ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 351ef000-7630-11dc-a91d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 87, person 39, org 7, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
nt ebe an banslaon dolí vád
3 masthead
v Praze, v neděli 25. října 1908.
Praha
4 masthead
Číslo 294.
5 article
Na ranní a odpol. lIsty předplání sei v Praze v adnlnisdraei s měsíe ne čtvrt leta . . . . 6 E. — s dvojí denáškos na měsle na dtvt lata . . . . 7 K 50k ve Eisláh: 2K m0 na mělste Pešteut n . . . . o0i s drojí zisilkoe n .. . . 1 K eP na něsí
Praha
6 article Dnešní číslo pro Prahu Ie o 20 stranách,
Dnešní číslo pro Prahu Ie o 20 stranách, Obzor se náhle zachmuřil. Pohodu nejlepší vystihl napohle Daron Aehrenthal pro svou odvážnou vzducho- plavbu s aeroplanem »Annexe« nad Drinou. Turecko, Srbsko, Černá Hora i Rusko ne- připraveny, zaměstnány domácími starostmi svými, překvapeny náhlým smělým činem Rakouska téměř v nedbalkách. Nikde mráčků bouřliváčků, v Evropě úplné bezvětří, jakási všeobecná ochablost nervů a lhostejnost únavy. Záhy se ovšem diplomacie anglická ruská probraly z prvního leknutí a ohledavše díru, protrženou Rakouskem v mír ber línský, chtěly sezvat veškeré mocnosti jež byly r. 1878 onen evropský mír pode- psaly — na pospolitou konferenei Evropy. — To byl první mráček, z něhož si však baron Aehrenthal tak málo dělal jako z hněvů Srbska a Černé Hory. Byl naň při- praven a věděl jak se mu vyhnouti: Přiznal jedinému — nepřipravenému Turecku právo interesovati se o osud Bosny a Hercegoviny, i chtěl se tedy honem přímo a jedině s vlá- dou tureckou vyrovnati. Jakmile by se mu bylo podařilo udobřit rozhořčené Turkya vymoci na Vysoké Portě nový separátní smír, kterýmž by sultán turecký vzdal se všech svých panovníčích práv nad Besnou i Hercegovinou ve prospěch Rakouska — měl baron Aehrenthal arci partii už před se- jitím se evropské konference vyhranou. A vskutku, hra se mu v Cařihradě až do včíra dle všech zpráv ku podivu dařila.
Daron Aehrenthal Aehrenthal Turecko Srbsko Rusko Rakousko Evropa Černá Hora Bosna a Hercegovina Cařihrad Praha ie Annex « nad Drina
7 article
Státníci sultánovi, jakkoliv z počátku ví tali návrh konference evropské, znenahla po- čali nakloňovat sluchu vábným nabídkám bar. Aehrenthala i uvažovat, nebyl-li by ob- chod s Rakouskem — vzdávajícím se své posíce vojenské v sandžaku novopazarském a odříkajícím se pro všechnu budoucnost pochodu na Soluň — pro Turecko vý hodnějším, nežli plachý bažant na střeše konference evropské? Slovem, Vysoká Porta počala s Rakouskem důvěrně vyjednávat o separátní smír, s nímž měl býti zároven urovnán též po dobrém spor bulharsko- turecký a v Pešti i ve Vídni již byli plni nejlepších nadějí ve zdar těch šikovných ná mluv, po němž by konference evropská stala se vlastně — bezpředmětnou. Avšak nastojte té nehody ! Pojednou si to státníci turečtí opět rozmyslili a všechno vyjednávání s Rakou- skem přetrhli, oznamujíce bar. Aehren- thalovi, že chtějí práva Turecka na Bosnua Hercegovinu hájiti proti Rakousku na soudě konference velmocí evropských. Obrat ten způsobila prý — dle tvrzení roz- čilených oficiosů rakousko-uherských — »per fidní Anglie«, vyslavší své válečné loďstvo k ochraně a podpoře Turecka v blízkost Dardanell a svého vyslance lorda Lowthera přímo do rokující ministerské rady turecké Tím jest rázem po krásné pohodě, jíž se až dosud těšil baron Aebrenthal — veta a důmyslný jeho bosenský aeroplan vydán jest ponejprv povážlivě ostrému, nepřízni- vému větru, severáku, s nímž bude mu věru těžko zápolit. Ještě předevčírem zvěstoval sebevědomě delegacím, že vyjednávání jeho s Tureckem se dobře daří a že nepřijde Rakousko na konferenci evropskou, kdyby tato chtěla rozsuzovati o annexi Bosny, »otázce to, která se ni- koho jiného na světě netýče kromě nás a Turecka«. A hle, nyní
