Periodikum ALTO Viewer

1

14. července 1907. Císlo 192.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

Strana 11.

4 article Výtvarné uměnl.

Výtvarné uměnl. Nové Hollareum. =Hollarovy lepty a kresby byly jen něco málo neděl vystaveny na odiv, potom uloženy zase do map a zmizely s dohledu, neznámo kam. »Hollareum« totiž má tu zvláštnost, že existuje, že je naň veden přiměřený náklad, ž tohoto nákladu se vskutku výborně používá k obohacení a soustavnému doplňování sbírky. ale tato sbírka není vlastně žádným faktorem v pražských sbírkách. Udržována z veřejných peněz, určena veřejnosti, nestává pro veřejnost Kdysi býval aspoň výběr z ní vyložen ve skřl- ních v paláci Šternberském na Malé straně »u slovanské lípy« a potom v Rudolfinu, dokud totiž byla ve správě obrazárny Společnosti vla- steneckých přátel umění. Potom zemský výbor, jenž má o ni péči jako o majetek země, usta- novil zvlášíního správce k »Hollareu« a odte doby ztrácelo se pomalu s očí veřejnosti, až zmizelo docela. Dnes jen opozdilí »Průvodcové po Praze« svádějí cestovatele, že se po něm ptaji v Rudolfinu. Ovšem marně. Sbírky »Hollareae nejsou od let viditelny ani laikům, aniž přl- stupny odbornému studiu. Zachází se s nimi. jakoby patřily žárlivému a sobeckému sběrateli a ne jako se sbírkou, která od prvopočátku určena byla k potěše a poučení všech umění milovných kruhů. To je stav nepřirozený zvrácený a ničím neomluvitelný. Není ani omlu- vifelný tím, že se pracovalo na zevní úpravě sbírky, poněvadž tato děla se sice dlouho, ale jistě jen po částech.

Praha Rudolfinum

5 article

»Hollareum« patří na veřejnost a musí být každému pracovníku přístupné po zákonu pravidlu a nejen podle libosti a milosti úřad- níka; musí být přístupno v určité dny a hodiny jako kterákoli jiná sbírka veřejná. Tim spíše, poněvadž je to dnes nejlepší a nejbohatéí sbírk Hollarů na kontinentě a neocenitelný, jenom že dosud nevytěžený materiál k práci vědecké, jejíž cestou bychom došli k plnému a zevrubnému poznání a ocenění umění mistrova. Je-li tomu kde co na překážku, zemský výbor má povin- nost konečně ji odstranit aspoň nyní, když už tolik let pro studium bylo ztraceno. Jubileum Hollarovo přešlo, aniž bychom mohli se o tom vykázati jakými resultáty: Doba přihodná, třeba že ne jediná. A jestliže se mi může namítnout. že tomu či onomu bylo někdy možno prohléd- nouti si některé listy, aneb je i k reprodukci fotografovati, pravím: tím hůře, neboť sbírk taková není pro privilegované a protežované, nýbrž pro všechny, pokud tím její existence není ohrožena a pokud tito se řídí řádem stu- dijním, jenž je pro ni vydán. To vše znamená. že je nanejvýše nutno, aby zemský výbor po- staral se o stálou a veřejně přistupnou místnost výstavní a studijní a vše, co s tím souvisí každé umělecké sbírce, která má nésti užitek Je-li to všechno?

Tim Hollarův

6 article

J. Wussin, potomek starých českých mědi rytců, jehož vřelému a vytrvalému snažení vůbec děkujeme, že máme nyní své »Hallareum«, představoval si, že lepty Hollarovy, jako úplná sbírka prací našeho nejvétsího grafika, mají tvořit kmen a osu, kol něž by se rozložila velká všeobecná sbírka rytin. Do dnes má jeho myšlenka platnost, důležitosta význam. Do dnes však není uskutečněna. Pouhý poukaz na takové sbírky jinde stači, aby každý pochopil, co Praze v jejích uměleckých institu- cích scházi a co musí míti. Skoro bych řokl spíše nežli kde jinde a nalehavěji. Byly zde velké, ano i imposantní sbírky toho druhu. Ko- lekce hraběte Františka Šteraberka sama jediná čítala přes sedmdesát tisie rytin a kreseb. Jenom pět svazků Seznamu aukčního zbylo po ní jako theoretická památka. Byla ovšem soukromým, ne však nepřístupným a neznámým majetkem, asi podobná nynější sbírce Vojt. ryt. Lanny. která obsahuje tři sta padesát Hollarů. PanJ V. Novák jich má také několik set a pan Nen- mann rovněž. Jsou tu i veřejné sbírky grafik. V Rudolfinu pořídili hned při otevření jakýsi kabinet rytin, který čílá něco ke třem tisícům listů; Moderní galerie množí svoje modernl české grafiky ne sice právě ani dost rychle ani dost hojně, přece však trvale. Není jich zatim arci víc, nežli, co je vyvěšeno v rámeích. Měst- ské museum sbírá přesně dle svého programu jen to, co tvoří jaksi ikonografii města bez ohledu na uměleckou cenu kreseb a rytin.

