ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 353bede0-7630-11dc-8162-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 30 celkem · entity: person 124, place 53, org 12, work 21
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODN LISTY
3 masthead
25. října 1908. Číslo 294.
4 article
Každý hrál chvilku a konec konců prohlédl „Venuši“ a shodli se oba, že je to svinstvo. „Fuj,“ řekl Vaněk, „to je viděti sprostého člověka, jakých užívá výrazů! Ten také chápo volnost a povznešení! Fuj! U takového spro- sťáka bych nebyl!. „Tak počkoj — řekl mi, že jestli ještě jed nou u mno takovou nemravnost najde, že vezm rákosku a že nebudu směti ven a kdo ví eo všecko. Hned jsem to musil zabaliti do novin on balík schoval a teď mi ho dal a abychse víckrát neopovážil něco takového přinést. V neděli mu budu nosit potvrzenky od ma- minky, že jsem byl u ní a když nikam nepůjdu. tak mi sám knihy ko čtení dá. Také prý mn vezmou sami někdy na procházku do polí,“ vy kládal Josef sklíčeně. Vaněk se dal do hlučného smíchu, ažse ohýbal. „Tak dej sem to „svinstvo“!“ řekl posléz ironicky a ještě v smíchu, „a pohruž se do „šle chetných mládenců,“ které ti mistr vybere. Člo věče“ — přídal, zvážněv, shora a v převaze — „já tě lituji.
Venuš Vaněk Josef
5 article
Ubohý Josef nevěděl, co na to říci. S tal mohutnými projevy převahy nedovedl ještě za cházeli. Zčervernl a mlčky vracel první svo povanášející lekturu. Poněvadž pak jeho mistr s železnou dů slodností bděl, aby se nedostal do styku s „po vznášejícími“ živly, zůstal Josefu cizím „smys živola“, jak mu o něm Vaněk vykládal. A jeli kož se necítil vyzbrojeným k polemice s tal dobře vyevičeným rytířem pro vše povznášejíeí jako byl Vaněk, vyhnul se mu, kde mohl, jako svlečený rak. Styděl se velice před tímto vyspělým inte ligentem, a styděl se tím více, poněvadž cítil že ho mistrová péče těší a že si on, Josef, za číná libovati v „šlechetných mládencích“ a že se radostně stydí, když jeho udřená matka ho v neděli na odehodu hladí po vlasech a říká- „Tak, můj drahý Pepíčku, jen buď pořád tal hodný, víš, že jsi moje radost. Styděl se, moc se styděl, alo bylo mu př tom dobře.
Josef Vaněk Pepíček
6 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. K navržené reformě zdravotního zákona pro hrál. české. Píše dr. Eliška Vozábová. (Dokončení) Dle § 6. služebních nařízení je povinna po rodní bába poskytnouti pomoc každé rodičce jež se jí dovolává, ať je zámožná nebo chudá. musí přispěti i té, jež je nakažlivou chorobou postižena. Musí zachovávati celou řadu předpisů v úřadním jednání, musí míti určitý počet po- můcek a látek desinfekčních a má se i vzhledem k svému zevnějšku podrobiti určitým přikazům Naproti tomu není hmotně zabezpečena ani jedi- ným nařízením. Za pomoc, poskytnutou chude ženě, nedostává velmi často žádné odměny, ano ani vydání za látky desinfekční, jichž použít musí, se ji mnohdy nehradí. Babičky si stěžují že, obrátí-li se na obce, dostávají náhrady sotva ve 20 %% případů. V krajích chudých neziskává porodní po mocnice ani tolik, aby mohla živobytí uhájiti a provozuje proto babictví jen jako zaměstnání ve- dlejší a stává se tím ke svému povolání za čas nezpůsobilou. Ve stáří, případu onemocnění (nákazy) úra- zu, dočasné i trvalé neschopnosti k vykonáván svého povolání zůstává bez podpory.
doktor Vozábová
7 article
Nelze popříti, že hmotné poměry porodních pomocnic jsou velmi neutěšené a v důsledcíeh svých dalekosáhlé nejen pro stav sám, nýbrž zvláště pro matky a tím pro celou lidskou spo- lečnost. Jsou především příčinou, že ženy vzdě lané a z lepších kruhů se vyhýbají tomuto pře- důležitému povolání, ponechávajíce je zcelav rukou žen, jež se rekretují obyčejně z vrstev chudých a zpravidla velmi nedostatečně před běžně vzdělaných. Jsou přičinou konkurenčních přehmatů a bujení fušerství, jež krutě morálně i hmotně celý stav podlamuje a řádí zhoubně mezi rodičkami. Trvající poměry volají po důkladné nápra- vě, jež záleží jednak v reformě vzdělání ba bického, jednak v úpravě jejich existen- ční otázky, bez níž si nelze krok ku předu představiti. V cizině již po delší dobu vyslovuje se pře- svědčení, že je nutno, aby se povolání pomocnie porodních věnovaly intelligentní ženy z lepších kruhů s vyšším vzděláním, poněvadž jen tako- vým je možno hluboce vštípiti přísné požadavky moderní hygieny, že však ženy tyto neodhodlají se věnovati služby svoje povolání, jež jim ukládá těžké povinnosti a nezabezpečuje existenci.
