ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 24355130-6690-11dc-8118-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 30 celkem · entity: person 135, place 44, work 31, org 26
1 masthead
25. března 1900.
2 masthead
I. Přiloha „Národních Listů“ k číslu 83.
Přiloha
3 masthead
Strana 13.
4 title
Školská hlídka.
5 article Studie o našem školství obeeném.
Studie o našem školství obeeném. IV. Osvěta přírodovědecká a naše školy Přírodní nauky v plném rozsahu uvededo škol prvopočátečných Komenský, jenž vyšed z prosté zásady, že člověk jako obraz boží m býti osvíceným, ctnostným a pobožným, to jest znáti jasně sebe i všecko, říditi rozšafně sebe i všecko, obraceti seba i všecko k stud- nici té, z níž plyne všecko (Bohu), dokázal, že mládež ve školách všemu vyučována býti má Pro umění neb osvícení pak mládeži třeba ve- dle jiných nauk fysiky, optiky, musiky, mecha- niky, astronomie, geografie a historie, kteréž poslední dvě nauky u Komenského zabíraly také přírodopis a člověkovědu. Komenský na svých školách přírodovědě v plném rozsahu také učil a to novodobými methodami pokusnými a zkušebnými, na které však úplně se zapomnělo, když na školy obecné v Rakousku, založené Marií Terezií, zaváděly se nauky přírodní Methodenbuchem Felbi grovým. Felbiger jednal v duchu berlinské školy Häbnovy, která — jak dovodil náš pro- slulý znalec a badatel prof. Šmaha — čerpala z Komenského. Felbigrem tedy vrátil se Ko- menský, za Ferdinanda II. z vlasti vypovězený zase do škol terezianských, ovšem nikoli ve své ryzosti, nýbrž všelijak obměněný i — zk plzrnodo žený.
Komenský Marie Terezia Felbiger profesor Šmaha ko Ferdinand Rakousko boží m
6 article
Pěstovala se pak přírodověda na nejstar ších obecných školách rakouských především proto, že podávala »všeužitečné vědomosti«. tedy ohledem praktickým, užitkářským, pro který se zavedla, i na pietistických i na filanthropi ckých školách střední Evropy. Tento užitkářský směr objevil se ještě jednou: zaváděním uži- tých přírodověd t. zv. domácím hospodářstvím na školy obecné a měšťanské dívčí v letech 1870—74, a znovu ho vzkřisiti pokouší se Jed- nota českoslovanských učitelek a její časopis. Z Felbigrova Methodenbuchu ozývají se ještě dva momenty, přimlouvající se za přírodní nauky ve školách: moment pietistický, jenž sli- boval si od nich prospěch pro náboženství moment osvětný, vlastní době osvěty franicouz- ské, jenž žádal potírání spověrečných mínění a činů« lepším poznáním, osvícením. Avšak jako všude jinde, tak také v Rakousku učilo se přírodovědě jenom čelbou; pouze radilo se by se ukazovalo »na rytinách neb na sku teč- ných tělích«, a »maličké zkoušky dělati« smě jenom ten učitel, jenž měl k tomu »chystnost«.
Evropa Felbigrov Methodenbuch Rakousko
7 article
Ale i tento slabý svit pokroku z Methoden- buchu Felbigrova (1774) zanikl v následujících dobách pro obecné školy v Rakousku úplně o třicet let později Politické zřízení škol (1805). dílo neblahého hraběte Rottenhauna, rádce cí saře Františka Prvého, utlumilo všechen ruch ve školství. Rakousko »nepotřebovalo žádných učených, nýbrž jen dobrých poddaných«; sice z tě doby máme pro školy obecné Šádků »Přírodoskum« 1825 a Fílefkův »Přírodopisco kratochvilník školní« 1835 — avšak tyto knihy ve své době nepronikly — vždyť samo pěsto- vání přírodovědy jazykem českým mělo namnoze jediný útulek v »Kroku« 1821—40. V rušnější době Ferdinanda Prvého v letech třicátých a čtyřicátých všechno učitelstvo bylo zachváceno proudem myšlenky národní, takže školy oddávaly se přede- vším pěstování jazyka mateřského a dějin vlasteneckých, jak jsme vyličili ve II. a I. z těchto Studií, nieméně ponenáhlu zjednávala si osvěta přírodovědecká, živená stále četnějšími a velkolepějšími objevy a nálezy, také do škol průchodu.
