1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
nt ebe an banslaon dolí vád
3
masthead
v Praze, v neděli 25. října 1908.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. lIsty
předplání sei
v Praze v adnlnisdraei
s měsíe
ne čtvrt leta . . . . 6 E. —
s dvojí denáškos
na měsle
na dtvt lata . . . . 7 K 50k
ve Eisláh: 2K m0
na mělste
Pešteut
n . . . . o0i
s drojí zisilkoe
n .. . . 1 K eP
na něsí
Praha
6
article
Dnešní číslo pro Prahu Ie o 20 stranách,
Dnešní číslo pro Prahu Ie o 20 stranách,
Obzor se náhle zachmuřil.
Pohodu nejlepší vystihl napohle
Daron Aehrenthal pro svou odvážnou vzducho-
plavbu s aeroplanem »Annexe« nad Drinou.
Turecko, Srbsko, Černá Hora i Rusko ne-
připraveny, zaměstnány domácími starostmi
svými, překvapeny náhlým smělým činem
Rakouska téměř v nedbalkách. Nikde mráčků
bouřliváčků, v Evropě úplné bezvětří, jakási
všeobecná ochablost nervů a lhostejnost
únavy.
Záhy se ovšem diplomacie anglická
ruská probraly z prvního leknutí a ohledavše
díru, protrženou Rakouskem v mír ber
línský, chtěly sezvat veškeré mocnosti
jež byly r. 1878 onen evropský mír pode-
psaly — na pospolitou konferenei
Evropy. — To byl první mráček, z něhož
si však baron Aehrenthal tak málo dělal jako
z hněvů Srbska a Černé Hory. Byl naň při-
praven a věděl jak se mu vyhnouti: Přiznal
jedinému — nepřipravenému Turecku právo
interesovati se o osud Bosny a Hercegoviny,
i chtěl se tedy honem přímo a jedině s vlá-
dou tureckou vyrovnati. Jakmile by se mu
bylo podařilo udobřit rozhořčené Turkya
vymoci na Vysoké Portě nový separátní
smír, kterýmž by sultán turecký vzdal se
všech svých panovníčích práv nad Besnou
i Hercegovinou ve prospěch Rakouska —
měl baron Aehrenthal arci partii už před se-
jitím se evropské konference vyhranou. A
vskutku, hra se mu v Cařihradě až do včíra
dle všech zpráv ku podivu dařila.
Daron Aehrenthal
Aehrenthal
Turecko
Srbsko
Rusko
Rakousko
Evropa
Černá Hora
Bosna a Hercegovina
Cařihrad
Praha ie
Annex « nad Drina
7
article
Státníci sultánovi, jakkoliv z počátku ví
tali návrh konference evropské, znenahla po-
čali nakloňovat sluchu vábným nabídkám
bar. Aehrenthala i uvažovat, nebyl-li by ob-
chod s Rakouskem — vzdávajícím se
své posíce vojenské v sandžaku novopazarském
a odříkajícím se pro všechnu budoucnost
pochodu na Soluň — pro Turecko vý
hodnějším, nežli plachý bažant na střeše
konference evropské? Slovem, Vysoká Porta
počala s Rakouskem důvěrně vyjednávat
o separátní smír, s nímž měl býti zároven
urovnán též po dobrém spor bulharsko-
turecký a v Pešti i ve Vídni již byli plni
nejlepších nadějí ve zdar těch šikovných ná
mluv, po němž by konference evropská stala
se vlastně — bezpředmětnou. Avšak
nastojte té nehody ! Pojednou si to
státníci turečtí opět rozmyslili
a všechno vyjednávání s Rakou-
skem přetrhli, oznamujíce bar. Aehren-
thalovi, že chtějí práva Turecka na Bosnua
Hercegovinu hájiti proti Rakousku na soudě
konference velmocí evropských.
