ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 35218810-7630-11dc-970a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 166, place 73, org 17, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
25. října 1908.
4 masthead
Císlo 294.
5 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 24. října. (Starosti o ru- ského člena haličského zemského výboru.) Poláci ponechávají od let v halič- ském zemském výboru jedno místo zástupci oby- vatelstva ruského. Volba ruského přísedícíbo dála se dosud hladce, poněvadž všichni rušt poslanci na sněmě, ať náleželi ke straně staro- ruské neb ukrajinské, tvořili jeden společný klub a zvolený přísedící byl tedy členem tohoto spo- lečného klubu. Letos mají se věci jinak. Ruští poslanci rozstoupili se i ve sněmě ve dva kluby rusko-národní, neboli staroruský, a ukrajinský k němuž se počítají i radikálové. Polské sně- movní většině nastalo rozřošiti klopotnou otáz- ku, z kterého z obou ruských klubů vzíti člena nového zemského výboru. Byly mozi Poláky čet né hlasy, které ukazovaly na to, jak se v po slodní době Ukrajinci zachovali k Polákům ne jen v Haliči, nýbrž i na říšské radě a radily aby se členství v zemském výboru daalo tento- krát některému Starorusovi. Většina Poláků byla však pro volhu poslance ukrajinskélmo. Svoláno tedy sněmovní polské kolo, jež se celých pět hodin radilo o této věcí a konečně asi 70 hlasy proti 30 rozhodlo, že se má do zemského výboru zvoliti Ukrajinec, který však nesmí býti říšským poslancem.
Polák Ukrajinec Praha Halič
6 article
Dle reforátu „Gaz. Narod.“ v poradě pol- ského kola skoro všiehni řečníci uznávali správ- ný postup poslanců národně-ruských, kteří ne- podněcují lidu a neštvou bo proti Polákům v otázkách sociálných přidržují se rozumných zásad, na poli hospodářském jsou hotovi k posi- tivné práci. Ale národní stanovisko Starorusu Poláci prý nemohou uznati za správné, poně- vadž budí v lidu rusofilský směr, jenž v po- slední době byl v úpadku, a poněvadž koneč- ným jejich cílem jest spojení ha- ličské Rusi s řiší ruskou. Poněvadž konečně poslanců ukrajinských jest více než Starorusů jak ve sněmě, tak i na říšské radé většina polského kola se nozhodla hlasovati pr kandidáta ukrajinského. O volbě přísedících zemského výboru v ha- ličském sněmu rozhoduje většina, která je pol- ská a nikdo nemůže míti Polákům za zlé, že volí toho, kdo se jim libí. Jestliže letos vznikly potíže, má-li se do zemského výboru voliti Starorus nebo Ukrajinec, mohly se hravě a při tom spravedlivě odstraniti tím, že by se Rusům poskytla v zemském výboru místa dvě, na něž by měli dobré právo, ježto Rusové tvoří téměř polovinu všeho obyvatelstva haličského.
Polák Rus Ukrajinec Gaza
7 article
Ale když už musí zůstati při staré nespravedl- nosti, že ruské obyvatelstvo smí míti pouze jed- noho člena v zemském výboru, neměla se volb ukrajinského poslance odůvodňovati takovým způsobem, který musí hluboko uraziti každého přívržence strany staroruské. Nedivíme se, že se většina polského kola i tentokrát vyslovila pro Ukrjince. Ukrajinská strana v Haliči je dílo čistě polské, Poláci tuto stranu odkojili a přes to, že si v ní vychovali úhlavního nepřitele, nemohou se zřící staré lásky k ní. I to je správ- né, že Ukrajinci mají na říšské radě, v zem- ském sněmu a snad i mezi lidem ještě většinu Stačilo tedy ukázati na tyto důvody. Alo vytý- kati Starorusům, že jich eílem jest odtrhinouti haličskou Rus od státu, ačkoli pro obžalabu tak těžkou není sebe menšího důvodu, jest největši urážka celé politické strany, neboť jest to hříšně lehkomyslná obžaloba z ve lezrády. Takové jednání není ani slušné ani poctivé, a nejméně se hodí k úpravě snesi- telných poměrů mezi Poláky a Rusy nejen v Haliči, nýbrž i v říší ruské, o něž přece mus- běžeti i Polákům holičským.