Lowther Aebrenthal Rakousko Soluň Turecko Pešť Vídeň Bosnu Hercegovina Anglie Bosna
8 article
Turecko samo soudí jinak; nechce s Ra- kouskem o otázce té vyjednávat, nýbrž odpovídá mu: »Otázka ta dotýká se přímo všech mocností evropských, podepsav- ších mír berlínský, poněvadž tento ve svém článku 25. opravňoval Rakousko pouze k dočasné okupaci, ale nikdy k annexi. Proto uznávám jedinou evropskou konferenci za oprávněný tribunál k rozsouzení pře mezi námi, dostavím se k němu a budu žádati, aby nás rozsoudil.« Naproti tomu pokládá baron Aehrenthal za vyloučeno, aby se Rakousko podrobil jakémukoli výroku evropské poroty v příčině Bosny a Hercegoviny, považuje to za ne srovnatelné »s naší důstojností a s naším stanoviskem právním«. Jakmile dojde ho po zvání ke konferenci evropské, odpoví tedy nepochybně, že ji Rakousko může jen tehda obeslat, nebude-li se na ní o annexi Bosny a Hercegoviny naprosto jednat. — Opačné stanovisko zaujme, jak vidíme. Turecko a s ním Anglie a kdož v ještě kdo? Může tedy koncert evropský vyzníti na místě »harmonie sfére nejpříkřejší disharmonií, která bude trhati sluchové bubínky staré Evropy. až snad příštím jarem zarachoti na Balkáně — bubny válečné Po jasnu — mračna zatahují obzor zahraničné politiky říše rakousko uher ské, nuž a kterak to vypadá s obzorem vnitřní politiky? Možnoli ještě chmurněji a teskněji.
Aehrenthal Turecko Rakousko Bosna a Hercegovina Anglie Evropa Balkán
9 article
V Uhrách chvějí se miliony lidu ne maďarského nevolí a obavou o svůj zejtřek pak-li stane se skutkem veliké to bezpráví, jež chystá na ně v podobě Andras sovy monstrósní »volební opravy« bezohledná koalice maďarských oligarchů: v Cis- lajtanii pak opět zpupnost německých hegemonů rozbila koalici parla- mentní, v níž hleděl baron Beck udržeti Čechy, Polaky a Němce oběho vyznaní. i způsobila krisi sotva zhojitelnou. Neclo jest baron Beck třeba ještě obratnějším diplomatem nežli bar. Aebrenthal: tentokrát nepodaří se mu věru zažehnati těžký spor mezi námi a zuřivými nepřáteli jednoty království českého, usilujícími o vyhla zení stotisíců našich lidí z kra- jin vlasti naší převahou nč- meckých, malichernými prostředečky ně- jaké výměny pouhých osob v kabinetě svém, nějakou částečnou rekunstrukcí mini sterstva beze změny posavadního systému vládního, za kterého bere se nám i to skrovničké právo rovnoprávnosti našeho jazyka ve vnějším úřadování, které nám přiznati musil dle platných zákonů před 28 lety sám Němec tak rozhodný, ja- kým byl ministr Stremayr, za kterého smí zloba německo-nacionálních zuřivců ve vlastech našich nezkáraně páchati jedno organisované násilí za druhým na klidných našich rodácích brzy v tom, brzy v onom městě zněmčeném, ze kterého naše ubohé menšiny české v Čechách, na Moravěa Slezsku marně volají v nebezpečí svém sou- kmenném po ochraně, jaké povinen jest právní stát skýtati i poslednímu žebráku, po ochraně majetku, svobody a života svého. To vše trpící a dopouštějící systém věru nezasluhuje, aby byl udržován další shoví- vavostí českého národa a proto jsou na hru bém omylu všickni ti eficiosové vídeňští. kteří dnes doufaií, »že Ceši naleznou cestu k návratu do kabinetu Beckova« i když tento systém vládní politiky dále potrvá.