J Wussin Hollarův Šteraberka Lanna Hollar V Novák Nena Praha ko Rudolfinum

7 article

Jenom věený obsah rozhoduje. Je tu však sbírka rytin v Museu království českého a ta by beze sporu mohla a měla být, čím dosud není a být nemohla: oním kabinetem rytin, jejž potřebu- jeme a jaký si J. Wussin, intelektnálný zakla- datel »Hollarea«, představoval. Pravda, je ma jetkem soukromé společnosti, ale tato spoleo- nost má jen a jen eíle své pro veřejnost země, v pravém oceňování její činnosti, přispívá jí znamenitými sumami. Jsou velké, a přece na mnohé nestačí. Nestačily dosud, aby byla tato sbírka přivedena do náležitého pořádku, aby byla upravena, aby byla spravována a soustavné doplňována. Všechen její obsah zatím pochodi z darů, jež se po drabná iéta byly nahroma- dily. Má v sobě mnoho cenného, mnoho vzáe- ného, ale také ještě mnoho braku. Obsahuje znamenité rytiny a staré kresby domácího i ci- zího původu, ale jenom nepatrná čásť jich. kterou můžete viděli vyloženou za sklem ve skřiních, je ve slušném sbírkovém stavu. Dra- kráte učiněny náběhy k upravení této sbírky na studijní umělecký kabinet Z nedostatku sil pra covních a finančních uvázlo vše v počátefch. Nedovedu si představit, že by bylo nemož- ností přenést »Hollareum« do Musea, spojit jej. anebo jen přičlenit ku dosavadní sbírce rytin kreseb a tisků a tuto vypravit na umělecko- vědeckou instituci, jakou potřebujeme a jaká by odpovidala dnešním požadavkům a cílům muse- álným.

J Wussin

8 article

Olázka místností nespadá na váhu. Jsou pro to na drahnou dobu dostatečné. Sály pra- covní buď jsou pohotově, nebo by se našly Peníz dosud ročně vydávaný na »Hollaroum«, o něco zvýšen, mohl by být obrácen ve pro spěch obou oddílů budoucí sbírky. Program organisace a postup práce lze zrovna hravě sla- novit a pořídie. Jenom jedna věc stojí v cestě tomu všemu Největší a nepovalitelná. Návrh a přání nevy- cházi ze žádné korporace, ani spolkové ani úřadni. Je pouze projektem jednollivce, který nemá k tomu žádného mandátu a titulu, udě leného mu nějakou vyšší instancí. Takové věci a záležitosti obyčejně nepřicházejí u nás na přetřes, o nich se neuvažuje a nejméně do- chůzi k jich provedení a uskutečnění. Či ne- mám pravdu? Mýlím se? Podle mnohých zkušeností trvám, že nikoli. A přece nemohu po- tlačiti, co jsem zde naznačil a napsal. Vím, že to nejsou utopie, že to není nápad k vůli za- blýsknutí se, nýbrž věc kulturního postupu, dů- ležitá v osnově našich uměleckých nutností potřeb. Bohatý, urovnaný, vybraný a krásný ka- binet grafik nám všady schází. Ústav, který je s to vydávati přečetná a mnohostranná poučení, který je s to býti zcela rovnocenným místem uměleckého požitku pro každého, jako je obra- zárna, umělecko-průmyslové museum, sbírka pla- stik nebo lapidarium, jež nám také dosud schází.

