Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

14. července 1907. Císlo 192

4 article Lékařská hlídka.

Lékařská hlídka. Instituce nalezinecká v moderní úpravě. Na uvedených osvětových zásadách spočívají projekty veškerých časových reforem nalezine- ctví, tihnoucích v prvé řadě k postupnému o me- zování dosavadních přilišný ch práv matky nalezence v zájmu dítěte a ve druhé řadě k utužování přirozene pásky mezi matkou a dítětem, jakož k zabezpečování dítěti přirozene výživy mateřské. Za účelem tím schválena byla zemským vý- borem především zásada, že povinna jest matka nalezence, jakmile se provdá, převzíti dítě své do vlastní bezplatné péče. Vedle toho uplatňuje se stále úsilovněji snaha ústavu, aby — pokud to možno — poskytována byle matce ditěte možnost, by konati mohla aspoň pro první a nej- nutnější dobu poskytováním přirozene výživy dítěti povinnosti mateřské. V tomto smyslu projektuje zemská správa radi- kální úpravu dosavadní tak zvané dvoutřetinové péče, zejména tím, že má býti vlastním matkám a pokrevním ascenden- tům zvýšena sazba ošetřovná, aby mohlo zůstati dítě ve svazku vlastní matky aneb pokrevníeh příbuzných, kdekoliv by to poměry jen poněkud připustily. Současně s prováděním zásady řečené snaží se ústav přenášeti přiměřenou čásť povin- nosti k dítěti mimo matku i na bedra otce dítěte.

5 article

Za tím účelem vešla v pražském nalezinei počínaje roku 1905 v život nová velice blahodárná instituce soustavné ho zjišťování otcovstaí v každém případu žijícího dítěte, která měla již během prvních dvou let velice utěšené úspěchy tím, že se značně rozmnožil počet sňatků ma- tek nalezenců a legitimování těchže. V dalším postupu časových reforem dospěla správa zemská ke zdárně vyvíjející se úpravě poručenství a opatrovnictví nale- zenců a k úspěšně povznášející se úpravě právni ochrany dítěte, svěřeného ústavu, kterážto reformní akce korunována byla letošnilo roku zřízením zvláštní ho právniho ochranného oddělení při zemském nalezinci, jemuž dostalo se v posled- ním zasedání i schválení sněmu zemského. Po- třeba právního ochranného oddělení vytryskla ze všeobecně proniknuvšího poznání, že jest nut- ným, časovým, sociálním, mravním a ethickým i národohospodářským požadavkem ujímati se každého opuštěného dítěte, jako nevinné oběti lidských pudů, a poskytovati mu potřebné ochra- ny před úpadkem fysickým, duševním i mravním.

6 article

Přirozená zásada tato podmiňuje sama sebou peskytování pomoci a podpory chudé i nemajetné svobodné matce počinaje posledními měsíci těho- tenství, při porodu a v šestinedělí, aby mohla konati náležitě těžké povinnosti mateřské ob- zvláště přirozenou výživou dítěte prsem mateřským, která uznána byla vše- obecně z nejbezpečnější záštitu pro život kaž- dého kojence, a stala se vzhledem k uzna né potřebě záchrany každé národn jednotky ve všech kulturních stá- tech magickým heslem dvacátéh stole tí. Ano, heslo chrániti každou ná- rodní jednotku již od narození, vtělilo se jako nejzávažnější člá- nek nejen do všech časových pro- gramů hygienických, nýbrž i so- ciálně-politických, národo-hospo- dářských a i eminentně národních. Vždyt i veliký kulturní národ německý vytýči heslo záchrany dítěte, jako integrující národni součástky, na svůj štít a označil je prvními svými publicisty jako nutný příkaz nové doby. Z toho plyne i pro malý náš kulturní, zlou sudbou stihaný, se všech stran ohrožený náro nejpřednější časová národní povinno st. abychom všemi možnými snaham a prostředky přičiňovali se úsi- lovně k záchraně každé zrodivš se národní jednotky, neboť i nám kyne v hmotnémiduševním, v kvan- titativním i kvalitativním mohut- nění a povznášení v těžkých národ- ních zápasech jedaná pevná záruka konečného vitězství! MUDr. Jan Dvořák, ředitel k. č. zem. porodince a nalezince, c. k. vrchní zdrav. rada.