Beck Čecho Polak Němec Uhry Čechy Moravě Slezsko
10 article Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně. Zmařené jednání Rakouska s Tureckem. Anglickému vlivu v Cařihra dě se podařilo, že Porta přerušila ve- škeré další vyjednávání s Rakou- sko-Uherskem! Až do dne návštěvy angli ckého vyslance u velkovezíra mělo jednání při znivý průběh. Když však Kiamil paša pojed- nal s vyslancem, bylo celé jednání ztraceno. Kiamil paša, 93letý stařec, jest totiž, jk známo, značným Anglofilem a zastá- val vždy stanovisko, že Tureck jedině úzkýmpřiklončním se k An glii může nalézti vyváznutí ze stavu svého Také se zdá, že učinil to z obavy, že by přímé uznání annexe Bosny mohlo poškoditi nenapr vitelně konstituční stranu. Se strany Anglie zn mená toto zasažení do olázek východních zřej mou snahu a přání hráti vynikající, ba vůdč roli v olázce balkánské. Jiné nebezpečí, které skřížení rakousko tureckého jednání s sebou přináší, zračí se v tom, že také jednání a Bulharskem a Rakou- skom bude dotčeno, ačkoliv Anglie svou třaska- vinu položila výhradně pod Rakousko.
Port Tureck Balkán Rakousko Turecko Raka skoUhersko Anglie Bulharsko
11 article
Před tváří Evropy ovšem Anglic se tváří jakoby litovala, že Turecko přerušilo vyjedná vání s Rakouskem. Tak „Daily Graphie píše, že se Turecko zdráhá dohodnout s Rakousko-Uherskem a praví, že ne- utrpělo annexí Bosny a Hercegoviny žádné hmotné škody. Dává-li mu prý Rakousko-Uher- sko prostředek, aby důstojně a do konce s jistou výhodou, jako je vrácení Nového Pazaru nohlo obeslati konferenci, učiní Tureek dobře, dá-li k tomu souhlas. Třeba oče- kávati, že Tureeko vzdá se svého nosmiřitelného stanoviska a že co nejrychloji urovná s Rakou- sko-Uherskem podmínky, které zabozpečí rychl sejiti se konference. Ze Sofije, 24. října. Delegát Stoj a no- vič prohlásil, že z porad v Cařihrad nabyl dojmu, že Turecko chce ra- dějí předstoupiti před evropské forum, ale že je Bulharsku přece přátelsky nakloněno. Rozbití ra- ko sko-tureckého jednání působilo zde htubokým dojmem. Na směrodatných místech soudi, že Turecko s velkou rychlosti chystá se na mezinárodní konferenci a že se proto přímému vyjednávání chce vyhnouti.
Evropa Turecko Rakousko Uhersko Bosna Hercegovina Uhry Cařihrad Bulharsko Daily Graphia
12 article
Zprávy z Bělehradu. Sp. Z Bělebradu, 24. října. (Pův. telegram »Národních Listů«.) Vláda dávala večer skvělou hostinu na poetu černohorského vy- slance Vukotiče. Zvláštní vyslanec srbský Novako vič příbyl dnes ráno do Cařihradu. Zde kolují po věsti, že vyslanci Srbska a Černé Hory ozná mili turecké vládě, že srbské státy nežádají n Turecku žádné kompensace pro poru šení berlinské smlouvy. Pašič neodejel včera večerním rychlíkem do Ruska, nýbrž zdržel se i dnes, aby kon faroval s králem a vládou a odeestoval teprve dnes před večerem. Z Bělehradu, 24. října. (K. k) Zpráva »Agence Havas«, že vyjednáváni Ture- cka s RakouskoUherskem a Bul harskem bylopřerušeno, povznesla opět velice bojovnou náladu v Bě- lehradě. — Ministr zahraniěních záležilostí dr. Milo- vanovič navštivil za svého berlínského pobytu němaského státního tajemnika 5l. Sehoena rozmlouval s ním déle než hodinu. Dr Mi lo- vanovič nepomýšlel na žádno jinou schůzku v Berlíně.