8 article
K docílení nápravy třeba usilovati, aby do osnovy nového zdravotního zákona, jenž byl prá- vě zemským výborem schválen, pojat byl také zákon, reformující babictví tak, aby stálo na výši hygienických požadavků mo- derní doby a odpovídalo také v ohledu spo- lečenském a existeněním jeho důležitosti a zod- povědnesti. Nejen lidskost, nýbrž i národní pro- spěch žádá, aby se ženám dostalo v rozhodné době pomoci skutečně odborné a spo- lehlivé. Ženy mají spravedlivé právo, žádati na státu, jemuž rodí občany, aby odstranil křiv- du, již na jejich zdraví a životech páše a je chránil. Proti tuberkulose, rakovině a j. choro- bám se usilovně pracuje. Zakládají se léčebny atd. a jen v tomto oboru se nečiní ničeho a vše zůstává, jak před dávnými léty bývalo. Na be- dra porodních pomocnic svaluje se pak celá tíha zodpovědnosti krutých chvil, jež doléhají na ro- dinu, když zmírá mladá žena, jež těšila se na svě prvé děcko, když zachází porodem matka četné rodiny, anebo když po týdny, zápasíc o ži- vot, odnáší si dříve zdravím kypící žena doži- votné nebo na dlouhý čas porouchané zdraví. A je-li mnohdy pomocnice porodní i přímo vinna na neštěstí, dlužno přece vlastní zodpo- vědnost hledati jinde a přičísti ji jednak na účet nevhodnosti a nedostatečnosti celé insti- tuce, jednak na nedostatečné opatření chudých rodiček, pro něž nebývá velmi často ničelo — leda pazderna, kde pomocnice porodní nena- chází ani prádla, ani nádoby, z níž by sebea ženu očistití mohla. Tu pak těžko je o zacho- vání čistoty vůboc mluviti. Avšak v bezstarostnosti o ženy zachází se mnohem dále, neboť nemáme ani v trvajícím zdravotním zákoně ustanovení, dle něhož by
9 article
obei náleželo ustanoviti znale ekou pomoc při porodu chudýc žen... (jak je tomu v Haliči). Na II. sjezdu žen českoslovanských t.r. přijata byla jednomyslně resoluce, již má býti o reformu českéhlo babietví pracováno, a Ústř. spolek českých žen zahájil v důsledeích toho akci, obrátiv se zároveň peticemi na zemský výbor v Čechách a na Moravě, aby v úpravu nového zdravotního zákona také reforma bubi- ctví byla pojata. Navržená resoluce obsahuje tyto body: 1. Otázka babictví musí býti řešena tolik cestou zákonnou. 2. Ku přijetí do bab. školy třeba předběž ného vzdělání, odpovídajícího nejméně III. roč školy měšťanské a nutno ho zkouškou nebo vysvědčením prokázati. 3. Vyučovací doba budiž prodloužen na 1—2 roky, tak aby k rozmnoženému vzdě lání theoretickému pojila se i značná zkušenos praktická. 4. Počet žakyň budiž omezen a stano ven tak, aby odpovídal statisticky zjištěné po- třebě pomocnie porodních. 5. Zemské úřady pečujte o to, aby všechny okresy, tody i méně zalidněné, měly dostatečný počet úřadně ustanovených babiček, aby za bráněno bylo poskytování pomoci pokoutní. 6. Zákonem budiž obcím nařízeno, usta novili znaleckou pomoc při porodu kaž dé chudé ženy. 7. Porodní babičky mějte pevné služno s nároky na pensi. 8. Proti onemocnění, nákaze a nehodán v povolání buďtež pojištěny. 9. Pomocnice porodní, již praktikující nechť jsou úřadně ustanoveny jen tehda, vy hovují-li zvýšeným požadavkům, jež musí pře- zkoušením prokázati.
