ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0673f4e0-712a-11dc-95b4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 31, person 56, org 6, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV
2 masthead
V Praze, v neděli dne 26. června 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 175.
4 article
za ranní a odpol. list, přede l ácí ne Prazo, v adm inl n vtke r o ta s dvojí donás k nua : : uk ss
Prazo
5 title
Kei ak o
7 article
trre i sia drojí zi ket
8 title
NILIS
Nilis
9 article
V drobném prodeji inal dielo o sobě Ve filiaikách na venkors- ranní číslo. sdpoladní. Inseraty plati re hotově napřea. Přešplasení a Jnaestr přijíná zdnini strace v Marianské ulici č.3. Tam nacházejí se též redske tiskárna a ezpedice . Nárednich Listi, Rakopisy ze novraoejt
Nárednich List
10 article
lnešní čísle pro Prahu je o 18 stranácl.
Praha
11 article Valka.
Valka. Z Petrohradu, 25. června. (Zvl. teleg Nár. L «) Dopisovatel » Birž. Vědomostí Demělnský oznamuje dne 11./24. t. m. ILiaojanu: Kaiču je stále v ruských mkou. Vojsko pod velením generála Iiščenka přinutilo 23. t. m přední stráže Kurokovy k ústupu. Dnes je vše klidno. Je hrozné horko — 32 ve stínu. Generál Gerngross, nedbaje na poranění, jež odnesl si od Vafangou, jest u svého vojska. Dopisovatel tvrdí. že vafangouská srážka mohla končiti ruským vítězstvím. Ruské vojsko do- bylo již nepřátelských zákopů, když došel rozkaz k ústupu. Dne 11./24. t. m. byl dopisovatel v Kajěu svědkem skvělého výkonu kozáků pod generálem Sanrsonovem. Přiblížili se nepozorovaně ke koním dvou japouských škadron, z nichž 3 ukořistili a ostatní pobili, načež vzdálili se beze vší ztráty. Generál Kuroki — dle všeho — nemůže odhodlati se k postupu. Jeho vojsko je dosud v Sjujanu. Z Londýna, 25. června. Z Tokia sem došla zpráva, že mužstvo poto- pené ruské lodi bylo zachráněno ru- skými loďmi ostatními. Z Londýna, 25. června. Ze zprávy admirála Toga o čtvrteční námořní bitvě před Port Arturem vychází na jevo, že Toga byl japonskou hlídkou lodní, která střežila Port Artur, bez- drátnou telegraflí zpraven, že veškero ruské loďstvo pluje z Port Artura ven. Kol 11. hodiny dopolední počala výplavba, ale do večera se dostali Rusové jen malý kus od přístavu. Tego v noci napadl ruské lodi úspěšně. Zdali utonnlo s ruskou válečnou loní také mužstvo, není patrno z jeho zpráv. Těžce poškozeně ruské lodi den na to dopraveny do Port Arturu. Z Linojanu, 25. června. (Rus. Tel. Ag.) Přibývá sem ustavičně vojsko drží se znamenitě. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Valk Iiščenka Gerngross Sanrsonov Kuroki Artur Rus Petrohrad Londýn Tokio Togo Linojan Rus Kaič
12 article Hetternich — v druhém vydání
Hetternich — v druhém vydání Jednomyslně učiněné a dnem 21. t.m prohlášené usnesení se svobódomyslných lido- vých a národních poslancův českých, ze vsec třl zemí koruny české, že chtěj tetrvati v nejrozhodnějším boj proti nynější vládě, i nynější m rystému vládnímu — patrně bodlo hezky Hlaboko a citelně do vosího hnízda. Soudím bk ze zuřivých odpovědí Körbrových officiósov
Körbrový
13 article
i z vlastního jeho směšného dementi ve »Wie- ner Abendpostu«, kterým popíral, že by kdy byl Němcům dal slib, že bez jich svolení nesplní ani platných zákonů, zaručujících nám i ostatním slovanským národům rovnopráv- nost ve škole, úřadě i všem životě veřejném l Což pak na něm jiného žádáme, než aby splnii národu našemu příkaz platných zem- ských i říšských zákonův (z 8. dubna 1848 a z 21. prosince 1867), dle nichž má jazyk náš český ve všech státních úřa- dech našich vlastí požívati úplně téže svobody a téhož práva, jako j azyk německý a dle kterých mají se v zemích, obývaných více národy — jako tedy na Moravě, »z řídit veřejné školy, tak aby každý z těch ná- rodův obdržel potřebné pros tře d ky ke vzdělání se v jazyku svém, aniž byl by nucen učiti se druhému jazyku zem- skému. « — Proč tedy dr. Körber vzpírá se plnit jasný příkaz platných zákonův. proč nechce zemskému jazyku šestimillionového národa zjednati z povinnosti své úřadní rovne platnosti ve státních úřadech vlastí našich proč odpírá národu našemu na Moravě zříditi českou universitu, aby synové její, vyšedšíz českých gymnasií, našli prostředků ku dalšímu vzdělání svému jazykem svým v otčině svojí?