uměleckýprůmyslový muzeum

9 article

Jsou tu náběhy, ale nedostávají se z místa po dobu nepochopitelně dlouhou. Je tudíž třeba aspoň někdy si na ně vzpomenouti a zeptati se, co zamýšlely a proč uvázly a hlavně, zda maji zůstat na dále tam, kde jsou? Mám také jednu námitku proti svému přání Pro sbírku rytin a kreseb, sbírku gralik je nej- přirozenější místo v galerii; její obsah tvor organické pokračování, ústrojné doplnění sbírky maleb a plastik. Takovou měla být sbírka v Ru- dolfinu, takovou jest a bude při Moderní gale- rii, zde za společného programu. V museu není galerie, ač i ono má něco maleb, a nebude ji mít. Kabinet rytin zde byl by ústavem jaksi samostatným, ale doplňoval by na druhé straně všechno, co kde v Praze jest obrazárnou, sblr- kou maleb všelikých dob a mistrů, našich cizích. J. Wussin, sám správce velké sbírky ry tin, dobře věděl, čeho je nám třeba. Po čtyři- ceti letech měli bychom to také už věděli sami Včerejšek, třináctý červenec, platí za třísté vý- ročí narození V. Hollara a památka toho roku by neměla se uskrovniti jen na efemerní před- nášky a výstavy. Nový kabinet rytin, rozmno- žené a rozšířené »Hollareum« bylo by trvalejší a úrodnější vzpominkou jubilea české chlouby Karel B. Mádl.

J Wussin Mádl Praha

10 article Školská hlidka.

Školská hlidka. Posudky žáků o střední škole. Kulturně politická společnost vídeňská pře- kvapila veřejnost loni na sklonku prázdnin vy psáním nové ankety o zajímavém předmětu. P zdařilých anketách o soudním trestním vyšetřo vání, osobním úvěru a lichvě a o reformě man želského práva vydáno provolání k účasti na písemné anketě o reformě střední školy Společnost obrátila se obšírným dotazníkem, roz- členěným ve čtyři formuláře, k žákům vyšších střednlch škol, k matu- rantům, k osobám ve veřejném po- stavení jsoucím, dříve již a b solvo- vavším a k profesorům. Bylo Společnosti ve zlé vykládáno, že do- žadovala se v otázce reformy střední školy úsudku a poznatků i žáků a jmenovitě čle- nové vysoké školské byrokracie označovali do- tazy k žákům jako čin nepaedagogický, ne- oportunní a přímo škodlivý. Nieměně je výsledek ankety žactva velice zajímavým a objasňuje niterný stav středních škol a poměry žactva velmi intensivně,*) třeba že je nutno leekterý úsudek přijímati cum grano salis u vědomí, že někteři účastníci ankety jsou mladiství studenti, sem tam snad se školou na štíru jsoucí. Ostatně postaráno, aby snad upřilišněné posudky mládeže paralerisovány byly reminiscen- cemi uzrálých lidí, dávných absolventů, v proudu praktického života zchladlých a tudíž objektivněji posuzujících.

11 article

Tak sebráno mnoho zajímavých doku- mentů, které arci nemohou míti a nechtějí miti významů vědeckých, konečných thesi re- formních a výslednic, ale které jsou s to při- spěti k charakteristice střední školy a podati hojně podnětů k úvahám, vzpomin kám a kritikám, vůbec k projevům, svěd- čícím o probuzení zájmu o reformu střední školy. Z bohatého materiálu odpovědí žáko- ských vybrati vystižnou ukázku pro krátký člá- nek je těžký úkol. Omezíme se zalím na ně- které odpovědi maturantů a o sob dospělých v životním povolání. Společnost táže se mezi jiným: připra- vila-li škola sama dostatečně k maturitě, či musil-li žák se dou- čovati, jaká pozorování učinil ma- turant o »podvádění« při maturítě, doznal.li abiturient přípravou ke zkoušce škody na zdraví a opu- stil.li ústav s pocitem vděčniosti? Z odpovědí vysvitá, že 82 procenta žáku musilo se k maturitě doučovati a že jen malý zlomek byl dostatečně ke zkoušce školou připraven. Většina žáků maturitu odstonala a jen maíý počet abiturientů (18 proc.) opustila školu s poeitem vděčnosti. O známém »švindlování« při maturitě došlo mnoho odpovědí, z nichž patrno, že zvláště pl semná maturita bez obvyklého »švíndlování« není myslitelna. Profesoři ani opisování namnoze nebránili a poskytovali dosti přiležitostí, aby opisováno mohlo býti. Dokonce bylo »podvá- děni« podrobně organisováno a konány předběžné poradní schůze o nových methodách maturitního »podvádění«. Charakteristická je od- pověď, že »byl nesmirný, nejpronikavější a vše- obsáhlý maturitní švindl«. Protimyslností rak minist. nařízení a novými nařízeními o zostře ném dozoru stal se švindl prostě raffmnovaněj- ším a významnějším.

