2
masthead
V Praze, v neděli dne 25. března 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpláeí se
v Praze v administrael
p nls
t s. . s R -
s dvojí donáškou
rl
la. .
Praha
6
article
ve dlisiách: g eo
pněnlo ,
P'ošton?
7
article
P e
s dvojí zásilkou
P e
s dvojí zásilkou
lnešni číslo pro krahu je o 20 stranách.
Čeho očekáváme od většiny
sněmu českého, e 1ra
Za podobně truchlivých poměrů národ-
eh, národohospodářských, společenských
politických už dávno nescházel se sně
álovství českého, tento povolaný stráž
ráv a prospěchů ubohé vlasti naší, jak
kos! Staletá kletba politiký cizí a úporn
hrotním zájmům, právůn, moci a slávě této
úroslavné země jako by byla konečně v
na ni poslední ssedlinu své hořkos
echny ty národomorné a vlastizhoubne
asledky nepřirozeného sysťé m
taleté centralisace, jak je byl
pidárně vypočetlá poslední a d re s s
němu českého: spor a svár nesp-
jeného, chudnoucího obyvatelstva o vzá-
emná práva národní, děsné upadání blaho-
itu obecného, zadlužování země vyssát
aspoutané, oslyšané a zanedbávané: všechn
sto bědy dolehly v prošlém roce na živ
roda našeho a vlasti naší teprv celou do-
ušenou tíhou; přívalem všeobecně těžk
krise, vůči níž nepodnikla politika vídeňsk
tičeho, leda že úspořádala stínohru smiřova-
ách konferencí vídeňských. tiosl a
Ano, jestli kdy, za té hospodářské po-
lromy a škody, jakou utrpělo obyvatelstv
nešťastné země naší neslýchänou nouzí uh-
nou, věru drasticky se postavilo veške
soudné veřejnosti na oči . kam vede cen-
ralisace zbavůjící celé veliké země a pro-
ludilé národy veškeré možnosti, úby
pomohly v nouzi a pohromě podobné sam.
vastní energií, vlastní schopností a moí
8
article
Představme si jen, kdyby země české měly
dnes své vlastní národní ministerstvo v Praz.
ako je mají Uhry v Pešti, svůj vlastní mo-
putný sněm jako mají Uhry, nadaný řádnou
právomocí ve všech důležitostech domácích
ak by se tu bylo zcela jinak pomohlo str
čajícím horníkům i strádajícímu veškerém
ebyvatelstvu. Stačil návrh na odnětí koncess
najitelům dolů uhelných, pouhé opravdov
pohrození jim sekvestrací a pozemště-
ním dolů patřících po všem právu je dině
remi, kteréž nikterak nemůže býti lhostejno
aby nenahraditelné poklady je-
jího lůna měly sloužiti jen za kořist
jednotlivců a nota bene: cízinců tou měrou.
by libovolně a bez ohledu na bu-
doucnost mohli je exploitovati, naší
»hlím cizinu zásobovati, dom
címu obyvatelstvu však je ne-
snesitelně zdražovati a konečně
zcela je odníti, tak že jest nuceno
milliony svého jmění národní ho
zbytečně za cizí uhlí vyházeti.
To vše se událo v posledních dnech
v zemi české a teprve dnes — po škodě
— schází se sněm český, aby mohl o té
pohromě akademicky porokovat: nebo
vlastní modí ku odstranění zla, dík sy-
sému centralisačnímu, nemá naprosto.
Může toliko usnášeti se o resolucich
Herými vláda vídeňská se vyzývá, aby
podnikla to a ono, leč při tom usnašení je
předem bolestně vědom, že — »cesta da-
leká, marne volání«.
