3
masthead
25. října 1908.
5
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 24. října. (Starosti o ru-
ského člena haličského zemského
výboru.) Poláci ponechávají od let v halič-
ském zemském výboru jedno místo zástupci oby-
vatelstva ruského. Volba ruského přísedícíbo
dála se dosud hladce, poněvadž všichni rušt
poslanci na sněmě, ať náleželi ke straně staro-
ruské neb ukrajinské, tvořili jeden společný klub
a zvolený přísedící byl tedy členem tohoto spo-
lečného klubu. Letos mají se věci jinak. Ruští
poslanci rozstoupili se i ve sněmě ve dva kluby
rusko-národní, neboli staroruský, a ukrajinský
k němuž se počítají i radikálové. Polské sně-
movní většině nastalo rozřošiti klopotnou otáz-
ku, z kterého z obou ruských klubů vzíti člena
nového zemského výboru. Byly mozi Poláky čet
né hlasy, které ukazovaly na to, jak se v po
slodní době Ukrajinci zachovali k Polákům ne
jen v Haliči, nýbrž i na říšské radě a radily
aby se členství v zemském výboru daalo tento-
krát některému Starorusovi. Většina Poláků byla
však pro volhu poslance ukrajinskélmo. Svoláno
tedy sněmovní polské kolo, jež se celých pět
hodin radilo o této věcí a konečně asi 70 hlasy
proti 30 rozhodlo, že se má do zemského výboru
zvoliti Ukrajinec, který však nesmí býti říšským
poslancem.
Polák
Ukrajinec
Praha
Halič
6
article
Dle reforátu „Gaz. Narod.“ v poradě pol-
ského kola skoro všiehni řečníci uznávali správ-
ný postup poslanců národně-ruských, kteří ne-
podněcují lidu a neštvou bo proti Polákům
v otázkách sociálných přidržují se rozumných
zásad, na poli hospodářském jsou hotovi k posi-
tivné práci. Ale národní stanovisko Starorusu
Poláci prý nemohou uznati za správné, poně-
vadž budí v lidu rusofilský směr, jenž v po-
slední době byl v úpadku, a poněvadž koneč-
ným jejich cílem jest spojení ha-
ličské Rusi s řiší ruskou. Poněvadž
konečně poslanců ukrajinských jest více než
Starorusů jak ve sněmě, tak i na říšské radé
většina polského kola se nozhodla hlasovati pr
kandidáta ukrajinského.
O volbě přísedících zemského výboru v ha-
ličském sněmu rozhoduje většina, která je pol-
ská a nikdo nemůže míti Polákům za zlé, že
volí toho, kdo se jim libí. Jestliže letos vznikly
potíže, má-li se do zemského výboru voliti
Starorus nebo Ukrajinec, mohly se hravě a při
tom spravedlivě odstraniti tím, že by se
Rusům poskytla v zemském výboru místa dvě,
na něž by měli dobré právo, ježto Rusové tvoří
téměř polovinu všeho obyvatelstva haličského.
Polák
Rus
Ukrajinec
Gaza
7
article
Ale když už musí zůstati při staré nespravedl-
nosti, že ruské obyvatelstvo smí míti pouze jed-
noho člena v zemském výboru, neměla se volb
ukrajinského poslance odůvodňovati takovým
způsobem, který musí hluboko uraziti každého
přívržence strany staroruské. Nedivíme se, že
se většina polského kola i tentokrát vyslovila
pro Ukrjince. Ukrajinská strana v Haliči je
dílo čistě polské, Poláci tuto stranu odkojili a
přes to, že si v ní vychovali úhlavního nepřitele,
nemohou se zřící staré lásky k ní. I to je správ-
né, že Ukrajinci mají na říšské radě, v zem-
ském sněmu a snad i mezi lidem ještě většinu
Stačilo tedy ukázati na tyto důvody. Alo vytý-
kati Starorusům, že jich eílem jest odtrhinouti
haličskou Rus od státu, ačkoli pro obžalabu tak
těžkou není sebe menšího důvodu, jest největši
urážka celé politické strany, neboť jest to
hříšně lehkomyslná obžaloba z ve
lezrády. Takové jednání není ani slušné
ani poctivé, a nejméně se hodí k úpravě snesi-
telných poměrů mezi Poláky a Rusy nejen
v Haliči, nýbrž i v říší ruské, o něž přece mus-
běžeti i Polákům holičským.
Polák
Ukrajinec
Rus
Halič
8
article
Z Lublaně, 22. října. (Nával na něme-
ckou spořitelnu.) Jako má Praha „Českou
spořitelnu“, která svých velikých přijmů užívá
na škodu českého národa, tak má i Lublnň svou
„Kraňskou spořitelnu“, která je v rukou něme-
ckých a za hlavní svůj úkol pokládů podporovat
v Lublani německé školy, zvláště i školy šul-
ferajnské. Také Kraňská spořitelna žije a tyje
výhradně ze slovinských peněz, jež tam dobrácí
Slovinci jednak zanášeli, dokud neměli svých
vlastních peněžních ústavů, a jednak si odtud
dlužili na úroky, přinášející německé spořitelný
značn, zisk. Po letošních výtržnostoch loblan-
ských vydáno konočně heslo, že Slovinec nema
svými ponězi podporovati pončmčovací činnost
spořitelny a hnod na to Slovinei začali houfně
vybírati své vklady. Tyto dni spořitelna měl
Slovinec
Lublaň
Praha
Český spořitelna
9
article
mimořádnou valnou hromadu, v níž předseda
Bamberg poďal zprávu o účincích návalu. Z
měsíc od 19. září do 19. října vloženo do spoři-
telny asi milion korun, vybráno však
6,400.000 korun, takže vklady se zmenšily
o 5,400.000 K. Jest to, jak vidno, pěkný výkon
uvědomělých slovinských vkladatelů, kteří své
poníze ukládají nyní ve slovinských peněžníeh
ústavech, zvláště v městské spořitelně lublaňské.
zřízené dle vzoru městské spořitelny pražské.
