2
masthead
II. Příloha „Národnich Listů“
5
title
Národní hospodář.
6
title
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 1. října.
Praha
7
article
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Spasitel českých strojíren v nesná-
řich. — Postrach strojírenského sdru-
ženI. — Průhledná touha po nových
investicích. — Hospodářské harakiri.
Peštské koupě z Prahy. — Strojírensk
akcie.)
Kartel českých strojíren je tudíž událosl
hotovou... Tak hlásaly listy železářských vel-
možů a vedle nich také listy ostatní, jimž bylo
zasláno souhlasně communiquč. Podařilo se prý
panu Güntherovi útokem dobyti Rustonku, zá-
vod Ringhofírův i strojírnu Česko-moravskou,
které se prý bez dlouhého rozmýšlení zavázaly
pe 20 — pravíme dvacet let tahati Škodovým
závodům kaštany z ohně. V tom vítězství je
ale přece chlup! Do sudu medu páně Günthe-
rovy radosti vplynuly dvě velké kapky pelyňku.
Ani Daňkovka, ani firma Märky, Bromovskýa
Schulz se nenechaly přesvědčiti o výhodách
strojírenské kooperace. A to něco váží! Právě
tito dva činitelé představují v Čechách větší vý-
robu nežli všechny továrny, které se dohodly,
dohromady. Náhodou mají oba nepodajné zá-
vody na Moravě své filiálky v Blansku a Ada-
mově a pociťují nárazy soutěže tři velkých stro-
jíren brněnských bezprostředně na těle vlast-
ním. Vidí také z blizka, jak se zá-
kaznictvo vyhýbá českým továr-
nám sdruženým a objednávkami
zahrnuje továrny brněnské, sto-
jící mimo kartel. A jestliže německé listy
v nadšeném horleni pro kartely všeho druhu
postřchly, že prý na zprávu o dohodě českých
sírojíren kurs Rustonek se ruče povznesl o ce-
lých 5 korun, viděli jsme opět my, že kurs
skcií První brněnské strojírny jako na radust,
že se nekartelovaným dostane více zakázek,
stoupl v téže době o korun 22 z 382.— na
404.—! Nic platno! Pro zákazníky se
kartel stává postrachem, a zdá se,
že není daleka doba, kdy sami bu-
dou tvořiti zájmová sdružen
protikartelní.
Günther
Škodův
Bromovský Schulz
Praha
Rustonka
Daňkovka
Čechy
Morava
Blansko
Českomoravský
Märka
pán Günthe
8
article
Co dělati?! Mají čtyři sdružené továrny
zvednouti pole proti Daňkovce a Bromovskému
s čeliti jim jako Brnu, Vídni a Pešti? To by as
bylo počínání poněkud směšné a nebezpečně.
prolože by jim odehnalo zákazníky poslední
Drahá jest dobrá rada panu Güntherovi!
Dál ale víři buben reklamy, a obecenstvo
čle denně nejrůžovější zprávy o vyhlídkách na
báječnou prosperitu těch, již do kartelu lezou.
Vždyt přece sám nejvyšší patron železáren, jenž
dobře ví, kde se bříza navrtává, seslal učed-
níka svého, aby ukázal průmyslu strojnickému,
jak si má na zákazníka dupnouti zboží výrobee
a prodavač. Dosti dlouho prodával zajisté pan
Günther monopolisované železo z Králova Dvora
a často se obořil na ty, kdo mu snášeli med.
Tak se ale, holenku, prodává jen tabák, sůla
železo v kartelu. Objednávky na stroje nutno
získati důvěrou a přesným prováděním zakázek,
nikoliv ale pouhou nadutosti!
Málo znalosti věci, za to ale bezmeznou
demýšlivost projevil onen člověk neodborník,
který, přišed mezi zástupce strojíren, vyčetl jim.
že mají zastaralá zařízení a že bude třeba no-
vých investic. Pan Günther zajisté továrny, o něž
jde, zvláště Česko-moravskou, ani nevíděl, ba
ani o ní neslyšel, jinak by si byl asi laskavě
připomenul, že Česko-moravská, nahromadivši
velké reservy ještě v posledních létech, ztroj-
násobila svůj akciový kapitál a provedla ná-
kladné investice, aby zařízení její byla na výši
doby. Také ostatní strojírny se mohly právem
ohraditi, protože také veliké sumy vynaložily na
své zmodernisování. Pravdou areiť jest, že za-
vody Škodovy mají úplně zastaralé stroje
obráběcí ve starých dílnách strojírny, a odtud
ta touha po nových investicích
na společný účet továren všech.
Bromovský
Günther
Škodův
Brno
Vídeň
Pešť
Králov
Daňkovka
Českomoravský
9
article
Za to mají u Škodů mladý akciový kapitál
o 25 millionech, obráběcí stroje v aktivech
cenách přemrštěných, veliký schodek z posled-
ních let a žádné reservy. Pochopujeme velmi
dobře, že se jim nehodilo děliti se jako doposud
pouze o zakázky, jim prý se více zamlouvá
děliti se o zisk, který vypučí z (uku obrovských
odpisů a z nastřádaných reserv akciových stro-
jíren ostatních.
Čilosti však novému jieh generálnímu ře-
diteli upříti nelze. Umí zpracovati veřejné mi
něni a je-li třeba, hude i do české noty. Ve
svých bulletinech strká v českých listech Česko
moravskou do popředí a spokojuje se s posled-
ním místem pro Škodovy závody. Hned, jak na-
Houpil vládu, přenesl sice ústřední správu Ško-
dových závodů bez odkladu do Vídně, alev
Praze nehodlá prý se dotknouti místního vlaste-
zeclví českých strojíren. V Praze najal ihned
veliké bureau (dle „Bohemie“ v nových domech
pina Beneše), kde se bude rozdělovati práce.