Leč kdyby jen na pouhé té kalamitě
uhelné bylo dosti: ale jak vypadá vůbe
náš hmotný, hospodářský stav? 668 exe-
kučních dražeb usedlostí sel-
ských jen za první dva měsíce leto
šního roku vyhlášeno v úřadních novinách
Uher
Pešť
Uhry
9
article
pražských. Půjde-li tak dále, do roka tedy
přes 4000 selských usedlostí může přijíti na
buben. A máme mluviti o financích zem-
ských, které přes všechny do nejvyšší míry
vypjaté přirážky rok za rokem poklesají
hloub a hloub do chronického deficitu, tak
že nejbohatší země Rakouska musí se rok
za rokem dlužit milliony, aby jen stihla své
pravidelně, nejnutnější potřeby, jako jsou
školství národní a ústavy humanitní. A takto
zbědovaná země muší, vděk centralisaci, rok
za rokem dávati říši a ostatním zemím pre-
sent 120 millionů ze svých daní. Věru, bu-
doucí dějepisec užasne, jako by stál pře
záhadou nevysvětlitelnou, kterak mohla ně-
mecká menšina obyvatelstva tohoto královsti
tak houževnatě a vášnivě opířati se tomu,
aby zemi české nedostalo se svézákonnosti
a samosprávy státní, za kteréž by mohla
uhájiti si svého jmění, dávajíc říši rozumně
spravedlivou kvotu, ale nechá-
vajíe sobě, což jí před bohema
předelídmi náleží. i
Rakousko
10
article
Od 30 let většina sněmu českého, před-
stavující ohromnou většinu obyvatelstva země
české, v nesčetných adresách, pamětních
spisech, resolucích a protestech domáhala
domáhá se v zájmu veškerého obyvatelstva
restituce státoprávní svézákonnosti a samo-
správy zemí koruny české; koruna d va-
kráte slavnými reskripty z roku 1870a
a 1871 práva ta plně uznala, avšak navzdor
všemu právo pořád neučiněno zákonem, na
opak národ český a sněm český musí o
officiosů vídeňských co chvíli slyšeti, že prý
na uplatnění českého státního práva t.j.
samosprávy a svézákonnosti zemí českých
není ve Vídní ani pomyšlení, že marně dychti
za pouhou utopií! —
Má sobě toho sněm a národ český dát
líbiti věčně? Neměl by spíše nastávající
sněm království českého s veškerou energií
vlasteneckou pozvednouti vůči dolíčenými po-
hromám, z nesvobody naší zemi české vze-
šlým, co nejdůtklivěji znovu svého hlasu, a
adresou, ať resolucí za dobré právo zbědo-
vané vlasti?
Vídeň
11
article
To jeví se nám předním úkolem jeho
v nastávající kampaní. Avšak zaroveň uklá-
dají mu událostí od posledního jeho dvou-
denního (ll) zasedání v prosinci minu-
lého roku sběhlé za povinnost, aby se osvědčil
zároveň býti také věrným, bdělým a horli-
vým strážcem národa. českého.
jehož práva jsou chvíle té stejně vážně ohro
žena, lakos jednota jeho vlasti. Cože se to
děje vůkol nás?
V té pídi času, vymezeného skoupostí
vídeňskou poslednímu českému sněmu, po-
slanci národa českého podali dva
návrhy: jeden na ochranu práva
národního, druhý na ochranu zájmu
osvětového našeho národa.
První (podaný drem. Pacákem) zněl;
»1. C. k. vláda se vyzývá, aby bez odkladu
učinila opatření, aby rovné právon ja-
zyka českého při soudech a stát-
nich úřadech v král. českém ve ve
škerem úřadování nejen zevnější m,
ale ivnitřím vedle platného právního
řádu, zejmena císařského patentu ze dne
8 dubna 1848 a čl. XIX. státních základ
ních zákonů bylo ve skutek uve
deno
12. Aby nynější, platným zákonům o-
porující skutečný stav, způsobený po vydán
mínisterského nařízení ze dne 14. října 1899
a tajnými výnosy ministerstva spravedlnosti
nlo
Pacák
13
article
ze dne 16. října 1899 a ministerstva ob
chodu ze dne 20. října, jakož i poukaze
c. k. místodržitele, okamžitým odvoláním
těchže odstraněn byl.«ho5 nsib n
Druhý (podaný posl. Anýžem) byl ho-
tovým návrhém zákonajímž by se vyhovělo
věru požadavkům, jichž ve příčiné upraven
svých poměrů hmotných domáhá se
české učitel stvo vlasti naší.d one
S jakými návrhy přišliv naproti tomu
do sněmu toho poslancilid'u něme-
ckého? S návrhy na parcellaci země
české, snávrhy na rozdělení její správy ve-
řejné, soudní i pelitické, dle národních oblast
v německou ačeskou, s návrhy na roz
dělení sněmu českého v národní kurie s prá-
vem veta. ss 5ibo1 Bsobši o lnedine
Charakteristické to zajisté návrhy pro
snahy a tužby obou zápolících národů. Nuz
a jaké skutky vídeňské politiky
má dnesičeský sněm před sebou
Nemluvme ani o úplném, naprostém
ignorování jeho adresy státo-
právní; než tolik se mohlo očekávati
od kazdé vlády rakouské, že do po-
sledních sil bude se vzpírati velkoněme-
ckému úsilípo národnostním
roztržení jednoty veřejné s právy
starobylého království českého
vědomajsouc sobě osudných ná-
sledků takového kroku pro bu-
doucnost veškeré říše; že vždy
si vzpomene na vážné politické
důvody, z jakých interes dynastie
v roce válký francouzsko-německe
— týden po Sedanu — královským rekriptem
ze dne 12. září 1870 sliboval a zaručo va
slavně tomuto království »ztvrditi a z pe-
četiti písemně i přísahou koru
novační jeho integritu a jeho ne
pn Pm
dílnoste.
