1
masthead
26. června 1904
3
masthead
NÁRODNI LISTY-
5
article
silný vítr. Jedna japonská loď vzata do vleku.
Dne 8./21. t. m. vrátily se minonosky bez
ztrát do Vladivostoku.
Z Petrohradu, 25. června. (C.-B.) Telegram
generallieutenanta Sacharo v a generál. štábu
sděluje z dnešního dne: Od rána dne 23. t. m.
pokračoval nepřítel v postupu na Haiču.
Jizda táhla ve třech oddílech po 4—5 šk-
dronách, za ní následovala pěchota v před
v hustých řetězích a v zadu v pochodových
kolonách. K večeru roztáhla se čára nepřátel-
ských předních hlídek podél řeky Kho v délce
14 km. jižně od Siunešenu. V zadu byla umí-
stěna opět jízd.
Na pravém křidle se nalezající obec M-
džjahun obsazena byla pěchotou a rychlo-
palnými děly. Po celý den trvaly srážky, při
zichž měli jeme jednoho raněného. Naše polní
stráže za velení Meyerova, které zdržovaly po-
stup nepřítele, narazily náhle na nepřátelskou
tkadronu, jež sesedla s koní. Škadrona utrpěla
tnačné ztráty mužstva i koni.
M džjahun
Meyerův
Vladivostok
Petrohrad
Siunešen
km
6
article
Balkán.
Telegramy.
Balkán.
Telegramy.
Z Cařihradu, 25. června. (C.-B.) Officiálně
Bulharský diplomatický jednatel Načevič mě
včera po selamliku audienci u sultána.
Z Cetyně, 25. června. (C.-B.) Arnauti, pod-
porovaní nizamy, stříleli na Černo ho r ce.
kteři sekali seno na horách u Mokré Cakory.
Černohorci opětovali střelbu, na štěstí bez ná
sledků. Jsou obavy, že dojde k zápletkám.
Portě byl zaslán protest.
Z Cařihradu, 24. června. (C.-B.) Dle udán
Porty vyskytly se v kraji serresském čety, jimž
veli Bulhaři, nedávno amnestovani. Ač vyskytly
se jednotlivé čety a komiti stále páchají zločiny.
konsulové konstatují souhlasně, že řízení komitů
vydalo heslo, vyčkávati, nepodnikati nijaké věts
podniky povstalecké a vystřihati se provokujících
skutků jednotliveů.
Ze Soluna, 24. června. (C.-B.) Nyní potvr-
zuje se přece, že vzhledem k velikému přetížení
rozpočtu tří makedonských krajův a vůči ne-
dávným demonstracím vojska pro nepropouštění
na dovolenou a nezaplacení zoldu, byl konečně
zásadně schválen opětný návrh generálního i-
spektora ve příčině propuštění z áložnických
praporů, mobilisovaných od loňska, a naří-
zeno, připravovati postupně jejich propuštěnl.
Nusí se vyčkati, bude-li tento rozkaz vykonán.
Černohorec
Port
Bulhar
Balkán
Cařihrad
Cetyně
Soluna
7
article
Výnosy Hartlovy.
(Od chorvatského politika.)
Z Vídně, 24. června.
Pan dr. Vilém Hartl, ministr vyučován
v kabinetě Körbrově, nesloučil jméno svoje
s universitou moravskou, ale také podle něho
budou zvány výnosy. Jako po Stremayrovi, po
Pražákovi, po Gautschovi, po Badenovi, po
Clarovi, po Schönbornovi. Dvě nařízení, kterými
částečně vyhovuje se nalehání Chorvatů, by
zkoušky, vykonané na universitě záhřebské, měly
platnost v Cislajtanii. Povolilo se sousto a již
celim táborem německým bouří krajní odpor.
sčkoli nejen nevzat, ale ani nedotčen čtvereční
millimetr právní državy německé. Požádali jsme
čelného Chorvata, politika- právníka, za soud.
Tady jej klademe.
Po reformě berní a po reformě cívilníh
procesu, jež obě nabyly platnosti 1. lednem
r. 1898, ve správě finanční stejně jako v ju-
stiční, objevila se veliká potřeba konceptních
úřadníků, právnicky vzdělaných. Mohla se hra-
dili jen v některých obvodech úplně. Zvlášt
veliký byl nedostatek v zemích jižních, zejmena
v Istrii a Dalmacii. Ještě nyní je tam veliký
deficit kandidátů, odborně a jazykově kvalifiko-
vaných, ve všech odvětvích, ve kterých hled
se na dorost právnicky odchovany.
Hartlův
doktor
Hartl
Stremayr
Gautsch
Baden
Claro
Schönborn
Chorvat
Vídeň
Istria
Dalmacie
8
article
dosud vzata v odpor pranikým, jsouc důkazem,
že nehodí se pro země jižní vše, co hodís
pro země alpské a že nelze pro všechny po-
měry užiti jediné šablony, nýbrž že je ne-
zbytno, pro země ty učiniti opatření zvláštní.