Felbigrův Rottenhaun František Fílefkův Ferdinand Rakousko
8 article
Na české učitelstvo již proto, že bylo učitelstvo vlastenecké, pro každý nový spis če- ský nadšené, mohutně působily novočeské, na srou dobu obsahem i formou výtečně a dosu úetu vzbuzující spisy Smetany (1842), Staňk (1843), Presla (1846, 1848) a Kodyma (1849. 1853), za nimiž přišli Vojtěch Safařík (1860) a od r. 1853 spolupracovník Purkyňův v pro- slulé »Živě« Krejčí (1863, 1867). Účinkovalv tyto spisy i v letech padesátých a šedesátých tím více, že se šířily do knihoven školních farních jako spisy Matice české. Vedle toho působil styk učitelů s intelligentními knězi, kleři na pražské universitě neposlouchali jen profes- sory theologické fakulty, ale také professory fakulty filosofické a lékařské, zejmena když také jako »vlastenci« slynuli. Konečně tři muži přírodozpytci věnoval bezprostředně svou pozornost a snahu škol ním pomůckám pěstování přírodovědy; byli to Kodym (1844), Amerling (1848) a Purkyně (1861), s nimiž a po nichž nadšení a lásku ku přírodovědě šířil zapominaný Krejčí. Apoštol českého rolnictva Filip Stanislav Kodym podal lidu — a spolu také školám — výborem, zpracováním a mluvou vynikající spisy ze silozpytu, lučby, zdravovědy, tělovědy zemězpytu (1844—1864), které hovi poža- davkům, jež náš proslulý demokrat vyslovoval oproti učitelstva: Hledí k jádru, kladou základy ukazují cestu k dalšímu učení, vzbuzují chut k němu, vědu pojí se životem, koření zajíma- vými přiklady, neučí, co za pamatování nestoj a ve všem střidmosti šetří. Splsovná řeč česká pak věru v Kodymových knihách »má svěžes ranního vzduchu, lesní vůně, horského potoka«, Zakladatel proslulé Budče, hlubokomyslný Karel Slavoj Amerling, zjednával školám prvé české obrazy a mapy k vyučování naukám přírodním a skládal pro ně praktické návody, tabelle a klíče (1836—1859).
Smetan Presl Kodym Safařík Purkyňův Amerling Kodymův Karel Slavoj Budeč fakulta filosofický Staňk Purkyně
9 article
Vědec pověsti světové a ušlechtilý patriot Jan Purkyně, jehož více osud než vůle z oboru výchovy převedl v obor lékařství, nejen obecně ale i zevrubně a na četných příkladech líčí způsoby a methody zprosto- národňování přírodovědy, učení jim bez veli- kých učených a učebných prostředků, zakládá přírodovědecké sirotčince a svou originální sou- stavu výchovnou snímá v památné »Akademi- (1852—-1861). Neunavný, jarý, realismus u vzděláni s idealismem u smýšlení tak krásně pojíe Jan Krejčí mimo péči o zemězpyt země české horlivě zásobuje školy výbornými učeb- nicemi přirsdopisu a fysiky, atjanťy, původním mapami a spisy prostonárodními (1850—1885) všude šíři smysl pro přírodovědu, která jes významna a nutna jak pro dobývání hmotného bohatství, tak pro získávání statků duševních »Národ, jenž zůstává pozadu v praktickém přírodozkumu a průmyslovém ruchu, v upo- třebení mechaniky a technické chemie, v be- dlivém vybírání a zpracování přirozených hmot. národ, jejž úcta k takovéto plodně činnosti neproniká, musí za našich dob nevyhnutelně hloub a hloub klesati v povšechné vzdělanosti, ve svém jmění a blahobytu .. . Věda novo- věká, v podstatě jsoue přirodní každému, kdo z ní chce těžiti, otvírá celé své bohatství. anať jest nevyčerpatelná . . . Jako poselkyně blahoplodná, zasazujíc k úctě a vděčnosti národ k národu, připravuje všude společnou půdu shody, míru a přátelství všelidského . . . Při poznání harmonického souladu světa a jeho věčných zákonů nastane i soulad myslí a činů lidských navzájem mezi sebou a spolu i s pří rodou; nastane doba mravního přesvědčení, neodůvodňovaného pouze nadějí obměny a bázní před trestem, nýbrž zosnovaného na podstatě jasného poznání pravdy, dobra a krásy . .
Purkyně Krejčí
10 article
I usnadňujíc boj o sebezachování, zamezujic nemoci, i prodlužujíc živobytl a spravujie i ušlechťujíc užívání jeho, otvírá přírodní věda vyhlídku na blaženější budouenost lidstva . ..« Působením novočeské literatury a vlivem výtečníků, právě uvedených, bylo učitelstvo če- ské ohledem přírodovědy připraveno, když do obnovené obecné školy naší zákonem říšským roku 1869 povinně a závazně byly zaváděny přírodopis a přírodozpyt. Záhy (1870) minister- ský řád školní a vyučovací toto vyučování vy mezil určitěji na přírodniny nejvíce rozšířené přírodní úkazy nejdůležitější, při čemž právem položil důraz na bystré a bedlivé pozorování jednoduché pokusy. Bohužel, zdravému vývoji tohoto vyučo- vání položilo překázku ministerstvo samo jižv roce 1874 ustanovením, aby se vyučování realiím na nižším a středním stupni veskrze zakládalo na čítankách, kteréž ustanovení obje- vilo se osudným. Čítanky totiž, v lelech sedm- desátých a osmdesátých vydané úplně na to zapomněly, že mají býti základem pro vyučo- vání přirodovědě, které věnovaly článků málo nevhodných, opustivše na některých stupních i zdravovědu, nerci-li silozpyt a lučbu. Ovšem byla věc nahrazována tím, že se objevily přečetné učebnice nejdříve pro přírodo- zpyt, napotom pro přírodopis, později i pro člověkovědu — avšak tato mimořádná pomo neuhradila škody z nedostatku vhodných a hoj ných článků přírodovědeckých v knihoskladníeh čítankách.