Anýž
Sedan
Bsobša
14
article
Sněm království českého, pokud na něm
měl národ český většinu, vždy také věrně
neoblomně trval na základním tomto práv
vlasti, a když v létech osmdesátých Herb-
stové, Plenerové a Schmeykalové přišlise
svými návrhy na národnostní ohraničen
okresů a krajův za účelem rozdělení admi-
nistrativní a soudní správy tohoto královstv
dle území jazykových: tu sněm český opět
a opět od památné řeči Lva Thuna z r. 188
až po resoluce své z r. 1886 co ne jír oz-
hodněji opíral se tomuto ohraničování
a dělení země dle národnosti, vida v něm
budoucí záhubu a zkázu země české. A když
za Taaffa obranná energie Staročechů n
a šlechty v té příčině poochabovala, zdvihl
se vlastenecký český lid elementárn
sílou proti parcellaci obmýšlené punktacem
z r. 1890, až strana staročeská před živel
ním tím odporem padla a šlechta ustou
Však hle, po desíti létech znova ten
obmysl z Vídně nás straší, vídeňské smiřo
vací konference překvapeny nejen německým
požadavkem na rozdělení sněmu českého
v národní kurie, ale i obsáhlým ela
borátem vlády na nové rozdě
lení Čech v politické a soudn
okresy a kraje dle národnost
(vlastně dle obcovacího jazyka) za účelem
rozdělení správy státní ve dvě tělesa úřad
nická: německé a české, aby tím způsobem
povstala po vůli Němců v Čechách s vé-
právně zorganisovaná německá
provincie na hranicích Pruska
Tážeme se, smí a může ke všemu tomu
sněm království českého přihlížeti mlčky
pila.
pen
Herb
Plener
Schmeykalová
Thun
Taaff
Němec
Prusek
Vídeň
Čechy
16
article
Smí a může ztrpěti, aby za zády jeho, ve
Vídni, rokoval nějaký »subkomitét« o těchto
obmyslech a plánech, dotýkajících se tak
osudně jednoty, práva, prospěchu a budouc
nosti tohoto království?
Nemá práva žádati, aby jemu ja
kožto nejpovolanějšímu zákon-
nému činiteli vláda předložila
tyto své záměry, ňávrhy a plány
odvážné, nemá u vědomí svého práva a
své důstojnosti zvolati k ní: »Postůja
se mnou mluv!?. Já jsem zde, já zá-
konný strážce a obránce práv a blaha této
země, kterýž jest jediný oprávněn
otěchto důležitostech jednati,
já žadám světla o všech tělch to
přípravách a machinacích víden-
ských, nechtěje býti postaven před hotové
skutky 1«? —
Tak by měl promluviti sebevědomý sněm
království českého. Uvidíme, zda-li tak učiní
Vídeň
17
article
Vládní materiál pro národnostní
rozdělení Čech.
boq so ktia
Vládní elaborát, navrhující rozdělení Čech n
deset krajů, zařaďuje politické a soudní okresy do
krajů oněch následovně
1. Kraj budějovický, národnostně smíšený
má obsahovati hějtmanství: budějovické (soudn
okresy budějovský, křemžský, trhovosvinský a vele
šínský) s 62.903 Č., 17.773 N. (78 proc. Č., 22 proc.
1.); hlubocké (s. o hlubocký a lišovský) s 25 118
Č., 156 N. (99.4 proc. Č., 0.6 proc. N.); kaplick
(8. o. kaplický, novohradský a vyšněbrodský) s 167
Č., 52.005 N. (3.2 proc. Č., 96.8 proc. N.); krum-
lovské (s. o. krumlovský, chvalšinský a hornoplan-
ský) s 2076 Č., 43.355 N. (4.5 proc. Č, 95.5 proc. N.)
jindřichohradecké (s. o. jindřichohradecký
novobystřický a štocký) s 30.591 Ča, 35.731 N. (46
proc. Č., 53.9 proc. N); netoli ck é (s. o. netolický
a vlachobřezský) s 27.202 Č, 161 N. (99..5 proc. Č
0.5 proc. N.); prachatické (s. o, prachatický
volarský a vimperský) a 2343 Č., 35.002 N. (6.2 pro
Č., 93.8 proc. N.) a třeboňské (s. o. třeboňský
Jomnický a veselský) s 45.180 Č. 1438. N. (96.9 pro
Č., 3.1 proc. N.). Celkem s 197.083 Č., 185.621
čili 51.5 proc. Č. a 48.5 proc. N
2. Kraj táborský, český, má obsahovati hejt
manství benešovské (s. o. benešovský, neveklov
ský a vlašimský) s 69.481 Č., 123 N. (99.8 proc. Č.