Státní správa nemá však žádného důvodu,
býti spokojena výsledky takových zkoušek, za
doby poslední ve Št. Hradci odbytých. Již proto
ne, že tyto zkoušky nejsou nijakou zárukou, že
kandidáti spprobovaní skutečně nabyli také po-
třebných vědomostí. Není totiž možno v po-
slední době sehnati pro vlašské státní zkoušky
ve Št. Hradci dostatečný počet examinatorů,
vlaštiny úplně mocných. Mezi studenty vypráv
se, že dlužno jen těmto pánům něco vlašsky
nejrychlejším tempem, třeba to byl svrchovan
nesmysl, odříkati. Rychlý hovor že examinátor
nedovede sledovat a že mu nezbývá, leč pro-
pustit kandidáta, hbitě odpovídajícího.
Takové poměry jsou neudržitelny. Ministen-
stvo vyučování, kterému přísluší právo, podle
zákona ze dne 20. dubna 1893 rozhodovat,
pokud může doba studií, strávená na universitě
zahraniční, býti vpočtena do studií fakticky od-
bytých a stanoviti studijní a zkušební řád, po-
tázalo se s dobrou, nařídivši, aby počítána byl
do studií studia konaná v Záhřebě a konala s
chorvatská dodatečná zkouška ve Vídni.
Nejprudčí výčitka proti nařízení tomu jest:
od kandidátů nežádá se průkaz znalosti něm-
činy. To přece není novotou! Kdyby Chorvat
z Dalmacie a z Istrie chtěli skládati zkoušky
vlašsky ve Štyrském Hradci, nemusili by se pro-
kázati znalostí něměiny, stejně jako vlaští stu-
denti v Inšpruku, polští ve Lvově a Krakově,
ruští ve Lvově. Všichni ti mohou na jmenova-
ných místech zkoušky státní skládati svojí ma-
teřštinou. Neprokazujíce znalost němčiny na-
bývají kvalifikace pro veřejnou službu v celém
Rakousku. Proč tedy najednou ten křik?
Chorvat
Hradec
Záhřeb
Vídeň
Dalmacie
Istria
Štyrský Hradec
Lvov
Krakov
Rakousko
9
article
Druhá námitka je: něměckým právníkům
dělá se větší konkurence, protože Chorvat může
býti nyní dosazen všude. Také tato námitka je
bezpodstatnou. Což pak aspirují Němci-jurist
na místa v lstrii a Dalmacii? Nikoliv, ani jediný.
Mohlo by e tedy jednat jen o konkurenci v ně-
meckém územi jazykovém. Je nebezpečí sku-
tečně veliké ze soutěže té? Což pak n-
stará se pečlivá vláda, by „vyči-
stěna“ byla území nejen „ryze ně-
mecká“, nýbržismíšená od slovan-
ských úřadníkův a jejich postu
do nlch byl absolutně zadržen? O praxi
při jmenováni v Čechách, v jižní
Štyrsku a v jižních Korutanech
mohlyby se napsati celé knihy.
Nikoli tyto důvody rozpoutaly bouři proti
Hartlovým výnosům, nýbrž jiné důvody, politi-
cké, jen velkomam německo-nacionálních kruhů.
Proto litujeme, že rektor university štyrsko-hra-
decké harangoval tamější německé studentstvo
proti výnosům těm. Tento Pragermán jmenuje
se Škroup a je synovcem skladatele hymny
„Kde domov můj“. Vavříny štyrsko-hradeckých
vychovatelů mládeže nedaly ovšem spát univer-
sitním professorům vídeňským a tito dosadili
Pragermány: Philippowiche, Schrutt
ku a Bernatzika, aby studovali věc a radili
se o projevu proti ordonancím Hartlovým.
Nuže! Páni ještě seznají, že dle platných
rakouských zákonů přísluší toliko soudům právo.
zkoumat platnost nařízení a že je osobivostí.
chce-li professorský sbor si toto právo osvojiti.
Věda a její nauky jsou svobodny. Této zásady
šetříme. Professoři mohou hlásat na svých ka-
tedrách, co chtějí. Vyučovací správě však, státn
správě vůbec, přísluší jen jedno: konat povin-
nost a vykonávat platné zákony.
Chorvat
Němec
Hartlův
Škroup
Vavřín
Dalmacie
Čechy
Štyrsko
Korutany
10
article
u vlády. Je svolána velká schůz
ehorvatskýchstudentů proti projevům
německo nacionálního buršáctva cislajtánského.
