ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 35269120-7630-11dc-a4c1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 50 celkem · entity: person 260, org 14, work 4, place 47
1 masthead
25. tGjna 1908 Číslo, 294
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
chů, a to ještě poslední zkoušení auskultati Češ odpodnutim nezkonšených kologů v pořadí svém postoupili ku předu. Němci vyznačeni jsou v tabulce písmen tučným. V tabulce počítána délka služby do 1. listo padu 1908.
Němec
5 article
Jméno Sláma Adolf Altmann Jarosl Firbas Jan Hek Isidor Vaigl Ant. dr. Malý Josef Voříšek Ferd. Hala Jan dr. Mařík Bob. Holý Frant. Málek Ladisl. dr. Březský z Birk. Konba Rud Rathouský F. dr. Beneš Boh. Knauto HI. dr. Siegr Jan Ženišek Ot. dr. Novotný Kar. II. Walter Rud. Nájemník J. dr. Fridrich Jan Hána Frant. Möckel Ed. Kousal Jak. Bébr Ant. Ponec Vilém Krása Josef Mrkwloka K. dr. Svoboda Frant. Bělohradský Jiří Hraba Jar. Rozum Jaroslav Řeřicha Jan dr Maxa Jan Sitta Emanuel Rodr Karel dr. Trmal Jan ryt. Stolla Josef dr. Fačik Josní Kryštůfek Maxm Kotátko Aut. dr. Novák Lad. dr. Ernst Frant. Motyčka Josef Seifert Otakar Boček Jiří dr. Svaboda Jaroslav Tlamích Zd. dr.
Sláma Adolf Altmann Jarosl Firbas Hek Vaigl Antonín Voříšek Ferd Jan doktor Mařík Bob František Málek Ladisl Březské Birk Rathouský Beneš Boh Siegr Ženišek Novotná Walter Ruda Hán Bébr Ponec Krása Mrkwlok Svoboda Bělohradská Hrab Řeřicha Maxa Sitta Rodr Karel doktor Trmal Jan rýt Josef Fačik Kryštůfek Kotátko Novák Ernst Motyčka Seifert Boček Jiří doktor Svabod Jaroslav Tlame Zdeněk Konba Ruda Kara
6 article
10. 10. 11. 11. 12. 19. 13. 13 14. 16. 18 20 19. 21 20. 22 22 29 23. 30. 24. 31. 25. 32. 26. 33. 33. 44 35. 5 36. 59 37 53 38. 54 39. 55 40. 56 41. 57 42 6t 43. 62 44. 5 45. 63 46. 64. 47. 65 48. 60 49. 6s. 50. 69. 51. 70 52. 71. 58. 72. 54. 74. 55. 75 56. 76. 58. 23. 7e so
7 article
Procházka MI. dr. Julus Josef Skála Karel dr- Hladík K. Výborný Fr. dr. Konáš Jar. Vaniček Boh. Pallier V. Pohl Jakuh Lukavský Josef Červinka Adolf Kalfus Arnošt Topol Milan Masák R dr. Niklas B. Novák Frant. Januš Otakar Švambeig G. dr. Kazda V. dr Šafránek J. dr Trykar J. dr
Skála Karel doktor Hladík konat V Pohl Červinka Kalfus Topol Masák doktor Niklas B Novák František Švambeig Kazda Šafránek Trykar
8 article
ss 8p p5 p6 5. 98
9 article
Blondek Karel Finla Vilém Telmer Herm. dr. Trnka Jan Kleček V. dr. Wolf A. dr. Vlach Frant. Morávek Fr. Svoboda Ot. Jindra A. dr. Kresl Frant. Křepela Alois Zajíček Ferd. dr. Pierer Karel Koráb Frant. Dufek Karel dr. Dostál Frant. dr. Schmidt Rud. Göpfert Frt. Vodstrčil Josef Janoušek K. dr. Mlady R. dr. Kluckhenn D. Schwanda A. dr. Šolar Josef Kočí Frant. Strér Rud. Rypáček Karel Egerer F.
Finl Telmer Herm doktor Trnka Kleček Wolf Vlach František Morávek Otakar Jindra Kresl Křepel Zajíček Ferd Pierer Koráb Dufek Karel doktor Dostál Schmidt Göpfert Frt Vodstrčil Janoušek Mlada R Kluckhenn D Schwanda Šolar Kočí Rypáček Egerer Francie . Svoboda
10 article
76. 2 7. 101 78./ 102 79. 103 80. 101 81. 105 82. 109 83. 110. 84. 35. 85. 11I. 86 119 87 114 88. 115. 89 36. 90./ 116 91. 117 92. 37 93. 39 94. 39. 95. 118 96. 119 97. 120 98. 121 99. 46
11 article
Stach Fr. dr. Paska Josef Flscher A. Čáp Frant. Lauterer Jan Šmejkal v Heller V. dr. Sládek V. dr. Ebenhöch R. Elnhorn R. dr. Tykvart Jos Novotný K. III. Maresch K. Traka Ad. dr. Harbrich G. dr Sturm Karel Sebulc Boh. Čapek Josef Špoutil Hugo Švec Josef Adel Dionys dr Sander K dr. Fuhrmann Jan Kern Ant. Horner Rud. Hajak Fr. Kubitschke Pötsch St. Seyss Alfre Hlubuček Alex Klatz Jan Nagel Jan dr. Golúreich RR. ryt. dr. Horak Emil dr.