0.2 proc. N.); německobrodský (s. o. německo-
brodský, humpolecký a polenský) s 60.902 Č., 884 N
(98.6 proc. Č., 1.4 proc. N.); vltavotýnské (s.o
týnský) s 17.403 Č.,110 N. (99.3 proc. Č., 0.7 proc.
N.): milevské (s. o. milevský a bechyňský)
38.682 Č., 71 N. (99.9 proc. Č., 01 proc. N.): pel
hřimovské (s. o. pelhřimovský, kamenický, pa
covský a počátecký) s 88.583 Č., 130 N. (99.9 proc.
Čechy
Č . , 71 N
kaplick
Čo
pro Č
N 2
18
article
Č.. 0.1 proc. N.); písecké (s. o. písecký, mirovický
a vodňanský) s 77.360 Č., 245 N. (99.7 proc. Č., 0
proc. N.); selčanské (s. o. selčanský, sedlecký
votický) s 59.308 Č., 104 N. (998 proc. Č., 0.2 pro
Ntáborskě (u. o. táboršký, soběslavský a mla
dovožický) s 78.751 Č, 177 N. (99.8 proc. Č., 0-
proc. N.). Celkem se 490.470 Č., 1844 N. čili 99
proc. Č. a 0.4 proc. N.
3. Kraj chrudimský, český, má obsahovali
hejtmanství chotěbořské (s. o. chotěbořský
přibyslavský) s 45.570 C., 291 N. (99.4 proc. Č , d
proc. N.); chrudimiské (s. o. chrudimský, hline
cký a nasevrcký) s 86.848 Č., 249 N. (99.8 proc. Č.
02 proc. N.); čáslavské (s. o. čáslavský a ha-
berský) s 63.610 Č. 362 N. (99.5 proc. Č., 0.5 pro
N.): vy sokomýtské (s. o. mýtský a skutečský
s 63.781 Č., 301 N. (99 6 proc. Č., 0.4 proc. N.); k
línské (s. o. kolípský a kouřímský) s 68.270 Č
167 N. (99.8 proc. Č., 0.2 proc. N.); kutnohor
ské (s. o. kutnohorský a uhlířskojanovický) s 63.607
Č., 225 N. (99.7 proc. Č., 0.3 proc. N.); ledečsko
(s. o ledečský a dolnokralovický) s 49.797 Č., 39 N
(99.9 proc. Č., 0.1 proc. N.); litomyšlské. (s. o.
litomyšlský) s 36.197 Č., 135 N. (99 7 proc. Č., 0.
proc. N.); novobydžovské (s. o. bydžovský
chlumecký) s 54.485 Č., 175 N. (99.7 proc. Č., 0.03
proc. N.): pardubské (s. o. pardubský, holický
přeloučský) s 85.729 Č., 722 N. (99.2 proc. Č., 08
proc. N.): poděbradské (s. o. poděbradský, nym-
burský a královéměstecký) s 74.234 Č., 462 N. (99
proc. Č., 0.6 proc. N.): poličské (s. o. poličský
s22.852 Č., 523 N. (978 proc. Č, 2.2 proc. N.). Ce
Č . 02
Č . 362 N
Č 167 N
pro Ntáborsk
225 N
poličský ( s . o
20
article
V drebném prodejie
raaní číslo o sobě . . .
sdpolední . . . . . . . za 2h
Ve úllalkách na vankově:
zanní číslo. . . . . . . . n0
sdpolední-
Inserá t
platí se hetové papře
Předplacení a fnserty přijíni sdmalnl
straos v Marianské ulici 5.a.
Tam nacházejí se těh voělskee
tiskárna a pzpedins „ Národních, Listů“
Rukopisy se nevraneji.
marianský ulice
21
article
kem se 713.569 Č., 3651 N. čili 99.5 proc. Č
0.5 proc. N.
4. Kraj královéhradecký, český, má obsa-
hovati hejtmanství jaroměřské (s. o. jaroměřský
a českoskalický) s 45.344 Č., 2876 N. (94 proc. Č.
6 proc. N.): královéhradecké (s. o. hradecký
nechanický) s 62.674 Č., 959 N. (98.5 proc. Č., 15
proc. N.): královédvorské (s. o. kr. dvorskýa
hořický) s 41.241 Č., 1268 N. (97 proc. Č., 3 proc.
N.): náchodské (s. o. náchodský, úpický a po-
lický) s 54.760 Č., 659 N. (98.8 proc. Č., 1.2 proc. N.
novoměstské n. M. (s. o. novoměstský a opo
čenský) s 43.035 Č., 162 N. (99.6 proc. Č., 0.4 proc.
