1
masthead
2. října 1904. Číslo 272
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
4
article
k zoufalství, jež už nejednou propuklo zjevnou
nespokojeností a odporem. Avšak sami jsou proti
nezvaným hostům slabí a změny ve svém soudu
mohou se naditi pouze od konečného ruského
vílězství.
V severní Korei utvořil se nový tajný spo-
lek, jenž si obral za účel rozšiřovati v národě
lásku a důvěru k Rusům a nabádati jej, aby byl
pohotově pomoci Rusům, až se objeví na Korci.
Kamkoli Japonci přijdou, nejprve hyne ob-
chod. Příčinou toho jest, že Japonci platí bud
padělanými penězi, buď poukázkami na japon-
skou státní pokladnu, splatnými, až Ruskoji
naplní válečnou kontribucí. Další příčina je ta.
že Japonci v neomalené hrabivosti zachvacují
kamkoli přijdou, obchodní styky pro sebe, beze
všeho ohledu na domácí obyvatelstvo.
Z Nučvanu oznamují, že tamní čínské oby-
vatelstvo velmi lituje odchodu Rusů. Odte
doby, co Rusové odešli a Japonci přišli, obcho
nemůže se vzpamatovati. To znamená mnoho,
neboť Japonci jsou národ, který se žádného ob-
chodu neštítí a udělají obchod ze všeho. Jině.
co se Číňanům nelíbí, je, že japonští vojáci.
ubytovaní v jejich domech, chodí doma úpln
nazí. Oblékají se pouze do služby. To se sho-
duje se zprávami castovatelů po Japonsku, kteří
s úžasem pozorovali, že Japonci i v divadle, i
tramvaji a jinde částečně se obnažují.
Rus
Korec
Japonec
Číňan
Japonsko
5
article
Zcela jinak vypadá to v Mukdenu. Ačkoli
Japonci jsou na blízku a chystají se k nástupu
po celém frontu, Číňané nepřestávají massami
se stěhovati do Mukdenu, kde dosud nepozoruje
se žádný neklid. Obchod tam kvete, zvláště
s kožešinami, jichž Rusové potřebují na zimu.
Důvěra Číňanů v Rusy je taková, že z venko
a z menších měst i ženy a dítky přivádějí do
Mukdenu jako do útočiště. Nepřáteli Rusů jeví
se pouze úřadníci.
Japonci se svými protiruskými a panasij
skými agitacemi musejí do vzdálených čínských
provincií, kde obyvatelstvo Rusů z vlastní zku
šenosti nepoznalo.
Japonec
Číňan
Rus
Mukden
6
article
Z Telina.
Dančenko telegrafuje „Ru
Nemirovič
skému Slovu“ dne 28. září:
Japonští emissaři agitují v jižní Mongoli
a verbují dobrovolníky k partisánské m
vojsku, jež organisují. V Chorbasoně plat
takovým dobrovolníkům 12—15 lanů (čínskýc
tolarů) měsíčně. Ozbrojují se puškami, dováže-
nými z Inkou. Také je ozbrojují ruční m
pumami.
Úsilí Japonců směřuje k tomu, aby nán
vzali Gančolin, ale tam jsme příliš dobře opev-
něni a nemusíme se znepokojovati.
Odovšad z provincií, zaujatých Japonci.
přicházejí stesky, že japonští vojáci poskvrňuj
ženskou česť, na rekvisice a na roboty, ke kt-
rým Japonci obyvatelstvo nutí. Japonci, nema-
jíce lokomotiv, nutí obyvatelstvo, ahy tahalo va-
gony po kolejích.
Od poloviny září děje se v Japonsku urych-
lená mobilisace, o níž se v novinách nepíše. D
zbraně jsou povolány ostaíky druhé reservy
prvá polovina domobrany. Branci, kteří byli př
odvodu uznáni za neschopné, jsou nyní od-
vádění a posíláni na bojiště.
Zajatí Japonci houževnatě mlčí o všem, ale
tcho nozapírají, že jich v dosavadních bitvách
slrašně mnoho padlo.
V Ljaojaně porážejí japonská vojska na-
kažlivě nemoci. Japonci doufali, že přátelé je-
jich v Evropě zprostředkují jim náhlé zakon-
čení války mírem. Nenadáli se zimní kampaně.
jejíž přízrak nyní nad nimi se zdvihá. Spěšně
dělají objednávky teplého šatstva. Obuv a po-
kryvadla objednávají v Americe. Tisk japonský
připravuje nyní Japonsko na těžkou a dlouhou
válku.
Dančenko
Nemirovič
Inka
Japonec
Branek
Evropa
Amerika
Japonsko
7
article
Japonští vyzvědači.
