2
masthead
I. Příloha „Národnich Listů
5
article
Výtvarné uměnl.
Výtvarné uměnl.
Z Berlína.
= Všechny ulice, třídy, parky a náměsti
kavárny, restaurace, musea a divadla mají svůj
ebvyklý vzhled, ve dne i v noci, co do plasti-
ekého obrazu i životního ruchu, vzhled dnes
jako včera, letos jako loni. Týž ostrý vzduch
a tuhý, vyježděný pořádek, tytéž radosti a spory
jako jindy a tytéž dvě letní výstavy, dvě nepřá-
tolská vojska, tábořící na protilehlých koncíeh
města, s touže fysiognomií jako loni nebo před-
loni. V Moabitu jsou všichni, jejichž osoby
produkly stát beře v ochranu. Stát se říkáa
jeho úřadní vedení se míní; byrokracie je ale
jen výkonným orgánem dvorského světa a tent
reflektuje byzantinsky, co nejvyšší pán v hlavě,
očích a na rtech nosí. Velká umělecká výstava
berlínská, jak její úřadní titul zní, rozkládá
svoje početní voje pod přímou ochranou Vi-
léma II. Na západu leží berlinská Secese, hned
vedle čtvrti nejbohatší a nejsnobistější, a zde
vládne M. Liebermann. Kdo vystavují zde, jsou
v Moabitu, královském zámku, akademii, umě-
leckém spolku, v ministerstvu a zdreující většině
Berlíňáků revolucionářskými škůdci, malujícími
blázny, blasfemisty, paskvilisty a velmi pochyb
nými vlastenci. Hlouček v Secesí a kdo k nim
z přesvědčení a ne pouhé mody drží, mají pro
moabitské pohotově velmi dlouhý seznam hříchů
a výčitek, z nichž jedna už platí za všechny
že nejsou umělci; co vyrábí, že není uměním.
M Liebermann
Berlín
Moabit
královský zámek
6
article
A letos byly spory mezi rozvaděnými bratry
zvláště tuhé. St.-louisská výstava, otázka jejího
obeslání, representace německého umění před
světem vyvolala boje a bitvy, které byly bojo-
vány nejen ve spolcích a novinách, mezi pře-
dáky a oběma tábory, i dvůr i stát se do nich
zamotal a v parlamentu mluvili a rozčilovali se
o umění víc nežli u nás v kavárnách o literární
klepy a nechutnosti a v hospodách o politické
situaci. Obě strany vyšly jako vítězi. Stát po-
držel své všední, ofieiální, opozděné, průměrné
a nerozčilující umění, vedené panem A. Werne-
rem, pod svojí ochranou a k libosti panovníkově,
a trofej secesionistů je jejich výstava zdev
Berlíně a německý Svaz uměleů, který se poprvé
presentuje touto dobou v Mnichově. St. Loui
odevzdán a přenechán oflciosům moabitským.
A Werne
St
Berlín
Mnichov
St . Loui
7
article
Toto dvojité vítězství je jen zdánlivě obou-
stranné, ve skutečnosti a pravdě náleželo
už před tím Secesi, to jest novému, po-
krokovému umění. Výstava v Moabitu je dnes
arci v nevýhodné posici asi tím, že skuteční
předáci jejího sboru parádně představují ně-
mecké umění v Americe, ale měří-li se v expo-
sicích na severu a západu jen Berlín s Berlí-
nem, jde li mi při jich prohlídce jen o berlín-
ské umění, věru že mnoho neváží, schází li dnes
v Moabitu pan A. von Werner na př., neboť je
zde jeho duch nejen ve výběru, i v mnohých
jeho trabantech. Na obou výstavách schází také
muž, kterého obě strany, dvůr, celý Berlín a celé
Némecko stejně jako velkého umělce uctívá, Ad.
Menzel. V Drážďanech a Düsseldorfu může jej
málem celého poznati, kdo by jej dosud byl
neznal.
V Moabitu, u Lehrtského nádraží, za půl
marky mohu viděti v ohromné skleněné kleci
přes dva tisíce obrazů, grafik, soch, architektur
a produktů umělecko průmyslových a k tomu
ještě za totéž vstupné mohu pobýti ve hlučné
zahradní restauraci vedle a poslechinouti dvě
řinčivé vojenské hudby. Umění v Secesi je dražší
cení si ho výše. Císel výstavních je tu jen as
desetina co ve Velké a vstupné k nim dvojná-
sobné jak tam. Secesionisté iroufají si vyvážiti
jedním svým číslem aspoň dvacet abitských.
