ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 2d407470-71f4-11dc-a928-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 42 celkem · entity: person 106, place 54, org 14, work 5
1 masthead
2. října 1904
2 masthead
I. Příloha „Národnich Listů
3 masthead
k číslu 232.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné uměnl.
Výtvarné uměnl. Z Berlína. = Všechny ulice, třídy, parky a náměsti kavárny, restaurace, musea a divadla mají svůj ebvyklý vzhled, ve dne i v noci, co do plasti- ekého obrazu i životního ruchu, vzhled dnes jako včera, letos jako loni. Týž ostrý vzduch a tuhý, vyježděný pořádek, tytéž radosti a spory jako jindy a tytéž dvě letní výstavy, dvě nepřá- tolská vojska, tábořící na protilehlých koncíeh města, s touže fysiognomií jako loni nebo před- loni. V Moabitu jsou všichni, jejichž osoby produkly stát beře v ochranu. Stát se říkáa jeho úřadní vedení se míní; byrokracie je ale jen výkonným orgánem dvorského světa a tent reflektuje byzantinsky, co nejvyšší pán v hlavě, očích a na rtech nosí. Velká umělecká výstava berlínská, jak její úřadní titul zní, rozkládá svoje početní voje pod přímou ochranou Vi- léma II. Na západu leží berlinská Secese, hned vedle čtvrti nejbohatší a nejsnobistější, a zde vládne M. Liebermann. Kdo vystavují zde, jsou v Moabitu, královském zámku, akademii, umě- leckém spolku, v ministerstvu a zdreující většině Berlíňáků revolucionářskými škůdci, malujícími blázny, blasfemisty, paskvilisty a velmi pochyb nými vlastenci. Hlouček v Secesí a kdo k nim z přesvědčení a ne pouhé mody drží, mají pro moabitské pohotově velmi dlouhý seznam hříchů a výčitek, z nichž jedna už platí za všechny že nejsou umělci; co vyrábí, že není uměním.
M Liebermann Berlín Moabit královský zámek
6 article
A letos byly spory mezi rozvaděnými bratry zvláště tuhé. St.-louisská výstava, otázka jejího obeslání, representace německého umění před světem vyvolala boje a bitvy, které byly bojo- vány nejen ve spolcích a novinách, mezi pře- dáky a oběma tábory, i dvůr i stát se do nich zamotal a v parlamentu mluvili a rozčilovali se o umění víc nežli u nás v kavárnách o literární klepy a nechutnosti a v hospodách o politické situaci. Obě strany vyšly jako vítězi. Stát po- držel své všední, ofieiální, opozděné, průměrné a nerozčilující umění, vedené panem A. Werne- rem, pod svojí ochranou a k libosti panovníkově, a trofej secesionistů je jejich výstava zdev Berlíně a německý Svaz uměleů, který se poprvé presentuje touto dobou v Mnichově. St. Loui odevzdán a přenechán oflciosům moabitským.
A Werne St Berlín Mnichov St . Loui
7 article
Toto dvojité vítězství je jen zdánlivě obou- stranné, ve skutečnosti a pravdě náleželo už před tím Secesi, to jest novému, po- krokovému umění. Výstava v Moabitu je dnes arci v nevýhodné posici asi tím, že skuteční předáci jejího sboru parádně představují ně- mecké umění v Americe, ale měří-li se v expo- sicích na severu a západu jen Berlín s Berlí- nem, jde li mi při jich prohlídce jen o berlín- ské umění, věru že mnoho neváží, schází li dnes v Moabitu pan A. von Werner na př., neboť je zde jeho duch nejen ve výběru, i v mnohých jeho trabantech. Na obou výstavách schází také muž, kterého obě strany, dvůr, celý Berlín a celé Némecko stejně jako velkého umělce uctívá, Ad. Menzel. V Drážďanech a Düsseldorfu může jej málem celého poznati, kdo by jej dosud byl neznal. V Moabitu, u Lehrtského nádraží, za půl marky mohu viděti v ohromné skleněné kleci přes dva tisíce obrazů, grafik, soch, architektur a produktů umělecko průmyslových a k tomu ještě za totéž vstupné mohu pobýti ve hlučné zahradní restauraci vedle a poslechinouti dvě řinčivé vojenské hudby. Umění v Secesi je dražší cení si ho výše. Císel výstavních je tu jen as desetina co ve Velké a vstupné k nim dvojná- sobné jak tam. Secesionisté iroufají si vyvážiti jedním svým číslem aspoň dvacet abitských.