MUDr Dvořák

7 article

Jakými infskčními nemocemi umírají lidé? Příz- nivý vliv profylaktických opatření proti inf. choro- bám čokazuje statistika úmrinosti; v Německu nu př do r. 1897 připadalo dle Spies. 2 na 1000 obyvatel 26.7 úmrtí, v r. 1903 již jen 18.4. Během 5 let dá s dobře konstatovati potěšitelný úbytek úmrti tuber kulosou a difteril, okolnost, jež nutí nás jednak se- trvati v boji proti těmto chorobám, jednak povzbu zuje k zjednání vodobných opatření, jaká již několik let jsou v Německu v oběhu. — Naproti tomu přibývá úmrtnosti při průjmech a prudkých katarrhech střev- ních (strava masem a potiavinami), poněvadž neby v té příčině boj posud dosti důsledným. Za to u tyfu (v Německu je 5 infekčních ústavů jen k potlačení tylu zařízeno!) klesá úmrtnost velmi značně: ze 43 připadů na 100.000 obyvatel klesl počet na 6. Uvá- žíme-li, jaká je úmrtnost tyfem v Praze, musíme se jen diviti, že nezmehla se Praha posud ani na vyše- třovací stanici, aby mohl býti tyfus spolehlivě v čas diagnostikován; což potom opatření ochranná? Raději si dá Praha líbiti kousavé narážky a posměch se strany německého tisku vědeckého (prof. Jaksch) než by i jen nejnutnější opatření snažila se učiniti Dr. S.

profesor Jaksch doktor Německo Praha

8 article

Léčivá moc paprsků slunečních. Není protimy- slné hledali ve slunci moc léčivou, uvážíme-li, že jest toto zdrojem veškeré energie naší planety. Svědčí o tom ostatně i dávno známá zkušenost praktických lékařů, že v letě a na venkově — tedy na místě. jež proti městu e charaklerisováno volnými slunnými prostorami — hojí se jisté choroby mnohem rychleji a lépe, než ve městě a v zimě; tak na př. vyléčily se v sanatoriu dra. Hamzy v Luži i takové případy chi- rurgické tuberkulosy, jimž již raděno bylo k odnělí nemocného údu. — Léčení paprsky slunečními vy- pěstěno bylo v moderní medicině ve zvl. methodu zv. aktinolherapii (v Praze: dr. Slavik, Ovocný trh) V nejnovější době potvrzuje hojivý vliv paprsků dr Widmer, jenž upozorňuje, že k léčení hodí se přímě svěllo sluneční, nebo ještě lépe odraženě (od kovo- vých zrcadel), nikoli však světlo procházející skle- něnými předměty (na př. čočkami koncentrované), poněvadž sklem se zadrží účinné paprsky ze světlo slunečního. Docilil velmi pěkných výsledků u omrz- lin, vředů bércových, píštělů po zhnisání žlaz kröních, chirurgické tuberkulosy, infekční lysivosti (herpes tonsurans), lišejů (ekzema) a pod. Působení paprsků vysvětluje si, že světlo sluneční povzbuzuje hoji- vou činnost orčanismu (povzbuzuje produkci zdra- vých granulací). Ač nedá se proti tomuto výkladu ničeho namítati, přece myslím, že padá tu na váhu také baktericidní, t. j. bakterie ničicí účinek světla slunečního; v tomto výkladu utvrzuje mě celá řada prací, z nichž nejnovější je práce dra. Wiesnera v

Hamza Luža Slavik Widmer Wiesner Praha omrzetlino

9 article

Vídni. Ta dokazuje, že značný počet bakterií chorobo- plodných v poměrně krátké době podléhá účinku světla slunečního; při tom nerozhoduje počet bakterií, t. j. světlo sluneční ničí bakterie vysazené v jakém- koli množství jeho působení. Zároveň konstatuje jisté podmínky, jež baktericidnímu působení slunce jsou příznivy; jsou to: stáří bakterií (čím starší, tím snáze podléhá), teplota a suchost vzduchu (čím teplejšía sušší vzduch, tím lépo slunce působí; vlhkým vzdu- chem je velká část paprsků zadržena), intensita svě- tla; ve volné prostoře je působení lepší než v bytech, kde je baktericidnost světla slunečního téměř bez významu. — Z toho viděti, že touha po venkověa letních byfech, jež tak hluboko v nás tkví, není asi jen pouhou libůstkou, nýbrž pravděpodobně jakousi zdravotní potřebou, jíž maně vyhovujeme. Dr. S Boj proti chorohám infckčním ji de a u nás. Co je pro nás v Praze, a můžeme říci vůbec v naší celé monarchii nedostižným takřka ideálem, je již v Německu věcí aktuální, jež dojde brzkého úplného vyřízení. Město Berlín přijalo veškeré návrhy spolku lékařů berlínských v příčině boje proti infekčním chorobám, zvláště proti tuberkulose (desinfekce pří- bytků soukromých na náklad obce a j.) a slíbilo svědomité jich plnění. Mimo to bude zřízen nový městský úřad vyšetřovac! (Städtisches Untersuchungs- amt, tedy nikoli jen stanice) k vyšetřování potravin a požívatin a k řešení hygienických problémů městat úřad má v čele ředitele bygienika, skládá se ze tři oddělení, v jichž čele stojí přednostové (bakteriolog.