A Werner
Menzel
Moabit
Berlín
Drážďany
Düsseldorf
mecký uměný v Amerika
8
article
Vskutku pozorná procházka výstavou lehrt-
skou vynese víc únavy ano i odporu nežli
požitku, beřu-li ji jako celek, aneb aspoň
berlinský její díl. Jsou tu nové a velmi pom-
pesně upravené dvorany, ale ani vypůjčené di-
vadelní historie Maďarů, Benezúra, A. Férztyho,
A. Bihariho, ani veliké plachty H. Bohrdta, na
nichž se houpají staré a nové lodi válečné skoro
v přirozené velikosti, ani bitevní scény Beckera
a jemu podobných nejsou s to naladití povzne-
šeně a umělecky. A kde v katalogu je udán
Berlín nebo Charloltenburg, tam je to po většině
banální anekdota, vnitřní i zevní nepravda, kon-
vence a ne život, všední libivost a ne umělecké
zanicení. Několik skutečných hodnoceností, řidce
roztroušených, shledávati, skoro omrzí. Okoli mi
je napřed ubijí nebo znechucuje. A jsou to po
většině i u nás dobře známí. L. Dettmann na
příklad, vážný a opravdový problemista, H.
Hermann živý a zajímavý líčitel pobřežníhoa
tržního ruchu, Friese a P. Meyerheim, dobři
zvěřináři, F. Skarbina, realistní luminista anebo
i F. Sehlichting, který v celé kolekci útočí na
pohádkovou krásu večerů a nocí benátských.
Kdyby nebylo zde několik souborných výstav obsa-
ženo, kde ale také z celé desítky jen ještě HI. Dil.
a F. Lenbach, arci Mnichované, ukazují jeden
své měkké, druhý své silné umění, a několik ji-
ných cizinců, bilance celé výstavy by byla
úžásně bledá. Ani karikaturisté zde shromážděn
nebyli by s to ji rozpěniti.
Maďar
A Férzty
A Bihari
H Bohrdt
Becker
L Dettmann
H Hermann
Fries
P Meyerheim
F Skarbin
Sehlichting
F Lenbach
Mnichovan
Berlín
Charloltenburg
9
article
Berlín vede ještě druhou válku, mimo zmí-
něnou vnitřní. S Mnichovem. Chce být sám
prvním střediskem uměleckým v říši, metropol
umění. Aspoň uměleckého svěla. Co nezmůže
vlastními produktivními silami, hledí dosáhnout
přitažlivostí vůči cizím. Ale i zde v městé pře
hazují Secesi, že po pět let jejího trvání vlastně
největší trumfy vyhazovala ve svých francouz-
ských, anglických, mnichovských a jiných ho-
stech. Letos je jich méně nežli druhdy, ale
jsou tu přece, a ne poslední: z Mnichova nej-
mladší odnož Scholle; poctivé útulnosti a do-
máckosti z Dánska jako Hamerskoj, Paulsen
Ring; lapidární dekoratéří ze Švýcar a Finska,
F. Hodler a Axel Gallen; z Franeouzů emi-
nentní portretista J. Blanche a L. Simon a Ch.
Cotlet se svojí vážnou krásou severního přímoří
a jeho obyvatel; Švéd A. Zorn, plný vervy
rudém portrétu své ženy; světlem zanícený E.
Claus a prostě pravdivý podobiznář Jan Veth.
Ale je dobře, že tu jsou a v dobré kvalitě
dávají míru k ostatním a správa Secese zveje
sem zajisté také za tím účelem. Nechce zapí-
rati své styky s nimi, popudy a poučení, jež
umělci, které zastupuje, z jejich moderníhoa
pokročilého umění brali; vyznává tím, že chce
z úzké šablony a domácího pohodli vyzvednouti
a vsunouti berlínské své umění na roveň a kol-
biště oně umělecké Evropy, jíž náleží už pří-
tomnost i nejbližší budouenost. Není pochyby,
že při prvních svých výsledeích nutně ztrácejí na
etnické odlišnosti, ale tam, kde se jedná nej-
prve o překonání všednosti a řemeslnosti, oby-
čejnosti, trhovosti a povrchní rutiny, o vydobytí
práv a povinností v pravdě uměleckých, osvo-
jení si uměleckých hledisk a hybných, poslušně
vyjadřujících techník, nemůže býti ani jinak.
Scholl
Hamerskoj
Paulsen
Ring
F Hodler
Axel Gallen
L Simon
Švéd
A Zorn
E Claus
Veth
Berlín
Mnichov
Dánsko
Finsko
Evropa
10
article
Nejprve je člověk učenníkem, aby se mohl státi
mistrem; chlapcem a jinochem nežli zmohutní
v mužnou individualitu. Tak nejspíše berlínská
Secese, jako jinde, kde síla a zdravost tradic
uměleckých a úrodnost poměrů novému vývojia
postupu nebyly tak výhodné jako ve Francii
v Anglii, těchto vůdcích umělecké Evropy, při-
pravuje jen svým snažením půdu pro budoucí nový
výraz národní nebo kmenové umělecké individu-
álnosti.