Z Vídně, 25. června. Chorvatští student
vyzvali poslance na říšské radě cislajtánské dra-
Schalka na souboj pro jeho řeč, kterou
měl o chorvatských studentech. (»Nár. Listy-
tuto řeč oznámily; pozn. red.)
Jazykové afféry v Uhrách.
ch. Z Pešti, 25. června. Orgány! barona
Banffy a oznamují, že Banífy hodlá afféry za-
viněné galackým konsulem využíti k politi-
cké agitaci. V celé zemi konati se maj
schůze lidu. První konati prý se bude v nej
bližších dnech v Kološi.
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 25. června. Při dnešní oslav
návratu dynastie Karaďorděvičovy měl
podplukovník Myši č řeč, ve které upozorňoval
na ruch balkánský, a pravil, že srbská armáda
je povolána, hrát při tom roli rozhodnou. Krá
Petr odvětil, že doufá, že pluk Myšičův před-
stihne ostatní statečností.
Schalek
Banff
Banífa
Karadjordjevičův
Petr
Myšičův
Vídeň
Uhry
Pešť
Srbsko
Bělehrad
11
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Císař pokra-
čoval dnes v přehlídce vojska v mosteckém tá-
boře přehlížeje 4. pluk bosensko-hercegovsk
pěchoty, 5. pluk dragounů a 3. pluk hulánů.
O 10. hodině dopolední vrátil se přes Vídeň do
Schönbrunnu.
Odborný chsf a náčelník vojenské inten-
dantury ryt. Röckenzau n jmenován při do
končení svého 50. roku skutečné služby vými
nečně ad personam odborným přednostou v 3.
hodnostní třídě.
Ministr hrabě Goluchowski nastoup
28. t. m. svou obvyklou několikanedělní lázeňskou
cestu přes Paříž do Víttelu.
Berlínský vyslanec S zögyeny i-M a r i ch
nastoupil dnes několikanedělní dovolenou. Pojede
přes Vídeň do Uher na svůj statek. Až se bude
vyjednávati obchodní smlouva, přeruší dovolenou
a vrátí se do Berlina.
Goluchowský
Vídeň
Schönbrunn
Paříž
Víttel
Uhry
Berlín
12
article
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 25. června. (C.-B.) V poslaneck
sněmovné ref. Hegedůs předložil zprávu finanč-
ního výboru o splacení 10 mill. půjčky rak.-
uher. společnosti státní dráhy a usnešeno pro-
jednati ji s rozpočtovou kapitolou »Státní dluh«.
Potom rokovalo se dál o rozpočtu.
Posl. Szederkenyi odůvodňoval svou
nedůvěru k vládě a pojednal o úpadku politiky
Tiszova kabinetu v národním, státoprávním
národohospodářském ohledu. Zmiňuje se o ga-
lacké afféře, brojil proti porušení parity v z-
hraničné službě a cynismu, s jakým m.- p. br.
Tisza hleděl legalisovati tento žalostný stav.
Svoji nedůvěru shrnuje v resolučním návrhu,
v němž odpírá rozpočet. (Pochvala v levo.)
Posl. M. Viktoris (lib.) pojednal o ná-
rodnostní otázce v horních Uhrách, líčil roz-
vláčně tamní poměry, dovozuje, že maďarská
společnost má posilovati Slováky v jejich dobrém
uherském vlastenectví a zachovat je maďarskému
státu. Přimlouval se za přísnější tresty za po-
lemisování proti státu a »národu« (t. j. Mada-
rům), za paralysování »panslavských« peněžních
ústavův a konsumních spolkův a za posílení
horno-uherské společnosti maďarské. (Hlučná
pochvala v pravo; řečníku gratulují.)
Posl. Saghy (nár. str.) přimlouval se z
resoluční návrh hr. Apponya a odepřel roz-
počet, načež debata přerušena a odročena na
pondělí.
Posl
Szederkenyi
Tisza
M Viktoris
Slovák
Pešť
Uhry
státní dráha
Sagha
13
article
oblastí, slouží však tak jako německé vojsko
k zachování míru, který německý národ po víc
nežli 30 let zachovával za pomoci Evropy.
Každému jednotlivci je známo ze slov a činů
V. V., že veškerá snaha V. V. směřuje k témuž
cíli, k zachování míru. Jelikož, aby se tohot
cíle dosáhlo, věnoval jsem vždy také já všechny
své síly, nechť bůh popřeje našemu úsilí zdaru.
Ve vzpomínce na nezapomenutelné hodiny.
strávené v Osbornu u smrtelného Iůžka velké
panovnice světové říše, Vámi nyní ovládané,
vyprazdňuji svůj pohár na blaho V. V. Př-
píjím V. V. králi Velké Britanie a Irska, císaři
Indie !«
Král Eduard odpověděl německy: Vy-
slovuje c. a k. Veličenstvu své nejupřímnější
díky za přátelská slova, považuji se šťastným,
že se již nyní naskytuje příležitost, abych dal
výraz svým pocitům nejvyššího uznání za skvělé
uvítání. Obzvláště mne těší, že mně bylo možno
navštiviti V. V. v roční době, ve které jsem
obyčejně ve vlasti nejvíce zaměstnán.
