ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 0682c1f0-712a-11dc-9622-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 29 celkem · entity: person 58, place 90, work 7, org 10
1 masthead
26. června 1904
2 masthead
Číslo 175.
3 masthead
NÁRODNI LISTY-
4 masthead
Strana 5.
5 article
silný vítr. Jedna japonská loď vzata do vleku. Dne 8./21. t. m. vrátily se minonosky bez ztrát do Vladivostoku. Z Petrohradu, 25. června. (C.-B.) Telegram generallieutenanta Sacharo v a generál. štábu sděluje z dnešního dne: Od rána dne 23. t. m. pokračoval nepřítel v postupu na Haiču. Jizda táhla ve třech oddílech po 4—5 šk- dronách, za ní následovala pěchota v před v hustých řetězích a v zadu v pochodových kolonách. K večeru roztáhla se čára nepřátel- ských předních hlídek podél řeky Kho v délce 14 km. jižně od Siunešenu. V zadu byla umí- stěna opět jízd. Na pravém křidle se nalezající obec M- džjahun obsazena byla pěchotou a rychlo- palnými děly. Po celý den trvaly srážky, při zichž měli jeme jednoho raněného. Naše polní stráže za velení Meyerova, které zdržovaly po- stup nepřítele, narazily náhle na nepřátelskou tkadronu, jež sesedla s koní. Škadrona utrpěla tnačné ztráty mužstva i koni.
M džjahun Meyerův Vladivostok Petrohrad Siunešen km
6 article Balkán. Telegramy.
Balkán. Telegramy. Z Cařihradu, 25. června. (C.-B.) Officiálně Bulharský diplomatický jednatel Načevič mě včera po selamliku audienci u sultána. Z Cetyně, 25. června. (C.-B.) Arnauti, pod- porovaní nizamy, stříleli na Černo ho r ce. kteři sekali seno na horách u Mokré Cakory. Černohorci opětovali střelbu, na štěstí bez ná sledků. Jsou obavy, že dojde k zápletkám. Portě byl zaslán protest. Z Cařihradu, 24. června. (C.-B.) Dle udán Porty vyskytly se v kraji serresském čety, jimž veli Bulhaři, nedávno amnestovani. Ač vyskytly se jednotlivé čety a komiti stále páchají zločiny. konsulové konstatují souhlasně, že řízení komitů vydalo heslo, vyčkávati, nepodnikati nijaké věts podniky povstalecké a vystřihati se provokujících skutků jednotliveů. Ze Soluna, 24. června. (C.-B.) Nyní potvr- zuje se přece, že vzhledem k velikému přetížení rozpočtu tří makedonských krajův a vůči ne- dávným demonstracím vojska pro nepropouštění na dovolenou a nezaplacení zoldu, byl konečně zásadně schválen opětný návrh generálního i- spektora ve příčině propuštění z áložnických praporů, mobilisovaných od loňska, a naří- zeno, připravovati postupně jejich propuštěnl. Nusí se vyčkati, bude-li tento rozkaz vykonán.
Černohorec Port Bulhar Balkán Cařihrad Cetyně Soluna
7 article
Výnosy Hartlovy. (Od chorvatského politika.) Z Vídně, 24. června. Pan dr. Vilém Hartl, ministr vyučován v kabinetě Körbrově, nesloučil jméno svoje s universitou moravskou, ale také podle něho budou zvány výnosy. Jako po Stremayrovi, po Pražákovi, po Gautschovi, po Badenovi, po Clarovi, po Schönbornovi. Dvě nařízení, kterými částečně vyhovuje se nalehání Chorvatů, by zkoušky, vykonané na universitě záhřebské, měly platnost v Cislajtanii. Povolilo se sousto a již celim táborem německým bouří krajní odpor. sčkoli nejen nevzat, ale ani nedotčen čtvereční millimetr právní državy německé. Požádali jsme čelného Chorvata, politika- právníka, za soud. Tady jej klademe. Po reformě berní a po reformě cívilníh procesu, jež obě nabyly platnosti 1. lednem r. 1898, ve správě finanční stejně jako v ju- stiční, objevila se veliká potřeba konceptních úřadníků, právnicky vzdělaných. Mohla se hra- dili jen v některých obvodech úplně. Zvlášt veliký byl nedostatek v zemích jižních, zejmena v Istrii a Dalmacii. Ještě nyní je tam veliký deficit kandidátů, odborně a jazykově kvalifiko- vaných, ve všech odvětvích, ve kterých hled se na dorost právnicky odchovany.