doktor Vídeň Praha Německo Berlín Städtisches Untersuchung

10 article

chemik a fysik); těmto k ruce stojí příslušný počet asistentů a služebního personálu. — Mimo tento úřad zařízena býti má co nejdříve samostatná stanice k vyšetřování infekčních látek, již povede lékař- bakteriolog. A jako město tak i vláda snaží se se vzáeným porozuměním podporovatí boj proti in- fskčním chorobám; zařadila do rozpočtu na r. 19u7 značný obnos, aby umožnila všem lékařům v Ně- mecku (tedy nejenom okresním) diagnosu na základě bakteriol, vyšetření. Každá lékárna musí chovati po- třebný počet sterilních nádob, jež jsou lékařům bez- platně k disposici. — Vyšetřovací stanice, na něžs podezřelé objekty k vyšetření zasilají, budou tohoto roku jednak značně rozmnoženy, jednak — pokud již jsou v činnosti — budou rozšířeny a moderními potřebami dokonale vyzbrojeny. — A co naše vláda a naše »královské hlavní město«? Praha vždy krá- čívala v čele pokroku a byla vzorem ostatním městům v zemích koruny svatováciavské; přísluší-li jí ještě dnes nějaké přední místo politické a representativní před městy jinými, ve zdravotnictví není jistě »hlavní« a »královskou«. Stačí na doklad toho uvésti jen okolnost, že Praha nemá posud ani městské nemocnice(!). zalím co Vinohrady, Německý Brod, Český Brod,

Praha německý Brod Český Brod

11 article

Ml. Boleslav, Kladno, Písek a j. již dávno pěknými nemocnicemi se honosí. Praha přihlíží klidně k tomu, jak příslušníci její jsou z nemocnice všeobecné od mítáni pro nedostatek místa (zvl. tuberkulosní ne- mocní). Boj proti iní. nemocem a tuberkulose v Praze záleží hlavně v pečlivém zaznamenávání dat o úmrt- nosti na fysikátu. O problému zásobení Prahy pitnou vodou netřeba ani se zmiňovati. — Zřízení stanice vyšetřovací je sice již po mnoho let bráno v »úvahu«, ale neuskutečnilo se posud; patrně není to věc tak aktuální a důležitá. — Vídeň pochopila již dobře svůj úkol v zdravotnictví (viz odhlasovaný jubilejní dar 10,000.000 korun na nemocnici); pochopí ho brzo i naše Praha ? Doufejme. Dr. S.

doktor Boleslav Kladno Písek Praha Vídeň

12 article Z kruhů hornických.

Z kruhů hornických. O explosích třaskavých plynů v dolech. Píše inž. O. Hruška Vzrušivým dojmem působívají zprávy o těž kých nehodách, způsobených třaskavými plyny v dolech. Veřejnost bývá rozčilena líčením představou hrozných oněcl neštěstí, při kterých hyne tolik lidských životů, hluboko pod zemí. bez pomoci a bez naděje na zachránění. Rodi- nám vyrváni jsou živitelové, umírá otec se sy nem, bratr s bratrem; v dole vše spustošeno, rozdrceno a zpřeráženo. Explose plynů v dolech podobají se zeela hrůzám válečným. Ký div tedy, že se jich hornictvo obávár pomoci proti nim hledá. Ale ačkoliv věda velmi pokročila i zkušenosti valně se vytříbily, přece stále ještě vyskytují se neštěstí, která byť říd- čeji, ale za to svými následky tím strašněji ne veškeré okolí působí. Doufáme tedy, že nebude nemístno, pohovoříme-li všeobecně několika slovy o původu a příčinách podobných nehod Hlavním původcem výbuchů jest t. zv. lehký uhlovodík, čili methan (též důlní, neb třaskavý plyn zvaný). Skorem veškeré druhy uhlí jej obsahují. Tvoří se při stále trvajícín zuhelňovacím pochodu, jemuž jsou sleje nepře- tržitě podrobeny a závisí jeho množství od způ- sobu uložení uhelného. Čím nepropustnější jsou plynům vrstvy, v nichž uhlí jest uloženo, tín více se ho vyskytuje. Je-li čerstvě nakopaný uhel mokrý, vyskakují na něm často bublinky které zřetelně šumivě praskají, Methan se též nalézá někdy v dutinách ubslných slují, uzavřen pod velikým tlakem. Přijde-li se náhodou na ně při dolování, uniká z nich rychle a naplňuje celé okrsky důlních cnodeb. Množství podobně stla- čeného plynu páčí se někdy na tisíce hektolitrů.