Stach doktor Pasek Flscher A Čáp František Šmejkal Heller Sládek R Elnhorn Tykvart Novotná K Trak Ada Harbrich Sturm Sebulc Čapek Špoutil Hugo Švec Adel Dionys Fuhrmann Kern Horner Alfre Hlubuček Klatz Nagel Jan Golúreich Horak Emil doktor Pötsch St . Seyss
12 article
100. 129 101. 129 102. 48 103. 124 104 4 105./ 125 106. 49. 107. 126 108 [ 50 109. 58. 110. 127 11 128. 112. 59 113 129 114. 60 115. 25 116 130 117. 131 118 132 119. 133 120. 67 121. 73 122. 79 123. 85 124. 36 125 87 126. 93. 127. 94. 128 99. 129. 100 130 ſ 106 131 107 132. / 108 133. 118
13 article Českoslovanský pomocný komité
Českoslovanský pomocný komité utvořený po smutném krveprolití černovském k vedení českých sbírek na podporu Slováků. po jednoročním působení zakončil svou činnost a předložil své účty Národní radě k re- visi. Peněz nasbíraných užito bylo k účelům vytčeným, zbytek věnován Českoslov an- ské jednotě v Praze, ktorá na dále všechnu akci českoslovénskou povede. Č. S. P. K konstatuje s radostí, že právě uplynulý rok byl sice pro Slovensko rokem těž kých zkoušek, že však byl zároveň rokem po zoruhodného vzrůstu slovenské národní myšlen ky. Mravní i hmotná podpora, které Češi tak hojně poskytli svým slovenským bratřím, v trud- ném a nerovném boji stojícím, nebyla marna Styky československé jsou stále četnější a přá telštější, stále více na obou stranách se šíří pře svědčení o jednotnosti národa československého. proniká vědomi, že v těžkých politických bojích dneška je třeba co nejúsilnější společné práce kulturni a hospodářské. Pracovat tímto směrem vytkla si za hlavní úkol Českoslov anská jednota v Praze, proto ji doporoučímee nejvřeleji přízni české veřejnosti, zvláště v nej bližší době, 27. října, ve výroční den černov ské katastrofy. Všem šlechetným dárcům, kteří tak štědře na trpící bratry slovenské pamatovali, vzdávámo srdečné díky. V Praze, 24. října 1908. Českoslovanský pomoc ný komité
Slovák Čech Praha Č . S Slovensko
14 article
Délka služby od nastoupení
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Buml a manifestační průvod českéh sindentstva. Události minulých dnů v Praze měly, jak známo, v zápěti dva následky: vyše- třování a soudy s českými demonstranty n jedné straně, na druhé policejní zákaz »korpo- rativního vystupování« buršáků. Zákaz má ná- zev »připomenutí policejního ředitelství« a do- dán byl 23. t. m. předsednictvům všech buršá- ekých spolků. Zní takto: »Vzhledem na vysvětlení a poukazy, několi kráte již ctěnému spolku dané, připomíná se ctě- nému spolku opětně, že korporativní vy stupování členů spolku na ulici je přípustne jen tehdy, bylo li získáno potřebné k tomu od při padu k případu povolení, že tedy členové spolk se spolkovými odznaky jenom jednotlivě nebo na- nejvýše v malých, nesouvislých skupinách směj na ulici vystupovati. Příslušným opatřením hez- pačnostní stráže jest bez zdrábání vyhověli. C. k dvor. rada a policejní ředitel: Křikava.« Timto tak zv. připomenutím je bum skutečně zakázán, a jak se z kompe- tentního pramene dovídáme, bude policie nej- přísněji bdíti, aby zákaz ten nebyl porušen policie připustí pouze jednotlivé, navzájem ne souvislé skupiny buršáků nanejvýše třičlenné Manifestační průvod českého stu- dentsťva Prahou pro českou un- versitu v Brně byl úřady povole a koná se dnes o 11. hodině dopo- lední. Průvod půjde hlavními tří- dami pražskými. — Zástupeové buřšá- ckých spolků protestovali včera proti eitovanému »připomenuti« u policejního ředitele dvor. rady Křikavy a žádali, by bylo odvoláno, poněvadž prý není ve shodě se zákonem spolčovacím
Buml Křikava tenTi Praha Brno unoversit
16 article
Buml není prý veřejným průvodem ve smyslu zákona toho a mimo to příčí prý se »připome- nutí« článku 5. téhož zákona. Buršácí prohlá sili, že německé studentstvo jest odhodláno no- ustoupiti v tomto připadě před násilim poštva- ného chauvinistického zástupu. Dv. r. Křikara odpověděl, že opatření o bumlech ze dne 23 t. m. odvoláno býti nemůže, že se však stalu opatření, aby násilné srážky byly zamezeny. — Včera dopoledne měli zástupcové t. zv. svobodo- myslných studentů společnou poradu za před- sednictví rektora techniky dra. šl. Georgievwicse. Rektor vykládal, že si s rektorem universily dv. r. ryt. Jakschem zajeli do Vídně a že ministerského předsedy bar. Becka zakročili nej rozhodněji ve prospěch starých práv studentstva Rektor dr. Georgiewics je prý zastancem směru, který se nehrozi ani vážného boje pro staro- dávně instituce pražského studentstva, ale mus prý se vzíti zřetel na to, že právě nedělní bumí ohrožuje bezpečnost, ba i život zúčastněných studentů. Rektor prý doslechl, že by nyní de- monstrace nabyly většího rozsahu nežli měly před týdnem. I podporuje prý sice energické setrvání při zvycích studentstva a schvaluje je leč tentokráte radí, by se buršáci pro tuto ne- děli vzdali bumlu. Po dlouhé debatě buršác poděkovali rektorovi a rektoru university dru ryt. Jakschovi a pak šli k policejnímu ředitel Jak u něho pořídili, bylo již zaznamenáno. — České obecenstvo právem očekává, že orgánové pro veřejnou bezpečnost zachovají se ve smyslu svého vlastního nařízení, t. j. že korpora- tivnímu vystupování členů buršáckých spolk zabrání.