Škodův
Beneš
Vídeň
Praha
Bohemia
10
article
Ve Vídni se bude prý rozdělovati pouze z i sk.
Jik velikomyslným chce býti při rozdělování
peite, napověděl již v novinách. Všechnu práci,
při níž mohou soutěžiti též menší dílny, jest
ochoten přenechati pánům kollegům. Česko-
moravské továrně přidělí jeřáby a stroje zve-
daci, na nichž nikdo nikdy ničeho nevydělal,a
penechá sobě toliko parní turbiny a velké stroje
plynové pro vysoké pece, o nichž doufá, že po-
nesou tučný zisk. Tak zabezpečuje se již pro
plipad, že by „sloučenec“, procitnuv z prvého
pjení, nejevil chuti děliti se o zisk. Manévr
plíliš průh ledný . ..
Nebezpečí takového přátelství, přátelství
ukovaného na dvacet let je zřejmé. Sloučení
zájmů tohotc způsobu může uvésti v krisi —
ba v záhubu i závod kveloucí. Co věrohodněj-
šího nežli zpráva, že otázka kartelu tak dlouho
dobého a osudného bude k rozhodnutí
předložena ve valné hromadě
akeionářům. Ti ať rozhodnou!
Vídeň
11
article
Události na vídeňské burse nemohou býti
lhostejny pro náš trh domácí. Nemluvíme ani
o tom, že papíry, které se staly sloupy vídeň-
ského obchodu, jsou opět papiry české, ještě
s větším zájmem pozorujeme, že v těchto pa-
plrech českých na vídeňské burse jest převážně
ougažováno obecenstvo české. Mnohé hnutiv
tčehto papírech bylo českou klientelou zahá-
jeňo, živeno a také zkoncováno. Tak v poslední
době zaznamenáváme, že pohyb Rima byl
inscenován klientelou českou, ačkoliv tyto koupě
byly maskovány jako koupě pešťské. A tak
nesprávné by bylo, pojímati situaci tak, jakoby
gros obratů bylo uskutečňováno činiteli vídeň
skými. V minulých dnech opět s velkými fan
fárami suggesce bylo oznamováno, že jistý
„velký“ spekulant český vlastnoručně a vlastno-
nožně působl na vídeňské burse a zkoumá
terrain. Byl to onen známý spekulant ze sever-
ních Čech s poetickým jménem: „hovadí hilava“,
který pe nesnázích těžkého hledání úhrady —
sýrem stagnace jako myš se šťastně dokousal
k vyšším kursům. Česká klientela jesť pak tak
eldorádem oněch pokoutních listů vídeňskýcha
různých bursovních komptoirů. Právě na svátek
českého patrona při nejlepší posvícenské zábavě
byli adresáti onoho „kapitalistického“ listu po-
bouřeni telegramy a expresními dopisy, že prí
jim k posvícení nic jiného neschází, než 25
Poldi, nebo závěr uherských hypotečních. Ta
hra jest příliš otřepaná a jen již málo nováčků
na týto zprávy aktuálního liste se dalo uchytit.
Poldi
12
article
V seriosních kruzích jest již úsudek v tom
směru ustálen, že jakmile onen komptoir bur-
sevní působiti začne, solidní vývoj onoho papíru
končí.
Z domácích papírů zaznamenáváme závěry
v papírech Zemské banky království českého a
v českých hypotečních. V rentách byly obraly
nepatrné, Akcie bankovní udržovaly pevně svůj
kurs. Unionky vyšší. Z průmyslových hodnot
Rustonky považovaly za nutné, aby akademicky
přisteupily na pomoc jistým akademickým úva-
hám, že strojírenský kartel každým způsobem
bude sdružení strojíren na prospěch. Papíry,
které tak hluboko stojí pod pari, měly by své
důvěře ovšem dáti výraz aspoň kursem al pari.
Jestliže však jeho hledání při kursu nepřimě-
řeně nízkém s nabídkou je již setkale při
280.—, zvláštní důvěra k novému stavu věcí
asi není. Daňkovky uhajovaly svůj kurs na ustá-
lené výši předešlé. Vyskytující se poptávka, ja-
kož i ta okolnost, že nabídka nikterak se nevy
skytovala, jest důkazem, že obecenstvo taktiku
dotyčného ústavu zcela schvaluje. Česko-morav-
ské na předešlých kursech bez obratu.
Daňkovka
Rustonka
13
article
Vídeňská bursa v týdnu minulém.
Ve Vídni, 1. října.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Pro prozalímní obchodní smlouvu s Ilalil, kler
má zůstati v platnosli až do 31. prosince 1905, vešel
už v platnost § 14. Delinitivní obchodní smlouva, klerá
má nabýti platnosti 1. lednem 1906, bude ovšem před-
ložena parlamentu, který bude moci, bude-li chtíti,
o ní rokovati. Tato možnost spolupůsobení parlament-
ního není však asi důvodem, proč se definitivní smlou-
va obchodní neaktivuje dříve, nýbrž důvodem toho
jest asi úmysl, nechati veškeré nové obchodní smlouvy
současně vejíti v platnost. Možno proto počítali
s pravděpodobností že ke konei tohoto roku bu-
dou veškeré obchodní smlouvy vypově-
zeny, a že počátkem roku 1906 zavládne v celé
střední Evropě obchodně politický regim s vyššími
celními sazbami. Tato pravděpodobnost, která je tím
oprávněnější, čím je dnes jasnější, že vláda Körbrova
nebude se naprosto obávati užiti § 14., i v tomto pří-
padě, jest jedním z hlavních podkladů tak náhle na-
stalého lepšího smýšlení na burse. Přestanou-li jed-
nou věčná provisoria, budou-li průmyslníci věděti,
s jakými sazbami celními jest jim pro příštích 10 le
počítati, mohou se opět zaříditi pro budoucnost, mo-
hou činiti investice a tím vyvíjeti vzájemnou plodnou
činnost.