Dnes jim poněkud překáží specifický ka-
rakter berlínský, ona střízlivá věcnost, bezcitná
skoro pořádnost, rozkladné a nesrdečné vtipkář-
ství, učená solidnost berlínská, jejímž velkým
representantem v umění je malá excellence A.
von Menzel. Louis Corinth nebo M. Slevogt
by ji nejraději na ráz zahnali obdivuhodnou
duchaplností a zdánlivou nonchalancí, odvážnou
smělostí. A mnozí jdou za nimi. Vskutku jsou
to nevšedně jadrné talenty malířské hodnoly.
první víc formou, druhý výlučně barvou za
braný, ale jak snadno přeskakuje jejich odvaha
v smělost a tato v drzost, robustnost v síláctví
A Max Liebermann? Jaký to bystrý pozoro-
vatel a vyjadřovatel vitality a subtilních hodnot
světla, barvy a vzduchu! A hned zároveň
jaký to studený střízlivec v uvádění reality
umění ! Jediným poetou, snilkem o světě kouzel
a pohádek jest a zůstává zde L. von Hofmann.
A Menzel
Louis Corinth
Liebermann
L Hofmann
Francie
Anglie
Evropa
11
article
Jakoby Berlinu ani nepatřil. Připojím-li k nim
z mladších distingovaného portrětistu R. Cu
tia, velmi ušlechtilých tonů pod vlivem škot
ským, Königa a Hitzovou, s jich podobiznami
oživenými interiéry, v nichž je zase koloristické
problémy, nuancovaná svítivost a síla barev,
vyrovnávání nebo spíše odvažování se a vyva-
žování odvážných kontrastů a kombinací barvo-
vých po přikladu Slevogtově vábí, nebo ještě H
Baluschka, který tenkráte místo lidí velmi objek
tivně, ale silné namaloval obraz velkého nádraží
v noci, W. Leistikova příbuzných, ale vyšších
kvalit v krajině marcké, stačí mi pro dnes za
dobré representanty berlinského kmene v ber-
linské Secesi. Máť ona ovšem i cizích členů
dost a F. v. Uhde z německých bývá tu nejví-
tanější. Tenkráte poslal sem dva obrazy, jimiž
asi před dvaceti lety odvážně zahájil výboj lu-
minismu, plenairu v Němcích. Cvičení buben-
níků a Kolovrátkáře. Tehda v Mnichově pobou-
řívaly všechny zraky a mysli — dnes objevuj
se v klidné kráse klassičnosti.
Nové publikace redakci této rubriky zaslané
R. Muthera Dějiny malířství. (Přel
L. Bílý. Nakl. J. Laichter v Praze.)
Muther má u nás stejně zvučné jméno jako dom
v Němcích. Ne sice tak velké, poněvadž kruhyo
umění se starající nejsou tak početné, za to čist
šího, autoritativnějšího zvuku nežli v jeho domovině
poněvadě tu není, na cizince, tolik řevnivosti a kri-
tičností. Jeho »Malířství XIX, století« se stalo mno-
hým evangeliem, ale jeho »Dějiny maliřství« teprve
byly přeloženy a je to dobře. Kniha je krásná a bohatá.
překlad, vzdor některým nedopatřením a chybám,
pěkné hybnosti a mnohdy roztomilý ve zdárné snaze
čilost, kolorismus a vtipnost originálu nezkráceně
vystihnouti.
