. . . . cd 12. cd Sb4+ 13. Sd2 Dah
14. De2 SXd2+ 15. DXd2 DXd2- 16. Kxd
Je4+ 17. Sxe4 dxe a f5 1 atd.
Chyba prohrávající partii! Černý přehlíží následu-
jící pěknou a správnou oběť bílého. Tahem 14. ..
Se4 mohl se černý s prospěchem brániti.
I na jiné tahy podrží bílý útok.
Černý netuše blížící se pohromu, klidně vrhá se na
bílé pěšce. Správno bylo 24. . . . Dds aneb ještě
lépe 24. . . . Seb s násl. 25. . . . Sf6 (25. Vei
Sxd4++ 9)
dh
Schlechte
černý 5
Mnichov
e 42 e
Vei Sxd 4 + + 9
c 5
Sb 4 + 13
Sd 2 Dah
DXd 2
f 5 1
Sf 6
18
article
Zprávy šachové.
Praha. — V turnaji A. (o championát) klubu
„Dobrnský“ dokončen 19. června prvý turnus s vý-
sledkem:
Baroch — 1 1 1/2 1 12 1/2 0 = 412
Kautský O — O 1 1 1/2 o 1 = 31
0 1 — 0 0 0 =
Procházka 12 0 1 — 0 1 0 1 = 31
o 0 1 1 — 0 0 1 =
Taussig 1 1 1/2 0 1 — 1/2 1 = 4
Treybai /2 1 2 1 1 — 1/2 = 5
Veirauch 1 0 1 0 0 0 1 — = 21
K. Unger vystoupil a jeho partie vůbec nepočítány
Důkazem, že hraje se s chutí a zájmem jest, že dosu
žádná partie nepropadla kontumaci.
Plzeň. — „Český spolek šachový“ v Plzni po-
řádá na oslavu 20. výročí založení spolku sjezd če-
ských šachistů ve dnech 13.—15. srpna. Program: 13.
srpna. Uvítání hostí. Volné, konsultační a simultánn
partie. Řešení o závod. 14. srpna: Vylosování hráčů
do turnajů: I. skupinových (ceny 20 a 10 K, vklad2
kor.). II. Do turnaje vynikajících českých hráčů. Ceny.
50 K a titul „Mistra království českého“, 30 K. O při
jetí (nejvýše sedmi) účastníků rozhodne výbor sjezdový
Baroch
Kautská O O
Procházka
K Unger
Praha
Dobrnský
Treybai
Plzeň
Český spolek šachový
spolek sjezd če
Taussig 1 1
19
article
Kolb
Sika
Pro problemisty: Zpracování daného thematu. Dob
hry: v neděli: od 10—12, od 2—6 a 8—11 h. večer
V pondělí: od 9—12 h. dop. O 9. h. dop. odevzdání
úloh na thema; dokončení turnajů. O 1. hod. banket
na „Výstavě kuchařského umění v Plzni“, rozdílen
cen, prohlídka výstavy. Večer. přátelský večírek.
16. srpna: Prohlídka plzeňských závodů a památností.
Přihlášky ke sjezdu i veškeré dotazy zasilati jest panu
V. Císařovi, městskému úřadníku v Plzni (radnice)
Pořadatelstvo obstará účastníkům, kteří si toho přejí
výhodné ubytování. — (Sport a liky).
Kolb
V Císař
Plzeň
20
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Obecné školství v našem mar-
krabství.
C. k. zemská školní rada pro markrabstv
moravské v Brně podává ve Věstníku vládním
ze dne 31. května „Hlavní roční zprávu“ o stavu
obecného školství na Moravě ve škol. roee
1902—1903, z níž čerpáme tento článek.
Počet škol. Ve šk. roce 1902—1903 bylo
na Moravě 2615 veřejných škol; 147 měšťan-
ských a 2468 obecných. Českých bylo 1830
(82 měšť. a 1748 obec.), německých 774 (65
a 709), utrakvistických 11.