Obrat ten způsobila prý — dle tvrzení roz-
čilených oficiosů rakousko-uherských — »per
fidní Anglie«, vyslavší své válečné loďstvo
k ochraně a podpoře Turecka v blízkost
Dardanell a svého vyslance lorda Lowthera
přímo do rokující ministerské rady turecké
Tím jest rázem po krásné pohodě, jíž
se až dosud těšil baron Aebrenthal — veta
a důmyslný jeho bosenský aeroplan vydán
jest ponejprv povážlivě ostrému, nepřízni-
vému větru, severáku, s nímž bude mu věru
těžko zápolit. Ještě předevčírem zvěstoval
sebevědomě delegacím, že vyjednávání jeho
s Tureckem se dobře daří a že nepřijde
Rakousko na konferenci evropskou, kdyby
tato chtěla rozsuzovati o annexi
Bosny, »otázce to, která se ni-
koho jiného na světě netýče
kromě nás a Turecka«. A hle, nyní
Lowther
Aebrenthal
Rakousko
Soluň
Turecko
Pešť
Vídeň
Bosnu Hercegovina
Anglie
Bosna
8
article
Turecko samo soudí jinak; nechce s Ra-
kouskem o otázce té vyjednávat, nýbrž
odpovídá mu: »Otázka ta dotýká se přímo
všech mocností evropských, podepsav-
ších mír berlínský, poněvadž tento
ve svém článku 25. opravňoval Rakousko
pouze k dočasné okupaci, ale nikdy
k annexi. Proto uznávám jedinou evropskou
konferenci za oprávněný tribunál k rozsouzení
pře mezi námi, dostavím se k němu a budu
žádati, aby nás rozsoudil.«
Naproti tomu pokládá baron Aehrenthal
za vyloučeno, aby se Rakousko podrobil
jakémukoli výroku evropské poroty v příčině
Bosny a Hercegoviny, považuje to za ne
srovnatelné »s naší důstojností a s naším
stanoviskem právním«. Jakmile dojde ho po
zvání ke konferenci evropské, odpoví tedy
nepochybně, že ji Rakousko může jen tehda
obeslat, nebude-li se na ní o annexi Bosny
a Hercegoviny naprosto jednat. —
Opačné stanovisko zaujme, jak vidíme.
Turecko a s ním Anglie a kdož v
ještě kdo? Může tedy koncert evropský
vyzníti na místě »harmonie sfére
nejpříkřejší disharmonií, která
bude trhati sluchové bubínky staré Evropy.
až snad příštím jarem zarachoti na Balkáně
— bubny válečné
Po jasnu — mračna zatahují obzor
zahraničné politiky říše rakousko uher
ské, nuž a kterak to vypadá s obzorem
vnitřní politiky? Možnoli ještě chmurněji
a teskněji.
Aehrenthal
Turecko
Rakousko
Bosna a Hercegovina
Anglie
Evropa
Balkán
9
article
V Uhrách chvějí se miliony lidu ne
maďarského nevolí a obavou o svůj zejtřek
pak-li stane se skutkem veliké to bezpráví,
jež chystá na ně v podobě Andras sovy
monstrósní »volební opravy« bezohledná
koalice maďarských oligarchů: v Cis-
lajtanii pak opět zpupnost německých
hegemonů rozbila koalici parla-
mentní, v níž hleděl baron Beck udržeti
Čechy, Polaky a Němce oběho vyznaní.
i způsobila krisi sotva zhojitelnou. Neclo
jest baron Beck třeba ještě obratnějším
diplomatem nežli bar. Aebrenthal: tentokrát
nepodaří se mu věru zažehnati těžký spor
mezi námi a zuřivými nepřáteli jednoty
království českého, usilujícími o vyhla
zení stotisíců našich lidí z kra-
jin vlasti naší převahou nč-
meckých, malichernými prostředečky ně-
jaké výměny pouhých osob v kabinetě
svém, nějakou částečnou rekunstrukcí mini
sterstva beze změny posavadního
systému vládního, za kterého bere se
nám i to skrovničké právo rovnoprávnosti
našeho jazyka ve vnějším úřadování, které
nám přiznati musil dle platných zákonů
před 28 lety sám Němec tak rozhodný, ja-
kým byl ministr Stremayr, za kterého
smí zloba německo-nacionálních zuřivců ve
vlastech našich nezkáraně páchati jedno
organisované násilí za druhým na klidných
našich rodácích brzy v tom, brzy v onom
městě zněmčeném, ze kterého naše ubohé
menšiny české v Čechách, na Moravěa
Slezsku marně volají v nebezpečí svém sou-
kmenném po ochraně, jaké povinen jest
právní stát skýtati i poslednímu žebráku, po
ochraně majetku, svobody a života svého.