König
Hitzův
Baluschka
W Leistikův
Uhde
Němec
R Muther
L Bílá
J Laichter
Berlín
Mnichov
Praha
12
article
R. Muther je rozhodně autor velmi originálný
v tom, jak látku svoji uchopuje i v jakém zpracován
ji podává. Pro něj nejsou dějiny snůškou a seřa-
děním údajů, pořadným vylíčením fakt, nýbrž veli-
kým dějem, spíše dramatem o bohaté peripetii, s čet-
nými dvihy a klesy. Proň, před jeho očima se tento
děj v jednollivých fásích odehrává ve všech zemích
evropských, poněvadž je mu umění zhuštěným výra-
zem ducha doby a tento duchovní stav, arci nuancovaný,
je vždy ovzduším celé Evropy, jenom při tom
slušno rozeznávati místa, kde původně vy-
rostl a nejprudčeji se vyslovil, od těch,
která se mu passívně podala. Proň je celý vývoj řa-
dou se vystřídávajících protikladů: anlika a křesťan-
ství; paganismus a nábožnest; tvarovost a koloris-
mus; aristokratismus a měšťáctví; sensualismusa
sentimentnost; s občasnými recidivami, vyjádřenými
dekadentními zálibami v minulosti. Z duševního roz-
položení vykládá jednotlivé zjevy ve skupinách a je-
dnotlivcích. Zajisté ne vždy bez násilností na čísté
chronologii, poněvadž výše staví pořad dějů vnitřních
než hmotnou náhodou podmíněných skutků zevněj-
ších. V těchto dějinách naleznete pramálo dat a čísel,
za to mnoho psychologie, málo povšechných theorií
esteřických, za to nadmíru živé a plastické vylíčení
a vyliednocení toho, čím kdo a která doba obohatila
R Muther
Evropa
13
article
nebo pozměnila vědomosti a karakter epochy před-
chozí. Není divu, že je kniha jeho pak víc napínavá
nežli didaktická, víc umělecká nežli cechově histo-
rická. To ji činí schopnou rozohniti čtenáře, zajmouti
jej, zapřísti v kouzla umění, které se mu zde obje
vuje ne jako rozpytvaná a rozanalysovaná mrtvota
nýbrž jako stále rostoucí a každým jarem nově kve-
toucí organismus. Nic není přetrženo a navždy pře-
rušeno; všude, třeba velmi skrytě, převádějí cévy
šťávy z jedněch pokolení do druhých. Z těchto
pokolení vynikají jednotlivci, kteří zvláště silně
buď tužby doby v sobě krystalisují, buď s velkou
obratností v sobě, ve svém lehkém tvoření, shrnují
prostě vymoženosti svých předchůdců. Přečtete lelmé
karakteristiky hlavních proudů duševních a kultur-
ních a nejednu mistrně sestrojenou a brillantně na-
psanou karakteristiku vůdčích zjevů a něco ze zaní-
cení a temperamentního procítění autorova musí na
vás přejíti. Jinými slovy: Mutherova kniha probouzí
cit a činí schopným viděti ve vývoji umění ne pouhé
seřadění arlefaktů, nýbrž umělecko-psychologických
zpovědí mužů velmi sensilivných a zvláštními schop
nostmi malířsky se vyjadřovati nadaných.
Mutherův
14
article
Pět prostých knížeček originálu přeměnilo se
českém rouše v silnou, úhlednou knihu bojně také
illustrativními doklady opatřenou. Z prvu byl i vý-
běr i jakost reprodukcí dost pochybné ceny, postu-
pem vydání obojí se valně zlepšilo a tak dostalo se
nám Mutherovým Malířstvím knihy nade vší pochyb
nost evokativní síly a oplodňující potence; knihy
která je s to vzbuditi lásku k umění a tou přivést
k životu jeho porozumění.
=Volně směry. Měsíčník umělecký, vydává
»Manes«. Rok VIII. čís. 10. Sedm reprodukcí ze tře
nových vil, jež Jan Kotěra v Černošicích, Strašnicích
a Bechyni provedl, elegantní, malebné stavby, v nichž
šťastně vtěleny prvky venkovských domků v moderní
útulný příbytek letní. —— Reprodukce dle obrazů J.
Uprky a plastik Boh. Kafky.)
Zpráva o činnosti městského průmyslovéh
musea pro severovýchodní čásť království českého
Hradci Králové za správní rok 1903. Hradec Králové.
Nákl. kuratoria musea 1904.
= Dílo. List věnovaný původní tvorbě české
zvláště dekorativní. Nákl. Jednoty umělců výtv. Roč
2., čís. 6. (K. Chytil zajímavě seřaďuje několik desko-
vých obrazů z první polovice 16. století, z nichž
horažďovický, chudenický, vrabský a velhartický dě-
kují svůj původ členům rodu Riesenburského a prvni
dva mají tolik podobnosti, že mohou pocházet
z jedné ruky. Kristus na kříži, deska mělnická, dá
se jen dobově k nim připojit. Malý ten pokus klasi-
fikace staročeských obrazů je doložen příslušným
reprodukcemi.)
Mutherův
Kotěra
J Uprka
Boh
Kafka
K Chytil
Riesenburský
Kristus
Černošice
Strašnice
Bechyně
český Hradec Králové
Hradec Králové
16
article
Pryě s literárním brakem „pro
mládež“.
Pryě s literárním brakem „pro
mládež“.
(Kapitola věnfovaná rodinám.