12 article

Jiný odpovldá: »Písemná mat. bez švindlo- vání je nemyslitelna. Methody stávají se rok po roce rafinovanějšími.« Jiný vypisuje, že švindlovali žáci i profe- soři a poznamenává rozhorleně. »Škola je dnes švindlem, všude a ve všech kombinaeích. Žak podvádí profosora, profesor ředitele, sbor uči- telský inspektora, žáci rodiče, rodiče profesora, profesor rodiče.« Z fysických škod, jež přivodila maturita, uvádějí: oční katar, nechutenství, nervosita, ne- spavost, rozčilenost, srdeční vady, nemoci žalu- deční a j. v. K otázce, má-li abiturient příčinu stěžovat si do komise při maturitě, praví jeden, že *) Ze středoškolské ankety kulturně politické společnosti, I. díl: Schülerbriefe über die Mittel sehule. zkouška byla tak snadnou, že všichni živě lito- vali, že bylo ji tolik práce věnováno. Nicměně byli prý všichni do posledního okamžiku o po- žadavcích a způsobu dolazovacím v naprosté nejistotě. Zopakovaná látka byla prý najisto mnohem větší než látka zkušební. Jiný pravi že byl vyzkoušen velmi povrchně — byl po- slední v abecedě — a ze všech předmětů z čtvrt hodiny. Někde vzbuzen byl vyhrůžkami učitelů nervosní strach před maturitou, k čemuž přispěl prý i dojem ze slavnostnějšího zahájení ma- turitních zkoušek a vůbec slavnostní ton celého Štiplavou definici maturity podává jiný matu- rant: »Maturita, toť přetěžující zkouška, u mnohých paměti, u mnohých rozumu, ale vždy nervů.« Odpovědi k otázce, opouští-li žák školu s pocitem vděčnosti, vyznívají nanejvýše smutně.

Schülerbriefe über die Mittel

13 article

»Opouštím školu s pocitem úplné lhostejnostie — toť nejčastější odpověď. Některé odpověd jsou charakteristické, jako na př., že abiturient opoušti ústav s pocitem vděčnosti, poněvadž mu nezošklivil některé předměty, na př. dě- jiny umění, poněvadž jich ve svou osnovu ne- Bývalých žáků středních škol, v životním postavení nyní již jsoueích, dolazovata se Spo- lečnost: 1. majili přesvědčení, že jim střední škola dala niternou pře- vahu oproti lidem nemajícím aka- demického vzdělání, 2. změnilili svůj úsudek o střední škole o doby odchodu ze školy; 3. zda prospěla jim střední skola na universitě, při vojště, v životním povolání, v obchodech a v osvo- jení si theoretického věděni 4. zda objevili na sobě podstatn mezery vzdělání; 5. zda objevil na sobě tělesné nebo duševní ne- dostatky, jež zavinila středn škola: 6. kterak vzpomínají svý ch bývalých učitelů. Sešel se značný materiál. K otázce 1. od- pověděli dotazovaní většinou kladně. Polovina odpověděla, že svůj úsudek o škole změnila většina z nich pak zhoršila a jen menšina zlepšila. Všeobecně pak stěžováno v odpovědech k otázce 4., že středoškolské vzdělání má podstatné mezery. Žádány jsou: moderní řeči dějiny umění, moderní literatura, národní ho- spodářstvi, poučení o státním právu, moderní filosofie, ba i antické řeči (od realistů). Dále navrhovány: organícká chemie, obchodní země- pis, geologie, fysiologie, technologie, obchodní vědy, poučení sexualní, společenský mrav, na- uka o daních a elektriekých vynálezech. Mezi těmi, kdož odpovidaji, že nemaji meze ve svém vzdělání, jsou jednotlivci, ktet nepiší pravopisně. Jsou vesměs úřadníky.