Hartlův doktor Hartl Stremayr Gautsch Baden Claro Schönborn Chorvat Vídeň Istria Dalmacie
8 article
dosud vzata v odpor pranikým, jsouc důkazem, že nehodí se pro země jižní vše, co hodís pro země alpské a že nelze pro všechny po- měry užiti jediné šablony, nýbrž že je ne- zbytno, pro země ty učiniti opatření zvláštní. Státní správa nemá však žádného důvodu, býti spokojena výsledky takových zkoušek, za doby poslední ve Št. Hradci odbytých. Již proto ne, že tyto zkoušky nejsou nijakou zárukou, že kandidáti spprobovaní skutečně nabyli také po- třebných vědomostí. Není totiž možno v po- slední době sehnati pro vlašské státní zkoušky ve Št. Hradci dostatečný počet examinatorů, vlaštiny úplně mocných. Mezi studenty vypráv se, že dlužno jen těmto pánům něco vlašsky nejrychlejším tempem, třeba to byl svrchovan nesmysl, odříkati. Rychlý hovor že examinátor nedovede sledovat a že mu nezbývá, leč pro- pustit kandidáta, hbitě odpovídajícího. Takové poměry jsou neudržitelny. Ministen- stvo vyučování, kterému přísluší právo, podle zákona ze dne 20. dubna 1893 rozhodovat, pokud může doba studií, strávená na universitě zahraniční, býti vpočtena do studií fakticky od- bytých a stanoviti studijní a zkušební řád, po- tázalo se s dobrou, nařídivši, aby počítána byl do studií studia konaná v Záhřebě a konala s chorvatská dodatečná zkouška ve Vídni. Nejprudčí výčitka proti nařízení tomu jest: od kandidátů nežádá se průkaz znalosti něm- činy. To přece není novotou! Kdyby Chorvat z Dalmacie a z Istrie chtěli skládati zkoušky vlašsky ve Štyrském Hradci, nemusili by se pro- kázati znalostí něměiny, stejně jako vlaští stu- denti v Inšpruku, polští ve Lvově a Krakově, ruští ve Lvově. Všichni ti mohou na jmenova- ných místech zkoušky státní skládati svojí ma- teřštinou. Neprokazujíce znalost němčiny na- bývají kvalifikace pro veřejnou službu v celém Rakousku. Proč tedy najednou ten křik?
Chorvat Hradec Záhřeb Vídeň Dalmacie Istria Štyrský Hradec Lvov Krakov Rakousko
9 article
Druhá námitka je: něměckým právníkům dělá se větší konkurence, protože Chorvat může býti nyní dosazen všude. Také tato námitka je bezpodstatnou. Což pak aspirují Němci-jurist na místa v lstrii a Dalmacii? Nikoliv, ani jediný. Mohlo by e tedy jednat jen o konkurenci v ně- meckém územi jazykovém. Je nebezpečí sku- tečně veliké ze soutěže té? Což pak n- stará se pečlivá vláda, by „vyči- stěna“ byla území nejen „ryze ně- mecká“, nýbržismíšená od slovan- ských úřadníkův a jejich postu do nlch byl absolutně zadržen? O praxi při jmenováni v Čechách, v jižní Štyrsku a v jižních Korutanech mohlyby se napsati celé knihy. Nikoli tyto důvody rozpoutaly bouři proti Hartlovým výnosům, nýbrž jiné důvody, politi- cké, jen velkomam německo-nacionálních kruhů. Proto litujeme, že rektor university štyrsko-hra- decké harangoval tamější německé studentstvo proti výnosům těm. Tento Pragermán jmenuje se Škroup a je synovcem skladatele hymny „Kde domov můj“. Vavříny štyrsko-hradeckých vychovatelů mládeže nedaly ovšem spát univer- sitním professorům vídeňským a tito dosadili Pragermány: Philippowiche, Schrutt ku a Bernatzika, aby studovali věc a radili se o projevu proti ordonancím Hartlovým. Nuže! Páni ještě seznají, že dle platných rakouských zákonů přísluší toliko soudům právo. zkoumat platnost nařízení a že je osobivostí. chce-li professorský sbor si toto právo osvojiti. Věda a její nauky jsou svobodny. Této zásady šetříme. Professoři mohou hlásat na svých ka- tedrách, co chtějí. Vyučovací správě však, státn správě vůbec, přísluší jen jedno: konat povin- nost a vykonávat platné zákony.
