Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemědělstv

3

Obohod Prtmyal

4

Pinaněnictví

5

Příloha „Národních Listů“ k číslu 192. ze dne 14. července 1907

6 article

Z pražského trhu peněžního. V Praze, 13. července. Jednání vlád obou států této říše, ve kte rých se tvoří jakés takés základy pro modue vivendi do chvíle, kdy po řadě desítiletí budou opět zřízeny celní šraňky mezi oběma polovi- nami této monarchie, přineslo přece jen překva- pení, kterého se veřejnost nadála nejměně vlády zanášejí se vážně úmyslem snížiti cukorní daň o 5—6 K. Dojdesli k této reformě cukerní daně, která dnes dostupuje 38 K, dostane se nám pouze zdanění 32—33 K. O obnos, o který bude cukerní daň snížena, klesne přírozené i cena cukru pro spotřebu. Co jinde usneseno bezprostředně a logicky po sjednání brusselské konference, k tomu dochází u nás teprve nyní Ještě po stu létech platí tedy, co pronesl Na- poleon o soudobém Rakousku. »L' Autriche est toujours en rétard ou d' une idše ou d' une armée ou d' une année«. Pokulháváme za sousedy k politice velikých a smělých rysů jakoby se tato řiše nedovedla vzmužiti a odhodlati .. Ale radost není beze chmur. Podnět k snl- žení vychází z Uher a provedení jeho má být ekvivalentem za to, že předlitavský parlament sehváli neblahý krok pana Böhma-Bawerka, cu- kerní surtaxu.

L Autrich Böhm Bawerka Praha Rakousko Uhry

7 article

Cukerní politika světová oclla se opět na rozcestí. Bylo o tom vlastně rozhodnuto tím okamžikem, kdy v Anglii vyšla z voleb nová parlamentní většina liberální. Vybojovala si vl- tězství pod heslem svobodného obchodu a jed- ním z její nejpopulárnějších slibů bylo, že bude usilovati o prolomení zásad cukerní konvenc bruselské, dílu imperialistních snah Chamber- lainových. Vůdce ochrany celní neuvedl v živo prvé pokusy o novou obchodní politiku angl- ekou nejšťastněji. Anglický průmysl cukr zpra- cující rozvinul se k plné síle právě na před- pokladu levného cukru, který mohla Evropa do- dávati tak dlouho, dokud bylo možno pomocí vysokých cel udržovati ceny na domácím trhu na nepoměrné výši a dokud vlády a parlamenty mlčky snášely břemena vývozní politiky pré- miové. Tato politika ovšem měla neblahý vliv na rozvoj cukerní produkce koloniální a svým bezohledným a pevným postupem v otázce cu- kerní snažil se Chamberlain usnadniti cukruz angliekých osad vstup na trhy mateřské země. Předpokladem tohoto postupu ovšem bylo, že stojí co do produkčních nákladů při volné sou- těži eukerní průmysl osad na stejné výši s ře- povým cukerním průmyslem pevniny evropské Ukázalo se záhy, že tento předpoklad byl nesprávným a koloniím nezbylo než setrvat i v nových poměrech na dosavadní dráze skry tých prémil. Dle přesného znění konvence byla Anglie povinna vybírati následkem toho z cukru koloniálního trestní cla. A tak se stalo, že Anglie byla nucena dráže platiti cukr kontinentální proto, že odpadly umělé prostředky zlevňovací, poněvadž odpadla stará politika dvojích cen, vysokých domácích a nízkých vývozních, jaká vy- značovala Francii, Německo a Rakousko, aniž by na druhé straně dostalo se koloniím čeka- ných výhod.

Chamberlain Anglie Evropa Francie Německo Rakousko

8 article

Současně však počaly se země, cukr fe- pový vyvážející, přizpůsobovati novým poměrům. Stávalo se více a více nepochopitelným, pro platiti Anglii možnost rozvoje průmyslu, cukr spracujícího, a proč resignovati na rozmach domácího tohoto průmyslu. Protože však bylo zřejmo z postupu anglické cukerní politiky, že se jedná spojenému království o zatlačení eukru kontinentálního, usilovaly vůdčí státy o to, aby zvýšením domácí spotřeby cukerní — ať přímé. ať průmyslové — emancipovaly se od angii- ckého trhu. Tohoto cíle, vzestupu spotřebního, bylo však lze dosíci jedině a pouze zlevněním cen. Pro- lomení vysokých cel ochranných bylo k tomuto cili krokem prvým, snížení cukerní daně dů- sledkem dalším. A tak snižuje Německo svoji cukerní daň s 20 mk. na 14 mk., Francie se 64 fr. na 27 fr. a Belgie se 45 na 20 fr. Důsledky této nové politiky cukerní ukázaly se záhy. Spo- třeba německá i francouzská roste soustavné tento vzrůst spotřeby vyrovnává úbytek státních příjmů přivoděný snižením daně. V poslední době věnuje Německo mimo to značnou péči na vy- budování silného vlastního průmyslu cukr zpra- cujicího. Svými důsledky stává se takto brusselská konvence podnětem nové práce.