A Werner Menzel Moabit Berlín Drážďany Düsseldorf mecký uměný v Amerika
8 article
Vskutku pozorná procházka výstavou lehrt- skou vynese víc únavy ano i odporu nežli požitku, beřu-li ji jako celek, aneb aspoň berlinský její díl. Jsou tu nové a velmi pom- pesně upravené dvorany, ale ani vypůjčené di- vadelní historie Maďarů, Benezúra, A. Férztyho, A. Bihariho, ani veliké plachty H. Bohrdta, na nichž se houpají staré a nové lodi válečné skoro v přirozené velikosti, ani bitevní scény Beckera a jemu podobných nejsou s to naladití povzne- šeně a umělecky. A kde v katalogu je udán Berlín nebo Charloltenburg, tam je to po většině banální anekdota, vnitřní i zevní nepravda, kon- vence a ne život, všední libivost a ne umělecké zanicení. Několik skutečných hodnoceností, řidce roztroušených, shledávati, skoro omrzí. Okoli mi je napřed ubijí nebo znechucuje. A jsou to po většině i u nás dobře známí. L. Dettmann na příklad, vážný a opravdový problemista, H. Hermann živý a zajímavý líčitel pobřežníhoa tržního ruchu, Friese a P. Meyerheim, dobři zvěřináři, F. Skarbina, realistní luminista anebo i F. Sehlichting, který v celé kolekci útočí na pohádkovou krásu večerů a nocí benátských. Kdyby nebylo zde několik souborných výstav obsa- ženo, kde ale také z celé desítky jen ještě HI. Dil. a F. Lenbach, arci Mnichované, ukazují jeden své měkké, druhý své silné umění, a několik ji- ných cizinců, bilance celé výstavy by byla úžásně bledá. Ani karikaturisté zde shromážděn nebyli by s to ji rozpěniti.
Maďar A Férzty A Bihari H Bohrdt Becker L Dettmann H Hermann Fries P Meyerheim F Skarbin Sehlichting F Lenbach Mnichovan Berlín Charloltenburg
9 article
Berlín vede ještě druhou válku, mimo zmí- něnou vnitřní. S Mnichovem. Chce být sám prvním střediskem uměleckým v říši, metropol umění. Aspoň uměleckého svěla. Co nezmůže vlastními produktivními silami, hledí dosáhnout přitažlivostí vůči cizím. Ale i zde v městé pře hazují Secesi, že po pět let jejího trvání vlastně největší trumfy vyhazovala ve svých francouz- ských, anglických, mnichovských a jiných ho- stech. Letos je jich méně nežli druhdy, ale jsou tu přece, a ne poslední: z Mnichova nej- mladší odnož Scholle; poctivé útulnosti a do- máckosti z Dánska jako Hamerskoj, Paulsen Ring; lapidární dekoratéří ze Švýcar a Finska, F. Hodler a Axel Gallen; z Franeouzů emi- nentní portretista J. Blanche a L. Simon a Ch. Cotlet se svojí vážnou krásou severního přímoří a jeho obyvatel; Švéd A. Zorn, plný vervy rudém portrétu své ženy; světlem zanícený E. Claus a prostě pravdivý podobiznář Jan Veth. Ale je dobře, že tu jsou a v dobré kvalitě dávají míru k ostatním a správa Secese zveje sem zajisté také za tím účelem. Nechce zapí- rati své styky s nimi, popudy a poučení, jež umělci, které zastupuje, z jejich moderníhoa pokročilého umění brali; vyznává tím, že chce z úzké šablony a domácího pohodli vyzvednouti a vsunouti berlínské své umění na roveň a kol- biště oně umělecké Evropy, jíž náleží už pří- tomnost i nejbližší budouenost. Není pochyby, že při prvních svých výsledeích nutně ztrácejí na etnické odlišnosti, ale tam, kde se jedná nej- prve o překonání všednosti a řemeslnosti, oby- čejnosti, trhovosti a povrchní rutiny, o vydobytí práv a povinností v pravdě uměleckých, osvo- jení si uměleckých hledisk a hybných, poslušně vyjadřujících techník, nemůže býti ani jinak.