Měšťanských škol bylo v celé zemi
147; chlapeckých 82, dívčích 65. Českých
chlapeckých 45, dívčích 37. Německých chlap
32, divčích 33. Celkem bylo českých 82, něme-
ckých 65. Čísla tato nejlépe dokládají vzájemné
poměry národnosti české a německé. Roku 1900
bylo na Moravě 1,727.270 Čechů, t. j. 71.369
Němců 675.492, t. j. 27.9 všech obyvatel
A teď pozorujme, že 27.9% Němců má 65
měšťanských škol, t. j. 44.22%%, kdežto
71.36 Čechů má toliko 82 měšt
školy, t. j. 55.78% měšťanských škol!
Připadá tudíž 1 měšťanská škola česká na
21.064 Čechů, kdežto němeeká na 10.392
Němce. Čechové, ač tvoří 3% všeho obyvatelstva
mají pouze o 17 měšťanských škol více než
Němci, kteří tvoři toliko 1/4 obyvatelstva morav-
ského. Tento nepoměr je ještě horší při poboč
kách. Při měšťanských školách byla 51 pobočk
a to při českých 13 (25.49%), při něme
ckých 38 (74.51.%), Z 38 německých po
boček připadá na Brno 27. Nových měšťan
ských škol přibylo 11 a to 9 českých a 2 ně
mecké. Nových tříd přibylo 23 a to 18 českých
a 5 německých. Poboček bylo otevřeno 9 (4 čes
a 5 něm.). Zavřeny byly jedna třída české chlap
měšť. školy ve Velkém Meziříčí a 4 pobočky
(3 divčí v Olomouci a 1 chlap. v Příboře).
Čecho
Němec
Brno
Morava
Velký Meziříčí
Olomouc
Příbor
obecný školství na Morava
Němec
21
article
„Zpráva“ moravská uvádí v přehledné t-
bulce rozdělení škol obecných na jednotlivé
školní okresy, organisaci jejich dle vyučovacího
jazyka, počet poboček a expositur, potom roz-
dělení dětí, chodicích do školy, počet osob učitel-
ských a průměrný počet žáků na jednoho učitele-
Podobného souborného přehledu přáli bychon
si ve „Zprávě“ pro království, neboť z takové
přehledně tabulky možno hned seznati, který
okres český má nedostatek měšťanských škol
a pod.
Českých měšťanských škol je nejvíce v
venkovském okrese uhersko-hradišťském 8;
v brněnském (venkov) a holešovském po 6, mo-
ravsko-budějovickém, novoměstském a přerov-
ském je po 5 školách; 10 okresů nemá ani je-
diné české školy. Naproti tomu česká města
Uherské Hradiště, Kroměříž, Prostějov a Třebíč
mají německé školy. Třebíč dokonce 2.
uherský Hradiště
Kroměříž
Prostějov
Třebíč
22
article
Soukromých škol měšťanských bylo
9, z nich 6 českých a 3 něměcké; 7 divčícha
2 chlapecké. S právem veřejhosti bylo škol7
(5 čes. a 2 něm.), bez práva veřejnosti 2 (1 čes.
a 1 něm.). Jsou vydržovány 5 duchovními kon-
gregacemi, 3 spolky a 1 průmyslovým závodem
Obecných škol bylo 2468 a to 1748 če-
ských, 709 německých a 11 utrakvistických
Dle pohlaví bylo 2255 smíšených, 114 chla-
peckých a 99 dívčích. Z nich
jednotříd. 871, česk. 602, něm. 268, utrakv.
dvoutříd. 769, česk. 608, něm. 158, utrakv.
trojtřídn. 350, česk. 260, něm. 89, utrakv.
čtyřtřídn. 159, česk. 107, něm. 50, utrakv.
pělitřídn. 274, česk. 147, něm: 126, utrakv.
šestitřídn. 44, česk. 23, něm. 18, utrakv.
sedmitřídn. 1, česk. 1, něm. —, utraky. —
Celodenní vyučování bylo na 2276, polo-
denní na 142, dílem celodenní, dílem polodenní
na 50 školách
Poboček bylo 476, škol. oxpositur 20 a2
exkurrendní školy.