To vše trpící a dopouštějící systém věru
nezasluhuje, aby byl udržován další shoví-
vavostí českého národa a proto jsou na hru
bém omylu všickni ti eficiosové vídeňští.
kteří dnes doufaií, »že Ceši naleznou cestu
k návratu do kabinetu Beckova« i když
tento systém vládní politiky dále potrvá.
Beck
Čecho
Polak
Němec
Uhry
Čechy
Moravě Slezsko
10
article
Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně.
Zmařené jednání Rakouska
s Tureckem.
Anglickému vlivu v Cařihra dě
se podařilo, že Porta přerušila ve-
škeré další vyjednávání s Rakou-
sko-Uherskem! Až do dne návštěvy angli
ckého vyslance u velkovezíra mělo jednání při
znivý průběh. Když však Kiamil paša pojed-
nal s vyslancem, bylo celé jednání ztraceno.
Kiamil paša, 93letý stařec, jest totiž, jk
známo, značným Anglofilem a zastá-
val vždy stanovisko, že Tureck
jedině úzkýmpřiklončním se k An
glii může nalézti vyváznutí ze stavu svého
Také se zdá, že učinil to z obavy, že by přímé
uznání annexe Bosny mohlo poškoditi nenapr
vitelně konstituční stranu. Se strany Anglie zn
mená toto zasažení do olázek východních zřej
mou snahu a přání hráti vynikající, ba vůdč
roli v olázce balkánské.
Jiné nebezpečí, které skřížení rakousko
tureckého jednání s sebou přináší, zračí se
v tom, že také jednání a Bulharskem a Rakou-
skom bude dotčeno, ačkoliv Anglie svou třaska-
vinu položila výhradně pod Rakousko.
Port
Tureck
Balkán
Rakousko
Turecko
Raka
skoUhersko
Anglie
Bulharsko
11
article
Před tváří Evropy ovšem Anglic se tváří
jakoby litovala, že Turecko přerušilo vyjedná
vání s Rakouskem. Tak „Daily Graphie
píše, že se Turecko zdráhá dohodnout
s Rakousko-Uherskem a praví, že ne-
utrpělo annexí Bosny a Hercegoviny žádné
hmotné škody. Dává-li mu prý Rakousko-Uher-
sko prostředek, aby důstojně a do konce s jistou
výhodou, jako je vrácení Nového Pazaru
nohlo obeslati konferenci, učiní Tureek
dobře, dá-li k tomu souhlas. Třeba oče-
kávati, že Tureeko vzdá se svého nosmiřitelného
stanoviska a že co nejrychloji urovná s Rakou-
sko-Uherskem podmínky, které zabozpečí rychl
sejiti se konference.
Ze Sofije, 24. října. Delegát Stoj a no-
vič prohlásil, že z porad v Cařihrad
nabyl dojmu, že Turecko chce ra-
dějí předstoupiti před evropské
forum, ale že je Bulharsku přece
přátelsky nakloněno. Rozbití ra-
ko sko-tureckého jednání působilo
zde htubokým dojmem. Na směrodatných
místech soudi, že Turecko s velkou rychlosti
chystá se na mezinárodní konferenci a že se
proto přímému vyjednávání chce vyhnouti.
Evropa
Turecko
Rakousko
Uhersko
Bosna
Hercegovina
Uhry
Cařihrad
Bulharsko
Daily Graphia
12
article
Zprávy z Bělehradu.
Sp. Z Bělebradu, 24. října. (Pův. telegram
»Národních Listů«.) Vláda dávala večer skvělou
hostinu na poetu černohorského vy-
slance Vukotiče.
Zvláštní vyslanec srbský Novako vič
příbyl dnes ráno do Cařihradu. Zde kolují po
věsti, že vyslanci Srbska a Černé Hory ozná
mili turecké vládě, že srbské státy nežádají n
Turecku žádné kompensace pro poru
šení berlinské smlouvy.
Pašič neodejel včera večerním rychlíkem
do Ruska, nýbrž zdržel se i dnes, aby kon
faroval s králem a vládou a odeestoval teprve
dnes před večerem.