Vukotič Pašič Havas Milo Sehoen Bělehrad Cařihrad Srbsko Turecko Rusko Berlín
13 article
Z Bělehradu, 24. října. V pondělí odjede za vedení korunníbo prince Jiřl ho zvláštní poselstvo přes Pešť Varšavu do Petrohradu. Korunn princ odevzdá tam carovivlastno- ruční list krále Petra. Z Bělehradu, 24. října. Dnes večer byla uspořádána na počest černohorského zvlášiního vyslance Vukotiče v královském paláci slavnostní hostina, při niž pronesl král Pet přípitek knížeti Mikulášovi. V pří pitku připomenul král s nadšením úplnou do- hodu a úplný souhla«, klerý z a v lá d mezi oběma neodvislýmisrbským státy, jak pokud jde o dnešní těž- kou situaci, tak i pokud jde o př ští společný postup. Z diplomatického sboru sůčadnil se této hostiny pouze ture- cký vyslanec. Zprávy z Cařihradu. Z Cařihradu, 24 října. (»Wr. Allg. Ztg.«) Proslýchá se, že Anglie pro příp a války tureckobulharské slibila Turecku podporu v ten rozum, ž anglické loďstvo projede Dardanelami a zakotví před bulharskými přístavy Varnou a Rusčukem. »Jeni Gazelta« sděluje, že někdejší zdejší sebský vyslanec Novakovič sem dnes p ř jede, a domnívá se, že sem přicházl, a b jménem srbské a černohorsk vlády informoval se u Porty o rozšl- ření srbských hranic ke Drině černohorských hranic ke Tre- binji. Týž list sděluje, že si Porta přej Bulharskem uzavřít »arang- ment smiable«, bude-li to vyhovovati záj mům Porty, jinak že však nepřistoup na žádné proposi ce.
Vukotič Mikuláš Wr Gazelt Novakovič Port Bělehrad Pešť Varšava Petrohrad Cařihrad 24 říjen Anglie Turecko Dardanely Drina Tre Bulharsko
14 article
Dimitrov, který zkoumal terrain, vráti prý se do Bulharska, aby upravil základ pro smlouvu. Pak přijde patrně do Caři- hradu vyjednávat bulharské po- selstvo. Dohoda s Bulharskem ne zmaří však konferenci, ježto Bulharsku musí se dostati evropské záru ky Přibývá nákupů v räkouských oděvních obchodech. Také hnutí proti Lloydu se umír- ňuje. Lloydové lodi skládají téměř všude vlast- ními čluny. Zdejší agentura Lloydu dostala dne- ze Soluna příznivější zprávy. Dla konsulátn zprávy z Valony byl bujkot proti Lloydu úplně zaslaven. Tamější kupci zachorávají smlouvy nechtějí niklerak přerušiti spojení s rakouským kupel. Rakouské poštovní úřady zde i v Levante úřadují jako dosud. Izvolský v Berlíně. Z Berlína, 24. řijna. (K. k.) Ruský ministn zahraničních záležitosti Izvolský konferoval dnes se státním sekrelářem 5l. Schoenem s říšským kaneléřem knižetem Bülovem Zejtra bude přijat cisařem Vilé me m v sly šení. Poslově z Černé Hory. Z Bari, 24 řijna (K. k.) Předseda černo- horského ministerstva dr. Tomanovič a Jo- rapovič sem dnes přibyli. Dr. Tomanovič cestoval dále do Říma, Jorapovič do Pařiže. Harschall vyvrací. Z Berlina, 24. října. (K. k) »Nordd. Allg Ztg « píše: Dnes obdržel zahraniční úřad tuto depeši německého velvyslanectví z Cařihradu Therapia, 23 října. Z dnes došlýeh časopisů poznávám, že pařížský tiak mne obvi ňuje, že hlásal jsem zde válku a ze jsem reki že Turecko má Bulharsku vypověděti válku. Dle své povinnosti prohlašuji, že jsem nikdy a ni