14 article

Mezi duševními nedostatky (otázka 5.) uvá- dějí se: náklonnost ke lži, přetvářka, nesa mo statnost, přehnaná úcta k theoretickému vě- dění, nedokonalé formy společenské, špatný sloh latinou pokažený, jednostrannost duševního roz voje, ve všech oborech pak povrchní hudlařstvi kromě v latině a řečtině, ztráta smyslu pro krásu přírody atd. O vyučování moderním ja zv kům na škole střední píše 46letý úřadník takto »Užitek vyučování moderní řeči ve školách rovná se nule. Způsob, jímž se učí, nehodí se ke klasi ckým řečem, jímiž se nemluví; dodnes jsem nikdy jediného člověka nespatřil, který by se školským vyučováním naučil anglicky nebo francouzsky mlu- viti. Znamenalo by tedy něco uznaně cen- ného zaměniti, kdyby měly klasické řeči vy- učování moderním řečem býti obětovány, dokud není postaráno o důkladnou reformu v tom směru, aby žáci nejen pouze překláda li, ale především mluvili.« Státní úřadník, 63 roky starý píse: »Jisto je, že s dnešním vzděláním není ž ák reálky uschopněn ani dobře psaný časopis čísti s plným porozuměním. . . Jak jsem se těšil na výsledky synovy v klasickém studiu, na veliký rozmach fllosofl- cký a myšlénkový. Byl jsem však sklamán, nebot se zdá, jako by bylo úkolem střední školy, na- prosto praničemu nenaučiti, čeho člověk pro praktický život potřebuje, a jakoby měla býti mladým lidem nazkrze vzata chuť do věd vnikati.« Profesor konsulární akademie vídeňské po- zoruje ve příčině duševní převahy, že mužové praxe, průmyslnici, obchodníci, inženýři a p. mnohem větší převahou jsou nadáni, energič- těji a uvědoměleji své cíle sledují a méně dbaj »jemných« formálních rozdílů v jednání a vy stupování než absolventi gymnasií.

15 article

Kustos knihovní, 43 roky starý, mezi jiným si stěžuje, že mnoholeté studium školní není s to naučiti mluviti. »Nemohu bez pečlivého konceptu ani pět minut veřejně mluviti, « do- Dětský lékař kostatuje ke charakteristice gymnasia, že ze 156 primánů maturovalo s úspě- chem pouze — 12. A přece z mnohých těch »propadlých« stali se významní mužové, kdežto žáci prospivající s vyznamenáním zaujímají pod- řizená posta vení. Dr. K. Kunn, docent, píše: »Nenahlížím, proč studium přirodních věd a lékařství mus miti předpravou gymnasium a jsem přesvědčen, že zcela jinak organisovaná střední škola zdat- nější botaniky, zoology, chemiky, lékaře atd. mohla by vzdělati než se děje na humanistickém gymnasiu. V měm životním povolání mi gymna- sium jen uškodilo, učinivši mno slepým a hlu- chým pro veliké otázky praktického živola, stla- čivší můj zájem o problemech přilomnosti utvořivši ze mne idealistu, který je všude v ko- lisi se skutečností . . . Moji učitelé byli řádní lidě; jednotlivci do- konce výteční paedagogové. Mnohý z nich mě jasnou předslavu o neudržitelnosti a nedostateč- nosti gymnasiální výchovy a byl sám jen polito vání hodnou obělí svého povolání. Doktor práv praví, že postup lenivýcha neschopných žáků je největším zlem nynějších gymnasií, Mají se decimovati žáci již v prv- ních třidách gymnasiálních a bylo by méně ne šťastných. Jiný doktor práv píše, že ve všech oborech učí se tuze mnoho zbytečného, bez výběru, bez citu, dle středověké tradice. Dle jeho mlnění není žádného připojení na střední školu. Odborovost pozvedne vysoké školy

K Kunn

19 article

Dosti šesti let obacného, moderního, radostného a veselého průpravného vzdělání; potom mohou lékaři, soudcové atd. potřebného odbor ného vzdělání v připravném kursu na vysoké škole dosíci. Patřme na Anglii! Ne každý lékař a advokát stane se a má se státi také učencem. Soudní adjunkt píše, že po maturitě obje vil, že vůbec nemá pražádného vzdělání Nepoznal nové literatury, naučil se určovati hranice vápencových a prahorních Alp, memoroval výšky hor a rozlohu zemi, ale která dráha jde brennerským sedlem, kudy jeti do Karlových Varů neb Pišťan, kde leží Düsseldorf a p. — vůbec o primitivní geografii ani zdání! Jak se jmenuje dánský král, co je okresní hejíman, co znamená slovo »junktim«, o gothice, baroku, pinakothece, Makartovi, Wagnerovi — po celých osm let aní slůvka. Stěžuje si, že do nedávna nenaučil se rozeznávati jehličnaté stromy a že dosud nerozezná přesně druhy obilníl Připrava vina a výroba koňaku byly mu neznámými až do procesu, v němž spolupůsobil jako vyšetřující soudce a o výrobě píva dlouho po maturitě nevěděl ničeho určitého. Před dvě- ma roky odsoudil člověka pro zranění louhovou esenci, ale co ta esence jest, nevěděl.