Němec doktor Körber Wie Morava
14 article
Poněvadž — tak zní jeho v lastní nejnovější odpověd, daná dopisovateli berlinského »Ta- blattu« — »kdyby vláda těmto po- žadavkům Čechů vyhověla, ihned prý by začala zase obstrukce ně- mecká, poněvadž s tako vým ústupky musejí býti srozuměn oba národové!« — Tážeme se nyní: »Neměli poslanci naš pravdu, když řekli, že nynější (Körbrův) vládn systém je založený na strachu před německou obstrukcí? A křivdili Kör brovi, když mu vytkli, že nechce vůči nám plniti ani platných zákonů bez svolen Němcův? Vždyť on sám uznává, že tyto poža davky šestimillionového národa z a s l u h ují býti splněny.« Dále se honosí, že prý je nyní pos ta- vení jeho silnější než kdy jindy. Proč nemá tedy odvahy dostáti své úřadní přísaze plniti platný zákon, aby uspokojil spra- vedlivý, splnění zasluhující požadavek šesti- millionového historického ná- roda? Ze zřetele na terror zpurn menšiny německých zuřivcův něsilníků, požedujících, aby ústavní a právn stáť rušil vůči nám právo veřejné a slapal zá- kony platné pro udržení jejich nemravné nadvlády. Má tak jednati státník postavený v čelo říše, v níž Němci tvoři jen třetinu všeho obyvatel- stva? Rozum prostý dává, že jen s tako- vými ústupky musejí býti sroz- uměni oba národové, které se dotýkají národních zájmův a práv jich obou. Tak na pr. kdyby šlo o rozhraničení země a správy dle ná- rodnosti, o změnu zemského zřízení, neb voleb- ního řádu, o dopisování si samosprávných úřadův, o zřízování a vydržování obecných škol pro ná- rodní menšiny, nezmohší se dosud na počet žactva, pro něž musí býti zřízena po zákonu škola veřejná. To jsou otázky, vy žadující souhlasu obou národův, poněvadž se právě týkají obou. Al mezi takově otázky nikdy nenálež rovnoprávnost obou zemských ja- zykův ve státní správě, poněvadž s tím Němeům žádné ujmy neděje,
Čecho Kör br Němcův Němec Al
15 article
když jazyk náš český bude zde postaven na roveň jejich jazyka, když najde Němec v ze- mích českých všude tak dobře práva svého jazykem svým jako Čech. A tolikéž ničeho po tom Němeům není, když se pro národ náš na Moravě zřídí česká universita vedle jejich ně- mecké. Odpor jejich jest veskrze bezprávný. protizákonný a brutálný schvál : požadavek náš naproti tomu nutnou kulturní potřebou, v zákoně založený, nikomu neubližující a spravedlivý. T má jedině rozhodovati pro slušného ministra rakouského a honosí-li se svým pevným posta- vením, pak teprv má míti odvahu ku plnění slušného požadavku Gmillionového národa a ne- báti se ničemných hrozeb zpupných, nesnáše- livých odpůrcův práva, zákona a spravedlnosti. Než, zde vězí kořen zla: Körber je něme- ckým byrokratem, srostlým s německými levi- čáky, jemuž naše snahy národní a politické jsou trnem v oku, pročež hoví každé choutce Němcův, centralistův, respektuje každé jejich veto, na po- mahá jejich nejpovážlivějším zámyslům až n pokraj obmyslů všeněmeckých, nedbaje, kam to jeho hospodářství, zvláště v Čech á ch, na konec povede, ale myslí si s Metternichem: »Po mě přijď si potopa!« Má vůbec se starým tím rakouským absolutistou v profilu mnoho podob- ného. Jako Metternich neměl pra- žádné positivní základní myšlenky státnické, tak jí nemá také dr.