Král pravil, že přijel, aby vedle účasti n
veslařských závodech novým osobním stykem
pokud možno ještě těsněji navázal vřelé příbu-
zenské styky.
Nechť obě vlajky do nejdelších časů jak
dnes vedle sebe plují k udržení míru a blah
nejen států, nýbrž všech národů.
V V
Eduard
Evropa
Osborn
Velká Británie
Irsko
Indie
14
article
Král připil císaři německému a císařovně
Nespokojenost s anglickou vládou.
Z Londýna, 24. června. (C -B.) Člen par-
lamentu sir John Long zaslal předsedovi mi-
nisterstva Balfourovi dotaz, hodlá-li vzhledem
k opposici proti předloze o výčepnických licen-
cích a proti zvýšení daní v čas míru, pak
vzhledem ke stálým porážkám vládní strany
při dodatečných volbách rozpustiti parlament
a podrobiti politiku vlády soudu země. Bal-
Jour odvětil, že nedá se touto cestou, leč b
vláda utrpěla porážku, která by dokazovala, že
pozbyla důvěry dolní sněmovny, nebo kdyby
nemohla si zjednati pravidelnou podporu v dolní
sněmovně, které je potřebí k účinnému řízení
parlamentních prací. V tomto případě požádali
by ministři, aby byli sproštěni své zodpověd-
nosti, kterou mají nyní, nikoliv ke svému po-
hodlí a ke svému upokojení.
Odpověď ta vykládá se za pokyn vládním
členům dolní sněmovny, kteří v poslední dob
byli přítomni schůzím často počtem jen velmi
nepatrným.
Z Maroka.
Z Tangeru, 25. června. (C.-B.) Perdi
caris odcestuje v pondělí se svou rodinoudo
Evropy.
Anglický vyslanec odjel na dov -
lenou také do Evropy a americké lod
stvo odpluje možná zej tra do Beyrutu.
Z jižní Ameriky.
Z Montevidea, 25. června. (Reuter.) Vláda
dostala zprávu o vítězství svého vojska pod plu-
kovníkem Galazzou u Cerra Larga. Šest set po-
vstalců bylo pobito nebo raněno. Jízda proná
sleduje povstalce.
Z Ria de Janeiro, 25. června. (New York
Herald.) Na řece Amazonek ztroskota se peruán-
ská dopravní loď. Velitel vojska, jež sní
plulo a 22 vojáků utopilo se
Indiáni vydraneovali dvě osady na acr
ském území a pobili 50 obyvatelů.
Long
Indián
Londýn
Bala
Maroko
Tanger
Evropa
jižní Amerika
Montevideo
Rio jít Janeiro
Amazonka
dolní sněmovna
Reuter
Galazza u Cerro largo
New York Herald
15
article
že čásť potřeby uhlí hrazena bude státními drá-
hami brigettami.
Nová volká společnost na výrobu olojů.
Z Vídně, 25. června. „Fremdenblattu“
telegrafují z Paříže: Dnes konala se zde usta-
vující valná schůze akciové společnosti, založené
firmou David Fanto a spol. ve Vídni a Pardu-
bicích a mající titul „Compagnie de pétrol Fanto
sociěté anonyme“. Zakladately společnosti jsou
společníci firmy David Fanto. Kapitál je 1 mill.
franků. Účelem společnosti je dolování surového
oleje, výroba rafinád a minerálních olejů a ob-
chod s petrolejem a jeho derivaty. Akcie zůsta-
nou majetkem zakladatele. Rafinovaný petrolej
bude dovážen z pardubické rafinárny přes
Krásné Březno loďmi, náležejícími společnosti,
po Labi do Hamburku. Tam bude složen do
resorvoárů a odtud pak po vodě vezen do
Rcuenu a Paříže.
Mlýnská jednota uherská.
Z Pešti, 25. června. (C.-B.) Mlýnská jednota
uherská měla včera řádnou valnou hromadu.
Výroční zpráva pojednává o účinku zrušení
mleciho řízení. Mlýnský průmysl — praví se tu
— snažil se odpomoci nepříznivému tarifování
lepším využitkováním vodních dráh, protože
peštský mlýn platí za surovinu a dopravu na.
místo spotřeby víc než rakouský mlýn za do-
pravu surového produktu. Rakouský mlýn po-
žívá také tak zv. mlýnské refakce. Tyto po-
měry přiměly mlýny k úvaze, nebylo-li by
možná vymaniti se od plavebních společností,
jež obstarávají plavbu po Dunaji nepoměrně
draho. Loni to nebylo možná pro pokročilou
dobu. Letos uzavřela valná většina mlýnů mno-
hem výhodnější smlouvy o dopravě mouky. Pro
chování se rakouských mlýnů i rakouských pla-
vebních společností pozbyly uherské mlýny vý-
hody, avšak spolek doufá, že se mu podaří za-
chovati levnou dopravní sazbu.