Ruský voják zdravotního sboru, jenž by
po přestálé nemoci z Košagova na Sungari po-
slán na zotavenou do Moskvy, tyto dni tam při-
byl a vypravoval své zkušenosti, mezi nimi tento
případ
V červenci hraničáři, stojící u mostu n
stráži, zpozorovali, že se blíží čínský pohřeb
Hraničáři, mající už rozličné zkušenosti, zasta-
vili pohřeb. „Koho pohřbiváte?“ tázali se. —
„Ruský soldat mašinko fufu lomajlo,““ odvětil
Čiňaně lámanou ruštinou, chtějíce říci, že po-
chovávají ruského vojína, kterého přejel vlak.
Hraničáři však nespokojili se touto odpovědí
poručili otovříti rakev. V rakvi ležel živý Ja-
ponec, vyzvědač. V stěnách rakve byly dírky,
klerými mohl viděti a pozorovati okolí.
Moskva
8
article
Telegramy.
Telegramy.
Japonci v defensivě.
Z Mukdenu, 30. záři. (Reuter.) V situa i
na bojiští staly se podstatné změny. Zdá se, že
Japonei hodlají zůstati v defen-
sivě; opevniliť postavení severo-
západně od dolů vantajských. Ja-
ponská vojska jsou takto rozdělena: Jedna
divise nalezá se v Baňapudze, 2 divise u dol
yantajských, 4 divise při železnici poněkud
severně od Ljaojanu, jedna divise na západě
u Hjandense, další divise u Sandepu. Dle ruských
odhadů veli Kuroki gardě, 2. a 12. divisi,
celkem 76 praporům pěchoty, 18 škadronám
jízdy a 276 délům. Armáda Okuova skládá se
z 3., 4. a 6. divise, celkem ze 60 praporů
pěchoty, 26 škadron jízdy a 242 děl. Nodzu
vell 5. a 17. divisi, celkem 44 praporům pě
choty, 9 škadronám jízdy a 180 delům.
Japonec
Japonei
Hjandens
Sandep
Okuův
Mukden
Ljaojan
Reuter
9
article
Počet Japonců.
Počet Japonců.
Z Mukdenu, 1. října. (Reuter.) Celkový
počet japonského vojska proti Kuropatkinov
udává se ne 180 praporů po 800 mužů. T
činí 144 000 bodáků, 6400 mužů jízdy a 638
děl. První a jedenáctá divise stojí před Po
Japonec
Mukden
Reuter
10
article
Artorem.
Artorem.
Domnělý výrok Kuropatkinův.
Z Pařiže, 1. října. (C.-B.) »Matinu « s
telegrafuje z Petrohradu, že jistý vyšší důstoj
ník, přibyvší do Moskvy, sdělil, že generál Kuro
palkin pravil při hostině, kterou dával svým
důstojníkům: »Ustupujte s důvěrou v dalšt
vývoj, nechte přijíti Japonce do ro
viny a porazíme je.« — Myslí se proto
že Kuropatkin zvolil pro nejbližší bitvu rovinu
severně od Těnlina čili asi 80 km severozá pad
od Mukdenu.
Ruské křižáky.
Z Alžíru, 30. září. (C.-B.) Ruské pomocné
křižáky »Smolenske a »Petrohr a de-
jež sem připluly, odplují po dvoudenním pobytu
ve zdejším přistavě do Libavy.
Kuropatkinův
Matin
Kura
Japonec
Kuropatkin
Pařiže
Petrohrad
Moskva
Mukden
Alžír
Libava
km
11
article
Zpětná koupě mandžurské dráhy.
Zpětná koupě mandžurské dráhy.
— Válka skončí dle »Euvepéene
dvěma smlouvami.
Z Paříže, 1. října. »Européen« dovídáse
z Petrohradu, a to prý z pramene velice spo-
lehlivého, že ruský vyslanec v Pekinu, L es s a
po více než čtrnácte dní vyjednává s princem
Činem, předsedou ministerstva zahraničních
záležitostí v Číně, jakož i s císařským dvorem
a velikými obchodními korporacemi čínskými
o zpětné koupi mandžurské dráhy. Za účelem
tím ustavuje se již čínské konsorcium. »Euro-
péen« vidí v odhalení této věci potvrzení své
domněnky, že válka rusko- japonská skončí dvěma
smlouvami a to jednou mezi Ruskem a Čínou.
druhou mezi Čínou a Japanem
Odvážný ruský námořník. — Vy-
lovená munice křižáku » Noviku«,
Z Vladivostoku, 1. října. Námořník Tur-
bin nabídl se dobrovolně, že pomocí potápěě
ských přístrojů ohledá Japonci potopený křižák
Européen
Japonec
Paříž
Petrohrad
Peking
Čína
Rusko
Vladivostok
L eso s
12
article
»Novik«. Bylo mu to dovoleno a Turbin po
dvoudenní námaze vynesl z »Novika« všechny
náboje ze zásobárny a celou řadu součástí děl.
Turbin byl veřejně pochválen a navržen k vy-
znamenání řádem sv. Jití.
Úsudek generála Romanova o
válce. — Bitvou u Ljnojanu zapo-
čala hlavní kampaň.