Němec Němcův Metternich Čechy Morava
16 article Körber!
Körber! Čemu vlastně chce? Kam směřuje s Ra- kouskem? Cití jako Metternich neudržitelnost, nemožnost svého vládního »systému«, jenž jest. pouhou negací, pouhým odporem proti duchu doby, proti národním a politickým snahám slovansk většiny obyvatel tohoto soustát a pouhým strachem před nelibostí Němcův, ale nade vše mu jde o udržení své h postavení, své vlády až do sešlosti věkem. Co pravil Varnhagen o Metlernichovi: »V velikých věcech, vůči odhodlané síle vždy po- voloval, pak ale vždy, opět vždy v malém úkladný odpor tomu kladl; on nemá jiné od- vahy než uhájit si své místo — platí doslova též o epigonu Körbrovi, který neváhá vlást zneužíváním § 14., zaváděti zde týž Metterni- chovský systém- plíživého rušení práva, který rovně jako druhdy Metterních holduje zásadě. že prý je hanbou vlád učiniti ústupky národům, domáhajícím se rázně svého práva. Rozdil jen v tom, že činí Körber výminky od tohoto pravidla vůči Němcům a Ma- darům. Před tčni vstupuie, buď že se jich bojí, buď že jest šám Němcem centralistou kosti, zvláště ale proto, poněvadž doufá v této politice spatřovati s vůj nejlepší životní elixi. Němei to dobře vědí a proto umějí s ním točit. Tak na př. dnešní »Bohemie« v témže článku, kde se raduje z lorda dra. Mattuše, po- něvadž naši obstrukci pokládá z marno u, hrozí opět, řinčic ostruhami, b o ut- kou německé obstrukce, kdyby se Körber, nebo vůbec kterýkoliv státník příští opo- vážil, nedbati německého veta a po- voliti nám rovnoprávnost a druhou českou universitu. Jak viděti, není tedy obstrukce podnes ni- kterak »zbraní tupou a špatnou«, jak naši tichošlápkové k radosti Němců a vlády evrlikají, a bylo by nesmyslem s naší stranyji zahazovat a zjednati tak rakouskému Metterni- chovi XX. století laciný triumll
Körber Cití Metternich Němcův Varnhagen Körbr Němec Němei Mattuš Ma Bohemia
17 article Z moderní Anglie.