Chorvat Němec Hartlův Škroup Vavřín Dalmacie Čechy Štyrsko Korutany
10 article
u vlády. Je svolána velká schůz ehorvatskýchstudentů proti projevům německo nacionálního buršáctva cislajtánského. Z Vídně, 25. června. Chorvatští student vyzvali poslance na říšské radě cislajtánské dra- Schalka na souboj pro jeho řeč, kterou měl o chorvatských studentech. (»Nár. Listy- tuto řeč oznámily; pozn. red.) Jazykové afféry v Uhrách. ch. Z Pešti, 25. června. Orgány! barona Banffy a oznamují, že Banífy hodlá afféry za- viněné galackým konsulem využíti k politi- cké agitaci. V celé zemi konati se maj schůze lidu. První konati prý se bude v nej bližších dnech v Kološi. Ze Srbska. Z Bělehradu, 25. června. Při dnešní oslav návratu dynastie Karaďorděvičovy měl podplukovník Myši č řeč, ve které upozorňoval na ruch balkánský, a pravil, že srbská armáda je povolána, hrát při tom roli rozhodnou. Krá Petr odvětil, že doufá, že pluk Myšičův před- stihne ostatní statečností.
Schalek Banff Banífa Karadjordjevičův Petr Myšičův Vídeň Uhry Pešť Srbsko Bělehrad
11 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Císař pokra- čoval dnes v přehlídce vojska v mosteckém tá- boře přehlížeje 4. pluk bosensko-hercegovsk pěchoty, 5. pluk dragounů a 3. pluk hulánů. O 10. hodině dopolední vrátil se přes Vídeň do Schönbrunnu. Odborný chsf a náčelník vojenské inten- dantury ryt. Röckenzau n jmenován při do končení svého 50. roku skutečné služby vými nečně ad personam odborným přednostou v 3. hodnostní třídě. Ministr hrabě Goluchowski nastoup 28. t. m. svou obvyklou několikanedělní lázeňskou cestu přes Paříž do Víttelu. Berlínský vyslanec S zögyeny i-M a r i ch nastoupil dnes několikanedělní dovolenou. Pojede přes Vídeň do Uher na svůj statek. Až se bude vyjednávati obchodní smlouva, přeruší dovolenou a vrátí se do Berlina.
Goluchowský Vídeň Schönbrunn Paříž Víttel Uhry Berlín
12 article
Uherská sněmovna. Z Pešti, 25. června. (C.-B.) V poslaneck sněmovné ref. Hegedůs předložil zprávu finanč- ního výboru o splacení 10 mill. půjčky rak.- uher. společnosti státní dráhy a usnešeno pro- jednati ji s rozpočtovou kapitolou »Státní dluh«. Potom rokovalo se dál o rozpočtu. Posl. Szederkenyi odůvodňoval svou nedůvěru k vládě a pojednal o úpadku politiky Tiszova kabinetu v národním, státoprávním národohospodářském ohledu. Zmiňuje se o ga- lacké afféře, brojil proti porušení parity v z- hraničné službě a cynismu, s jakým m.- p. br. Tisza hleděl legalisovati tento žalostný stav. Svoji nedůvěru shrnuje v resolučním návrhu, v němž odpírá rozpočet. (Pochvala v levo.) Posl. M. Viktoris (lib.) pojednal o ná- rodnostní otázce v horních Uhrách, líčil roz- vláčně tamní poměry, dovozuje, že maďarská společnost má posilovati Slováky v jejich dobrém uherském vlastenectví a zachovat je maďarskému státu. Přimlouval se za přísnější tresty za po- lemisování proti státu a »národu« (t. j. Mada- rům), za paralysování »panslavských« peněžních ústavův a konsumních spolkův a za posílení horno-uherské společnosti maďarské. (Hlučná pochvala v pravo; řečníku gratulují.) Posl. Saghy (nár. str.) přimlouval se z resoluční návrh hr. Apponya a odepřel roz- počet, načež debata přerušena a odročena na pondělí.
Posl Szederkenyi Tisza M Viktoris Slovák Pešť Uhry státní dráha Sagha
13 article
oblastí, slouží však tak jako německé vojsko k zachování míru, který německý národ po víc nežli 30 let zachovával za pomoci Evropy. Každému jednotlivci je známo ze slov a činů V. V., že veškerá snaha V. V. směřuje k témuž cíli, k zachování míru. Jelikož, aby se tohot cíle dosáhlo, věnoval jsem vždy také já všechny své síly, nechť bůh popřeje našemu úsilí zdaru. Ve vzpomínce na nezapomenutelné hodiny. strávené v Osbornu u smrtelného Iůžka velké panovnice světové říše, Vámi nyní ovládané, vyprazdňuji svůj pohár na blaho V. V. Př- píjím V. V. králi Velké Britanie a Irska, císaři Indie !« Král Eduard odpověděl německy: Vy- slovuje c. a k. Veličenstvu své nejupřímnější díky za přátelská slova, považuji se šťastným, že se již nyní naskytuje příležitost, abych dal výraz svým pocitům nejvyššího uznání za skvělé uvítání. Obzvláště mne těší, že mně bylo možno navštiviti V. V. v roční době, ve které jsem obyčejně ve vlasti nejvíce zaměstnán. Král pravil, že přijel, aby vedle účasti n veslařských závodech novým osobním stykem pokud možno ještě těsněji navázal vřelé příbu- zenské styky. Nechť obě vlajky do nejdelších časů jak dnes vedle sebe plují k udržení míru a blah nejen států, nýbrž všech národů.