Buml Křikar Jaksch Beck Rektor doktor Georgiewics Vídeň
17 article
— Konec positivní politiky ... Když jsme dne 2. t. m. nadepsali těmito slovy úvodní člá- nek, v němž pojednávalo se o ukončení fáse v novodobém politickém životě českém, zahá- jené heslem o positivn politice, bylo nám se strany oficiálního tisku vládní polítiky české od pověděno několika chabými jizlivostmi, zastíra- jícími ostych jejích obhájců, doznati s námi fnk neslavného zklamání českého optimismu. Od té doby pokročil názor o skutečné situaci, v jaké se positivní politika nalézá, velmi rychle k ob- jektivnímu poznání - stav, v jakém se positivní politika dnes nachází, doznáván jest z míst, se kterých takové bezvýhradné doznán až překva- puje, obraty daleko rozhodnějšími, než jsme t učinili my svým článkem ze dne 2. října. Pa- teční sehůze voličů vinolrradských má v tom ohledu význam až historický. Zemský poslanee zvolený na revers, samé positivní politice pode psený, posl. dr. Koerner, uchází se o politiek dědietví po dru. Heroldovi řečí proti positivn politice vskutku náruživě vášnivou. Poslanec kandidát říšskélo mandátu Heroldova pan dr.
doktor Koerner Herold Heroldův
18 article
Koerner nenazývá sice positivní politiku je- jím pravým jménem, jako řečník úvodní, posl. dr. Fořt, který dosavadm postup vládních stra českých nazval prostě fiaskem a který řekl, že to, co jsme uvykli nazývati positivní poli- tikou, bylo událostma poslední doby zdiskredito váno, posl. dr. Koerner mluví o politice ko- aliční, což je vlastně a co nejidentičtěji totěž. ale mluví o ni neméně rozhodným jejím odsou- zením. Setrvání při koaliční politice, id est posi- tivne, jejíž chválu agrární jeho kolega dr. Viš- kovský pěje ve „Venkově“ slovy tak málo jíma- vými, nazývá dr. Koerner čirou komedi a prudce naléhá na české ministry, aby učinili konec nelodnému průtahu situace, už proto, že nemůže skončiti jinak, než rozbitím ko- alice a nezbytným rozhodným obratem v naší politické taktice pochybené v samém jejim základu zásadném. Takový byl nález c positivní po- litice, pronášený na schůzi voličů dra. Hero lda za neustálého provolávání „výborně“ a za bouř livého a dleuhotrvajícího potlesku shromáždě ných a poslední slovo kandidáta, ucházejícího se o důvěru voličů, byla výstraha — pře pokračováním v positivní pol- tice. A nejen to. Také krajinský tisk národní strany svobodomyslné přináší pod záhlavím: „Po demisi českých ministrů“ stej- ně znějící článek, který jako obvykle pocház z tiskového výboru národní strany svobodo-
Koerner doktor Fořt národní strana svoboda
19 article
29 (e
20 article
5 (24
21 article
20 2 14 (21 3 (26) 12 (19) 16 (17 26 (28) 22 (25 20 (20
22 article
5 (i) 4 (n 4 0í
23 article
11 (1 11 0e Il 10 (i 10 (i 23 2
24 article
4 0i 4 (n
25 article
26 9 11 (9
26 article
s (i
27 article
4 (s
28 article
25 2
29 article
2 (26)
30 article
4 01)
31 article
3 01)
33 article
29 (e
34 article
myslné, a jeho obsah není ničím jiným, než do- znáním konců, jež dr. Fořt nazval fiaskem. Mluva oficiálního článku tiskové kaneeláře ve- dení strany je ovšem znnčně umírněnější, než řeč oficiálního kandidáta strany na Král. Vino- hradech, jak nasvědčuje obrat: „Tím (t. j. demis českých ministrů) prozatím skončena jes fase, v níž opustili jsme politiku negace a pokusili jsme se účalstí ve vládě a ve většině parlamentní do bývati české věci lepší budou- cnost.“ Ano: skončena jest posi- tivní politika, dnes doznávají to její nej- vřelejší druhdy obhájci. Konstatujeme to, nie více. Ovšem s jistým zadostučiněním, které jes zajisté oprávněno nejenom proto, že události daly za pravdu našemu stanovisku, ale i proto. že na toto naše stanovisko bylo útočeno neslý- chanými zbraněmi pro ztracenou věc i na o so by, kteréž její beznadějnost a nebezpečí před vídaly a národu pravdu v čas o ní dovozo- valy . . .! — Energetika pana profesora Bendela.