Anglie Německo Belgie

9 article

Rakousko z tohoto vývoje těžiti nechtělo. Na brusselskou konferenci ubírali se zástupei vládní bez přesných direktiv. Rakouská vláda nedovedla se povznésti na výši situace a vidoue. že návrhy anglické jsou přijímány i Německem i Francií, přijímala resignované usnesení bru- selská, aniž ale činila z nich důsledky pro svoji dosavadní cukerní politiku. Proti snížení cukerní dané postavil se tehdejší ministr financi Böhm Bawerk způsobem, který byl malou ctí jeho dosavadní vědecké povésti, a k čemu byla vláda pana dra. Körbra ochotna, byla nanejvýše kon- tingentace cukerní výroby pro domácí spotřebu. V tomto směru řídila se vláda obdobou kontin- gentace lihové. Ale forma a zvláště způsob práce za tímto cilem se nesouci vedeny tak, že bylo předem jasno, jak asi konference cukerní k nim se postaví. Současně však učiněna chyba, která dolehla tiživě na průmysl předlitavský. Uhry, které nejsou dosud vývozním státem eukerním, připuštěny na konferenci za mlčeli- vého souhlasu předlitavské vlády jako samostatný stát. Zalitavsko nemělo nejmenšího interesu na rakouském udržení vývozu do Anglie a jeho zmocněnci neměly vlastně důvodu k přistupu ke konvenci. Protože však oproti slátům ostat- ním tvoři Rakousko jednotlivý celek obchodně politický i celně politický, bylo nuceno Před- litavsko vykoupiti si souhlas Uher ke konvenci, kterou průmysl cukerní tak energicky odmílal. Formálního ústupku předlitavského dovedly tedy Uhry využiti velmi pronikavé meritorně a dů- sledkem toho spočívala již projektovaná kon- tingentace na zásadě ochrany uherského trhu cu kerního proti Predlitavsku.

Böhm Uher Predlitavsko Rakousko Německo Francie Zalitavsko Anglie Uhry

10 article

Když pak eukesní konference brusselská při celkem chabém odporu se strany Předlitavska prohlásila zákon kontingentační za nesrovnatelný se zásadami konvence cukerní, nezbylo než Ra- kousku, aby novými ústupky vykoupilo uherský ústup od — kontingentace. Následkem tohoto jednání, které vedl opětně pan Böhm - Bawerk. byla připověď tak zv. cukerní surtaxy, de facto uvodena ela na cukr z Předlitavska do Uher do- vážený. Úznáním tohoto cla stalo se konečně, po čem Uhry usilovaly dávno, t. j. uznáno for málně i fakticky právo Uher na zavedení ochran- ných cel oproti předfitavským tovarům. To byly bezprostřední důsledky kolisavého a nesoustav- ného postupu rakouských vlád v otázce tak vy- soce závažné. Cukerní surtaxa ovšem moci právní nensbyls, protože parlamentně předlohy vyrovnací vyřízeny nebyly, ale via Iacti uvedeno znamenání surtexy se závazkem pozdějšího zaplacenl.

Böhm Bawerk Uher Předlitavsko Uhry

11 article

Stejné ochoty, jakou prokazovalo minister- stvo dra. Körbra Uhrám, nemělo však prol domácímu průmyslu. Předlilavský průmysl cu- kerní byl při uvedení konvence cukerní odkázán dvěma třetnami své výroby na vývoz. Tento fakt sám o sobě mluvil hodně srozumitelně, po- něvadž Anglie zcela jasně vyslovovala vlastní eíle své cukerní politiky. Takováto závislost n světovém trhu byla přímo nebezpečna pro bu- doucí postavení naše. Cukerní průmysl i rolni- etvo pochopily jasně úskalí a nebezpečí situsce a voláno s těchto stran svorně, aby konečně u nás snížena byla obrovská cukerní daň a pra- cováno ku zvýšení domácí spotřeby. V tomto směru odmítala ale vláda jakýkoli ústupeka protesty i důkazy z kruhů interesovaných i ze širokého obecenstva pršely marně do minister- ských kanceláří. Ani nečekaný vzestup státních příjmů, ani příznivé výsledky rozpočetní, ani hromadlcí se pokladní hotovosti nezpůsobily obratu. Parlament marně naléhal, rakouská vláda nechtěla se vzdáti příjmu, který ji plyuul z vysoké daně a který se jevil z odsíranění prémil.

Anglie Körbro Uhry

12 article

Teprve nyní ohlašuje se obrat — ale ohlašuje se jen a pouze proto, poněvadž má býti veřejné mínění timto ústupkem donuceno k uznání sur- taxy. Dle slov nové úpravy vzájemného poměru obou států této říše má býti uvedení cel mezi nimi odloženo až na dobu po r. 1917, ve sku- tečnosti mají býti však prvá cla zavedena již nyní. Jest přímo úžasno, jak snadno a jak hravě Uhry si dobývají své samostatnosti obchodní a jak je rakouská vláda přímo k tomu nutí, aby si za- jistily svoji neodvislost. V cukerní otázce kupeny chyby na chyby. Nebylo zde soustavy, nebylo pochopení, nebylo zralostí — hospodářská jednota říše se boři za přímé intervence vládní . .. A současné se rysují nové cesty světové politiky cukerní. Anglie ve správném pochopení naučení z brusselské konvence zrušuje trestní ela na prémiový cukr koloniální a usnadňuje mu takto jeho posici na svém velikém trhu, Ně- mecko jde dál cestou emancipace, zatím co Rusko odmitá vstup do konvence, aby vystupo- valo proti nám soutěžně na blízkém Východu. A v těchto nových proudech potáeí se lod naší cukerní politiky, bez pevného cíle doma a bez pevného cíle pro postup za hranicemi ... Ustupu- jeme krok za krokem a ustupujeme zbytečně.