O Hruška

13 article

Čistý lehk, uhlovodík jest bezbarvý plyn, beze vší chuti i zápachu. Vdychován působí na organismus lidský podobně jako dusík. Směe 60 dílů čistého methanu a 40 dílů čistého kyslí- ku nečiní i při delším vdechování znatelných potíží. Směs 55 dílů vzduchu a 45 dílů lehkého uhlovodiku přivozuje těžkosti při dýchání. Př 70 dílech methanu a 30 dílech vzduchu jest nehezpečí zadušení. Škodlivě tu však neúčinkuje lehký uhlovodík, nýbrž nedostatek kyslíku. Lehký uhlovodík není krátce jedovatým. Poně- vadž hutnost jeho jest mnohem menší hutnost vzduchu (0.55), usazuje se na vyšších místech, tedy při stropu chodeb. Vlastnosti té se dříve uživalo k jeho odstraňování. Zvláště k tomu ustanovení mužové zapalovali na určitých mí stech nahromaděné třaskavé plyny, k čemuž ovšem bylo dbáti mnohé opatrnosti. Methan jest plyn hořlavý. Hořením slučuje se jeho uhlík s kyslíkem na kyselinu uhličitou a vodík na vodu. Je-li methanu ve vzduchu více než 4 %, možno již jej zapáliti. Při více než 51/4 metha- nu nabývá směs výbušnosti, která vrcholí silou při 9 1/2 %. Jestiť to směs, při které ve přimíseném vzduchu veškerý kyslík se ke shoření methanu spotřehuje. Stoupá-li množství lehkého uhlo vodiku nad 91/2, ubývá výbušnosti; při 131 proc. pak methan zas toliko hoři, neboť se ne- dostává k rychlému dokonalému spálení jeho potřebného kyslíku. Lehký uhlovodík možno zapáliti žhavým tělesy, elektrickou jiskrou, plamenem hořlavých látek, neb plamenem, vyšlehlým při trhání pra- chem a dynamitem. Zvláštní vlastností jeho však jest, že jiskrou, vykřísnutou z křemene, doutna- jící hubkou a žhavým drátem, jímž procház elektrický proud, se nezapaluje.

14 article

Vedle uvedeného lehkého uhlovodíku může však ještě jiný plyn zavdati v dolech podnět k výbuchům a to kýsličník uhelnatý. Týž sice nevystupuje v přírodě přímo, nýbrž povstává nedokonalým okysličováním. V normálním zuhel- ňovacím pochodu flecí vyskytuje se jen velmi nepatrně. Za to se však tvoří při důlních požá- rech a též při explosích lohkého uhlovodíku, ze- jména je-li tohoto více než 91/4 při explosi ve vzduchu obsaženo. Účinky jeho výbuchů jsou podobny výbuchům mothanu. Ale mnohem nebezpečnější než výbušností, jest kysličník uhelnatý nebezpečen svojí jedovatostí. Nepatrná množství ve vzduchu způsobují závratě, mdloby a 0.2% kysl. uhelnatého, smíšeného se vzdu- chom, usmrcuje při kratším vdechování, způso- bujeť zvláštní otravu krve. Jsa o něco lehčí vzduchu, může se rovněž usazovati při stropu chodeb, ale jen na místech příznivých, kde důlní vzduch není v pohybu. Důležitým činitelem při důlních explosích jest dále uhelný prach, jenž přichází ve všech dolech na suchých místech a křehké druhy uhl jej vyvinují nejvíce. Je-li zvířen ve vzduchu, stává se hořlavým a třaskavým. Původem explose může býti lehký uhlo vodík, kysličník uhelnatý, neb uhelný prach, každý samostatně. Z pravidla však připojuje se výbuchu plynů výbuch prachu uhelného. Za jakých okolností nastává tedy možnost výbuchu? Plyny, vystupující z uhlí, mohou se nahromaditi na odlehlých chodbách, kde se s přestávkami pracuje, aneb kudy provívá málo větrů. Velká množství plynů přicházejí jak svrchu zmíněno jen ve zvláštních případech.

15 article

Buďto uvolní se dolováním nějaká dutina, kde se nalézají nahromaděny pod velikým tlakem aneb při značném a náhlém klesnutí atmosferi ckého tlaku. Někde se uzavírají části důlního pole, z kterých uhel jest vybrán, totiž příchod k těmto místům zdmi. (Vyrubaná pole nazývaji se krátce stařiny.) Jinde pak se dutiny, povstalé vydobytím uhle, vyplňují pískem, popelem, neb v uhlí přicházejícími jalovinami. Též však nechá- vají se vyrubaná místa prolomiti; je-li větší plo- cha uhle vybrána, prolomi se stropoviny a vy- plní prázdné prostory. Vždy však nacházejí se ve stařinách dutiny, které jsou z počátku vy- plněny vzduchem, který se však postupem času nasycuje plyny. Klesne-li rychle barowetrický tlak, nastává přetlak uzavřených plynů ve sta- řině a tu počnou tyto skulinkami ve sluji i zdi- vem prolínati. Množství jejich následkem prud- kého klesnutí barometrického tlaku vystupujíc bývá někdy značné a vystupování jich jest vů- bec tímto podporováno. Naprosto neprodyšné uzavření stařin od ostatního důlního pole nen v plném slova smyslu možným a tak mohou vždy plyny (obdobně dvěma různým plynům odděle- ným od sebe průlinčitou stěnou) ze stařin uni- kati a na příznivých místech se nahromaditi Vyskytování se uhlovodíku závisí od mnoha ještě okolností; od způsobu dobývání, od otví- rání slují chodbami, dobývá-li se sluj najednouč na dvakrát; o tom však nebudeme se rozšiřovati, spokojíce se s hořejším příkladem všeobecným a srozumitelným i neodborníkům.