Z Petrohradu, 1. října. Generál Rom-
n ov, velitel 6. divise, jenž, jak známo, v bo-
jieh u průsmyku Jandelinského pádem s koně
se zranil, nalezá se na cestě na Krim, kd
hodlá ztráviti delší dovolenou k svému zol-
vení. Byv interviewován jedním moskevským
žurnalistou, co soudí o válce, pravil: »Nynější
válka podstatně se liší od dřívějších tím, že
zavedena byla rychlopalná děla, jichž účinekje
takořka rozhodujícím. Silné dělostřelectvo
veliká zásoba dělového střeliva jaou v dnešní
válce nezbytnými k dosažení úspěchů. Naše
dělostřelectvo dojista již během nynější války
asi dospělo k týmž názorům.«
Romanov jest přesvědčen, že bitvouu
Ljaojanu začla vážná akce a vlastní válka. Vše,
co předcházelo, byly jen šarvátky a bitky vý.
znamu podřízeného. Prorokuje, že teprve nyn
dojde k celé řadě krvavých bojů v Mandžursku
a teprve po jich odbylí budou moci Rusové
přikročiti k offensivě. Tato perioda bude pr
Rusy nejtěžší, neboť vytlačování Japonců z posie
jejich v horách bude státi nesmírných obět.
Turbin
svatý . jití
Romanův
Rom
Romanov
Rus
Japonec
Petrohrad
Ljaojan
13
article
Romanov soudí, že Japonci nepotáhnou dále
než k Tjelinu.
Japouci vzdávají se myšlenky leto
dobyti Port Arturu. — Obdiva
uzuání generálu Stesseljovi.
Z Londýna, 1. října. Z Čifu se ozna-
muje: Poslední, hromadný útok Ja-
ponců na Port Artur byl opětn
se značnými ztrátami pro tyto
odražen. Japonští důstojníci sami p ři z ná-
vají, že Stesselj hájí pevnost velko-
lepě, takže na dobytí její obléhaí
armáda japonská naprosto nestači.
Vojsko japonské, jež s takovým zápalem
s pohrdáním životem hnalo na pevnost ne-
sčetněkráte útokem, zmalomoenělo ne-
zdary a hroznými ztrátam i. Se stran
dvoru v Tokiu blízké se tvrdi, že mika d
vzdal se již myšlenky dobyti
ještě letos pevnosti; nařidil však, aby
pořízen byl kolem Port Arturu zimní tábor.
Mimo čáru dostřelu pořízeny budou obytné bu-
dovy k vytápění, na způsob vojenských baráků.
v nichž Japonei budou přezimovati. Oblehací
armádě na několika lodích odeslán byl již teplý
oděv. Plán další pro oblehání projektován jest
tím způsobem, že nemá se již hnáti na
pevnost útokem, nýbrž se stran
severní, západní a východní ji
bombardovati a se strany more
sevříti přístav pevnou, nepronik-
nutelnou blokádou. Car byl po-
sledními zprávami o udatenstv
posádky portarturské a obezřet
ném hájení Stesseljově nesmírn
potěšen. Na důkaz své přízně odeslal S tes-
seljovi odznaky a šavli generála- pobočníka.
Čiňané předpovídají na den 4. října
hlavní útok na posice ruské u Muk-
denu.
Romanov
Japonec
Artur
Stesselj
Artur zimní
Londýn
Tokio
14
article
Z Londýna, 1. října. Čiňané, kteři maji,
jak se zdá, všechny novinky z bojiště z prvé
ruky, ne však vždy spolehlivě, přinesli do
Charbina zprávu, že na den 4. října naří-
zen jest armádě Kurokiově a Okuové hlavní
útok na posice ruské u Mukdenu. K účelu
tomu má býti použito 12 divisí; jedna z nich
drahou bude prý dopravena do Sinmintinu, od-
kudž má zahájiti obkličovací manévr na pravé
křídlo ruské. Této předpovědi čínské nepřikládá
se mnoho víry, jelikož Japonci nejsou tak po-
šetilými, aby plány své vytrubovali předem do
světa. Má se za to, že je to zcela obyčejný
čínský výmysl.
Nezdařený pokus proniknouti blo-
kádou japonskou u Port Arturu.
Dva Čiňané upáleni.
Z Londýna, 1. října. V noci na 30. zár
vysadil japonský torpedoborec na břeh u Čif
18 čínských dělníků, kteří přistiženi byli n
džunce, když chtěli proniknouti blokádou u Port
Arturu Loďka byla zapálena, pr
čemž dva Číňané uhořeli. Dva za Či-
ňany přestrojení Rusové, kteří prý měli u sebe
důležité listiny, byli zajati.
Mikado o japonském zlatě.
Z Londýna, 1. října. (C.-B.) »Standarde
oznamuje z hlavního stanu japonského ze dne
29. záři, že mikado rozhlásil tam 20. m. m.,
že v Japonsku nalezeno mnoho zlata.
Car na přehlidce vojska.