Fanta
Vídeň
Paříž
Krásná Březno
Hamburk
Pešť
Dunaj
Compagnie jít pétrology
16
article
Zpráva uvažuje další rakouskou agitaci
proti uherské mouce, zmiňuje se o zvýšení
manipulačního poplatku skladištního obecní radou
vídeňskou a o tom, že i firmy, jež mají s Uhrami
velké obchodní styky, vyzývají obecenstvo pla-
káty k bovkotu uherské mouky. Tyto různými
okolnostmi způsobené nepříznivé poměry nutily
mlýny omeziti výroby, což je tim žalostnější,
protože nadprodukce způsobila škodné a cho-
robné poměry v oboru soutěže.
Obchodní smlouvy s Italií.
Z Vídně, 25. června. Rakousko-uherská
celně-obchodní konference skončila dnes své po-
rady o smlouvě obchodní s Italil. V pondělí od-
jedou rakousko-uherští delegáti do Říma.
Nový orgán vývozní.
Z Vídně, 25. června. Úvěrní ústav přistoupil
ke známému vývoznímu závodu Schwaigrovu
s vkladem 1/2 mill. korun jako komanditista. Zá-
vod Schwaigrův zřídí zámořské filiálky. Bude to -
základ pro zamýšlenou banku vývozní.
Stav úrody v Německu.
Z Berlína, 25. června. (C.-B.) V polovici
června byla: pšenice ozimá 2.4, jará 2.6, špalda
ozimá 2.—, žito ozimé 2.5, jaré 2.5, ječmen
jarý 2.6, oves 2.7, zemčata 2.6, jetel 2. 7, voj-
těška 2.2, luka 2.4 (2 = dobrý, 3 = prostřední).
Loni byl poměr v témž pořadu 2.3, 2.4, 2 1,
2.4, 2.3, 2.3, 2.4, 0.—, 2.4, 2.3, 2.2.
Správa egyptského dluhu.
Z Kahýry, 25. června. (» Reuter«.) Německá
vláda přisvědčila k dekretu místokrále, připoje-
nému k franko-anglickému ujednání, kterým
upravuje se znova správa egyptského dluhu.
Schwaigrův
Uhry
Vídeň
Řím
Německo
Berlín
Kahýr
Italia
Reuter
17
article
Kromě domorodců nikdo se neuchází
Kromě domorodců nikdo se neuchází
místa v těchto zemích. Jednak nemají způsobi-
losti jazykově, jinak není svůdnou naděje, že
strávi nejlepší léta života svého v odlehlém
koutě istrijském nebo v nějakém zastrkově dal-
matském, pro mladého člověka, který má styky
rodinné a jiné se zeměmi severními, mezi nimiž
na straně jedné a Dalmacií a Istrií na straně
druhé jsou bídné komunikace, vozba drahou
dlouhou. Pro absolvovaného právníka není váb
vým svodem žádný z momentů těch do té míry,
by se naučil dobře chorvatštině, trochu vlaštině
a šel sloužit do Krasu.
Proto doplňuje se úřadnictvo dalmatské
istrijské jen Dalmatinci a Istrijci. Jakkoli jieh
hojně studuje práva, nestačí dorost ve státn
správě v žádné z obou zemí. To přimělo v-
učovací správu k šetření, není-li dosavadní me-
thoda studií a zkoušek příčinou vyložených,
politování hodných zjevů a k nápravě. Stro
administrativní nemůže stát, nýbrž musí b t
slále doplňován silami novými.
Skutečně je příčinou způsob celých studi
právníků z Istrie a Dalmacie. Nežli jdou na
universitu chodí do škol, obecních a středních.
jen chorvatských. Na těch a mimo ně maji
přiležitost, vyevičiti se také ve vlaštině, takž
laždý abiturient umí chorvatsky a kolik je třeb
též vlašsky.
Dalmacie
Istria
18
article
Jinak je s němčinou. Tě se nenaučí v ně-
kolika hodinách, pro ni určených. Jinde sejí
naučiti nemají možnosti. Ani v Istrii, ani
v Dalmacii — což je důležito — není němčin
jazykem v zemi obvyklým. Ani tam, ani t
není obcovací řečí, kterou by mluvila pravidelně
sebe menší část lidu.