16 article

Zvláště důležitým činitelem při důlních ex- plosích jest t. zv. samozápalnost uhlí. Uhlí, ze- jména čerstvé, má vlastnost, že zhušťuje na svém povrchu kyslík; asi jako platinová houba. Čím větší plocha, tedy čím jemnější a drob- nější jest uhel, tím dychtivěji pohlcuje se kyslík. Uhli počne se zabřívati, obsažená v něm vlhkos uniká v podobě teplých par. Je-lí při tomen kyz, počne se týž rozkládati a zrychluje celý proces. Příznivě tu rovněž působí jaloviny totiž uhlíkem bohaté vrstvy, neboť jest v nich týž jemně rozplýlen. Chemicky uvolněné teplo při líčeném po- chodu může býti tak značné, že se uhlí až za pálí. Podebné ohně vznikají v dolech na místech kde zůstane delší dobu větší množství uhlí le žeti, aneb se mohou zapáliti stařiny, kde ho zu stává více nevytěženo. V uhelných slujích při cházejí často smyky; tlakem zemských vrste bývají části slují z původní polohy zdviženy, neb svrženy, též roztrženy. Někdy pak utvořila se jen trhlina, která jest vyplněna rozdrobeným uhlím. Ve slujích bývají ještě uloženy slabé vrstvy velmi jemného uhlí, jež se podobá zcela dřevěnému. Ve zvláštních okolnostech může s drobné uhlí, skuliny podobné vyplňující, zapá- liti. Vznikne-li někde oheň a nabude-li větších rozměrů, nezbývá než chodby, ve kterých se ob- jevil, od ostatních zdmi isolovati a veškerý pří- stup vzduchu k ohni uzavříti. Přijde-li se chod

Uhl

17 article

bou na hořlivé trhliny, třeba jest chodbu dů- kladně na větší délku vyklenouti a vyzdíti. Z- zdivem může však přec jen vzniknouti ještě oheň. Není-li zdivo s dostafek dobře provedeno, zvláště jsou-li mezi ním a uhelným bokem sku- liny, vznikne prouděním vzduchu v těchto časte oheň. Tak se zhusta stává, že se utvoří za ně- kterým klenutím velké, vyhořelé dutiny. Zdivo chodeb dostává pak trhliny, tah vzduchu těmito se zmáhá a konečně může se celé zdivo sřítiti, při čemž se žhavé kusy a popel do chodby pro- vali. Podobné případy jsou velmi vážné a často se přihodily, zejména tam, kde proti ohňům v boku chodeb není jiného prostředku než zdiva (Oheň za zdivem se hasí vápenným mlékem.) Jsou-li v dotyčné jámě třaskavé plyny, nastává veliké nebezpečí. Nehledě však k tomu, můž se otevřením požařiště, aneb provalením ochran- ného zdiva dostati do chodeb kysličník uhelnatý. který smísiv se jednak se vzduchem, dává pod- nět k výbuchu, aneb odcházeje s větry, stává se pro mužstvo, jež zastibne, osudným. V dolech, kde se vyskytují třaskavé plyny užívá se t. zv. uzavřeného (bezpečnostního) světla. Uzavřené lampy jsou opatřeny skleněný- mi válci, na nichž usazena jsou obyčejně 2 jem- ná drátěná sítka v podobě komolého kužele.

18 article

Tímto opatřením nemůže plamen lampy přijíi přímo ve styk se zevnějším vzduchem a teplo jeho rozvádí se na povrch dobře vodivých sítek. Lampy tyto slouží zároveň jako indikator (ozna- movatel) třaskavých plynů. Je-li ve vzduchu melhanu více než 2%, hoři týž na pokud možno nejvíce staženém plameni lampy, tvoře fialový kužel, t. zv. „aureolu“. Podle velikosti auredly dá se bezpečně určiti množství přítomných ply- nů a zvláště k tomu účelu sestrojenými lampa- mi možno konstatovati i dosti malá jejich množ- ství. Je-li směs třaskavou, nastane výbuch v lampě; plyny počnou v ní hořeti a plamen se velice prodlouží i naplní se jím celé sítěné ko- molce. V podobných kritických okamžicích jest nebezpečí v zápětí, neboť hořící plyny uvnit lampy mohou sítka rozžhaviti, aneb jimi pro šlehnouti. V takových případech nutno dáti lam pu zvolna do nejnižší polohy k zemi a přikrýt ji kusem oděvu a z místa nebezpečí, byť po tmě. opatrně se vzdáliti. Trhnutí lampou, pokus zhas- nutí, což se může při menší duchapřítomnosti jejího majitele státi, stává se přičinou neštěstí.