Scholl Hamerskoj Paulsen Ring F Hodler Axel Gallen L Simon Švéd A Zorn E Claus Veth Berlín Mnichov Dánsko Finsko Evropa
10 article
Nejprve je člověk učenníkem, aby se mohl státi mistrem; chlapcem a jinochem nežli zmohutní v mužnou individualitu. Tak nejspíše berlínská Secese, jako jinde, kde síla a zdravost tradic uměleckých a úrodnost poměrů novému vývojia postupu nebyly tak výhodné jako ve Francii v Anglii, těchto vůdcích umělecké Evropy, při- pravuje jen svým snažením půdu pro budoucí nový výraz národní nebo kmenové umělecké individu- álnosti. Dnes jim poněkud překáží specifický ka- rakter berlínský, ona střízlivá věcnost, bezcitná skoro pořádnost, rozkladné a nesrdečné vtipkář- ství, učená solidnost berlínská, jejímž velkým representantem v umění je malá excellence A. von Menzel. Louis Corinth nebo M. Slevogt by ji nejraději na ráz zahnali obdivuhodnou duchaplností a zdánlivou nonchalancí, odvážnou smělostí. A mnozí jdou za nimi. Vskutku jsou to nevšedně jadrné talenty malířské hodnoly. první víc formou, druhý výlučně barvou za braný, ale jak snadno přeskakuje jejich odvaha v smělost a tato v drzost, robustnost v síláctví A Max Liebermann? Jaký to bystrý pozoro- vatel a vyjadřovatel vitality a subtilních hodnot světla, barvy a vzduchu! A hned zároveň jaký to studený střízlivec v uvádění reality umění ! Jediným poetou, snilkem o světě kouzel a pohádek jest a zůstává zde L. von Hofmann.
A Menzel Louis Corinth Liebermann L Hofmann Francie Anglie Evropa
11 article
Jakoby Berlinu ani nepatřil. Připojím-li k nim z mladších distingovaného portrětistu R. Cu tia, velmi ušlechtilých tonů pod vlivem škot ským, Königa a Hitzovou, s jich podobiznami oživenými interiéry, v nichž je zase koloristické problémy, nuancovaná svítivost a síla barev, vyrovnávání nebo spíše odvažování se a vyva- žování odvážných kontrastů a kombinací barvo- vých po přikladu Slevogtově vábí, nebo ještě H Baluschka, který tenkráte místo lidí velmi objek tivně, ale silné namaloval obraz velkého nádraží v noci, W. Leistikova příbuzných, ale vyšších kvalit v krajině marcké, stačí mi pro dnes za dobré representanty berlinského kmene v ber- linské Secesi. Máť ona ovšem i cizích členů dost a F. v. Uhde z německých bývá tu nejví- tanější. Tenkráte poslal sem dva obrazy, jimiž asi před dvaceti lety odvážně zahájil výboj lu- minismu, plenairu v Němcích. Cvičení buben- níků a Kolovrátkáře. Tehda v Mnichově pobou- řívaly všechny zraky a mysli — dnes objevuj se v klidné kráse klassičnosti. Nové publikace redakci této rubriky zaslané R. Muthera Dějiny malířství. (Přel L. Bílý. Nakl. J. Laichter v Praze.) Muther má u nás stejně zvučné jméno jako dom v Němcích. Ne sice tak velké, poněvadž kruhyo umění se starající nejsou tak početné, za to čist šího, autoritativnějšího zvuku nežli v jeho domovině poněvadě tu není, na cizince, tolik řevnivosti a kri- tičností. Jeho »Malířství XIX, století« se stalo mno- hým evangeliem, ale jeho »Dějiny maliřství« teprve byly přeloženy a je to dobře. Kniha je krásná a bohatá. překlad, vzdor některým nedopatřením a chybám, pěkné hybnosti a mnohdy roztomilý ve zdárné snaze čilost, kolorismus a vtipnost originálu nezkráceně vystihnouti.