Ze Záhřeba, 22. října. (Středověk
v Chorvatsku.) Na zemunském poštovní
úřadě byla nedávno zabavena zásilka 2000 vý-
tisků „Srbských dějin“, sepsaných bělehrad-
ským universitním profesorem Stanojem Stano-
jevičem. Výtisky ony zaslány byly poštou před-
platitelům v Rakousku a Uhrách. Soud
konfiskaci potvrdil a zároveň nařídil zničení za-
bavených výtisků. Rozsudku tomu nyní vyho-
věno. V Zemuně složena hranice dříví, na n
narovnáno všech 2000 výtisků dějin a za pří-
tomnosti velikého množství diváků slavnostni
spáleno. A tak zemunští měli ve XX. stolet
vzácnou přiležitost, pozorovati středověkou pe-
pravu knih ohněm.
Stanoj
Stano
Záhřeb
Chorvatsko
Rakousko
Uhry
10
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Demise Koellerova.
Státní tajemnik Koeller odstoupil z úřadu svého
jako náčelník zabraných zemí říšsko německýeh
Elsas a Lotrynk a nástupcem jeho byl jmenován
státní podtajemník Zorn von Bulach. Cisař
Vilém II. poděkoval Koellerovi listem za dlouho-
leté »užitečné«, to jest germanisační působen
v zemích, Francii urvaných.
Koellerův
Zorn
Bulach
Francie
Cisař Vilém II
11
article
Volby ve Švýcarsku.
Švýcarsko
12
article
tnl
Dnes v sobotu a zejíra v neděli ko
nají se všeobecné volby do celého parlamentu
švýcarského, do Národní rady a Stavovské rady
V městech, zvláště ale v Curychu, Basi-
leji a Bernu, budou svedeny tuhé boje
mezi měšťanskými stranami a sociálními demo-
kraty. Tito vyhlásili 35 kandidatur. Ve voleb-
ním okrese curyšském, kde svedena bude hlavní
bitva, bijí se sociální demokraté o všech darěo
mandátů. Výsledek boje jest na nejvýš nejistý
Rozmluva s Mulejem Hafidem.
Jak jsme již sdělili, měl zpravodaj » Daily
Graphieu« rozmluvu s novým sultánem maro-
ckým, který si přál, aby nová evropská konfe-
rence stanovila hranici mezi Alžírem a Marok-
kem. Sultán popřel tvrzení šířené, že není spo-
kojen s notou franko-španělskou, neboť ji vůbec
ještě nezná a očekává prý ale od velmocí vzhle-
dem na finanční stav Marokka shovívavost, aby
toto mohlo vnitřní poměry své uspořádati.
Mulej Hafid
Curych
Basi
Bern
Alžír
Maroko
národní rada
Daily Graphieo
13
article
Pro svobodu vlasti a republiky
(Deschanelova řeč ve francouzsk
sněmovně)
Sněmovna francouzská projednávala včera
dotaz o všeobecném svazu důlnickém, v němž.
jak známo, soustřeďuje se nyní prolimililaristn-
cká propaganda francouzská. Po delší době bylo
slyšeti s tribuny opět vůdce umírněných na-
cionalistů francouzských a známého přítele ná-
roda českého Deschanela. Měl úspěch veliký
Řečník mínil, že svaz dělnický jest legálním co
do složení svého, ale legalní že není revoluční
jeho činnost. Pojednávaje o antimilitarismu řeč-
ník praví, že ti, kdož Francii zapírají, jsou ne-
hodni slouti i Francouzi i lidmi. Deschanel
spoléhá na proletariát, že bude chránit
svobodu vlasti a republiky (Dlouho-
trvající pochvala na všech lavicích, kromě na
krajní levici.)
Puglieri-Conti (z pravice) táže se, jaká
opatření chce učiniti vláda proti anarchistické
a protivlastenecké propagandě ve chvili, kdy
evropská situace mezinárodní je
nejistější nežli kdykoli jindy.
Žádá rozpuštění svaz, kteréž bylo by pravým
ulehčením pro zemi. (Pochvala v pravo.)
Minisír pro veřujné práce Vivi ani, jak
známo, člen socíalistické strany francouzské, po-
plrá, že by vě svazu byl jen soelalistě a doka-
zuje z jeho stanov, že není protizákonným.
Rozpuštění jeho značilo by ob
čanskou válku a bylo by naspravedlivo
Deschanelův
Francouz
Francie
svaz důlnický
PuglieriConti
14
article
(Pochvala na krajní levici.) Ministr obrací prot
antimilitarismu a končí: Hleďme zameziti roz-
loučení demokracie s proletariátem v zájmu
vlasti a slávy její. (Živá pochvala. Ministerský
předseda Clemenceau Vivianimu blahopřeje.)