Halič Čechy Morava
10 article
Zřízením zvláštních pokračovacích kursů buď jim přechod tento umožněn. Lhůta k složen zkoušky budiž 5 roků. 10. Babičkám porodním, jež následkem ne dostatečného vzdělání ve zkoušce neobstojí budiž dáno odbytné a praxe jim odňata. V letošním sněmovním zasedání má bji projednána osnova nového zdravotního zákon. pro král. české. Bylo by žádoucno, aby ješte v poslodní chvíli bylo v ní pamatováno na malky národa a ty, jež jim stojí v nejtěžších chvílíeh po boku. Projevy smutku nad zemřelými. Většina lidí ve svém životě očekává stále různ věci, kterých se nikdy nedočká a nečeká jediné věc ktorá však přijde jistě, totiž smrt. Protu každé úmrt blízkých příbuzných a přálel překvapuje a zaráží jako něco neočekávaného a hrozného a tento dojam ne- příjemný projevuje se na venek různým způsobem Projevy smutku vyplývají nejen z lásky k mi- lovaným osobám zemřelým, nýbrž značný účinek na ně má také náboženská představa o posmrtném osu- du zemřelých. S malými výjikami souhlasí všickni národov svěla v lom, že smrt nutno považovati za zlo aze tudíž zemřelé nutno litovati a nad nimi truchlili Za dnešní doby všickni vzdělaní národové ome- zůjí zpravidla projev smutku na pouhý tichý pláč na pouhé slzy, jakožto nejpřirozenější projev kolesti Ale nebývalo tomu tak vždy ani u národů vzdělaných a není tomu tak dosud u národů divokých a polo vzdělaných, nýbrž často se používá ještě jiných, ná padnějších prostředků, aby se smutku dodal náležitý výraz.
Prot
11 article
Ták u Negrů, umře-li někdo z rodiny, zejměna muž, sosloupí se ženy přede dvéře chaty, spust hrozný křik, rvou si vlasy a škrůbou si obiičej. Č sto běhaj. truchlící ženy jako divé vsí, jsouce větši nou pomalovány bílou barvou. Jakmile zazní prvý nářek, začnou všecky ostatní ženy, které to usivšl podobný nářek, nevědouce ještö ani, kdo to zemře a kde jsou truchlící. Když se to dozví, pospichaj pak přátelé a známí zemřelého do domu úmrtí a na řkají po dvacetčtyří hodiny, při čemž nic nejedí. Pi smrti náčelníka trvá nárek tři dni. Totéž se opakuj při pohřbu.
12 article
Někteři národové stupňuji dokonce nářek nad zemřelými až k hrozným trýzněním a komolením Eskymáci a jich sousedé Kolušově zasazují si sam rány, některé indiánské kmeny severní Ameriky (Mandanové, Černonožci, horšti a bobroví Indiáni některé kmeny při Missouri), dále kmen Yaro Charrna v jižní Americe, také Hottentoti usekávají si jeden článek prstu, Yarové a Charruové mimo t si protkávají svaly (maso) velkými třískami třtino- vými. Tchuelci, nejjižnější kmen Patagonců, bodaj se při projevech soustrasti ostrými trny do ramen nohcu, až krvácejí, Kaliforňané poraňují si při smr příbuzných nebo známých hlavu ostrými kameny Ve trýznění tělosném libují si velíce také ostrovan jižního moře. Na Rotumě rozdrásávají si čelo a tváre žraločím zubem, bodají se kopím a ženy si useká- vají malík. Malík si uřezávají také muži i ženy na ostrovech Tonga, kde při smrti náčelníka provád- se velmni hrozné mučení. Také na Marianech vybo- čuje bolesť při smrti vznešeného člověka v pravo zběsilost, neboť se rozbíjí, roztrhává a ničí vše domě a často se zapálí i vlastní dům. Na Sandwich ských ostrovech truchlící si sami vyrážejí dva přední zuby nebo si je dávají vyrázeti od jiných, dříve př smrti krále musili tak činiti všickni věrní poddaní O Skytcch vypravuje Herodot, že při smrti krále s uřezávali kousek boltce, dělali řezy do ramen, roz- škrábával si čelo a nos a proráželi levou ruku šípení.
Eskymák Mandan Černonožec Indián Patagonec Kaliforňan Malík Mariano Herodot severní Amerika Missouri jižní Amerika jižní moře Tonga
13 article
U národů kulturních bývají projevy smutku mí nější sice, ale přece dosti okázalé. U Číňanů přím potomci zesnulého, zahalení v bílá roucha a s bílým páskami na hlavě sedí pláčico kol mrtvoly a ženy udržují stále smuloční nářek. Také se najímají osoby které smutek velmi okázale projevují. O starých Egyptanech vypravují Herodot a Dlo dor, že při úmrtí člena rodiny ženské příslušnic rodiny potíraly si hlavu a obličej blátem a s rozhá lonými prsy pobíhaly ulicemi města, mocně se bl jíce, vlasy si rvouce a hlasitě naříkajíce, také muž obnažovali svá prsa a floukli se do nich. Podobný zvyk udržel se v Egyplě při Nilu dodnes. U Arabů při smrti člena rodiny příbuzní plá- číco sypali si prach do obličeje, rozdrásávali si prsa a tváře, ženy objevovaly se bez závoje a naříkaly nad zemřelým, tloukly se do obličeje a roztrhávaly si šat na prsou. U starých Hebreň při smrti hlasitě naříkali přá- telé zemřelé osoby a zejména ženy, které naplňovaly dům smutku. Vedle toho roztrhávali si Židé při úmri ptíbuzného roucho, posypávali si hlavu popelem ne