Polák Ukrajinec Rus Halič
8 article
Z Lublaně, 22. října. (Nával na něme- ckou spořitelnu.) Jako má Praha „Českou spořitelnu“, která svých velikých přijmů užívá na škodu českého národa, tak má i Lublnň svou „Kraňskou spořitelnu“, která je v rukou něme- ckých a za hlavní svůj úkol pokládů podporovat v Lublani německé školy, zvláště i školy šul- ferajnské. Také Kraňská spořitelna žije a tyje výhradně ze slovinských peněz, jež tam dobrácí Slovinci jednak zanášeli, dokud neměli svých vlastních peněžních ústavů, a jednak si odtud dlužili na úroky, přinášející německé spořitelný značn, zisk. Po letošních výtržnostoch loblan- ských vydáno konočně heslo, že Slovinec nema svými ponězi podporovati pončmčovací činnost spořitelny a hnod na to Slovinei začali houfně vybírati své vklady. Tyto dni spořitelna měl
Slovinec Lublaň Praha Český spořitelna
9 article
mimořádnou valnou hromadu, v níž předseda Bamberg poďal zprávu o účincích návalu. Z měsíc od 19. září do 19. října vloženo do spoři- telny asi milion korun, vybráno však 6,400.000 korun, takže vklady se zmenšily o 5,400.000 K. Jest to, jak vidno, pěkný výkon uvědomělých slovinských vkladatelů, kteří své poníze ukládají nyní ve slovinských peněžníeh ústavech, zvláště v městské spořitelně lublaňské. zřízené dle vzoru městské spořitelny pražské. Ze Záhřeba, 22. října. (Středověk v Chorvatsku.) Na zemunském poštovní úřadě byla nedávno zabavena zásilka 2000 vý- tisků „Srbských dějin“, sepsaných bělehrad- ským universitním profesorem Stanojem Stano- jevičem. Výtisky ony zaslány byly poštou před- platitelům v Rakousku a Uhrách. Soud konfiskaci potvrdil a zároveň nařídil zničení za- bavených výtisků. Rozsudku tomu nyní vyho- věno. V Zemuně složena hranice dříví, na n narovnáno všech 2000 výtisků dějin a za pří- tomnosti velikého množství diváků slavnostni spáleno. A tak zemunští měli ve XX. stolet vzácnou přiležitost, pozorovati středověkou pe- pravu knih ohněm.
Stanoj Stano Záhřeb Chorvatsko Rakousko Uhry
10 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Demise Koellerova. Státní tajemnik Koeller odstoupil z úřadu svého jako náčelník zabraných zemí říšsko německýeh Elsas a Lotrynk a nástupcem jeho byl jmenován státní podtajemník Zorn von Bulach. Cisař Vilém II. poděkoval Koellerovi listem za dlouho- leté »užitečné«, to jest germanisační působen v zemích, Francii urvaných.
Koellerův Zorn Bulach Francie Cisař Vilém II
11 article
Volby ve Švýcarsku.
Švýcarsko
12 article
tnl Dnes v sobotu a zejíra v neděli ko nají se všeobecné volby do celého parlamentu švýcarského, do Národní rady a Stavovské rady V městech, zvláště ale v Curychu, Basi- leji a Bernu, budou svedeny tuhé boje mezi měšťanskými stranami a sociálními demo- kraty. Tito vyhlásili 35 kandidatur. Ve voleb- ním okrese curyšském, kde svedena bude hlavní bitva, bijí se sociální demokraté o všech darěo mandátů. Výsledek boje jest na nejvýš nejistý Rozmluva s Mulejem Hafidem. Jak jsme již sdělili, měl zpravodaj » Daily Graphieu« rozmluvu s novým sultánem maro- ckým, který si přál, aby nová evropská konfe- rence stanovila hranici mezi Alžírem a Marok- kem. Sultán popřel tvrzení šířené, že není spo- kojen s notou franko-španělskou, neboť ji vůbec ještě nezná a očekává prý ale od velmocí vzhle- dem na finanční stav Marokka shovívavost, aby toto mohlo vnitřní poměry své uspořádati.
Mulej Hafid Curych Basi Bern Alžír Maroko národní rada Daily Graphieo
13 article
Pro svobodu vlasti a republiky (Deschanelova řeč ve francouzsk sněmovně) Sněmovna francouzská projednávala včera dotaz o všeobecném svazu důlnickém, v němž. jak známo, soustřeďuje se nyní prolimililaristn- cká propaganda francouzská. Po delší době bylo slyšeti s tribuny opět vůdce umírněných na- cionalistů francouzských a známého přítele ná- roda českého Deschanela. Měl úspěch veliký Řečník mínil, že svaz dělnický jest legálním co do složení svého, ale legalní že není revoluční jeho činnost. Pojednávaje o antimilitarismu řeč- ník praví, že ti, kdož Francii zapírají, jsou ne- hodni slouti i Francouzi i lidmi. Deschanel spoléhá na proletariát, že bude chránit svobodu vlasti a republiky (Dlouho- trvající pochvala na všech lavicích, kromě na krajní levici.) Puglieri-Conti (z pravice) táže se, jaká opatření chce učiniti vláda proti anarchistické a protivlastenecké propagandě ve chvili, kdy evropská situace mezinárodní je nejistější nežli kdykoli jindy. Žádá rozpuštění svaz, kteréž bylo by pravým ulehčením pro zemi. (Pochvala v pravo.) Minisír pro veřujné práce Vivi ani, jak známo, člen socíalistické strany francouzské, po- plrá, že by vě svazu byl jen soelalistě a doka- zuje z jeho stanov, že není protizákonným. Rozpuštění jeho značilo by ob čanskou válku a bylo by naspravedlivo
Deschanelův Francouz Francie svaz důlnický PuglieriConti
14 article
(Pochvala na krajní levici.) Ministr obrací prot antimilitarismu a končí: Hleďme zameziti roz- loučení demokracie s proletariátem v zájmu vlasti a slávy její. (Živá pochvala. Ministerský předseda Clemenceau Vivianimu blahopřeje.) Po replice Jaurěsově, kterýž ale neřekl nie nového, byla příjata 324 hlasy proti 60 reso- luce, schvalující prohlášení vládní, a schůze ukončena. Prosidonlská volha va Spojených stálech. Ve schůzi kabinetu amerického bylo usne- seno, že příštiho týdne všichni členové kabinetu mají v Novém Yorku, Ohiu a jiných státech promluviti řečí ve prospěch kandídatury Taftovy Toto aktivní zasáhnutí vlády do volby nemůže učiniti dobrého dojmu. Všsobecná politická stávka ve Francii Ve schůzi, svolané anarchistou Šebastianem Faurem, přimlouvalo se několik zástupců vše- obecného dělnického svazu, aby zahájena byla všeobecná stávka, budou-li dělníci, zatčení pro výtržnosti v Draveilu, postavení před porotu. Všeobecná stávka má započíti současně s pro- cesem, aby se působilo na porotce. Ovšem možná, že takým nátlakem na výrok soudeů docili se pravéhio opaku.