Z moderní Anglie. (Několik poznámek všeobecných. V Londýně, 20. června 1904. Anglický život letmo zahlédnutý v nejrůz nějších tvarech, ať v tichu universitního města Oxfordu, nebo v závratném, rušném pohybu lon- dýnské ulice, v přepychu salonu, v komfortu klubu, v důstojné vážnosti parlamentu, i v lesk- lém šumu dostihů, byl mi velkou lekcí a přál bych si, kdybych ji dovedl případně ztlumočiti. Jaké naučení energie, jaké povzbuzení k práci a podnikavosti, jakou výstrahu před vlastní po- hodlností, lehkomyslností a sousedské malicher- nosti mohl by z ní čerpati český člověk! Intensivnost tohoto života, kterou jsem tu shledal všude, v komptoarech obchodníků jako v pracovnách intelektuálních, v dilnách průmy- slníků i v atelierech umělců, má imponující ve- likost. Asi před rokem napsal jsem z Paříže kapitolu o amerikanismu, o životě hybném, účel- ném, praktickém, zbaveném všech cetek a fá- borů sentimentálnosti, titérnosti a maloměšťáctví. V Londýně jsem se jen utvrdil v téchto názo- rech suverenně proklamovaných požadavky mo- derního života, jimž se musíme podrobit, chce- me-li obstáti na své tak těžké a tak exponované posici »nejzápadnějších Slovanů«, ohrožených konkurencí a dobývačnosti odvěkých nepřátel. Když našinec obklopený gigantickým vzruchem veleměsta velkého, bohatého a mocného národa. jenž dovedl vládnout svou myšlenkou celému světu, jenž vítězí převahou svého obchodu a své podnikavosti, přemitá o záležitostech své vlasti, mohl by dospěti k závěrům velmi pessimistickým pro budouenost. Musíme se stále těšit blahou nadějí... Avšak podobné reflexe nejsou tu na místě. Shledal jsem mnoho obdivuhodného a krás- ného v tom světě, který obyčejně vidíme falešně a nesprávně.
Anglie Londýn Oxford Paříž
18 article
Neznáme Londýn, Anglii a zejmena neznám její společnost. Představujeme si ji podle něme- ekých filipik novinářských a pařížských kupleto ze chantanů. Angličan je mnohým nesympati- ckým a komickým svou upjatostí, Pyšností podivinstvím. Londýn vidíme jako nesmírnou směsici skladišt, komptoarů, obchodů, továren, shromážděných kolem velechrámu zlatého telete. jenž se zove anglickou bankou. A Angličanky? Netřeba ani šířiti, o tom slov, jak nám je malují a předvádějí. Nevkusné, zrzavě, s vystouplými zuby a zapadlými nadry. Pravé to Minorvy armády spásyl Zajeďte si jen na týden do Londýna a bu dete vyvalovat oči na zcela jiný svět a zcela jiné lidi, nežli jaké jste očekávali. Mluvím jen o zevních dojmech a o společnosti. O grandi- osnosti vlasti Shakespeara, Carlyla a Darwina nebylo nikdy pochyby u nás, kde překlady Mil- tona a Shakespeara byly mohutnými traversa mi, na nichž se budovala renaissance naši lite- ratury. Aogličané jsou silnou, krásnou ragou. Nikde jsem neuzřel tak ušlechtilé a výrazné typy. »Jsme Římany naší doby,« pravila m známá spisovatelka s chloubou, když jsem na čaji v její damském klubu (Ladies Field Club) se stal poněkud výmluvnějším líčením svých návštěv v dokách, National Gallery a Britisch Museum, kde jsem obdivoval hospodářskou a kulturní superioritu anglickou. Dokonalý je způsob a elegance Angličana z velkého světa a inteligenta. Jsou roztomilými společníky, veselými, ne- ceremonielními. Marně jsem hledal upjatost, škro- benost a mrzoutství spleenetických neb alkoho- lických lordů. Zdvořilost je vypěstovaná do pravé míry, bez tajtrlictví a servilnosti. A po- věstná je galantnost Angličanů k ženám. V tom ohledu roznášeč novin nebo koči »handsomu« vyrovná se každému clubmannu. Každý chová se s jemnou pozorností k ženě, k dámě i služce.