Uhry Anglie Rusko blízký východ Ustupa

13 article

Snížení cukerní daně za těchto předpokladů neni darem radostným a nejsmutnějším při něm jest, že tímto prostředkem, ke kterému mělo být dávno sáhnuto v zájmu našeho cukerního prů- myslu a jeho emancipace od ciziny, chce vláda zakupovati veřejnost, aby svolila k prolomení celní a obchodní jednoty říše . Cukerní politika předlitavská zůstane smut- ným dokumentem ústupu a bezradnosti a kdo střízlivě do budouena hledí, kdo seznává obrov- ské rozpjetí jiných států, tomu stíny obav kladou se do úvahy o budouenu našeho průmyslu vůbec... Což ani po stu létech neprolomíme železné pravdy slov Napoleonových? Letní klid zapadá na bursu pražskou, přes to však jeví se stále dosti čilý zájem pro naše domácí hodnoty dividendové. Z hodnot průmy- slových obchodovány v minulém týdnu ake ie české společnosti pro průmysl cu- kern za 144.— (na nabídku 140.— nena- lezlo se zboží) a akcie strojírny dříve Daňkovy za 458.—. Za tyto také podáváno 454.50 a 460.—, avšak bez výsledku. Mlimo to nabízeno za akcie I. české továrny orient. cukrovinek 260.—, a I. česko- morav. strojirny 845.—. Po akciích ban kovních byla čilá poptávka a podáváno za akcie Živnostenské barky 241.50, České banky Union 241.50, České průmyslové banky 414.—, Pražske úvěrní banky 524.—, Hospodářské úvěrní banky 382.—, Zajišťova m banky 150.— a I. české akc. poj. na život 260.—. Trh bodnot ukládacích byl klidný a obcho- dovány 4 komunální dlužní úpisy Zemské banky za 97.75.

Napoleonův Daňkův Český banka Union 241.50 Český průmyslový banka Pražske úvěrní banka hospodářský úvěrní banka

14 article Z vídeňské bursy.

Z vídeňské bursy. Z Vidně, 13. července. (Pův. zpráva »Národních Listů«.) Jedna z četných otázek moderního akciověho podnikání: olázka úřadu správního rady. Mnohé zku- šenosti posledních let ukázaly, že tato otázka neni ještě docela řešena a nachází se vždy znovu a znovu příležilost, aby se k ní obrátila větší pozornost. Zvlá- ště v Němacku tomuto předmětu věnováno hodně pozornosti a mnoho látky k diskusi poskyila poslední krise roku 1900, kdy syslem správní rady neukázal se ve svělle právě přiznivém. V případech, kdy spo- lečnost některá zabředne do nějaké nemilě situace, je přirozeno, že akcionář, který ve správě podniku má své zástupce, bude velmi často dávati vinu těmlo zástupcům — správním radům. Z pravidla ovšem ne- bude se tu jednati o špatný úmysl záslupců akcid- nářstva — příčiny bude nulno hledati jinde — ale pak konec konců vrálí se ona stará theoretická olázka: hodi se forma akciově společnosti k moder- nimu podníkání? Ale přece jen často je část viny na členech správní rady: buď nerozumi obchodo- vání podniku vůbec a isou hříčkon nlaceného veden

15 article

(ovšem tu je i kus viny na akcionářstvu, že takové zástupce si volí), anebo prostě nemohou se správy podniku věnovati tak, jak by bylo nutno, jsouce příliš přelíženi. Tento moment stává se v nové době víc a více závažným a jeví se v kumulaci, hromadění mandátů u jednotlivých osob. Stalistika o tom, jak hromadí se funkce členů správní rady v několika málo rukách, není sice dokonalou, ale zajímavou je přec. Stačí nám tu několik údajů o Německu a naši říši. V Německu jest nyní 186 oseb, které mají nej- měně po 10 míslech ve správních radách akciových společností. Celkem zastává těchlo 186 oseb 2771 míst správních radů, průměrem má každá 15 míst. Všimneme-li si osob, z nichž každá zastává nejměně 15 míst, dostaneme počet 65 osob a 1438 míst, prů- měr je tu 22 míst. Největší počet míst ve správních radách má bankéř Hagen v Kolině n. R., t. j. 41 míst. Nad 25 míst má 13 osob, zastávajících 895 míst. Moe v těchto několika rukách soustředěná jest ovšem ne- obyčejná a nutno se v pravdě těmto cifrám podivo- vati. V naší říši ovšem není akciové podnikání tak vyvinuto jako v Německu a proto také dotyčná čísla nejsou tak překvapující. Než, přes to i u nás došlo se v umění kumulace mist ve správních radách dosti daleko. Dle „Kompussu“ jest u nás 49 osob, kter mají deset a více mandátů ve správních radách.