König Hitzův Baluschka W Leistikův Uhde Němec R Muther L Bílá J Laichter Berlín Mnichov Praha
12 article
R. Muther je rozhodně autor velmi originálný v tom, jak látku svoji uchopuje i v jakém zpracován ji podává. Pro něj nejsou dějiny snůškou a seřa- děním údajů, pořadným vylíčením fakt, nýbrž veli- kým dějem, spíše dramatem o bohaté peripetii, s čet- nými dvihy a klesy. Proň, před jeho očima se tento děj v jednollivých fásích odehrává ve všech zemích evropských, poněvadž je mu umění zhuštěným výra- zem ducha doby a tento duchovní stav, arci nuancovaný, je vždy ovzduším celé Evropy, jenom při tom slušno rozeznávati místa, kde původně vy- rostl a nejprudčeji se vyslovil, od těch, která se mu passívně podala. Proň je celý vývoj řa- dou se vystřídávajících protikladů: anlika a křesťan- ství; paganismus a nábožnest; tvarovost a koloris- mus; aristokratismus a měšťáctví; sensualismusa sentimentnost; s občasnými recidivami, vyjádřenými dekadentními zálibami v minulosti. Z duševního roz- položení vykládá jednotlivé zjevy ve skupinách a je- dnotlivcích. Zajisté ne vždy bez násilností na čísté chronologii, poněvadž výše staví pořad dějů vnitřních než hmotnou náhodou podmíněných skutků zevněj- ších. V těchto dějinách naleznete pramálo dat a čísel, za to mnoho psychologie, málo povšechných theorií esteřických, za to nadmíru živé a plastické vylíčení a vyliednocení toho, čím kdo a která doba obohatila
R Muther Evropa
13 article
nebo pozměnila vědomosti a karakter epochy před- chozí. Není divu, že je kniha jeho pak víc napínavá nežli didaktická, víc umělecká nežli cechově histo- rická. To ji činí schopnou rozohniti čtenáře, zajmouti jej, zapřísti v kouzla umění, které se mu zde obje vuje ne jako rozpytvaná a rozanalysovaná mrtvota nýbrž jako stále rostoucí a každým jarem nově kve- toucí organismus. Nic není přetrženo a navždy pře- rušeno; všude, třeba velmi skrytě, převádějí cévy šťávy z jedněch pokolení do druhých. Z těchto pokolení vynikají jednotlivci, kteří zvláště silně buď tužby doby v sobě krystalisují, buď s velkou obratností v sobě, ve svém lehkém tvoření, shrnují prostě vymoženosti svých předchůdců. Přečtete lelmé karakteristiky hlavních proudů duševních a kultur- ních a nejednu mistrně sestrojenou a brillantně na- psanou karakteristiku vůdčích zjevů a něco ze zaní- cení a temperamentního procítění autorova musí na vás přejíti. Jinými slovy: Mutherova kniha probouzí cit a činí schopným viděti ve vývoji umění ne pouhé seřadění arlefaktů, nýbrž umělecko-psychologických zpovědí mužů velmi sensilivných a zvláštními schop nostmi malířsky se vyjadřovati nadaných.
Mutherův
14 article
Pět prostých knížeček originálu přeměnilo se českém rouše v silnou, úhlednou knihu bojně také illustrativními doklady opatřenou. Z prvu byl i vý- běr i jakost reprodukcí dost pochybné ceny, postu- pem vydání obojí se valně zlepšilo a tak dostalo se nám Mutherovým Malířstvím knihy nade vší pochyb nost evokativní síly a oplodňující potence; knihy která je s to vzbuditi lásku k umění a tou přivést k životu jeho porozumění. =Volně směry. Měsíčník umělecký, vydává »Manes«. Rok VIII. čís. 10. Sedm reprodukcí ze tře nových vil, jež Jan Kotěra v Černošicích, Strašnicích a Bechyni provedl, elegantní, malebné stavby, v nichž šťastně vtěleny prvky venkovských domků v moderní útulný příbytek letní. —— Reprodukce dle obrazů J. Uprky a plastik Boh. Kafky.) Zpráva o činnosti městského průmyslovéh musea pro severovýchodní čásť království českého Hradci Králové za správní rok 1903. Hradec Králové. Nákl. kuratoria musea 1904. = Dílo. List věnovaný původní tvorbě české zvláště dekorativní. Nákl. Jednoty umělců výtv. Roč 2., čís. 6. (K. Chytil zajímavě seřaďuje několik desko- vých obrazů z první polovice 16. století, z nichž horažďovický, chudenický, vrabský a velhartický dě- kují svůj původ členům rodu Riesenburského a prvni dva mají tolik podobnosti, že mohou pocházet z jedné ruky. Kristus na kříži, deska mělnická, dá se jen dobově k nim připojit. Malý ten pokus klasi- fikace staročeských obrazů je doložen příslušným reprodukcemi.)
Mutherův Kotěra J Uprka Boh Kafka K Chytil Riesenburský Kristus Černošice Strašnice Bechyně český Hradec Králové Hradec Králové
15 title
Školská hlídka.
16 article Pryě s literárním brakem „pro mládež“.