V V Eduard Evropa Osborn Velká Británie Irsko Indie
14 article
Král připil císaři německému a císařovně Nespokojenost s anglickou vládou. Z Londýna, 24. června. (C -B.) Člen par- lamentu sir John Long zaslal předsedovi mi- nisterstva Balfourovi dotaz, hodlá-li vzhledem k opposici proti předloze o výčepnických licen- cích a proti zvýšení daní v čas míru, pak vzhledem ke stálým porážkám vládní strany při dodatečných volbách rozpustiti parlament a podrobiti politiku vlády soudu země. Bal- Jour odvětil, že nedá se touto cestou, leč b vláda utrpěla porážku, která by dokazovala, že pozbyla důvěry dolní sněmovny, nebo kdyby nemohla si zjednati pravidelnou podporu v dolní sněmovně, které je potřebí k účinnému řízení parlamentních prací. V tomto případě požádali by ministři, aby byli sproštěni své zodpověd- nosti, kterou mají nyní, nikoliv ke svému po- hodlí a ke svému upokojení. Odpověď ta vykládá se za pokyn vládním členům dolní sněmovny, kteří v poslední dob byli přítomni schůzím často počtem jen velmi nepatrným. Z Maroka. Z Tangeru, 25. června. (C.-B.) Perdi caris odcestuje v pondělí se svou rodinoudo Evropy. Anglický vyslanec odjel na dov - lenou také do Evropy a americké lod stvo odpluje možná zej tra do Beyrutu. Z jižní Ameriky. Z Montevidea, 25. června. (Reuter.) Vláda dostala zprávu o vítězství svého vojska pod plu- kovníkem Galazzou u Cerra Larga. Šest set po- vstalců bylo pobito nebo raněno. Jízda proná sleduje povstalce. Z Ria de Janeiro, 25. června. (New York Herald.) Na řece Amazonek ztroskota se peruán- ská dopravní loď. Velitel vojska, jež sní plulo a 22 vojáků utopilo se Indiáni vydraneovali dvě osady na acr ském území a pobili 50 obyvatelů.
Long Indián Londýn Bala Maroko Tanger Evropa jižní Amerika Montevideo Rio jít Janeiro Amazonka dolní sněmovna Reuter Galazza u Cerro largo New York Herald
15 article
že čásť potřeby uhlí hrazena bude státními drá- hami brigettami. Nová volká společnost na výrobu olojů. Z Vídně, 25. června. „Fremdenblattu“ telegrafují z Paříže: Dnes konala se zde usta- vující valná schůze akciové společnosti, založené firmou David Fanto a spol. ve Vídni a Pardu- bicích a mající titul „Compagnie de pétrol Fanto sociěté anonyme“. Zakladately společnosti jsou společníci firmy David Fanto. Kapitál je 1 mill. franků. Účelem společnosti je dolování surového oleje, výroba rafinád a minerálních olejů a ob- chod s petrolejem a jeho derivaty. Akcie zůsta- nou majetkem zakladatele. Rafinovaný petrolej bude dovážen z pardubické rafinárny přes Krásné Březno loďmi, náležejícími společnosti, po Labi do Hamburku. Tam bude složen do resorvoárů a odtud pak po vodě vezen do Rcuenu a Paříže. Mlýnská jednota uherská. Z Pešti, 25. června. (C.-B.) Mlýnská jednota uherská měla včera řádnou valnou hromadu. Výroční zpráva pojednává o účinku zrušení mleciho řízení. Mlýnský průmysl — praví se tu — snažil se odpomoci nepříznivému tarifování lepším využitkováním vodních dráh, protože peštský mlýn platí za surovinu a dopravu na. místo spotřeby víc než rakouský mlýn za do- pravu surového produktu. Rakouský mlýn po- žívá také tak zv. mlýnské refakce. Tyto po- měry přiměly mlýny k úvaze, nebylo-li by možná vymaniti se od plavebních společností, jež obstarávají plavbu po Dunaji nepoměrně draho. Loni to nebylo možná pro pokročilou dobu. Letos uzavřela valná většina mlýnů mno- hem výhodnější smlouvy o dopravě mouky. Pro chování se rakouských mlýnů i rakouských pla- vebních společností pozbyly uherské mlýny vý- hody, avšak spolek doufá, že se mu podaří za- chovati levnou dopravní sazbu.