N.); rychnovské (s. o. rychnovský a kostelecký
n. O.) s 49.992 Č., 197 N. (99 6 proc. Č., 0.4 proe.
N.; žamberské (s. o. žamberský, českočermenský
a ústecký n. O.) s 64.519 Č., 786 N, (98.8 proc. Č.
12 proc. N.). Čelkem 361 565 Č., 6907 N. čii
98.1 proc. Č. a 1.9 proc. N
5. Kraj jičínský, český, má obsahovati hejt-
manství jičínské(so. jičínský, libäňský, novopacký
lecký) s 98..320 Č., 1094 N. (98lproc. Č., 1.1 proe.
N.): mladoboleslavské (s. o. boleslavskýa
benátecký) s 63.990 Č., 822 N. (98.7 Č., 1.3 proc.
N.); mnichovohradištské (s. o. hradišťský
bělský) s 33.021 Č., 516 N. (98.3 proc. Č., 1.7 proc.
N.); semilské (s. o. semilský, lomnický a železno-
brodský) s 56.354 Č, 695 N. (98.8 proc. Č., 1.2 proe.
N.): jilemnícké (s. o. jilemnický a vysocký)
s 37.550 Č. 622 N. (98.4 proc. C., 1.6 proc. N.j
turnovské (s. o. turnovský a českodubský)
s 44.487 Č, 2592 N. (94.5 proc. Č.. 5.5 proc. N.)
Celkem s 333.722 C., 8371 N. čili 98.1 proc. Č.
1.9 proc. N.
Čelko
Č . 622
náchodský ( s . o . náchodský
516 N
22
article
6. Kraj pražský, český, má obsahovati hejt-
manství česko brodské (s. o. českobrodskýa
černokostelecký) s 46.431 Č., 82 N. (98.8 proc. Č.,
02 proc. N.): hořovické (s. o. hořovický a be-
rounský) s 61.285 Č, 291 N. (99.6 proc. Č., 0.4 proc.
N.); karlínské (s. o. karlínský a brandýsský)
s 92.259 Č., 3668 N. (96.1 proc. Č., 3.9 proc. N.)
kladenské (s. o. kladenský a unhoštský) s 58.993
Č, 360 N. (99 4 proc. Č., 0.6 proc. N.): lounské
(s. o. lounský) s 35.667 Č., 475 N. (98.7. proc.
1.3 proc. N.); měl nické (s. o. mělnický) s 40.506
Č., 111 N. (99.7 proc. Č., 0.3 proc. N.); příbra m-
ské (s. o. příbramský a dobříšský) s 69.320 Č
226 N. (99.7 proc. Č., 0.3 proc. N.); rakovnické
(s. o. rakovnický a křivoklátský) s 45.767 Č., 146 P.
(99.7 proc. Č., 0.3 proc. N.); roudnické (s.o.
roudnický a libochovický) s 53.263 Č., 1070 N.j
(97.8 proc. Č., 2.2 proc. N.): slánské (s. o. slánský.
novostrašecký a velvarský) s 93.022 Č., 271
(99.7 proč. Č., 0.3 proc. N.); smíchovské (s. o
smíchovský a zbraslavský) s 103.563 Č., 3968 N.
(96.3 proc. Č., 3.7 proc. N.); vinohradské (s.o
vinohradský a jílovský) s 87.755 Č., 4594 N. (93i
proc. Č., 49 proc. N.): žižkovské (s. o. žižkoy-
ský a říčanský) s 61.153 Č, 981 N. (98.4 proc. Č-
1.6 proc. N.) Celkem s 848.984 Č., 16.343 N. čil
98.1 proc. Č. a 1.9 proc. N.
7. Kraj plzeňský, smíšený, má obsahovati
hejtmanství kašperskohorské (s. o. kašpersko-
horský a hartmanický) s 559 Č., 26.690 N. (2 pro.
Č 226 N
23
article
Č., 98 proc. N.); březnické (s. o. březnickýa
blatenský)s 50.045 Č., 29 N. (99 9 proc. Č.., O-1
proc. N.): klatovské (s. o. klatovský a planický)
s 56.554 Č., 511 N. (99.1 proc. Č., 0.9 proc. N.);
kralovické (s. o. kralovický a man ětínský)s
27.583 Č, 529 N. (98.1 proc. Č., 1.9 proc. N.); nýr-
ské (s. 9. nýrský a úlerský) se 736 Č., 17.775 N.
(4 proc. Č., 96 proc. N.); plzeňské (s. o. plzen-
ský a stodský) s 79.385 Č., 30.463 N. (72.2 proc. Č.