Pryě s literárním brakem „pro mládež“. (Kapitola věnfovaná rodinám. Časová, velmi časová úvaha Všimněte si: pominuly první příznaky horlivostn horečky na počátku školního roku, zběžně pře- hlédnuty nové učebnice, „podepsány“ všechny školní denníky, se začáteční horlivostí opsán, ba několikráte přepsán nový rozvrh hodin, a když tak zase po utěšené době prázdnin je všechno ve škole v pravidelném chodu a první dojmy no- vého školního roku obestřeny jsou zase šed pravidelného, jednotvárného školského života — počne naše zlatá mládež toužiti po zpříjemněn své monotonni školní práce a ohlíži se po — zábavné knize. Odvážnější překvapí jed noho dne učitele otázkou, kdy že se „začne půj- čovat“, a ti, kdož disponují nějakým dvaceti- haléřem obhlížejí výkladní knihkupecké skříně v nichž ve shodě s „požadavkem doby“ a saisony zaměněny jsou zatím učebnice a cvičebnice lite- rárními plody pro mládež. Podnikavi naši knih- kůpci — a v tomto oboru jmenovitě pro menší obchodníky je epitheton „podnikaví“ con- stans ornans, poznali z denní praxe, že nutnose zaříditi v literárním trhu i na požadavky malého publika s několika krejcary, a offerují i „spisy“ které sice nečiní vysokých nároků literárních, ale jdou přece na dračku. Jsou to krafounké indián- ské povídky, nemožné lovecké příběhy, líčení afrických a amerických dobrodružství, sensační výjevy z pamp, napínavá líčení zápasů s med- vědy, vypsání hrůznostrašných scén, vražd, ne- štěstí, katastrof atd.
17 article
Bůh ví, kdo tento literární brak opatřuje, ale je jisto, že se mezí dětmi ujímá. Tak za několik desetníků položen je u našich četbychtivých hochů základ ke knihovničce soukromě, dokonce tak soukromé, že o ni ani učitel nezví ničeho, nedopadne-li náhodou nezkušeného začátečníka knihomila s podobným škvárem, křiklavými, ohyzdnými illustracemi na obálce opatřeným, když tak při mluvnické nebo početní hodině od- dává se pod lavicí literárnímu požitku. Zkuše- nějším dávno známo, že podobné literárni skvosty mizí ve stolku učitelově navždy a že jich obje- vení v rukou mladého čtenáře provázeno bývá obšírným kázáníčkem. Mezi hochy je zatím hotová burse knižní „spisy“ se vyměňují, kupují se i obchodním sdru- žením několika finančně slabších jednotlivců, což tu je nejzávažnějšího — pilně se čtou A to se děje v době, kdy paedagogická lite- ratura oplývá obšírnými spisy a články aesthetickém vzdělání mládeže, kdy četn komise paedagogů pečlivě vybírají uměleck spisy pro mládež, kdy proklamuje se heslo umění do školy, uměni do rodiny! Kdo je vinen? Nejpohodlnějším způsobem zbavíme se otázky, svrhneme-li vinu na školu Ano, učitel má žáka poučiti, že takový brak li terární kupovati a čisti způsobuje mladému člo věku nemenši otravu než nikotin, učitel má sle dovati a střežiti i soukromou lekturu mládeže učitel má dáti dítěti do ruky knihu ušlechtilou cennou — učitel má .. Ach, co všechno učitel má konati! Zatím, než odsoudíme školu, vzpomínejm tak drobet ne svá školská léta, na své první umě lecké literární požitky.
Zkuš bůh vědět
18 article
Tehdáž, před třiceti pěti, čtyřiceti léty, za půjčil nám p. učitel umolousanou knížečku jed nou za onoho času. Čtli jsme Genofefu neb Jeskyni otce Blažeje ne jednou, ale ně kolikráte, sobě, rodičům, sousedům. Pravdůl František Pometlář, Svobodův Zlato dol, Zimermanova Kletba a požehnání a dokonce i švabachem tištěný Enšpigl, byly pravými uměleckými a literárními hody našicl skrovných domácnosti. Taková povídka se vryla do srdce i paměti a přinésti domů novou povídku znamenalo jistou vzrušující událost. Čtli jsme za zimních večerů u společného rodinného stolu všem a otec i matka našli vždy dosti času, aby si poslechli, ba oni sami se na takový primitivn „čtenářský večírek“ těšili. A nyní? V horečném, vysilujícím shonu p práci a po — zábavě, zbývá málo času vě jejich naivnostem a jejich neochabující zvídavosti jejich naivnostem a jeich neochabujcí zvídavosti A tak mladý horlivec reguluje si svoji privátn četbu sám. A zatím idyllické doby, kdy mohlo smělo dítě knihu kteroukoliv čísti, dávno minul- a dítě dostává do rukou literární škvár nejposle nějšího druhu, kazí svůj vkus nejhroznějším způ sebem a připravuje se tak do obrovského sboru budoucích čtenářů Karla Maye a podobnýcl ducha zabíjejících plodů. Ne, tu je škola bez pomoci. Poka žen-li vkus dítěte dráždivou, napínavou, sensačn četbou oněch malých dryáčnických knížek, ne najde dítě valného požitku na Raisovi, Něm cové, Jiráskovi, Třebízském ap.