Z Bělehradu, 24. října. (K. k) Zpráva
»Agence Havas«, že vyjednáváni Ture-
cka s RakouskoUherskem a Bul
harskem bylopřerušeno, povznesla
opět velice bojovnou náladu v Bě-
lehradě. —
Ministr zahraniěních záležilostí dr. Milo-
vanovič navštivil za svého berlínského pobytu
němaského státního tajemnika 5l. Sehoena
rozmlouval s ním déle než hodinu. Dr Mi lo-
vanovič nepomýšlel na žádno
jinou schůzku v Berlíně.
Vukotič
Pašič
Havas
Milo
Sehoen
Bělehrad
Cařihrad
Srbsko
Turecko
Rusko
Berlín
13
article
Z Bělehradu, 24. října. V pondělí odjede
za vedení korunníbo prince Jiřl ho
zvláštní poselstvo přes Pešť
Varšavu do Petrohradu. Korunn
princ odevzdá tam carovivlastno-
ruční list krále Petra.
Z Bělehradu, 24. října. Dnes večer byla
uspořádána na počest černohorského zvlášiního
vyslance Vukotiče v královském paláci
slavnostní hostina, při niž pronesl král Pet
přípitek knížeti Mikulášovi. V pří
pitku připomenul král s nadšením úplnou do-
hodu a úplný souhla«, klerý z a v lá d
mezi oběma neodvislýmisrbským
státy, jak pokud jde o dnešní těž-
kou situaci, tak i pokud jde o př
ští společný postup. Z diplomatického
sboru sůčadnil se této hostiny pouze ture-
cký vyslanec.
Zprávy z Cařihradu.
Z Cařihradu, 24 října. (»Wr. Allg. Ztg.«)
Proslýchá se, že Anglie pro příp a
války tureckobulharské slibila
Turecku podporu v ten rozum, ž
anglické loďstvo projede Dardanelami
a zakotví před bulharskými přístavy
Varnou a Rusčukem.
»Jeni Gazelta« sděluje, že někdejší zdejší
sebský vyslanec Novakovič sem dnes p ř
jede, a domnívá se, že sem přicházl, a b
jménem srbské a černohorsk
vlády informoval se u Porty o rozšl-
ření srbských hranic ke Drině
černohorských hranic ke Tre-
binji.
Týž list sděluje, že si Porta přej
Bulharskem uzavřít »arang-
ment smiable«, bude-li to vyhovovati záj
mům Porty, jinak že však nepřistoup
na žádné proposi ce.
Vukotič
Mikuláš
Wr
Gazelt
Novakovič
Port
Bělehrad
Pešť
Varšava
Petrohrad
Cařihrad
24 říjen
Anglie
Turecko
Dardanely
Drina
Tre
Bulharsko
14
article
Dimitrov, který zkoumal terrain, vráti
prý se do Bulharska, aby upravil základ pro
smlouvu. Pak přijde patrně do Caři-
hradu vyjednávat bulharské po-
selstvo. Dohoda s Bulharskem ne
zmaří však konferenci, ježto Bulharsku
musí se dostati evropské záru ky
Přibývá nákupů v räkouských oděvních
obchodech. Také hnutí proti Lloydu se umír-
ňuje. Lloydové lodi skládají téměř všude vlast-
ními čluny. Zdejší agentura Lloydu dostala dne-
ze Soluna příznivější zprávy. Dla konsulátn
zprávy z Valony byl bujkot proti Lloydu úplně
zaslaven. Tamější kupci zachorávají smlouvy
nechtějí niklerak přerušiti spojení s rakouským
kupel. Rakouské poštovní úřady zde i v Levante
úřadují jako dosud.
Izvolský v Berlíně.
Z Berlína, 24. řijna. (K. k.) Ruský ministn
zahraničních záležitosti Izvolský konferoval
dnes se státním sekrelářem 5l. Schoenem
s říšským kaneléřem knižetem Bülovem
Zejtra bude přijat cisařem Vilé me m v
sly šení.
Poslově z Černé Hory.
Z Bari, 24 řijna (K. k.) Předseda černo-
horského ministerstva dr. Tomanovič a Jo-
rapovič sem dnes přibyli. Dr. Tomanovič
cestoval dále do Říma, Jorapovič do Pařiže.
Harschall vyvrací.