27.8 proc. N.): přeštické (s. o. přeštický a ne-
pomucký) s 42.151 Č., 156 N. (99.7 proc. Č., 0.3 proc.
N.); roky canské (s. o. rokycanský, blovický
zbirovský) s 81.616 Č., 951 N. (98.9 proc. Č., 1
proc. N.); sušické (s. o. sušický a horažďovský)
s 49.112 C., 795 N. (98.4 proc. Č., 1.6 proc. N.j;
strakonické (s. o. strakonický, volyňský a zdí-
kovský) s 62.961 Č., 759 N. (98.8 proc. Č., 1.1 proe.
N.); domažlické (s. o domažlický, novokdyňský
a staňkovský) s 46.556 Č., 2283 N. (95.4 proc. Č.-
4.6 proc. N.). Celkem s 497.253 Č., 80,942 N. čili 8e
proc. Č. a 14 proc. N.
8. Kraj chebský, německý, má obsahovat
hejtmanství a šské (s. o. ašský) s 10 Č., 31.535 N.
(01 proc. Č., 999 proc. N.); horšovotýnské
(s. o. horšovotýnský, hostounský, a ronšperský)s
650 Č., 37.615 N. (1.6 proc. Č., 98.4 proc. N
cbebské (s. o. chebský a vildštejnský) se 142 Č.
53.784 N. (0.7 proc. Č., 99.7 proc. N.): falkno-
ské (s. o. falknovský a loketský) s 543 Č., 69.81e
N. (0.7 proc. Č., 99.3 proc. N.); kraslické (s.o
kraslický a nýdecký) s 26 Č., 48.032 N. (0.1 proe
Č., 99.9 N.); jáchymovské (s. o. jáchymovský
a blatenský) 38 Č., 26 803 N. (0.1 proc. Č., 99
69.81 e N
O1
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 24. března.
Nejsem přitelem kavárny. Atmosféra jej
nne dusí a z obecenstva, jež se v ní schází.
zž na dva stoly, kolem nichž každého dne mezi
5.—6. hodinou zasedá moudrý areopag mužů,
k nimž také sebe počitám, není mi ostatní spo-
lečnost kavárenská valně sympatická. Kam se
ná ale člověk uchýlit za letošního půvabného
para, chcedli si vyjít mezi lidi a je při tom
turnalistou? Ah bože, jak nám ti lidé již vyna-
dali, a přece se pořád domnívají, že všechno
Seděl jsem onehdy jako jindy na svém
nístě, vybíral sníh z erémového závitku, pozoroval
jak se pánové na kulečníku v ruské partii sta
kečně potýkají a jak venku proudí licd.
Tichá procházka — objevila se pojednou
pod okny. Však ani socialně-demokratická, an
národně-socialistická, nýbrž ona, které v čele
hráčí ministranti s křižkem a lucernami a již
r pravidla uzavírá řada zlatkových a proto n
valně elegantních fiakrů. Takovýchto tichých pro-
tházek máme v Praze hojnost. Poněvadž ale,
kdyby jich v té míře nebylo, setřen by byl hi-
storický ráz Prahy, jsém rozhodně proti tomu,
sby pohřbívání dělo se z města jen v noci
sneb jen z ústřední umrlčí komory na hřbitově.
Praha
25
article
Náhodou povšiml jsem si obvyklého partel na
toze, jež zmítáno prudkým větrem, hrozilo se
dvířek corbillonu uletěti. nenl
»Celestýn Karkulka« bylo tam napsáno
velkými bllými literami v genru secesse, která
pronásleduje tedy už také mrtvé.e
Celestýne Karkulko, ubohý muži, buď rád
že už si nitku dopředlu Hledal's celý život,
čehož jsi měl v nadbytku, aniž bys to bylitušil.
A hledal's to tak dlouho a způsobem tak zvlášt-
nim, až na konec jsi toho opět pozbyl. Při-
padáš mi svým životem jako klikatá epicykloida,
jako natažená myška se strojkem aneb ješté
rpíše jako točíci se káča, do níž kluk, čim více
čni obrátek, tím více práská. Jakoby jsi byl
teměl vůle, ani duše. Byl's úřadničkem a jakoby
k tomu vyhlédnut, aby si na tobě ti vyšsí
Karkulka
26
article
víme.
schlazovali žáhu. V kanceláři říkali ti sou-
druhové hromosvod, kdežto tvoji představení
nazývali tě »svitilkou rudonosou«. Z té příčiny.
že dříve bledý tvůj nos a špičatý, průběhem
let v namáhavé službě drobet se zakulatil a
nabyl temně červené, bezmála fialové barvy.
Bylo ti třicet let, když poprvé jsi se opil.