Ve šk. roce 1902—1903 přibyly 24
obecné školy, 108 tříd, 113 poboček, 4 šk.
expositury a 1 exkurrendní škola. Zavřeny
byly 2 školy, 11 tříd, 52 pobočky a 3 šk. ex
positury. Celkem bylo na Moravě 2615 veřej-
ných škol, do nichž chodilo 410.678 dětí.
Soukromých škol obecných bylo 57
a to 22 české, 32 německé a 3 utrakvistické.
Morava
23
article
Dívčích bylo 30, smíšených 27. Právo veřejnosti
mělo 46 (18 čes., 27 něm. a 1 utrakv.), bez
práva veřejnosti bylo 11 škol (4 čes., 5 něm.
a 2 utrakv.). Soukromé školy byly vydržovány
nejvíce duchovními korporacemi, náboženským
obcemi, spolky a soukromníky. Výsledek vyučo-
vání byl na 8 školách velmi uspokojivý, na 38
uspokojivý, na 9 dostatečný a na 2 nedostatečný
Školní budovy byly 2474, z nich 2220 při
měřených, 254 nepřiměřené. Z budov, jichž se
jen částečně nebo jen přechodně pro školy
užívá, je 47 vhodných a 53 nevhodně. Ve vhod
ných budovách jest umístěno 2266, t. j. 86.7 9
v nevhodných 230, t. j. 8.8%%, v rozličných bu-
dovách 119, t. j. 4.5% všech škol. Vhodným
nářadím bylo opatřeno 2136, t. j. 81.79
jen částečně vhodným 342, t. j. 13.1%%, ne
vhodným 137, t. j. 5.29% všech škol. Školn
zahrady byly při 1989 školách, t. j. 819
Žákovské knihovny měla 2601 škola,
t. j. 99.5. Pomůcky, předepsané řádem
školním a vyučovacím, měly 2523 školy, t. j.
96.5% všech škol.
Školní docházka. Dětí školou povinných
bylo počátkem šk. roku 427.766 (koncem šk.r
397.528), z nich chodilo do veřejných
škol obecných a měšťanských 410.678 (kon-
cem šk. roku 383.173), do soukromých škol
8544 (8140), do škol vyšších a odborných 6790
(5807). Doma vyučováno 446 (419). Pro těles-
nou neb duševní vadu nedostalo se vyučován
1909 (1824) dětem. Bez vyučování vůbec
bylo 226 (213) normálně vyvinutých dětí. Počet
dětí, chodicích do soukromých škol, se stále
menší; naproti tomu vzrůstá počet dětí, chodí-
cích do vyšších neb odborných škol.
Ve všech městských a 26 venkovských
okresích byla docházka po celý rok pravi-
delná; ve 2 venkovských okresích v zimních
měsících pravidelná a jen v 7 venkovských okre-
25
article
sích po celý školní rok nepravidelná. Celkem
zlepšila se školní docházka o 0.2% proti roku
minulému. Jako příčiny nepravidelné do
cházky uvádějí se: dětské nemoci, špatn
cesty, velká vzdálenost od školy, užívání školní
mládeže k polním a domácím pracim a pastvě
dobytka, chudoba a nedbalost rodičů, potulování
se jich v cizině, užívání mládeže v továrnách.
při hospodářství, pěstování řepy a najímání jí do
služby. Příznivý vliv na školní docházku mělo
též v některých místech zrušení školného, zlep-
šení spojovacích cest a zdravotních zařízení.
Pro nedbalou docházku bylo uloženo 13.630
trestů.
V 7907 případech byli rodiče potrestáni
vězením a v 5623 případech uložena pokuta
v obnosu 7753 K 24 h. Zaplacených pokut bylo
5551 K 74 h, nezaplacených 2201 K 50 h. Po-
čet trestních případů pro nedbalou docházku
vzrostl o 1047; výška zaplacených poku
o 809 K 17 h.