Clemenceau Viviani Taftův Faur Nový York Ohio Francie
15 title
V Praze, 24. října.
Praha
16 article
Vyzvědačství v Ilalii Francouzské listy sdělují z Florencie, že ve Spezii byli zatčení dva Francouzi pro vy- zvědačství. Folografovali opevnění Ke katastrofám francouzských lodí válečných. Vojenský námořní soud sprost! jednohlasně obžaloby velitele dopravní lodi »Nive«, kapitána Mourru. Japonské pokroky. Na ostrové Formose, od války s Činou nové to državy japonské, bylo skvěle oslaveno dokončení dráhy na Formose, která projížd ostrovem od severu k jihu. Současně bylo ote- vřeno slavnostním způsobem formosské museun a zahájena výstava pro zemědělství a průmyal.
Francouz Mourre Florencie Spezia Formosa
17 article Pohřeb posl. Stanislava Kubra v Kněževsi.
Pohřeb posl. Stanislava Kubra v Kněževsi. Stoupenci strany agrární pochovali včera v Kně ževsí zaklachtele své organisace. Imposantním po- čtemí shromázdili se v rodné obci vynikajícího svého předáka, aby projevili hluboké své sympatie k zvěč- nělému, jenž neúnavně pracoval pro dobro všech stoupenců strany, která jeho vlivem a přičiněním dosáhla tak velikého rozmachu. Přes pět set vyníe kajících členů strany, representantů úladů, zástupeů korporací, spolků a organisací vyjelo včera o 1/22. hod. odpolední zvláštním vlakem z Františkova ná- draží v Praze. Nekonečná řada automobilů a kočárů přivezla do Kněževse množslví hodnostářů a ze širo- kého a dalekého okolí putovali do Kněževse rolníci. aby poctu vzdali tělesným ostatkům zesnulého pre- sidenla českého odboru zemědůlské rady a poslance, p. Stanislava Kubra. Účastníky výpravy na nádraží v Kněževsi uvítal zstupcové obce a deputace agrárních organisací. Před slatkem zesnulého byly shromážděny přečelno zástupy obyvatelstva. Na mnohých domech vlály smuteční prapory. Rakev s tělesnými ostatky zvěčné- lého spočívala na skvostně vyzdobeném katafalku ve smuteční komatě, v níž rozložony byly draho- cenné věnee a palmově kylice se stuhami barev ná- rodních, na nichž zlatým písmem provedeno vřelé věnovam U rakve stáli čestnou stráž členové ha- sičského sboru. Věnce věnovali zejiněna ministr K Prášek, skresní výbor na Smíchově a v Kutné Hoře, banka Slavie, okresní cestáři, úřadníci okresu smí- chovského, agrární organisace, zemědělská rada, po- slanecké kluby, výkonný výbor strany agrární, ti- skařské a vydavatelské družstvo, personál téhož, rol- nická tiskárna, výzkumná stanice, Nárcdní stran svobodomyslná a j. v.