Vídeň
Evropa
Körbrov
14
article
Zejmena musily by změny ty prospěli průmy-
slu strojírenskému. Český průmysl strojíren-
ský učinil pokus také svou vnitiní sílu z vlastního
vzpružiti a vzbuditi v život organisaci kartelovou, kte-
ráž bude asi na Moravě a v Dolních Rakousích napo-
dobena, ale účinek dostaví se asi sotva tak záhy. Také
názory o účelnosti a o výhodách tohoto sdružení se
velice rozcházeji, a nejscu jen tak bezdůvodné hlasy
pessimistů, kteří usuzují buď o krátkém trvání anel
o nevalném úspěchu nové organisace.
Haussa v železálských hodnolách se na Burse te
chvíle utišila. Publikací bilancí byla poháněcí síla
hnutí vyčerpána. Nikoliv, že by byly bilance špatně.
ale nepředčily naděje. Že bude dividenda Pražské že-
lezářské společnosti obnášeli 120 K, bylo všeobecně
známo. Větší zisk asi o 1.9 mill. K není mnohem vyšší
než vyžaduje právě zvýšení dividendy o 40 K na
akcii. Také plus pololetní bilance alpské společnosti
báňské o 700.000 K nepřekvapilo valně, spíše půso-
bila dobře okolnost, že z těchto 700.000 K připadá
550.000 K na druhé čtvrtletí a že za třetí a čtvrte
čtvrtletí se očekává stejné stoupnutí. Dividenda 20 k
za tento rok je jistá a v informovaných kruzích se
tvrdí, že kromě toho bude tolik reservováno, že už
dnes lze prý pro příští rok prorokovati dividendu
24 K. Ale i dividenda 24 K zúrokuje nynější kurs sotva
5%. Rýmavsko-muráňská společnost vyplácí letos di-
videndu 24 K proti 20 K roku loňského. Také huť Pol-
dina bude asi za r. 1904 vypláceti opět dividendu.
Zejmen
Pol
Morava
Dolní Rakousy
15
article
Akcie zbrojovky a hirtenberské jsou stále favo-
risovány. Zbrojovka vypláci dividendu 20 K, ale reser-
vuje současně velký obnos pro budoucnost
Královédvorská cementirna vydělala v první
pololetí o 160.000 K více proti r. 1903. Založením
cementárny „Waldmühle“ rozšířila Eskomplní spo-
lečnost v kartelu cementářském podstatně svůj vliv.
Vedle těchto příznivých zjevů ukazují však tak
některé okolnosti, že nespěje se všude k lepšímu. Tak
na př. vyplácí staudingská vagonka jen 14 K proti 17
chropiňský cukrovar nevyplácí pak žádné dividendy
Bankám připisují se teď opět všeliké dalekosáhlé pro-
jekty zakladatelské. Zejmena kolují v té příčině po-
věsti o ústavu Úvěrním, ale dosud bylo vše demento-
váno. Pro hodnoty dopravní bylo smýšlení méně
příznivé.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lz-
z tohoto sestavení:
Rak. korunová renta . . .
Rak. zlatá renta . . . ..
Uherská zlatá renta . . ..
Uherská korunová renta .
Turecké losy . . . . . .
Rak. kreditky
Banka pro země rakouské
Uherské kreditky . . . .
Bankovní jednota
Pozemkový úvěrní ústav .
Živnostenská banka ..
Společnost státní dráhy
Jižní dráha
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol.
Rakouská továrna na zbroj
Alpinky
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost .
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica
Londýnská devisa . . . .
Ríšské marky . . . . . .
Waldmühle
živnostenský banka
pražský železářský společnost
Český báňský společnost
Wienerberger
16
article
24 září 1. října
99.50 99.50
119.35 119.40
118.75
118.75
97.75
97.70
133 50
133.25
663.—
672.50
446.—
448.50
779.—
779.—
552.50
558.—
958.53
968.—
648 75
651 . 75
87 50
422. —
420.—
1048.——
1070.—
864.—
867.—
483.—
516.—
476.—
488.50
525.—
530.50
2475.—
2160.—
1423.—
1420.—
655.—
655.—
825.—
821.—
675.—
700.—
239 42
239 60
117 47
17
article
K slatistice rakouských bank. V právě vydané
novém ročníku »Compassu« uvedena statistika ra-
kouských bank až do r. 1903. Dle této statistiky
činil akciový kapitál rakouských bank koncem roku
1903 úhrnem 818.9 mill. korun, roku 1895 ale již
613.2 mill. korun. Byl tedy vývoj posledních let do-
sti pozvolným. Za to ale stouply značně obchody
bank. V oběhu bylo zástavních listů koncem
roku 1885 za 961.8 mill. korun, koncem r. 1902 z
2565.6 a koncem r. 1903 za 2761.3 mill, korun. Po-
vinnosti (pokladniční poukázky, vklady, akcepty
poukázky, věřitelé a žírové účty) činily koncem roku
1885: 7084, koncem 1902: 24369, koncem 1903
24668 mill. korun, portefeuille stoupl z 564
mill. kor. roku 1895 na 1131.8, r. 1902 a 1903 na
1196 9 mill. korun. Zatím co obchody tedy se zdvoj-
násobily a ztrojnásobily, stoupal čistý zisk jen mírě
Čistý zisk některých bank r. 1903 stoupl o 2 4 mil
korun oproti r. 1902. V procantech akciového kapi
tálu činil čistý získ průměrně v období od r. 188
do 1889: 6 97, 1810— 1894: 6.39, 1895—1899: 7.81
1900 1903 pak 6.87 proc. Současně značně stou
paly zálohy. Jaký velký význam mají banky pro
státní finance, patrno z loho, že zaplatily daní: roku
1885 6.86, r. 1895 106 a r. 1902 13 93 mill. korun.