Úlev požívalo 66% všech děti (o 0.4%
více než loni). Povšechných úlev mělo v 1113
obeích (58.37%) 26.621 dítě, t. j. 58.7%%, jedno-
tlivých úlev mělo v 648 obcích (34.5%) 8956
dětí, t. j. 34.5. Ve 302 městech a městečkách
mělo úlevu 5688 děti. Ze školních obcí venkov-
ských použilo povšechných úlev 58.3% (o 0.49
více než loni), jednotlivých úlev 34.5%% (o 59%).
z dětí ve venkovských obcích použilo 58.79
povšechných a 19.5 jednollivých úlev. V mě-
stech a městečkách použilo 34.1%% dětí 7. a 8.
šk. roku jednotlivých úlev (o 1.3% méně než
Počet učitelských osob. Všech učitelských
osob bylo na obecných a měšťanských školách
6790 a to 5460 učitelův a 1330 učitelek.
Se zkouškou způsobilosti bylo 5028 učitelů
a 1038 učitelek. Se zkouškou dospělosti bylo
452 učitelů, 291 učitelek. Bez vysvědčení byla
1 učitelka.
26
article
Celkem bylo ve šk. roce 1902—1903
o 86 učitelů a o 144 učitelky více než loni.
Učitelů náboženství, ustanovených
školními úřady, bylo 107, ustanovených církev-
ními úřady a náboženskými společnostmi 1743
celkem 1850.
Ženským ručním pracím a nepo-
vinným předmětům vyučovalo 1268 učitelek
s vysvědčením učitelské způsobilosti (o 130 více
než loni).
Nebylo obsazeno 78 systemisovanýeh
míst učitelských.
Světští učitelé vyučovali na 59 veřejných
školách částečně neb úplně náboženství
Tělocviku vyučovalo se na 2556 školách,
t. j. 97.7%, ručním pracím na 1861
škole, t. j. 76.8 venkovských škol. Toto pro-
cento v jednotlivých okresích velice se liší. Na
Novoměstsku vyučovalo se ručním pracím na
97%, v okresu šternberském jen na 39% škol.
O působení učitelstva „Zpráva“
uvádí, že velká většina učitelů dostála své úloze
a plnila povinnosti svého povolání, přes poměry
často značně obtížné, oddaně a horlivě. Úspěch
učitelstva na poli vyučování a výchovy můžei
letos nazván býti uspokojivým.“ Dle kvalifikaee
okresních školních rad byl výsledek vyučování
velmi uspokojivý na 442 (16.9), uspokojivý na
1539 (58.9%), dostatečný na- 609 (2a9%)- a—re-
dostatečný na 32 (1.2%) školách. Většina uči-
telstva projevovala snahu po zdokonalení me-
thody a po dalším vzdělání. Snaha tato jevila se
zvláště pilným čtením odborných časopisů, vy
užitkováváním okresních knihoven učitelských.
účastí ve schůzích učitelských, rozpravami o pae-
dagogických a odborných otázkách a návštěvou
různých kursů. Disciplinárních trestů bylo 11,
pokárání okresními školními radami 18. Svorné
spolupůsobení učitelů světských a duchovních
bylo porušeno v 7 případech.
Novoměstsko
27
article
Pro další vzdělání učitelstva bylo 41 okres
ních knihoven s filiálkami v několika okre
sích; dotace na ně obnášela 7000 K.
Učitelských ústavů bylo 10 a to 7 státních
(5 mužských a 3 ženské) a 3 soukromé vesměs
ženské. Ze 7 státních ústavů byly 4 české3
mužské a 1 ženský) a 3 německé (2 mužské
a 1 ženský). Ze 3 soukromých ústavů byl 1 če-
ský, 1 německý a 1 utrakvistický. Celkem bylo
5 českých, 4 německé a 1 utrakvistický. Če-
ské státní ústavy jsou pro učitele v Brně, Příboře
a Kroměříži, pro učitelky v Brně; německé v
Brně a Olomouci pro učitele a pro učitelky
v Brně.