11 article
Ministerstvo ještě jednou věnovalo přírod- ním naukám bližší pozornost, uveřejnivšiv prvých osnovách učebných pro školy obecné (1870) a pro školy měšťanské (1874) zejmena pro přírodozpyt celkem vhodný výběr učiva seznam vhodných přistrojův, a potřeb k tomuto vyučování (1876). Avšak od těchto dob nevě- novalo již naukám přírodním pozornosti žádné, a ještě později se staly kamenem úrazu pro návrhy různých »novel« školních v duchu reakce. V roce 1871 učitelský sjezd v Přerově mohl obmeziti se na vytčení dobrých zásad pro vý- běr učiva přírodovědného, ale již roku 1880 učitelský sjezd v Praze musil proti klerikálům ve veřejných schůzích a na sněmích ujati se vyučování přírodopisu, přírodozpytu a zeměpisu ve zvláštních hodinách na školách obecných Nieméně přece potrvaly přírodní nauky ve ško- lách našich i po školní novelle, a dopřáno jim s dostatek hodin na školách obecných, za to málo hodin na chlapeckých školách měšťa- ských, kde je pravidlem tolik hodin přírodo- vědnébo učení jako před třiceti lety, jakkoli od té doby nesmírně se vyvily nové pro život dů- ležité obory, které tehdáž byly v plenkách. Jsou to zdravověda a elektrotechnika, jichž začátky jsou i mládeži škol měšťanských do stupné. Totéž platí o celé řadě oborů lučby ústro jno které na školách měšťanských se věru jen »od- bývají« pro nedostatek času. Proto jest přirozeno, že na zemskýe sněmích nasich zemí i na radě říšské vytrvale opakují se požadavky po vyučo ván hospodářském a technologickém i zdravovědném, jimž se přece dávno slušně vyhověti mohlo novým skupením a vý běrem učiva přirodovědného.
Přerov Praha
12 article
Času s dostatek pro to všecko učení na školách měšťanských mohlo by se získati trojím způsobem: Předně odkázáním prvých a pro stých počátků nauk přírodozpytných a člověko vědných ze škol měšťanských do škol obecných. které mají k tomu dosti času, jehož však uživá se méně pro ony elementy přírodozpytu, víee pro složitější věci, jež mají býti odkázány stup nům vyšším; měšťanské školy dosud musí zdr- žovati se začátky dotčeného učení, které by přece tak znamenitě sloužily pěti prvým rokům návštěvy škol obecných. Za druhé sloučením přírodopisu s přírodozpytem co do hodin, hlavně nerostopisu s lučbou, položením kapitol o zpra- cování látek zvířecích a rostlinných rovněž z přírodopisu do lučby, tak aby neučilo se každé té nauce odděleně a na dvakráte. Za třetí při- bráním hodiny z jazyka vyučovacího, kde se časem plýtvá pro věci mluvnice a skladby, jež nemají pražádného smyslu pro pravopis a jsou úplně bez ceny pro sloh, kde se také maří čas tím, že chlapci a dívky z řemeslných a hospo- dářských rodin verše Čecha a Vrchlického mět
Čecho Vrchlický
13 article
pravítkem přizvučných neb časoměrných tro- chejův, jambů, daktylův, anapestů, že zkou mají, zdali jsou úplné, nedoměrné neb nad- měrné, mají-li přerývky, nejsou-li sdruženy ve dvojstopý až šestistopý verš jambický neb tro- chejský, ve dvojstopý až čtyřstopý verš daktil- ský neb daktylotrochejský, ve trojstopý a čtyř stopý verš jambicko anapestický, kterými devíi druhy rýmů zněji, jsou-li v nich assonance, alliterace, refrény a tak dále a tak dále; všechny tyto věci, o nichž jenom naivní lidé mohou namlouvati, že zvyšují porozumění a procftění básní, přece směle lze ze škol pro prakti- cký život vyloučiti a školám dalším ponechali — vždyť tyto přepychové nauky hoši (i divky) zapominají, sotva dvéře školní za nimi se za- vrou! A rovněž úplně beze škody mohla by se pro přírodovědu zabrati na školách měšťanských hodina psaní — nenaučí se v té hodině kraso- pisu ten, kdo řádnému písmu nenavykl ruku v předchozích pěti třídách školy obecné a písmo okrasné směle mohlo by se přiřknouti vy učování měřictví a kreslení, kde jedině se ho užívá.
14 article
Potřeba nového výběru učiva a jeh rozmnožení jeví se u přírodověd pokusných, po třeba nového srovnání učiva jeví se u při rodověd popisných. Živočichopisu, rostlinopisu, nerostopisu uě se u nás dle osnování Lübenova z roku 1835 tím způsobem, že v prvé třídě měšťanské školy probírají se jednotlivé druhy přírodnin, ve druhe třídě učí se o jejích rodech, ve třetí třídě o sou stavě přírodnin a člověku. Jak patrno, učí se žáei dle osnovy logické, která však se životem přírodním nemá co činiti. Již Amerling r.1842 káral že dosavadní přírodopis je jako »jen bohopustý saharský písek«; že pro samé soustavy jeho učení si andělskou paměll« překonati se nedá i že potřebí »spojiti všecky říše přírody: souše čili tahy hor, slojí a kamenů v krajin s oživujícími rostlinstva rody a druhy, jakož i s náležitou zvířectva a lidstva stafáží a na- opak, tak že napotom všecko v přírodě žije, žádné bydliště není prázdno, žádná rostlinka nebo brouček bez příčiny a přiměřeného úkolu na štaci své« (1852). Amerling však neměl na zřeteli jenom slučování všech tří říší přírodních, jež v skutek uvedl v pamětihodné sbírce »Dva- náct měsíců v obrazích« roku 1859, nýbrž chtěl, aby i říše přírodnin (přírodopis) a říše sil (přírodozpyt) nauky prosté (»vědy«) a nauky užité (techniky, »umění«) se slučovaly a proni- kaly stýskář si: »Mudřec byl oddělen ve svých dušezpytných pátráních od hrubého pitevníka kamenozpytec neznal a nepotřeboval nikdy ro stlinozpytce, lékař nikdy nevzpomněl si na to že by i živočichopitva v čemsi užitečná mu býti mohla« (1842). A kladl důraz na šetření zákonů jednoduchosti a vývoje u vyučování přírodě.