Fořt Král Bendel
35 article
Krajinské německo-nacionální listy přinášejí od říš. posl. prof. Bendela pod záhlavím »Rner gieká politika« anebo »Energický čin« jednu z oněch pokrytecky prolhaných úvah, v nichž tento fanatik silnými slovy tak nedostatečně za- krývá svou politickou nicotnost. Prof. Bendel vycházi na příklad z tvrzení, že odročení zem ského sněmu, k němuž došlo prý pod Ulakem poměrů a jež vládě nebylo lehkým, nesmí být oceňováno jakožto ochota k Němcům. Přes to vše podali čeští ministři demisi, dl Bendl a po- kračuje, že bar. Beck nepochybně odhodlán jest raději, než by české ministry propustil provésti rekonstrukci celého ministerstva, to jes »poslati pryč i německé ministry, aby čestí mi- nistři nemuseli jíti«. Přijde prý jenom na to. najdou li se němečli členové parlamentu, aspoň směru svobodomyslného, kteři by byli ochotní povolnost předsedy ministerstva vůči Čechům podporovati. »Co všechno Němci za celé lete až do počátku podzimu zakusiti museli,« hroz se prof. Bendel, v Lublani prý, v Kašperskýeh
profesor Bendel Němec Bendl Beck Čecho Lublaň
36 article
Horách a nejnověji v Praze! Důslednost, s jakou všichní němečtí řečníci a všechen německý tisk dny a noci hrůzy kašperskohorských Čechů vy- ličují za německé utrpení, jest jednou z nejlo- pornějších nestydatostí německých A přece v skutečnosti není kašperskohorská událost ničím jiným než nejbrutálnějším vrhnatím se německ vělšiny na nepatrnou českou menšinu místni samými řečníky Volgstagu v samý předvečer hanebného německého činu na šest procent oby vatelsíva oceňovanou! Snad působí při tom ne určilé podvědomí hanby, že Němci drzým opa kováním svého tvrzení zakrýti chtějí skulečný stav věci, který jim neslouží nikterak ke cli Ale pro Bendelovy vývody, který se odvažuje i takového obratu, že zavedení vnitřní české řeči úradní činí takové pokroky, jakých prý se Češí ani ve svých nejsmělejších snech nena dáli, je i to karakteristickým, že i doplňovae volbu dalšího českého člena lovosického okr zastupitelstva bezmála klade na účet utrpen Němců, jaká prý v zemích sudetakých sná- šeti musejí od Čechů. Češi dovedou prýs zjednati respekt a proto má pro ně podlje
Čecho Němec Bendelův Čech Praha
37 article
Bendela předseda ministerstva skulečné ústupky. pro Němce však jenom krásná slova. Biemark »razile hrdé slovo: My Němci bojíme se jenom boha a jinak ničeho na svělě! — o rakou- ských vládách platí prý, že se vedle boha boj všeho, jenom ne Němců. »Nechtějí-li se Něme zasvětiti nacionální záhubě,« píše Bendel. »potom prý museji vládu politikou energického činu k fomu dostati, aby pocít la před Němei trochu respektu. Politika kompromisů, která k všemu vždycky dopadla v neprospěch Němeů, seslabuje vážnost německou. Ta může být jenom tehdy napravena a posilněna, jestliže taktika, k níž se Němci na zemském sněmu přiznali, bude také na říšské radě sledována sspoň na tak dlouho, dokud se baronu Beckovi neuráčí, aby přestal jednati s Němci jako s bez- významnou veličinou«. Podle toho dopo ručuje poslanec Bandel svým soudruhom na říšské radě obstrukci s »Wacht am Rhei nem« jako mnozí jiní politikusové němečtí téže ráže jako Bendel. Českým stranám nemohilo by býti nic vítanějšího, než takováto energie něme ckého činu!