Fanta Vídeň Paříž Krásná Březno Hamburk Pešť Dunaj Compagnie jít pétrology
16 article
Zpráva uvažuje další rakouskou agitaci proti uherské mouce, zmiňuje se o zvýšení manipulačního poplatku skladištního obecní radou vídeňskou a o tom, že i firmy, jež mají s Uhrami velké obchodní styky, vyzývají obecenstvo pla- káty k bovkotu uherské mouky. Tyto různými okolnostmi způsobené nepříznivé poměry nutily mlýny omeziti výroby, což je tim žalostnější, protože nadprodukce způsobila škodné a cho- robné poměry v oboru soutěže. Obchodní smlouvy s Italií. Z Vídně, 25. června. Rakousko-uherská celně-obchodní konference skončila dnes své po- rady o smlouvě obchodní s Italil. V pondělí od- jedou rakousko-uherští delegáti do Říma. Nový orgán vývozní. Z Vídně, 25. června. Úvěrní ústav přistoupil ke známému vývoznímu závodu Schwaigrovu s vkladem 1/2 mill. korun jako komanditista. Zá- vod Schwaigrův zřídí zámořské filiálky. Bude to - základ pro zamýšlenou banku vývozní. Stav úrody v Německu. Z Berlína, 25. června. (C.-B.) V polovici června byla: pšenice ozimá 2.4, jará 2.6, špalda ozimá 2.—, žito ozimé 2.5, jaré 2.5, ječmen jarý 2.6, oves 2.7, zemčata 2.6, jetel 2. 7, voj- těška 2.2, luka 2.4 (2 = dobrý, 3 = prostřední). Loni byl poměr v témž pořadu 2.3, 2.4, 2 1, 2.4, 2.3, 2.3, 2.4, 0.—, 2.4, 2.3, 2.2. Správa egyptského dluhu. Z Kahýry, 25. června. (» Reuter«.) Německá vláda přisvědčila k dekretu místokrále, připoje- nému k franko-anglickému ujednání, kterým upravuje se znova správa egyptského dluhu.
Schwaigrův Uhry Vídeň Řím Německo Berlín Kahýr Italia Reuter
17 article Kromě domorodců nikdo se neuchází
Kromě domorodců nikdo se neuchází místa v těchto zemích. Jednak nemají způsobi- losti jazykově, jinak není svůdnou naděje, že strávi nejlepší léta života svého v odlehlém koutě istrijském nebo v nějakém zastrkově dal- matském, pro mladého člověka, který má styky rodinné a jiné se zeměmi severními, mezi nimiž na straně jedné a Dalmacií a Istrií na straně druhé jsou bídné komunikace, vozba drahou dlouhou. Pro absolvovaného právníka není váb vým svodem žádný z momentů těch do té míry, by se naučil dobře chorvatštině, trochu vlaštině a šel sloužit do Krasu. Proto doplňuje se úřadnictvo dalmatské istrijské jen Dalmatinci a Istrijci. Jakkoli jieh hojně studuje práva, nestačí dorost ve státn správě v žádné z obou zemí. To přimělo v- učovací správu k šetření, není-li dosavadní me- thoda studií a zkoušek příčinou vyložených, politování hodných zjevů a k nápravě. Stro administrativní nemůže stát, nýbrž musí b t slále doplňován silami novými. Skutečně je příčinou způsob celých studi právníků z Istrie a Dalmacie. Nežli jdou na universitu chodí do škol, obecních a středních. jen chorvatských. Na těch a mimo ně maji přiležitost, vyevičiti se také ve vlaštině, takž laždý abiturient umí chorvatsky a kolik je třeb též vlašsky.