Číňan dlo
14 article
bo prachem, tloukli se do hrudi, do hlavy a Bok rvali si vlasy, někdy se kladlí i na zemi, váleli se popele nebo dokonce se trýznili, rozdrásávajíce si nebo zraňujíce si tělo do krve. Také slaří Řekové, kteří život tolik milovali, po- važovali smrt za největší neštěstí a oplakávali mrtvé jak vyličují zpěvy homérské. U lože padlého hrdiny Hektora zanotovali pěvci smuteční písně, které pře rušbvaly svým nářkem Andromaché, Hekuha a He lena. Ve dnech, kdy byla mrtvola vystavena na odiv byiy smuteční zpěvy opakovány. V nesmírném hoř nad Patroklem leží Achilles z hlavou posypanou prachem a s vlasy, vyrvanými svýma rukama, na zemi v prachu. Briseovna, majíc ňadra, útlé líce krásný obličej rozdrásány do krve, vrhá se s hlasi- tým nálkem na mrtvolu zabitého hrdiny. Stařičký Priamus ze zármutku nad Hektorem, jehož smrt mu byla bolestnější, než druhých synů, žalostně naří- kaje, svíjí se na smetišti. Ve Spartě při smrti krá- lově vedle Sparťanů musil se zúčastniti také jisty počet periniků na slavnostech smutečních a spolu s heloty a ženami spustiti nesmírný nářek. Podobně i u starých Římanů patřil nářek nad mrtvolou ku poctě, patřící zesnulým. Že i u nich necmezoval se projev smutku nad zemřelými n pouhý pláč, vysvítá z celé řady spisů římských spi sovatelů, kteří tepají ostře rozmanitě a šeredné způ soby smulku, jako pomazávání se, drásání obličeje hrudi a boků, bití se do hlavy a podobně.
Bok Řek Hektor Andromaché Hekuha He Achilles Priamos Sparťan Říman Sparta
15 article
Projevy bolu nad úmrtím milovaných osob jsou však svou povahou omezeny jen na určitý, poměrně krátký čas, neboť i nejdivočejší bolesť se konečn vybouří. Ale v duši truchlících zbude pocit opuště nosti a bolná vzpomínka, tím delší, čím hlubší byla bolest. Tato duševní nálada účinkuje pak na způsol života pozůstalých, kteří vzdalují se slavností a n vštěv přátel, nenosí šperků, jimiž dřive se rádi zdo bívali a liší se již zevním způsobem od svého okol Z tohoto prameno pocházejí zevní zvyky smuteční které původně výrostly z nitra, bolestí naplněného pozvolna však staly se pouze konvencionálním známkami smutku a jsou různě u jednotlivých ná rodů a v jednollivých dobách. Především jeví se to v oděvu a úpravě vlasů tru- chlících příbuzných. Vzněllivější národové rvous vlasy a vousy, klidnější však si je pouze stříhají. Tal- tomu bylo u starých Řeků, Semitů, Peršanů a mno- hých národů v Mrice a na ostrovech v Jižním moři Nejvyššího stupně projevu smutku dosáhl tento zvyl tíin, že se přenášel i na zvířata. Při smrti velkéh mongolského chána zlaté hordy Byl zachováván ve- ltký smutek, takže i ovce byly stříhány. Alexand Veniký dal na počest zemřelého Hefaistiona ostříhat koně a mezky. Naopak zase národové, kteří se oby- čejně stříhají, nechávají si na znamení smutku růst vlasy; tak tomu bylo u starých Egypťanů, u někte- rých kmenů řeckých a později u Římanů (po 3. sto letí před Kristem).
Řek Peršan Egypťan Říman Krist Tal
16 article
Dosud panuje zvyk tenfo u Peršanů, kteří si ne chávají při úmrtí příbuzných osm dní růsti vlasy vousy a u copatých Číňanů na příklad při smrti po- nující císařovny čínské dne 6. února 1842 nesmělis dvorní zřízenci 100 dní stříhati, u Číňanů pakr, zi- jících na Javě, jest synům zemřelého zakázáno p jistý čas se holiti, Téměř všeobecně mění se na znamení smutk odčv. Smuteční šat se zhofovuje z hrubších a prost- ších látek a bývá prostějir ušit. Barva však jest roz- dílná. Nejrozšířenější jest černá. V černém rouše tru- chlili staří Egyptané, Židé, Arabové v prvních do- hách, Řekové a Římané. Právě římskému vlivu lze přičísti, že černá barva slala se smuteční téměr všech národů křesťanských. Vedle černé velmi rozší- řenou barvou smutečního oděvu jest barva bílá, v které truchlí národové, bydlící ve velké části Asie v Číně, Anamu, Siamu a Japonsku, dále Parsové Bombaji, do běla malují se některé kmeny Negrů Omahové v severní Americe a Australii. Bílý odě býval smutečním také v některých krajích Řtecka za doby císařů truchlily římské ženy v bílých rou- šich; dosud udržela se pilá barva smuteční v někte- rých odlehlých údolích Švýcarska. Také u starýcl Slovanů oblékali truchlíci pozůstalí oděv bílý, nao poukazují ještě bílé šátky, které dodnes nosí ženy kašubské a srbské, které se do šátků těch zabaluj tak, že jest tím zakryt ostatní odčv. Modrá barv smuteční oblíbena jest v Japonsku (vedle bílé), dále u Turků a v Egyplč. Žlutý oděv smuleční nosís v některých říších asijských a v Bretoňsku, kde nos ženy na pohřeb žluté čepce.