19 article

Podzemní chodby mohou podle uložení vrstev stoupati, neb klesati. Stoupající pak chodby slepé, jsou takřka jímadly pro plynya obyčejně východištěm explosí. Mnohdy může býti přivoděna explose náhlým sesutím stropo- vin následkem neočekávaně se objevivšího tlaku nadloží a sice tím, že se třením sřítivších se spoust vyvine tolik tepla, které k zapálení plynů postačuje. Náhlý tlak též může poškoditi ochran né zdi proti stařinám a ohni, aneb omezujícíje uhelné pilíře, čímž se plynům zjedná průchod do chodeb. Z uvedeného možno krátce shrnouti příčiny jež zavdávaji podnět k výbuchům: Náhlé vyskytnutí většího množetví lehkého uhlovodíku, neb kysličníku uhelnatého, důln oheň, náhlý tlak stropovin, provalení neb před- časné otevření požařiště. Při větším množstv třaskavých plynů není ani bezpečnostní světlo vždy s dostatek spolehlivým; náhodně vy šlehlý plamen při trhání třaskavinami, porucha při elektrickém zařízení (ve vedení a strojích) může se státi příčinou výbuchu. Bohužel, pak někdy vlastní neopatrnost horníkova, jenž ne vždy si plně uvědomí nebezpečí, jemuž uvykl, přivozuje mu záhubu i mnoha ostatním.

20 article

Má-li býti explose možnou, musí býti, jak již řečeno, ve vzduchu nejméně 51/4 lehkého uhlo- vodíku obsaženo. Záleží ovšem ještě na tom, jaké množství plynů vybuchlo. Dle toho jsou pak míry zpustošení. Na blízku místa explose bývá vše jak smeteno. Dřevění, koleje vytrhány, při křížících se chodbách celé rohy utrženy. vozíky roztřištěny, neb daleko do chodeb za- hnány a lidé bývají na stěny neb na spodek chodby mrštění i zohaveni. Čím dále od míst výbuchu, tím menší jest ničivá síla plynů, až jeví se jako mocný náraz větru, jímž světla hasnou a prach se zvíři. Po nastalé explosi uhlo- vodíku nastává však vždy ještě druhá explose smyslu opačného. Lehký uhlovodík shoří n kyselinu uhličitou a vodní páry. Množství par shořením se vyvinuvší jest veliké. Tyto se v nej- bližším okamžiku srážejí, čímž vzduch, který před tím explosí by vypuzen, opět se vrací a způ- sobuje druhý otřes. Nezřídka stává se, že opa- kuje se několik explosí za sebou. Při prvním otřesu zvířený uhelný prach se zapálí, nedosta- tečným množstvím kyslíku k dokonalému shoření vyvíjí se kysličník uhelnatý, jenž při zpáteční inhalaci čerstvého vzduchu přivozuje nový vý- buch. Totéž děje se, je-li methanu více než 91/4% přítomno. Vznikne-li současně výbuch uhelného prachu, povstává však ještě nebezpečí všeobecného požáru. Daleko šlehající plameny zapalují zbylý prach, usazený na stěnách cho- deb, při čemž mu v krátké chvíli výtečnou po- travu skýtá dřevění. Posléze počnou boky cho- deh a celá jich oddělení hořeti. Šachtami, kte- rými se odvádí důlní spotřebovaný vzduch, vy- valí se sloupy hustého kouře, symbol to vše- obecné zkázy v podzemí. I když nevznikne po

21 article

explosi přímo požár, proměňuje se uhelný prach při nedostaíku kyslíku jako při suché destilaei v koks, usazuje se na různých předmětech, vniká ohětem explose do dýchadel, způsobuje zevní vnitřní popáleniny a většinou jistou smrt. Plyny, odcházející z míst výbuchu, nemají více kyslíku a unášejí s sebou ještě množství kyseliny uhli- čité a kysličníku uhelnatého. Kdo bývá jimi po- stižen, je obyčejně ztracen a tím se stává, pro explose plynů vyžadují si tolik obětí. Většina jich umírá zadušením a otravou kysličníkem uhelnatým. Nynější naše doba chápe se nejkrajnějších prostředků, aby důstojně čeleno bylo strašným těmto nehodám. Zařízeny jsou laboratoře, kde se důlní vzduch zkouší, barometrický tlak pozoruje Zvláštní komise zabývají se pokusy i všemi otáz kami v obor tento spadajícími. Dozorci a úřad níci zkoumají denně několikráte místa, kde se pracuje, nejsou-li třaskavé plyny v nebezpečném množství přítomny. Přes sebe menší místo práce vede se čerstvý vzduch, k trhání v podzemí užívá se zvláštních bezpečnostních látek a zapalování jich děje se zvláštními methodami, aby nemohl plamen vyšlchnouti. Osvětlování i lampám vě- nuje se péče nejdokonalejší. Chodby se vystřikují a opatřují sprchami, aby prach se nemohl usa- zevati a ze vzduchu byl odstraněn atd. Pro případ nehod pak cvičí se stále zá- chranné mužstvo, vyzbrojené přístroji umožňují- cími vniknouti i do nedychatelných plynů. Úplné odstranění však všech nehod asi sotva se podaří, neboť vyvinování uhlovodíku z uhlí zameziti ne- lze a tak jisté jakési nebezpečí zůstane potud, pokud se bude uhlí dolovati.