Dimitrov Lloyd Lloydová Poslův Tomanovič Jo doktor Nordd Bulharsko Valon Levante Berlín Černá Hora Bari Řím Jorapovič Pařiže Cařihrad 23 říjen Turecko Vilý I m
16 article
V drobném proucjit ranní čísle o sobě . . . za 9p edpoledni . . . . . . . za 2b Ve slislkách na venkovš: ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 4h Inserátv plati se hotově sapřed Tředplacení a inserty přijímá zdesjn- strnce v Marianské ulicl č. 3. Tam nacháaají se lFi redakge. Uskárnn a azpediee „Náredních Listě“. Rukopisy sa novracsji- komu v tomto smyslu ani slova neřekl, nýbrž právě naopak, řídě se danými instrukcemi, vý- hradně věnoval jsem všechnu svoji práci k za- bránění takové válce. Marschall.« Vojenské připravy Černě Hory. Záhřebský »Obzor« o nich podává tuto zprávu: Černá Hora energicky koná poslední přípravy k válce. Četní vystěhovalci budou po- volání do vlasti ke službě vojenské. V cizině bude uzavřena větší půjčka. Černá Hora bude míti po ruce 70 000 vybraného, junáckého muž- stva. Černá Hora má nyní 150.000 pušek, po většině nejnovějších soustav. Mobilisace může býti provedena ve dvou dnech. Války, dojde-li na ni, zúčastní se i Černohorky, jež, jak známo, donášejí bojovnikům spíži a munici zastávají službu trainu. Z Ruska se očekává každou chvili 120 rychlopalných děl, jež budou složeny v Baru zároveň s 50 Maximovýmí kulo- mety. Kromě toho Rusko Černé Hoře dá k služ- bám oddll »Červeného kříže«.
Marschall Černohorka Rusko Černá Hora
17 article
Vojenská síla Srbska. »Badapesti Hirlap« uvádí o vojenské síle Srbska tyto číslice: Srbsko na první výzvu může postaviti do pole 220.000 ozbrojených mužů. Druhá výzva vydá 100.000 m, třetí 60.000 m. Připočtou-li se dobrovolné četya srbští povstalci z Makedonie, vojenská sila Srbska dosáhne 400.000 m. Všecko toto vojsko může ve dvou nedělích státi proti nepřiteli v úplně válečné výzbroji. Zprávy ze Sofije. »Narodno sábranie« úkazem je svoláno na 15. (28) t. m. — Vládní časopisy úvodními články dokazují nutnost dohody s Ture- ckem — Ministerská rada schválila úvěr dvou milionů franků na nákup osmi nákladních loko- motiv a 300 nákladních vozů. Svízele bulharské vlády. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) Bulbarská vláda se dopustila dvou chyb. První, že zabrala východní železnice v předvečer prohlá- šení Bulharska za nezávislé carství. Kdyby je byla zabrala jako samostatná država, všechna práva Tu- recka, o nichž mluví § 21. berlínské smlouvy, byla by přešla na Bulharsko. Nyní společnost drah po- žaduje odškodnění 15.000 franků za každý denn odkazuje vládu na Vysokou Portu. Bulharská vláda ovšem se hájí a to tvrzením, že po sjedno cení Tu- recko ztratilo svá práva v Rumelii. Kdyby prý dnes Rumelie trvala, dráhy po vypršení koncese připadly by jí. Tato sporná otázka však nemusí vésti k vá- lečnému konfl ktu s Tureckem a může býti rozřešena smírčím soudem v Haagu. I pokud se týče inůty kon- cese, bulharska vláda věc správně pojímá, prolože koncese mělá počinati r. 1874 a ne letošním. Porta neměla práva prodiužovati k ncesí (čl. 21. berl. sml).