S kusými vědomostmi v němčině dostane
se mladý student na universitu štyrskohradeckou
nebo vídeňskou. Je-li pilným, dovede brzy po-
slouchati německé přednášky, čísti německou
učebnici, ale schopnosti, by se volně pronášel
německy, by rozmlouval německy o teoretickýeh
věcech, přes to nemá.
Osměli-li se takový kandidát podniknouti
státní zkoušku, stihne jej neúspěch následkem
jeho nedostatečné způsobilosti ku projevení my-
šlenek. Četní studenti takovým nezdarem a ne-
valnou vlídností examinatorů ke kandidatům
němčiny nikoliv úplně mocným byli již odstra-
šení. Odkládaji zkoušky opět a zas anebo stě-
bují se do Št. Hradce, kdež konají je jazykem
vlašským. U zkušební komise v tom to
městě lze totiž konati zkoušky
vlašsky, aniž je třeba prokázati s
znalostí jazyka německého. Tat
zvyklost, již po několik desetiletí trvajíci, nebyla
Istria
Dalmacie
Hradec
Tata
univerzita štyrskohradecka
19
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů.
Obchodní soudcové-laikové všech soudů
císařskými rady.
Z Vídně, 25. června. Na základě císařskéh
patentu přísedící obchodních soudů v Praze, ve
Vídni a v Terstu měli právo, konajíce své funkce,
užívati titulu císařského rady. Když zaveden byl
nynější civilní proces, místo přísedících obchod-
ních dosazeni byli odborní soudci-laikové, po-
nechán byl soudcům-laikům jmenovaný ch
tří soudů titul eísařských radů. Funkce od-
berných soudeů-laíků jsou však stejné u všech
soudů. Kromě toho četné soudy, počtem i agen-
dou ve věcech obchodních, ve kterých působ
soudcové-laikové, vyrovnají se vlastním soudům
obchodním, ba často nelze dosaditi dostatečný
počet soudeů-laiků, tak že dosazení soudei-lai-
kové přinášeti musí větší oběti na času i práci,
než soudeové-laikové při soudě pražském, vídeň-
ském a terstském. Z toho důvodu a pro cenné
služby, které po desetileti prokazovali soudcové-
laikové judikatuře ve věcech obchodních a báň-
ských, navrhlo ministerstvo spravedlnosti císaři,
aby soudcům-laikům veškerých soudů bz
rozdílu dostalo se výhody, které požívali soud-
cové-laikové vlastních obchodních soudů ji
dříve. Císař nejvyšším rozhodnutím ze dne
21. června tohoto roku rozhodl, že titul cisař-
ského rady, příslušící soudeům-laikům obchod-
ního soudu pražského, vídeňského a terstského,
udílet se má odborným soudcům-laikům ze stavu
obchodního a věcí lodních a báňských při všech
jiných soudech první instance.
Vídeň
Praha
Terst
20
article
Němci proti české slavnosti ve Floridsdorfu.
Z Vídně, 25. června. Za příčinou zákazu
floridsdorfské slavnosti „Sokola“ dostavila se
k policejnímu radovi tamějšímu včera deputace
starostů německých spolků. Policejní rada jim
odvětil, že není to v jeho moci, aby přání jejich
vyhověl, načež deputace prohlásila, že Němei
jsou pevně odhodláni, „provoka-
tivní“ slavnost zmařit a že neza-
leknou se ani prostředků nejkraj-
nějšich. V úterý dostaví se v téže záležitosti
deputace, vedená přísedícím zemského výboru
k místodržiteli hr. Kielmanseggovi. Flo-
ridsdorfská stráž bezpečnostní vyžádala si n
3. červenec posilu 200 mužů. Pozoruhodno je
dále, že slavnost, kterou chtěli téhož dne ve Flo-
ridsdorfu pořádati křesťanští socialisté, byla od-
řeknuta; za ni bude se konati „trueslavnost“
německé poruky.
Chorvatská odpověď.
ša. Ze Záhřeba, 25. června. Akade-
mický senát zdejší university se
dnes usnesl proti chování se professorstva práv-
nické fakulty vídeňské v příčině výnosů Hartlo-
vých, jimiž uznávají se v Rakousku zkoušky
složené na právnické fakultě záhřebské, zakročiti
Němec
Flo
Vídeň
Záhřeb
Rakousko
Sokol
nický
Hartnoutvýchod
21
article
Hererské povstání.
Z Berlína, 25. června. (C.-B.) Generál
Leutwein telegrafoval dnes z Vindhuku: Vrátil
jsem se do Vindhuku a převzal svůj guver-
nérský úřad. V srpnu odeberu se po shodě
s veliteli vojska na jib.
Leutwein
Berlín
22
article
Kielská schůze.