Po replice Jaurěsově, kterýž ale neřekl nie
nového, byla příjata 324 hlasy proti 60 reso-
luce, schvalující prohlášení vládní, a schůze
ukončena.
Prosidonlská volha va Spojených stálech.
Ve schůzi kabinetu amerického bylo usne-
seno, že příštiho týdne všichni členové kabinetu
mají v Novém Yorku, Ohiu a jiných státech
promluviti řečí ve prospěch kandídatury Taftovy
Toto aktivní zasáhnutí vlády do volby nemůže
učiniti dobrého dojmu.
Všsobecná politická stávka ve Francii
Ve schůzi, svolané anarchistou Šebastianem
Faurem, přimlouvalo se několik zástupců vše-
obecného dělnického svazu, aby zahájena byla
všeobecná stávka, budou-li dělníci, zatčení pro
výtržnosti v Draveilu, postavení před porotu.
Všeobecná stávka má započíti současně s pro-
cesem, aby se působilo na porotce. Ovšem
možná, že takým nátlakem na výrok soudeů
docili se pravéhio opaku.
Clemenceau Viviani
Taftův
Faur
Nový York
Ohio
Francie
15
title
V Praze, 24. října.
Praha
16
article
Vyzvědačství v Ilalii
Francouzské listy sdělují z Florencie, že
ve Spezii byli zatčení dva Francouzi pro vy-
zvědačství. Folografovali opevnění
Ke katastrofám francouzských lodí válečných.
Vojenský námořní soud sprost! jednohlasně
obžaloby velitele dopravní lodi »Nive«, kapitána
Mourru.
Japonské pokroky.
Na ostrové Formose, od války s Činou
nové to državy japonské, bylo skvěle oslaveno
dokončení dráhy na Formose, která projížd
ostrovem od severu k jihu. Současně bylo ote-
vřeno slavnostním způsobem formosské museun
a zahájena výstava pro zemědělství a průmyal.
Francouz
Mourre
Florencie
Spezia
Formosa
17
article
Pohřeb posl. Stanislava Kubra
v Kněževsi.
Pohřeb posl. Stanislava Kubra
v Kněževsi.
Stoupenci strany agrární pochovali včera v Kně
ževsí zaklachtele své organisace. Imposantním po-
čtemí shromázdili se v rodné obci vynikajícího svého
předáka, aby projevili hluboké své sympatie k zvěč-
nělému, jenž neúnavně pracoval pro dobro všech
stoupenců strany, která jeho vlivem a přičiněním
dosáhla tak velikého rozmachu. Přes pět set vyníe
kajících členů strany, representantů úladů, zástupeů
korporací, spolků a organisací vyjelo včera o 1/22.
hod. odpolední zvláštním vlakem z Františkova ná-
draží v Praze. Nekonečná řada automobilů a kočárů
přivezla do Kněževse množslví hodnostářů a ze širo-
kého a dalekého okolí putovali do Kněževse rolníci.
aby poctu vzdali tělesným ostatkům zesnulého pre-
sidenla českého odboru zemědůlské rady a poslance,
p. Stanislava Kubra.
Účastníky výpravy na nádraží v Kněževsi uvítal
zstupcové obce a deputace agrárních organisací.
Před slatkem zesnulého byly shromážděny přečelno
zástupy obyvatelstva. Na mnohých domech vlály
smuteční prapory. Rakev s tělesnými ostatky zvěčné-
lého spočívala na skvostně vyzdobeném katafalku
ve smuteční komatě, v níž rozložony byly draho-
cenné věnee a palmově kylice se stuhami barev ná-
rodních, na nichž zlatým písmem provedeno vřelé
věnovam U rakve stáli čestnou stráž členové ha-
sičského sboru. Věnce věnovali zejiněna ministr K
Prášek, skresní výbor na Smíchově a v Kutné Hoře,
banka Slavie, okresní cestáři, úřadníci okresu smí-
chovského, agrární organisace, zemědělská rada, po-
slanecké kluby, výkonný výbor strany agrární, ti-
skařské a vydavatelské družstvo, personál téhož, rol-
nická tiskárna, výzkumná stanice, Nárcdní stran
svobodomyslná a j. v.
Kubr
Prášek
Kněževes
Františkov
Praha
Smíchov
Kutná hoře
Slavia
18
article
Při obladech církevních, kleré vykonal farář ze
Středokluk v přítomnosti posl. P. Zahradnika, posl.
Vacka a faráře dra. Dvorského, zapěli členové Ná-
rodního divadla dojemné smuteční písně, načež ra-
kev s tělesnými ostatky zesnulého byla snesena na
nosílka. Agrární poslanci nesli rakev ze slatku do
kostelíka, odkudž po obřadech místní občané snesli
rakov do čtyřspřežního andělového pohlebního vozu
podél něhož pohyblivý špalír tvořili poslanci agrární
Průvod zahájil agrární dorost, nesouci věnce, ná
sledovali hasičí, školní mládež, duchovenstvo a pěvci
zpívající smuteční skladby. Průvod vedl poslane
P. dr. Zshradnik. Za pohřebním votem ubírala s
choť zesnulého se synem a dcerov, načež následovali
ministr krajan Karel Prášek s choti, nejvyšěl zemiskí
maršajek princ Lobkovic, přísedíci zemského výbor
poslanec dr Škarda, poslanec Ždárský a hr. V. Selön-
born, rektor české vysoké školy technické prof. Beril
prof. Kašpárek, vicepresidení místodržitelstvi Vojálek
místepředseda českého odboru zemědělské rady P'leva
P Zahradnik
Vacek
Dvorský
doktor
Zshradnik
Prášek
Lobkovic
Škarda
Ždárský
V Selön
profesor
Kašpárek
Středokluky
Ná
český vysoký škola technický profesor
český odbor zemědělský rada P
19
article
za český klub poslanců na radě říšské poslanec Čech
a poslanec inženýr Neumann, dále poslanci prine
dr. Bedřich Schwarzenberg, V. Choc, prof. dr Velich.