18
article
— Srovnáme-li data talo se stavem německých bank,
seznáme, že šest vůděích průmyslových bank berlín
ských vládne větším kapitálem než veškery předli
tavské banky dohromady. Ovšem: život hospodářsky
této říše počal se později rozvinovati a ruch bau
kovní jest zde tedy menší. Tím větší ale právě ne
bezpeči hospodářské převahy německé říše, kde jsou
tak silny proudy, jež zří vyvršení úspěchů let 186e
a 1880 v celní unii s Rakouskem — preludiu to bu
doucí unie polilické. Jak obrovská musila by být
práce emancipační od Německa po hospodářské
stránce a jak hlubším pojímání samostatnosti stálu
v kruzích vedoucích. Ale proč opakovati staré po
znatky? Jen jedno nutno dodati: Ze srovnání povin-
ností s portefeuiltem patrno, že průměrná mobilita
bank předlitavských není zrovna ideální (jsou ovšem
čestné výjimky !); obchody hypotékární hrají zde
ještě značnou roli.
Rakousko
Německo
19
article
Poslední bavlnářská zklizeň a američtí pěstitelé.
Dosud nejsou odčiněny dosledky prudkého vzestupu
cen baviny v létech 1903- a počatkem 1901 Nejpev-
nější a největší spekulace, jakou kdy svěť zřel, vy-
volala tolo zvýšení cenové, které tak tísnivě zasáhlo
průmysl bavlnářský všech států. Pod tihou vlastních
engagementů shroutil se ovšem vůdce spekulace této
Sully, aby se nýní opěl na trh vracel. Zisky speku-
lace ovšem byly značný. Komu se jich dostalo
Novoorieänská bursa zodpovídá ve své právě vydané
zprávě tuto otázku. Zprava jest velmi pečlivě a na
základě spolehlivých dat sestavena a skýtá zajímavý
výhled do spekulačních dějů současna. Původ haussy
zří zpráva v pěstitelich bavlny. Dříve byli
totiž zadlužení pěstitelé bavlny nuceni ihned, jakmile
prvé balíky nové úrody sklizeny, je prodati, aby si
opatřili nutné prostředky peněžilé. V posledních dvou
létech se ale obraz tento podslatně změnil. Tento-
kráte drali se na tih kupci, po výtce spekulanti
obrovskou poplávkou zvýšili ceny. Tim stalo se, že
cena počátkem minulě sklizně čínila již 10. 78 et.
oproti 8.24 ct. roku předehozího a že stoupla letos
v době, kdy se nejvíce bavlny prodává, na 14.75 ct
(před tím 8.61 ct.). Jaké zisky přinesl tento fakt
pěstitelům, ukazuje následující výpočet, udávající
cenu těch kterých sklizní:
Tim
contusus
20
article
cena 1 bal
sklizeň
v dol.
1903—1904 10,011.374 617,501.548
61.68
44.58
1902—1903 10,727.559 489,770.282
1901—1902 10,680.680 438,014.687
41.01
1900 -1901 10,383 422 494.567.549
47.63
1899—1900 9,436.416 363,784.820
38.55
28.0
1898—1899 11,274.84) 282,722.987
Jaký to rozdíl mezi cenou 1 baliku bavln
v r. 1898 99 a r. 1903—4. Poslední sklizeň byla
o 1,263.466 bal. menší než sklizeň r. 1898—- 99
vynesla přece o 334.778.581 dol. více. Úhrnná cena
lonské sklizně činí 617,501.548 dol. čili více než
tři milliardy korun. Těchto obnosů dostalo
se z valné části pěstitelům, kteří ješte
nikdy, co se v Amierice bavlna pěstí,
neměli tak obrovského úspěchu.
Z průmyslu textilního. Firma K. A. Tuček, me
chanická tkakovna a úpravna v Hořicích a Vamberce,
rozšiřuje hořický závod o 160 mech. stavů. — Pan
J. V. Hybler, majitel přádelny baviny v Semilech.
slaví tkalcovnu o 300 mechanických stavech. — Pa
nové Jos. Bartoň a synové, majite'é mecha-
nické tkalcovny v Nách-dě, zvětšili závod svůj o 200
nechanických slavů. — Firma J. Hornych a syn
v Ústi n. Orl. postavila novou mechanickou tkal
bal.
Tuček
Hybler
Bartoň
J Hornych
Hořice
Vamberk
Semily
nový Jos
Na
Orlický
21
article
covnu, hnanou vodní silou, o 600 mechanických stavo
v Nekoři.
Texlilní extense. Spolek českých průmy-
slníků textilních koná za součinnosti Spolku
strojmisteů a zřízenců průmyslu textilního v Náchodě
dne 16. října 1904 o 21/2 hod. odpol. v Nové Pac
(hotel »Mách«) odbornou přednášku textilní. Přednáší
p. red. JUDr. Jaroslav Preiss: »O vývoji průmyslu
bav nářského a sociálně-polilických zápasech v něme.
Různé zprávy. Na berlínskou bursu připuštěn
usnesením bursovní rady za 15 mill. K nových akcii
vídeúského bankovního spolku. — Dl
petrohradských zpráv konají se v Petrohradě
porady zástupců větších kožních firem petrohrad
ských a všech závodů této skupiny z celého Ruska
o založení kartelu kožního.