Hagen Německo

16 article

Soustřeďují na robě 808 míst, t. j. průměrně 16 mísl ná jednu osobu. Průmět že tedy ještě vyšší než v Ně- mecku. Největší počet mandátů má ředitel Peštské abch. banky dr. Mekei, 1. j. 40 míst. Jsou to ovšem skoro vesměs místní dráhy, kde zasedá. Největší po- čet míst ve správních radách skutečných průmyslo- vých a finaněních podniků má ředitel Banky nre země rakouské Lohnstein, t. j. 22. Fakt neobyčejné komulace míst je z těchto cifer zajisté zřejmý — nutno si nyní jen uvědomiti některé vlivy k tomu působícl. Prohližíme-li jměna těch, kteří soustřeďuji na sobě nejvíce míst správních radů, jest nám hned nápadný velký počet bankéřů a bankovních ředitelů.

doktor Mekei

17 article

V Německu z osob, soustřeďujících 10 a více míst, jest asi 60 procent zástupců finančního světa, a je tu charakteristickým, že posledních sedm míst v řadě (od 39 do 41 míst) náleži bankovním kruhům. U nás je tomu podobně, finanční svět je zastoupen při ku- mulaci asi 45 procenty. Příčiny tohoto zjevu jsou dosti zřejmy a sbíhají se skorem vesměs v rostou- cím spojení bank s průmyslem, jak dáno bylo mo- derním rozvojem podnikání. Banky dnes účastní s svými kapitály trvale na průmyslových podnicícha je nutno, aby při tem u nich vykonávaly svou kon- trolu, nechť již má banka větší část akcií, anebo účastní se jen velkým trvalým úvěrem. Pro průmy- slové podniky konečně pak rovněž jest dána potřeba aby samy měly za sebou mocného finančního faktora což uskutečňuje se opět jakousi personální unií mez bankou a průmyslovou společností. Při tom postupu- jící centralisace v buankonictví mocně podporuje kumulaci míst ve správních radách. V roce 1903 kon- trolovalo 6 berlinských velkobank svými zástupci 751 akciových společností. — Německá banka sama 221 společností. Tylo cifry jasně ilustrují obrovskou hospodářskou moc, v několika bankách Berlína sou- středěnou. U nás v menším měřítku pozorujeme totéž. Osm z našich bank jest zastoupeno ve 260 společnostech, na naše poměry velmi značná cifra.

Německo Berlín

18 article

To jest jedna z vývojových příčin kumulace mist správních radů. Vedle toho jest tu koncentrace v prů- myslu, jež tu působí, a to jak koncentrace horizon- tální kartelová tak vertikální, spojující různé fáse výrobního procesu (smišené podniky ald.)). Zvláště tate poslední je to po vělšině, jež vede k soustřeďo- vání více míst v jedné ruce. V Německu vidíme ta- kové typické představitele lohoto systemu: známě průmyslníky Kirdorfa a Stinnesa, nebo ředitele A. E G. (všeob. elektr. společnosti) Em. Rathenaua (24 mísl), u nás pak Kestranka ředitele Pražské železát- ské společnosti, který zasedá ve 14 správních radách Tedy koncentrace průmyslu a v bankovnictví vede ke kumulaci míst správních radů v několika málo rukách. Příčiny leži tu tedy hluboko a olázka, zda je lo správno nebo škodlivo, zůstane asi otázkou nerozřešenou, neboť, jsou-li zde příčiny hlubší,je zajisté nesnadno žádati na jednotlivcích, aby nepřijí- mali více než šest míst správních radů — na každý den s týdnr jedno!

Kirdorf Stinnesa A E G Rathenau Ted Německo

19 article

Vídeňská bursa uchovává si v poslední dob dosti pevné smýšlení, které je tím pozoruhodnější, že zprávy z eizích burs nejsou nikterak příznivy. Avšak v minulém týdnu považovalo se jednánís Uhrami za úspěšně skončené a mimo to uspokoji taré poslední výkaz Rakousko-uherské banky. K to- mu považuje se naše situace průmyslová a obchodní za velmi příznivou, a to byly momenty, které udrže- valy spekulaci v příznivější náladě. Obraty ovšem nejsou stále ještě značné, schází silnějších impulsů Na trhu hodnot dopravních stály v popředí zá- jmu mezinárodní hodnoty — akcie státní a jižní drá- hy. Zvláště tyto byly čile obchodovány za zpevně- ných kursů. Jinak kursová úroveň se tu skorem nezměnila. Akcie bankovní jsou nyní dosli zanodbávány Pozornost věnována oběma kreditkám a i uherským bankovním akciím, kdežto akcie Banky pro země rakouské ochably. Nejživějším byl opětně lrh hodnot průmyslových V popředí stály akcie Alpské báňské společnosti, kleré z počátku byly velmi pevny, později na nepříznivé zprávy z Ameriky a Berlína znovu oslabily. Pevnému smýšlení těšily se akcie uhelen, zvláště mostecké které ziskaly značně na kursu. Mimo to vynikaly zvláštní pevnosti akcie leykam-josefodelské papírny a továrny koberců Haas. Trh hodnot ukládacích byl klidný a vělšina reni získala během týdne opět něco na kursu. Důležitější kursové variace v minulém týdnu se- znati lze z tohoto sestavení: 13. července 6. července 97 50 Rak, korunová renta . . . 97.60 115.50 115.50 Rak. zlatá renta . . . . . 111.15 Uherská zlatá enta . . . . 111.15 92 85 93.15 Uherská korunová renta . . 184. 90 184 40 Turecké losy . . . . . . 654 75 649 50