Dalmacie Istria
18 article
Jinak je s němčinou. Tě se nenaučí v ně- kolika hodinách, pro ni určených. Jinde sejí naučiti nemají možnosti. Ani v Istrii, ani v Dalmacii — což je důležito — není němčin jazykem v zemi obvyklým. Ani tam, ani t není obcovací řečí, kterou by mluvila pravidelně sebe menší část lidu. S kusými vědomostmi v němčině dostane se mladý student na universitu štyrskohradeckou nebo vídeňskou. Je-li pilným, dovede brzy po- slouchati německé přednášky, čísti německou učebnici, ale schopnosti, by se volně pronášel německy, by rozmlouval německy o teoretickýeh věcech, přes to nemá. Osměli-li se takový kandidát podniknouti státní zkoušku, stihne jej neúspěch následkem jeho nedostatečné způsobilosti ku projevení my- šlenek. Četní studenti takovým nezdarem a ne- valnou vlídností examinatorů ke kandidatům němčiny nikoliv úplně mocným byli již odstra- šení. Odkládaji zkoušky opět a zas anebo stě- bují se do Št. Hradce, kdež konají je jazykem vlašským. U zkušební komise v tom to městě lze totiž konati zkoušky vlašsky, aniž je třeba prokázati s znalostí jazyka německého. Tat zvyklost, již po několik desetiletí trvajíci, nebyla
Istria Dalmacie Hradec Tata univerzita štyrskohradecka
19 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů. Obchodní soudcové-laikové všech soudů císařskými rady. Z Vídně, 25. června. Na základě císařskéh patentu přísedící obchodních soudů v Praze, ve Vídni a v Terstu měli právo, konajíce své funkce, užívati titulu císařského rady. Když zaveden byl nynější civilní proces, místo přísedících obchod- ních dosazeni byli odborní soudci-laikové, po- nechán byl soudcům-laikům jmenovaný ch tří soudů titul eísařských radů. Funkce od- berných soudeů-laíků jsou však stejné u všech soudů. Kromě toho četné soudy, počtem i agen- dou ve věcech obchodních, ve kterých působ soudcové-laikové, vyrovnají se vlastním soudům obchodním, ba často nelze dosaditi dostatečný počet soudeů-laiků, tak že dosazení soudei-lai- kové přinášeti musí větší oběti na času i práci, než soudeové-laikové při soudě pražském, vídeň- ském a terstském. Z toho důvodu a pro cenné služby, které po desetileti prokazovali soudcové- laikové judikatuře ve věcech obchodních a báň- ských, navrhlo ministerstvo spravedlnosti císaři, aby soudcům-laikům veškerých soudů bz rozdílu dostalo se výhody, které požívali soud- cové-laikové vlastních obchodních soudů ji dříve. Císař nejvyšším rozhodnutím ze dne 21. června tohoto roku rozhodl, že titul cisař- ského rady, příslušící soudeům-laikům obchod- ního soudu pražského, vídeňského a terstského, udílet se má odborným soudcům-laikům ze stavu obchodního a věcí lodních a báňských při všech jiných soudech první instance.
Vídeň Praha Terst
20 article
Němci proti české slavnosti ve Floridsdorfu. Z Vídně, 25. června. Za příčinou zákazu floridsdorfské slavnosti „Sokola“ dostavila se k policejnímu radovi tamějšímu včera deputace starostů německých spolků. Policejní rada jim odvětil, že není to v jeho moci, aby přání jejich vyhověl, načež deputace prohlásila, že Němei jsou pevně odhodláni, „provoka- tivní“ slavnost zmařit a že neza- leknou se ani prostředků nejkraj- nějšich. V úterý dostaví se v téže záležitosti deputace, vedená přísedícím zemského výboru k místodržiteli hr. Kielmanseggovi. Flo- ridsdorfská stráž bezpečnostní vyžádala si n 3. červenec posilu 200 mužů. Pozoruhodno je dále, že slavnost, kterou chtěli téhož dne ve Flo- ridsdorfu pořádati křesťanští socialisté, byla od- řeknuta; za ni bude se konati „trueslavnost“ německé poruky. Chorvatská odpověď. ša. Ze Záhřeba, 25. června. Akade- mický senát zdejší university se dnes usnesl proti chování se professorstva práv- nické fakulty vídeňské v příčině výnosů Hartlo- vých, jimiž uznávají se v Rakousku zkoušky složené na právnické fakultě záhřebské, zakročiti
Němec Flo Vídeň Záhřeb Rakousko Sokol nický Hartnoutvýchod
21 article
Hererské povstání. Z Berlína, 25. června. (C.-B.) Generál Leutwein telegrafoval dnes z Vindhuku: Vrátil jsem se do Vindhuku a převzal svůj guver- nérský úřad. V srpnu odeberu se po shodě s veliteli vojska na jib.