Z Oděssy, 1. října. (C.-B.) Car jel po vče-
rejší prohlídce vojska do města a byl uvítán
na nádraží deputacemi šlechty, sedláků, obchod-
níků a všech zdejších vyznání, jež mu podaly
chléb a sůl. Z nádraží odebral se do hlavníh
chrámu a po krátké bohoslužbě o 4. hod. odp.
odjel. Dnes ráno o 9. hod. přibyl do Tiraspolu,
kde byla rovněž přehlídka vojska, ubírajícího se
do východní Asie, v poledne odjel.
Pověsti o odvolání Alexějeva.
Z Petrohradu, 1. října. (Rus. T'el. Ae.
Zpráva o odvolání náměstníka Alexějeva zakládí
se na nepověrenýchi pověstech.
Japonec
Artur
Číňan
Rus
Londýn
Oděssy
Tiraspol
Asie
Petrohrad
Rus
15
article
Chuuchuzové ve službách Japonců.
Z Mukdenu, 30. září. (Birž. Vědomosti,
Minnlou noc chtěli chunchuzové zničiti želez
niční most u Kundžuliny, ale byli zahnáni. p
tom zjištěno, že jsou pod vlivem japonských
emissarů.
Duch ruského vojska v Mukdenu je zna-
menitý.
Marné útoky na Port Artur.
Z Londýna, 1. října (C.-B.) »Daily Tele-
graph« oznamuje z Čífu 30. září, že Japonei
u Port Arturu byli odraženi. Pevnostn
dělostřelectvo odpovídalo na japonskou střelb
úžasně prudce. Blokád a je teď velmi přísná
a Číňané zdráhají se proto pokusiti se o cestu
do přístavu portarturského. Námořní poručík
japonský chtěl tam doplavati s torpedem (?).
byl však, přiblíživ se k jedné lodi, zpozorován
a zasažen granátem i se svým torpedem.
Japonci spravují v dalenském doku menšt
dopravní lodi.
Japonci opravují železnici.
Z Londýna, 1. října. (C.B) Reuterově
kanceláři oznamují z hlavního stanu II. ja-
ponské armády 28. m. m. přes Fuzan. Japonci
opravili dráhu až na 16 km od Ljaojanu. Za
3—4 dni očekává se první vlak.
Přední stráže japonské, jež stojí 24 k
severně od Ljaojanu, mají každý den šarvátky
s přednímí strážemi ruskými.
Japonec
Japonei
Pevnostn
Číňan
Mukden
Port Artur
Londýn
Daily Tela
km
16
article
Potravní poměry na bojišti.
Z Njučvanu, 1. října. (»Standard«.) Vý-
konnost ruské železnice při dopravě potravinje
teď hlavní otázkou. Dokud japonská armáda
stojí jižně od Charbina, uhradí sama své po-
třeby, kdežto ruské vojsko jest odkázáno ve
větší míře na dovoz z domova. Nejbohatší kraj
Mandžurska je kolem Ljaojanu, kde byla letos
hojná úroda. Obchodníci, již zemi dobře znají,
tvrdí, že nyní generál Kuropatkin musí skoro
všecky potraviny dovážeti, čím víc ustupuje
k Charbinu. V sungarském poříčí byla letos
neúroda. Zimní válka byla by v prosinci velice
nesnadna a oblížna, prolože země je hluboko
zamrzlá, takže zákopnické práce byly by ne-
možné. Japonci mají již zimní oblek. Za týden
budou jezditi vlaky z Dalného a Njučvanu do
Ljaojanu. Úroda v obsazených krajinách klidí
se zvolna pro nedostatek dělnictva. Obilí n
bojišti utrpělo vojskem tuze málo. Ve Ljaojanu
zničeno ohněm jen málo stavení a město dran-
cováno méně než Tjencin a Pekin v r. 1900.
V Mukdenu, kde je prý 3000 uprchlíků, zba-
vených všech existenčních prostředků, jsou prý
hrozné poměry. Tatarský generál uspořáda
sbírky, jichž zúčastníla se také čínská císařovna-
vdova. Japonci dali anglické missii v Ljaojaně
velké dary.
Kuropatkin
Japonec
Njučvan
Charbina
Charbin
Peking
Mukden
17
article
Ze Sinmintinu, 1. října. (»Dally Telegr.«)
Činské úřady považují prodej zboží Rusům za
porušení neutrality a zakazují jej. „ Na námitky
Rusů proti tomuto zákazu se nehlbá. Prodej
válečného kontrabandu se tím velice ztenčil.
V Mukdenu je velká drahota, protože většinu
úrody byla zkažena přípravami k novým bojům.
Obyvatelstvo trpí velice. Společnost »Červeného
kříže« vyživuje mnoho uprchliků. Také do
Ljaojanu jieh mnoho přicházl.
Drobné bitky.