JUDr
Preiss
Nekoř
Náchod
Nová pac
Petrohrad
Rusko
spolek český průma
22
article
O zahájení pomocné akce pro zemědělce za při-
činou pohromy letošním suchiem způsobené promluvil
na veřejné členské schůzi místního odboru N. J. Se-
veročeské pro Vibno a okolí, pořádané v Dřivěi-
cích, pan posl. A. Mohl. Upozorňoval, že do
akce té nutno pojmouti nejen rolníky, nýbrž i živ-
nostníky a dělníky, kteří neblahou situací země-
dělců rovněž těžce postiženi jsou. Po skončené před-
nášce přijata jednohlasně tato resoluce: »Dne
25. září shromáždění rolníci, živnostníci i dělníci
obcí bitinských v okr. lounském a sice: Dřivčie,
Vrbna, Domína, Toužetína, Sulcu, Bedřichovic a
Vrbno
Domín
Toužetín
Bedřichovice
23
article
Týnce Panen., uváživše, jakým neblahým způsobem
postiženi byli roku minulého i letošního živelními
pohromami, jimiž jakýkoli výnos hospodářský byl
zničen, ano rolnictvo takových ztrát utrpělo, že
nejen ono samo, nýbrž i živnostnietvo i dělnictvo
ve své existenci svrchovaně je ohroženo, připojuje
se v celém rozsahu ku požadavkům, kladeným jak
k zemi tak i k státu českou stranou agrárníi
zemědělskou radou a žádají důtklivě, aby pomo
tato, bez jakýchkoli výhrad vládou i zemí v míře
zasloužené nám poskylnuta byla. Neb tak, jako my
vždycky a ochotně povinnosti své plnlme k vláděi
k zemi, doufáme, že máme plné právo žádati,
aby v těchto těžkých dobách činily i ony povinnosti
vůčí náme
Sazba z nouže pro píci a stelivo. Český odbor
rady zemědělské podal c. k. ministerstvu železnic žá-
dost, v níž domáhá se neprodleného vyhlášení se-
znamu okresů, na které vztahovati se má povolená
slevená „sazba z nouze pro píci a stelivo. Český od-
bor rady zemědělské klade při tom váhu na to, by
bezvýjimečně všechny suchem postižené okresy měly
účasí na nouzovém tarifu. Dále žádá český odbor rady
zemědělské, by sleva dopravného pro kukuřici vše-
obečně pro dovoz ze všech slanic byla přípuslnaa
rozšířena byla sazba z nouze též na otruby a po-
krutiny.
Týnec
Český odbor rada zemědělský
24
article
Potrohradská bursa. Minulý lýden vyznamenáva
se veskrze pevným smýšlením. Hlavní obchod sou-
středil se na papírech železářských, jež byly každo-
denně ve značných položkách brány z trhu a vykazují
vesměs kursové vzpružení. Příznivě působily zprávy
o houževnatém odporu Rusů v Port Arturu. Diploma-
tická otázka libelská byla spekulací úplně ignorována
Na trhu bankovním se mnoho nezměnilo a při klidném
obchodě zachovaly všecky akcie více měně slejně zá-
znamy. Papíry petrolejové měly již čilejší obchod
Akcie spol. Baku vzpružily se o 4 ruble na 444.—
načež kolísaly mezi 439.— a 448.—. Akcie mantašev-
ské spol. zlepšily se během týdne o 2 ruble na 209.—
Akcie kaspijské spol. pohybovaly se mezi 4900 a 4800
Naproti tomu hodnoty železářské pokračovaly v do-
savadním vzestupném směru a obecenslvo favorisovalc
své zamilované papíry: akcie hartmanské továrny
na lokomotivy a akcie sormovských železáren, jež
oboje během lýdne získaly po pěti rublech. Další kou-
pěchlivost panovala pro akcie putilovských železáren
jež byly brány z trhu od 105.75 do 107.70. Oblibě
těšily se dále akcie metallurgické spol., jež vzpružily
se o 5 rublů na 137.—. Akcie ostatních železáren se
jen nepatrně změnily. Akcie brjanské uhlářské spol
nalezly kupce při 137.— až 138.—. Z dráh panovaí
zájem pro iihovýchodní, jež vzpružily se o 2 ruble
Rus
Artur
Bak
25
article
na 180.50. Ze státních hodnot ustoupila 4% renta o
1/46 na 91.25. Oboje ruské losy po přechodním stoup
nutí ustoupily na dřívější záznam.
Hospodářským družstvům. Ministerstvo financi za-
vedlo na podnět zemědělské rady vydávání dobytč
soli k lízání ve formě kusové. Sůl tuto lze zatím ob-
jednávati jen ze solivárů v Ebensce. Bližší podmínky
otištěny jsou v „Zemědělských zprávách“ ze dne 15.
září t. r. str. 295. Český odbor rady zemědělské hodlá
zakročiti — bude-li jeviti se tol potřeba — u mini-
sterstva financí o to, aby kusová sůl k lízání ve všech
skladech dobytčí soli byla prodávána. Za tím účelen
žádá český odbor rady zemědělské hospodářská druž-
stva, aby dříve tento nový druh soli u členů svých
v praxi vyzkoušela a podala zemědělské radě zprávu
o tom, jak sůl tato se osvědčuje a má-li do všech skla-
dišť dobytčí soli býti zavedena.
Podání výkazů od majitelů domů za účelem plí-
prsvy pro ukládání osobní daně z příjmů na rok 1905
Na základě § 200, zákona o přímých daních osobních
vyzývá berní správa v Praze I. držitele obydlených
domů aby předložili berním úřadům vyměřovacím do
20. listopadu výkazy všech osob v domě bydlících,
spořádané podle bytů, resp. obchodních mísinostía
při pronajatých budovách s uvedením nájemného a po
případě podnájemníkův, uvedouce zároveň jméno
způsob povolání nebo výdělku, pak i bydliště jednolli-
vých obyvatelů.