Z Berlina, 24. října. (K. k) »Nordd. Allg
Ztg « píše: Dnes obdržel zahraniční úřad tuto
depeši německého velvyslanectví z Cařihradu
Therapia, 23 října. Z dnes došlýeh
časopisů poznávám, že pařížský tiak mne obvi
ňuje, že hlásal jsem zde válku a ze jsem reki
že Turecko má Bulharsku vypověděti válku. Dle
své povinnosti prohlašuji, že jsem nikdy a ni
Dimitrov
Lloyd
Lloydová
Poslův
Tomanovič
Jo
doktor
Nordd
Bulharsko
Valon
Levante
Berlín
Černá Hora
Bari
Řím
Jorapovič
Pařiže
Cařihrad
23 říjen
Turecko
Vilý I m
16
article
V drobném proucjit
ranní čísle o sobě . . . za 9p
edpoledni . . . . . . . za 2b
Ve slislkách na venkovš:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 4h
Inserátv
plati se hotově sapřed
Tředplacení a inserty přijímá zdesjn-
strnce v Marianské ulicl č. 3.
Tam nacháaají se lFi redakge.
Uskárnn a azpediee „Náredních Listě“.
Rukopisy sa novracsji-
komu v tomto smyslu ani slova neřekl, nýbrž
právě naopak, řídě se danými instrukcemi, vý-
hradně věnoval jsem všechnu svoji práci k za-
bránění takové válce. Marschall.«
Vojenské připravy Černě Hory.
Záhřebský »Obzor« o nich podává tuto
zprávu: Černá Hora energicky koná poslední
přípravy k válce. Četní vystěhovalci budou po-
volání do vlasti ke službě vojenské. V cizině
bude uzavřena větší půjčka. Černá Hora bude
míti po ruce 70 000 vybraného, junáckého muž-
stva. Černá Hora má nyní 150.000 pušek, po
většině nejnovějších soustav. Mobilisace může
býti provedena ve dvou dnech. Války, dojde-li
na ni, zúčastní se i Černohorky, jež, jak
známo, donášejí bojovnikům spíži a munici
zastávají službu trainu. Z Ruska se očekává
každou chvili 120 rychlopalných děl, jež budou
složeny v Baru zároveň s 50 Maximovýmí kulo-
mety. Kromě toho Rusko Černé Hoře dá k služ-
bám oddll »Červeného kříže«.
Marschall
Černohorka
Rusko
Černá Hora
17
article
Vojenská síla Srbska.
»Badapesti Hirlap« uvádí o vojenské síle
Srbska tyto číslice: Srbsko na první výzvu
může postaviti do pole 220.000 ozbrojených
mužů. Druhá výzva vydá 100.000 m, třetí
60.000 m. Připočtou-li se dobrovolné četya
srbští povstalci z Makedonie, vojenská sila
Srbska dosáhne 400.000 m. Všecko toto vojsko
může ve dvou nedělích státi proti nepřiteli
v úplně válečné výzbroji.
Zprávy ze Sofije.
»Narodno sábranie« úkazem je svoláno na
15. (28) t. m. — Vládní časopisy úvodními
články dokazují nutnost dohody s Ture-
ckem — Ministerská rada schválila úvěr dvou
milionů franků na nákup osmi nákladních loko-
motiv a 300 nákladních vozů.
Svízele bulharské vlády.
(Pův. dopis »Nár. Listů«.)
Bulbarská vláda se dopustila dvou chyb. První,
že zabrala východní železnice v předvečer prohlá-
šení Bulharska za nezávislé carství. Kdyby je byla
zabrala jako samostatná država, všechna práva Tu-
recka, o nichž mluví § 21. berlínské smlouvy, byla
by přešla na Bulharsko. Nyní společnost drah po-
žaduje odškodnění 15.000 franků za každý denn
odkazuje vládu na Vysokou Portu. Bulharská vláda
ovšem se hájí a to tvrzením, že po sjedno cení Tu-
recko ztratilo svá práva v Rumelii. Kdyby prý dnes
Rumelie trvala, dráhy po vypršení koncese připadly
by jí. Tato sporná otázka však nemusí vésti k vá-
lečnému konfl ktu s Tureckem a může býti rozřešena
smírčím soudem v Haagu. I pokud se týče inůty kon-
cese, bulharska vláda věc správně pojímá, prolože
koncese mělá počinati r. 1874 a ne letošním. Porta
neměla práva prodiužovati k ncesí (čl. 21. berl. sml).