Časová, velmi časová úvaha
Všimněte si: pominuly první příznaky horlivostn
horečky na počátku školního roku, zběžně pře-
hlédnuty nové učebnice, „podepsány“ všechny
školní denníky, se začáteční horlivostí opsán, ba
několikráte přepsán nový rozvrh hodin, a když
tak zase po utěšené době prázdnin je všechno
ve škole v pravidelném chodu a první dojmy no-
vého školního roku obestřeny jsou zase šed
pravidelného, jednotvárného školského života —
počne naše zlatá mládež toužiti po zpříjemněn
své monotonni školní práce a ohlíži se po —
zábavné knize. Odvážnější překvapí jed
noho dne učitele otázkou, kdy že se „začne půj-
čovat“, a ti, kdož disponují nějakým dvaceti-
haléřem obhlížejí výkladní knihkupecké skříně
v nichž ve shodě s „požadavkem doby“ a saisony
zaměněny jsou zatím učebnice a cvičebnice lite-
rárními plody pro mládež. Podnikavi naši knih-
kůpci — a v tomto oboru jmenovitě pro menší
obchodníky je epitheton „podnikaví“ con-
stans ornans, poznali z denní praxe, že nutnose
zaříditi v literárním trhu i na požadavky malého
publika s několika krejcary, a offerují i „spisy“
které sice nečiní vysokých nároků literárních, ale
jdou přece na dračku. Jsou to krafounké indián-
ské povídky, nemožné lovecké příběhy, líčení
afrických a amerických dobrodružství, sensační
výjevy z pamp, napínavá líčení zápasů s med-
vědy, vypsání hrůznostrašných scén, vražd, ne-
štěstí, katastrof atd.
17
article
Bůh ví, kdo tento literární brak opatřuje, ale
je jisto, že se mezí dětmi ujímá. Tak za několik
desetníků položen je u našich četbychtivých
hochů základ ke knihovničce soukromě, dokonce
tak soukromé, že o ni ani učitel nezví ničeho,
nedopadne-li náhodou nezkušeného začátečníka
knihomila s podobným škvárem, křiklavými,
ohyzdnými illustracemi na obálce opatřeným,
když tak při mluvnické nebo početní hodině od-
dává se pod lavicí literárnímu požitku. Zkuše-
nějším dávno známo, že podobné literárni skvosty
mizí ve stolku učitelově navždy a že jich obje-
vení v rukou mladého čtenáře provázeno bývá
obšírným kázáníčkem.
Mezi hochy je zatím hotová burse knižní
„spisy“ se vyměňují, kupují se i obchodním sdru-
žením několika finančně slabších jednotlivců,
což tu je nejzávažnějšího — pilně se čtou
A to se děje v době, kdy paedagogická lite-
ratura oplývá obšírnými spisy a články
aesthetickém vzdělání mládeže, kdy četn
komise paedagogů pečlivě vybírají uměleck
spisy pro mládež, kdy proklamuje se heslo
umění do školy, uměni do rodiny!
Kdo je vinen? Nejpohodlnějším způsobem
zbavíme se otázky, svrhneme-li vinu na školu
Ano, učitel má žáka poučiti, že takový brak li
terární kupovati a čisti způsobuje mladému člo
věku nemenši otravu než nikotin, učitel má sle
dovati a střežiti i soukromou lekturu mládeže
učitel má dáti dítěti do ruky knihu ušlechtilou
cennou — učitel má ..
Ach, co všechno učitel má konati!
Zatím, než odsoudíme školu, vzpomínejm
tak drobet ne svá školská léta, na své první umě
lecké literární požitky.
Zkuš
bůh vědět
18
article
Tehdáž, před třiceti pěti, čtyřiceti léty, za
půjčil nám p. učitel umolousanou knížečku jed
nou za onoho času. Čtli jsme Genofefu neb
Jeskyni otce Blažeje ne jednou, ale ně
kolikráte, sobě, rodičům, sousedům. Pravdůl
František Pometlář, Svobodův Zlato
dol, Zimermanova Kletba a požehnání
a dokonce i švabachem tištěný Enšpigl, byly
pravými uměleckými a literárními hody našicl
skrovných domácnosti. Taková povídka se vryla
do srdce i paměti a přinésti domů novou povídku
znamenalo jistou vzrušující událost. Čtli jsme za
zimních večerů u společného rodinného stolu
všem a otec i matka našli vždy dosti času, aby
si poslechli, ba oni sami se na takový primitivn
„čtenářský večírek“ těšili.
A nyní? V horečném, vysilujícím shonu p
práci a po — zábavě, zbývá málo času vě
jejich naivnostem a jejich neochabující zvídavosti
jejich naivnostem a jeich neochabujcí zvídavosti
A tak mladý horlivec reguluje si svoji privátn
četbu sám. A zatím idyllické doby, kdy mohlo
smělo dítě knihu kteroukoliv čísti, dávno minul-
a dítě dostává do rukou literární škvár nejposle
nějšího druhu, kazí svůj vkus nejhroznějším způ
sebem a připravuje se tak do obrovského sboru
budoucích čtenářů Karla Maye a podobnýcl
ducha zabíjejících plodů.
Ne, tu je škola bez pomoci. Poka
žen-li vkus dítěte dráždivou, napínavou, sensačn
četbou oněch malých dryáčnických knížek, ne
najde dítě valného požitku na Raisovi, Něm
cové, Jiráskovi, Třebízském ap.