Z Holtenavy, 25. června. (C.-B.) Císa
Vilém dostavil se k uvítání angliekého krále
Eduarda před 2. hod. odpol. v anglické gene-
rálské uniformě se stužkou podvazkového řadu.
U stavidla shromáždili se: korunní prine, prin-
cové Eitel Bedřich, August Vilém, Oskar Jon-
chym a Jindřich, páni hlavního štábu, šél ná-
mořského kabinetu, ministr vojenství a admi-
ralita. Na severním břehu stála čestná setnin
I. oddělení námořnického dělostřelectva, na již-
ním osobní setnina I. gardového pluku s pra-
porem a hudbou. Když královská jachta » Vie-
toria and Albert« vplula do stavidla, hudba
hrála národní hymnu anglickou.
Král Edvard v uniformě německého admi-
rála se stuhou něm. černého orla salutoval.
Když spuštěn most, císař Vilém šel na jachtu
a vítal krále srdečně, libaje jej na obě tváře.
Vilém
Eduard
Bedřich
August Vilém
Oskar Jon
Jindřich
Holtenava
viatoria and Albert
23
article
Panovníci sešli potom do lodi. Po uvítán
princů a komonstev přehližel král s císařem
čestnou setninu, při čemž král podal prineům
v šiku ruku. Potom vrátili se panovníci s ko-
runním princem a princem Jindřichem a čest-
nou službou na královskou jachtu, jež vypu-
štěna potom ze stavidla a provázena 8 angli-
ckými minonosci, veplula do přístavu, kdež
všecky lodi vztýčily vlajky. Pobřežní baterie
vojenské lodi daly královský salut. Na břehu
shromáždilo se, nedbajíc na prudký liják, četné
obecenstvo a také na parnicích bylo mnoho
zvědavců.
Z Kielu, 25. června. (C.-B.) Když anglická
yachta přistála, odebrali se oba panovníci na
yachtu »Hohenzollern«, kde přivítala anglického
krále německá císařovna a představeno císařské
komonstvo. Potom defilovali všichni aktivní
důstojníci před králem Eduardem.
Z Kielu, 25. června. (C.-B.) Král Eduar
navštívil odpoledne prince Jindřich a. Večer
konala se na lodi »Hohenzollern« hostina, při
které císař Vilém proslovil přípitek: Jsem
velice potěšen, pozdraviti Vaše c. a k. Veli-
čenstvo poprvé na německé válečné lodi.
Připlul jste do německého přístavu po
moři jako vladař velké, mořem obemknuté říše
a chcete se laskavě zúčastniti slavnosti něme-
ckého veslařského sportu. V. V. pozdraveno
bylo hřměním děl německého námořnictva,
které jest potěšeno, spatřiti svého čestného
admirála.
Ono jest nejmladším dílem mezi loďstvy
světa a výrazem opět sílící moci zvěčnělým vel-
kým císařem nově utvořené německé říše-
Jindřich
Hohenzollern
Eduard
Eduar
Vilém
Veli
Kiel
24
title
Určeno k ochraně námořního obchodu a jeho
25
article
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z úvěrního ústavu.
Z Vídně, 25. června. (C.-B.) Úvěrní úsla
oznamuje, že přistupuje jako kommanditista ke
známé vývozni firmě Alois S ch w ei
ger s vkladem 1 mill. K. Správa firmy zůstane
v rukou dosavadního majítele obchodu.
Rakoušti průmyslníci a vojenské dodávky.
Z Vídně, 25. června. Na 5. červenec je
svolána schůze širšího výboru centrálního spolku
průmyslníků rakouských. Na této schůzi jedno-
tlivá průmyslová odvětví vytknou stanovisko v
příčině rozdělení vojenských dodávek.
Vídeň
Alois
26
article
Dunajská paroplavební společnost.
Z Vídně, 25. června. Dohoda mezi vládou
a dunajskou plavební společností ve příčině
státních podpor vyprší 30, t. m. „Fremdenblatt“
oznamuje, že na druhou polovinu t. r. poskyt
nuta bude subvence mlčky na půl roku.
Petrolejová vývozní společnost.
Z Vídně, 25. června. Petrolejová společnost
vývozní ustaví se dle „N. W. Tagblattu“ dne
1. července.
Plavby z Terstu do Mexika.
Z Terstu, 25. června. (Zvláštní telegram
»Nár. Listů«.) Paroplavební společnost »Austro-
americana« uzavřela s vládou subvenční smlouvu
v příčině mexické linie platnou do 31.
prosince 1905. Služba bude pravidelní měsíční.
První parník »Lucia« vypluje z Terstu dne 23.
července. Společnosť se zavázala se zřetelem n
potřeby rakouského obchodu použiti rychlých
parníků, konajících 12 uzlů za hodinu a zař
zených též pro cestující.
Uhli pro rakouské státní dráhy.