Hirlap
Rumelie
Port
Srbsko
Makedonie
Sofijá
Bulharsko
Rumelie
Turecko
Haag
18
article
Společnost Východních drah to dol ře věděla a proto
nežádala prodloužení ihůty a chytře věc obešla
určením fistivného počátku koncese (letos). Ostatně
svoji chytrost uplatnila r. 1898 u »národňácké« vlády,
která nestatnicky uznala prodloužení ihůty. Konečně
i tato olázka se může smírně rozřešit v Hasgu
Druhé chyby se dopostila vláda zastavením tri-
bulu za Východní Rumelii. Ta byla sice autonomná,
ala přece tureckou provincil. Proto jí berlinská
smlouva uložila pomáhati Turecku při vyplácení stát-
ního dluhu (9. článkem organického statutu pro Ru-
melii) 25% z důchodů. Původně se měto platit 41h
mil. franků ročně, ale po dohodnutí s Tureckem se
platilo jen 2,900.000 franků. Nyní bulharská vláda,
opírajíc se o nezávislost Bulharska, zastavila placení.
Ale věc má svůj háček. Pen ze nepatří Turecku, ale
administraci tureckých státních dluhů. Věřitelům do
porušení vasalnosti Bulharska ničeho není. Oni mají
silnou oporu u velmocí a budou se na Bulharsku
hojit i za připojení Bosny k Rakou sku
Bulharsko se může opřít nárokům věřitelů, ale
vůli svou prosaditi by mohlo jen válkou.
A té se hledí vyhnout! Ministr vnitra, Takev,
ve »Večerní Poště« prohlasil, že Bulharsko tribut
plalit nebude. Stejně k několika cizincům se vyslovil
i ministr zahraničných záležitostí generál Paprikov.
Viádní orgány rozhlá ily prohlašení obou ministrůa
učinily skuácí B lbarska zamotanějšl.
(Další telegrnfeho atalafenické zprávy
pozdě v noci došté o převratu na Hel-
káně viz na straně 6.)
Pen
Paprikov
východní Rumelie
Turecko
Bulharsko
Bosna
východní dráha
Hela
19
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 24. října.
6— (Kronika.) Výstavu odklizejí
Krásní dnové minulého leta dospěly k úvahám
závěrečným. Jsou-li úvahy rozkošny? Návštěva
nebyla zlá, schodek prý je nepatrný. Má-li tedy
závznít fanfára vítězná?
Duše radostné nejsou nikdy na rozpacích
— Jakéž pochybnosti ! Schodek je hmotná
stránka. Bude nahražen ! Schodky vždy se nějak
nahražují. A hmotná stránka tim vyřízena.
A druhá stránka? Mravní? Zde jest: před ce-
lým světem vyložená suma vykonané práce
Není li to, skvělé vílězství?
Sám si tak vystav svědeetví a vždycky —
zvítězls!
Suma vykonané práce! Praeuješ na místě
kam tě život postavil, vynakládáš síly, schopno-
sti, dary ducha, činíš se, jak umís, abys uháji
svoji skyvu
Jsi-li už proto vítězem
A jestli množství lidiček pracuje? Sto, ti-
slc, milion lidíček, vynakládá-li své síly a zho
toví dílo objednané
Je li to už sto, tisíc a milion —- vítězů ? Ne-
níli práce nutnost života? Nepracují-li všickni
na všech stranách? Nejsou-li výstavy na denním
pořádku u všech národů? A zrovna tak pěkné
výstavy jako naše? A ještě hezčí? Jsme tedy.
bohudíky, všickni vítězi! A nemáme si nač stě-
žovat! A kde všiekni všudy jsou vítězové
nikdo není poražen, kde vlastně zůstala — vý
hra? A vítězství bez výhry má-li jakou cenu
Snad — zhotovené dílo?
A paláce faraonů nebyly snad skvostné dílo
A kdo je postavil, nebyli přec vítězové, ale —
otroci!
Tak si vesele zastíráme pojmy! A přec je
něco jasno! Kde je vítězství, musil předcházeli
zápas ! A kde byl nějaký zápas na výstavě?