Peršan Číňan Řek Říman Asie Čína Anam Siam Japonsko Parsová Bombaj severní Amerika Austrálie Švýcarsko Bretoňsko Slovan Java
17 article
Dr. Ant. Wiesner.
doktor Antonín Wiesner
18 title
Z kruhů vědeckých.
19 article České ryby.
České ryby. Soustavné pojednání o rybách, v Čechách žijících, uveřejnil Frič r. 1859 v Purkyňovi Živě. Tehdy Purkyně, v předmluvě k VII. roč- niku, obrací se k netečným vědatorům českým. kteří účastenství své ve vzdělávání všelikýeh odvětví přírodovědy v jazyku českém odpírají; „Příčina toho,“ praví zde, „jest známá u nás lhostejnost k jevení života veřejného, pospoli- tého. Každý se krčí ve svém zákoutí, a jsa vč- decky nečinný, libuje si ve své samohrdesti chrání se veřejného vystoupení, aby snad ona uražena nebyla; takoví platí v sousedství z muže učenné a tím se uspokojí. Jiní zase při- držují se raději živlu německého, k čemuž je váže dlouholetý zvyk aneb jakási pýcha, kterž maleřská řeč se zdá přiliš nízká, je k tomu při- držuje . .. Friče se věru výčitka podobná netýká; celé jeho více nežli půlstoletí zaujímající veřejné pů- sobení směřovalo vedle prací museálních a vě- deckých ku popularisování věd přírodních applikování jich na prospěch obecný v životě praktickém.
Frič Purkyně Čechy Purkyně
20 article
Snahy jeho o povznešení rybářství v našich řekách provázely jej na všech výzkumných ne stách jeho po Čechách a na jeho povzbuzujíe apoštolování na universitě i v populárních před náškách účaslnila se řada mladších badatelů v výzkumu limnologickém, jenž vedl ku pravému poznání výživy kapra a jiných důležitých strá nek v biologii ryb sladkovodních. Jest věru podivno, že za naší doby k a p jenž od nepaměti v rybnících se chová a jes rybou tak vyníkajícího národohospodářského vý znamu, stal se teprv, zajisté též na popud před nášky Fričovy r. 1873, v Třeboni konané, před- mětem důkladného studia vynikajícího hospodář ského spisovatele Josefa Šusty, jenž svým dílem „Výživa kapra a jeho družiny rybničné *) České ryby a jich cizopásníci. Sepsal dr Antonín Frič. Se 100 výkresy. Druhé rozmnožen vydání. V Praze, 1908. Nákladem vlastním. V ko misi F. Řivnáče. Cena 4 k.
Fričův Šust Frič F Řivnáč Čechy Třeboň Praha
21 article
(1884) velice povznesl organisaci rybničného h spodářství. Tak poznáno na př., že čím víee planktonu, t. j. měkké nižší zvířeny vodní v ryb níce, tím lépe pro kapry. Aby se hojné výživy v rybnících kaprům dostalo, jest třeba dbáti zlepšení půdy rybničné zimováním a hnojením Ach, kde jsou ty časy, kde též řeky oplý valy rybami, jež nikdo nenasazoval, nikdo ne- chránil a přece ve výživě lidu hrály podstatnou součástku. Dnes jest ryba delikatesou, širším vrstvám dosažitelnou sotva jednou neb dvakráte do roka a dražší nežli jiné maso. Frič počíná svůj spis o rybách scénou vánoční, kde čiperný hošík obskakuje matku ryby kupující, doma ocet s kořením vařený libě do nosu čpí, a hoši na „rybí duši“ první svo anatomické studie kapra zkoušejí. — Kéž bys každé rodině radostného tohoto požitku dostalo! Avšak vody naše sotva stačí zásobiti na dále ro- stoucí počet obyvatelstva. Rationálním pěstěním rybníků možno ovšem zvýšiti výnos; za to však naše řeky stále více pustnou: řeky se regulují přímočárné dlážděné břehy neposkytují více útulné zátoky a touně, kde by ryby mohly se tříti a přezimovati, továrny otravují a znečišťuji vody a přes zákony rybářské pytlačí a ničí se potěr i násady. Záhubu nelze zadržeti; průmysl i obchod zmocňují se vodních cest a obé lze tak málo obmezovati, jako se nemůže zabránit vývozu proslulých v celé Evropě třeboňskýeh kaprů za hranice. A což moře se svým nevy- čerpatelným bohatstvím ryb? Dosud málo se ujalo u nás používání svěžích mořských ryb konservativní duch kuchařek, nezvyklý zápach i dost vysoká cena ušlechtilejších druhů nedaly dosud proniknouti obecnějšímu upotřebení darů moře; též zůstávají chutí daleko zu našimi ry bami říčními.