Soukromé ústavy pro učitelky s právem
veřejnosti jsou: český konventu dominikánekv
Řepčíně u Olomouce, městský německý v Olo-
mouci a utrakvistický v Olomouci; tyto soukromé
ústavy mají po dvou střídavě postupujících roč-
nících.
Na všech 10 ústavech učitelských bylo 1314
chovancův a to 728 kandidátů (476 českých a
252 německých) a 586 kandidátek (271 českých
236 německých a 79 utrakvistických). Na 4 stát-
ních ústavech českých bylo 641 chovanců (476
kandidátů a 165 kandidátek), na 3 německých
415 (252 a 163). Na 1 český ústav učitelský při-
padá průměrně 160 chovanců, na německý jen
138 chovanců. Celkem měl. 7 státních ústavů
1056 chovanců (728 a 328). Soukromé 3 ústavy
měly 258 kandidátek a to český v Řepčíně u Olo
mouce 106, německý v Olomouci 73 a utrakvi-
stický arcibiskupský v Olomouci 73. Správa arci-
biskupského ústavu učitelského je svěřena pro-
fessoru tamější theologické fakulty, ústav v Řep-
číně řídí sestra řádu dominikánek, městský ně
mecký v Olomouci spravuje ředitel státního
ústavu učitelského.
Příbor
Kroměříž
Brno
Olomouc
Řepčín
Ola
Řepy
ústav být pro učitel v Brno
státní ústav učitelský
28
article
Pro nemajetné chovance 4 českých ústavů
státních byla stipendia v obnosu K 20.190
pro 3 německé K 18.137.3. Na německých ústa
vech činí obecní a soukromá stipendia 5137.3 K
na českých jen 1000 K.
Zkoušku dospělosti vykonalo 281
chovanců (166 muž. a 115 žen.) a 19 privatist
18 a 1), celkem 300, z nich approbováno 277
(162 muž. a 115 žen.) a 16 privatistů (15 a 1).
Zkoušku způsobilosti vykonalo
187 učitelů a 129 učitelek, celkem 316; z těch
approbováno 168 učitelů a 125 učitelek; celkem
293. Pro školy měšťanské 40 učitelů a 16 uči-
telek; celkem 56, z těch approbováno 25 učitel
a 11 učitelek; celkem 36.
Zkoušku pro vyučování ženským ručním
pracím vykonalo 95 učitelek (66 pro české a 29
pro německé školy). Zkoušku způsobilosti pro
pěstounky 44 (35 čes. a 9 něm.). Doplňovací
zkoušku z jazyka německého podniklo 13 učitelů
a 1 česká učitelka; celkem 14. Z jazyka českého
toliko 1 učitel a 1 německá učitelka.
30
article
Ústavů pro mládež u věku školou povinsin
bylo 290 a to opatroven 22 a 168 dae
ských zahrádek. Z 22 opatroven bylo
ských 9, německých 13; ze 168 zahrádek by
českých 78, německých 90. Ze 22 opalro
bylo 8 ve městech a 14 na venkově; ze 16
zalrádek byly 44 ve městech a 124 na venko
Hospodářských kursů pokračon
cích bylo 30 (24 čes. a 6 něm.), prům
slových kursů 14 (10 a 4), pokračovack
kursů pro dívky 15 (10 a 5), jiných speci-
ních kursů učebných 2 (1 a 1).
Ústavy pro děti neplnosmyslné byly 3m
hluchoněmé (2 čes. a 1 něm.), 1 utrakvist-
cký ústav pro slepce v Brně, 2 ochr ano
ny (1 čes. a 1 utrakv.). V ústavech pro hluci-
němé bylo v Brně (něm.) 88, v Ivančicích 9
Lipníku 100, v ústavě slepců v Brně 134.
ochranovnách: v Brně 212, v Dřevohosticich?
chovanců.