Makart Wagner Anglie Alpy Karlová Vary Pišťany Düsseldorf

20 article

Lékárník udává: »Neučíme se moderním řečem, ale ovšem řečtině, nemáme poněti o ústavě a zřízení státu, neznáme občanských práv, nedovedeme řádně vypočítati umoření ji- siiny, nerozumíme správě jmění, nenaučili jsme se ani mateřštině dokonale, máme jen nejasné zeměpisné představy o místech, odkudž časopí- secké telegrafické zprávy docházejí« . . . »Pro vyšší matematiku zapomínají přemnozl gymna- sisti sčítání a oděltání.« Jak patrno, namátkou uvedené ukázky do- pisů žáko vských svědčí o tom, že dokonalá radikální reforma středních škol setká ses obecným živým zájmem a že je žádoucí! Kulturně politická Společnost vykoná svoji anketou dílo uznání hodné. Pohnula již dopisy anketními otázkou, jež naplňuje mysle mnohých, ale která čeká, aby byla dobře připravena a určitě vyslovena. Nepochybujeme, že i u nás je silný zájem pro reformu středních škol a bylo by si jen přáti, aby také u nás některá instituce, zvláště Jednota Komenského sebrala vážné dokumenty pro žádoucí re- formu. I v tak obsáhlých olůzkách je induk- tivní methoda nejůspěšnější!

Komenský

21 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Dnešní události- Skupinový závod župy 1. ČÚIV. Praba- Poděbrady; start o 6. hodině ranní u 5 km za Hlou bětínem, cíl u km 45.8 před Poděbrady. XXXVII. mezinárodní závody vesla ské UJV. z Čech, na trati Braník—Podolí. Začátek o 31/2 hod. odpolední. Vyhražené místo na Král. louce u cíle. I athletický meeting S. K. Cechie Karlíně na hřišti v Kaizlových sadech. Na Kladně se utká S. K. Kladno se S. k. Plzeň. V Pardubicích hraje S. K. Slavia se S. k. Pardubice. Z cyklistského ruchu. ** Skupinový závod župy I. ČÚJV. Jak jsme už oznámili ve čtvrtečním čísle, přihlásilo svá mužstva 5 klubů. Jádrem mužslev jsou — až na ČSK. Karlin 1885 — jezdci turisté; pouze Karlinšti vysílají v boj skulečný race-leam, jehož všichni čle- nové mají svou závodnickou minulost. Toto mužstvo by také bar aceident mělo zvítěziti. Zajímavost zá- vodu po našem mínění dlužno hledati právě v ulkání čistokrevných závodníků s jezdci, kteři se neoddávají zvláštnímu závodnímu trainingu, nýbrž pokládaj závod za příležitost osvědčiti zdat- nost, nabykou turistickou jizdou. Můj vůz jest tak dobrý a slouží mi tak dokonale píle o naší vojturetti p. docent a prinářd. Bakek z Hrebtee

Král Kaizlův Karlin Praba Poděbrady Čechy Braník Podolí Cechia Karlín Kladno Plzeň Pardubice Slavia župa I . ČÚJV km

22 article LAE EEE

LAE EEE 1 a. s. tov. antom

1 a . s

23 article Sklad v Praze, Josefské námičstí. 12900

Sklad v Praze, Josefské námičstí. 12900 ** Z Paříže, 11. července. Výsledky večerních závodů Buffala byly: Match Francie s cizino 10 kilometrů (s vedením jednosedlovek, z nichž každá vede tři kola, poslední kolo jeto bez vědsni). 1. Pou- lain 14:31. 2. Maver o půl délky. 3. Major Taylor o čtvrt délky 4. Rütt. Závod na kolo 300 me tr (jede se jednotlivě). Major Taylor a Poulain U: 183/ Maver O:182, Friol O:186. Mateh Darragon-Butle 30 kilometrů. Darragon 25:56. Butler se vzdal pro poruchy motoru

Poe Taylor Poulain Butler Praha Paříž Buffalo Match Francie Mateh Darragon Friol O : 186