Pozvali tě kamsi na křtiny, kde jsi novorozeňátku
položil do vínku stříbrný korunovační dvou-
zlatník a snědl jsi za to půl husy, vypil asi pět
mázů pivaa dvě plné láhve rustského samo-
toku. Třidni nebylo do tebe nic a následek toho
byl, že jsi na víno strašlivě zanevřel. Pětě let
nevzal's ho do úst, až ti přítel na Malé straně
u Lobkoviců dokázati se snažil, že když sladké
rustské zdraví škodl, nemusí mu škodit měl-
nické a jiné.
Lobkovic
27
article
V ov sísnonr
Až do páté »zeleně«, Karkulko, věřil
tomu — však po páté nabyl's přesvědčení, že
i mělnické je zabijákem zdraví.onoe
Od té doby hledal's jiné a jiné, hledal
pořád a pořád, aniž by se ti bylo poštěstilo
padnouti na pravé. Bylo by se ti to málem
podařilo, když chef úřadu slavil své pěladvaceti-
leté jubileum a z velké tabule poslal na »mar
šálskou«, kde shromážděni byli jeho menší lidé,
též několik šampaňských. Již, již chtěl's pro-
hlásiti sektizan víno jedině zdravé, kdyžt
soused Opatrný sdělil po tichu, že jedna lahvičk
Heidsick Monopolu stojí 8 zl.
jeroc
Nezbylo ti nic jiného, než hledati dále.
Před léty, kdy bylo v Praze celkem snad jen
asi dvacet vináren, nepůsobilo ti tosoblíží, když
ale po jubilejní výstavě jich vzniklos tolik,že
byl zjištěn zde větší počet těchto »příjemných,
útulných« závodů, než za rok sem doveženýeh
hektolitrů vína, bylo to ovšem namahání, k ně-
muž bylo zapotřebí svěžích sil. Ale ty's Kar-
kulko pokračoval tím horlivěji v hledání, čím
více nabyla síly v mozku tvém domněnka, že
jsi churav a že ti nepomůže nic jiného, než —
dobré vino. — ——Osn
A Karkulka hledal je v Praze tak dlouho
až se mu jednoho dne svezlo do nohou, jež
mu následkem toho otekly. A když dle dia-
gnosy pani sousedky dospěl otok panu Karbul-
kovi až po srdce — nezbylo mu nic jiného,
Karkulka
Opatrná
Karbul
Praha
Kara
28
article
soustava Leibnitzových monad zhnusila. Přesta
než zemříti. Zůstalo po něm mnoho vináren
jsem analysovati a zabývám se nyní synthesi
ských účtů zapravených i několik nezaplacených
Pořád mi to vrtá mozkem, jaký by to byl sule
ale odkaz světů, kde že je v Praze zdravé.
kdybych svařil všechny naše politické výtečníky
poetivé víno, nezanechal . .
polil je octem, který poti ze sebe naše literárn
moderna a dal tu huspeninu v kastrole vy
»Všední tuctový člověk« — prohodil na to
stydnout.«
ze společnosti doktor, jenž chtěl býti a tou
V nedlouhé době nebylo hospody v Praze
príx duchaplným.
a v policejním rayoně, odkud by ho nebyli vy
»Pravda, také nereflektuji, abyste zaháji
hodili. Když nebohý muž, ale s ryzím srdcem
mu sbírku na pomník.«
nevěděl, kam by se uchýlil, když nebylo už
»Znáte typ zajímavější ?
jediné pivnice, kam by se byl mohl odvážiti
»Znám!« — zvolal plukovník ve výslužbě
můj soused. 1
zaklepal jednoho dne na vrata blázince a žáda
»Vypravujte tedy.« A plukovník h vypra
za přijetí,
»Co vás znepokojuje?« tázali se ho tam.
voval.
Leibnitzův
Přesta
Praha
29
article
»Pranic,« odpověděl. »Naopak, jsem blažen
»Můj hrdina hledal rozum. Topil v letě
vědomím, že svět je hrozitánským nesmyslem
— když mu bylo zima a když v zimě bylo
že vy všickni jste v něm hlupáci a já jediný
teplo, vyšel si na procházku v lehkém pracim
mudrc. Chci k vám jen proto, abych naby
obleku. Lidé se mu smáli a on jim spilal, že
jsou hlupáci. Neobědval ani nevečeřel, ale
svobody. U vás mohu říci co chci, vy mne ne-
jedl, když měl hlad. Do hospod sice chodil,
zavřete, ani nevyhodíte. A mně jde o to, aby
ale nevypil jich nikde víc, než tři. Říkával, že
ideje, jež ve mně bouří, dostaly se ze z
život je věčná změna a intellekt že ničím jiným
jetí ven.«
se tak neolupí, jako zvykem. Kde ale se po-
un A nechali si ho tam.
sadil, tam byl rámus.«
Byl jakž takž spokojen. Říkával často : lépe
»Rozum chodí po cestách rovných — ří-
býti mudrcem bláznů, než bláznem mudrců . .
kával — po křivolakých lesť. Rozumný muž
beze strachu pronese to, co myslí. A poněvadz
Typ zajímavější. Má ctěná společnost ješto
jako rozumný muž jsem o tom přesvědčen
nějaký na skladě?