Stejskal, Douša, Pavlíček, Firbas, Udržal, Zázvorka.
Staroštík, Sojka, Špaček, Hucl, dr. Melhuba, Rychtera.
Vojta, Paďour, Mazanec, Dürich, Švejk, Dvořák, Kot
land, Novák, Srdinko, Chaloupka, dr. Viškovský, za
německý odbor zemědělské rady dr. Schremner.
poslanec Zoleger, dr. Bauer a A. Bauer, sekční rad
Miliner jako zástupce ministerstva orby, bar. Aehren-
thal, dr. Mandl, Greisl. Za ředitelství banky »Slavie«
pp. dr. Klumpar, architekt O. Bělský, dr. Pulkrábek
úřadnictvo banky »Slavie«, ředitel Hendrych, dále pp.
vlád. rada Goll, Brechler ryt. z Troskovic, za morav-
skou agrární banku pan V. Hofmann s chotí, dvorní
rada Marek, přednosta vrchní inspektor Guber, rada
dr. Šafařovič, dále za svaz českých okresních za-
stupitelstev pp. starosta Alois Bureš a dr
Uchylil z Král. Vinohradů, za okresní výbor na Smí-
cbově pp. starosta Eberl, cís. rada Wohanka a stavitel
Potůček, za město Smíchov pp. starosta dr. Koldínský.
dr. Steiner, Thüriger, sekretář Fryc a dr. K. Hádek
dále pp. okresní starosta K. Winter ze Žižkova, okresní
starosta Žák z Libochovic, okresní starosta Papoušek,
továrník Dobrý a tajemník dr. Bobek z Mladé Bole-
slavi, za okres berounský Kovářík a Konvalinka,
okresní starosta Markalous z Pardubic. F. Náprstek
za okresní výbor z Unhoště, prof. Bolech, řediteh
Jozek, Mráz-Marek, zvěrolékař z Loun, bývalé po-
slanci Em. Hrubý a Teklý, vrchní komisař Hai-
singer, ústřední ředitst Srb, dr. Cebe z Mníšku,
továrník Pracner z Roudníce, insp. hospodářských
škol Stenský, Rozam, hosp. správce z Hlostivie.
Neumann
doktor
Schwarzenberg
V Choc
profesor
Velich
Stejskal
Douša
Pavlíček
Firbas
Udržal
Zázvorka
Staroštík
Sojka
špaček
Hucl
Melhuba
Rychter
Vojta
Paďour
Mazanec
Dürich
Švejk
Dvořák
Novák
Srdinko
Chaloupek
Viškovský
Schremner
Zoleger
Bauer
A Bauer
Miliner
Mandl
Greisl
Klumpar
O Bělský
Pulkrábek
Hendry
Goll
Brechler
V Hofmann
Marek
Šafařovič
Bureš
Uchylit
Král
Eberl
Wohanka
Potůček
Koldínský
Steiner
Thüriger
Fryc
K Hádek
K Winter
Žák
Bobek
Kovářík
Konvalinka
Markalous
F Náprstek
Bol
Jozek
Mráz
Srb
Cebe
Pracner
Čechy
Troskovice
Guber
Smíchov
Žižkov
Libochovice
Mladá Bol
Pardubice
Unhošť
Louny
Mníšek
Roudnit
Slavia
Stenský
Rozam
Kot land
úřadnictvo banka
20
article
Havránek, náj. dvorce z Miřešic, Stejskal, velko-
statkář ze Zdib, Suk, statkář ze Středokluk, Dostál
z Morašic, velkostatkáři pp. Stoček z Dubonic, Srh
z Čisovic. F. Boček z Černošie, Hanzy z Dušník
Fanta z Unhoště, Hustoles z Dušník, Tomašovský
z Klince, starosta Ejem z Radotína, arch. Sochor,
Řiha ze ſtevnic, okr. insp. Halaburd, místadrž, rada
Pokorný, Švambera, starosta župy podbělohorské.
hotelier p. V. Hauner, restauratéři pp. F. Krátký
Vacek a K. Šindelář, ob. st. Siřiště a řed. Hansl
stav. rada Šantrůček, prof. dr. J. Jarník, řed. Srb
Chvoj z Kobylis, statkář Výborný z Čáslavi, dr.
Holý ze Štěpánovic, kom. rada Steindler z Benešova.