Frič Evropa
22 article
Než obraťme se již k rybám našim, jichž jest sice jen 42 druhů ve vodách našich zastou- peno, ale přes značný počet rybářů málo které- mu jsou as správně známy. Ve spisu Fričově nalézá se zevrubný popis a vyobrazení všech těchto druhů, poznámky o rozšíření, potravě, době tření a pod. Spisu dodává zvláštní ceny vědecké, že uvedeni jsou z nejhojnějších cizo- pasníci, vyskytující se na našich rybách. Cizopasníků neni tedy ani ryba čilo ve vodě se pohybující ušetřena; studium tčchto bylo předmětem pozorování na přenosné zoologick stanici, kterou Fričovi se podařilo podporou ně kterých přízniveů zbudovati u jezer šumavských. u rybníka kačložského, dolnopočernického, na Labí u Poděbrad. Zajímavo jest, že česká pře nosná biologická stanice tato byla prvním pod- nikem toho druhu na pevnině evropské. U moře byly ovšem ve větším rozměru déle již podobné stanice zařízeny, u sladkých vod však mnohem později, nežli u nás poznali důležitost této po- můcky k výzkumům biologickým a limnologi ckým a zařízeny jsou nyní se značným nákla dem v Německu, Švýearsku, Rusku, ve Francii, Anglii, Americe a jinde. Ve výzkumu českých vod účastnili se zde Nekut, B. Hellich, Fr. Kla- pálek, Kaíka, zvláště ale dr. Vávra a práce je- jich obsaženy jsou v archivu pro výzkum Čech.
Fričův Frič B Hellich Kl Kaík Vávra Labí u Poděbrady Německo Švýearsko Rusko Francie Anglie Amerika Čechy
23 article
Vyobrazení všech druhů českých ryb k ná- zornému vyučování vydána byla tež jako zvláštn „Diogram ryb země české“, který, byv rozebrán. vyjde v novém vydání. Frič vůbec užíval rád co nejvíce názorných diagramů ke svým kočov- ným přednáškám a kursům, které i sebe prim- tivněji zhotovené, konaly výbornou službu, a nemohly se měřiti s nádhernými promilaným obrazy skioptikonem, které příliš prchavý dojem v posluchači zanechávají. Návštěvníci nezapomenutelné jubilejní vý- stavy pamatují se na rybářský pavillon, jehož uspořádání bylo též dílem Fričovým. Zde mohl věru každý se poučiti nejen ná- zorem na živé ryby, pokud v akvariích s říění vodou je bylo možno udržeti, ale i o všech sna- hách, směřujících k oživení našich vod. Tyto snahy týkají se v první řadě „nejkrás- nější a nejdůležitější ryby říční“ lososa lab- ského, jehož přírodepisem Frič po 25 let s zaměstnával, cesty i do ciziny podnikal, stanice pro odchov zakládal a zkušenosti a návrhy své jak by možno bylo lososa v Čechách zachovati a rozmnožiti, ve zvláštní knize snesl. Ve spise přitomném uvádí aulor též ciz ryby, vČechách s menším či vělším zdarem v ryb nících a potocích nyní pěstované; sem náležejí; siven alpský, siven americký, du- hák, moréna veliká, okoun pstru- hový, okoun černý a sumeček zá- krslý; uvádí též ryby, které nesprávně mezi českými tu a tam byly uváděny. Pro akvaria im- portuje se nyní ovšem též celá řada zajímavých rybek; k těm zde není přihlíženo, a bude o nieh jinde pojednáno. Snahy akklímatační měly by vše možně býti podporovány; vždyť i kapr k nám se dostal teprv z jihu, dle některých až z Asie v dobách již nepamětných, byv uměle nasaze a nastoupil nyní již cestu světem do všech p sem země.