Amerling
15 article
Sjednocení přírodních věd v celek pro- vedl slovulný Humboldt ve velikém díle »Kos mos« (1845—59), v němž vytkl přirodu jako »jednotu v mnohosti, živý celek« — tato jednota byla dlouho, nejdůkladněji Lübenem (1835) hle- dána skrze soustavu přírodniní; teprve velký opravovatel vyučování přírodopisného, kielský učitel Junge roku 1885 odůvodnil, že má hle dati se v zákonech, kterými spravují se ur- čité »společnosti ž ivotní«. Názory Jungeovy vnikly také do naší školní literatury přírodopisné v posledním tříletí, v loni pak účinlivější propa gandu »Škola našeho venkova« počala činiti mysliteli a vychovateli Haufovi, jenž roku 188 v německém spise o výchově přirozené dopo ručil pro vyučování postup od mineralogie ku člověkovědě ve smyslu vývojné stupnice věd od francouzského positivisty Comtea. Celkem však vyučovací praxe přírodo vědná na školách našich nestala se ani ve vý běru učiva ani v jeho srovnávání přirozenější I kdo uznávají potřebu oprav Jungeových, nerci-li potřebu převratu Haufova, nejednaj u výběru učiva pro české školy venkovské tak aby aspoň místem a časem bylo spojité, jako na Amerlingových obrazech měsícův; i pro ven- kovské školy napořád otiskují se podrobné, na měsíce dělené rozvrhy učiva, které toho dbají. by byly »hotovy« s obsahem přírodopisné knihy, osnované po starém způsobě Lübenov- ském, ale nikoli s přírodou svého okolí. na kterou od podzimu do léta z oken školní budovy nazírají, která jim v okoli budovy uka- zuje pestré bohatství svých tvarů, která jin zpívá a voní, v které vzduch, voda, teplo, elek třina spojitou řadu důtklivých proměn navádějí (Dokončení.)
Humboldt Kos Junge Jungeův Hauf Jungeový Haufův Amerlingův
16 article Pro žactvo a učitelstvo škol mě- šťanských.
Pro žactvo a učitelstvo škol mě- šťanských. Škola měšťanská jest nejmladším členem v soustavě našeho školstvi, v němž od r. 187 slouží potřebám našich třid pracujících. At stále účinlivěji, takže původní netečnost oprot škole měšťanské zmizela a obecné k ní přízní ustoupila. Zejmena od roku 1883, kdy škola mě- šťanská nabyla jisté autonomie a mohla učeb nou osnovu svou potřebám našich průmyslníků rolníkův a obchodníků ještě větší měrou se při způsobovati, těší se uznání stále rostoucímu Úřadové školní osvědčují je nejen slovem, ale také činem, zřizujíce stále hojněji školy mě šťanské, namnoze k podnětu a podporou mno hých našich poslanců, kteří jsou přesvědčeni, že stávající školy měšťanské vskutku plní své národní, osvětně a národohospodářské poslání Dobři žáci školy měšťanské osvědčují s jak v živnostech a obchodech, tak na školách odborných a ústavech učitelských, jak byl velmi často v soukromí i na veřejnosti vyslo veno. A proto dlužno měšťanské škole napořád věnovati neztenčenou všemožnou péči, aby se jejímu žactvu otvíraly vyhlídky všemi směry Dnes přístupny jsou absolventům školy mě- šťanské vyšší průmyslové školy, ho- spodářské školy, obchodní aka- demie, uměleckoprůmyslová škola, akademie umění, konservato ústavy učitelské atd., takže v tomto směru zbývá jen pokračovati.