Praha I
Český odbor rada
rada zemědělský hospodářský družit
26
article
Výkazy zaměstuavatelů za účelem přípravy pro
ukládání osobní daně z přijmů na rok 1905. Berní
správa v Praze I. vydala vyhlášku: Dle ustanovení
§ 201. zákona o přímých daních osobních má každý.
kdo v královstvích a zemích na říšské radě zastoupe-
ných jest zavázan vypláceti platy roční obnos 1200
pro jednu osobu převyšující, oznámiti bernímu úřadu
vyměřovacímu příjemce takových platů, uveda jméno,
bydliště a zaměstnání jeho, pak výši a druh platův.
Na základě tohoto ustanovení vyzývají se osoby k vy-
plácení lakových služebních platův a pensí zavázaně,
aby příslušná oznámení podaly nejděle do 15. ledna
1905 u vyměřovacích úřadů I. instance (c. k. berních
správ, okresních hejtmanství), v jejichž okresu se na-
chází obydli osoby k oznámení zavázané resp. do-
tyčný podnik
Z ústiedních jatek pražských. Na trh dobytčí
v pondělí dne 3. října 1904 přihlášeno jest 240 kusů
hovězlh: dobytka původu domácího, 345 kusů původu
haličského a 201 kus původu uherského.
Praha
27
article
Trhy. Ve příčině trhů na maso na Smíchov
stanoví městský úřad: Hlavní trhy týdenní na maso
konají se v době od 1. října do 31. března každou
středu a pátek od 5. hod. ranní až do 1 hod. odpol.
V tyto dny dovoluje se skládání masa na tržišti již
o 4. hod. ráno, odvážení jeho však dovoleno leprve
po 5. hod. ranní, když bylo dříve měst. zvěrolékarem
prohlédnuto. Připadne-li na tyto dny sválek, bude trh
konán dne všedního nejblíže příštího. Mimo tylo
hlavní trhy dovolují se předtrhy a to jen v úlerýa
ve čivrtek od 1 hod. odpol. do 4 hod. odpol. Každé
ponděli budou místnosti tržní až do 6 hod. večer ole-
vřeny: koupě a prodej masa v tenic den dovolen není
V případě prokázané nutné potřeby může výjimkou
skládání masa do místností tržních i každého všedního
odpoledne dovoleno býti. V den sváteční a neděln
zůstane tržiště uzavřeno. — Výroční trh na hovězi
dobytek ve Vlašimi bude 3. t. m. — Dobytčí trh
ve Švětlé n. Sáz. bude 11. t. m.
dol.
Smíchov
Vlašim
Švětlý můj
28
article
Slosování a tahy.
Z Vídně, 1. října. (C.-B.) Při dnešním (posled-
ním) tahu státních losů z r. 1854 připadla hlavní
výhra v obnosu 63.000 K na ser. 107 čís. 17, výhra
per 10.500 K na ser. 2732 čís 33, po 4.200 K vy-
hrávají serie 2336 čís. 39, ser. 2648 čís. 18, ser.
3123 čís. 39, ser. 3150 čís 33 a ser. 3767 čís. 77.
Po 2100 K vyhrávají ser. 1222 čís. 25, ser. 2172
čís. 25, ser. 2464 čís. 33, ser. 2756 čís. 17 a ser.
3747 čis. 45.
Z Vídně, 1. října. (C.B.) Při dnešním tahu vě-
vodských brnušvických losů připadla hlavní výhra
per 90.000 marek na ser. 1779 čís. 49, druhá výhra
per 6000 marak na ser. 8991 čís. 4, 4.500 m. vy-
hrává ser. 9664 čís. 1 a 2.400 m. ser. 8420 čís. 14.
Z Pešti. 1. října. (C.-B.) Při dnešním tahu losů
tisských připadla hlavní výhra per 180.000 K na
ser. 1503 čís. 50. Po 2000 K vyhrávají ser. 209
čís. 44. ser. 457 čís. 15, ser. 1008 čís. 79, ser. 1206
čís. 10 a ser. 3663 čís. 38.
Banky, záložny a spořitelny.
Pražské odáčtovaci sdružení. Ke vzájemné vý
měně podaně směnky, cheky, poukázky a faktury
činily od 24.—30. září úhrnem K 16.388.207.42
proti K 15,981 042..50 v soudobí loňském. Součet
všech podání od 2. ledna 1904 obnáší K 525.142.795.58
a vykazuje u porovnání s K 437,143.334.88 téhož
období předešlého roku příbytek K 87,999.460 70.
Hozpodářská úvěrní banka pro Čechy. Stav vkladů
30. záři 1904 K 11,447.800.—, od toho odpadá- na
hypoteční důchodkové listy K 3,164. 200.
Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové vykazuje
za měsíc září poukázek pokladničních K 688.900.—
knížek vkladních K 1,360.879.93, úhirnem
2,049.779 93.
Vídeň
Pešť
Čechy
Hradec Králové
Hozpodářský úvěrní banka
úvěrní ústav
29
article
Trhy poněžní.
Z Vidně, 1. října.
kursy.)
Únorová renta.
květnová
červenc. »
říjnová
rakouská » zlatá-
» » kor.
uherská » zlatá
». kor
rak. invest. renta
uher. „ ,
4% zást. listy Hyp.
banky král. č. .
31/2% zást. 1. Hyp.
banky král č. .
4% kom. dluhop.
Zem. banky kr. č.
4% žel. dl. úpisy
Zem. banky kr.č.
státní losy 1854
„ „ 16360
154 50
po 500 zl..
30
article
184.—
po 100 zl..
statní losy 186i
262.—
471 —
losy úvěrního úst.
vídeň. l. komun.