Z Petrohradu, 1. října. (Č.-B.) Telegram
generál lieutenanta Sacharova generálnímu štábu
sděluje ze dneška: Vojsko nepřátelského před-
voje pokusilo se 29. září vytrhnouti proti Ja-
mintunu a Syndiapunu.
Postup jeho byl ale naší ji-
zdou zadržen. Oddíl jezdecký, jenž byi
vyslán do Cazantonu, na pravý břeh řeky
Huisu, zahnal Japonce z tohot
místa a zapálil 17 džunek, střelivem nalože-
ných. Japonci, kteří dostali potom značné po-
sily, donutili oddíl náš později, by ustoupil.
Činský
Rus
Sacharov
Japonec
Sinmintin
Petrohrad
Cazanton
Huis
18
article
Balkán.
Balkán.
z Cařihradu, 1. tíjna. (C.-B.) Naproti ten-
denčně rozšiřovaným znepokojivým zprávám
makedonských poměrech sluší kon-
statovati, že obchodníci jsou zcela spokojeni
s obchodními poměry v zemi. Odbyt je mnohem
větší než loni a také za jiných pokojných let.
Zahraničný úvěr makedonských obchodníků jest
obnoven.
Balkán
Cařihrad
19
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Slezský sně m.
—n— V Opavě, 30. zář
(Pův. zpráva.)
(41. zasedání, 7. schůze dne 30 září 1904)
(Dokončení.)
Na konci schůze podali posl. slov, v první schůz
ohlášený návrh na projednání opravy vo-
lebniho řádu pro slezský sněm. Návrh
podepsal první posl. dr. Michejda, který ho bud
v druhé příští schůzi odůvodňovati. Němci přijali
oznámení jim tak nemilé s klidem. Návrh zní: 1
Akt o opravě volebního řádu pro sněm budiž sněmu
ihned předložen. 2. Tento akt budiž přikázán zvlášt-
nímu výboru pro volební opravu, který z 9 členů
sestávati a dle kurií vždy po 3 členech z každé ku-
rie zvolen býti má.
Došlé spisy přikázány byly výborům a vyřízeny
některé subvenční záležitosti. Tak obci Třanov-
cím povolena byla na stavbu školní budovy pod
pora 7000 K a na vnitřní zařízení 800 K a obci Po-
lance k stejnému účelu na slavbu 6třídní budovy
8000 K, na zařízení 1200 K. Sněm přidržel se stare
zásady: při udílení podpor na stavbu škol dávati ně-
meckým obeím nepoměrně více než českým.
Za zpravodajství dra. Rochovanskéh
schváleny byly některé menší změny ve sta-
tutu města Frýdku a ve volebním řádu v této
obci platném v druhém i třetím čtení bez debaty.
Jen při žádosti obce Opavy na výkup pozemků
potřebných při stavbě dráhy z Opavy přes Kateřinky
na pruské hranice u Plště (dráha k Bavorovu) roz-
předla se debata. Výbor navrhl, aby k nákladu
95.000 K přispěla země 15%, tudíž obnosem 13.800K
splatných v přištích třech letech. Na přímluvu dra.
doktor
Michejda
Němec
Opava
Třanov
Frýdek
Kateřinka
Bavorov
20
article
Rochovanského, který poukazoval, že město Opava
bez pomoci provádí kanalisaci, která ve dvou letech
stojí 200.000 K, na rok bude nucena přispěti ku re-
gulaci Opavice v obvodu města obnosem půl millionu
korun a mimo to četně jiných vydání má, povoleno
bylo 18.000 K splatných ve třech stejných lhůtách
lelech 1906—1908.
Na konec dotazoval se posl. dr. Ed. T ürk
zemského výboru, zdaž dojde k opravě válona o li-
centování býků, který zvláště v německém kraji má
hojně nepřátel mezi rolnictvem. Člen zemského vý
boru bar. Sedlni cký odvětil ilined, že zemský
výbor provádí ustanovení tohoto zákona s takovou
benevolenci, že se není obávati dalších stížnosli
oprav nyní nebude zapotřebí.
Příští schůze koná se ve středu dne 5. října do
poledne.
Rochovanský
doktor
Ed
Opava
21
article
Ze Lvova, 1. října. (C. -. B)
Na haličském sněmu po vyřízení došlýe
spisův ujal se slova posl. br. Dzieduszycki
prohlašuje na deklaraci ruských poslanců jménen
sněmovní většiny polské: Vyslechla prý s povděkem.
že ruští poslanci vracejíce se na sněm usnesli s
na společné práci, arci s výhradou svého opposičního
stanoviště. Sněmovní většina lituje formy, v jaké
posl. dr. Olesnický odůvodnil usnesení své strany.
Většina považuje ale vždy za svou povinnost, starati
se o blaho a národní i kulturní potřeby, jakož i h-
spodářský vývoj Polákův i Rusův a mnohá usnesen
o podporování Rusů v kulturním rozvoji jejich ná-
rodnosti jsou nejlepším důkazem, že odmítá s opo-
vržením pomyšlení: křivditi bratrskému národu,
a vynasnažila se hovět jeho skutečným potřebám.