Genofef
Blažej
František pometlář
Svobodův
Zimermanův
Karel May
Pok
Rais
Jirásek
Německo
Zlata dol
19
article
Zde nutno, aby vystoupil nejúčinnějš
paedagogický činitel, rodina se všt
rozhodností. Nastanou dlouhé večery a s nim
do našich domácností přispěchá ona intimní druž
nost, která je charakteristickou známkou zimn
poesie. Nuže, malé vychovatelské kázáničko
oteové a matky, všímněte si občas, co vaše dět
čtou, opatřujte jim dobrou, zdravou literárn
stravu, pečujte o tříbení a zušlechtění vkusu
vykonáte pro mravní i rozumový rozvoj svýcl
dětí velice záslužný čin. Neklamte se, že je lho
stejno, co čte vaše dítě, pečujte sami, abyste
zvěděli, které knihy patří do rukou vašich mi-
láčků a pamatujte, že nejlepší jest je
dobré pro naše dětil
Ovšem, že tohoto pravidla nedbají an
všechny tak zvané dobré spisy pro mládež v na-
šich knihovnách školních a ve skladech našie
předních knihkupeů a nakladatelu
To je kapitola smutná, velmi smutná
bohužel ne nová! Spisovatelem pro mládež může
se státi každý, kdo má drobet volného časua
umí pravopisně psáti.
Officiální aesthetika je velice skromná a
officiální literární kritik dá své schválení každé
knize, která neprohřešuje se proti čtyřem hlavním
pravidlům paragrafy úřadními stanoveným, jež
jsou správná dikce, mravní tenden
ce, úcta k bohu, úcta k cisaři. Uměle-
cké krásno, aesthetická vnitřní cena spisu jsou
celkem vedlejší věci; konečně „se nevylučují
— ale podmínkou nejsou.
Proto také, kde kdo z touhy po levném spi
sovatelském vavřínu anebo — po 15 zlatých —
bůh
20
article
Karel B. Mádl.
Mádl
21
article
jak dokázáno je, že se za dodaný spis pro mládež
spisovateli platilo kšeflovním nakladatelem —
každý v nouzi postavený anebo dlouhým časem
trápený student, každý absolvovaný kandidát uči-
telství, který míval ze slohu dobrou známku —
všichni mohou se ihned státi spisovateli pro
mládež.
Idejní myšlenky ke „spisu“ ochotně dodá
ale vždy pochvalnou kritiku opatří knihupe
zdarma.
Idejní myšlenky pánů nakladatelů jsou vždy
na výši doby a jsou duchem času. Jednou jsou to
nejrozmanitější varince na théma Robinson —
a najednou vyroji se Robinsonů celá spoustn
mladých, starých, mužských i ženských, domá
cích i zahraničných. Doba nadšení pro Robin-
sena pomine a nastane doba vlasteneckých, ná
rodních spisů. Krásná idea národního nadšení
lásky k národu zvrhá se v rukou kramářskýel
nakladatelů tak jako vznešená idea náboženská
v pomalovaných obrázcích a pouťových zázraě
ných modlitbičkách.
Nic tak neodvráti zájem mladého čtenář
jako nápadná, stále všude pronikající a z každe
stránký patrná a násilně se všude deroucí ten-
dence.
A při té spoustě vlasteneckých spisů pro
mládež nemáme dosud vlastenecky psaného struč-
ného a příručného dějepisu národa českého
musila teprv národní strana svobodomyslná po
vzbuditi konkursem o cenu, aby takové evange
lium pro české dítě bylo napsáno. Nechci být
prorokem, ale zúčastní-li se konkursu čipern
„spisovatelé“ pro mládež a nenapíše-li takový dě
jepis umělecky nadaný, osvědčený vypravovatel
spisovatel-umělec, můžeme dožíti se i tu zkla-
mání vzdor nejlepším úmyslům.
Robin
22
article
Vlastenectví, probuzení národního sebe-
vědomí, vzbuzování a pěstění ušlechtilé lásky
k národu a z ní vyplývající horoucí snahy pro-
spěti národu svému, jsou tak delikátní duševní
akty, že hrubá a nádennická ruka všelijaké lite
rární chamradiny spíše je ohrozí a jim uškodi
než prospěje. Tyto vznešené ideje nesmí, abyeh
se tak vyjádřil, ve spise trkat. V Jiráskový cl
Psohlavcich nenajdete moralisování, ob-
šírných argumeniací, tam děj všude rychle spadá,
čtenář není násilně nucen, aby náhledy spiso-
vatelovy přijímal, ale na konec výsledek je zde.