Z Vídně, 25. června. „Fremdenblatt“ ozna-
muje: Od podání offert pro spotřebu kamenného
uhlí pro rakouské státní dráhy v roce 1905 uply-
nulo 10 dní. V době té dráhy vyjednávaly s čet-
nými offerenty v příčině snížení cen za nabízené
uhlí. Ač konjunktura na trhu uhelném je nepří-
zniva, většina dolů žádá ceny vysoké, při ně-
kterých kvalitách dokonce o 1 kor. na tuně více.
N W
Lucius
Uhl
Vídeň
Terst
Mexiko
27
article
Správa státních dráh trvá na stanovisku, že toto
zvýšení není odůvodněno, naopak, že nastoupiti
musí sleva. Toto chování se rakouských dolů
na uhli kamenné vzbuzuje domněnku, že stala
se společná úmluva. Každodenně v ministerstvu
železnic a v ředitelství státních dráh konají se
rozpravy se zástupei čelných dolů, ale dohody
nedosaženo. Jakkoli k ní asi dojde, přece mus
počítati státní dráhy s možností, že odeberou ka-
menné uhli z horního a dolního Slezska a Uher.
odkud se nabízí levněji než z dolů rakouských.
Po případě, nedojde-li k žádné dohodě s rakou-
skými doly, vypíše státní správa offerty nové.
Potřeba uhlí státních dráh jest hrazena do no-
vého roku 1905 a také na dobu další. Nemusí
tudíž již nyní v prvním pololetí dojíti k uza-
vření smlouvy. Snadnější je jednání s offerenty
hnědého uhlí. Konečně dlužno podotknouti,
dolní Slezsko
Uhry
28
article
Z Vídně, 25. června. (Zvl. telegr. zpráva
»N. L.«) Ústřednítrh ve sv. Marxu.
Dopraveno 237 kusů, z nichž bylo 8 býků a
1 kráva. Obchod při klidném smýšlení měl
zdlouhavý průběh při cenách pondělních. Zna-
menaly: němečtí voli první jakosti 80 — 84,
výminečně 85, uherští jateční voli 68—75, býci
56—76, krávy — za 100 kilo živé váhy bez
potravní daně.
st. Z Pešti, 25. června. (Zvl. tlgr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 17.000 metr. centů
beze změny. Platila: pšenice tisská 81 k
K 9.474, 78.5 kg K 9.35, tolenská 76 5 k
K 8.90, 77.5 kg K 9.125%, bačská 77. 5 kg
K 9.021%, vrbasská 78.5 kg K 9.30, 77 kg
K 9 20, kalská 76 8 kg K 9.15, polanecká
77 kg K 8.90, podunajská 77 kg K 8.80;
žito K 6.50; ječmen K 6.45; o ves
K 5.85—5.60; kukuřice K 5.22—5.27.
Terminový obcho d byl zprvu mdlý,
později upevnil se na zprávy o schnutí obilí
vyšší záznamy berlínské.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
8 98, žito na říjen K 673, oves na říjen
K 6.14, kukuřice na červenec K 5.20, na
srpen K 5.34, na květen 1905 K 5.57, ř ep ka.
na arpen K 10.50.
Plodinový trh byl bez odbytua
změny
Marxa
Platil
Vídeň
Pešť
K 9.474
kg
29
article
Poč a s 1: parno.
Z Nového Yorku, 25. června. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse stálé. — Znamenala: pše-
nice na červenec 90/2, na září 85 1/%,
kukuřice na červenec 54.—, eukr (Fair
Muscovados.) 37/1c, bavlna 11.05. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
povolné.
Obchod německo -rakouský.
mI
B. Při sjodnání platných smluv stálo tedy Ně-
mecko na stanovisku, že nutno jistými
ústupky agrárními otevírati německé-
mu průmyslu vstup na trhy t. zv, agrár-
níchstátů, Ruska a Rakouska v prvé řadě.
Tento postup nebyl dán pouze hospodářským vý-
vojem Německa, jehož průmysl činil po válce fran-
couzsko-německé netušené pokroky a hledal si dráhu
vývozní za hranicemí, ale i zřením k Rakousku.
Obchodní politika Bismarkova byla po založen
nové říše agrárně i průmyslově protekční, ochranář-
ská. Bismark měl značné pochopení pro vliv celní
ochrany na rozvoj domácího průmyslu a uvědomoval
si současně povinnosti k agrárním kruhům. V jeho
řečech vrací se s jistou houževnatostí obrat r „soli-
daritě zájmů“ (sc. zemědělských a průmyslových)
které nerozuměl pouze po stránce obchodně-politické,
ale i čistě politické, spatřuje v ní pevnou oporu prot
agilaci socialistní. Vybudovav polilickou jednotu ná-
Nový York
Rusko
Rakousko
Německo