22 article

Nezřídka vyskytují se názory, jakoby sprá- va dolů aneb majitelé jejich mnohou katastrofu nevšímavostí ke stavu věcí zavinily. Není ovšem pravidla bez vyjímky, alo aby tolik byly správy dolů a jich majitelé v této příčině lehkomysl- nými, nedá se mysliti. Jedná se tu o majetek ona okolnost, že důlnímu personálu běží v po- dobných případech vždy o život, nabádá kaž- dého rozumného jednotlivce k opatrnosti co nej- větší. Zodpovědnost technické správy jest veliká a jsou tu ještě vždy úřady státní, které vyko- návají dohled nad doly, i bdějí nad provedením jimi vydaných bezpečnostních předpisů a opa- tření. Většina důlních neštěstí zaviněna bývá událostmi zvláštními, ktoré se předvídati nedaly neboť by proti nim jistě stalo se zavčas opa- tření. Práce v dolech sama sebou spojena jest s mnohými potížemi a jednou přokážkou, sta- vící se člověku na odpor při prodírání se hlubi- nami zemskými, jest též právě vyskytování se plynů, což patří k nebezpečí v povolání. Důlní explose jsou bornictvu obdobně tím, čím vojsku válka.

23 article

XK sociálnímu hnutí mezi opalrovnicivem ústavů pro choromyslné, o němž v posledních tý- dnech často se ve veřejnosti vyskytly zprávy, bude zajímati i širší kruhy výňatek z podrobné zprávy o zařízení ústavů pro choromyslné ve Spojených stá tech severoamerických, o jejich správě lékařské administrační, jak jest vylíčena v „Časopise lě- kařů českých“ dle cestovní studie dra. A. Hockaufa (Gugging). O organisaci opatrovnictva, jeho výcviku a poměrech hmotných praví se tu: Vrchní opatrovnice má nejvyšší dozor nad vedením domác- nosti, nad ošetřováním nemocných, čistotou, lázněmi. ženskými dílnami, prádelnou, kuchyní, zvláště, aby strava dobře uvařená a teplá na oddělení dodávána

doktor A Hockauf Gugging

24 article

Byla. Ročně podává zprávu a ženských dílnách. Za učuje dle návodu ředitele na zkušební dobu 4 neděl nově přijaté opatrovnictvo, obeznámí je s domácím řádem, s povinnosími k nemocným, podává zprávu o jich intelligenci a ředitel pak rozhodne o dalším ponechání těchto osob ve službě a o jich připuštění k dvouletým hlavním kursům. Vrchní opatrovnice jest definitivně ustanovena jako lékaři a úřadníci, jest velmi inteligentní, má počáteční služné 40 dolarů měsíčně, které stoupá o 2 dolary až na 50 dolarů měsíčně, valný byt a znopatření. — Opatrovnictvo dělí se na graduované (Nurses), které navštěvovala kurs opatrovnický a zkouškou obstálo, a na negra- duované (Altendants). Opatrovnice, které službu ko- nají na mužských odděleních, mají plat jako opatrov- níci. Název special attendants mají jen oni opatrov- níci, kteří zvláštní dovednost jeví v jistém odboru, na př. v dělání obvazů a pod. Chargd attendants jsou zaměstnám jen v odděleních hlídkových. Pro noční hlidlku ustanoveno jest zvláštní opatrovnictvo. Učebné kursy pro opatrovnictvo konají se stále a řízeny jsou lékaři ústavními. Do kursů přijat jest každý opatrov- ník po 4nedělní službě na zkoušku. Návod učebný obsahuje základní pojmy o anatomii a fysiologii, sy- stematicky podává poučení o nemocech těla lidského, o psychických onemocněních, o zacházení s nemoc- nými, o naukách hygieny a profylaxe, o infckčních nemocech a první pomoci. Velké, dobře zařízené školní cíně se všemi pomůckami jsou v každém ústavu. Opatrovnietvo vyučuje se ve 2 třídách. Ve

25 article

třídě mladších vyučováni jsou 2 léta nově vstupující ve všech disciplinách, ve třídě vyšší ono opatrovni- ctvo, které službu již konalo ve všech oddělenícha aspiruje na místo vyšší, vrchního opatrovníka nebo vrchní opatrovnice. Ke konci dvouletého kursu jest veřejná zkouška před zkušební komisí, již předsedá ředitel. Po zkoušce bývá slavnostní hostina, které účastní se opatrovnictvo a lékaři. — Každý ústav i commissio in lunacy vede seznam zkoušených opatrovníků, kteří jsou ve službě i mimo ni. Každý může pak v čas potřeby ucházeti se o privátní službu, tím nabádá se opatrovnictvo k horlivosti v učenía ke zvýšené činnosti, což jest i v zájmu ubohých nemocných. První kursy konaly se před 20 roky na Buffalo state Hospital. Od těch dob zavedeny jsou ve všech ústavech státních i privátních, v ústavech pro zločince, pro epileptiky, pro slabomyslné dítky. Jsou opatrovníci pro denní a noční službu, kteří re vystřídají od 6 hodin ráno a večer, služba jejich je pod stálou kontrolou vrchního opatrovníka (chief supervisor). Nosí zvláštní, dobře přiléhající oděva určeni jsou jen k obsluze nemocných, pro jiné oby- čejné práce (čistění) jsou pomahači. Opatrovníci jsou inteligentní, zdvořilí v obcování s nemocnými, po- slušni svých představených, jich zprávy jsou krátké a přesné. Bydliti musí v ústavě, byty jejich jsou ve zvláštních místnostech, zvlášť pro muže, zvlášť pro ženy. Plat opatrovnictva činí 20 až 50 dolarů. Opa- trovníci, kteří mají celý měsíc sluzbu noční, dostanou 1 dolar přidáno a mají ve dne volno. Nároku na pensi nemají 1924/,07.