Angličan Angličanka Shakespeare Carlyle Darwin Říman Londýn Anglie anglický banka Britisch muzeum Ladies Field klub kulturní superiorita
19 article
Nádennik ji ustoupí z cesty. Jedině před dámou a před králem smeká Angličan. To, čemu se přezdívá upjatost a zamrače- nost anglická, je pouhou reservovaností a ueti- vostí. Angličan nerozplývá se nikdy ve svých citech, nemá hlučný temperament a živou ge- stikulaci Francouze, nedovede bodře hulákat jako Němec, ani neobjímá se s každým na potkání jako bratr Slovan. A přece tento sv vlasti Falstaffovy dovede bouřit, zpívat, tanči jako střeštěnec. A zejmena pít! Ale jisto je, že celkem povaha anglická neprojevuje se přílis v zovním rozjaření. Na ulici neslyšíte nadáva- jící si kočí, nikdo v tom shluku omnibusů, cabů, fiakrů neřve a i v lidových barech za- znívá smích a hovor stlumeněji nežli“ v mni- chovských hospodách. Angličan cítí, že přepjatost chování, výtrž- nost slova, tlachavost a dobrácká sousedskost mují málo vkusu a elegance. Rovněž nesprávné je, co se tvrdí o špina- vosti a tovární začoudlosti Londýna. Nesmírná metropole nad Temži má své krásy, jež okou- zlují. Západy slunce nádherně barvící oblohu nad věžemi parlamentu a opatství westminster- ského připominají mi některé feerické večery, když nebesa vzplanula záplavou rudou za vzne- šeným profilem Hradčan. Podobně jako Paříž má Londýn stromya zahrady v nesmírné hojnosti, obrovské parky s ohromnými stromy, širými trávňíky a velkými rybníky jsou ozdobou a zdravím města a útulné zahrady squarů jsou jeho poesil. Někleré čtvrti londýnské, kde sídlí aristokracie a bohatá bur- žousie, jako Park Sane a Cadogan jsou velmi přívětivé svou výstavností a pečlivou čistotou.
Angličan Francouz Němec Falstaffův San Cadogan Na ulice Londýn Temže Hradčany Paříž Slovan
20 article
Morumentální památky jsou ovšem velkolepé. A nikde není shromážděno tolik pokladů umě- leckých jako ve sbírkách musejních, soukro- mých galeriich této kramářské metropole. Angličanky, ubohé, nejvíce posmívaně a po- mlouvané z žen, jsou tak roztomilé a elegantní, že jim neodepřete svého obdivu. Graciesnost Angličanky, tak jak ji opěvují Reynolds, Rom- ney a Gainsborough ve svých portretech krasa- vic, má jakousi sladkou velitelskost. Taková je. i moderní londýnská dáma, jež se ostatně již vkusněji šati nežli za dob Tainových, jenž po- rovnával toilety londýnských miss a ladies k bo- jištím, na nichž všechny barvy svádějí bitvy.A mohu říci, že málokdy jsem viděl tolik krásných dam jako o nedělní promenádě v Hyde Parku tak zv. »churche parade« V prvních dnech svého pozorování Lon- dýna byl jsem až stísněn tím přilišným přepy- chem a aristokratismem, jevícím se všude, v oslňujících interieurech domů, v toaletách a šper- kách dam, v luxusu ekypaží, koní, automobila a služebnictva. Zapomínal jsem, že jsem v města nejvybranější kultury, kde v parlamentu zasedají duchaplní gentlemani jako Rosebery, ear! Percy, Campbell-Bannerman, kde píší Swinburne, Mere- dith a Edmund Gosse, kde nové cesty kráse hledá William Morris a zdálo se mi, že opravdu srdcem Londýna je anglická banka a jeho moz- kem adresář »vyšších deseti tisíc«. » Who s Who«. Napoleon nazval Angličany s opovržením národem obchodniků. Anglie je též vlastí nej- starší a nejbohatší aristokracie. Ale tito obchodníci, podobně jako benátšu,