Haas Uhry Rakousko Amerika Berlín zlatý ent

20 article

Rak. kreditky . . . . . . 431. 90 434 50 Banka pro země rakouské. 757.50 Uherské kreditky . . . . . 534 50 536.25 Bankovní jednota 1024.— 1036.— Pozemkový úvěrní ústav .. 241.— 241.— Živnoslenská banka . . . . 652.75 659 90 Společnost státní dráhy . . 143. — 138 50 Jižní dráha 421.— 424.— Polabská dráha 1086.— 1085.— Buštěhradská dráha lit. B. 995.— 1000.— Dunajská paroplavební spol. 518.— 515.— Rakouská tovarna na zbroj . 593.— 588 . 50 Alpinky 541. — 538 25 Rým.-muráňská společnost 2600.— 2605.— Pražská železářská společnost 732.— 725.— Mostecká uhlářská společnost 510.— 510.— Schodnica 240 85 240.72 Londýnská devisa . . . . 117 8 1178t Říšské marky . . . . . .

Živnoslenský banka státní dráha Bank pro země

21 article Procházka po výstavišti v Král. Oboře.

Procházka po výstavišti v Král. Oboře. Po skončení všesokolského sletu, pro jehož účely bylo výstaviště v Král. Oboře Českě obci sokolsk prcpůjčeno, započala na výslavišti čilá práce, pro- zatím sice ještě ne slavební, ale — bořivá. Návštěvníci Král. Obory, kteří procházejí se podél plolu výstaviště, ani nepozerují, že by na vý stavišti byla započala nějaká práce — zdánlivě jes tam mrtvo. Avšak jen zdánlivě. Přesvědčili jsme se o tom na procházce po starém výstavišti, kterou podnikli jsme v průvodu funkcionáře výstavního ochotně nám informace poskytujícího. Hned za pe- vilonem administračním zaslochli jsme rány kladiv a uzřeli, jak z Eudovy, která hostila ještě o letošní hespodář.é výstavě výstavu dobytka, a ve které při všesokolském sletu umístěno bylo koňstvo jízdeckých odborů, zbývají již jen trosky, které v několika dnech úplně zmizí s povrchu země. Tato zvětšelá již budova padla, aby učinila míste pro zbudevání nové velkolepé strojovny, jejiž mohutná budova o železné konstrukci a skvělé fasádě závoditi bude s průmy- slovým palácem. Některé pavilony, které ještě ho- stily různě výstavky při letošníra svatojanském trhu zmizely již úplně, jako na příklad pavilon firmy

Král

22 article

Tomáškový, pavilon rakovnické šamotárny a za nim v nejbližších dnech bude následovati pavilon, v klerém roku 1891 umístěna byla exposice Živnosten ské banky, hostine: „Na Větrnáku“, restaurace pr masovského a česko-budějovického pivovaru, pavilon berounské a podolské cementárny. V palách za touto bořivou prací — vysvělluje náš inlormátor — násle- dovati bude čilý ruch pracovníků, kteří budou mli za úkol, rychle zbudovati nově krásně město na těchlo zbořeninách. V přední řadě vzroste zde pa- vlon města Prahy, který de plánu přednosty stavební zanecláře městské, architekta p. Hiuběho připojen bude na budovu retrospektivy, jejíž vzezření k nep oznání změní; dále bude to budova pro vý- stavu měst, jejíž plány provedl architekt Fanta a která hostiti bude bohatou vý-lavu pro povznesen návštěvy cizinců do našich krajů. Vedle zmíněné velkolepé, dle návrhu prof. Kř ženeckého vybu dované strojovny, buďe se na hořejším výstavišti dů- stojně representovati jednoposchoďová, architektem