Němec Bendel Beck Bandel
38 article
— Manifostace za druhou českou univer sítu v Brně, Již po léta domáhá se české stu- dentstvo zřízoní české university v Brně a klade na tento požadavek důraz největší, ježto je. považuje za přední z našich kulturnich poža- davků. Zvláště nyní, kdy usnesením moravského sněmu věc vstoupila ve stadium akutní, je třeb opětovati volání po této naší přímo životní pe- třebě. Za tím účelem pořádá Svaz Čoskoslov studentstva dnes v neděli 25. října o 10. hod dopol. v Klemontinu velkou manifesta- ční schůzi všestudentskou. Referuje kol. Šmeje, promluví Jeho Magn. pan rektoi Heyrovský a jiní. O 11. hod. bude uspořádán velký manifestační průvod Pra- hou, jehož se zúčastní všechno české i ostatní slovanské studentstvo pražské v plném počtu Svaz ustanoví pořadatele průvodu, jejichž po- kynů bude nutno dbáti, aby byl zachován dů stojný klid, jak toho vážnost a důležitost muní- festovaného požadavku ukládá.
Heyrovský Brno svaz Čoskoslov studentstvo
39 article
— Správné české stanovisko v otázce rusko- polské. Panu Jos. Holečkovi, místopředse dovi „Ústředního Svazu slovanských novinářů“ byl zaslán následující přípis: Lvov, 22. října 1908. Velevážený pane místepředsedo! V, pon „Towarzystwa Dziennikarzy Polskich“, vzav n vědomí zprávu svých delegátů na sjezd slovan- ských novinářů v Lublani, s potěšením dovědě se o vyčerpujícím a znamenitě vypracovaném re- ferátě Vašem o prvém desitiletí sjezdů slovan- ských novinářů a jich vlivu na upevnění vzá- jemnosti slovanské. Obeznámiv se důkladně s jeho obsahem, výbor jednomyslným usnesením ustanovil vysloviti Vám srdečné poděkování z jasné, mužné a spravedlivé stano- visko Vaše v otázce poměrů ruskopolských. Vykonávajíce tuto milou povinnost, znamenáme se s opravdovou úctou: předseda Adam Kre- chowiecki, sekretář dr. K. O stasz ew- ski Baraňski. — Jazyková anarchie trvá dále. Pan J. L. nakladatel na Král. Vinohradech, podal dne 11 t. m. prostřednictvím svého právního zástupee dra. Arnošta Weinfurtera, advokáta v Praze. proti T. P., asistentu státních drah v J. H.,n
Jos Holeček Vaš Kre doktor Král Weinfurter T P Lvov Lublaň Praha Towarzystw Dziennikars Polskich
40 article
zaplacení 12 K 20 h s přísluš, žalobu k c. k. okresnímu soudu v Plané. Rozumí se, že žalobu českou. O této žalobě vydal okresní soud v Pla né vyřízení ze dne 12. října 1908 č. j. M 147-1-8 v jazyku německém. Proti tomuto hru- bému porušení práva jazyka českého podal pan žalobce stížnost k e. k. krajskému soudu v Che- bu jako soudu po zákoně příslušnému. Ježi ale dle známé nyní praxe své kmajský soud v Chebu českému jazyku právo zemské obvyk- losti důsledně a tvrdošíjně odpírá a tudíž nu objektivnost při rozbodování v jazykové olázce nároku u stran činiti nemůže a snad ani nechee. podal současně dr. Weinfurter k soudu cheb- skému návrh na odmítnutí celého krujskéh soudu chebského a žádá u vrchního soudu zem ského pro království české o delegaci jiného krajského soudu k rozhodnutí o této jazykové
Jež Weinfurter Planá Pla Che Cheb
41 article
— K nejnovější aféře jazykové u kraj soudu chebského sděluji se nám tyto podrob- nosti: Na žalobu Emila Offenbachera, fovárníka strojů v Marktredwitz, podanou p. drem. Mořicem Zuekermannem, advokátem v Chebu, podal pan dr. z Alemannů za svého klienta dne 2. srpna t. r. českou odpověď, ve které ke konci upo zornil, že se zřetelem na nedokonslou znalost něměiny žalovaným učiní návrh, aby ae jednání ústní konalo v české řeči krajský soud v Chebu vyřidil věc usnesením ze dne 17. srpna ustanovením roku k ústnímu jednání na den 5. listopadu. Zástupce české strany p. dr. z Alemannů byl připraven, že se sám osobně se svým klientem ústního jednání zúčastní, než včera mu bylo doručeno německé vyřízení krajského soudu v Chebu ze dne 21. října, že se rok na den 5. listopadu položený odročuje a že se ustanovuje nový rok na den 14. ledna 1900; odročení tuto stalo se ná sledkem jednostranného návrhu žalujícího, ve kterém uvádí, že prý poznovu se žalovaným vyjednává o mimosoudní vyřizení této věci a že se nedá očekávati, že vyjellnávání to bude do dne 5. listopadu ukončena. Než ani zástupee českého žalovaného, ani jeho mandant o ně- jakém vyjednávání o mimosoudní narovnání této věci neví praničeho, neb ani jemu, ani jeho klientu, ani žalnbce sám, ani jeho právní zá- stupce v přičině té nedopsal ani čárky, nerkul by se bylo o něco lakového jednalo osobně Žaloba o zaplaceni 1000 K byla podána již dne 6. června 1908. Věc nelze jinak vysvělliti, než že se kraj skému soudu v Chebu do českého projednávání rozepře nechee a proto toto umelé odročení, dle něhož se o žalobě jednati má z více než sedm měsiců po jejím podán tl