Kubr Prášek Kněževes Františkov Praha Smíchov Kutná hoře Slavia
18 article
Při obladech církevních, kleré vykonal farář ze Středokluk v přítomnosti posl. P. Zahradnika, posl. Vacka a faráře dra. Dvorského, zapěli členové Ná- rodního divadla dojemné smuteční písně, načež ra- kev s tělesnými ostatky zesnulého byla snesena na nosílka. Agrární poslanci nesli rakev ze slatku do kostelíka, odkudž po obřadech místní občané snesli rakov do čtyřspřežního andělového pohlebního vozu podél něhož pohyblivý špalír tvořili poslanci agrární Průvod zahájil agrární dorost, nesouci věnce, ná sledovali hasičí, školní mládež, duchovenstvo a pěvci zpívající smuteční skladby. Průvod vedl poslane P. dr. Zshradnik. Za pohřebním votem ubírala s choť zesnulého se synem a dcerov, načež následovali ministr krajan Karel Prášek s choti, nejvyšěl zemiskí maršajek princ Lobkovic, přísedíci zemského výbor poslanec dr Škarda, poslanec Ždárský a hr. V. Selön- born, rektor české vysoké školy technické prof. Beril prof. Kašpárek, vicepresidení místodržitelstvi Vojálek místepředseda českého odboru zemědělské rady P'leva
P Zahradnik Vacek Dvorský doktor Zshradnik Prášek Lobkovic Škarda Ždárský V Selön profesor Kašpárek Středokluky Ná český vysoký škola technický profesor český odbor zemědělský rada P
19 article
za český klub poslanců na radě říšské poslanec Čech a poslanec inženýr Neumann, dále poslanci prine dr. Bedřich Schwarzenberg, V. Choc, prof. dr Velich. Stejskal, Douša, Pavlíček, Firbas, Udržal, Zázvorka. Staroštík, Sojka, Špaček, Hucl, dr. Melhuba, Rychtera. Vojta, Paďour, Mazanec, Dürich, Švejk, Dvořák, Kot land, Novák, Srdinko, Chaloupka, dr. Viškovský, za německý odbor zemědělské rady dr. Schremner. poslanec Zoleger, dr. Bauer a A. Bauer, sekční rad Miliner jako zástupce ministerstva orby, bar. Aehren- thal, dr. Mandl, Greisl. Za ředitelství banky »Slavie« pp. dr. Klumpar, architekt O. Bělský, dr. Pulkrábek úřadnictvo banky »Slavie«, ředitel Hendrych, dále pp. vlád. rada Goll, Brechler ryt. z Troskovic, za morav- skou agrární banku pan V. Hofmann s chotí, dvorní rada Marek, přednosta vrchní inspektor Guber, rada dr. Šafařovič, dále za svaz českých okresních za- stupitelstev pp. starosta Alois Bureš a dr Uchylil z Král. Vinohradů, za okresní výbor na Smí- cbově pp. starosta Eberl, cís. rada Wohanka a stavitel Potůček, za město Smíchov pp. starosta dr. Koldínský. dr. Steiner, Thüriger, sekretář Fryc a dr. K. Hádek dále pp. okresní starosta K. Winter ze Žižkova, okresní starosta Žák z Libochovic, okresní starosta Papoušek, továrník Dobrý a tajemník dr. Bobek z Mladé Bole- slavi, za okres berounský Kovářík a Konvalinka, okresní starosta Markalous z Pardubic. F. Náprstek za okresní výbor z Unhoště, prof. Bolech, řediteh Jozek, Mráz-Marek, zvěrolékař z Loun, bývalé po- slanci Em. Hrubý a Teklý, vrchní komisař Hai- singer, ústřední ředitst Srb, dr. Cebe z Mníšku, továrník Pracner z Roudníce, insp. hospodářských škol Stenský, Rozam, hosp. správce z Hlostivie.
Neumann doktor Schwarzenberg V Choc profesor Velich Stejskal Douša Pavlíček Firbas Udržal Zázvorka Staroštík Sojka špaček Hucl Melhuba Rychter Vojta Paďour Mazanec Dürich Švejk Dvořák Novák Srdinko Chaloupek Viškovský Schremner Zoleger Bauer A Bauer Miliner Mandl Greisl Klumpar O Bělský Pulkrábek Hendry Goll Brechler V Hofmann Marek Šafařovič Bureš Uchylit Král Eberl Wohanka Potůček Koldínský Steiner Thüriger Fryc K Hádek K Winter Žák Bobek Kovářík Konvalinka Markalous F Náprstek Bol Jozek Mráz Srb Cebe Pracner Čechy Troskovice Guber Smíchov Žižkov Libochovice Mladá Bol Pardubice Unhošť Louny Mníšek Roudnit Slavia Stenský Rozam Kot land úřadnictvo banka
20 article
Havránek, náj. dvorce z Miřešic, Stejskal, velko- statkář ze Zdib, Suk, statkář ze Středokluk, Dostál z Morašic, velkostatkáři pp. Stoček z Dubonic, Srh z Čisovic. F. Boček z Černošie, Hanzy z Dušník Fanta z Unhoště, Hustoles z Dušník, Tomašovský z Klince, starosta Ejem z Radotína, arch. Sochor, Řiha ze ſtevnic, okr. insp. Halaburd, místadrž, rada Pokorný, Švambera, starosta župy podbělohorské. hotelier p. V. Hauner, restauratéři pp. F. Krátký Vacek a K. Šindelář, ob. st. Siřiště a řed. Hansl stav. rada Šantrůček, prof. dr. J. Jarník, řed. Srb Chvoj z Kobylis, statkář Výborný z Čáslavi, dr. Holý ze Štěpánovic, kom. rada Steindler z Benešova. Zelenka z Břízy, Havelka z Ronova, dr. P'azderku z Lošan, okres. starosta Novotný z Hlubíně, Pro- kůpek z Kutllř, Fejíar z Rakovníka, Cedrych, statkát z Nymburka, V. Prášek, deputace strany národně sociální pp. Klečak. Čižinský, Černý a Rákosník, Frant. Vlasák za jednolu zástupeů banky »Slavie , úřadnictvo zemědělské rady a zemského výboru, za Jednotu pro chov koní vrch. zvěr lékař p. Wagner, zvěrolékař Dvořáček za Spolek českých zvěrolékařů, JUC. Sedlák za Ústřední jednotu hosp. společenstev Košatý za združení zemědělců, Novolný, předsed Ústřední jednoty řepařů, Bauer, místopředseda liho- varnického spolku, úřadnici dráhy, za hospodářskou akademii v Táboře dr. Holý, deputace hospodář- ského spolku v Modřanech, za řepařskou jednolu pp. Kalenský a Kolarský, zástupcové všech okolních organisací rolnických a j. v.