Tomášková Fanta Kř Praha Živnosten ský banka

23 article

Klenkou z Vlastimilu projektovaná budova pro exposici obchodní a živnostenské ko- mory a jejích přidružených ústavů, a dále ještě ně- kolik soukromých pavilonů, výstavní čítárna a ně- kturé menší objekty. Přicházíme ke svahu, jenž spadi pod hostincem na „Větrníku“ do roviny, na ktere o národopisné výstavě stála „Uranie“ a dovídáme se že svah tento zdobiti bude mohutně schodiště, s kterého bude zříti krásné náměstí, utvořené tiemi velkými pavilony (drahokovy a umělecký průmysl kovový — projektuje prof. Kříženecký; školství — projektuje Umělecko-průmyslová škol a budova pro průmysl kamenický, keramický a sklář- ský — projektuje stav rada Polivka) a konečno zmíněncu již strojovnou, podél níž potáhne se ozdobná terasa a od ní opětně mohutné chodiště dolů na toto náměsti. Dále vede nás cesta k bývalé fontáně. Trudné myšlenky prokmitají hlavou, kdyz pohližíme na hromadu kamení, pisku a smeti, n žalostnou ssutinu, ale již zase jsme potčšení zprávou, že z těchto ssutin nelitoshě rozmelaně stavby po- vstane v brzku zase nový krásny objekt (vodní zá- mek), jenž poutati bude za doby denní i večern pezornost návštěvnictva a bude mohutně působiti v spojení s krásným osvětlením výstaviště, pro něž po užilo má býti téměř trojnásobně většího počtu zá revek, nežli vykazovalo slavnostní osvětlení za po- bytu císařova v Praze. Přes koruny stromů krásné aleje pod fontánou, zalětají zraky naše do dolejší část parku a při vysvětlivkách, kterých se nám dostalo rýsuji se nám v duchu obrysy budoucího obrovského 140 metrů širokého a 180 metrů hlubokého náměstí na kterém bude se stkvíti asi patnáct krásných budov pro další řadu skupin výstavních; plány na tyto bu- dovy jsou z atelierů architektů: Hůb chmanna

Klenka Vlastimil profesor Kříženecký Praha

24 article

Kříženeckého, Valchaře, Dlabače, Ju- sticha, Kotěry, Klenky z Vla. timilů, vedle nich a mezi ními pak nepřehledná řada různýeh pavilonů soukromých, reslaurací, kaváren, zábavních podníků ald. I zde již v brzku započne rušná práce a obecenstv, kterému v nejbližších dnech plolem. kolem celého výstaviště postaveným, bude až do skončení výstavy odňat volný přistup do této části parku, bude za to krásami navé výslavy bohatě od- měněno. Krásný to opravdu terain pro výstavu, který umožňuje rozkošné perspektivy, který poskytuje vý- tvorům znamenitých architektů pozadí bohaté zeleně a klerý — dobře využitkováván — nad jiné hodís pro ladnou úpravu výstavy. Že tato úprava bude krásnější všech výstav dosavadních, zaručuje nám zramenitě jméno chefarchitekla prol. R. Křížene- ckého, a zdatná řada jeho vynikajících spolupracov níků, jakož i energie obchodní a živnostenské ko mery pražské, která nešetří nákladu ve snaze, ab výstavu učinila novým magnetem, jak pro naše stále vděčně a nezhýčkané obecenstvo, tak i pro cizinu byť tato sebe vice byla zhýčkána nejskvělejšími vý stavami světovými. Po tom všem, co jsme př procházce výstavištěm uslyšeli a co na náčrtcích plánech a projeklech jsme shlédli, můžeme již pře- dem obchodní a živnostenské komole a pořadatelstv výstavy gratulovati k nověmu krásnému dílu, které bude znamenitou manifeslací české činnosti umě- lecké, kulturní, obchodní a průmyslové.

Kříženecký Dlabač Kotěra Klenk

25 article

Z thů peněžních (13. července). Všude zavládá již letní ticho a obchody váznou. K tomu přistoupila velmi neplíznivá zpráva z trhů železářských v Ame- rice, která jakoby oznamovala již konec konjunktury Není divo, že pessimism se opět šíří a že i vídeňská bursa, která cizím vlivém vzdorovala po celý týden podlehla všeobecné ochablosli. Praha. Dnešní bursa minula zcela bez závěrky a podáváno pouze za: Alcie České průmyslové banky 414.— K. České banky Union 241.50 K, České spol. pro prům. cukerní 141.— K, Pražské úvěrní banky 524.— K, Zajišťovací banky 150.— K, První české akc. pojišť. na život 260.— K peníze. Videň. Na dnešní začáteční burse panovala následkem neuspokojivých zpráv z ciziny značná zdrželivost. Obchod v uhelných papírech byl větší. nežli včera, a kursy poněkud povohly. Větší ztrátu utrpěly alpinky, které také poškodilo klesnutí cen že- leza v Americe. Naproti tomu jednotlivé uhlářské pa- píry a akcie zemědělského úvěrního úslavu stouply.

ame Praha Amerika Alcie Český průmyslový banka 414 Český banka Union 241.50 K Český společenský pražský úvěrní banka první český akciový

26 article

Těmto pomohla zvláště přeměna petrolejářské firmy Fantovy pomoci úvěrního zemědělského ústavu v akciovou společnost. Západočeské uhciné akcie byly kupovány. Průtah vyrovnacího jednání působil nepříznivě na pojední bursv, zvláště když z Berlina ohlášeno bylo seslabení smýšlení a z Paříže nižší kursy. Obchod byl skrovný a prodeje rovněž tísnily jednotlivé kursy. Kreditky, akcie státní dráhy a alpinky byly slahší. Ve šraňku byly akcie západočeské vyšší. Akcie hirtenberské stouply. Naproti tomu nezůstaly akcie zemědělského úvěrního ústavu do konce pevny Akcie leykamsko-josefodolské byly slabší. Na konec nastala příznivější všeobecná nálada, která prospěla zvláště lombardkám. Na trhu k ukládání byla koru- nová renta o 20 K vyšší. Na eskontním trhu stav peněz nezměněn 41/2 3%. Berlín. Obchod na dnešní burse omezil se opětně na míru nejmenší. Z okresů průmyslových došty méně přiznivé zprávy a způsobily nové, třeb že isn mírně oslabení akcii společnosti železářských