Její usnesení nebyla vynucena odporem ani hroz-
hami. Jednala tak, jak vyžadovala svědomitá roz-
vaha, důkladná známost země a jejího obyvatelstva
a vroucí láska k vlasti a veškerému jejímu obyva-
telstvu, usnášejíc se vždy na tom, co Rusům sku-
tečně prospívalo. Proto lituje, že vývody posl. dra
Olesnického mohou roznítiti v zemi politickou agitaci
a národní záští mezi obyvatelstvem, odvrátit lid
od svorné a užitečné práce pro společné blaho
mařili žádoucí vývoj obou bratrských národův a tím
zadržeti jich národní a sociální pokrok. (Pochvala)
doktor
Olesnický
Polákův
Rusův
Rus
Lvov
22
article
Z Kopru, 1. října. (C.- B.)
Posl. Trinajsti č protestoval, že dotazy po-
dané chorvatskými poslanci istrijského sněmu byly
předčítány pouze ve vlašském překladě a ne také ve
slovanském originále.
Po vyřízení různých petic, jež byly na jedna
cím pořadu, byl čten Komparův pilný na vrh
jímž vláda vyzývá se, aby vzhledem k letošní velké
výrobě sole a skrovné odkupní ceně její, prodávala
ji po 8 K za 1
Návrh byl přijat bez debaty jednohlasně.
Příští schůze bude ve s tře du.
Z Vídně, 1. října. (C.-B.)
Na štyrském sněmě po vyřízení denníh
pořadu čtly se dotazy a ke konci schůze vysloven
souhlas, aby se přálo císařovi k jeho jmeninám.
Příští schůze bude ve středu.
Z Nového Yorku, 1. října. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá-
znam včerejší.] P'lodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse stálé. — Znamenala: pšeniee
na říjen —.—, (—.—), na prosinee
115.75, (115.75), kukuřice na prosine
575/8, (575/8), cukr (Fair Muscovados)
3.75, (3.75), bavlna 10.50, (10.60). —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
napjaté.
Posl
Komparův
Vídeň
Nový York
23
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů .
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů .
Změny v zemských správách.
Z Vídně, 1. října. Císař předevčírem přijal
před svým odjezdem ne hony do Štyrska mini-
sterského předsedu dra. Körbra a potvrdil osobní
změny ve vrchní politické správě přímořskéa
bukovinské. Dosavadní místodržite
hr. Goes sprošťuje se hodnosti
své a dává se do trvalé výslužby. Zároveň udě-
luje se mu řád železné koruny I. třídy. Je ho
nástupeem jmenován zemský pre-
sident v Bukovině Konrád prine
Hohenlohe-Schillingsfürst. Novým
presidentem v Bukovině jmenován ministerský
rada a představený presidiální kanceláře v mini-
sterstvu vnitra ryt. Regner z Bleylebenu.
Hr. Goes byl politieky mrtev již před ně-
kolika léty, po známých nepokojích, jež udály
se v hlavním městě terstském, jejichž intellek-
tuálním původcem nejen pokládán, nýbrž vy-
hlašován byl veřejně sociálními demokraty jako
protektor společnosti Lloydu. Dávno byli by jej
již propustili, kdyby měli pro něj zaopatření.
To se pro něj nenašlo, nebyl také povolán do
panské sněmovny, nýbrž dává se prostě na od-
počinek.
Jeho nástupce prine Hohenlohe pokládá s
všeobecně místodržitelem politi-
ckýma příštím ministerským před-
sedo u.
doktor
Körbr
Goes
Konrád
Hohenlohe
Regner
Bleylebena
Lloyd
Vídeň
Štyrsko
Bukovina
Hradec
panská sněmovna
24
article
Nový zemský správce bukovin-
ský ryt. Regner z Bleylebenu narodil
se v Brně jako deváté dítě professora na tech-
nice německé pro vědu finanční a národní ho-
spodářství. Vystudovav v Praze, sloužil v presi-
diální kanceláři místodržitelské za Löblaa
Spensa. Mmisterský předseda Badeni povolal
jej do ministerstva vnitra. Ministerský předseda
Gautsch přidělil jej presidiu. Zde zůstal a stal
se za nějaký čas chefem. Dětem Regnerovým
dostalo se vychování oboujazyčného. Jak Okta-
vian, tak jeho bratr, který jest chefem presi-
diální kanceláře v ministerstvu justice, jsou prý
českého jazyka úplně mocni. Odstupující cheí
presidiální kanceláře v ministerstvu vnitra
nový zemský chef bukovinský ve své dosavadni
funkci vykonaj dru. Körbrovi platné služby.
Měl neobyčejnou znalost politických poměrů v-
bec, moravských pak zvláště. Nový chef buko-
vinský považuje se všeobecně a jednomyslně
budoucím místodržitelem moravským a Černo-
vice jen průchodní stanicí pro něj.