Genofef Blažej František pometlář Svobodův Zimermanův Karel May Pok Rais Jirásek Německo Zlata dol
19 article
Zde nutno, aby vystoupil nejúčinnějš paedagogický činitel, rodina se všt rozhodností. Nastanou dlouhé večery a s nim do našich domácností přispěchá ona intimní druž nost, která je charakteristickou známkou zimn poesie. Nuže, malé vychovatelské kázáničko oteové a matky, všímněte si občas, co vaše dět čtou, opatřujte jim dobrou, zdravou literárn stravu, pečujte o tříbení a zušlechtění vkusu vykonáte pro mravní i rozumový rozvoj svýcl dětí velice záslužný čin. Neklamte se, že je lho stejno, co čte vaše dítě, pečujte sami, abyste zvěděli, které knihy patří do rukou vašich mi- láčků a pamatujte, že nejlepší jest je dobré pro naše dětil Ovšem, že tohoto pravidla nedbají an všechny tak zvané dobré spisy pro mládež v na- šich knihovnách školních a ve skladech našie předních knihkupeů a nakladatelu To je kapitola smutná, velmi smutná bohužel ne nová! Spisovatelem pro mládež může se státi každý, kdo má drobet volného časua umí pravopisně psáti. Officiální aesthetika je velice skromná a officiální literární kritik dá své schválení každé knize, která neprohřešuje se proti čtyřem hlavním pravidlům paragrafy úřadními stanoveným, jež jsou správná dikce, mravní tenden ce, úcta k bohu, úcta k cisaři. Uměle- cké krásno, aesthetická vnitřní cena spisu jsou celkem vedlejší věci; konečně „se nevylučují — ale podmínkou nejsou. Proto také, kde kdo z touhy po levném spi sovatelském vavřínu anebo — po 15 zlatých —
bůh
20 article
Karel B. Mádl.
Mádl
21 article
jak dokázáno je, že se za dodaný spis pro mládež spisovateli platilo kšeflovním nakladatelem — každý v nouzi postavený anebo dlouhým časem trápený student, každý absolvovaný kandidát uči- telství, který míval ze slohu dobrou známku — všichni mohou se ihned státi spisovateli pro mládež. Idejní myšlenky ke „spisu“ ochotně dodá ale vždy pochvalnou kritiku opatří knihupe zdarma. Idejní myšlenky pánů nakladatelů jsou vždy na výši doby a jsou duchem času. Jednou jsou to nejrozmanitější varince na théma Robinson — a najednou vyroji se Robinsonů celá spoustn mladých, starých, mužských i ženských, domá cích i zahraničných. Doba nadšení pro Robin- sena pomine a nastane doba vlasteneckých, ná rodních spisů. Krásná idea národního nadšení lásky k národu zvrhá se v rukou kramářskýel nakladatelů tak jako vznešená idea náboženská v pomalovaných obrázcích a pouťových zázraě ných modlitbičkách. Nic tak neodvráti zájem mladého čtenář jako nápadná, stále všude pronikající a z každe stránký patrná a násilně se všude deroucí ten- dence. A při té spoustě vlasteneckých spisů pro mládež nemáme dosud vlastenecky psaného struč- ného a příručného dějepisu národa českého musila teprv národní strana svobodomyslná po vzbuditi konkursem o cenu, aby takové evange lium pro české dítě bylo napsáno. Nechci být prorokem, ale zúčastní-li se konkursu čipern „spisovatelé“ pro mládež a nenapíše-li takový dě jepis umělecky nadaný, osvědčený vypravovatel spisovatel-umělec, můžeme dožíti se i tu zkla- mání vzdor nejlepším úmyslům.
Robin
22 article
Vlastenectví, probuzení národního sebe- vědomí, vzbuzování a pěstění ušlechtilé lásky k národu a z ní vyplývající horoucí snahy pro- spěti národu svému, jsou tak delikátní duševní akty, že hrubá a nádennická ruka všelijaké lite rární chamradiny spíše je ohrozí a jim uškodi než prospěje. Tyto vznešené ideje nesmí, abyeh se tak vyjádřil, ve spise trkat. V Jiráskový cl Psohlavcich nenajdete moralisování, ob- šírných argumeniací, tam děj všude rychle spadá, čtenář není násilně nucen, aby náhledy spiso- vatelovy přijímal, ale na konec výsledek je zde. Psohlavci nepoučují obširně o národním sebe- vědomí, o demokratismu, o vytrvalém a neústup- ném hájení práv atd. — ale působí na mladou duší obrovským dojmem, zarývají se v mysl vzbuzují nejmocnější cit a jsou tudíž bezpečným podkladem příslušné snaze. pravidlům, paragrafy úřadními stanoveným, jež Tak je i se spisy násilně moralisujícími, které do nedávna byly v měž a jež tak výtečně parodovati umí znamenitý znatel dětské duše Mark Twain. Zkrátka, literární odpadky se dosu ještě dostávají dětem do rukou, knihy, které ne- snesou uměleckého měřítka a které více škod než prospějí.