Angličanka Reynolds Rom Tainův Lon Rosebery Percy Campbell Bannerman Swinburne Goss Morris Napoleon Angličan Hyde Mere Londýn Anglie W s W
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 25. června- —. (Kronika.) Z Kutné Hory ozná- nena pozoruhodná novota. Na vojenské kasárn dostanou tam český nápis. Ovšem český vedl dosavadního, jenž proveden byl výhradně ar- nádním jazykem. Však nechť si ! České slov oelne se na erárním objektu poprvé přičiněním umého vojenského úřadu. A v tom je pokrok. A co platí pro Kutnou Horu bude- příšte platit pro všecky české obce posádkové. Na v- jenských budovách v českých místech budou viude pořízeny nápisy jazykem národním. J povihností obci, postarati se, aby novota rychle byla uvedena v život. Je důležitá. Přišel nový ninistr a zavanul čerstvý vánek vojenskými Mlěrami. Důležitá novola Arci dlouho ještě ne ideál poměrů, po jakém tužíme! Národní duch a jazyk nebudou dlouh ješlě vtěleny v samu podstatu vojsko- vého zřízení, jak bychom v zájmu svém iv zájmu státního tělesa rádi viděli. Však přec mačný krok ku předu Je známo, jaké poměry a názory dosu pinovaly. Vojenské kruhy pokládaly armádn těmčinu za čásť své podstaty. Dotknouti se a- nídní němčiny znamenalo, sáhati na samu by- lst armády. Přiblížiti se k branné moci jiným jzykem, než armádním, platilo přímoz urážku. Žádný civilista se neodvážil té blasfémi Sklepník v kavárně, konduktér na železnici, ka- sir u veřejné pokladny, obchodník v krámě n- oslovil důstojníka jinak než po německu. Mu ve vojenské uniformě platil všude předem z Němee. A mnohem větší páni, než sklepnici a konduktéři podléhali suggesci! Samosprávn třady, ústavy soukromé, hodnostové občanští, slovátné osoby, odborníci a znalci, členové ko- misí, starostové měst a obcí, vše klonilo příle kilostně ochotně šíjí na povel předsudku. *) Mo
Praha Kutná Hora
22 article
*Itu ostatně byla naše celková nezří ze- nozt více vinna, než sámo tak zvaný odpůrný nán nysléme. Na příklad obec pražská sí net ro u f ala předsudku po celá dlouhá desítileti, ba stolet šeredně řádila v tělese národním na mravní i hmolnou jeho újmu. Prospěch idey nezbytně žádá, aby předsudek byl konečně odstraněn. Nu, a konečně síla vývoje zlomila předsudek Aspoň z části. Nový ministr pochopil už zájem armády s vyššího hlediska. Třeba vítati novotu a čile se postarati, aby všestranně byla uplatněna. Překonávati předsudky! Nebyl v tom o počátku všechen náš národní zápas? A pěkná hrstka předsudků ještě zbývá! Nemáme-li posu v moci, co všecko považujeme za své právo, je-li pak vina v tom, že nám odpůrci právo za- držují, anebo spíše v tom, že jsme nedovedli dosud dotyčné — předsudky překonati? Přišté na vojenských budovách budou už nápisy v jazyku národním, vojenské úřady budou už jazyku rozuměti, budou s obcemi s úřady samosprávnými, jednati domácím jich jazykem, branci budou mít právo hlásiti se při kontrole po svém ! Tuze hezky ! Ale u vni tr kasáren, na cvičišti, při manévrech, zůstane jako posud jazykem povelu a služby, jazyk zvláštní, nenárodní. A jako příčina, proč zůstane, uvádí se — technická potřeba.