Zároveň se ujišťuje, že hr. Thun zem-
ským správcem ve Slezsku zu-
stane.
Zemský president Regner bude 4. října
vzat ministerským předsedou za nepřítomnosti
císařovy do přísahy, načež odebere se ihned na
své působiště.
Regner
Bleylebena
Spensa
Baden
Gautsch
Regnerův
Černo
Thun
Brno
Praha
Slezsko
25
article
Ze Srbska.
Srbsko
26
article
Sp. Z Bělehradu, 1. října. Program »myro-
pomazání« králova v monastýru Žiči ustanoven.
Dle programu král odebere se s dětmi, ministry
a vojenskou družinou ráno ve středu 5. t. m
z Bělehradu rychlíkem do Kragujevce a Kral-
jeva, kde přenocuje. Ve čivrtek odebere se d
monastýra Studenice, zbudovaného Štěpánem Ne-
manjou, sjednotitelem srbských zemí, kdes
chová svatý král, Štěpán Prvověnčený, syn Ne-
manjův, bratr svatého Sávy. Král přes noc zů-
stane v monastýru na modlitbách. V pátek při
bohoslužbách bude svatý král Štěpán Prvověn-
čený ze starého sarkofslgu přeložen v nový
střibrný, jejž svatému králi věnovala ještě matk
krále Petra, kněžna Persida. Potom vrátí se do
Kraljeva, kde přenocuje a na to v sobotu ode-
bere se do monastýra Žiče, kde stane se obřad
»myropomazání«. Posvátného obřadu zúčastní se
mitropolit a 4 vladykové. Po »myropomazání«
král vrátí se do Kraljeva, kde budou uspořádány
dvě hostiny. Na slavnosti budou armádu zastu-
povati velilelé divisí a pluků, majících jmén
mužských členů dynastie Karadjordjevičů. V ne-
děli král bude přítomen přehlídce posádky
dostihům v K ragujevci. Potom vráti se do
Bělehradu.
Štěpán
Štěpán Prvověnčený
svatý Sáva
Štěpán Prvovit
Petro
Karadjordjevič
Bělehrad
Kragujevac
Kral
Studenica
Persida
Kraljevo
Žič
27
article
Vilém II. do Anglie.
Z Londýna, 1. října. Ve zdejších úřadnleh
kruzích nevědi ničeho o cestě císaře Viléma
do Anglie. Naproti tomu pokládá se za pravdě-
podobné, že jeden z jeho mladších synů přileži-
tostně navštíví Anglii
Rozmluva se Svjatopolkem-Mirským.
n. Z Berlína, 1. října. Petrobradský do-
pisovatel »Localanzeigru« měl rozhovor s novým
ruským ministrem vnitra. Tento projevil nejprv
uspokojení nad chováním se Německa k Rusku
v nynější válečné situaci a zvláště nad pomě-
rom mezi oběma panovníky; přál si ale, aby
poměr ten přenesl se i na oba národy. Minist
poukázal dále k tomu, že sesílení Ja-
ponska ohrozilo by netoliko Ru-
sko, nýbrž celou Evropu a že to
záhy také v Anglii uznají. Doku
nebude — dodal — Japonsko námi úplně
poraženo, dolud nebudeme míti klidnou bu-
doucnost na dálném Východě.
Od objevení se baltického loďslv
ve vodách východních očekává Svjatopolk Mir-
ský úplnou změnu situace ve vých.
A sii. Volbu Grippenbergovu nazval velkolepou,
zná Grippenberga osobně i jeho výtečné vlast-
nosti, zvláště i jeho velikou pamět.
V příčině vnitřních poměrů ruských
děl nový ministr, že pro něj národnostní otázk
na Rusi neexistuje; nezná žádných křesťanův,
Arménův, mohamedánův, ti všichni ve válce
stejně slouží vlasti ruské, stejně konají svou
povinnost a jsou všichni v jeho očích jen Rusy.
»Jím všem musí se dostati spravedlnosti. Třeba
jen trochu počkati, vše se vyjasní. Tim vás
ujišťuji.« Na otázku, dopřeje-lí tisku větší svo-
body, ministr odtušil:
»Tisk jest jedním z největších úkolů mých.
Zde skutečně třeba jest změny. Ovšem nelze
hledati rozřešení v úpiné neobmezené ti-
skové svobodě, ta není možnou; leč v před
musíme, o tom jsem hluboce přesvědčen.
Vilém II
Vilém
Minist
Grippenberg
Arménův
Rus
Anglie
Londýn
Mirský
Berlín
Německo
Rusko
Evropa
Doka
Japonsko
dálný východ
Svjatopolk Mira
Rus
28
article
Rusko nesmí ani zůstat státi, tím
méně jíti nazpět. Rozřeším úkol ten, ale
dlužno mně dáti čas, nežádati nic bouřně.