161.—
tisské Iosy.
133 25
turecké losy
1613 -
rak.uh. banka.
672. 50
rak. úvěrní ústav
283 90
b. anglo-rakouská
536.50
vídeňská unionka
448.50
b. pro země rak.
779.—
uh. úvěrní banka
558.—
bank jednota..
968.—
r. úst. pro úv. poz
Česká průmyslová
412 —
banka . . . .
roln. úvěr. banka
374. 50
česká b. Union
Živnost. banka
Eskontní sazby 33/2—334 procenta.
Při pevném základním smýšlani byl trh mísln
čilejší. Kreditky na arbitrážní koupě vyšši. Dodatečná
bursa: uh. kreditky 781.—, rýmavské 531.50.
x. Z Vídně, 1. iíjna. (Telefgram. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Smýšlení bylo dnes rozhodně
dobré. Způsobeno bylo zvláště příznivými zprávami
z burs zahraničních. Obchod byl čilý a kursy stou
paly. Zajem věnován byl z počátku zvláště jednotl
vým papírům lokálním, ze kterých setrvaly v hausse
zvláště alpinky, jakož i akcie rakouské zbrojovky.
Později byla koupěchtivost rozšířena také na kre
ditky, pro které se jevil zájem z Berlína a z Pešti.
Současně byla poplávka také po jiných effektech.
Na konci obchodu, jako obyčejně v sobotu, nastala
poněkud ochablost, příznivé smýšlení nebylo zkaleno.
Na bankovním trhu podražily obě kreditky, jakož
i akcie bodenkreditky. Akcie vídeňských bankovníci
ústavů nedoznaly žádných podststných změn. Do-
pravní papíty byly celkem klidnější. Akcie dráhy
ústecko-teplické a severní docílily podstatné reprisy.
Na průmyslovém trhu alpinky, akcie rýmamuraňské
a rakouské zbrojovky, stejně pak akcie české báňiské,
severouheraké uhelnodolné a obou společností petro
Vídeň
Berlín
Pešť
úvěrní banka
Český průmyslový 412
33
article
Ivovskočernovická 578.—
spol.st. dr. rak.-uh. 651.75
jižní dráha . . 87 —
štyrsko hr.-köfl. . 396 —
severní dráha . 5510 —
415 —
rak. severozápo dr.
pardubická dráha
polabská dráha
422. —
česká sev. dráha
buštěhradská A
1070.—
205-
pražsko - duchcov
duchcov.- podmok
2222 —
ústecko tepl. dr. .
867-
dunaj. paroplaveb.
rakouský Lloyd
turecká labák. rež
rak. zbrojovka
Rudolfova hut
alpská montan. sp.
488 50
530 50
rým.-muráň. spol
Poldina hut
2460.—
praž. želez. sp.
1420 —
česká montan. sp.
západočeská ubl
213.50
severočeská ubl.
mostecká uhl. sp
655 —
vídeň. stavební sp
162.—
Schodnica
700 —
haličsko-karpatské 1057 —
peštská vagonka . —
devisa německa . 117.40
» pařížská . 95 05
» curyšská
95 0
» londýnská
239.42
19.02
dvacetifrank
marka papírová
117.40
rubl
253 50
doktor
Lloyd
Rudolfov
Poldin hut
jižní dráha
Schodnica 700
38
article
Daněk-
lejových zůstaly na vyšších kursech. Akcie hirten-
berské nemohly zachovati původní zisk. Rentya
jiné papíry k ukládání zůstaly pevny. Devisy a va-
láty nezměněny. Na eskomptním trhu nezměněno.
31/s proe.
k. Z Vídně, 1. října. (Tellgrm. »Nár. Listůc.)
Večerní bursa. Kreditky 673.75, po —.—, —.-
uherské kreditky 781.—, anglobanka 284.50, bankovní
jednota 559.—, unionka 537.—, länderbanka 449. —.
státní dr. 652 25, —.—, jižní dráha 87.—, polab. dr.
422.75, sevarozápadní dráha 415 75. turecké tabákové
328 50, rýmavsko muráňské 532.—, alpinky 487. 75,
květnová renta 99.65, uherská korunová 97.70,
turecké losy 134.—, marky za hotové 117.42, ultimo
117.40. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 1. října. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198 25,
19845. Atosterodam na delší lhůty —.—, —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—,
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek
kr. lb. za 100 mk. 117.271/2, 117.571/2, Německo na
delší lhůty 117 40, 117.65. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 239 45, 239 65, Londýn na delší lh.
—.—, —.—. Nový York za 100 doll. —.—
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95. 05,
95.15, Italie delší thůty —.—, —.—, Petrohrad a
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—.
—.—, Petrohrad delší th. ——.—, —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.10, 95.221/2, Paříž delší lh.
—, Curych a Basilej šek a krátké lhůly
95 05, 95.15, na delší lhůty —.—
—, Švýcary
šek a kr. lh. 95.05, 95.15, na delší ihůty —.—,
Daněk
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Italia šek
Italia
39
article
Pražská bursa.
V Praze, 1. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Dnešní bursa minula klidně a placeny pouze pěti-
procentní zástavní listy české hypoteční banky z
K 104 50.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 249.—, české banky »Union« K 246.75, strojirny
Ruston K 278.— peníze.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Ofliciální záznamy znějí:
Zástavní listy české hyp. banky 5%
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%
„ . . „ , , (v K) 49%
Mel. úpisy , , „ (ve zl.) 49%
„ , , (y K) 490
Žel. „ „ „ ,
Dlužní úpisy České prům. banky 412
Zástavní listy mor. hyp. banky 5%
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 %.
Želez. úpisy » , , 49%
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/,
» » hal. zem. banky 41/2
Kom. dl. úpisy . .