Frič Fričův Čechy Asie Diogram ryba země
24 article
Jak jsou dnes ryby naše po Čechách roz- děleny, znázornil Frič na zvláštní rybářské mupě, která na tehdejší výstavě ve veli- kém rozměru zdobila průčelí pavilonu. Dle toho rozoznává pět pásem ryb říčních, potočních rybničných, a sice pásmo: a) pstruho vé, které jeví stupeň pstruhaskalniho (pásmo to chová mimo to mřenku, střevli, mladého úhoře, pulce, mihuli říční s mládětem minoh zvaným), pstruha potočního, a pstruha lososového, kde již potoky spojují se v říčky a štikou bývají znepokojovány. b) Pásmo parmové zaujímá menši řeky, lině tekoucí, kdež vedle parmy, šuiky, a běliee cejni se vyskytují; e) v pásmu sumcovém vyskytuje se sumec a jeseter, pokud jezy jim nezabraňují proti proudu vystupovati. d) Pásmo línové obsahuje mrtvá ramena říční, se sto- jatou vodou, kdež vedle lína karas, perlín a plotice se zdržují. Línek, by mohl ještě hojněji býti u nás všude pěstován, i v loužích na návsi; maso jeho jest, když drží se na ča v čisté vodě, velmi chutné, a mnoho jich z Čech putuje do cízích hotelů, by nahražovali zde pstruha. e) Pásmo mřenkové obsahuje potoky namnoze již výtoky z cukrovarů a vinopalen znečištěné; skromná tato rybička Pražanům ja- kožto „podolské grundle“ dobře známá, zdržuje se ráda pod kameny, kde jen trochu čisté, prou- dlcí vody jí dopřáno. Že se mezi mřenkami, předloženými v hostincích, vyskytnou i jiné mal druhy ryb, mnohému nevadí, mladý zoolog m aspoň příležitost, evičiti svůj ostrovtip, k n
Frič Pražan Čechy
25 article
Mřenky ještě živé bývají též používány z vnadidlo na štiky; osud to věru krutý! Vůbee neušetří člověk ani nepatrných bělic, jeleů, střevli a zvláště ouklejů, které hromadně padnou za oběť — módě. Bylo to v 1856, když Francouz Jaquin vynalezl onen průmysl vy- rábění falešných perlí a perliček, jemuž padnou za oběť celé miliony rybek, které jinak by byly sloužily za potravu štikám, okounům, candátům, ouhořům a pod. dravým rybám. Do jemných skleněných dutých kuliček vpravuje se totiž stříbrolesklá látka, získaná ze šupin menších bělic a zvláště ouklejů délky ae 10—12 cm. Rybičky tyto zbavují se lesklého povrchu, který skládá se z mikroskopických kry- stalků tím, že košťaty v kádích tak dlouho j dřou, že utvoří se na dně usazenina, která zpra- cována čpavkem a gelatinou, nabude vzezření rtuti. 30—40.000 rybek jest třeba na výrobu jediné libry této essence, která pak rozváží se do středisk průmyslu porlového do Paříže, Vídně, Benátek a jinam. Libra této essence stojí as 240 korun; povážíme-li, co se mohlo rybkami těmi vyživiti ryb cenných, nevyváží tento prů- mysl ani z daleka ztrátu na hmotě výživné. O tažných rybách, k nimž u nás náležejí jeseter, losos, srdlice (mladý losos), a úhoř, připojeny jsou případné životopisné poznámky. Ve spise vzat jest zřetel i k novým zjevům v našich vodách, v poslední době se objevivším; k těm náleží cejn siný a mořský platejs přod léty v Ploučnici a posledné blíže Roudnice v Labí chycený. Pozorný rybář má tedy vždy ještě naději, objeviti u nás nové zjevy; všichni prozíraví ho- spodáři na našich vodách přičiní se zajisté, by vody naše nezpustly úplně, ale aby spíše ob- živl dle možnosti tento pramen výživy a stal se opět přístupným všem vrstvám obyvatelstva. Číslo 259
Francouz Jaquin Rybička Libra Paříž Vídeň Benátky Ploučnice Roudnice centimetr
26 article
Šaohy- Pořádá J. Rašovs ký. Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský, Uh. Ostroh, Morava. Úloha čís. 421. (Originál.) K. A. L.. K ubbel v Petrohradě
J Rašovs J Rašovský Morava Petrohrad
27 article
Mat ve 2 tazích
28 article