23 article
Zase předsudek! Jsme přesvědčeni, že zá- jem státu nejlépe je opatřen, když zájmy národa jsou dobře opatřeny, když zájmy státu a zájmy národa se kryjí. Bytost národa může prospívati jen, kdy všecka zřízení prova- nuta jsou duchem a jazykem národa. V šec ka zřízení, tudíž i vojenské. A protože takové opatření předpokládá zvláštní organi- saci přiměřenou, jsme přesvědčeni, že je nutno takovou organisaci provésti. Ale tu je závada. Na podobnou organisaci dlouho ještě nedojde. Ne proto, že by jí ne- bylo třeba, ale proto, že o její potřebě jsme prozatím přesvědčeni jenom — my sami. A my sami nerozhodujeme. Jsou jiní činitelé. opatřiti svoje budovy kasární českým nápisem, ač- koliv touže dobou v jiných českých městech (na př. v Pardubicích) budovy kasáren bez závadyp česku už označeny byly. O jinozemských poměreeh říše ani nemluvě kteří rozhodují a maji o věci jiné přesvědčení. Mají přesvědčení tak zvané »technické potřeby« jednotného armádního jazyka. Je to sice dle našeho předsudek, ale předsudek právem tak dlouho platí, jako zákon, dokud není — překo- nán a nahražen lepším přesvědčením. A zde začíná úkol Musíme dokázati, že naše přesvědčení je vskutku lepší. A první požadavek, má-li být překonán cizí předsudek, je přece, abych byl správnosti svého názoru dříve pevně pře- svědčen sám! A tu to trošinku — a řek- něme notně — váznel Jaké pak bylo a je dosud naš e vojenské přesvědčení?
Pardubice
24 article
Jsme děti své doby, oddaní její ideám heslům. Jsme ve svém srdci, ve svém nadšení a smýšlení pro odstranění válek, pro světový mír. pro zrušení vojsk, pro škrtnutí všeho nákladu na vojsko a vůbec proti militarismu. Aspoň v theorii! V praxi ovšem hlasujeme jednou pro, jednou proti vojenskému rozpočtu, jak právě »parlamentní situace« žádá. A ostatně, upřímně řečeno, nás vojenské záležitosti zajímají jako — lonský sníh. To je naše přesvědčení ! Optá-li se kdo, nevíme všetečkovi ani udati, co v zá- ležitostech vojenských vlastně by vyžadoval pro- spěch národa. Nevíme, nezabýváme se »těmi věcmi«. A podle toho také to dosud vypadalo s »překonáváním« škodného pro nás vojenského »předsudku«. Milý předsudek trval přes naše přesvědčení vesele dál a patrně ještě si potrvá Naší vinou a ničí druhého! Nikdo druhý nemá přece povinnost hájiti naše zájmy, jež jsme neuznali za potřebné hájiti sami. N nikoho nesmíme žalovati Zrušení vojsk, odstranění válek, světový mír jsou překrásná, ideálná hesla. Idey, o kte- rých rozhodne budoucnost. A božinku, jak udá- losti současné právě dosvědčují, ach, jak daleká ještě budoucnost! Prosté idey, neupravené dosud, neopatřené vlastním zřízením a tudíž i beze všeho významu pro tu chvíli života, ve které žijeme. Neboť jen ta idea žije a trvá, která ve svém zřízení nabyla životaschopné formy. Světové idey, jichž osud ve světě bude časem vyřízen bez nás! Mláme jistě právo zabývati se jimi, právo jako
25 article
lidé a občané, jako synové svého století, jako voličové nebo volení politikové, máme třeba i po- vinnost, osobně k nim své hledisko upravovati. Ale jako národ máme především jeden velký zájem a ten nemá být ani na chvlli spouštěn s očí: aby všecka té chvile t rv a jí e a platná zařízení byla službě a potřehe národního života přizpůso bena. A tím právě směrem neuměli jsme do- hlížeti! Měli jsme vůčí vojenskému zřízeni všeliká drobná hlediska užší, soukromá, občanská, filo- sofická, voličská, rodinná, hlediska osobních am- bic a spekulací, choutek a nechutí, ale neměl jsme žádné velké a pevné hledisko národnl. A zde, v nás samých, v naši vlastní neteč- nosti byla příčina všech příkoři, na která jsme nařikali. A netečností ovšem nelze překonávat — předsudky