Praha
20
article
— Tu jsme u pravého slova! Výstav
zápas práce, zápas schopno ti, zápas míru
Pravý kulturný pojem zápasu! A v tom jsme
skvěle zvltézili ! . ..
— Jak to?
— Oba národní živly vedle sobe zápasily
o palmu. A nás byla zdreujíeí většina. A většina
zdreujíeí vždycky skvěle vítězí! . ..
Velmi jasné
Arci je jistý způsob zvítězit, vyložené —
sketstvo. Však to se v zápase — míru tak ne
bere ! Ne-li ?
Tak se točíme do kolečka se svými útě
chami.
Nevíme pomalu, kam se obrátit se svým —
triumfem.
Jen něco zůstává jisto!
Máme svou národní bylost! Pro ni pod-
stupujeme skutečný zápas. Hájíme práv
svého jazyka! A jde tu do tuhého. Zvedáme
obžaloby na držitele moci! Vnucují nám eiz
nástroj kulturný. Ukládají nám, abychom se po-
drobili. Bez cizího jazyka prý nie nejsme, ni
nesvedeme. Chceme dokázat opak! Voláme vše
chen vzdělaný svět za svědka své sehopnosti
Chceme dokázat, jaká křivda se nám děje
Poustíme se do velkého díla. Ať za nás do
káže, co jsme, co dovedemel
A když se svědkové sjeli ze všech konců.
předslavíme jim, co jsme provedli: že si bez
druhého jazyka netroufáme nic svésti — sami
21
article
Postup za vítězstvím? Hola! Není tal
snadnýl
Pěknou výroční zvláštnost zaznamenává ka-
lendář našeho národního života! Sotva se při-
blížil začátek školního roku, jako na povel, po
vši české veřejnosti rozlehne se poplašný nářek
— Spaste duši ! Německé školy jsou plny
českých dětí! Rodičové čeští, nehřešte na své
krvi! České dítě patří do české školy ! . ..
A tak rok za rokem! A s pravidelnost
poutních kázaček! Úvahy žalostné, cifry a do
klady do nebe volajíel, proklamace a kletby po-
depsané zvučnými jmény.
A výsledek?
Zoufalý. Čeští rodičové jsou slepí a hluší
Německé školy jsou pořád plny mládeže »du
ševně mrzačené«. Tak plny, že by nemohlo bý
německých škol, kdyby nebylo — českých děll
A počtu prý stále — přibývá.
Co se děje?
Zoufalá
22
article
Množství rodičů patrně nedoved e jinsk
než hřešit na svých dětech. Jsou už tak omá
mení ! Soudí, že je tak lépe. Nějaká příčin
brání, aby usoudili jinak. A překonat příčinu
nemají síly. A povězme hned pravé jméno ne
dostatku! Dost mravní sily nemá množstv
aby dovedlo konat svou národně idejnou povin
nost. Aby mohlo být lépe, bylo by něčeho třeba
Bylo by rozbodně třeba, přispět na pomoc, po
depřít slabého, povznést jeho národně mrav
nou silu, jeho národní — sebevědomí.
Na počátku školního roku, s pravidelnost
hodinovou, kde jaký »povolaný činitel« pozvedí
svého hlasu, aby horlil plamenným slovem prot
nedbě, proti hříchu, proti národní sebevraždo
Je-li to neklamný prostředek spásy, tal
horlit plamenným slovem?
Zkušenost — neukazuje!
Co tedy počít? Jak povznášet národni
mravné sebevědomí zástupu? Kde jsou jaké
prostředky vhodné?
Snad mluvené slovo, které zaslechne jen
kdo — přišel? A přichází poslechnout jen kdo
už předem beztoho je — přesvědčen?
Anebo snad provolání v novinách a vy-
hláška přibitá někde na dvéře? Psané a ti
štěné slovo! Čle zase jen kdo se — zajímá
A proto zase jen někdo, kdo už vlastně popudu
ani — nepotřebuje.
Není-li prostředek věčný a jedině neklamný
jak elektrisovat dusi davu: daleko v i d ny
davu.
Dosta
23
article
skutek? Skufek vyzvednutý v pravou chvi
a na pravém místě?
O pravé místo a chyili nikdy není zlel
Nadešlo dílo výstavy! Nebyla to velká
vzáená, zeela mimořádná chvile?