Berlín Paříž Fantův úvěrní zemědělský ústav v akciový společnost

27 article

i uhelnodolných. Výjímku čínily jedině akcie Lauřiny huti a Deutsch Luxemburger, které udržely své pevné záznamy až do konce. Chabý byl trh domacích bank a dopravních podniků. Americké dráhy kursy uhajily. rakouské titry zanedbávány a spíše slabší. Pro ruské renty i akcie bank udržel se zájem i při zvýšených záznamech. Soukromý diskont setrval na 41/29%. Investice košicko-bohumínské dráhy. Jak se nyní zjistilo, nedostač původne stanovený obnos 39 mil. korun na investice na uberských tratích kos cko- bohumínské dráhy a bude nutno rozšířiti slanovený program ještě v něltaré menší invesice. Tato po- třeba bude bezpochyby uhražena prioritní půjčkou, která bude poživati úrokové garancie státu. Nový uherský živnostenský zákon. Jak se praví, po- kročily práce na revisi uherského živnostenskéno zákona tak daleko, že lze očekavati uveřejnění do- tyčného návrhu co nedřive. Anketa o návrhu bude konána asi v srpno. Výbor sněmovny vyřídí asi předlohu během podzimu. Sněmovna ovšem sotva se jí bude v tomto roce zabývati. Vyjednávání ze Srbskem. Zdá se, že docíle nt dohody o obchodní smlonvu se Srb kem nebude tak snadně. Otazka připuštění srbského dobyi ka jest stále hlavní obtíží jednání, avšak i o některýcn po- družných otázkách nebylo docileno doh dy. Cukerní clo chce snížiti Sebsko nejvíce na 40 fr., kdežto Rakousko-Uhersko žádá snížení na 25 fr. Také u pa- píru navrhuje Srbsko minimální sazbu 15 fr., kdežto říše žádá 5 fr. Ve příčině průvozu masa se praví, že naše říše byla by za urč tých podenínek ochotna ho povoliti. Se strany Srbska se však prohlašuje, ž opatření dezorčí učinila by tolo dovolení v praxi ilusorním.

Deutsch Luxemburger Srb Sebsko Srbsko Rakousko Uhersko Lauřin huť dopravní podnik

28 article

Výroba surového želoza v Rakonsku. V Rakousku bylo v roce 1906 189 (— 1) podniků na dobývání železných rud, z nichž pracovalo 35 (+- 2). U všech podniků zaměsináno bylo 5191 (+ 595) osob. Cel- ková těžba železných rud činila 22.036.424 metr. centů (+ 3,398.805 ) v ceně 19,531.074 korun (+ 2,716.637 K) při průměrné ceně 86.66 h za melr, cent. K výrobě surového železa bylo 45 (— 2) pod- niků, z nichž bylo v chodu 25 (-+- 1). Zaměstnávaly 6424 (+- 264) osob. Výroba činila 12.222.303 metr. centů (+ 1,026.167 q) surového železa v ceně 94.125 398 K (+ 10,898.202). K celé výrobě surového železa bylo použito 26,299 923 metr. centů železných rud a 415.890 metr. centů manganových rud. Použito bylo 19,097.501 metr. centů domácích rud a 7,202. 421 metr. centů cizozemských rud, nejvíce z Uher a ze Švédska. Subskripce na podily tiskalského a nakladatal- ského závodu „Melantrich“ ve Vídni učiněna byla posledně předmětem jednání Svazu českých poslanců na říšské radě, v důsledku jehož bylo rozhodnule. důležitý podnik tenlo se zřelelem na vynikající význam jeho pro posici českého živlu ve Vídni co nejúčinněji podporovati. Doporučujeme tenio slib- ně se vyvinuvší podnik Čechů vídeňských co nejvře- leji, upozorňujíce, že lhůta subskripění končí jiz zejtra dne 15. července a třeba tudíž subskripční přihlášky odeslati na místa upisovací nejpozději bě- hem zejtřejšího dne. Z průmyslu. V Martiněvsi u Podmokel zamýšil konsorcium interesentů zřízení velké továrny na sa- met a sametové stuhy. — Simmeringská to- várna na vagony docílila čistého zisku 183.791 korun. Valné hromadě bude navrženo vyplácení 3 proc. dividendy.