»Ovšem.« Přihlásil se rada
prohlašuji, že vy, sousede můj, jste blbec!«
30
article
»Člověk, jenž hledal právo.
vi Toť se ví, že po takovém oslovení z ho-
Měl pěkný nezadlužený statek a dnes mě
spody ho z pravidla vyhodili. Když byl venku,
by snad nezadlužené statky dva, neboť byl zna
zamávl holí, zachechtal se a spustil : »Jsem
menitým hospodářem. Však jinak se stalo. Dosta
mučednik!e Takto mně odplácejí hňupové za to,
se ve spor s obchodníkem s umělým hnojivem
že prakticky je chci uvésti do duševědy. Člověk
byl žalován peto 100 zl. a spor v první instane
nejdřive se musí poznat, teprve potom, když
prohrál. Musil ho prohrát, poněvadž rozsudek
přesvědčí se, že nic neví a že je nie, možnéje
byl vynesen in contumaciam. Hrdina můj, jsa
duševní jeho obrození. Jsem mučedník za svou
vědom si toho, že stovku obchodníku za moučku
ideu. Od Donáta k Ježiškovi není ostatně da-
zaplatil, prohlásíl, že jé právo na jeho straně
leko, tam počnu se svým posláním znova.
že se mu nic nemůže stát, a že ani na jeho
o Potkal jsem ho kdys.
o r á
»Kam, milý pane ?e
upomínky, ani na jeho hrozby, ani na jeho ža-
dlso
doby odpovídat nebude.
ve »Vyšel jsem si, abych hledal rozum, vy
Přátelé mu radili, aby z rozsudku prvn
mi ale aotva povíte, kde bydlí. s l ole
»Snad su Pinkasů« neb »u Piskáčka«,
stolice podal odvoláni. Neučinil tak a poněradž
platiti nechtěl, byla podána na něho žádost za
na to já
»Tam vy čerpáte noznání, mně ale už se exekuci
Donát
Ježišk
Pinkas
Piskáček
Kama
Dosta
31
article
Když mu soudní sluha přinesl dotýčné roz-
hodnutí, hodil mu je pod nohy.
Jsem v právu — a nic se mi nemůže
státi. Nehnu ani rukou a uvidím, jak to do
padne. Následek byl, že mu zabavily krávya
odvedli.
»Zaplať a netrop ostudu!« — nalehali
na něho přátelé.
»Raději střechu nad hlavou si zapálim!« —
zněla odpověd. »Jsem v právu a zvědav, kdo
bude na konec vítězem.
Když to trvalo asi čtvrt roku, krávy mu
prodány a poněvadž z výtěžku nebylo lze
uhradit útraty sporu, exekvován mu statek. Za-
přísahán, aby aspoň ku dražbě se dostavil
statek pro sebe koupil, trval na tom, že je
v právu a že ani kroku nepodnikne.
Statek prodán, zbytek mu vyplacen a o
vyzván, by ve čtrnácti dnech jej vyklidil. V kri-
tický den posadil se do prostřeď světnice
s dvojkou po straně. A když dostavil se nový
majitel, hrozil mu zastřelením, opováží-li se pře-
kročiti práh.
Byli povoláni četníci, kteří zuřivce spoutal
a zavedlí do kriminálu. Odseděl si za to tři
měsíce a teď dvě léta trávi již z hotového a
hledá právo — totéž, o němž domníval se, že
je má. Běhaje od advokáta k advokátu, o
soudu k soudu, žebroní za audience, nařiká
chce, aby mu vrátili statek, o nějž ho oloupili.
A kde skonči chudák, až poslední groš
mu v záložně vyplatí?« — —
»Smutná historie, však jsou tací umíněnci«
ozval se pan nezadlužený domácí. »Má historie
je krátká.«
Znám člověka, který ani prach nevynašel
a také nikdy po tom nepátral, co je příčinou
zatmění slunce. Vracel se jednoho dne za sou-
mraku domů, kopl do něčeho, zvedl to a vstrčil
do kapsy. Bylo to štěstí.
Od té doby je zdráv jako buk, má tak
rozum, čehož důkaz, že ho zvolili do městské
rady a že má dokonce i naději státi se poslancem
a právo také má. Tak aspoň tvrdí a sice proto
poněvadž prý má — peníze.