Offenbacher Zuekermann Alemanno Marktredwitz Cheb krajský soud v Cheb
43 article
— Projavy čenkých měst, okrosů a kor- poraci. Souhilas s poslupem lidových poslaneů českých na sněmě králuvství českého a poža- davky, sby při postupu svém setrvali, vydal dále: okresní výbory pardubický, vlašimský, ja roměřský, českobrodský, semilský a strakonický pak městské rady: v Pečkách, v Přelouči v Ústi n. Orl. a v Boleslavi a obecní zastupi- telstvu v Jineích. — Místní organisace národní strany svobodomyslně v Rokyeunech, porokovavšt ve své členské schůzi dne 22. října 1908 o ná vrzích volební opravy pro sněm království če ského a o poltické situaci, usnesla: 1. vyslo vujeme úplný souhlas s postopem poslanců ná rodní strany svobodomyslné na zemském sněmu a upřinině vítáme společný postup po slanců stran na zemském sněmu zastoupených 2. žádáme poslance národní strany svobodo myslné, aby setrvali neochvějně na stanovisku zaujatém vůči svévolné německé obstrukci, za- hájené z důvodů nicolných, veškerého mrav- ního základu postrádajicích; 3. očskáváma od poslanců národní strany svobodomyslné, že se všemožně přičiní, aby sněm království českého konečně usnesl se na spravedlivém řádu vo- lebním, založeném na tajném, všeobecném rovném právu hlasovacím, dle zásad vyslovených v návrhu posl, dr. Koernera; 4 v případě, že by volební řád přes snahy poslanců strany svo- bodomyslné opraven byl na základě zájmového zastoupení, nebudiž dopuštěno, aby počet zá stupeů českého národa byl nižší než shoduje se s jeho počtem a sby zřízeny byly jakékoliv překážky dalšímu rozvoji českého národa, ze- jmenu snad vyhověním převrácenému požudavku
Projava doktor Koerner Pečky Přelouč Boleslav národní strana svoboda
44 article
Němeů po utvoření kuril národnostních — Pro- jev podobný učinila místní organisace národní strany svobodomyslné v Hořicích; přestala však pouze na odsouzení německé obsťrukce, za to v slovila naproslou nedůvěru vládě bar. Becka a sou- hlas s vystoupením českých poslanců z ní, žádajíe, by poselstvo české přešlo do nejostřejší oposice, dokud nebude provedena spravedinost v oboru jazykovém a nebude zřízena česká universita v Brně. — Podobný projev učinil též hořieký spolek politický. — Projev obsahem stejný uči- nilo zastupitelstvo města Mnichova Hradiště a přijali jej též starostové okresu mnichovohra- dišťského. — Zastupiteisivo města Ústi n. Orl. a rada města Chocně žádají projevy svými vše- strannou ochranu českých menšin. — Občan- ská beseda v Košiřích protestuje proti bumlovým provokacím v Praze. — Ústřední Matice školská snažně žádá svých přátel, aby ji hojně zasilali svatováclavský dar a působili k tomu, by bylo zamezeno třištění sbírek veřejných, které zájmy Ústředn Matice školské velmi poškozují. Zvýšená péče o skolství menšinové ukládá Matici mimořádné povinnosti, kterým může dostáti jenom tenkráte, bude-li také mimořádně podporována.
Beck Hořice Brno Mnichov Zastupiteisivo město Choceň Praha
45 article
— Osobní. U celnietva jmenováni byli o finančního ředitelství zemského pro království čecke revidenty oficiá ové Emil Březnovský a Florian Straka, oficiály asistenti mag. lékár. Fr. Ježek a Holub Antonin. — Osobní z Moravy. Továrník Karel Je že v Blansku dostal rytiřský křiž řádu Frant Josefa. — Z české ueiversily. Praktická cvičení p. pro Louise Fellera, lektora novofrancouzské řeči a lite ratury (zápisné 8 K) konají se, jak již oznámeno ve středu a v sobotu od 2.—4. hod., ale v místno stech románského semináře, Veleslavinova ul. č. 96 II. posch. — Vzácní hosté polšti. V těchto dnech meškal v Praze ředitel varšavského listu »Nowa Gazeta- Jan Lorento wi c z, znamenitý polský kritik, dramatik Ignacy Grabowski, fouilletonista »Kuryera Warszawského«. Oba vynikající literáti pol ští zdrželi se v Praze několik dní, vybledávajíce styky s pražským světem literárním, divadelním uměleckým. Včera odjeli odtud přes Dráždany d- Paříže.