Havránek Stejskal Suk Dostál Boček Hustoles Ejem Sochor Řiha Halaburd Pokorná Švambera V Hauner Vacek K Šindelář Šantrůček profesor doktor J Jarník Srb Chvoj Steindler Zelenka Havelka Novotná Hlubín Fejíar Cedrych V Prášek Čižinský Černá František Vlasák Wagner Dvořáček Sedlák Bauer Holá Kalenský Kolarský Zdiby Středokluky Morašice Čisovice Černošie Dušníky Fanta Unhošť Dušníky Radotín Kobylisy Čáslav Štěpánovice Benešov Bříza Ronov Lošany Rakovník Nymburk Modřany Slavia spolek český zvěrolékař JUC
21 article
Na běbitůvku knéževeském nad rakví zvěčněléh učiněny vroucí projevy. Po zapění smutečních planí a proslovení říš. poslance P. dra. Zahradníka rozloučil se se zesnulým p. posl. Pleva, vicepresi- dent českého odboru zemědělské rady. Pravil za mocného pohnutí přitomných: »Drazi přátelé! Konám nejsmutnější úřadní pbvinnost, jakou mi kdy osud uložil. Jménem výboru, jménem delegátů českého odboru rady zemědélské, jiénem veškerého úřad- nictva a konečně jménem veškerého českého rol nictva vzdávám nad otevřeným brobem milému pří- teli, nezapomenutelnému našemu presidentu Stani- slavu Kubrovi upřímný dík za všechnu láskua práci, kterou věnoval v plodném svém životě českému rolnictví. Stanislav Kubr v celém svém životě bo- joval za ochranu zájmů rolnického lidu; byl bojov níkem neohroženým, ale k příteli i k nepříteli vždycky poctivým. Jeho krásné osobní vlastnosti: dobromysl nost, snášelivost a spravedlnost uznává každý, kdo s ním ve styk příšel. V úřadu presidenta zemědělské rady našel m sto, kde všechny dobré vlastnosti svého ducha i srdce uplatňoval. Bohužel, že inelí- tostný osud krásné jeho představy o budoucím pů- sobení před jich provedením nemilosrdně shroutil. Jménem českého rolnictva ujišťuji tě, přiteli, že pře- bíráme odkaz tvůj, pracovati ve prospěch rolnictva neochvějné dále a že v zápasech našich síliti nás bude vzpomínka na tebe, jako náš vzor. Odevzdáva- jíce tělesné pozůstatky tvé v lůno země, ujišťujem tě, že duch tvůj zůstává nadále s námi a v nás.« Jménem výkonného výboru strany agrární pro- slovil vřelou vzpomínku zesnulému přísedící zem. výboru p. posl. Žďárský, který ocenil zásluby zvěčnělého o rozvoj zemědělství a zejména o českou stranu agrární. Za zpěvu smutečních sborů byla rakev spuštěna do hrobky a množství věnců zavrylo obrvsy, rakve
Zahradník Pleva Staňa Kubr Žďárský
22 article K soudcovskému jmenování v Cechách.
K soudcovskému jmenování v Cechách. Širší veřojnosti jest dobře známo z ne dávné interpolace posl. dra. Sehauera, jakož donních zpráv novinářských, že v nejbližší dobe dojíti má ke jmenování soudních adjnnktů v ob vedu c. k. vrchního soudu zemského v král. če ském. Byly doby, kdy sami vůdčí naši poli tikové považovali otázku soudcovskou za otázku čistě stavovskou, namnoze rázu jedině materiá! ního. Zatím co Němci tiše zerganisovali své ně- mecké soudce, obsadili jimi za naprostého mlée
Němec Cecha
23 article
ní, snad i souhlasu našich lidí své posice v tak zvaném území uzavřeném, kde nyní tito soud- cové na vyzvání německé národní rady dovolují si troufale urážeti celý nesod český prohlašo- váním jazyka jeho za v zemi neobvyklý, přihlí- želi naši politikové k otázce soudcovské se lho- stejností. Teprve když uvědomili si nebezpečí vý- hradně německých soudců v území ohroženém, když viděli znovu se opětující políčky, zasazo- vané chladnokrevně příslušníkům národa če- ského soustavným protežováním Němců, když viděli konečně i tu hospodářskou újmu, kterou trpí český člověk při nadržování Němcům, uvě- domili si, že dopustili se strašlivého hřícbu na svých lidech, o pomoc proti bezpráví je žáda- jicích. Než bylo i povinností tčeh, kteří diktátu německému po umělém vyšlapávání dorostu soudcovského ochotně hověli, což zejména dál se od r. 1905 při jmenování právních prakti- kantů auskultanty, aby proti těm, od nichž spravedlnost žádají, sami spravedlivěji se cho- vali. Vzdyť jistě ani tyto kruhy by si nepřály, aby všichni ti mladí lidé, kteří ku přípravě ke vznešenému úřadu soudcovskému přistoupili s nadšením pro idou práva a spravedlnosti, ztra- tili v ni tak záhy všechnu víru. Dnes můžeme klidně prohlásiti, že olázku jmenování soudcovského pokládají nejen naše kruhy politické, nýbrž i naše colá česká veřej- nost za otázku národní eti, k jejíž obraně učit- česká žurnalistika vše, čeho od ni bude žádáno.