Psohlavci nepoučují obširně o národním sebe-
vědomí, o demokratismu, o vytrvalém a neústup-
ném hájení práv atd. — ale působí na mladou
duší obrovským dojmem, zarývají se v mysl
vzbuzují nejmocnější cit a jsou tudíž bezpečným
podkladem příslušné snaze.
pravidlům, paragrafy úřadními stanoveným, jež
Tak je i se spisy násilně moralisujícími,
které do nedávna byly v měž a jež tak výtečně
parodovati umí znamenitý znatel dětské duše
Mark Twain. Zkrátka, literární odpadky se dosu
ještě dostávají dětem do rukou, knihy, které ne-
snesou uměleckého měřítka a které více škod
než prospějí.
Jirásková
Psohlavcich
Psohlavec
Twain
23
article
Všichni společnou a nerozdílnou rukou
zaviňujeme tuto bídu. Staly se krásné
náběhy a pokusy u nás vydati dětem literární
skvosty s uměleckými illustracemi — a přišlo
zklamáni, pro nedostatek kupců, pro velikou dra
hotu díla, pro malý zájem veřejnosti atd.
A přece otázka lektury mládeže je vážnou
otázkou narodní výchovy! Běží tu o nejdražší
statky, o formaci duší budoucího pokolení na-
šeho. Nesvalujme vinu na knihkupce a nakla-
datele dětských biblioték pro ,zábavu a poučení.
neboť pak bychom důsledně musili obviňovati
lihovary, továrny na doutníky, pivovary a p., ne-
svalujme vinu na řemeslně spisovatele, poněvadž
bychom důsledně musili brojiti proti dělníkům
lihovarech, proti dělníkům, kteří zhotovují hrací
karty atd.
Četba mládeže, její výběr, jei
řízení a výprava musl, se státi kul-
turní a národní záležitostí všech
nás, rodičů, učitelů, obcí, časopisů,
spolků, schůzí, vůbec celé české
veřejnosti.
Netrpme dětem za žádnou cenu
aby kupovaly literární chamrad
která zabírá místa spisům dobrým, postarejm
se, aby umělecká díla literární stala se děten
nejpřístupnější, vůbec sledujme s největším zá
jmem četbu dítěte — a knihkupecký a naklada-
telský trh věru co nejdříve stane se citlivým
k těmto snahám našim, a budou-li ony ohyzdno
knížky všude odmítány, a nastane-li čilá po
ptávka po knize dobré, bude co nevidět učiněn
opatření, aby zjemněnému vkusu kupců učiněn
bylo zadost.
Nejen škola — ale hlavně tu rodin
a veřejnost způsobí při dobré vůl
utěšený pokrok na poli národní vý
chovy.
24
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šerm.
** Z Českého šermířského klubu. z
příčinou zahájení činnosti uspořádá Český šermířský
klub svým členům a přátelům v pondělí dne 3. t.m
přátelský večer, spojený s picknikem o 8. hodin
večerní v místnostech klubovních v Jilské ulici. Kto
muto večírku nebyla rozeslána pozvání, avšak kdo
koliv se o klub a jeho činnost zajímá, ať člen
nečlen, nechť poctí svou návštěvou Český šermířsk
klub a bude ve středu svých šermíř. kých přáte
srdečně uvílán.
** Na král. české šermířské škole započalo dn
1. t. m. vyučování v šermu za vedení ředitele setník-
pana Hergseila. Mimo něho působí tamtéž ilalsk
professor pan A. Berti a m. V. Farkač. Přihlášky
dotazy přijímá a zodpoví ředitelství české šermiřsk
školy v Praze, v Karlově ulicí (palác Colloredo) o
10—11 hodin dopoledne a od 6—9 hodin večer.
Hergseil
A Berti
V Farkač
Colloredo
Praha
Karlov ulice
Český šermířský klub
Český šermířsk klub
25
article
** Český šermířský klub »Riegele
zahájil v těchlo dnech nové období šermířské správ
ního roku 1904/5. Dnem 1. října započato bylo pilně
cvičením v nových místnostech, moderně zařízených
odpovídajících všem požadavkům šermíře. Výcvik
v šermu šavlí i končířem svěřen i na dále osvědčené
ruce pana Orazia Santellia, jenž se svým assi-
stentem vyučuje oblíbené škole vlašské s příkladnou
péčí. Klub oslaví přesídlení assautovým večírkem,
jenž konán bude někdy v druhé polovici října
v něm ukáže nejen nejlepší své síly, ale i výcvik
svého dorostu. Cvičení konají se pravidelně v úterý
ve středu a v sobotu od 7—9 hodin večer. Bližš
zprávy podá výbor klubu v Praze—II., v Mikulandsk
ulici v domě »Na Studenci«,
Athletika n sportovní hry.