Ata uměleckoprůmyslový škola , akademie uměný
17 article
Pokud vnitřního vývoje školy mě šťanské se týče, potřebí, aby všude měšťanské školy od obecných škol se oddělova ly nehledíc na stanovisko flnanční; mnohočetn školy aby se rozdělovaly a tím paeda- gogický a didaktický vliv ředitele školy skutečn se upevňoval. Dále jest nutno, aby počet žáků z 80 snížen byl aspoň na 50; uvažme jen, že nižší střední škola (kterou měšťanská škola roz- sahem svého praktického učiva v některých předmětech předčl) a jež přijímací zkouškou žactvo si vybírá, má ustanoveno na třídu čtyřicet žáků při práci mnohem pohodlnější. Avšak i výhody pro žactvo i výhodnější zřízení vnitřní by trvale nezjistily úspěchy školy měšťanské, kdyby nebylo o to postaráno, byse jí zjednávalo a udržovalo řádné uěitelstvo. Na školy měšťanské ustanovují se učitelé odboroví, kteří nejméně po tříleté praksi zkoušce pro školy obecné skládají zkoušku způ- sobilosti z předmětův oboru gramaticko-histo rického, přírodovědeckého nebo technického. Vy učování jest p ředměto v é. Proto již r. 1870
18 article
ustanovil sněm království českého základní služné pro učitele měšťanských škol na 800 zl., tedy vyšší než pro učitele škol obecných. Obnos ten byl zajisté spíše nedostatečný nežlí přehnaný srovnáme-li jej s příjmy úřadníků státních samosprávných, podniků soukromých a dráh V roce 1894. novým zákonem o služném při valila se pohroma na učitele škol měšťanských služné 66 pct. učitelů měšťanských škol (pře 1100 osob) degradováno bylo na 700 zl., tedy po služné I. třídy obecných škol (800 zl.)! Te ovšem způsobilo bolestné roztrpčení, mírný to výraz pro cit z onoho znehodnocen práce dotčeného učitelstva a stlačení vý znamu měšťanských škol Proto srazilo se těsněji učitelstvo to v
zl
19 article
»Jednotě učitelstva měšťanských škol českých (již r. 1885 založené) a žádá letos svou petic sněm království českého, aby hmotné jeho po- měry přiměřeně byly upraveny v rámci regu lace obocné a dovolává se kruhů rozhodujících by při úpravě té šetřeno bylo zásady, že uči telstvu měšťanských škol přísluší vy ši služné a vyšší přídavky, než učitel stvu škol obecných. Tato přání opirají se tak o náslodující: Cviční učitelé na vzorných školách při ústavech učitelských dostávají (ač nemusí míti zkoušky pro školy měšťanské) 1100 zl. s přídavky po 100 a 150 zl., takže dosáhnou po 25 letech služby s aktivitním pří davkem až 1990 zl. Hlavní učti tele na ústavech učitelských, kteří vybírají se také z řad učitelstva škol měšťanských, požívají zá kladního služného 1400 zl. s přídavky po 200 a 300 zl., takže mohou dosáhnouti konečně s aktivitním přídavkem až 3000 zl. A ostatně vše, co se učiní pro učitelstvo škol měšťanských, učiní se zároveň pro nejsnaživější učitele škol obecných, kterým po složení zkoušek pro školy měšťanské otevírá se vyhlídka na po- stup a vyšší platy na školy tyto, vrchol a vý květ skolství obecnéhol
20 article Sportovni věstník.
Sportovni věstník. Šern. * Šermířský klub »Riegel« v Praze pořádal dne 17. t. m. pro své mladší členy a pro žáky šermířské školy nadp. Riegla šermování o ceny. jehož zúčastnilo se 17 šermířů. Program tohoto ve- čera byl velice zajímavý a výkony jednotlivých šer- mířů překvapovaly promyšleností a technikou při útoku. Úřad soudců zastávali pp. dr. baron Kalina z Urbanova, dr. Jar. Perner, Bedř. Schejbal a ing L. Kubischta. Maltre d'assaut byl sám p. nadp. Risgel. Vítězem ve fleuretu uznán byl p. VI. Srb a odměněn zlatou medaillí a dýkou se stříbrnou rukojetí; dru- hým byl p. Jiří Hubený, jenž vyznamenán zlatou medaillí a itaiským fleuretem. Stříbrné medaille do- sáhli pp. J. Tuček, bar. Buttar. Weiss E. a Patz. V. Vítězem v šavli byl p. Fr. Dušek, jenž obdržel mimo zlatou medailli bronzový štít; druhým byl pan K. Musil, jenž odměněn zlatou medaillí a vlaskou šavlí. Stříbrnou medailli obdrželi pánové Jechenthal Jindř., Veselý F., Böhm. Veselý E., Jechenthal Jos. Schreiler, Winterstein a L. Klein. Po rozdělení cen šermoval šavli p. nadp. Riegel s p. Dvořákem, asi stentem šermu při kadetní škole v Praze.
Riegel Riegl doktor Kalina Jar Perner Bedř Schejbal Kubischta Srb Hubená J Tuček bar Weiss Patz Dušek K Musil Jechenthal Böhm Schreiler Winterstein L Klein Dvořák Praha Urbanův Francie Jechenthal Jos šermířský klub Ing L
22 article
** Škola trainingu na závodní dráze v Bubnech o níž předešle učiněna zmínka, bude 1. dubnem ote- vřena. Přihlášky jezdců přijímají se nejdéle do 5. dubne u ředitelství závodiště. ** Správní výbor českého klubu velocipedistů »Král. Vinohrady« koná schůzi svou zejtra přesně o 8. hodině večerní v místnosti spolkove v Národním domě. ** I. klub českých cyklistů- türistů »P raha koná v úterý 27. března o 8. hodině večerní v míst- nostech u Choděry řádnou valnou hromadu. Na pro- gramu též volba výboru a volné návrhy. * Český klub velocipedistů »Král Vinohrady“ pořádá v sobotu dne 31. března o 8. hod. večerní na zahájení nového letního obdob velký přátelský večer v divadelním sále Národního domu. Program: 1. Distanční jízda »Londýn — Praha« jednoaktovka od býv. člena p. Drapa. 2. »Jen mou- dte«, fraška o 1 jednání. 3. Výkon nového klubov- ního hudebního odboru. 4. a další humoristická čísla od osvědčených komiků. Po vyčerpání programu volná zábava. Vstupné za osobu 1 K. líste rodinný (4 osoby) 3 K. Pro členy Č. Ú. J. V. členy klubu 60 h za osobu a lístek rodinný 2 K (proti vykázání se legitimací). Lístky do před- prodeje laskavě vzali pp.: Karel Gubiš, Vinohradv Palackého tř., Karel Voleský, knihkupec tamtéž, Jan Tipl, obchodník, Král. Vinohrady, Havlíčkova třída. Václav Pazderník, obchodník, Král. Vinohrady, Ko- runní tř., Petar Didolič, velkoobchodník s vínem, Král Vinohrady, Jungmannova tř., Roko Bradanovič, vel- koobchodník s vínem, Král. Vinohrady, Palackého tř. proti záložně.