Němec
24 article
Rozepisujeme se o jmenování soudních adjunktů zejména z důvodu toho, že chystané jmenování dle vídeňských zpráv přinésti má opě- tovné pokoření našim českým žadatelům, jimž dosud nikdo neodvážil se dokazovati menší způ- sobilost k dosažení jakéhokoliv úřadu oproti pe- tentům němockým. Urážka taková udáti se však nesmí, nemá-li dojiti k nemilým a dnes ještě nedozirným následkům. Mělo-li by dojíti ke jmenování, jaké dle vídeňských zpráv navrženo jest vrehiním zem- ským soudem, byl by posledním jmenovaným adjunktem Nömec František Hajak, nalézající se v pořadi zkoušených nuskultantů na místě 87. Z připojené tabulky vysvítá, jakým způso- bem dostal se však zmíněný Němoc a všichni jeho němečtí předehůdcí do popředí seznamu auskultantského. Nepatři tam ani jediný dělkou služby, která až do r. 1905 byla rozhodnou při jmenováni právních praktikantů auskulfanty, dostali se tam všichni bezvýji- mečně praktikami jmenovacími, zavedenými na diktát německý. Kdyby nebyle nespravedlivého jmenování auskul- tantů, kdyby nebyle přeskakování českých práv- ních praktikantů mnohem mladšími kolegy Něm.- ci, byli by všichni němečtí zkoušení auskulfanti, o místa adjunktská se ucházojící, posunuti da- leko za české petenty. Tak byl by na příklad zmíněmý již Hajak podle dělky služby zařaděný teprve 125., a došlo-li by k jeho jmenování vů- bec, musili by všichni petenti bez rozdllu ná- rodnosti k němu sáhající být současně s nim jmenováni, musilo by být tedy jmenováno 125 a nikoliv jenom 87 adjunktů.
Hajak Německo
25 article
Český dorost soudeovský staví se v otázce jmenování soudních adjunktů na čistě právní stanovisko, vrcholící v požadavky: 1. Při jmenování zmíněném bu- diž rozhodnou jedině dělka sluz- by, počitaje od nastoupení do soudní praxe vůbec a nikoliv ne- spravedlivé zařazení do sezna mu auskultantskéhol 2. S posledním vyjmenovaným auskultantem německé národno- sti budiž jmenován adjunktem ten auskultantČech, který soním Něm- cem má stejnou služební dobu, po- čítaje od nastoupení do soudn praxe vůbecl Jsou-li čeští auskultanti oprávněni klásti zmíněné požadavky po právu, vidno z připojené tabulky. V té seřazeni jsou podle délky služby všichni auskultanti zkoušení, kteří jedme při jmenování soudních adjunktů na váhu pa- dají, poněvadž nezkoušení jmenováni býti ne- mohou. V rubrice II. uvedené eifry udávají, jak ve skulečnosti dotyčný auskullant v šěznamu zkoušenýeb auskultantů je zařazen. Z pozorování čísel v rubrice I. a II. uve- dených vysvitne, jak nesmírně protežováni byli Němci při jmenování auskultantů na úkor Če-
Němec Německo
26 article Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky. Mezi zprávami o důležitých politických událostech, které plní sloupce listu v nynějších pohnutých dobách zvláště u vás, milé čtenářky. budou se asi poněkud cize vyjímati novinky. jež vám posílám z Paříže o modách, které jsou radostí žen a přispívají k jejich kráse. Nesou- hlasím totiž s těmi, kdož říkají, že žena nema zapotřebí se zdobití, aby byla hezká, jsem na- opak přosvědčena, že vkusná toiletla dodává krásy ženě nejhezčí stejně jako ženě málo při- redou obmyšlené, poněvadž dovede náležite uplatniti sebe monší půvab. Měli jsme v Pařiži stále velmi krásné po- časí; nikdy nebylo v této době nebo modrejší a vzduch jasnější a proto také se nikdy mody tak neopozdily, jako letos. Podzimní grand prie měl býti jako jiná léta první elogantní zimní slavností, ale bylo tak teplo a slunečno, že bylo viděti na závodišti dokonce plátěné oděvy! Byla to skoro pohroma pro krejčí, kožešníky a mo- disty, kleří v onen den chtěli ukázati své nove výtvory.