Březnovská Straka František Ježek Karel František Josef Feller Lorento Ignacy Grabovský Kuryer Warszawský Holub Antonina Morava Blansko Veleslavinov ulice Praha Paříž Now Gazeta
46 article
— Pohřeb p. Ant. Sochůrka, majilele plzeňská roslaurace v „Kopanance“ na Starém městě praž- ském, konal se včera o 8. hod. odpol. z kostela u sv. Jakuba za velkého účastenství smutečních hostů. Ke katafalku, na kterém spočívala rakev s tělesnými oslatky zesnulého, položeno bylo mnoho nádherných věnců a palmových kytic, které věnovali: Staroměsl- ský občanský klub, pražský „Sokol“, jednota „Hosli- mil“, jednota číšníků „Olakar“, Měšťanské společen- stvo hostinských a výčepníků v Praze, denní hostě z „Kopmanky“, pivovar ve Velkých Popovicích, ro- dina Brabcova, Leisnerova, Militkých, Kroftova, Car- minova, Fučkkovských a j. Při církevních obřadech, které vykonal farář dr. Škarda, zapěla „Kytara“ smu- teční sbory. Mezi smutečními hosty nalézali se kro- mě jiných pp. posl. V. Němec, posl. dr. Baxa, měslstí radové E. Fatka, J. Červený, dr. Pík, obecní starsi pp. Náhlovský, Lada, Káše, Hubáček, dále po. sou- kromník Em. Cellar, restauratéři Čížek, Vlček, Libal, Krelbich, Ticháček, Horák, Kohlík, Heřman, Heinz,
Sochůrek Jakub Brabcův Leisnerův Militká Kroftův doktor Škarda Baxa E Fatka J Červená píka Náhlovský Káš Hubáček Cellar Vlček Libal Krelbich Ticháček Horák Kohlík Heřman Heinz Praha Velká Popovice ský občanský klub Sokol
47 article
Zámečník, Šmejc. Nekvasil, Jiroušek, Malctický, Tu- recký, Křížek, členové Spolku českých žurnalistů. jehož zesnulý byl zakládajícím členem, Staroměst- ského občanského klubu, „Sokola“, organisncí ho- stinských a j. v. Po obřadech pohřebních byla rakov snesena do čtyřspřežního andělového vozu pohřek- ního, podél něhož pohyblivý špalír tvořili oficianti a členové spolku číšníků. Průvod pohřební zahájil spo- lek číšníků s praporem. Zesnulý byl pochován na hřbitově okkanském — Slovanský výbor Národní rady české, v jeho čele jsou předseda posl, dr. Karel Kramář a místo- předseda dr. Vratislav Černý, vyvíjeti má svoji čin- nost za účelem provádění slovanských konferene červencových v Praze v pěti pracovních sekeích. Jest nezbylno, aby pánové, kteří jsou členy slovanského výboru tohoto a byli zvání zejmena také do poslední schůze dne 20. t. m, laskavě zaslali bez od- kladusekretariátu Národní rady české v Praze (Vodičkova ul. č. 20) svoje přihlášky do té které pracovní sekce, pokud se tak nestalo, aby jim dle toho mohly býti pozvánky za- sílány. Zvlaště jde o sekce: žurnalisticko-informační, národuhospodářskou a osvětovou, z nichž první dvě konati maji dle změněných disposic schůzi svoji ve středu dne 28. číjna v 5 hod. odpoledne za účelem ustavení se, načež se koná o 6. hod. téhož dne první schůze praesidiální komise slovanského výbor tohoto v zasedací sini Národní rady české. — Klub národní slrany svobodomyslné. Pracovní komise osvětová pjednala ve schůzi svě, konané dne 21. t. m. za předsednictví p. ředitele Václava Starého, který zvolen byl na místě p. prof. dr.J. Metelky, který pro churavost úkol předsedy komise té přijati nemohl — o předloze discipli- nárniho řádu učitelského. Referent p. Č.
Zámečník Šmejc Nekvasil Jiroušek Malctický Křížek doktor Kramář Černá Starý profesor J Metelka Praha Vodičkův ulice ský občanský klub Sokol národní rada kladusekretariát národní rada český v Praga národní rada český
48 article
Merhout podal podrobnou zprávu o předlozeté s četnými dodstky. Velice čilé debaty se sůčastnili pp. předseda ředitel V. Starý, F. Moravec, T. Maděra. J. Kretšl, prof. V. Vaníček, J. Velický a referent C. Merhout. Výsled-k porady předložen bude kom- pelentním místům, aby v čas k podaným dodatkům bylo přhlédnuto. P'říští schůze ustanovena ke dn 4. listopadu. — Stud. org. nár. strany svobodomyslné konáv ponděli 26, t. m. schůzi důvěrnického sboru o půl 6. hod. večerní. — Z obcí předměstských. Ve schůzi městské ra- dy v Žižkově, konané dne 21. t m. za předsed- nictví starosty pana Gustava Žáka, povolena byla stavba nárožního demu na náreží ulice Jeseniovya Tovačovského panu Jos. Šarochovi, dále postavení kolny na pohlební vozy israel. pohřebnímu bralrstvu a panu Švestkovi obývání a uživání domu čp. 1180. — Vzat na vědomi a schválen zápis schůze lázeň- ské komise, konané dne 30. září t. r. — Obraz „Bitva na hoře Vitkově“ přenese se z výstaviště a zavěsí se v zasedací síni městské radnice. — Na vědomí vzaty a schváleny podminký pro soulěžní řízení ku po- dání ravrhu na přístavbu budovy čp. 586 v Žižkově a na regulaci pozemků, k Bezovce náležejícícha okolních. — Stará měď elektrolilická prodá se lir mě Kolben a spol. 100 kg za 144 korun. — Stano- vena komise v příčině osvětlení parku kol kostela sv. Prokopa. — Vypracuje se celkový projekt osvětlen části města, ležící u ulice Grégrovy. — Vzat na vě- domi přípis správní rady elektrických podniků král. hlav. města Prahy, že projekt elektrické dráhy tří- dou Poděbradovou jest hotov a že třeba vyčkati schválení čar regulačních. — Usneseno, aby měst- ská tochnická kancelár vypracovala doplněný plán polchy, po případě v dohodě s panem inž. Frant.