Buffalo

32 article

2. Jg1—fs 21. Je5xíd? 3. Jb1—cs 22. Dd2—e3 4. Sf1—b5 23. De3x«dt 5. d2—d4 24. Ja4—c5 6. Jísxxkc dk 25. Jc5— da. 7. 0—0 26. Vdl—al 8. Sb5xce 27. Val—at 9. b2—b3 28. Dd4—há 29. Vat —f4 10. Sc1—b2 11. e4—e5 30. Dh4—g3 12. Dd1—dz 31. Vf4—fe- 32. Vfl —el 13. Jd4—e2 33. VÍ6—f5 14. Val—dl 15. Je2—f4 34. Vet—e4 16. Je3—adc) 35. Ve4—hth) 17. Sb2—d4d) 36. Vfö ——h5 37. Jd3 —fi 18. a2x(b3e) 19. Jf4 — ds

Jc Vdl Val Sf 1 b 5 23 d 4 24 c 5 Sb 5 xce 27 e 2 33 ADC Sb 2 — d 4 d

35 article

Vb6 xkces [ 41. Vh5 xKe5 39. J4xe8 De7xke6 a bílý se vzdal. 40. Dg3—e52i) Des xkc e5 a) Dr. Bernstein vyhýbá se obvyklým tahům, boje s remisy; tato opatrnost byla však zbytečná s Bille- cardem, neboť týž nehraje na remis. b) Slabý tah. 14. Je8—c7 bylo lepší. b.) Hrozilo 16. Jf4xd5 c6xd5, 17. Je3xd5 Dc7—ds, 18. Jd5xe7+ Dd8xe7, 19. Dd2 Kd7 atd. Red.) c) 16. Sb2—a3 bylo mnohem lepší, neboť poutá sla- bého pěšce c5, který pozdéji by padl. d) Jestli 17. b3xc4 tu Db7—a6 s výhodou pro čer- ného. e) 18. c2xb3, což uvolňuje linii c bylo mnohem lepší. Skvělý obranný manévr, jimž umistén je černý stře- lec velmi výhodně. S úmyslem 34..Sa5—c3 s násl. c5—c4 a černý získá silného volného pěšce. h) Nyní následuje pěkný konec: skvělý útok bílého odrážen jest neméně skvélou obranou černého. Po tomto tahu černý vyhraje; naději na remis po- skytovalo 40. Dg3—e3.

Bernstein Bill Jd Dd Kd 7 e 5 a c 7 c 6 xd Sb 2 c 5

36 article

Zprávy šachově. Praha. Nově zřízenou šachovou rubriku v „Ná- rodní Pol.“, která přinášeti bude zatím pouze pro- blémy s krátkými rozbory, řídí p. dr. Emil Paikoska v Praze. Brno. Výsledek malého „mezinárodního“ turnaje, hraného ve spolku českých šachistů, jest násl.: I. cena J. Brach 71/2 z 12, II. A. Perna 61/2. III. St. Trčala 51/2 a IV. A. W. Donegan 4/2 Fond 80 K rozdělen dle systému Tietzova. stende. Amatourské turnaje byly tentokráte slabě obsazeny. V turnají A obdržel I. cenu Heilmann z Berlína 81/2 výbr. (1 nedohránu) z 11, II. Rotler . III. a IV. Kagan a Crommer 71/a. V. Daniševski 61/2a VI. Browu 6. Následují: Schossberger 5, dr. Smith (1) a Paley-Hughes 41/2, Müller 4, O'Hanlon 2 a O'Connor 1. — V turnaji B jsou v čele Geuss, Illingwortha Dickinson (účastníků 6, 2 partie) a C dělili I. a II. cenu Mebrländer a Patay. V turnaji dam má největší naději na I. cenu pí. Curling (dříve sl. Ellis, I. vítěz z Joj- ského turnaje), jí v patách jsou sl. Finu, pí. Hlerra ng a pí. Roe,

Pol doktor Paikosek J Brach Trčala A W Donegan Tietzův Heilmann V Daniševski Browa Smith Hughes Müller Geuss Illingworth Dickinson Mebrländer Ellis Fina Hlerra Praha Brno St Berlín Kagan Crommer 71 / a O ' Hanlon 2