Pařížanka Paříž
27 article
Některé dámy, které se odhodlaly uvésti stůj co stůj nové zimní mody, byly předmětem živé pozornosti a všichni fotografově snažili se je zachytiti v nejvhodnější posici. Největší po- zornost budila dáma, která uváděla modol velké krejčovské firmy, jenž způsobil skulečně sen- saci svým tvarem i elegancí. Byla to princessa z černého sametu, velmi přilehavá. Nebylo vi- děti, kde jest sešita, neboť látka se vinula ko- lem těla a švy byly zakryty záhyby. Neměla jiné garnitury kromě gagatu. Rukávy byly velm dlouhé a šly až na ruce, které byly skoro úplně zakryty. Vlečka byla úzká a končila skoro do hrotu, zvláštností pak bylo, že byla vykrojena ve formě V (jako by kousek scházel) a zdobená tlustými šňůrami. Předek byl poněkud podkasán u levé nohy a na záhybech, které vznikly pod- kasáním, byla kabelka, zavěšená k pasu na ga gatových řetízcích. Zelené střevíce z antilop
28 article
kůže byly zdobeny velkou zelonou vázankou. Punčochy byly zeloné stejně jako podšívku sukně. Na živůtku byla malá vložka ze skláda- ného a sešilého tylu. Přes to, že bylo velmi krásné počasí, obje vilo se již také několik zimních čapek, tak těž- kých a velkých, že se nevyjímaly pěkně. Ohla- šuje se slále návrat matých klobouků, již ně- kolik let snaží se modisté je zavésti, ale ženy je tvrdošíjně odmitají. Vědi dobře, že jim nie lépe nesluší než velké klobouky. Malé klo- bouky přijmou snad jen ty, které mají malou postavu, poněvadž ta se pod velkým kloboukem ztrácí. Ženy pěkně vzrostlé a štihlé podrží vždy větší tvary klobouků, tak dekorativní a oblíbené u Pařížanek. Za velké zimy dá se raději přednost čap- kám. Budou se nositi všeubocně a budou se vy- znamenávati aspoň tím, že budou velmi teplé. noboť zakryjí úplně vlasy, čelo a uši. Budou z plyšové plsti, kožešiny a z hedvábné příze. zvané marabout. Tyto poslední, jsou-li bilc barvy, vyjímaji se velmi pěkně, poněvadž se po- dobaji poněkud sněhu a soudím, že budou vel- mi oblíbeny. Zdobí se také perutěmi nebo dlou hými ostrými péry, připevněnými skoro upro- střed na přední straně.
Pařížanka
29 article
Čapky tyto lze i s ozdobou velmi snadne zhotoviti, takže se asi brzy objeví skoro na všech hlavách. Velké závody nabízejí je z babku a proto eleganti dámy budou dávati před- nost čapkám z kožešin. Zkrátka, tuto zimu bude se nositi jen velký klobouk a čapka. Malé tvary klobouků jsou již příliš nemoderní a za- Teprve v posledních dnech nastává citelné chladno a také se již objevují hojně kožešiny- V kožešinových modách nastanou letos značne změny a bude se kožešin také hojněji používati. než dřive. Nemluvím o kožiších a štolách, které se stávají stále bohatšími, ale vrací se také moda, používati kožešiny jako garnitury k lemo- vání denních i večerních úborů. Zmíním se staralé.
Čapek
30 article
o tom příležitostně ještě podrobněji, dnes pak sdělím vám prozatím zajímavou novinku. Ru- kávníky, které se dělaly vesměs ploché, budou opět vesměs okrouhlé a velmi veliké, jako z starých dob. Ruce budou se ztráceti ve velkémo naparfumovaném válci. Rovněž jest velmi elegantní, dávali kože- šinu i na klobouk (jenž v tom případě musí býti zvláště veliký), buď že je z kožešiny celý okraj, nebo že se vršek ovine celou liškou s hlavou. flapkami i oensem . . Nyní, na počátku nové saisony, je nejlépe viděti, že Paříž je střediskem mody, jež se nej více soustřeďuje v rue de la Paix. Přála, byeh si provésti vás, milé čtenářky, všemi těmi po- klady, jež jsou zde uloženy. Není nikterak zby- tečno, všímati si mody, neboť moda tvoři půvab a tím i sílu ženy... vše sklání se před ženou. Magdeleine Chaumont. je-li krásná ...
Paix Paříž
31 article A. Nowaczyúski o Praze.
A. Nowaczyúski o Praze. S potěšením můžeme konstatovati rostouc zájem u mladší genorace polské o české poměry národní a hospodářské i o českou kulturu. Je vidět, že Poláci slovanskou ideu berou vážně snaží se co nejlíp seznámiti s našimi poměry Ovšem, jejich snahy, zvlášť pokud se týkají Če- chův, jsou tentokráte hlavně přirozeným násled- kem hrozné tiže germánského nátlaku — proto snad možno je považovat za seriosní a trvalé. Jodním z nejzajímavějších zjevů v tomto směru bude asi znamenitý A. Nowaczyňski, který ve varšavském týdenníku „Swiat“ uveřejnil celou řadu velice interesantních dopisů z Prahy- Pan Nowaczyňski přijel do Prahy v dobe výstavy, a nejenom výstava sama, nýbrž i její život hospodářský, národní a kulturní naše. v něm bystrého a vnímavého pozorovatele. Jeho skvěle psané články mají pro nás cenu tím větší, že „Swiat“ jest časopis v ruském Pol- sku velice rozšířený, populární a vlivný. Jméno jejich autora nak, předního dramntického spiso- vatele a moderního humoristy polského, těší se zvučné pověsti. Jeho poslední drama historické „Dymitr Samozwanice“ mělo pronikavý úspěch.