Král Choděra Gubiš Vinohradv Palacký Voleská Jan Pazderník Petar Didolič Roko Bradanovič Bubno Londýn Praha Č . Ú Havlíčkův třída ko Jungmannův třída národní dům I . klub Český klub velocipedista » Královský Vinohrady národní dom Královský Vinohrady
23 article
Athletika a sportovní hry- * Match »Slavie« B. mužstva prot mužstvu chrudimskému, který se měl konati dnes na závodišti na Letné, pořádati se nebude, je- likož některým chrudimským zápasníkům, jak se praví, bylo to professory zakázáno Příští neděli dne 1. dubna uvitají naši sports- men v Praze cizí hosty, přední klub rakouský utká se totiž s »Asteamem Slavie« Myěgyetem Footballclub z Pešti, studentské mužstvo pešt- ské polytechníky, jedno z nejlepších football. muž- stev maďarských. Snaha Sport. klubu »Slavi ae pozvati do Prahy mužstva velkých měst, zejmena měst studentských, jež předchäzí pověsť výborná. odměněna bude zajisté hojnou návštěvou. Dlužno uznati, že záleží naším footballistům na přívětivém v Praze přijetí těchto hostí, tím více, an za 14 dní náš mistrovský klub sehraje v Pešti 2 zápasy. Snaby neunavného Sport. kl. »Slavia« docházejí ocenění zaslouženého v kruzích našeho obecenstva které v počtu hojném hlásí se za členy přispí- vající. Jmenovati zejmena sluší z po- slední doby p. univ. prot. dra. Karla Maydla a p. c. radu Vávru.
Myěgyet Footballclub Maydl Vávra Letná Praha Pešť Slav Match Slavia sport . klub
24 article
Terminy »Slavic« pro duben 1900 jsou násle- dájícíe 1. dubna Myčgyetemi Footbaliclub — A team »Slavia« v Praze; 8. dubna Vienna Cricket and Football Club — A-team »Slavia« v Praze; 15. dubna Magvar Úszo Egyesůlet — A-team » Slavia« v Pešti; 16. dubna Budapesti Torna Club — A team »Slavia“ v Pešti: 22. S. C. »Unien« z Vídně Ateam »Slavia« v Praze: 29. dubna: 1. Sport. klul »Plzeň« — B-team »Slavia« v Praze: 2. Sport. krou- žek »Slavoj« I. mužstvo — C-team »Slavia« v Praze. ** Cvičebná dráha athlet. klubu »S partae, zřízená na bývalé vojenské střelnici v Karlíně, bude měsícem dubnem opět otevřena a členstvu ku trainingu odevzdána. Dráha pro běh, mí sta pro skoky, místa pro vrhání disku, kla- diva, koule atd. se právě opravují a do pořádku uvádějí. Současně staví tam klub ještě jeden tennis- sový court, neboť druhý, na ostrově Velké Benátky se nalezající, návalu cvičících už loni nestačil. Oli- ciální otevření dráhy bude ještě později oznámeno bylo usnešeno, aby každý měsíc, květnem počínaje, pořádán byl athetický meeling jako ukázka pokroku v trainingu.
Unien Praha Pešť Budapest Vídeň Plzeň Karlín Myčgyete Footbaliclub Slavia Vienna Cricket and Football klub — Ateam Magvar Úszo Egyesůlet — Ateam Slavoj Velká Benátky Cteam
25 article
Klub »Sparta«, jenž dnem 15. února t. r. v Meisnerově jízdárně v Panské ulici s pravidelným trainingem svého členstva započal, zaznamenává již dnes značné úspěchy tohoto jarního cvičení. P pravidelném trainingu dechovém rozděleno cvičící mužstvo na určité skupiny dle vzdáleností dotyčnými pro příště zvolených a pokračují tu mladší skoro stejně rychle ve vývinu jako závodníci starší. Po evičeních na různé vzdálenosti v běhu nastupuje s ku cvičením ve skoku dalekém, vysokém a o tyči; mezi tím odbor těžké athletiky vzpírá a cvičí zápas. Po veškerých cvičeních přikročují pak všicci evičící do řady ku cvičením proslným s malými činkami dle melhody prolessora Atíliy, pak následuje masáž. »Sparta« jest dnes asi jediným českým klubem, ve kterém se ušlechtilá lehká athletika souslavně pě- stuje a upozorňují se interessenti na cvičení tato vždy v úterý, ve čtvrtek a sobotu o 8. hod. večerní konané. ** Athleticko - footballový kroužek »Karlí ne podniká dnes v neděli 25 břozna dva zápasy v kopané a sice II. mužstvo přesně ve 2 hodiny odpoledne s II. mužstvem českého athleticko footballového klubu na Král. Vinohradech a o půl 4. hodině od- poledne I. mužstvo »Karlína« s I. mužstvem jme- novaného klubu na hříšti naproti měšťanskému pivo- varu na Král. Vinohradech.