Náklad na školství obecné činil 13,540.60
kor. 74 hal., proti loňsku o 948.280 K 73 h vle
Školní úřady. V 21 okresích plnily ni-
školní rady své povinnosti horlivě, naproti toa
ve 14 okresích nevyhovovale činnostv
šiny místních školních rad. V 15 okresích neko
naly místní školní rady pravidelných sehů
O okresních školních radách se pr
že snažily se horlivě i s úspěchem, aby vyhore
důležitému úkolu svému. 41 okresních školnái
rad mělo 381 zasedání; připadá tudíž průměn
na jeden okres 9 schůzí.
Na Moravě je 41 školní okr es.
Průměrný počet dětí na třídue
Největší průměrný počet děti připadá n
okres Val. Meziříčí (78), nejmenší na oku
uhersko-hradišťský 35 dětí.
—ský.
od 60 kraje. až do zl. 119
metr, ve všech barvách. Pooo
ené a již vyelené čale
do demu. Hohstý výbér vat
obratem
Hennebergova továrna na hedvábí v Curychu
Hennebergův
Brno
Ivančice
Lipník
Dřevohosticich
Morava
Val
Curych
ústav pro slepec v Brno
31
article
HenvaDí ro nevest)
HenvaDí ro nevest)
(Zasláno.)
Ceny veškerého zboží Pošumavských pletárena
lož. Národní Jednotou pošumavskou vzbuzují old
pro svou láci. Račte si prohlédnouti výklady zámol
v Melantrichově ul. Závod v Ovocné ul. byl zrušen.
13991
Melantrichův ulice
ovocný
33
article
PoSoroku se Bergerova aehtova m
PoSoroku se Bergerova aehtova m
v Rakousko-Uhersku a ve všech kulturních státech k r
a koupání proti vyrážkám kožním a nečisin
pleti upotřebuji. Každá viněta musi b
touto ochran. znám-
oaopemn ec l arln
na, jinak nejsou to
pravá, po 35 r. v obchoné se nalézajicí
U velkém: 6. HELL a SPOL. ve Vídni, I., Storng.
Bergerův
Hell
Storng
RakouskoUhersko
Vídeň
34
title
K oslavám Husovým
Právě vyšlo
Husův
36
article
Jan Žižka
Jan Žižka
z Trocnova.
Básně od VĚNCESLAVA MOLENS
(87 str. vel. 8°). Cena 1 K, poštou K 110.
Žižek
Molens
Trocnov
38
article
Grosman a Svoboda
Grosman a Svoboda
knihkupectví a nakladatelství
v Praze, Ferdinandova tř., 40.
Grosman
Praha
Ferdinandov třída
41
article
Mlada matká.
Mlada matká.
Pravé rady českým ženám jak při vstnpně
stavu manželského, tak v těhotenství, při porodni
ošetřování děcka. — Poučení o čmýře, postupu teke
tenství a šestinedělí. — Kterak dociliti lze snadný p-
rod. — Děcko a jeho ošetřování. — Kojení a um
výživa. — Nemocí věku dětského.
Dle mnoholeté vlastní zkušenosti napsal dr. L. Svo-
boda. S 29 vyobrazeními-
Cena velice obsáhlé knihy pouze 3 K 20 h, v oe
plátěné pův. pěkné vazbě 4 K, poštou franko o 30l
více, rekomandované o 60 h více, kdo obnos předn
pošt, poukázkou zašle.
Na skladě v koždém knihkupectví, a
jména u nakladatele Rudolfa Storcha, knihkn,e
v Karlině.
14l
(1nrn
Mlada
doktor
Storch
Karlin
42
article
Nádherné dar
Nádherné dar
v nejvelkolepějším výběruu
43
article
MIKOLÁŠ LEHMANÍ
MIKOLÁŠ LEHMANÍ
c. a k. dv. závod uměl. výst. a maliřské ataller pr
portrěty atd. v Praze, Ferdinandova třída čis. 1i.
Mikoláš LEHMANÍ
Praha
Ferdinandov třída
44
article
Přátelé zvířat
Přátelé zvířat
Žádejte na ukánku zdarm
velký obrázkový časoji
j46 v Praze, n
„Svět zvířat
„Klamovko“
1250
Praha
Klamovka