Hirlap Rumelie Port Srbsko Makedonie Sofijá Bulharsko Rumelie Turecko Haag
18 article
Společnost Východních drah to dol ře věděla a proto nežádala prodloužení ihůty a chytře věc obešla určením fistivného počátku koncese (letos). Ostatně svoji chytrost uplatnila r. 1898 u »národňácké« vlády, která nestatnicky uznala prodloužení ihůty. Konečně i tato olázka se může smírně rozřešit v Hasgu Druhé chyby se dopostila vláda zastavením tri- bulu za Východní Rumelii. Ta byla sice autonomná, ala přece tureckou provincil. Proto jí berlinská smlouva uložila pomáhati Turecku při vyplácení stát- ního dluhu (9. článkem organického statutu pro Ru- melii) 25% z důchodů. Původně se měto platit 41h mil. franků ročně, ale po dohodnutí s Tureckem se platilo jen 2,900.000 franků. Nyní bulharská vláda, opírajíc se o nezávislost Bulharska, zastavila placení. Ale věc má svůj háček. Pen ze nepatří Turecku, ale administraci tureckých státních dluhů. Věřitelům do porušení vasalnosti Bulharska ničeho není. Oni mají silnou oporu u velmocí a budou se na Bulharsku hojit i za připojení Bosny k Rakou sku Bulharsko se může opřít nárokům věřitelů, ale vůli svou prosaditi by mohlo jen válkou. A té se hledí vyhnout! Ministr vnitra, Takev, ve »Večerní Poště« prohlasil, že Bulharsko tribut plalit nebude. Stejně k několika cizincům se vyslovil i ministr zahraničných záležitostí generál Paprikov. Viádní orgány rozhlá ily prohlašení obou ministrůa učinily skuácí B lbarska zamotanějšl. (Další telegrnfeho atalafenické zprávy pozdě v noci došté o převratu na Hel- káně viz na straně 6.)
Pen Paprikov východní Rumelie Turecko Bulharsko Bosna východní dráha Hela
19 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 24. října. 6— (Kronika.) Výstavu odklizejí Krásní dnové minulého leta dospěly k úvahám závěrečným. Jsou-li úvahy rozkošny? Návštěva nebyla zlá, schodek prý je nepatrný. Má-li tedy závznít fanfára vítězná? Duše radostné nejsou nikdy na rozpacích — Jakéž pochybnosti ! Schodek je hmotná stránka. Bude nahražen ! Schodky vždy se nějak nahražují. A hmotná stránka tim vyřízena. A druhá stránka? Mravní? Zde jest: před ce- lým světem vyložená suma vykonané práce Není li to, skvělé vílězství? Sám si tak vystav svědeetví a vždycky — zvítězls! Suma vykonané práce! Praeuješ na místě kam tě život postavil, vynakládáš síly, schopno- sti, dary ducha, činíš se, jak umís, abys uháji svoji skyvu Jsi-li už proto vítězem A jestli množství lidiček pracuje? Sto, ti- slc, milion lidíček, vynakládá-li své síly a zho toví dílo objednané Je li to už sto, tisíc a milion —- vítězů ? Ne- níli práce nutnost života? Nepracují-li všickni na všech stranách? Nejsou-li výstavy na denním pořádku u všech národů? A zrovna tak pěkné výstavy jako naše? A ještě hezčí? Jsme tedy. bohudíky, všickni vítězi! A nemáme si nač stě- žovat! A kde všiekni všudy jsou vítězové nikdo není poražen, kde vlastně zůstala — vý hra? A vítězství bez výhry má-li jakou cenu Snad — zhotovené dílo? A paláce faraonů nebyly snad skvostné dílo A kdo je postavil, nebyli přec vítězové, ale — otroci! Tak si vesele zastíráme pojmy! A přec je něco jasno! Kde je vítězství, musil předcházeli zápas ! A kde byl nějaký zápas na výstavě?