24 article JAntiderapant „Herkules“,

JAntiderapant „Herkules“, la. zvláště sllné gumové pojizdně plochy na opo- třebované pláště! — Všechny opravy pneumatik parními vulkanisujícími přístroji, 13547 Pneumatiky (příležitostná koupě) stále na skladě. Antonín Piskáček, Vídeň, Vl/2, Stumper- gasse 28 b. — NB. Jsem odbornikem, který s sebou pracuje, se 14letou praxí. Cenníky zdarma. ** Závod kolem Francie. V druhé elapě vedoucí z Roubaix do Met (398 kilometrů). Starto- vali z 86 závodníků, kleří dorazili do Roubaix, 83. První dojel k cili Emile Georget za 13:39: 15. 2. Louis Trousselier o šíři jedné pneumatiky. 3. Petit Breton 13:39:153/4, následovali M. Cadolle, Cornet, Menager, Passerien, Garrigon, Fabert, Beaugendre, celkem do uzavření oficialní kontroly 58 závodníků. Celková klasifikace se děje sčítáním bodů v jednotlivých eta- pách i každý závodník získává tolik bodů, kolikáté obsadil misto; vílězí ten, kdo má nejmenší počet bodů. Slav po druhé etapě byl: 1. Trousselier 1+ 2=3. 2. M. Cadolle 2+ 4=6. 5. Petit Breton 4+ 3=7. 4. Em. Georget 6+1 =7. 5. Passerien 5 + 7 = 12 atd.

Herkules Piskáček Georget Trousselier Petit Breton M Cadolle Corneto Menager Passerien Garrigon Fabert Beaugendre Vídeň Francie Roubaix Met Trousselier 1 + 2

25 article

Vodní sporty- ** XXXVII. mezinárodní závody ve- slařské. Program dnešních závodů obsahuje šes závodč. V junlorských čtyřkách se ulkají V. K. Blešk a Český veslařský klub, které vysllaji mužstva výkonností si velmi blízká a mezi nimi lze — při normálním průběhu závodu — očekávati zajímavý boj. — Se zvláštním zájmem se hledí k mistrovství zemí koruny české v jed- nuškách, kde mistru Černému opět jednou bude odraziti útok mladého, energického jeho soupeře Kaisera, jenž porážkou v scuilerském závodě nikterak neklesl na mysli. Mistr Černý ovšem není z těch lehkomyslných závodníků, kteří porszivše soupeře jednou a dvakrát, jsou ukolébání v bezstarostnosti naopak pracoval se zdvojenou horlivostí. — Čt yř ky prvé třidy jsou zlatým hřebem dne už pro statí »císařské čtyřky Slavie«, která po léta hají s úspě- chem hegemonii na pražské vodě. Mistr Černý člen těto čtyřky Jindř. Rychlik naplňujíce dnes 10. rok své závodní činnosti, mohou býti ujištění zvláště vřelého přijetí a uvitání. O čtyřce V. K. Blesk, která

Blešk Černý Kaiser Černá Jindřichův Rychlik Český veslařský klub Slavia

26 article

se postaví Slavii, slyšeti mnoho dobrého. Boj její se Slavií slibuje nejeden rozčilující moment. — Ju- niorské jedno veslovky shromáždí u startu 4 skulery: rozhodnutí zde leží mezi O. Procházkou a Iv. Schweizerem. V čtyřkách II. třídy zapsány jsou 4 lodi ; juniorky Č. V. K. a Blesku naleznou zde příležitost zkorigovati nebo potvrditi výsledek prvého závodu. Č. V. K. opět podává důkaz své neobyčejné borli- vosti a snahy zjednati regatě největší možný úspěch. hláse dvě lodi. V. K. Slavia staví v tomto čísle mužstvo sestavené z osvědčených elementů, které jeho pěkná minulost povyšuje na favorita závodu. — Jednoveslovky o cenu Ú. J. V. z Čech mají rekordně četné pole, shromáždíť až na Bleskaře Hnátka všechny konkurenty z mistrovstí a junior- ských jednušek. Nehledíe ani k obnovenému souboji Černého s Kaiserem, poskytnou měřítko výkonnosti našich letošních juniorů s mistrovskou českou třídou. — Jak vidno, skýtají dnešní závody dosti zárok za- jímavosti a upoutají zajistě v plné míře pozornost pražského obecenstva, které chová zvláštní lásku ke své Vltavě a všemu, co s ní spojuje své podnikání. Pertinax. ** Vítězové Henleyští doma. Uvitaní které připraveno vítězné osmě Sport Nautique de Gand doma, bylo v pravdě triumfální. Čestná dru- žina, sestávající ze dvou set sportovních spolků města s prapory a několika kapelami, a na dva tisíce obecenstva provázelo mistry na cestě k radnici. Tam očekávala veslaře městská rada se starostou v čele. Večer pořádán jim na počest banket. Domy byly dekorovány, se střech vlály prapory, večer bylo slavnostní osvětlení. Tak se ctí vítězové sportov- ních bitev.