Leutwein Berlín
22 article
Kielská schůze. Z Holtenavy, 25. června. (C.-B.) Císa Vilém dostavil se k uvítání angliekého krále Eduarda před 2. hod. odpol. v anglické gene- rálské uniformě se stužkou podvazkového řadu. U stavidla shromáždili se: korunní prine, prin- cové Eitel Bedřich, August Vilém, Oskar Jon- chym a Jindřich, páni hlavního štábu, šél ná- mořského kabinetu, ministr vojenství a admi- ralita. Na severním břehu stála čestná setnin I. oddělení námořnického dělostřelectva, na již- ním osobní setnina I. gardového pluku s pra- porem a hudbou. Když královská jachta » Vie- toria and Albert« vplula do stavidla, hudba hrála národní hymnu anglickou. Král Edvard v uniformě německého admi- rála se stuhou něm. černého orla salutoval. Když spuštěn most, císař Vilém šel na jachtu a vítal krále srdečně, libaje jej na obě tváře.
Vilém Eduard Bedřich August Vilém Oskar Jon Jindřich Holtenava viatoria and Albert
23 article
Panovníci sešli potom do lodi. Po uvítán princů a komonstev přehližel král s císařem čestnou setninu, při čemž král podal prineům v šiku ruku. Potom vrátili se panovníci s ko- runním princem a princem Jindřichem a čest- nou službou na královskou jachtu, jež vypu- štěna potom ze stavidla a provázena 8 angli- ckými minonosci, veplula do přístavu, kdež všecky lodi vztýčily vlajky. Pobřežní baterie vojenské lodi daly královský salut. Na břehu shromáždilo se, nedbajíc na prudký liják, četné obecenstvo a také na parnicích bylo mnoho zvědavců. Z Kielu, 25. června. (C.-B.) Když anglická yachta přistála, odebrali se oba panovníci na yachtu »Hohenzollern«, kde přivítala anglického krále německá císařovna a představeno císařské komonstvo. Potom defilovali všichni aktivní důstojníci před králem Eduardem. Z Kielu, 25. června. (C.-B.) Král Eduar navštívil odpoledne prince Jindřich a. Večer konala se na lodi »Hohenzollern« hostina, při které císař Vilém proslovil přípitek: Jsem velice potěšen, pozdraviti Vaše c. a k. Veli- čenstvo poprvé na německé válečné lodi. Připlul jste do německého přístavu po moři jako vladař velké, mořem obemknuté říše a chcete se laskavě zúčastniti slavnosti něme- ckého veslařského sportu. V. V. pozdraveno bylo hřměním děl německého námořnictva, které jest potěšeno, spatřiti svého čestného admirála. Ono jest nejmladším dílem mezi loďstvy světa a výrazem opět sílící moci zvěčnělým vel- kým císařem nově utvořené německé říše-
Jindřich Hohenzollern Eduard Eduar Vilém Veli Kiel
24 title
Určeno k ochraně námořního obchodu a jeho
25 article
Národní hospodář. Telegrafické zprávy hospodářské. Z úvěrního ústavu. Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Úvěrní úsla oznamuje, že přistupuje jako kommanditista ke známé vývozni firmě Alois S ch w ei ger s vkladem 1 mill. K. Správa firmy zůstane v rukou dosavadního majítele obchodu. Rakoušti průmyslníci a vojenské dodávky. Z Vídně, 25. června. Na 5. červenec je svolána schůze širšího výboru centrálního spolku průmyslníků rakouských. Na této schůzi jedno- tlivá průmyslová odvětví vytknou stanovisko v příčině rozdělení vojenských dodávek.
Vídeň Alois
26 article
Dunajská paroplavební společnost. Z Vídně, 25. června. Dohoda mezi vládou a dunajskou plavební společností ve příčině státních podpor vyprší 30, t. m. „Fremdenblatt“ oznamuje, že na druhou polovinu t. r. poskyt nuta bude subvence mlčky na půl roku. Petrolejová vývozní společnost. Z Vídně, 25. června. Petrolejová společnost vývozní ustaví se dle „N. W. Tagblattu“ dne 1. července. Plavby z Terstu do Mexika. Z Terstu, 25. června. (Zvláštní telegram »Nár. Listů«.) Paroplavební společnost »Austro- americana« uzavřela s vládou subvenční smlouvu v příčině mexické linie platnou do 31. prosince 1905. Služba bude pravidelní měsíční. První parník »Lucia« vypluje z Terstu dne 23. července. Společnosť se zavázala se zřetelem n potřeby rakouského obchodu použiti rychlých parníků, konajících 12 uzlů za hodinu a zař zených též pro cestující. Uhli pro rakouské státní dráhy. Z Vídně, 25. června. „Fremdenblatt“ ozna- muje: Od podání offert pro spotřebu kamenného uhlí pro rakouské státní dráhy v roce 1905 uply- nulo 10 dní. V době té dráhy vyjednávaly s čet- nými offerenty v příčině snížení cen za nabízené uhlí. Ač konjunktura na trhu uhelném je nepří- zniva, většina dolů žádá ceny vysoké, při ně- kterých kvalitách dokonce o 1 kor. na tuně více.