Zelenka z Břízy, Havelka z Ronova, dr. P'azderku
z Lošan, okres. starosta Novotný z Hlubíně, Pro-
kůpek z Kutllř, Fejíar z Rakovníka, Cedrych, statkát
z Nymburka, V. Prášek, deputace strany národně
sociální pp. Klečak. Čižinský, Černý a Rákosník,
Frant. Vlasák za jednolu zástupeů banky »Slavie ,
úřadnictvo zemědělské rady a zemského výboru, za
Jednotu pro chov koní vrch. zvěr lékař p. Wagner,
zvěrolékař Dvořáček za Spolek českých zvěrolékařů,
JUC. Sedlák za Ústřední jednotu hosp. společenstev
Košatý za združení zemědělců, Novolný, předsed
Ústřední jednoty řepařů, Bauer, místopředseda liho-
varnického spolku, úřadnici dráhy, za hospodářskou
akademii v Táboře dr. Holý, deputace hospodář-
ského spolku v Modřanech, za řepařskou jednolu
pp. Kalenský a Kolarský, zástupcové všech okolních
organisací rolnických a j. v.
Havránek
Stejskal
Suk
Dostál
Boček
Hustoles
Ejem
Sochor
Řiha
Halaburd
Pokorná
Švambera
V Hauner
Vacek
K Šindelář
Šantrůček
profesor
doktor
J Jarník
Srb
Chvoj
Steindler
Zelenka
Havelka
Novotná
Hlubín
Fejíar
Cedrych
V Prášek
Čižinský
Černá
František
Vlasák
Wagner
Dvořáček
Sedlák
Bauer
Holá
Kalenský
Kolarský
Zdiby
Středokluky
Morašice
Čisovice
Černošie
Dušníky Fanta
Unhošť
Dušníky
Radotín
Kobylisy
Čáslav
Štěpánovice
Benešov
Bříza
Ronov
Lošany
Rakovník
Nymburk
Modřany
Slavia
spolek český zvěrolékař
JUC
21
article
Na běbitůvku knéževeském nad rakví zvěčněléh
učiněny vroucí projevy. Po zapění smutečních planí
a proslovení říš. poslance P. dra. Zahradníka
rozloučil se se zesnulým p. posl. Pleva, vicepresi-
dent českého odboru zemědělské rady. Pravil za
mocného pohnutí přitomných: »Drazi přátelé! Konám
nejsmutnější úřadní pbvinnost, jakou mi kdy osud
uložil. Jménem výboru, jménem delegátů českého
odboru rady zemědélské, jiénem veškerého úřad-
nictva a konečně jménem veškerého českého rol
nictva vzdávám nad otevřeným brobem milému pří-
teli, nezapomenutelnému našemu presidentu Stani-
slavu Kubrovi upřímný dík za všechnu láskua
práci, kterou věnoval v plodném svém životě českému
rolnictví. Stanislav Kubr v celém svém životě bo-
joval za ochranu zájmů rolnického lidu; byl bojov
níkem neohroženým, ale k příteli i k nepříteli vždycky
poctivým. Jeho krásné osobní vlastnosti: dobromysl
nost, snášelivost a spravedlnost uznává každý, kdo
s ním ve styk příšel. V úřadu presidenta zemědělské
rady našel m sto, kde všechny dobré vlastnosti
svého ducha i srdce uplatňoval. Bohužel, že inelí-
tostný osud krásné jeho představy o budoucím pů-
sobení před jich provedením nemilosrdně shroutil.
Jménem českého rolnictva ujišťuji tě, přiteli, že pře-
bíráme odkaz tvůj, pracovati ve prospěch rolnictva
neochvějné dále a že v zápasech našich síliti nás
bude vzpomínka na tebe, jako náš vzor. Odevzdáva-
jíce tělesné pozůstatky tvé v lůno země, ujišťujem
tě, že duch tvůj zůstává nadále s námi a v nás.«
Jménem výkonného výboru strany agrární pro-
slovil vřelou vzpomínku zesnulému přísedící zem.
výboru p. posl. Žďárský, který ocenil zásluby
zvěčnělého o rozvoj zemědělství a zejména o českou
stranu agrární.
Za zpěvu smutečních sborů byla rakev spuštěna
do hrobky a množství věnců zavrylo obrvsy, rakve
Zahradník
Pleva
Staňa
Kubr
Žďárský
22
article
K soudcovskému jmenování
v Cechách.
K soudcovskému jmenování
v Cechách.
Širší veřojnosti jest dobře známo z ne
dávné interpolace posl. dra. Sehauera, jakož
donních zpráv novinářských, že v nejbližší dobe
dojíti má ke jmenování soudních adjnnktů v ob
vedu c. k. vrchního soudu zemského v král. če
ském.
Byly doby, kdy sami vůdčí naši poli
tikové považovali otázku soudcovskou za otázku
čistě stavovskou, namnoze rázu jedině materiá!
ního. Zatím co Němci tiše zerganisovali své ně-
mecké soudce, obsadili jimi za naprostého mlée
Němec
Cecha
23
article
ní, snad i souhlasu našich lidí své posice v tak
zvaném území uzavřeném, kde nyní tito soud-
cové na vyzvání německé národní rady dovolují
si troufale urážeti celý nesod český prohlašo-
váním jazyka jeho za v zemi neobvyklý, přihlí-
želi naši politikové k otázce soudcovské se lho-
stejností.
Teprve když uvědomili si nebezpečí vý-
hradně německých soudců v území ohroženém,
když viděli znovu se opětující políčky, zasazo-
vané chladnokrevně příslušníkům národa če-
ského soustavným protežováním Němců, když
viděli konečně i tu hospodářskou újmu, kterou
trpí český člověk při nadržování Němcům, uvě-
domili si, že dopustili se strašlivého hřícbu na
svých lidech, o pomoc proti bezpráví je žáda-
jicích.