** »Český Alhletic Football Club« na Krá
Vinobradech pořádá dnes na svém hříšti dva zápasy
O 2. hod. hraje Bteam proti S. K. »Čechie« II. O 33v
hod. utká se A-team »Č. A. F. C.« s S. K. »Čechie-
(Karlín) v přátelském matchi. Oba zápasy svým prů
během zajisté pobaví dostatečně obecenstvo.
** Dnes v neděli budou se konati na Letné tyto
zápasy v kopané: S. K. »Slavia«— F. C. »Sport Fa-
vorit«. Začátek o 31/2 hodině. Před tím na hlavním
hřišti S. K. »Slav a Reservs«—Novoměstský spor
Riegel
Santellius
Bteam
S K
F C
Reservs
Mikulandsk
Studenec
Vinobrady
Čechie
Karlín
Letná
Český šermířský klub
výbor klub v Praga
II
Český Alhletic Football klub
Čechie
Slavia
26
article
tovní klub, na trainingovém S. K. »Slavia Juniors« —
A. F. K. »Smíchov«. Začátek obou těchto matchů o 2.
hod. Po ukončení posledního bude se konati na trai-
ningovém hřišti zápas S. K »Smíchov«— F. C. »Sturm .
** Dnes má ve Vídni zápasiti A. C. »Sparta«
proti »Sportvereinigungu«. Officiálně nebylo nám
oznámeno, zdali »Sparta« do Vídně odjela. Bude-li
zápas uskutečněn, tedy zvítězí asi »Sparta«, ač-li
bude moci s úplným prvním mužstvem proti »Sport-
vereinigungu« se postaviti.
** Oblibené řecko-římské zápasy professio nálů
přenesly se již i ns venkovská města. Tak ozna-
muje se nám z Berouna, že tam v cirku Kaisrově
zápasil český silák Petrák s Němci Chartumema
Banerem, které oba porazil. Vítězství českého zápas-
níka přijato bylo četným obecenstvem s bouřlivou
pochvalou a Petrákovi uspořádány velké ovace.
Automobilism.
** Officiální výsledek závodů o vyzývací cenu
francouzského motocykle-klubu, též »závod Gordon
Bennet pro motocykle« nazývaný, jest následující:
1. Demester (Francie) 3 h. 45 m.: 2. Tomann (Čechy)
4 h. 53 m.; 3. Inghilbert 4.14; 4. Lamheriack 4.44
a 5. Wondřich (Čechy) 5.4. Čeští řidiči drželi se zna-
menitě a úspěch české továrny Laurin a Klement
je dokonalý, přes to že prvého místa nedosáhla, neb
stroje její byly poměrně o slabších motorech a přes
to docílily vělší rychlosti, než stroje silnější a při
pravidelném průběhu závodu byly by jistě zvítězily.
S K
A F K
Kaisrův
Petrák
Němec
Chartumem Baner
Bennet
Čecho
Laurin
Klement
Smíchov
Vídeň
Beroun
Francie
Slavia
Sturm
Sparta
Demester
Tomann
Wondřich
40
article
LLUSTR. KNIHOVNA
LLUSTR. KNIHOVNA
jtehž sešit právě vyšel.
Přítel Domoviny roč. XXI. obsahuje
Vlasta Pittnerova: „Pro sirotka““, povídka.
Eug. Kumičič: „Theodora“, povídka
V. P. Trnavský: „Pláňnta“, humoresky, povídky a frašky
I. V. Hrubý: „Ze světa“, povídky
A. B. Šťastný: „Vlny žívota““, povídky
I. Archleb: „Z hlubin a mělčiu života“,
= Sešit o 48 stranách jenP k
Celororoční předplatné Přítele Domoviny ve sv. brožovaných
neb v polotuhé vazbě (12 svazků o 128 str.) zl. 1.60.
Levná illustrovaná knihovna roč. VI. obsohuje:
L. Boussenard: „Hořící ostrov“, román z posledních
událostí na Kubě.
N. N. Karazin: „V rákosí“, román z turkest. život
Prof. dr. Justin Prášek: „Antické ženy“
Čen. Kramoliš: „Strážcové našich hor““, hist. román
A. P. Čechov: „Nudná historie a jíné povídky“
I. Vereščagin: „Na vojně“
(Případnou změnu redakce si vyhražuje.)
Sešit o 32—36 str. hojně illustr. za k
Celoroční předplatné Levné illustr. knihovny ve svazcíck
brož. neb v polotuhé vazbě 18 svazků zl. 3.80.
Sešit na ukázku zašle každé knihkupectví jakož
nakladatelství E. Beauforta.
Praha-II., Jungmannova tř. 21 n.
2119
Pittnerův
Kumičič
Theodor
Trnavský
V Hrubá
A B
I Archleb
L Boussenard
N N Karazin
profesor
doktor
Prášek
Kramoliš
A P Čechov
I Vereščagin
E Beaufort
Kuba
Praha
Jungmannův třída