N W Lucius Uhl Vídeň Terst Mexiko
27 article
Správa státních dráh trvá na stanovisku, že toto zvýšení není odůvodněno, naopak, že nastoupiti musí sleva. Toto chování se rakouských dolů na uhli kamenné vzbuzuje domněnku, že stala se společná úmluva. Každodenně v ministerstvu železnic a v ředitelství státních dráh konají se rozpravy se zástupei čelných dolů, ale dohody nedosaženo. Jakkoli k ní asi dojde, přece mus počítati státní dráhy s možností, že odeberou ka- menné uhli z horního a dolního Slezska a Uher. odkud se nabízí levněji než z dolů rakouských. Po případě, nedojde-li k žádné dohodě s rakou- skými doly, vypíše státní správa offerty nové. Potřeba uhlí státních dráh jest hrazena do no- vého roku 1905 a také na dobu další. Nemusí tudíž již nyní v prvním pololetí dojíti k uza- vření smlouvy. Snadnější je jednání s offerenty hnědého uhlí. Konečně dlužno podotknouti,
dolní Slezsko Uhry
28 article
Z Vídně, 25. června. (Zvl. telegr. zpráva »N. L.«) Ústřednítrh ve sv. Marxu. Dopraveno 237 kusů, z nichž bylo 8 býků a 1 kráva. Obchod při klidném smýšlení měl zdlouhavý průběh při cenách pondělních. Zna- menaly: němečtí voli první jakosti 80 — 84, výminečně 85, uherští jateční voli 68—75, býci 56—76, krávy — za 100 kilo živé váhy bez potravní daně. st. Z Pešti, 25. června. (Zvl. tlgr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 17.000 metr. centů beze změny. Platila: pšenice tisská 81 k K 9.474, 78.5 kg K 9.35, tolenská 76 5 k K 8.90, 77.5 kg K 9.125%, bačská 77. 5 kg K 9.021%, vrbasská 78.5 kg K 9.30, 77 kg K 9 20, kalská 76 8 kg K 9.15, polanecká 77 kg K 8.90, podunajská 77 kg K 8.80; žito K 6.50; ječmen K 6.45; o ves K 5.85—5.60; kukuřice K 5.22—5.27. Terminový obcho d byl zprvu mdlý, později upevnil se na zprávy o schnutí obilí vyšší záznamy berlínské. K večeru znamenala: pšenice na říjen 8 98, žito na říjen K 673, oves na říjen K 6.14, kukuřice na červenec K 5.20, na srpen K 5.34, na květen 1905 K 5.57, ř ep ka. na arpen K 10.50. Plodinový trh byl bez odbytua změny
Marxa Platil Vídeň Pešť K 9.474 kg
29 article
Poč a s 1: parno. Z Nového Yorku, 25. června. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse stálé. — Znamenala: pše- nice na červenec 90/2, na září 85 1/%, kukuřice na červenec 54.—, eukr (Fair Muscovados.) 37/1c, bavlna 11.05. — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu povolné. Obchod německo -rakouský. mI B. Při sjodnání platných smluv stálo tedy Ně- mecko na stanovisku, že nutno jistými ústupky agrárními otevírati německé- mu průmyslu vstup na trhy t. zv, agrár- níchstátů, Ruska a Rakouska v prvé řadě. Tento postup nebyl dán pouze hospodářským vý- vojem Německa, jehož průmysl činil po válce fran- couzsko-německé netušené pokroky a hledal si dráhu vývozní za hranicemí, ale i zřením k Rakousku. Obchodní politika Bismarkova byla po založen nové říše agrárně i průmyslově protekční, ochranář- ská. Bismark měl značné pochopení pro vliv celní ochrany na rozvoj domácího průmyslu a uvědomoval si současně povinnosti k agrárním kruhům. V jeho řečech vrací se s jistou houževnatostí obrat r „soli- daritě zájmů“ (sc. zemědělských a průmyslových) které nerozuměl pouze po stránce obchodně-politické, ale i čistě politické, spatřuje v ní pevnou oporu prot agilaci socialistní. Vybudovav polilickou jednotu ná-
Nový York Rusko Rakousko Německo