Praha
20 article
— Tu jsme u pravého slova! Výstav zápas práce, zápas schopno ti, zápas míru Pravý kulturný pojem zápasu! A v tom jsme skvěle zvltézili ! . .. — Jak to? — Oba národní živly vedle sobe zápasily o palmu. A nás byla zdreujíeí většina. A většina zdreujíeí vždycky skvěle vítězí! . .. Velmi jasné Arci je jistý způsob zvítězit, vyložené — sketstvo. Však to se v zápase — míru tak ne bere ! Ne-li ? Tak se točíme do kolečka se svými útě chami. Nevíme pomalu, kam se obrátit se svým — triumfem. Jen něco zůstává jisto! Máme svou národní bylost! Pro ni pod- stupujeme skutečný zápas. Hájíme práv svého jazyka! A jde tu do tuhého. Zvedáme obžaloby na držitele moci! Vnucují nám eiz nástroj kulturný. Ukládají nám, abychom se po- drobili. Bez cizího jazyka prý nie nejsme, ni nesvedeme. Chceme dokázat opak! Voláme vše chen vzdělaný svět za svědka své sehopnosti Chceme dokázat, jaká křivda se nám děje Poustíme se do velkého díla. Ať za nás do káže, co jsme, co dovedemel A když se svědkové sjeli ze všech konců. předslavíme jim, co jsme provedli: že si bez druhého jazyka netroufáme nic svésti — sami
21 article
Postup za vítězstvím? Hola! Není tal snadnýl Pěknou výroční zvláštnost zaznamenává ka- lendář našeho národního života! Sotva se při- blížil začátek školního roku, jako na povel, po vši české veřejnosti rozlehne se poplašný nářek — Spaste duši ! Německé školy jsou plny českých dětí! Rodičové čeští, nehřešte na své krvi! České dítě patří do české školy ! . .. A tak rok za rokem! A s pravidelnost poutních kázaček! Úvahy žalostné, cifry a do klady do nebe volajíel, proklamace a kletby po- depsané zvučnými jmény. A výsledek? Zoufalý. Čeští rodičové jsou slepí a hluší Německé školy jsou pořád plny mládeže »du ševně mrzačené«. Tak plny, že by nemohlo bý německých škol, kdyby nebylo — českých děll A počtu prý stále — přibývá. Co se děje?
Zoufalá
22 article
Množství rodičů patrně nedoved e jinsk než hřešit na svých dětech. Jsou už tak omá mení ! Soudí, že je tak lépe. Nějaká příčin brání, aby usoudili jinak. A překonat příčinu nemají síly. A povězme hned pravé jméno ne dostatku! Dost mravní sily nemá množstv aby dovedlo konat svou národně idejnou povin nost. Aby mohlo být lépe, bylo by něčeho třeba Bylo by rozbodně třeba, přispět na pomoc, po depřít slabého, povznést jeho národně mrav nou silu, jeho národní — sebevědomí. Na počátku školního roku, s pravidelnost hodinovou, kde jaký »povolaný činitel« pozvedí svého hlasu, aby horlil plamenným slovem prot nedbě, proti hříchu, proti národní sebevraždo Je-li to neklamný prostředek spásy, tal horlit plamenným slovem? Zkušenost — neukazuje! Co tedy počít? Jak povznášet národni mravné sebevědomí zástupu? Kde jsou jaké prostředky vhodné? Snad mluvené slovo, které zaslechne jen kdo — přišel? A přichází poslechnout jen kdo už předem beztoho je — přesvědčen? Anebo snad provolání v novinách a vy- hláška přibitá někde na dvéře? Psané a ti štěné slovo! Čle zase jen kdo se — zajímá A proto zase jen někdo, kdo už vlastně popudu ani — nepotřebuje. Není-li prostředek věčný a jedině neklamný jak elektrisovat dusi davu: daleko v i d ny davu.