A Nowaczyúski Polák A Nowaczyňski Nowaczyňski Pol Samozwanice Praha
32 article
Serie článků Nowaczyňského o Praze, která tu vyšla, vynikala nejen originálni formou skvě- lého causeura, nýbrž i zvláštní porspektivou, z jaké se díval polský modorní spisovatel na pražský život, jeho repraesentauty, na karakteri stické — po jeho mínění — vlastnosti českéh lidu, na poměry městského obyvatelstva, výrob- ních tříd, českého školství atd. Ráz jeho článků určován byl především ovšem potřebou, pov ědět ruským Polákům o Češích a českých poměrech hodně informativního — neboť tito relativně snad ze všech Slovanů nejméně o nás vědi, vli- vem příliš odlišných poměrů životních a nedo- statkem škol. Přes některé věené omyly a pochopitelne nedopatření (i v těch je mnoho oharakteristické- ho pro nazírání polské na nás!) dovedl A. No- waczyňski pověděti o Češich mnoho prav- divého, často až překvapujícího a lichotivého Zamlouvaly se mu i realistický charakter českýc lidí, který spatřoval v jejich vývoji národním i hospodářském, i demokrutický ráz Prahy, ji byl upřímně nadšen, houževnatá péče česká o školství a národní dorost na školách, i česki spořivost, kterou shlodává někdy až i přemrště nou. Ale imponovala mu ovšem národní oběta- vost česká, která dovede statisíce sbírati na školství menšinové. Způsob života středních vrstev a společenské styky naše nazývá přiroze nými, prostými, někdy i nedosti uhlazenými. I v tom je jistě kus pravdy, kterou třeba mu kvitovati.
Polák Čech Slovan Seria Nowaczyňský o Praha Praha
33 article Co se na Rusi vypije za rok?
Co se na Rusi vypije za rok? Podle oficiálních dat ministerstva finane o lihovém monopolu se za rok 1907 pro- dalo v celé oblasti ruské 86,874.627 věder lihu (ponejvíce vodky). Z toho připadá na Rus evrop- skou 80,938.303 vědra, na Sibiř a ostatní Ru- asijskou jenom 5,936.324 vědra. V peměru k r. 1906 jeví se stoupnuti (jakož tendenceje vůbec stále stoupající) o 1,517.663 vědra, od r. 1905 dokonce o 11,154.323 vědra víc. Vzhledem k jednotlivým krajům evropské Rusi a k jejich populaci nejvíc se vypilo v gu bernii moskovské asi 1,800.000 věder, což zna- mená asi 1/2o vědra, čili 36 lahví na duši. Pak následuje hned gubernie potrohradská, na niž připadá asi 1,740.000 věder, čili 35 lahví na duši. Ostatní gubernie jsou za těmito značnými číslicem již podstalně pozadu, tak v gupernii astrachanské připadá na duši 26 lahví, v iskut- ské gub. a jakutské oblasti kolem 24 lahvía postupně stále méně, až na př. gubernie koven- ská vykazuje pouze 7 lahvi na osobu, lublinska, radomská a bělecká po 6 lahvích, lomžinská, plocká a suvalkská pouze okolo 4 lahví i něco málo pod to.
Rus Sibiř evropský Rus
34 article
Počet státních prodejen vodky (asi jako u nás tabáku) v roce 1907 klesl o 506. Je to výsledkem snahy státních orgánů, působiti na omezení prodeje vodky. (Tomuto omezení po- máha se také přísným dodržováním nedělníhe úplného a svátečního částečného klidu, zavirá- ním obchodů s lihovinami v sobotu, v den vý platní, již o 5. hodině odpolední, a tak pod.). V roce 1906 bylo na celé Rusi ještě 28.341 ta- kových „monopolek“ (lidový názov pro krám, v němž se vodka prodává; oficiální název zni: kazennaja vinuaja lavka), v roce 1907 klesl tonto počot na 27.835. O toto pokles- nutí největší zásluhu mají tak zv. „selské spolky“, zakládané v posledních letech v pokro- čilejších guberniích přičiněním zemstev, jež svojí agitaci a zakročováním u vládních orgánu na zavírání „vinných krámků“ naléhají. Bilance z tohoto odvětví státního mono- polu zračí se v následujících číslicích státníeh výkazů, vyduných ministerstvem financí: hrubý příjem činil 708,391.421 rubl a 40 kop., vydán 197,828.268 rublův a 35 kop., takže čistý dů chod činili 510,563.153 ruble s 5 kop, či v íee než půl miliar dyl
Rus