Železnič. , , , »
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky
41/2
„ Rak. uherské banky 49%
„ . Dolnorak. hyp. ústavu 400
31/2
Ruston
Praha
český banka
Český průmyslový
Hal
40
article
Kom. dl. úp..
Kom. dl. úp..
„ , 31/2
Zástavní listy Rak. byp. banky 4%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 30
Únorová spol. renta (v pap.) 4.296
(ve stř.) 4.290
Dubnová » »
Květnová . ,
(v pap ) 49%
Červencová spol. renta (ve stř.) 4%
Rakouská zlalá renta . . . . 40
» korunová renta . . 49%
„ investiční , . . 31/ 2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . . »
Haličská akc. hypoteční banka .
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . ..
Rakousko-uherská banka ..
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojtrna . ..
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna . . ..
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní ..
Český pivovar v. Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech „
» tov. orient. cukrov.
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Poldin
Rakousko
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
41
article
Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 1.
října.
(Zpráva Živnostenské banky.) Ruská banka pro vnější
obchod 297.—. Mezinárodní banka 361.—. Diskontní
banka 364 —. Baku 443.—. Mantašev 209.—, Ka-
spijská spol. 4900. Briansk 132.75. Nikopol 95 —,
Sormovo 167.50. Putilovské železo 107 —. Hartmann
170..50.
Barlinská bursa, 1. října. (Zvl. telel. zpráva
»Nár. Listů«.) Na kolující pověsti o nastávajícím se-
státnění dráhy bukovecko-büchenské stoupl kurs
těchto akcií o 41/2%. Také ostatně bursa byla témět
veskrze pevnou. Komanditní na venezuelské vyjed-
návání stouply, plavební akcie na podnikané koupě
prý bamburské, velké silniční dráhy v očekávání
dobrých přjmů záříjových a americké dráhy na
Nový York pevné. Ve volném obchodě byly hledány
hornoslezské železářské. V dalším průběhu kredit-
kám přískočilo. Turecké losy a dynamitové, jež oboje
z počátku byly slabé, upevněny, bukovecké poněkud
ochably. Soukromý diskont 31/4 proc.
První citry znamenají začáteční, druhé konečné
kursy: Rakonské kreditzy 211. 20. 212 12. Diskonto
193.75, 123 75. Německa banka 228.90). 229.—, Ob-
chodní společnost 161.75, 161.50, Drážďanská bansa
155.10, 155 75, Bochumské ocelárny 211.10, 211.50.
Lauřina huť 251.50, 251 87, Dortmund. Union int. C
82.—, 82.50, Hatpenská uhl. spol. 217.80, 217.75.
Hartmann
Petrohrad
Bak
Ka
Nikopol
Nová York
Německo
Ob
Dortmund
mezinárodní banka 361
Sormovo 167.50
161.75
Lauřin huť 251.50
zpráva živnostenský banka
42
article
Hibernia —.—, —.—, Consolidace 44!.—, 443 —
Severoněmecký Lloyd 106 —, 105 75, Packet 117. 25,
117.25, Kanada 131.25, 131 87, turecké losy 130.—,
130.25, Španělské exterieury 87.50, 87.60.
Z kasovních papírů: Eoncordia 305.75, Escl-
weilské 254.40, Geisweidské 153 25, Huchdah
117.—, Katovické 204.50, Wilhelm 245. 30, Phönia
164.—, Rh. Stahl 186.—, Schalker Gr. 541.—,
Westfalia 170.—, Orenstcin 157.90, Rh. Metali
69.70, Hasper 197.—, Donnersmark 256.—, Huld-
schinský 123.60, Vulcan 285 25, Bismark 290.—,
Caro 108.30, Hoesch 222.10, Georg Marie —.—,
Königsb. 152 25, Nordstern 291.—,
Z Berlina, 1. října. (C.-B.) Kreditky 211.90,
státní dráha 189 90, jižní dráha 18.25, diskonto 193.70,
německá banka 229.—, obchodní b. 161.50, dráž-
danská b. 155 70, darmštadtská banka 142 80, ná-
rodní banka 125.—, dráha Henri 109.10, Transvaai
— kanada 131.70, Gotthard —.—, Lloyd 105.80,
Packet 117.50. — Za hotové: Lauřina huť 251. 75,
dortmundské —.—, bochumské 211.40, gelsenl. ir-
chenské 237.25, Hibernia —.—, harpenské 217. 75,
Consolidace 443.—. Smýšlení dosti pevné.
Z Frankfurtu, 1. řijna. (Telegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 212.—, akcie společnosti státní drány
139.90, lombardy 18.50, papírová renta 100.70, stří-
brná renta 100 80, zlatá renta 101.75, uherská zlatá
renta 100.40, uh. korunova renta 98 10, 49% rak.
korun. renta 10020. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 1. října. (Dod. bursa.) Úvěrn
akcie 212.—, státní dráha 139.90, lombardy 18.15.
Z Paříže, 1. října. (Počáteční bursa.) Bproe
renta 97.82, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení upevněné.
Z Paříže, 1 řijna. (Telegr. závěrečné kursy.
3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 97.97,
3/proc. zenta —.—, ilalská renta 104.—, rakouský
Lloyd
Wilhelm 245
Stahl
Cara 108.30
Hoesch
Georg
Marie
Henri 109.10
Gotthard
Lloyd 105.80
Kanada
katovický
Orenstcin
Vulcan
Königsb . 152 25
Berlín
Frankfurt
Paříž
Hibernia
Escl
Phönia 164
Schalker Gr
Westfalia 170
Hulda
Packet 117.50
Consolidace 44
Packet 117
Geisweidský 153 25
Huchdah 117
Hasper 197
Lauřin huť 251
Consolidace 443
80