Meisnerův Král Vinohrady Karlín Sparta
26 article
Ryby lov i chov. ** První český zemský spolek ry- bářský v Práze konal první schůzi správního výboru za předsednictví p. J. Beiwla, při níž po vy- řízení záležitostí interních zvoleni: jednat, p. V. Sy- rový, zapisov. p. Jarv Sonček; do odboru hospodář- ského pp.: Dlabač. Kuneš, Kacovský, Ševčík, Čaloun; do odboru sportovního pp.: Syrový, Sonček, Vald- hans, Dušek. Melichar; do odboru rybnikářského pp.: Kacovský, Chvátal, Bárfa. Členům oznamuje se, že nově jest najata voda zbraslavská, totiž Vltava od vtoku Berounky ku ostrovu skochovi- ckému. Berounka od černošického jezu až k hra- nicím všenorským, t. j. naproti strážnému domku »u Sysla«, pak od hranic dobřichovických, t j. asi 300 kroků nad jezem konec olší na pravě straně Berounky až nad jez řevnický, k tak zva- nému »dubu« na hranice karlo-týnské. Kdo by z pp. členů přál si na vodách těchto chytati, informujž se u pokladníka p. Ant. Dlabače v Křemencové ul. č. 14. Během toholo týdne budou seznamy veškerých spol- kových vod hotovy, a žádají se členové, aby o ně se přihlásili. Za člena přispívajícího přistoupil p. Fr. Hamáček, obecní starší. Během příštího měsíce pořá dán bude přátelský večírek, který řaditi se bude ke zdařilým zábavám v letech minulých pořá- daným. Čas a místo oznámeny budou později.
J Beiwl V sa rový Jarv Sonček Kuneš Kacovský Ševčík Čaloun Syrová Sonček Vald Dušek Melichar Chvátal Bárf Hamáček Práze Berounka Francie
27 article
Automobilism. *e V posledních dnech pozorovati lze v ulicích pražských častěji než dříve povědomou ukázku velkoměstského uličního ruchu, — automobil, ují- ždějící plnou rychlosti, »plnou parou«, jak v případu tom ovšem jen v přenesenémsmyslu lze říci. Zejmena včera, v sobotu, bylo lze pozorovati na Vá- clavském náměstí současně projiždějící nový, velký vůz, elegantní soupravy, jejž objednal pan Klubal,a motorovou čtyřkolku, voiturette, větších rozměrů. Mezi dnem konečně projížděl Prahou automobil bar. Rinhoffra, jak nám bylo praveno; stroj rovněž velmi elegantní, »derniére création«. Všechny tyto automobilní vozy poháněny jsou motory benzi- novými. Čís. 64 1971/200. Šachy. stzor Dopisy buďtež adresovány na redakci „N. L. “ (šachy) Úloha číslo 158. Jan Smutný v Práze. (Originál.)
Klubal Jan Praha
28 article
Bilý začne a dá 3. tahem mat. Partie čís. 139. Evansův gambit. (Originál). Hrána ve Vídni dne 9. února 1900 Bílý : Fenzl. Černý: Aug. Neumann. 1. e2—e4 e7—65. kombinacemi obou stran. 2. Jg1—f3 Jb8—c 20. Je5— 3. Sf1—c4 Sf8 —c5 Jestli 20. Va—di, ted 4. b9—b4 Se5xkb4 Vh—a8 s lepší hrou kon- 5. c2—c3 Sb4 —a5 čící po ev. výměně dam. 6. d2—d4 e5xkde . Dd4—f 7. 0—0 d7 — de 21. Val—b1 Se6 —bs Nejlépe jest d4XKcs, tak zv s hrozbou ev. 21.... Dxf kompromitovaná hra. 22. gX3 23. Vg6+ atd. 8. c8)d4 Jg8 — fe jednodušší a lepší bylo Tahem 8. . . . Sbů mohl by 21.... Vh—a8! čimž byl černý zabočiti v obvyklou donucen bílý k výměně dam. váriantu. Obrany v těxtu 22. Vb1—b4 Dfi—f užil též Steinitz proti Čigo- 23. Da5—a3! Vd6—g6 rinovi v Hastingsu. 24. Vf1—e1 pěkná kombi- 9. e4—e5! dexe5 nace vedená aspoň k re- 10. Sot—a3 Sc8—e mise. Jest-li 24. Jh4 tedy 11. Sc4—b5 Dd8— ds VXg2 25. JXg2 Dg6 a 12. Ddl—a4 0—0—0 vyhraje. 13. Sb5xc6 b7xcc 24. . . . . Vgsxg2— 14. Sa3—c5 Sa5 —be 25. Kg1—h1 Př5xt 15. Jf3e5 Čigorin hrál v 26. Vb4Xcb6-+ c7xkbs. zmíněné partii Da6- Černý mohl tahem Ks 15. . . . . Jf6—d7 zkusiti hráti na remis, 16. Sc5h6 Jd7xcbe musil by však vždy vyva- 17. Da4Xa7 [silnější bylo rovati se ztrátě dámy na asi 17. Da6- Kb8 18. Jes př. 26.... Kc8 27. Das- Dd6 (Sc8 19. De2 De6 20.