Jirásková Psohlavcich Psohlavec Twain
23 article
Všichni společnou a nerozdílnou rukou zaviňujeme tuto bídu. Staly se krásné náběhy a pokusy u nás vydati dětem literární skvosty s uměleckými illustracemi — a přišlo zklamáni, pro nedostatek kupců, pro velikou dra hotu díla, pro malý zájem veřejnosti atd. A přece otázka lektury mládeže je vážnou otázkou narodní výchovy! Běží tu o nejdražší statky, o formaci duší budoucího pokolení na- šeho. Nesvalujme vinu na knihkupce a nakla- datele dětských biblioték pro ,zábavu a poučení. neboť pak bychom důsledně musili obviňovati lihovary, továrny na doutníky, pivovary a p., ne- svalujme vinu na řemeslně spisovatele, poněvadž bychom důsledně musili brojiti proti dělníkům lihovarech, proti dělníkům, kteří zhotovují hrací karty atd. Četba mládeže, její výběr, jei řízení a výprava musl, se státi kul- turní a národní záležitostí všech nás, rodičů, učitelů, obcí, časopisů, spolků, schůzí, vůbec celé české veřejnosti. Netrpme dětem za žádnou cenu aby kupovaly literární chamrad která zabírá místa spisům dobrým, postarejm se, aby umělecká díla literární stala se děten nejpřístupnější, vůbec sledujme s největším zá jmem četbu dítěte — a knihkupecký a naklada- telský trh věru co nejdříve stane se citlivým k těmto snahám našim, a budou-li ony ohyzdno knížky všude odmítány, a nastane-li čilá po ptávka po knize dobré, bude co nevidět učiněn opatření, aby zjemněnému vkusu kupců učiněn bylo zadost. Nejen škola — ale hlavně tu rodin a veřejnost způsobí při dobré vůl utěšený pokrok na poli národní vý chovy.
24 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Šerm. ** Z Českého šermířského klubu. z příčinou zahájení činnosti uspořádá Český šermířský klub svým členům a přátelům v pondělí dne 3. t.m přátelský večer, spojený s picknikem o 8. hodin večerní v místnostech klubovních v Jilské ulici. Kto muto večírku nebyla rozeslána pozvání, avšak kdo koliv se o klub a jeho činnost zajímá, ať člen nečlen, nechť poctí svou návštěvou Český šermířsk klub a bude ve středu svých šermíř. kých přáte srdečně uvílán. ** Na král. české šermířské škole započalo dn 1. t. m. vyučování v šermu za vedení ředitele setník- pana Hergseila. Mimo něho působí tamtéž ilalsk professor pan A. Berti a m. V. Farkač. Přihlášky dotazy přijímá a zodpoví ředitelství české šermiřsk školy v Praze, v Karlově ulicí (palác Colloredo) o 10—11 hodin dopoledne a od 6—9 hodin večer.