Končící hra č. 50. V partii dr. Walter—Mares, hrané v r. 1890 v Vídni, došlo po tazíh: 1. e2—e4 e7—e5, 2. f2—ft d7—d5, 3. e4d5 e5xf4, 4. Jgt—f3 Jg8—. f6. 5. Sf1—b5+- Scs—dz, 6. Sb5—c4 Sf8—e7, 7. 0—0 0—o. 8. d2—d4 Sd7—g4, 9. Se1Xf4 Jf6Xd5, 10. Setxcd5 Dd8xd5, 11. Sf4Xc7 Jb8—c6, 12. c2—c3 Vas—cs, 13. Sc7—g3 Jc6—a5, 14. Jbí—d2 Se7—g5, 15. Ddl— a4 Sg5—d8, 16. Vat—et b7—b5, 17. Da4—dt Dd5X a2, 18. Sg3—d6 Da2xb2, 19. Sdexí8 Kg8x«. f8, 20. Jí3 e5! Sg4—e6l, 21. Ddl—h5!! Db2xKd2 k násl. postavení
doktor Walter Mares Xd Setxcd Vídeň d 7 e 7 Sf 1 b 5 +Scs Sb 5 — c 4 Sf 8 c 3 Vasa kg
29 article
Bílý na tahu ohlásil mat ve 4 tazích 22. Dh5 f7- Se6 f7, 23. Je5—d7-+ Kf8—g8, 24. Vel—e8-+-ll Sf7xe8, 25. Vf1—f8+ mat. Zakončení nevšední krásy. Partie č. 365. Hrána v mistrovském turnají v Praze 2. června 190g. Otevření pěšcem. dá m Černý: Rabinovi Bílý: Vidmar d7— dn 24. c3xd4 Je6xe5 1. d2—dt c7—c5 25. d4 xK eb Kg8—hs 2. Jg1—f3 e7—e6 26. Val—gi 8b7—d5 3. c2—c3 Jb8—c6 27. g4xk« fi Ví8xf 4. Se1—f4 28. Vg2xcgTi e2—e3 Jg8 — fe De7xgT 6. Jb1—dz a7—a 29. Vg1Xg7 KhsXg7 b7—b6 7. Sť1— e2. 30. Sh4—-f6— Ví5xKl Sc8—bz 31. e5xKf6- 58. 0—o Kg7xf Sí8—d 32. Dh3—h4- Kť6—7 9. Se2—ds 33. Dh4—e7— Kg7—g 10. 8f4—g3 17—he 34. h2— ha Dd8—e7 11. Jís — e5 35. Kh1—h2 Va8—s Jc6—e7 12. f2—f4 36. Kh2—h3 Vc8 —gs Jf6—e8 13. Ddi—fs f7— fe 37. f4—f5l- e6x5 14. Sg3—fe f6—f5 38. De7—d6- Kg6—g7 15. Dís—hst Ví8—f 39. Dd6xd5 Vg8—s 16. Jd2—f Sd6xe5 40. h4—h5. Vf8—f 17. g2—g4 Je8—d 41. Kh3—g3 a6—a5 18. Jf3xe5 Vf6—f Vf6—f7 42. Kg3—f Vf7—f 43. Dd5—6 20. Ví1—f Jd6—e4 a černý 44. De6—b7- Je7—ce 21. Ví2— ge d5xce4 se vzdal. 22. Sd3xKe4 c5xk di 23. Kgi—hí 19. Sf2—h4
Rabin jít 7 Sí Kť Jc Dd Jd Vela Praha m Černá 5 1 Val d 7 Kf 8 Jg 8 b 7 Sf 7 Vidmar d 7 c 7 c 5 25 d 5 3 c 6 xKf 6 kg Kh 1 Kh 2 5 38 xk di 23 Sf 2
30 article
Zprávy čachové. Brno. Při valné schůzi „Spolku českých šachi- stů“ dne 11. října 1908 sehrán byl hromadný zápas téhož proti „Kroužku mladých šachistů“ s následují- cím výsledkem: Za „Kroužek“: Za „Spolek“ A. Perna . . . . 1/2 M. Gargulák . . . 1/2 Fr. Deďrle . . . . o J. Brach . . . .1 A. Rečka . . . . St. Trčala A. Pokorný . . . 1/2 Dr. Fr. Nachtikal . 1/2 L. Klein . . . . . 0 K. Porč . . . . . Fl. Dvořák . . . . 1/2 K. Procházka . . . 1/2 A. Arnošt . . . . o A. Černý . . . . J. Hrnčíř . . . . o Slavíček st. . . .1 F. Havlíček . . . 1 Andrýsek . . . .o R. Hlava . . . . 1 A. Babor . . . . o J. Vašica . . . .0 Slavíček ml.. . — Úhrnem . . . 5/ Úbrnem . . . 5 , Do výboru „Spolku českých šachistů“ na správní rok 1909 zvoleni: předsedou dr. Nachtikal: členy vý- boru: vrchní úč. rada Kratochvíl, prof. Fl. Dvořák, Fr. Dedrle, A. Perna, A. Pokorný, St. Trčala; náhrad- níky: J. Vašica a J. Hrnčíř; revisory: dr. J. Růžička a A. Píša. Zároveň provedeno losování k zimním tur- najům. Turnaje hlavního súčastní se: Havlíček, dr. Nachtikal, Brach, Gargulák, Trčala, Perna, Dedrle, Pokorný a Hrnčíř. Vedlejšího: Libosvárský, Machá- ček, Porč, Vašiča, Rečka, Černý, Procházka ml. Kadaňka. Berlín. „Allg. Schachbund“ pořádá malý mi- strovský turnaj, který začal 6. října 1908 a jehož se súčastní: Ahues, Caro, W. Cohn, Gregory, Harten- heim, P. Johner, El. Lasker, Moll, Pauli, Port Schewé a Wegemund. 192,8.
M Gargulák J Brach A Reček A Pokorná L Klein K Porč Dvořák K Procházka Arnošt A Černá J Hrnčíř Slavíček F Havlíček Andrýsek A Babor J Vašica doktor Nachtikal Kratochvíl profesor fl Dedrle Trčala J Růžička A Píša Havlíček Brach Gargulák Pokorná Hrnčíř Libosvárská Porč Vašiča Reček Černá Procházka Kadaňka Cara W Cohn Gregor Harten P Johner Lasker Moll Pauli Schewé Wegemund Brno St . Trčala Francie Berlín spolek český šachi spolek “ A spolek český šachista El