Dosta
23 article
skutek? Skufek vyzvednutý v pravou chvi a na pravém místě? O pravé místo a chyili nikdy není zlel Nadešlo dílo výstavy! Nebyla to velká vzáená, zeela mimořádná chvile? Smíli povolaný činitel, jemuž náleží péč o nejdražší záruku všeho vitězství v zápase o mravní sílu všeho tělesa: smí li povolaný č. nitel opomenouti tak vzácnou chvili? Jame uprostřed nárudního zápasu ! Na pro tější straně pouhé slovo »rovnoprávnost« po lkává se ještě s nejprudším odporem. A tus uspořádáme velké, vlastní dílo národní s okázalou — dvojjazyčností! A sháníme k němu — mili onové návštěvy! Jak nemá být zmateno množ ství skulkem tak dalekovidným? Jak nemá neroze znávat přiště svou vlastní povinnost v zápase Odkud má čerpat potřebnou k zápasu — mravní sílu? Kdyby ve chvili rozhodné povolaný činite byl prohlásil: — Ráz výstavy bude národní anebov stava — nebude! .. Není pochyby, jaký účinek bylo by bývalo mělo slovo v pravou chvili s pravého místa pronesené! Byl by to býval čin vysoko po vznášející národně mravné vědomi davu. Nebylo by bývalo českého města, české obce, ústavu, závodu ni korporace národní uvědomělého jedince, který by byl nepřijal vy daně heslo za své! Všechen celek národní byo by stanul na straně »povolaného činitele«. slaboch nezůstane nedolknut v takové chvíli cilí se — silným. A veliké dílo práce bylo by se stalo dílem vzpružení všeho celku. Pak teprve výslava byla by znamenala skutečné vítě zstvll Neboť kulturná práce, ať jedince či národa, je- nom tenkrát je vltězná, pokud je postavena do služeb idey — vlastní. A všecka jiná lopota inámaha není-li leda kulturná — otročina
Jam
24 article
Tak věci souvisí! Jsou chvíle, kdy všecko na povolaném činiteli sejde. A povolaný náš činitel? Vedoneí mocnost, bez jaké postup hromadného télesa nedá se myslet ! Kde zůstal? Praví se, máme Národní radu! Ústředn orgán národalho celku! Tedy, jaksi vedouci orgánl Kde zůstal vedoucí orgán ve chvíli roz- hodné? Proč nezasáhl mocnou váhou svého hlasu, kdy slovo s pravého místa mělo se státi činem dalekovidným? Má snad vedoucí činitel jiné důlažitější starosli?*) Anubo se necití pro daný útok do- stalečně ustrojen? Jsou taková ústrojí v ži- votě! Jedna síla uvnitř paralysuje druhon stroj nemůže z mísla. Je snad Národní rada takový činitel s vadou v ústrojl? Nevíte. Jisto je, ve chvíli rozhodné zůstal celek národa — bez vedení. A nevedený celek, mů- že li — vítěziu? A tak se nedivte! Vedeme zápas, ale hlavní podminka vítězství, mravní sila tělesa zůstává nevzpružena. Slaboch v rozhodné chvíl nenachází opory v mravné mohutnosti celku Bojujeme o práva jazyka, ale okamžiky v zá- pase nejdůležilější — promeškáváme! Dopoušti- me zmatky ve vlastním množství a sami sobě tak nejtěžší porážky připravujeme. Jak tu vítězitl *) Nedávno vyslala N. R. depulaci do Vídně na domlouvačky k panu ministrovi! Či to náleží do kunkcí — vedoucího činítele? Znáte stinnou stránku poslaneckého mandálu. Ve sněmovně svádí jposlane okázale »bitvy« pro veliké zájmy národa, ale za ku- lisami, k vůli druhým zájmům voličstva, udržuje pří- větivé styky v předsíních mocností vládnoucích. Odtud mdloba i málomoc vší l. zv. parlameniní po- litiky. A teď ještě i — Ústřední orgán? Možno-li srovnati s fonkcí »vedoucího činitele«, jaksi předsta- vitele mravní suverenity národního tělesa, aby ke chvilkovým držitelům kliky mocenského kolo- vratu vysílal deputace, které na konec musí odtá- hnout — s dlouhým nosem?
Ted Vídeň