Než bylo i povinností tčeh, kteří diktátu
německému po umělém vyšlapávání dorostu
soudcovského ochotně hověli, což zejména dál
se od r. 1905 při jmenování právních prakti-
kantů auskultanty, aby proti těm, od nichž
spravedlnost žádají, sami spravedlivěji se cho-
vali. Vzdyť jistě ani tyto kruhy by si nepřály,
aby všichni ti mladí lidé, kteří ku přípravě ke
vznešenému úřadu soudcovskému přistoupili
s nadšením pro idou práva a spravedlnosti, ztra-
tili v ni tak záhy všechnu víru.
Dnes můžeme klidně prohlásiti, že olázku
jmenování soudcovského pokládají nejen naše
kruhy politické, nýbrž i naše colá česká veřej-
nost za otázku národní eti, k jejíž obraně učit-
česká žurnalistika vše, čeho od ni bude žádáno.
Němec
24
article
Rozepisujeme se o jmenování soudních
adjunktů zejména z důvodu toho, že chystané
jmenování dle vídeňských zpráv přinésti má opě-
tovné pokoření našim českým žadatelům, jimž
dosud nikdo neodvážil se dokazovati menší způ-
sobilost k dosažení jakéhokoliv úřadu oproti pe-
tentům němockým. Urážka taková udáti se však
nesmí, nemá-li dojiti k nemilým a dnes ještě
nedozirným následkům.
Mělo-li by dojíti ke jmenování, jaké dle
vídeňských zpráv navrženo jest vrehiním zem-
ským soudem, byl by posledním jmenovaným
adjunktem Nömec František Hajak, nalézající
se v pořadi zkoušených nuskultantů na místě 87.
Z připojené tabulky vysvítá, jakým způso-
bem dostal se však zmíněný Němoc a všichni
jeho němečtí předehůdcí do popředí seznamu
auskultantského. Nepatři tam ani jediný dělkou
služby, která až do r. 1905 byla rozhodnou
při jmenováni právních praktikantů auskulfanty,
dostali se tam všichni bezvýji-
mečně praktikami jmenovacími,
zavedenými na diktát německý.
Kdyby nebyle nespravedlivého jmenování auskul-
tantů, kdyby nebyle přeskakování českých práv-
ních praktikantů mnohem mladšími kolegy Něm.-
ci, byli by všichni němečtí zkoušení auskulfanti,
o místa adjunktská se ucházojící, posunuti da-
leko za české petenty. Tak byl by na příklad
zmíněmý již Hajak podle dělky služby zařaděný
teprve 125., a došlo-li by k jeho jmenování vů-
bec, musili by všichni petenti bez rozdllu ná-
rodnosti k němu sáhající být současně s nim
jmenováni, musilo by být tedy jmenováno 125
a nikoliv jenom 87 adjunktů.
Hajak
Německo
25
article
Český dorost soudeovský staví se v otázce
jmenování soudních adjunktů na čistě právní
stanovisko, vrcholící v požadavky:
1. Při jmenování zmíněném bu-
diž rozhodnou jedině dělka sluz-
by, počitaje od nastoupení do
soudní praxe vůbec a nikoliv ne-
spravedlivé zařazení do sezna mu
auskultantskéhol
2. S posledním vyjmenovaným
auskultantem německé národno-
sti budiž jmenován adjunktem ten
auskultantČech, který soním Něm-
cem má stejnou služební dobu, po-
čítaje od nastoupení do soudn
praxe vůbecl
Jsou-li čeští auskultanti oprávněni klásti
zmíněné požadavky po právu, vidno z připojené
tabulky.
V té seřazeni jsou podle délky služby
všichni auskultanti zkoušení, kteří jedme
při jmenování soudních adjunktů na váhu pa-
dají, poněvadž nezkoušení jmenováni býti ne-
mohou. V rubrice II. uvedené eifry udávají, jak
ve skulečnosti dotyčný auskullant v šěznamu
zkoušenýeb auskultantů je zařazen.
Z pozorování čísel v rubrice I. a II. uve-
dených vysvitne, jak nesmírně protežováni byli
Němci při jmenování auskultantů na úkor Če-
Němec
Německo
26
article
Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky.
Mezi zprávami o důležitých politických
událostech, které plní sloupce listu v nynějších
pohnutých dobách zvláště u vás, milé čtenářky.
budou se asi poněkud cize vyjímati novinky.
jež vám posílám z Paříže o modách, které jsou
radostí žen a přispívají k jejich kráse. Nesou-
hlasím totiž s těmi, kdož říkají, že žena nema
zapotřebí se zdobití, aby byla hezká, jsem na-
opak přosvědčena, že vkusná toiletla dodává
krásy ženě nejhezčí stejně jako ženě málo při-
redou obmyšlené, poněvadž dovede náležite
uplatniti sebe monší půvab.
Měli jsme v Pařiži stále velmi krásné po-
časí; nikdy nebylo v této době nebo modrejší
a vzduch jasnější a proto také se nikdy mody
tak neopozdily, jako letos. Podzimní grand prie
měl býti jako jiná léta první elogantní zimní
slavností, ale bylo tak teplo a slunečno, že bylo
viděti na závodišti dokonce plátěné oděvy! Byla
to skoro pohroma pro krejčí, kožešníky a mo-
disty, kleří v onen den chtěli ukázati své nove
výtvory.