26 article
Pravověrný vlaštenec se brzo potěší! — Věc politiky! Naše politika má usi- lovati, aby všecka zřízení, vojskové nevyjímaje. byla znárodněna. Politika je věc poslanců. Po slanci jsou vinni, není-li, co by mělo být! Poslanci! Tuze příjemná šablonka na sní- mání hřichů *Poslanec je zase odkázán na voliče.A mlejnek je hotov. Víte, jak to chodí. Kandidát poslanectví pořádá schůze, aby získal důvěru voličů. — Pánové! začne vykládati. Znáte naše potřeby ve všech oborech. V oboru vojenském káže národní zájem, aby vojsko nezasahovalo rušivě do národního života už pouhou existencí svého nenárodního zřízení. Budu tedy usilovat o zřízení vojska takové a takové .. Výborně! Ale schůze voličů znamená, že není kan- dídát bez — protikandidáta. A to je vždy bytost neméně výmluvná. — Pánové! hlásí se o slovo protikandidát. Jen rozum do hrsti! Ať národní či nenárodní, voj- sko stojí vždycky především peníze. V a še (důraz) krvavé (poděkrtnuto) peníze! Mou péčí bude, uchrá- niti vás především této zlořečené dávky. A proto
27 article
pamětliv vašich zájmů usilovati budu o to, aby vojsko vás především — nic nestálo. Je li otázka, zda vojsko národní či nenárodní? Odpovídáma nejraději — žádné — Výborně 1 Výborně 1. Povinnosti voliče je, aby mezi kandidáty volil. Nepochybujete, jak volba dopadne. Zájmy voličstva v záležitostech vojenských jsou známy. Mezi schůzí bývá zájmem voličstva, co možná — nepovolovati rozpočet. Mimo schůzi nastupují všelijaké tvary jiných drobných zájmů: abyv obci zřízena byla kasárna, aby společenstvo voličů, nebo volič sám, nebo jeho strýc dostal vojen- skou dodávku, aby synek byl osvobozen o služby, anebo je-li ve službě, aby byl přeložen tam nebo tam. Aby nějaký bratranec nebo se- střenice a vůbec někdo mohl ze s távají cí ho zřízen! míti nějaký — kšeftiček a svoji vý- hodičku. Ten je — zájem voličstva. A povin- nosti voleného zástupce je, dělati takovou politiku, jakou káže zájem voličstva. A zájem voličstva je zájem jednotlivců, zájem části a ten, jak zkušenost učí, ne vždycky, ba zřídka kdy se zcela kryje se zájmem — celku. A tak to stojí s politikou!
28 article
Každé veřejné zřízení spadá do obvodu národních zájmů. Je úkolem národní po- litiky, aby všecka zřízení, žádné nevyjímaje, byla znárodněna. Ale poslanci nemohou působiti, co by žádala národní politika, protože mocí svého mandátu odkázáni jsou obstarávati politiku voličsko u, což — není jedno. Není-li tedy vinen poslanec, kdo pak je vlastně — vinen ? Jak obyčejně bývá, sám — kdo se táže. Sami jsme vinni. Nedomýšlíme poměrya úkoly. Nerozeznáváme pojmy, nerozeznáváme funkce od funkci, možnosti od nemožnosti, ne- přihlížíme bliže k věci, jak bychom měli a ne- činíme opatření, která bychom měli. A když není dána možnost zástupcům poslaneckých mandátů, aby dělali politiku celého ná- roda, nestaráme se, aby tu byl někdo druhý komu by možnost dána byla. Nějaký druhý funkcionář, druhý povolaný orgán, druhý zodpo- vědný činitel ! Nestaráme se o něj. S a m i vinni!