Hergseil A Berti V Farkač Colloredo Praha Karlov ulice Český šermířský klub Český šermířsk klub
25 article
** Český šermířský klub »Riegele zahájil v těchlo dnech nové období šermířské správ ního roku 1904/5. Dnem 1. října započato bylo pilně cvičením v nových místnostech, moderně zařízených odpovídajících všem požadavkům šermíře. Výcvik v šermu šavlí i končířem svěřen i na dále osvědčené ruce pana Orazia Santellia, jenž se svým assi- stentem vyučuje oblíbené škole vlašské s příkladnou péčí. Klub oslaví přesídlení assautovým večírkem, jenž konán bude někdy v druhé polovici října v něm ukáže nejen nejlepší své síly, ale i výcvik svého dorostu. Cvičení konají se pravidelně v úterý ve středu a v sobotu od 7—9 hodin večer. Bližš zprávy podá výbor klubu v Praze—II., v Mikulandsk ulici v domě »Na Studenci«, Athletika n sportovní hry. ** »Český Alhletic Football Club« na Krá Vinobradech pořádá dnes na svém hříšti dva zápasy O 2. hod. hraje Bteam proti S. K. »Čechie« II. O 33v hod. utká se A-team »Č. A. F. C.« s S. K. »Čechie- (Karlín) v přátelském matchi. Oba zápasy svým prů během zajisté pobaví dostatečně obecenstvo. ** Dnes v neděli budou se konati na Letné tyto zápasy v kopané: S. K. »Slavia«— F. C. »Sport Fa- vorit«. Začátek o 31/2 hodině. Před tím na hlavním hřišti S. K. »Slav a Reservs«—Novoměstský spor
Riegel Santellius Bteam S K F C Reservs Mikulandsk Studenec Vinobrady Čechie Karlín Letná Český šermířský klub výbor klub v Praga II Český Alhletic Football klub Čechie Slavia
26 article
tovní klub, na trainingovém S. K. »Slavia Juniors« — A. F. K. »Smíchov«. Začátek obou těchto matchů o 2. hod. Po ukončení posledního bude se konati na trai- ningovém hřišti zápas S. K »Smíchov«— F. C. »Sturm . ** Dnes má ve Vídni zápasiti A. C. »Sparta« proti »Sportvereinigungu«. Officiálně nebylo nám oznámeno, zdali »Sparta« do Vídně odjela. Bude-li zápas uskutečněn, tedy zvítězí asi »Sparta«, ač-li bude moci s úplným prvním mužstvem proti »Sport- vereinigungu« se postaviti. ** Oblibené řecko-římské zápasy professio nálů přenesly se již i ns venkovská města. Tak ozna- muje se nám z Berouna, že tam v cirku Kaisrově zápasil český silák Petrák s Němci Chartumema Banerem, které oba porazil. Vítězství českého zápas- níka přijato bylo četným obecenstvem s bouřlivou pochvalou a Petrákovi uspořádány velké ovace. Automobilism. ** Officiální výsledek závodů o vyzývací cenu francouzského motocykle-klubu, též »závod Gordon Bennet pro motocykle« nazývaný, jest následující: 1. Demester (Francie) 3 h. 45 m.: 2. Tomann (Čechy) 4 h. 53 m.; 3. Inghilbert 4.14; 4. Lamheriack 4.44 a 5. Wondřich (Čechy) 5.4. Čeští řidiči drželi se zna- menitě a úspěch české továrny Laurin a Klement je dokonalý, přes to že prvého místa nedosáhla, neb stroje její byly poměrně o slabších motorech a přes to docílily vělší rychlosti, než stroje silnější a při pravidelném průběhu závodu byly by jistě zvítězily.
S K A F K Kaisrův Petrák Němec Chartumem Baner Bennet Čecho Laurin Klement Smíchov Vídeň Beroun Francie Slavia Sturm Sparta Demester Tomann Wondřich
40 article LLUSTR. KNIHOVNA
LLUSTR. KNIHOVNA jtehž sešit právě vyšel. Přítel Domoviny roč. XXI. obsahuje Vlasta Pittnerova: „Pro sirotka““, povídka. Eug. Kumičič: „Theodora“, povídka V. P. Trnavský: „Pláňnta“, humoresky, povídky a frašky I. V. Hrubý: „Ze světa“, povídky A. B. Šťastný: „Vlny žívota““, povídky I. Archleb: „Z hlubin a mělčiu života“, = Sešit o 48 stranách jenP k Celororoční předplatné Přítele Domoviny ve sv. brožovaných neb v polotuhé vazbě (12 svazků o 128 str.) zl. 1.60. Levná illustrovaná knihovna roč. VI. obsohuje: L. Boussenard: „Hořící ostrov“, román z posledních událostí na Kubě. N. N. Karazin: „V rákosí“, román z turkest. život Prof. dr. Justin Prášek: „Antické ženy“ Čen. Kramoliš: „Strážcové našich hor““, hist. román A. P. Čechov: „Nudná historie a jíné povídky“ I. Vereščagin: „Na vojně“ (Případnou změnu redakce si vyhražuje.) Sešit o 32—36 str. hojně illustr. za k Celoroční předplatné Levné illustr. knihovny ve svazcíck brož. neb v polotuhé vazbě 18 svazků zl. 3.80. Sešit na ukázku zašle každé knihkupectví jakož nakladatelství E. Beauforta. Praha-II., Jungmannova tř. 21 n. 2119
Pittnerův Kumičič Theodor Trnavský V Hrubá A B I Archleb L Boussenard N N Karazin profesor doktor Prášek Kramoliš A P Čechov I Vereščagin E Beaufort Kuba Praha Jungmannův třída