Zjednám svěžího vzduchu. To uvi-
díte. Neobmezenou svobodu tiskovou však ne-
můžeme míti. Vy všichni zděsili byste se před
následky, ale lépe musí konečně býti a bude.s
Když dopisovatel podotkl, že Svjatopolk
Mirský nedává se chrániti tolik jako Pleve, nový
ministr odtušil, tomu že on nechce, dle zná-
mého ruského přísloví, že tak jen sedmi vrahům
se unikne, osmý ale že člověha přece zasáhne.
On prý se cití dosti bezpečen, než aby záda
zvláštních opatření.
Vrah Plevův.
Z Berlína, 1. října. Z Petrohradu se ozna-
muje: Dle „Kronštadtského Věstníku“ studoval
vrah ministra Pleva, Sasonov, na moskevské
universitě a po své relegaci dopisoval do několika
ruských listů. Zprávy, jakoby Sasonov z vězení
uprchl, jsou naprosto bezpodstatné, neboť Sa-
sonov, který se již úplně zotavil, jest přísně
střežen.
Anglie a makedonská otázka.
w. Z Londýna, 30. záři. V diplomatických
kruzích projevuje se zde podivení nad včerejší
římskou zprávou »Morningpostu«, jako by Anglie
byla po boku Italie do otázky makedonské aktivně
zasáhla. (Viz depeše v čísle včerejším. Pozn.
red.) Zpráva se zde nikým nepotvrzuje a zdojš
diplomaté pokládají ji za báchorku (?).
Giolitti a Bůlov.
Z Karlsruhe, 1. října. Jihoněmecká kor-
respondence oznamuje, že účelu schůzky hr.
Bülowa s m.-p. Giolittim, totiž důvěrné dohody
o všech časových i nalehavých záležitostech
mezi vedoucími státníky dvou spolčenýcha
spřátelených zemí bylo plně dosaženo. Dalš
trvání německo-italského spojenectví nebylo nijsk
otřeseno, naopak upevněno, ačkoliv nevyjednána
na vzájemných konferencích žádná určitá ně-
meckoitalská akce, ani politická, ani hospo-
dářská.
Svjatopolk Mirský
Plevův
Pleva
Sasonov
Giolitti
Bůlov
Bülow
Rusko
Berlín
Petrohrad
Anglie
Londýn
Karlsruhe
29
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 1. října. (C.-B.) »N. W. Abdblatt«
oznamuje: Londýnská zpráva, že rak uherská
vláda objednala u Jarrowa a sp. v Anglii 30
minonoscův a minonosek a že musila
zadat jejich stavbu terstskému »Stabiliment
tecnico«, protože stavba lodí v Anglii mohla b
se prověsti jen noční prací, teda s 50 při-
rážkou na mzdě, opravuje se s autoritativné
strany v ten smysl, že rak. uherská vojenská
správa objednala u jmenované anglické firmy
pouze jednoho minonosce a jednu minonosku,
jež mají sloužiti za vzor při stavbě nového
minonosného loďstva rakousko-uherského.
Ze Sofie telegrafují, že tam přijel včera
nově jmenovaný rak. uherský zástupce Braun
a navštívil ministra zahraničných věcí. Jeho
předchůdce hr. Forgach odjede ze Sofe
dnes večer.
Z Gorice oznamují úmrtí říšského poslance
Josefa Acquarola. Zemřel po krátké nemo
zánětem trubie
Panovnické cesty.
Z Vídně, 1. října. (C.-B.) Rumunská
královna přijela sem dnes ráno z Wiedu, aby
setkala se s králem. Ten použil včerejšího od-
poledne k návštěvám a prine Karel prohledl
si včera vojenské museum. Královšti manžel
odjeli odpoledne do Bukurešt.
N W Abdblatt
Braun
Forgach
Acquarola
prohledl
Vídeň
Anglie
Sofie
Sofe
Gorica
Wied
31
article
Z Cařihradu, 30. září. (C.B.) Novinářské
zprávy, že Rusko nalehá velmi důrazně na za-
placení odškodného ruským poddaným z rusko-
turecké války a že v této věci jest se obávati
lodní demonstrace a zpráva o vypluti černo-
mořského loďstva prohlašují se s příslušné
strany za zprávy vypočtené na sensaci.
Ze Španělska.
Z Madridu, 1. října. (C.-B.) Předseda mi-
nisterstva Maura vyvrací pověsti, jakoby zamý-
šlená cesta krále do Anglie souvisela se záměry
na sňatek.
Svolání italské sněmovny?
Z Říma, 1. října. (C.-B.) Celé předsednictvo
sněmovny poslanecké sestoupilo se dnes k po-
radě o požadavku krajní levice za okamžité svo-
lání sněmovny, ale prohlásilo se za nekompe-
tentní ve věci té, o níž náleží rozhodovati jedině
předsedovi. Tento rozhodl pak, požadavku
krajní levice nevyhověti a sdělil
s členy její písemně toto své rozhiodnutl.
Maur
Cařihrad
Rusko
Španělsko
Madrid
Anglie
Řím
lání sněmovna