Merhout V Stará F Moravec T Maděra J Kretšl profesor V Vaníček J Velická C Merhout Gustav Jos Šaroch Švestka Vitkův Stano Prokop Grégrův Poděbradův Ing František Žižkov Praha kg
49 article
Malějovským do 9. listopadu t. r. — Vzato na vě- domí, že zemský výbor král, českého schválil pra- vidla o vybírání vodní dávky v městí Žižkově; táž dají se vylisknouti a vyhlásí se — Zápis na škole mateřské rozšiří se na dítky tříleté. — Vyřízeno bylo 79 žádesti stavebních, správních, živnostenských chudinských. — Obecní zastupitelstvo na Smí- chově koná schůzi v pátek 30. t. m. o 3. hodině odpol. v zasedací síni městské radnice. — Cena Šetkova. Ze základu Rudolfa Setky vy- pisuje ředitelství »Svatoboru« literární odměnu 500 korun, o kterou se mohou ucházeti samostatná vě- decká díla z oboru právnictví a národního hospo dářství původně jazykem českým sepsaná, aspon pět tiskových archů silná, v letech 1903—8 vydaná a veřejně ještě neodměněná. Páni uchazeči račte podání svá učiniti nejdéle do 31. prosince 1908u jednatele »Svatoboru« Karla Raise na Král. Vinohra- dech, Čermákova ulice č. 3 a přiložiti výtisk konku- rujícího spisu. - Nadání na výpravu vá- nočního stromku. Zvěčnělý učitel pražský pan Jan Hrdý odkázal »Svatoboru« 2000 korun, aby úroky každoročně byly rozděleny třem potřebným vdovám po spisovatelích, majícím dítky školou po- vinné, na výpravu vánočního stromku. Letos bude udělen trojí dar po 30 korunách. Vdovy po spiso- vatelích, mající dítky školou povinné, mohou seo řečenou podporu ucházeti tak, že písemné žádosti, farním úřadem potvrzené a ředitelství »Svatoboru« adresované, pošlou nejdéle do 30. listopadu jednateli Karlu Raisovi, spisovaleli na Král. Vinohradech, Čermákova ul. č 3.
Šetkův Rudolf Setka Svatobor Rais Král Hrdá Žižkov Svatobor Čermákův ulice
50 article
— Ku poněmčování c. E. státních úřadů v Čechách. V posledm době dosazen byl do Č. Kru- mlova soudní auskultant Fischer z Č. Budzjovie Němec, který česky neumí. Byl tam dán proto aby stal se za krátko adjunktem a zaujal místo, uprá-dněně odchodem soudce p. M. Jakeše, Čecha. Dosazování německých úřadníků do Č. Krumlova je systémafické. Jakého jest smýšlení tamní něme- cké úřadnictvo, viděti bylo při slavnosti Böhmer- waldbundu, kdy správee c. k. pošty vyvě sit dal na poštovní budovu prapor velko- německých barev. A vrchní komisar c. k. fi- nanění stráže Walter trpí, když podřízeni úřad- níci a zřízenci nepoužívají úřadních razítek, nýbrž dávají si zhotovovatí razfíka svá, na nichž úřadní pojmenování Č. Krumlova v němčině, znějící správně Krumau, zaměňují za „Krummau a./M.“ — kteréžto pojmenování vynašli němečtí nacionálově Také kancelář vrch. komisaře Waltra označena jes jen německy — Vždy budou slejni! Na poslanecké slolky sně- movní dostal se konečně 9. října dlouho očekávaný návrh na opravu zemského zdravotního zákona z r 1888; má své chyby a o těch bohdá také české le- karstvo s důrazem pohovoří, však pracovní výbor volné organisace německých obvodních a obecních lékařů odsoudil již 14. října predlohu a to nejdříve z důvodů národnostních! „Snižuje se tu autonomie německých obcí a okresů na prospěch zemského výboru a nelze se zhostiti obavy, že zemský výbot vpašuje české lékaře do německých obvodů a zkráti nezadalelné právo německého lidu na německé lé- karel“ Právě před 20 roky podal „Centralverein deu
Fischer Němec M Jakeš Čecho Böhmer Walter Waltr Čechy Č . Budzjovie Č . Krumlov Krumau