Smíli povolaný činitel, jemuž náleží péč
o nejdražší záruku všeho vitězství v zápase
o mravní sílu všeho tělesa: smí li povolaný č.
nitel opomenouti tak vzácnou chvili?
Jame uprostřed nárudního zápasu ! Na pro
tější straně pouhé slovo »rovnoprávnost« po
lkává se ještě s nejprudším odporem. A tus
uspořádáme velké, vlastní dílo národní s okázalou
— dvojjazyčností! A sháníme k němu — mili
onové návštěvy! Jak nemá být zmateno množ
ství skulkem tak dalekovidným? Jak nemá neroze
znávat přiště svou vlastní povinnost v zápase
Odkud má čerpat potřebnou k zápasu —
mravní sílu?
Kdyby ve chvili rozhodné povolaný činite
byl prohlásil:
— Ráz výstavy bude národní anebov
stava — nebude! ..
Není pochyby, jaký účinek bylo by bývalo
mělo slovo v pravou chvili s pravého místa
pronesené! Byl by to býval čin vysoko po
vznášející národně mravné vědomi davu.
Nebylo by bývalo českého města, české
obce, ústavu, závodu ni korporace národní
uvědomělého jedince, který by byl nepřijal vy
daně heslo za své! Všechen celek národní byo
by stanul na straně »povolaného činitele«.
slaboch nezůstane nedolknut v takové chvíli
cilí se — silným. A veliké dílo práce bylo by
se stalo dílem vzpružení všeho celku. Pak teprve
výslava byla by znamenala skutečné vítě zstvll
Neboť kulturná práce, ať jedince či národa, je-
nom tenkrát je vltězná, pokud je postavena do
služeb idey — vlastní. A všecka jiná lopota
inámaha není-li leda kulturná — otročina
Jam
24
article
Tak věci souvisí! Jsou chvíle, kdy všecko
na povolaném činiteli sejde.
A povolaný náš činitel? Vedoneí mocnost,
bez jaké postup hromadného télesa nedá se
myslet ! Kde zůstal?
Praví se, máme Národní radu! Ústředn
orgán národalho celku! Tedy, jaksi vedouci
orgánl
Kde zůstal vedoucí orgán ve chvíli roz-
hodné? Proč nezasáhl mocnou váhou svého
hlasu, kdy slovo s pravého místa mělo se státi
činem dalekovidným?
Má snad vedoucí činitel jiné důlažitější
starosli?*) Anubo se necití pro daný útok do-
stalečně ustrojen? Jsou taková ústrojí v ži-
votě! Jedna síla uvnitř paralysuje druhon
stroj nemůže z mísla. Je snad Národní rada
takový činitel s vadou v ústrojl?
Nevíte.
Jisto je, ve chvíli rozhodné zůstal celek
národa — bez vedení. A nevedený celek, mů-
že li — vítěziu?
A tak se nedivte! Vedeme zápas, ale
hlavní podminka vítězství, mravní sila tělesa
zůstává nevzpružena. Slaboch v rozhodné chvíl
nenachází opory v mravné mohutnosti celku
Bojujeme o práva jazyka, ale okamžiky v zá-
pase nejdůležilější — promeškáváme! Dopoušti-
me zmatky ve vlastním množství a sami sobě
tak nejtěžší porážky připravujeme. Jak tu vítězitl
*) Nedávno vyslala N. R. depulaci do Vídně na
domlouvačky k panu ministrovi! Či to náleží do
kunkcí — vedoucího činítele? Znáte stinnou stránku
poslaneckého mandálu. Ve sněmovně svádí jposlane
okázale »bitvy« pro veliké zájmy národa, ale za ku-
lisami, k vůli druhým zájmům voličstva, udržuje pří-
větivé styky v předsíních mocností vládnoucích.
Odtud mdloba i málomoc vší l. zv. parlameniní po-
litiky. A teď ještě i — Ústřední orgán? Možno-li
srovnati s fonkcí »vedoucího činitele«, jaksi předsta-
vitele mravní suverenity národního tělesa,
aby ke chvilkovým držitelům kliky mocenského kolo-
vratu vysílal deputace, které na konec musí odtá-
hnout — s dlouhým nosem?
Ted
Vídeň