Pařížanka
Paříž
27
article
Některé dámy, které se odhodlaly uvésti
stůj co stůj nové zimní mody, byly předmětem
živé pozornosti a všichni fotografově snažili se
je zachytiti v nejvhodnější posici. Největší po-
zornost budila dáma, která uváděla modol velké
krejčovské firmy, jenž způsobil skulečně sen-
saci svým tvarem i elegancí. Byla to princessa
z černého sametu, velmi přilehavá. Nebylo vi-
děti, kde jest sešita, neboť látka se vinula ko-
lem těla a švy byly zakryty záhyby. Neměla jiné
garnitury kromě gagatu. Rukávy byly velm
dlouhé a šly až na ruce, které byly skoro úplně
zakryty. Vlečka byla úzká a končila skoro do
hrotu, zvláštností pak bylo, že byla vykrojena
ve formě V (jako by kousek scházel) a zdobená
tlustými šňůrami. Předek byl poněkud podkasán
u levé nohy a na záhybech, které vznikly pod-
kasáním, byla kabelka, zavěšená k pasu na ga
gatových řetízcích. Zelené střevíce z antilop
28
article
kůže byly zdobeny velkou zelonou vázankou.
Punčochy byly zeloné stejně jako podšívku
sukně. Na živůtku byla malá vložka ze skláda-
ného a sešilého tylu.
Přes to, že bylo velmi krásné počasí, obje
vilo se již také několik zimních čapek, tak těž-
kých a velkých, že se nevyjímaly pěkně. Ohla-
šuje se slále návrat matých klobouků, již ně-
kolik let snaží se modisté je zavésti, ale ženy
je tvrdošíjně odmitají. Vědi dobře, že jim nie
lépe nesluší než velké klobouky. Malé klo-
bouky přijmou snad jen ty, které mají malou
postavu, poněvadž ta se pod velkým kloboukem
ztrácí. Ženy pěkně vzrostlé a štihlé podrží vždy
větší tvary klobouků, tak dekorativní a oblíbené
u Pařížanek.
Za velké zimy dá se raději přednost čap-
kám. Budou se nositi všeubocně a budou se vy-
znamenávati aspoň tím, že budou velmi teplé.
noboť zakryjí úplně vlasy, čelo a uši. Budou
z plyšové plsti, kožešiny a z hedvábné příze.
zvané marabout. Tyto poslední, jsou-li bilc
barvy, vyjímaji se velmi pěkně, poněvadž se po-
dobaji poněkud sněhu a soudím, že budou vel-
mi oblíbeny. Zdobí se také perutěmi nebo dlou
hými ostrými péry, připevněnými skoro upro-
střed na přední straně.
Pařížanka
29
article
Čapky tyto lze i s ozdobou velmi snadne
zhotoviti, takže se asi brzy objeví skoro na
všech hlavách. Velké závody nabízejí je z
babku a proto eleganti dámy budou dávati před-
nost čapkám z kožešin. Zkrátka, tuto zimu
bude se nositi jen velký klobouk a čapka. Malé
tvary klobouků jsou již příliš nemoderní a za-
Teprve v posledních dnech nastává citelné
chladno a také se již objevují hojně kožešiny-
V kožešinových modách nastanou letos značne
změny a bude se kožešin také hojněji používati.
než dřive. Nemluvím o kožiších a štolách, které
se stávají stále bohatšími, ale vrací se také
moda, používati kožešiny jako garnitury k lemo-
vání denních i večerních úborů. Zmíním se
staralé.
Čapek
30
article
o tom příležitostně ještě podrobněji, dnes pak
sdělím vám prozatím zajímavou novinku. Ru-
kávníky, které se dělaly vesměs ploché, budou
opět vesměs okrouhlé a velmi veliké, jako z
starých dob. Ruce budou se ztráceti ve velkémo
naparfumovaném válci.
Rovněž jest velmi elegantní, dávali kože-
šinu i na klobouk (jenž v tom případě musí býti
zvláště veliký), buď že je z kožešiny celý okraj,
nebo že se vršek ovine celou liškou s hlavou.
flapkami i oensem . .
Nyní, na počátku nové saisony, je nejlépe
viděti, že Paříž je střediskem mody, jež se nej
více soustřeďuje v rue de la Paix. Přála, byeh
si provésti vás, milé čtenářky, všemi těmi po-
klady, jež jsou zde uloženy. Není nikterak zby-
tečno, všímati si mody, neboť moda tvoři půvab
a tím i sílu ženy... vše sklání se před ženou.
Magdeleine Chaumont.
je-li krásná ...
Paix
Paříž
31
article
A. Nowaczyúski o Praze.
A. Nowaczyúski o Praze.
S potěšením můžeme konstatovati rostouc
zájem u mladší genorace polské o české poměry
národní a hospodářské i o českou kulturu. Je
vidět, že Poláci slovanskou ideu berou vážně
snaží se co nejlíp seznámiti s našimi poměry
Ovšem, jejich snahy, zvlášť pokud se týkají Če-
chův, jsou tentokráte hlavně přirozeným násled-
kem hrozné tiže germánského nátlaku — proto
snad možno je považovat za seriosní a trvalé.