Rakousko Uhry Švédsko Vídeň Martiněves Podmokly 94.125 398 K Melantrich

29 article

Labský kartel. Zdá se, že přece dojde k zalo- žení konkurenční společnosti proti jabskému kaitelu. Zabájí svou činnost snad ještě letos a sice s pomoeí lauenburské paroplavební společnosti. Haličská petrolejová montanní společnost va Lvově konala dne 12. t. m. o 4. hod. odpol. svou druhou řádnou valnou hromadu v mísinostech Praž- ské úvěrní banky v Praze za předsednictví místopřed- sedy pana c. r. Julia Veselého, za účasti 6 akcionárů kteří zastupovali 4275 akcií a 170 hlasů. Skrutátory a verifikátory zvolení pp. inž. L. z Mikuckich a dr. J. Popper. Účetní zpráva a závěrečné účty byly jedno- myslně schváleny a správní radě za ukončený správ- ní rok uděleno absolutorlum. V příčině rozdělení čistého výtěžku přijat byl návrh předsedajícího: Cel- kový výtěžek činí 74.266 K 32 h i přiděleno z něho dle ustanovení stanov 3713 K 32 h revervnímu fondu, 3527 K 65 h správní radě jako tantiema, 60.000 K na vyplacení 3% dividendy a zbytek 7025 K 35h přenesen na nový účet. Dividenda činí ludíž za 5 mě- síců 12 K za akcii, což odpovídá 7.2% zůročení p. a, a vyplácí se na kupon č. 1 počínaje 15. červen- cem t. r. u pokladen společnosti a Pražské úvěrní banky a její filiálek. Vystupující správní radové pp.

Veselý Ing doktor J Popper Lvov Praha Mikuckich úvěrní banka

30 article

Vilém Götzel a dr. Julius Popper byli opětně zvoleni a do správní rady kooptovaný člen p. dr. J. Petschek definitivně zvolen a to všichni na 3 léta. Revisory zvoleni p. Jan Kožoušek a Gabriel Stark, náhradniky S. Dische a S. Malinowski. Odměna jejich obnáší 800 K. Správní rada byla zmocněna uzavřili smlouvu s panem inž. L. z Mikuckich k využitkování jeho no- vého vrtacího jeřábu. Ke konci předsedající projevil naději, že i přes to, že kartel petrolejových rafinerií byl zrušen, dá se očekávati i v přištím roce příznivý výsledek, neboť produkce dolu „Glinskí“ č. 1 stále ještě činí 30 cisteren surového oleje denně. Kartel továren na podešvice. Kartel rakouských továrníků podešvic, jebož sjednání opětovně oznamo- váno, nemohl býti dosud dojednán, poněvadž nedo- cíleno dosud dohody o některých podrobnostech, Mezi tím snaží se továrníci obuvi zahsjiti protiakci, aby zabránili zvýšení cen podešvic. Dosud však v této věci nestalo se ničeho určitého.

Götzel doktor Julius Popper J Petschek Kožoušek Stark S Disch S Malinowský Ing Mikuckich

31 article

Ke zřízení kupecké akciové sirkárny. Zařizující výbor koná pilně poradní schůze a uskutečnění pod- niku jde krok za krokem ku předu. Upisování akcil postupuje dosti rychle a jest to známkou, že pro zřízení sirkárny jeví se mezi kupectvem naším i mezi mnchými neobchodníky čilý zájem. Na stanovách se právě pracuje a budou v nejbližší době zadány ke schválení. Původně pomýšlelo se koupiti některou sla- tou továrnu. Po zralých úvahách však od úmyslu toho nadobro upuštěno. Z nynějších slarých továren málo- která vynovuje požadavkům kladeným na výrobu v oboru technickém a zdravotním. Moderně zařízená, řádně fechnicky vypravená, dokonalými stroji opa- třená a všem hygienickým požadavkům vyhovující továrna na zápalky bude míti nepoměrně větší vý- kony, než továrny starého slohu. A tato závažná okol- nost vyváží i ten okamžitý prospěch, že převzelím některé nynější továrny mohlo by se ihned přikročili k výrobě a zásobovati kupectvo vlastním zbožím, nehledě již k tomu, že majitelé sťarých továren žá- dají vysoké ceny a ještě značné odstupné. Do te doby, než budou stanovy schváleny, bude možno přijímati přihlášky v nominálně hodnotě. Po schvá- lení stanov bude nutno počítati se zařizujícími výs lohami, které budou činiti asi 3—4 koruny na jednu akcii. Bude tedy pro každého, kdo se k úpisu akcil odhodlá, s výhodou, aby využitkoval nynější přihodná doby a přihlašovací přihlášku zařizujicímu výboru akciové sirkáry kupecké (Brno, Rudelíská ul. 20) co nejdříve zaslal.

Brno Rudelíský ulice

32 article

Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytě v ponděli dne 15. července 1907 přihlášeno jest 190 kusů hovězího dobytka původu domácího a 355 kusi původu haličského. Trhy. Veliký trh dobytčí a spolu výkladní výroční koná se v Červené Rečici v ponděll na den sv. Maří Magdaleny 22. července 1907. Ukončené konkurry. Frant. Česák, obchodník v Praze čp. 731—VII. (prohlášen 14. ledna 1905). — P. Jesef Vokolek, farář v Třebotově (17. prosince

svatý . Máří Magdaléna František Česák P Jesef Vokolek Praha Třebotov