Evansův Černá Aug Neumann jít 21 Steinitz Vd Čigorin Jf Vídeň Virginie Val Hastings Sf c 3 Sb 4 Vg 6 + VXg 2 25 Sb 5 xc 6 b Vgsxg 2 c 5 sa 5 c 7 Jd Kb 8 18 Kc 8 27 Dd 6 jít 6 20
29 article
Kd7 28. Vdi-+- Keč! (Kev? a4) 19. a4 neb Je4 a Vei Jd5!) atd. se silným útokem) 27. Vel—e7+ Kb7—ce Vd8 —du chyba, ještě nyní mohl 18. Jb1—c3 Dd5xd4 černý zachrániti hru tahem 19. Da7—a5 Kc8—b7 27.. Sd7! n. př. 28. V d7— Kc8 29. Vc7+1 Kxc? Nyní černý přechází k ú- toku a mohl, správně po- 30. Jb5+ b5 31. DXlís kračuje, vyhráti. Konee Vg6l remis. partie vyniká elegantními Ku této partii dodáváme následující podrobnosti V osmém okresu vídeňském utvořil se kroužek ša- chovní, jehož členové vynikaji poměrně značnou do- vedností ve hře praktické. Letos hraje se turnajo dvou turnech. Nejlepší chance na prvou cenu má mladý, velice nadaný Aug. Neumann, o druhou a třeti cenu zápolí dr. Erdtmann a Fenzl. Několik Čechů, po většině praktičtí hráči, přistoupilo ke kroužku. Pěkná partie, kterou dnes přinášíme, hrána byla v letošním turnaji.
Kev Vd Kc Aug Neumann doktor Erdtmann Fenzl Čecho Vela Vdi+Keč e 7 + Kb 7 Sd 7 Kd 7 28 b 7 27 Vc 7 + 1 Kxc Jb 5 + b 5
30 article
Zprávy ze světa šachového. V právě minulých dnech konán match mězi kluby liverpoolským a glasgovským a skončen vítézstvím prvého v poměru 7 : 4. Za klub v Liverpoolu hráli A. Burn. S. Welington, A. Rutheford, F. E. Spedding, D. J. H. Shaw. J. D. Harris. P. A. Eugland, B. H. Kendall, F. T. Edge a E. J. Phillips ; za Glasgow pak J. Rusesel, J. B. Jackson, Sherrif Spens, A. J. Neil- son. J. Creen, J. Court, J. M. Grouther, W. Tait J. M. Finlayson Ukázkou pak přinášíme z tohoto zápasu následu- jící zajímavou partii: Bilý: B. E. Kendall. Černý J. M. Grouther. 1. c2—e4 e7—e5 2. Jg1—13 Jb8—c6 3. Jb1—c3 Jg8—f 4. Sf1—b5 d7—de 5. 0—0 Sf8—e7 6. Sb5xKce- b7xc6 7 d2—d4 e5d4 8. Jf3Xd4 Sc8—d7 s. Jd4—f3 Sd7—g4 10. Dd1—d3 Jf6—d7 11. Jf3—d4 Jd7—e5 12. Dd3—g3 Se7—h4 13. Dg3—f4 Dd8 —d7 14. h2—h3 g7—g5 15 Df4—f6 Sg4h3 16. DfexKh8 Ke8—e7 17. Dh8a8 Dd7—g4 18. Jd4—f5+- Ke7—dr 19. Jf5xh4 Je5—13+ 20. Kg1—h1 Sh3g2— a bílý se vzdal. (Dle „The Weekly Times Echo“.) Turnaj v Petrohradě jest ukončen. Až do po- slední chvile měl největší chance na prvou cenu A Levin, než prohrou nedokončené a na remis stojíci hry H. Seybotha ve 114 tazích dobyl Čigorin stějného počtu jednotek a tím výsledek jest následující: I.a II. cena M. J. Čigorin a A. Levin se 141/2, III S. Lebedev 12. IV. J. Sybin 101/2, V. II. Sev- both9; pak následují H—ch s 81/2, Šabelski 8, Šabski 61/2. Bartolič 31/2 a Tabunčikov s 3. výhramí. 28. Da3—a8 mat
A Burn S Welington A Rutheford F E Spedding Shaw Harris Eugland H Kendall F T Edge Phillips J Rusesel Jackson Sherrif Spens Neil J Creen Grouther W Tait Finlayson E Kendall Jd Jf Levin H Seyboth Čigorin M J Čigorin A Levin J Sybin Liverpool Glasgow Petrohrad e 5 12 f 5 + III S . Lebedev 12 Seva Bilá : B c 2 c 3 Jg 8 Sf 1 Sf 8 Sb 5 xKce e 5 d 4 8 Dd sh