O Procházka Iva Schweizer Blesk Bleskař Černý Kaiser Pertinax Nautique Čechy Vltava Dom Slavia Henleyský

27 article Hlasy z obecenstva.

Hlasy z obecenstva. Jejlepším, ne

28 title

OBČERSTVUJÍCÍM NÁPOJEk

30 article COGNAC

COGNAC Gróf Keglevich István utódlai (hrabě Štěpán Koglevich nástupce)-

István Koglevich

31 article Promontor

Promontor smíšený s ochlazenou vodou nebo kyselkami, po- slednější též s přídavkem cukru použito, dává nápoj šampaňskému podobný. 13235 Známky výše uvedené tovární firmy těší se největ- šímu rozšfření a vyznamenány byly v tu- i cizozem- sku výhradně čestnými diplomy, tudíž jsou taká napodobený, před čímž se varuje. Co „ve znamení drahoty“ zlevnilo?

32 article

jahlková šťáva!

33 article

Následkem výdatné letošní úrody jablek můžeme též CERES jablkovou šťávu levněji prodávat .

Ceres

34 article

sama poskytuje CERES jablková Šťava následkem sve- ho zdravotního účinku a své nevyrovnatel- ně skvostné ovocné vůně to, co mladí i staří, bohatí i chudí od idealního občerstvujícího a zdravot- ního nápoje žádají- Dostati možno v obchodech s lahůdkaami, obchodech se smíšeným zbožím, drogeriích nebo lékárnách. „CERES“ jablková šťáva jest technicky a prakticky lihu prosta a neobsahuje ani nejmenší příměsk Hostinští, hotelieři a kavárníci, kteří si přejí „CERES“ zavésti, obdrží na požádání nabídky od JIŘÍHO SCHICHTA akc. spol. Oddělení: Podniky výživin „CERES“, Ústí nad Lab. továrna: Ringelshain. 12797 Klimstinké léčehne

Ceres Schicht Ústí nad Laba

35 article

= Letní p ob SAISDNA

36 title

GLEICHERSER

38 article

VE ŠTYRSKU. Nejpřiznlvější klimatlcké poměry oharak čeru polonlpskébo. onemsenění dýchacinh Léčebué prostřeslkyn Ltl . ústrolě (atarrhy, zá- Inhalada a pneumu-tharuzie, danhu, rezedinu). svalů srdsč- kysličnato-uh čié lázn , éčba nich, nara evé ntnoci, rekon- strdenov vodou, Mve pymna- vale soenul. atika, siuntění lázné a te. antinovo a Emmino zřialo, jan- Ke Lecebné prameny ský pramen, pnustavní zřiala. Behate ilusirované prespskty zasid a objedeávky byta a pe- vezů přjima čestitelství lá zn

Emmin Štyrsko

39 article Schválení ministerského,

Schválení ministerského, které provázeno je skvělými úřadními po- právě nádhernému dílu sudky, dostalo se prof. Al. Bernarda

profesor Al Bernard

41 title

I. L. Kober, nakladatel v Praze, anee-

I L Kober Praha

42 article Zaměstnání hledlá

Zaměstnání hledlá v kanceláři, rodině, obchodním nebo jiném závodě dívka v každém ohledu spořádaná, absolventka vyšší dívčí školy české s vyzna- menáním, která bez vlastní viny na sebe je odkázána. Vyzná se i v domácnosti a každou práci ráda vykoná, jen když bude míti čest- nou výživu. Laskavá pabídnutí račte adreso- vati: „SIušná dívka“ do administrace „Národních Listů“.

43 article Konkurs.

Konkurs. Při o. k. státní průmyslové škole v Praze obsadí se počátkém školního roku 1907-8 několik míst asistentských, 2 mista pro kreslení a modelování, I misto pro strojnictví a mechanickou technologii, I místo pro elektrotechniku, I místo pro chemii a 1 misto pro inženýraké stavitelství. Místa asistentská zadávají se z pravidla na dva roky, místo pro inženýrské stavitelství zadá se vý- minečne pouze na jeden rok. S každým z těchto míst spojena jest remunerace ročních 1200 K. Žádosti na tato místa doložené vysvědčeními o studiích a o státních zkouškách, vysvědčeními z praxe nebo o učitelské činnosti, vysvědčením zacho- valosti (vydaným domovskou obcí a potvrzeným o politického úřadu a s výslovným udáním, k jakému účelu bylo vydáno), jakož i průkazem o pov- nnosti vojenské přijimá do 1. září 1907 ředielsní e. k. státní primyslové ikely v Frene

Praha státní průmyslový škola