Jodním z nejzajímavějších zjevů v tomto směru
bude asi znamenitý A. Nowaczyňski, který
ve varšavském týdenníku „Swiat“ uveřejnil
celou řadu velice interesantních dopisů z Prahy-
Pan Nowaczyňski přijel do Prahy v dobe
výstavy, a nejenom výstava sama, nýbrž i její
život hospodářský, národní a kulturní naše.
v něm bystrého a vnímavého pozorovatele. Jeho
skvěle psané články mají pro nás cenu tím
větší, že „Swiat“ jest časopis v ruském Pol-
sku velice rozšířený, populární a vlivný. Jméno
jejich autora nak, předního dramntického spiso-
vatele a moderního humoristy polského, těší se
zvučné pověsti. Jeho poslední drama historické
„Dymitr Samozwanice“ mělo pronikavý
úspěch.
A Nowaczyúski
Polák
A Nowaczyňski
Nowaczyňski
Pol
Samozwanice
Praha
32
article
Serie článků Nowaczyňského o Praze, která
tu vyšla, vynikala nejen originálni formou skvě-
lého causeura, nýbrž i zvláštní porspektivou,
z jaké se díval polský modorní spisovatel na
pražský život, jeho repraesentauty, na karakteri
stické — po jeho mínění — vlastnosti českéh
lidu, na poměry městského obyvatelstva, výrob-
ních tříd, českého školství atd. Ráz jeho článků
určován byl především ovšem potřebou, pov ědět
ruským Polákům o Češích a českých poměrech
hodně informativního — neboť tito relativně
snad ze všech Slovanů nejméně o nás vědi, vli-
vem příliš odlišných poměrů životních a nedo-
statkem škol.
Přes některé věené omyly a pochopitelne
nedopatření (i v těch je mnoho oharakteristické-
ho pro nazírání polské na nás!) dovedl A. No-
waczyňski pověděti o Češich mnoho prav-
divého, často až překvapujícího a lichotivého
Zamlouvaly se mu i realistický charakter českýc
lidí, který spatřoval v jejich vývoji národním
i hospodářském, i demokrutický ráz Prahy, ji
byl upřímně nadšen, houževnatá péče česká
o školství a národní dorost na školách, i česki
spořivost, kterou shlodává někdy až i přemrště
nou. Ale imponovala mu ovšem národní oběta-
vost česká, která dovede statisíce sbírati na
školství menšinové. Způsob života středních
vrstev a společenské styky naše nazývá přiroze
nými, prostými, někdy i nedosti uhlazenými.
I v tom je jistě kus pravdy, kterou třeba mu
kvitovati.
Polák
Čech
Slovan
Seria
Nowaczyňský o Praha
Praha
33
article
Co se na Rusi vypije za rok?
Co se na Rusi vypije za rok?
Podle oficiálních dat ministerstva finane
o lihovém monopolu se za rok 1907 pro-
dalo v celé oblasti ruské 86,874.627 věder lihu
(ponejvíce vodky). Z toho připadá na Rus evrop-
skou 80,938.303 vědra, na Sibiř a ostatní Ru-
asijskou jenom 5,936.324 vědra. V peměru
k r. 1906 jeví se stoupnuti (jakož tendenceje
vůbec stále stoupající) o 1,517.663 vědra, od
r. 1905 dokonce o 11,154.323 vědra víc.
Vzhledem k jednotlivým krajům evropské
Rusi a k jejich populaci nejvíc se vypilo v gu
bernii moskovské asi 1,800.000 věder, což zna-
mená asi 1/2o vědra, čili 36 lahví na duši. Pak
následuje hned gubernie potrohradská, na niž
připadá asi 1,740.000 věder, čili 35 lahví na
duši. Ostatní gubernie jsou za těmito značnými
číslicem již podstalně pozadu, tak v gupernii
astrachanské připadá na duši 26 lahví, v iskut-
ské gub. a jakutské oblasti kolem 24 lahvía
postupně stále méně, až na př. gubernie koven-
ská vykazuje pouze 7 lahvi na osobu, lublinska,
radomská a bělecká po 6 lahvích, lomžinská,
plocká a suvalkská pouze okolo 4 lahví i něco
málo pod to.
Rus
Sibiř
evropský Rus
34
article
Počet státních prodejen vodky (asi jako
u nás tabáku) v roce 1907 klesl o 506. Je to
výsledkem snahy státních orgánů, působiti na
omezení prodeje vodky. (Tomuto omezení po-
máha se také přísným dodržováním nedělníhe
úplného a svátečního částečného klidu, zavirá-
ním obchodů s lihovinami v sobotu, v den vý
platní, již o 5. hodině odpolední, a tak pod.).
V roce 1906 bylo na celé Rusi ještě 28.341 ta-
kových „monopolek“ (lidový názov pro krám,
v němž se vodka prodává; oficiální název zni:
kazennaja vinuaja lavka), v roce
1907 klesl tonto počot na 27.835. O toto pokles-
nutí největší zásluhu mají tak zv. „selské
spolky“, zakládané v posledních letech v pokro-
čilejších guberniích přičiněním zemstev, jež
svojí agitaci a zakročováním u vládních orgánu
na zavírání „vinných krámků“ naléhají.
Bilance z tohoto odvětví státního mono-
polu zračí se v následujících číslicích státníeh
výkazů, vyduných ministerstvem financí: hrubý
příjem činil 708,391.421 rubl a 40 kop., vydán
197,828.268 rublův a 35 kop., takže čistý dů
chod činili 510,563.153 ruble s 5 kop, či
v íee než půl miliar dyl
Rus